Google
This is a digital copy of a book that was prcscrvod for gcncrations on library shclvcs bcforc it was carcfully scannod by Google as part of a projcct
to make the worlďs books discoverablc onlinc.
It has survived long enough for the copyright to cxpirc and thc book to cntcr thc public domain. A public domain book is one that was nevěr subjcct
to copyright oř whose legal copyright term has expircd. Whcthcr a book is in thc public domain may vary country to country. Public domain books
are our gateways to the past, representing a wealth of history, cultuie and knowledge thaťs often difficult to discovcr.
Marks, notations and other maiginalia present in the originál volume will appear in this filé - a reminder of this book's long journcy from thc
publishcr to a library and finally to you.
Usage guidelines
Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we háve taken stcps to
prevent abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automatcd querying.
We also ask that you:
+ Make non-commercial use ofthefiles We designcd Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for
personál, non-commercial purposes.
+ Refrainfrom automated querying Do not send automatcd queries of any sort to Google's systém: If you are conducting research on machine
translation, optical character recognition oř other areas where access to a laige amount of text is helpful, please contact us. We encourage the
use of public domain materials for these purposes and may be able to help.
+ A/íJř/iííJř/i íJíírí&Hířon The Google "watermark" you see on each filé is essential for informingpeopleabout this projcct andhelping them lind
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it.
+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are lesponsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can'l offer guidance on whelher any specific use of
any specific book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be ušed in any manner
anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe.
About Google Book Search
Google's mission is to organize the worlďs information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps rcaders
discovcr the worlďs books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through thc full icxi of this book on the web
at |http : //books . google . com/|
NAŠE
PŘÍJMENÍ.
STUDIE
KU poznán! příjmení českoslovanských,
S UKÁZÁNÍM JEJICH HOJNOSTI, ROZMANITOSTI A NAMNOZE
ZVLÁŠTNÍHO RÁZU A S POKUSEM O VYSVĚTLENÍ
JICH PŮVODU A SMYSLU.
SEPSAL A ABKCRDNJM UKAZOVATELEM OPATŘIL
ANTONÍN I^OTÍK.
NOVÉ VYDÁNÍ.
V PRAZE, 1897. , :
NÁKLADEM JANA KOTÍ K A KxNIHKtTRCE
NA SMÍCHOVÉ.
Nn základě tohoto spisu slavoA Česká Akademie pro vědy, slovesnostl a umění
udělila spisovateli dekretem se dne lo. března 1894 č. 4?! podporu 200 zl. na
studia mluvníckái týkajicí se zvláště příjmení a jich výkladu.
I
-Kenf snad českého čtenáře, jeuž by někdy nebyl si ijovšiinl
našich příjmení a nebyl jim věnoval, byť i jen na krátko, svou
pozornost. I mé vábila vždy svou rozmanitostí, jakož i pernou
drahdy příchutí vtipu, kterou na mnoze v sobe chovají. Pročež
umínil jsem sobě učiniti je předmětem zvláátního studia. Za
dlouhých zimních večerů probíral jsem se seznamy předplatitelů
rozličných publikací a výkazy přispěvatelů rozličných spolků
českých, jednotlivá příjmení z nich vypisoval na zvláštní lístky,
tyto dle druhů seřadoval a sbírku tak pořízenou po pět let dopl-
ňoval příjmeními porůznu v novinách se naskytujícími, jak je
vlny Života na veřejnost vynáSejí.
Probral jsem jmenovitě: Seznam zakladatelů Matice České;
seznam předplatitelů býv. časopisu Živy (za redakce Purkyně a
Krejčího); seznam předplatitelů , Libuše" z r. 1885 a 1886;
seznam členův limělecké Besedy; výkaz přispěvatelů Ústřední
Matice České v matiCném Věstníku; výkaz členů Ženského vý-
robního spolku; schematismus samosprávy z r. 1884 a kalendář
asekurační na r. 1886; seznam členů jednoty svatovítské z roku
1885 a 1888 ; vjkaz pojištěnců, kteří obdrželi náhrady, u „Slavie"
zař. 1885 au „České vzájemné pojišťovny" za 1. 1876, 1886 a
1886; výkaz Členův okr. pojišťovny Novopacké; seznamy jmen
dítek gkolnlcb na obálkách „Malého čtenáře" a „Besídky" dětské;
seznamy žáků v programech gymnasií pražských, opavského
ČRskélio a uhersko-hradišťského; rejstřík jmen osobních v úředním
„Popisu ob. školství v království Českém" z r. 1889.
To vše uvádím jen proto, aby se vědčlo. že materiál takto
sebraný je přesný, že obsahuje toliko skutečná, opravdová,
nynější příjmení, byť podivnost některého nebo starobylý
ráz podezření vzbuzovaly.
Materiál takto sebraný a roztříděný podávám tuto veřej-
nosti. Není ovšem úplný a poněvadž snášen byl po různu, z vý-
kazů nahodilých, nikoli soustavných, úplným ani býti nemůže.
Ale přes to zjevuje již velikou rozmanitost tvarů, svědčí
o ohromné síle jmenotvorné našeho jazyka a ukazuje bohatství
jtího se stránky nově. Vždy jest příspěvkem ku poznání jazyka
a ducha českého.
Sáhl jsem tu na pole jazykové, u nás, pokud mné známo,
míllo pobud ohledávané.') A přece jsou příjmení též částí živého
jazyka; v nich jako v živém organismu zraíí se dobře duch
lidu; a zasluhují zkoumání jak se stránky obsahu, tak i se
stránky formy. V obojím směru sbirka tato vynáší na jevo leccos
cenného, rozmnožujíc zásobu slovní jazyka i přispívajíc v ne-
jednom kuse ku poznání jeho zákonů hlásko- i tvaroslovných.
Podjal jsem se to práce ovšem páravé, někdo řekne i mali-
cherné; ale nenf-li malicherná práce přfrodopisce, snášejícího
odevšad materiál Živočišný, rostlinný, nerostný, rozlřiďujícího jej
a rovnajícího k dalšímu zkoumání, jest práce slovníkáře a
jazykozpytce neméné cenná a najde-li tento nové jméno, nový
tvar, jest to pro védu takovým ziskem, jako když botanikovi
na př. se podaíf nalézti nový druh rostliny,
Sára Fr. Palacký práce takové se neštltil a ze starých
listin sebral a pořídil sbírku osobních jmen českých starých
a vydal ve svém Radhošti; snůěka ta snadno může býti jeŠtS
doplnSna jmény osobními, čeípanými ze jmen místních"); k to-
muto tedy skladu osobních jmen z minulosti přistupuje nyní pří-
tomný soupis rodových jmen českých doby nynější.
Otázku, kdy příjmení povstala a v obecné přišla užívání,
zůstavuji stranou; objasnil ji poněkud, pokud se české šlechty
týče, historickým náčrtkem p, Jan Hulakovský v Časopise Cesk.
Musea r. 1860; měšťanská příjmení z XVI. a XVII. století
probral a osvětlil dr. Zikm. Winter v „Kulturním obraze českých
mést", díle I. Mně Šlo jen o zjištění, která a jaká naše ny-
nější příjmení jsou; zřetel můj je filologický a národopisný.
Materiál získaný, jenž obsahuje přes 10.000 příjmení če-
ských, srovnal a roztřídil jsem v tyto kapitoly: I. obsahuje pří-
jmení, vzniklá ze jmen vlastně osobních čili jak říkáme
křestních; II. příjmení, naznačující vlastnosti hdí: III. jejich
chování a konáni; IV. jejich Živnost, úřad neb důsto-
jenství; V. jejich rod, původ a bydliště; VI. příjmení
z názvů tvorů Živých i neživých a věci; VIL příjmení s 1 o-
') Kottův slovník počal si vBimati prymeni teprve písmenem S,
v pí.smenech predeSIýrh je pominuv; ale i snůfika těch, kteni zahrnuta
jsou od S až do ^ a pak v doplficlch, také není úplná. Spoléhaje se pouze
ua sebe, ze sbírky Kottovy jsem zádních nepojal. Ostatně spořádáni
abecední, ve slovníku zachovávané, jest, Jak známo, anorganické. Jinak
milerád a vděCně uznávám sIuíI-ju velikou, jež mi při mé prá?i konal elovnlk
ten. — V programe r. k. íeského reálného cyrnnasía praž.ského z r. 1889
uveřejnil uCitel toho ústavu, p. Vojtěch Kebrle, ahlrku pFymení Scskích,
jeí vznikla ze jmen křestních, odpovídající I. kapitole pfítomné studie,
tehdy již k tisku přichystané. Ve nmohém se spolu srovnáváme; v Cem se
rozcházíme, snadno, komu na tom záleží, pozná. — VSeobecnou úvahu
o otázce: „Jak vznikla přymení, a jich dSležitost," v brněnské Nivě r. 1891
uveřejnil dr. Jos. Medek.
•) Jméno osad Mstětice, Mst.Stíii předpokládá t<itií jméno osobní
Mstěta; Lstiboř jméno os. Lstibor; LitomySl jin. os. Litomyšl; Pemarec
Pernart; PlchovFlch; Vraclav Vratislav; JiCÍn (mSsto ŽitCín) Žitka atd.
— 5 —
žitá; VIII. znamenající nadávky; IX. (dodateční) o příjmeních
z cizích jazyků, zvláště z němčiny přijatých.
Výklad, jejž jsem zde onde ku jménu přičinil, pokud bylo
smyslu zatmělého, nebudiž považován za dogma, nýbrž za dobré
zdání, jež předkládám k uvážení.
Konečně nebude snad od místa, zmíniti se zde o pracích
na tomto poli u jiných Slovanů. První razil tomuto bádání cestu
Fr. Miklošič, vydav r. 1860 v Pamětech cis. akademie Ví-
deňsko spis: „Die Bildung der slavischen Personennamen." Me-
zery a nedostatky díla toho, svého času vytýkané, zvěčnělý
učenec po^ 30 letech dalšího rozvoje filologie slovanské znal asi
tak dobřejako kdo jiný; jednak zůstává dílo to posud základem
všeho bádání slovanského na tom poli. U Poláků pracuje v tomto
oboru Jan Karlowicz, jenž ve Varšavském „Pami§tniku Fi-
zyograficzném" r. 1885 a 1886 a pak ve zvláštním otisku vydal
stať „O imionach wlasnych polskich miejsc i ludzi." Jak již z názvu
viděti, rámec rozpravy jeho je širšL Objímá jména osobní a zá-
roveň také místní. Nad zřetelem filologickým převládá tu kul-
turně-historický. Materiálu p. spisovatel poměrně málo sebral;
ale rozprava jeho nechce býti vyčerpávající, chce býti spíše jen
ukázkou, jen návodem, jak asi studium toho předmětu vypadá.
Stať jmenovaná zabývá se jen jmény tak zvanými křestními a
pak oněmi, jež hledí k zaměstnáním nebo povoláním lidí^). V Ky-
jevské „Starině** r. 1886 Sumcov uveřejnil rozpravu: „Malé-
ru sskij a familnyja prozvanija." Od Velkorusů vešly nám
ve známosť tyto publikace: Kněze Moroškina „Slavjanskij
imenoslov" (v Petrohradě 1867); Čečulina stať v Bibliografu
r. 1890 „Ličnyja imena v piscových knigach XVI. v.", a A. So-
bolevského „Zamětki o sobstvennych imenach v veUkorusskich
bylinách" (v „Živé Starině" Lamanského r. 1890 seš. 2.) U Ji-
hoslovanů veliký slovník Záhřebské akademie obsahuje mnoho
materiálu sem hledícího. Konečně v Budišíně Broniš r. 1867
vydal spis: „Die slavischen Familiennamen in der Lausitz."
*) Kritickou úvahu o stati Karlowiczově přinesl Časopis Č. Musea r. 1888
pa str. 489—94,
r.
Nejčetnější jsou příjmení, vzniklá ze jmen osobních, ne-
boli, jak nyní říkáme, křestních. Jest to zcela přirozeno. Ně-
koho z mládl volali Jeníkem, PetříCkem; jméno to mu zůstalo,
i když vyrostl a sestárl, přešlo pak i na jeho rod a stalo se dě-
dičným. Takáte původ asi všech příjmení, ale při jménech
osobních se nejsnadněji vysvětluje.
Jména osobní byla u nás, jako u věech národů, prvotně
všecka původu domácího; s křesťanstvím teprve přišel obyčej,
dávati dětem jména cizí, nejvíce římská, bibhcká a německá)
ačkoU i potom dosti dlouho se vedle nich slovanská udržovala.
Ttm se stalo, že i příjmení naše z osobních jmen vzniklá nesou
ráz dvojího toho proudu, hledíce jedna k původu slovanskému,
druhá k cizímu. A jest dosti ku podivu, že se v našich pří-
jmeních, jež jsou jako zkamenělé zbytky těchto jmen osobních,
tolik jmen ještě původně slovanských při tom návalu cizoty na
náš národ, přes tisíc let trvajícím, zachovalo. Ostatně i jména
cizí se jazyku Českému tak přispdsobila, Že takřka znárodněla a
dnes již nikdo necítí, že by cizím bylo jméno na příklad Matěj
nebo Jiřík.
Dále shledáváme, že některá jména vyskytují se jako pří-
jmení v obdivuhodné rozmanitosti a hojnosti tvarů; u jiných
jest tato rozmanitost forem menšt. rkaz ten se pozoruje u jmen
domácích i cizích bez rozdílu a vysvětluje se asi obhbuu, v jaké
lid měl to jméno a jak Často ho užíval. Čím tedy jméno oblíbe-
nější, v tím více Tormách se vyskytuje.
Soudíc dle toho, možno tudJŽ říci, že jmény nejmilejšími
našemu lidu jsou Jan a Václav. Postavíme tedy obé jako
vzorec neboli paradigma v čelo této kapitoly, jedno jako ukázku
jména cizího, druhé jako ukázku jména domácího.
Dříve však než k výčtu příjmení přistoupíme, chceme po-
věděti, že budeme jednotlivá provázeti příslušnými názvy míst-
ními, jež na jména osobní upomfnají a po nich vznikly a to,
abychom objasnili jejich stáří. Názvy ty místní budou pro příjmení
naše tedy jako reflexem do minulosti a to až do těch věkův, když
dřevní naái praotci osady zdu zakládali a svá jména v nich ^-
stavili. Jako příjmení nynější ze živé řeči lidu vybrali jsme, tak
jména místní jsou nára živou tradict jmen osobních z dob dá-
vnověkých, a sice opět netoHfco co do tvarů jmen těch osobních,
ale i přibližně co do jich kolikosti; neboť čím více někde na-
jdeme názvů mfstalch z jednoho jména osobního pošlých, tím na-
býváme svědectví o větší jeho oblibě před věky. Při kterém
jméně fitenář jmen osadních nenajde, může býti jist, že jich není
a že jména toho naši předkové neužívali.
Jan
jest původa hebrejského a přišlo k nám prostřednictvím latinské
formy Joannes. Shledal pak jsem tato příjmení sem patřící:
Ján^J, Janů, Janovic, Janovec; Žán^l;
Jána, Janě;
Janek, Janko. Jánka (a zněmčilé Janke), Janků, Jankovíč,
Jankovec; jankl, Jankele, Jankulík; Jonkl, JonklIČek; Jankásek
Jenek>), Jenček ; Janeček. Janečka ; Jančlk. Jenélk; Jančička
Janák, Janáček; Janáč, Janačfk;
Janík, Jeník, Jonlk; Janiček, Jeníček, Jenička, Janičlk;
Janás;
Janeš, Janč; Janča; Jančák; Jančár, JanČárek*); Jančura;
JeneŠ, Jenšf*); Jenč;
JaniS, Jeniš, JenlŠek;
Jeništa, JanŠta, Janst;
Jánoš, Janošík, Janoáka, Janoštík;
Janoch. Janych, Janich, Jenich, Janouch, Janyška;
Janus, Janouš, Janoušek, Janouškovec"). Januátlk; Janus;
Jansa, Jonsa; Jansíb, Jansák, Jancák;
Janza, Jenža, Jenžfk, Janzák, Janžura;
Janda, Jenda, Žanda; Jandera, Janderka; Jandiira, Jandourek;
Jandura, Jandourek; JandeČka; Jandák, JandaČ; Jandlk, Jendlk;
Jandoš, Jandouš; Jandouch; Jandus, Jandousek, Jandejsek, Jan-
dásek; Jandát, Jandyt; Jandel, Jandl; Jandner;
Janta, Jantov (Jantof), Žanta: Jantl;
Janata, Janatka; Janota, Janotka; Janout, Janoud; Janoutka;
') Tak se vyslovuje a v příjmeních také píSe; německím pravopisem
docela zTejniě Jahn.
■) /precházíváv CeStinĚ v Ž: tak jméno byliny Jano vec i žanovec;
jud přešlo v žid; jaliodovl v Podkrkonoii (kolem vysokého) sluje íávl
(místo žáhvi, jáhvi) atd.
') ZmSna kmenového ave Tysvétluje se zpětnjm přehlášením, ůíin-
kem totiž úzkého e v koncovce et, jinde ít, */ atd,; proto i vokativ Jene
mistři Jane, Jonik, JeneS.
') J a n í povstalo vysutím e z JaneS, což v příjmeních přeCasto shle-
dáme v nnmÍDativé. JanCár má analogii v Toníár (viz niíe pode jménem
Antonín.)
•) J e n 5 1 jost přehlášeno z JenĚfi; Janů, Janků, JenSů (vlastně Janáv,
Jankův, Jenáův) jsou patronymika jako u Husů na m (Ivanov).
") .lanouSkovec ~ JanouSkův potomek; jest to rovněž patrony-
mikon Jako bořeni Janovic a Janovec, Janliovec a Jankovíč
(u Kusu — omi a, ani, u Srbů —ovie, Jtvié.}
JanáJ, Janalík: Janula, Janulík; Janele');
Janura, Jaňura, Janira, Jaňour;
Jaiieba, Jeneb');
Jech, Jícha; Ješek, Jaáek, Jaška; Jašek; Jaáátko, JaSta, Jašt;
Jíša, JiŠe'); JeSfn, Ješina, JeŠata; Jechura, Jechort, Jechoutek'),
Jfohota ;
Hana, Haně; Hanka (ziiěmCilé Hanke), Hanek a Hanek,
Hankovec; Hanketa; Haůka, Hanika, Hanyka, Hanikýř; Haaik,
Mánička; Hanich, Hanyš, HaníS^" Hanyši; Hanč, Hančar, HanCl,
Hanřil; Hanuš, HanouŠek, HanuŠka; Hanuš, Hanousek; Handa,
Handík; Hansa, Hanza, Hanaík, Hanzík; Haněl, Hanolik;
Hacli, Hácha, Hachovec; Haš, HáŠa, Hašek, Haákovec; Hasák;
HaŠourek;
tvary daláf: Johan, Johánek; Hanči; Hanzl. Hanzl, Hanzlík,
Hanzlík; Hanzal, Hanzálek, Hanzalik; Hanzelka; Hanzelín; — Hons,
Hone; Hončik; Honsa, Honza, Honzů, Honzův; Honzík, Honzejk'),
Honka, Honzíček; Honzín, Honzínek; Hoiizák, Honcák; Honzátko;
Honda, Hondl, Hondlik; Honal, Honel; Honyš, Honys, Honejs, Ho-
nejsek, řlonejzek, — zdají se míti za základ tvary německé
Johann a Hans.
Zvláštní příjmí jest: Pajanek, t. j. syn po Janku. Srovnej
Povondra,
Názvy místní upomínají: Janov, Janovec, JanovÍce,Janovičky,
Ja.nsko ua^ Jana; Jankov, Jankovice na Jánka; Jenč, Jenčice,
Jenkovice na Jenka; Jenikov a Jenfkovice na Jeníka; Jenichov
na Jenicha; Jenišov a Jenišovice na Jeniše; Jenšov a Jenšovice
na Jenše; Janatov na Janatu; JeŠín a Ješovice na Jíšu; Ješetice
na Ješatu, Hanov na Hanu, Haňkov na Hanku, Haškov na Haška,
Žantov na Žantu.
Václav
jest jméno složené se slov váce í\ice) asiav, jako by se řeklo
více slavný. V tom slovci váce nebo více ozýval se ve staří
češtině, a sice v době, ze které není přímých památek písenmých,
zvuk nosový, jako podnes v polštině wi^cej; t«nto se v příjme-
ních, ze jména toho vzniklýcb, posud sem tam hlásí, rovněž
v německém Wenzl, jež pošlo ze starší formy Wenzlaw, Wenzla
kde pak nosovka oněměla, tam samohláska á přechilzfvá v /,
f, I (jakož vůbec samohlásky po zaniklé nosovce jsou nestálé
1) J a n e I e n hurení J a, n k e t e m. Janela a Janketa, ponCvadž
v CeBtJtiě I pořád víc nabjvá rázu měkkého, tak že brlé místo „pana
Havla" říkají již „pana Havle". Srovnej s tím pfíjmeni Chjle m. Chfla,
Krekule m. Krekula a j.
') Utvořeno jako Veleba od vel-ký. dareba od dar.
') J i a e jest jeti přehlášeno z J í S a.
•) Jechura, jechurt, Jechoutek, Joch možno též přiváděti
ve spojení s j e c h a t i,
•) Dlouhé i často ee rozvádí v g; srovnej Kosejb, Hřobejk m. Kosík<
Hřebík a obecné vozejk.
— 9
a měnivé, n. př. pět, pátý, pítka; vázati, víži, věziti, uzel). Vzta-
hují pak se sem tato příjmení:
Václav, Václavů; Václavec, Václavek, Václavík, Václavíček;
Vacla, Vacl, Vaclík, Faclík, Vaclíček; Vačil, Vačlena;
Váca, Vacák, Vacanda, Vacarda, Vacata, Vacátko; Váča,
Vačata; Vacek, Vacka, Vacík, Vacikar, Vackář^); Vacín, Vacina;
Vacula, Vaculka, Vaculík, Vacoler; Vacura, Vacíř; Vactera; Vatolík;
Víc (psáno též po německii Wietz); Víček, Věcko, Vecko,
Vecek, Veček, Večko; Vicena, Vicáň, Viceník; Vičil; Večl, Vecler;
Vach, Vácha ; Vachal, Váchal, Vachol, Vachulka ; Vachoň ; Vachač,
Vachoč; Vachek; Vachata, Vachet, Vachta, Vácho t, Vachut, Va-
chout, Vachuta, Vachuda, Váchu tka; Vachoušek, Vachuška;
Voch, Vofek, Vůch, Vůfka, Vochoč, Vochatý, Vošta^);
Věch Vích, Vícha; Vechta, Vichta: Vichna, Vichnaj-;
Váša, Vaše; Vašák; Vašek, Vaška, Vaška, Vaáko, Vašků;
Vašík, Vašíček; Vašica; Vašalík, Vašula; Vašura; Vašín, Vašina;
Vašata, Vašatý, Vašatka, Vasátka, Vašátko; Vašout, Vašut; Vašta,
Vaštýn;
Víša, Víšo; Víšek^); Věšín, Vešín; Vesta;
Váňa, Vaně, Vaně, Vaň; Vaňáč, Vaňáče; Vaňác; Vanač, Va-
náček; Vaňák; Vaněk, Vaněčka, Vaněček, Vaněček; Vaník, Va-
niček, Vanička, Vaňouček, Vanouček; Vaňoch, Vaňous, Vaňousek,
Vanousek, Vaňásek, VaňouSek; Vaňata, Vaňát, Vaňátko; VaniŠ,
Vaneš, Vanouš, Vanuš; Vanšata; Vanula, Vaňura. Vaňora,''Vaněrka,
V^-ňourek, Vaňorek, Vaňourný, Vaňorný; Vaňka, Vaňkát, Vankát;
Vanča, Vančák, Vančík, Vančat, Vančata, Vančura; Vaňha, Vaňhal,
Vaňhálek, Venhoul, Vaňhar, Vaňhara, Venhour; Vanžura, Vanžata;
Vanca, Vane, Vancáš, Vancl, Vencálek; Vanda, Vandík, Vandas,
Vandurek, Vandírek, Vanderka, Vandurka; Vanta;
Věněk, Věník, Veník; Venka; Venas, Veniš, Venuš, Venouš,
Venus; Venta; Venda, Vend, Vendyš, Vendík, Vendl, Vendlík,
Vendulák; Venca, Venc, Vencík, Vencar, Venzara, Vencour, Ven-
cálek, Venci, Venclů, Venclák, Venclík, Venclíček (a pořečtiló
Vencelides); snad i Mencl a Mencák sem náleží.
Názvy místní: Václavy, Václavi, Václavice, Václavov (Václav);
Vacov, Vacovice (Vaca) ; Vackov (Vacek) ; Vacíkov (Vacík) ; Veclov
( Vecl) ; Vecléř (Vacler, Vecler) ; Večo v (Veča) ; Vicenice (Vicán nebo
Vicena); Vícov (Víca); Vičko vice (Víček); Vančurov (Vapčura);
Vánice (Váňa neb Van), Vanov, Vanovice (Van) ; Venkov (Venek) ;
Vaširov (Vašura); Věšín (Víša); Veštín (Vesta); Vatětov a Vatě-
tice (Vatěta).
Málo který jazyk honositi se může takovým bohatstvím
forem. První naši buditelé rádi ukazovah, a právem, k bohatosti
■
O Se jmény Vacikar, Vackář srovnej Hanikýř.
•) Vysloví-li se a v Vach temně, vznikne Voch a zdlouženim o
Vach. Srovnej Jonkl vedle Jankl a příjmí Švůgr. Vofek jest Voohek ; viz
Mifek a Pefek vedle Michek a místo Pechek.
») Věch, Vích, VíSek lze také vykládati slovem vícha, věchet (kmen vi)
— 10 ~
6e*iííjY proti jazykům cizírrjL hnáif^-e lak Yit4^j?i nárxkJ n svých
prí!řJuch<i/'t3T a drXf^uárii: 7^ itau^ích dnů by bonosírní takoré rypa-
daio íiíúxuím: řeklo by ísie. ž^ An^í£an4 pří vší chudobě svého
jazyka jsou pr*?rie jen iiár/dem nejmocnéjMiiL Uvšem moc ná-
rod<* na jazyku rifrzáležL Ale snad přecír nebude •>! místa, osvéd-
íítí tut/^. že jméno Václav jeví se jako příjmení v 210. Jan
T 225 formách a tázati se: který jazyk vyrovná se tu hojností
a r>zmaniv^-ti forem na&emur
Vybravée tato dvé jména jako na vzorec napřeď dáme
^laliím jíž náiřledovatí v pořádku abecedním.
Aáiam. původu hebrejského: odvozena jsou od něho tato pří-
jmení: Adam. XdaLmec. Adámek. Adamík: Adamčík. Adamí^k,
Adamí^'ka. Adamičko: Adamír. Adamíra: Adáček, Adášek. —
Místní jméno Adamov.
Ah//. původu némeckého: patří sem pouze dvé příjmení:
Adolf a Adlofř).
Albert, jméno německé: pocházejí z něho tato přímeni :
Albert. Albei: Bert. Bertl: Albertýn. Místní jména: Albeř, Albe-
říce. Valbeříce.
Albrecht. jméno německé: patří sem příjmen': Albrecht.
Aubrecht, Obrecht. Olbřích: Aleš. — Jinak Albrecht a Albert
zhurta brání bývají 2» jedno. — Osady: Albrechtice a Albrech-
tovíce.
Alexandr, jméno řecké: táhnou se k němu tato příjmení:
Alexandr. Elexindr: Alexa. Alex, Olex: Lexa. Leksan. Ksandr,
.Sandr. Kšanda. Sanda. — Leksa možno též vykládati slovem
lekati: leksa jako Hnévsa. Tluksa a j.
Ambrož původu řeckého: hledí sem tato příjmení: Ambrož,
Ambrožek, Ambrozek: Brož. Brožek, Brůžek, Brožka, Brožkovec;
hroiik. Brožřéek, Brožan: Brůža. Brůže. Snad sem patří též Amcha.
Antonín, jméno latinské, dalo vznik těmto příjmením: An-
t4^»nín. Anton, Anton, Hanton, Unton (v nářečí slezském), Antonovič,
Antes, Antoš. Antůšek: Antočík: Tonek, Toneček; Toník, Tonika,
Toníček; Tonar, Tončár: Tonda, Tondal, Tondl. Tondr.
Augustin, jméno latinské: hledí sem příjmení: Augustýn,
Augusty nec, Augusta.
EkUthazar^ původa perského; příjmení: Baltazsir, Bartizal,
EJartyzál: Baleár, Balcárek; Polcar; Barcal, Porcal; Baltruš,
Baltus. Baltik.
Bartoloměj, původu hebrejského; náleží sem tato příjmení:
Bartoloméj, Bartelmus; Bartl, Bartlík; Bárta, Bártů, Bártovec;
Barták, Bartáček; Bártek. Bartík, Bartíček, Bartička ; Bartoch,
Partoch, Bartocha; Bartoš. Bartošek, Bartušek. Bartoška, Bartošík;
Bartuš, Bartuška, Bartušík; Bartášek; Partiš; Bartys, Bartejs,
*j Zfíiiie tu vláíJnoutí pravidlo, že čeština netrpí skupeniny hlásek
plynutých il. n, r) s retnýini (6, />, /, m) po samohlásce, přesmýkajic je; tak
z Adolfa stal se Adlof. z Rudolfa Rudlof.
Bartásek; Bartoň, Bartoiiec, Bartoněk, Bartůněk, Bartoiifk, Bar-
toiifček; Bára, Bára, BareS,. BaráSek, Baroš, Barocli, Barous, Ba-
rouá, Barouěek; Bárek. Bark, Barkus; Barda, BardoS, Bardoňkai
Barhoň. — Jména místní: Bartochov (Bartouh), BartoŠov a Barto-
šovice (Bartoě), Bárovice (BAra), Barchov a Barchovice (Barech).
Bech, Bechla, Bechna, Bešaii, Bešata, Bešta, Beátan, Bošták
a BeŠťák,BeŠťíil: příjmení tafo mél jsem zprvu za pošlá ze jména
Benedikt (jako Vach z Václav. Pech z Petr, Stach ze Stanislav);
ale shledav. Že již ve válkách pohanských Cechů s Karlem Ve-
likým Bech co jejich vůdce se připomíná (Palackého Dějiny I.
1. atr. U8. vyd. z r. 1862), nemohl jsem rozumně připustiti kře-
sťanského původu toho jména. Mám tudiž za to, že Bech utvo-
řeno od bi (bíti), jako jech (jechati) od ji (jíti), věch od vi
(víti). Vykladu +omu nasvědCuje slezské bechati (tlouci, viz
Kott, Doplňky), polské besztač (bíti. práti, tlouci), pošlé z beš-ta
(a toto od bech) jako Vašta od Vach. Busta od Buch atd. Bech
tedy znamená bitec, bojovník. Stáří jmen Bech, Becbla potvrzují
názvy osad v Čechách : Bechov. Bechyně, Bechlín, Becblejovice,
BeSetfn, Kottův výklad jmen bešťák, bešťál co bestiák, bestiál
(od bestie) jest hledaný.
Bich, Bícha, Běšín, BgŠina, Béchar: příjmení tato rázu sta-
robylého přivádím ve spojení se slovy běs (něm. bňs, lit. baisus
= strašlivý), bě-da, bída (uéco zlého), jichž původ se vykládá
z kořene bi (saoskr. bhi). rozšířeného jinak v boj (bojati se
= báti se); běs, běch tedy znamená toho, jehož se báti třeba.
Starobylost jmen těch dokazují názvy osad Běchovice, BSšice.
Běěno, Běsiny, Běchary, Běštín. Běstovice, Bestvina a Běstviny,
Benedikt, jméno latinské, dalo vznik těmto ěeským pří-
jmením: Benedykt; Beneda, Benedka; Benda, Bendík, Beudák.
Bendásek, Bendi. Benden; Béna'), Bfna, BSna; Béňa, Bíňa; Be-
nevic, Bínovec, Bíňovec; BInan; Benek, Benka (azněmčilé Benke),
Benko, Binko, Benkovec; Beněk, BenfV, Beiifěek; Biník; Benák,
Benáíek; Benar, Binar: Benát, Benata, Beňata, Beneta, Benetka;
Beneš, Benš, Benc, BeneŠek; Benys, Benyš, Benýšek; BeniŠ, Be-
nlSek, Beniáko. -- Názvy místní: Benešov, Beneěovice, Benšice
Benecko, Benetice. Benlkoviee, Benice, Beňovy.
Bernard, jméno německé; pošla z něho tato příjmení:
Bernard, Bernat; Bernas. Bernášek; Bernáček, Bernačík; Berák;
Berka, Berkovec'), Berčík: Beršfk; Berdych; Berenda. — Jm<ína
osadnf; Bernardov, Bernardice a Bernartice, Pernarec a Pernarce.
Berthold, jméno německé, dalo vznik těmto příjmením:
') Jazyk necítí. Že d náleží ku kmeni sluva; považuje slabiku da za
příponu jako u jmen Janila, VenOa, kanda, žíanda. — MikloSiC pokouSel
se jména Bentla, Benata ati3. vyvoditi z jakéhosi slovansltĚho kmeue 6en,
což se mu v6ak nezdařilo.
') Berka (a s tfm Berkovec, Berčik, Berenda) lépe anad oiivozovatí
od ber-u: kdo rád tjefe. Srovnej v III. kap. pUjaii Perka (= prifi).
Berthold, Biírchtold, Pertolt a Pertold; — Jméao osáhly Pertoltice
svědčí, že i našim předkům jméno to bylo běžné.
Bervid, jméno patrně domácí, významu neodhadnutého. Sem
patří příjmení; Bervid, Bervida; Bervit; Bervic.
Blah; od slovanského toho jmwna pocházejí následující pří-
jmení: Blah, BlíUia, Blahovec; Blažek. Blažka, Blažko; BlaŽIček;
Bláža, Blažiiia; Blahuň, Blahna, Blahník; Blahák; Blahatka, Bla-
hota, Blahout, Blahut, Blahuta; Blahoš, Blahuá. Biahouš, Bla-
hušek. Jména osadní: Bialiov, Blažim, Blaženice, Blažkov, Blabo-
tice, Blahuňov.
Blaáej, z latinského Blasius; příjmení Blažej, Blažejffek. —
Osady: Btažejov, Blažejovice.
Bohdan, jméno všem Slovanům známé, vykládá se jako
Bohem daný. Příjmení; Bohdan; Bohdal, Bohdálek; Bozděch.
Mám totiž za to. že Bozděch povstalo z Bohdan jako Jech z Jan,
při čemž h se zraéždOo s s. — Osady: BohdaneČ, Bohdánkov,
Bohdal (s měkkým /), Bohdalfn, Bohdalovioe, Bohdašín a Boh-
dašice, Bozděchov.
Bohumil též se naskytuje co příjmení. Osadní názvy: Bo-
humil (gen, -le), Bohmnilice, Bohumilov, Bobumileč.
Bohuslav, Jméno rovněž domácí, zvláště zá]>adním Slovanům
oblíbené; dalo vznik těmto příjmením; Bohuslav, Bohuslávek;
Bohuše. Bouše, BouSa, BiíŠa, Bouška; Bohuš, Bohouš, Buš, Bo-
hušek, Buáek; Bohuš, Buus, Bus, Boiisek, Busek; Bohuň, Bohunek,
Bohunek; Bohuta; Božek, Bůžek, Božlk, Božeta, Božina, Božec,
Božttk, Bož. — Tvary: Bouše, Buuša, Bouška, Bousek vykládají
se vysutím jemného a málo slyšného h mezi dvěma samohlás-
kami (srovnej lužicko-srbské Boslaw a ruské Buslav); BnS a
Bus, Bušek a Busek stažením ou v n. Buša, Bušek však lze
odvozovati téř. od kmene buch (bušiti), čemuž nasvědčuje jméno
osady Buchov. Božtík místo BoŽČík. - — Jmen osadních sem nSJe-
žitých jest veliká hojnost: Bohuslav, Bohuslavice, Bohušice a
Boušice, Boušov, Bolmšovice, Boušln, Bohoněkovice, Bohousov a
Bousov, Buskov, Bohonice, Bohňovice a Bohňovsko, Bouňov a
Bohouňovice, Bohostice, Bohutln, Božec, Božovice, Božkov, Bož-
kovice, BůŽejov, BoŽešice, Božetice, Božettn.
Bojan. t. J. bojovník, jméno slovanské, zvláště východním
Slovanům oblíbené, našlo se též co české pHjmeni. Však názvy
osad v Cechá.ch: Bojanov, Bojanovice, Bojenice potvrzují, že
i naši praotcové ho užívali.
Boleslav, jméno u CechŮv a Poláků velmi obyčejné, nemá,
jakož sem tam se soudí, nic společného s bolem, jaíco ne Ven-
ceslav s věncem. Bole, rusky bole, bole je, lužičko-srbsky
bole jest komparativ a znamená více (bolšij =; vétšQ; Boleslav
rovná se tedy významem ůpluě jménu Václav. Kladu pak sem
tato příjmení: Boleslav; Bolech, BoleŠka; Bolek, BoUk, BoleČka;
Bolen, Bolena, Bohna; Boleta; BoHva; Bolousek, Bolušek; Bolom.
— Některá z nich snad přímo od přídavného bolij (veliký)
- 13 -
pocházejí, v ruštině posud trvajícího; tak Bolen, Boloni. Bolen
jest i jméno ryby. — Názvy osadní: Boleslav, Bolechy, Bolechov,
Bolešín, Bolkov, Bolíkovice, Boly, Bolina, Boletice, Bolevec.
Bonifác, jméno latinské; dle obyčejného výkladu náleží sem
příjmení: Boňka, Bonka; Bonda, Bondy. — Osady: Boňkov,
Bonkovice.
Bořivoj i^^i staženo z boří a voj: boři hledí ku slovesu
ruskému boroť, borju (česky by znělo bráti, praes. boři), jež
smáčí zápasiti, bojovati; v češtině vyhynulo, ale pamatují
na ně jména obecná zbraň, brána a vlastní Bořivoj, Lstibor,
Příbram a j. Bořivoj tedy znamená muže, jenž zápasil s vojem
anebo jenž překonal vojsko. Patří pak sem tato příjmení: Bořej ;
Bořan, Bořen, Boreň, Bořina, Borna, Bomák; Bořek, Bořkovec;
Bořek, Bořkovec; Bořík, Borák; Boroš, Boreš, Borš (a zněmčilé
Porš), Borč, Boršík; Bořeta, Bořita, Boruta; Borys, Borýsek; Borl.
— Některá z příjmení těchto lze také vztahovati k Bořislavu
(slavný bojovník), na nějž upomíná osada Bořislav u Teplice.
Bořan, Borák připouštějí i druhý výklad, totiž co obyvatel boru.^)
Vůbec často při výkladu příjmení narazíme na dva, tři zcela
rozdílné smyslem i původem pojmy. Němec Andersen vydal
o té věci, ovšem hledě jen k jazyku německému, celou knihu:
„Konkurenzen in der Erklárung der deutschen Geschlechtsnamen.
Heilbronn 1883." — Jmen osadm'ch sem náležících jest veliký
počet: Bořejov, Bořenov, Bořeno vice a Bořanovice, Bořkov, Boř-
kovice, Boříkův, Bořikovice, Borákov, Borec, Borčice, Borkov,
Borkovice, Boršov, Boršíkov, Borotín, Borotice, Bořetín, Bořetice,
Bořitov, Bořice.
Branislav („zbraní slavný") jest jméno podnes u Poláků
hojně na křtu dávané („Bronisíaw"). Pošla z něho česká pří-
jmení: Braniš, Braník. — Branišov, Branšov (Brančov, Branžov)
osady v Čechách.
Břetislav vykládá Miklošič co složené z břeti a slav
a přikládá mu význam: proslulý co získatel, ab acquirendo nomen
habens, xtYjoíať;. Přivádí totiž břeti ve spojení se slovem o brět
(v ruštině obrěsť = nalézti) a má za to, že o napřed se odsulo.
Lepšího výkladu posud není. Náleží sem tato příjmení: Břecka;
Břeněk, Břenek, Břenda. — Osadní jména: Břetislav, Břetětice.
Briket, jméno latinské, u našich předků dosti často užívané.
Kladu pod ně tato příjmení: Brikcí, Bryxí, Bryxa (Briksa), Brychcín,
Brychcejn; Brych, Brycha, Brejcha, Brejška, Brejžek, Brejšl,
Brychán, Brychnáč, Brychta. — Brejcha, Brejška, Brejžek (místo
Brejšek), Brychán atd. připouštějí též výklad ze slovesa brejchati
či brejchati se = brouzdati se ve vodě, v mokré trávě atp.
O Šafařík ve Slov. Starožitnostech jméno Borys má za turecko-bul-
harské; ale není proč se tak domýšleti; jest od Bořivoje nebo Bořislava
zcela správně utvořeno; zrovna jako Baudys od Budislava, Hodys od
Hodslava, Mikys od Mikoláše, Vondrys od Ondřeje atd.
u ■
>. Bro^
Brom, Broum — ]iri|niení patrné původu domácího.
jest asi utvořeno od brá-ti (ve smyslu bojovati) tak, jako
pit-om od pit-iiti, jako lakom, vídom; Broum lišf se jen foneticky,
zdloužeiifrn o v ok (jako broditi — brouzdati, rosa — rousati
se a j.). Ze jména ta našim praotcům byla obyčejná, svědCI
názvy osad Broumov a Broumov ice v Cechách, Brůmov na
MoravS.
Budislav („bud slavný"), jméno domácí. PatřE sera tato
příjmení: BudiŠ. Baudiá, Boudiš, Baudyš, Boudyš, Baudys; Buda.
Budek, Budík, Budka; Budín, Budína; Buz. Bouz, Bouza, Buzek,
Bouzek, Buzas, Bouzítr, Buzan. Buzánek. Buzta. — Ve tvarech
BaudiŠ, Baudys zachovalo se rat mfsto nynSjSího oh z oné doby,
kde K se v češtině dloužfvalo v au (jakož se dle té vyslovncsti
také psalo), podobně jako j' v íi/(bajti m, bjti atd.j Vůbec mnohá
příjmení jeví se nám jako zkamenělé staxí formy, z oljecné
mluvy již vymizelé. — Některá z příjmení jmenovaných mohou
také pocházeti ze jména Budimír, jež se hlásí v názvu osady
Budiměřic a Nymburka Dále- sem patří tato četná jména
osadnf:Budislav,Budišovir.e, Bučovice (Budšovlce), Budeč, Bučoves.
(t j. Budčeves. Budkova ves). Budkov. Budkovice, Budíkov,
Budějovice (potonifi Budějovi), Budenice. Budenín, Badětice.
Budov, Budyně, Budín, Bužehrad, (t. j. Bužie-hrad, Buzův hrad),
Buzice, Buštěhrad (t. j. Buzčehrad, Buzkův hrad).
Burian pochází od kmene bur (bouřiti); koncovka ian
nalézá se v příjmeních Kocián, Kubian, Smolián, Valian a j.:
Burian tedy znamená člověka buřiče, jako Smollán usmoleného,
Valian povaleče. Staří naši předkové věak, dávajíce jméno to
dětem při křtu, činili to s jiným íimyslem, nežli aby jim »nad
dávali takové heslo pro život; činili tak na poctu sv, Jana
Svétlt^ho, jejž (dle svědectví Štítného v knize „O obecných věcech
křesťanských" str. 109) vzývali při bouřkách, pročež jsou sva-
tému tomu i „Burian vzdeli, aby krňpy nebily." Jméno to posud
ozývá se v příjmeních: Burian, Bnrianee. Buriánek. Náaledujlcf
příjmení vSak přímo ku slovesu bouřiti se táhnou: Buř, Bourá.
Bourá, Bouř; Rourek. Burka, Burok, Burkoň; Buran, Buranda.
Buroň; BureS, BurýŠek, Buryška. BurĚík: Bureš. Bursa, Bursfk;
Bouřil. Buřil; BuřiČ: Euřit: Burda, Burdil, Burdych. Burdys, —
Místní jmi?na: Burany. Buřenice, Buřimsko, BurŠice, BurŠín.
Iturkkard, jméno německé, dalo vznik příjmením: Purghart,
Burkharfc, Burkart. Purkar. Borkert. Pulchart, Pulkrt. Burket^
Burkyt, Purkyt. Naši praotcové užívali tvarů Purkart a Purkrat,
jakož svědčí jraéna osad Purkarec (u Hluboké) a Purkratice
fv Písecku).
ByS, jméno staročeské z kmene by (býti), zachované ve
jméně hradu BiŠo v (nynější Mělník) a blízké osady ByŠíc, pak,
v názvu obce BejŠova (v Táboráku,) ozývá se v těchto pří-
jmeních: Býša, BejSic, ByŠka, Býško; Býža, Bejžek (m. — ša, — Šek)ia
-acKjif «
Bejšák, BejŠta. — Dále na jmóno to upomlnají ještě osady:
Byškovice, ByšiČky, Byšensko, Býětě.
Ctibor, složené z Cesti a Ijot, znamená jako Ctíboj: Čestně
bojující. Vznikla z něho tato prijmení: Stibor, Štibor, Stibůrek,
Osady jména Ctibor.
Ctimil; příjmení: StÍmÍI.
Cyprián, původu řeckého; příjmení: Cyprián, Cypra, Cypris.
Cyrill, jméno řecké, zlatinělé; příjmení: Cyrin (psáno Cirýn),
Cyran (Círan), Cirys, Cyrha, Cerha, Crha, Cirhan, Crhák, Crhůnek,
Cržek. — Přípona han kmene C y r jest tu jako při Vaňha,
Maťha. Vitha. Cirýn, Círan a Círys mohou náležeti též ku slovu
čiřikati = cvrkati. Viz v kap. VI. Cír a Círek (jména ptačí).
— Místní jména; Cerhonice a (íerhenice, Cerhynky, Cerhovice.
Čáslav a Česlav: tvar první ozjvá se ve jméně Českého
města Čáslav, druhý jest n Poláků podnes v oběhu. Jméno to
skládá se z kmene fie neboli Ca a slav; Ce, ča jest týž kmen,
který se nalézá ve slovech rus. fia-jať a staroč. čáti (čekati),
r .6es. Cá-ka (naděje) a pocházejícím odtud čekati, ča-s, polsky
Roza-ta a čea. Če-ta (hlídka, něm. Warte); Čáslav by tedy zna-
pmenalo muže očekávajícího slávy. Bylo i české jméno Cabud,
'' jakož svědčí jméno osady Cábuz (ve Strakonicku). Kladu _pak
sem tato přímeni: Canek, Čančík; Cenek, Čeněk, Cenfiík; CáfS,
Čanda; Čenl, Ceněta. Cenék utvořeno z Ceslava jako Zdeněk
ze Zdeslava, Zbyněk ze Zbyslava. Jakož pak z Václava pošlo
LVach, Věch, ze Stanislava Stach, ze Zdeslava Zděcb, tak možno
Ei přijmouti, že z Cáslava pošlo Cách, Cech a proto sem možno
fpfiřaditJ i příjmení: Čech. Čácha, Cašek, Češek, ČeŠIk, Češka,
CeŠák, Čechák, Cechač, Čecháček, Cechota, Cechta, Cechura,
Cechounek. S výkladem takovým by se dubře snášela staroruská
forma Cách (Čech). Ale nesoudím, že by jméno národní Cech
r zde mělo svůj původ a nalezlo tu uspokojivého vysvětlení');
■jjeboť nelze iméoo národa odvozovati ode jména jedné osoby
«. pověst o praotci Čechu není leč pouhou personitítací národa,
') Pv":" I 'v.i-il, I '■■ ■ .n \ -.' I 'i- li ...Iv. Zlil [i- :,i ■. I,i;_'u'- právcm
^, /'■ ■. ■ " ' ■ '■ : I.. ■ ,■ . . ' . '., 'III dokazuji
1 Ct!l : . ' > ■.,,..■; I mu. Ctina
Ctinévr-i i.|.:i/ '.■. r, -r--;;i., / 'ii-Li:, >\.,::,-u\ r,.-i,-;;.v v Česiav
jest ovSeni uKižm- (vtz puiMkii Kf.islav z tlcsMHlava, l.f.-ilav v. Ijestialava)
a polské Gzesfaw snad skuteCnSaCzéscietaw pocházíj^le oCeskótn Čáslav
a Btaroniakém Cách to tvrditi nikdy nelze. — Jméno Cech naSi vlastenci
na konci minulého století odvozovali od n-ti (poCiti, kmen Stnj a podklá-
dali mu vjznam ,.prvni-, jako že Čechové poĚaii taženi Slovanů z pra-
vlasti zaUtranské na zApad, naéež prý (íedovali Slézáni. Ale domysly tj^B
jsou již dnes zavrženy: kdyby Čech pocliázelo od řn, í*q, mufiUa by v polStinfi-J
býti noBovka (Cz^ch), SehoĚ neJMOu žádné stopy. Slezák pak nepochází od ^
plcflu (í'!?!-!, piiNky Slad), nýbrí od řeky SlĚzy, polsky Sl^za, kteréž jméno
sf -.li'ilirii iLi-iřiiVL-^i, V novĚjSí době prof. Perwolf ve VarSavů jméno Čuch
|iř(váilól VI- -[ii^jt-m 3c líinenem éak (sekati, bíti), vidném ve slovech Cakan,
fi'k;i[iLU iiii^iti iicnize), pol. czacliniié (udeřiti, Hznoiiti) a měl za to, že
Cfiili — \h^':í\ Ijojuvnik. Jinak viz kap. V. Cl. 2.
L
- 16 -
tak jako jí jest nepochybně pohádka o třech bratřích Čechu,
Lechu a Rusu. — Vedle Čáslavě patří sem tyto názvy místní:
Čáslavky, Čáslavice, Čáslavsko, Časy [místo Čány, ze stan lok.
Čás], Čechovice, Čechtice, Čáše, Češov, Češtíce, Češtin, Čenov,
Čenovice a Čanovice, Čenice, Čeňov, Ueňovice, Čenkov a Čankov,
Čenkovice a Čankovice, Čenčice, Čenětice, Čeněnice; pak Nečasy
(m. Nečány) a Nečenice.
Čimil, Čimir, dvě jména staročeská, ozývající se ve jménech
osad Čimelice (m. Čimilice, jako Sezemice m. Sezimice od Sezimy)
a Čiměř. Byla i jména Čimysl (osada Čimyšl v Turnovsku),
Čibud (Čibuz u Smiřic), Čikvas (Čikváska u Semil), Čihost (Čihošť
u Ledče). Či ve jménech těch jest kořen slova poči-nouti, zmo-
cněný jinde v koj (pokoj), a tak Čimil by znamenalo člověka
milujícího pokoj, Čimír pokojného a mírného, Čikvas někoho,
jenž obdržel jméno od pokojného kvasu (na rozdíl od Strach-
kvasa, jenž přišel ku svému jménu na památku onoho strašlivého
kvasu, ^při kterém sv. Václav byl proklán). Kladu sem příjmení:
Čiml, Čimera; místní jméno Čimice.
Dalibor („v dáli bojující") posud žije co příjmení.
Dambot příjmení nelze vykládati (jako se stalo v Kottově
slovníku) jménem zcela novým tam bor, ješto jest na Moravě
osada Dambořice, poukazující ku starému osobnímu jménu Dambor.
Jest též osada Damhoř. Ježto daněk u Slováků (i moravských)
slově damek, dančice damčice, možno Dambor vykládati co bijce
daňků; Damhoř (utvořeno jako Pohoř) by byla dančř hora. Patří
sem zajisté též příjmení Dambek, Damec, Damšic.
Daniel, jméno hebrejské; odvozují se od něho tato příjmení:
Daniel, Daněl, Daňhel, Danhel, Danihel, Danihelka, Daňhelka,
Danha; Dána, Daněk, Danko, Daníček; Danes, Daneš, Daneška,
Daniš; Daňsa; Danda; Dašek. — Miklošič jména Daněk, Danko,
odvozuje od part. pass. dán. — Místní jména: Daňoves, Dachov,
Dašice.
David, jméno hebrejské; příjmení: David, Davídek.
Déhnar, původu německého; příjmení: Dětmar, Jetmar.
Diviš jméno vykládá se obyčejně z řeckého Dionys; MikloěiC
odvozuje je od div (divý, divoký). Patří sem příjmení: Diviš,
Di víšek; Deníšek. Toto poslední táhne se k německému tvaru
Denis. Místní jména: Divišov a Divišovice.
Dobeslav, jméno domácí; dob jest kmen přídavného dobr,
Dobeslav (u Poláků Dobieslaw) tedy tolik co Dobroslav („dobře
slavný"" anebo „jméno mající od dobroty"). Hledí sem příjmení:
Dobeš, Dobš, Dobisic, Dobíšek, Dobuš. Názvy osadní: Dobšice,
Doběšice, Dobětice, Dobev, Dobkov, Dobochov, Dobšín. — Jméno
Dobeš pro podobnost svou s Tobšem bývá někdy vykládáno
na Tobiáše.
Dominik, jméno latinské; náleží sem příjmení: Dominyk,
Dominka, Domin, Domes, Doms, Domza.
— 17 ^
Donát, z latiny ; příjmení : Donát, Doněk, Donín, Donda
Dondeš.
Duchoslav jest české příjmení smyslu patrného. Dílem od
něho, dílem přímo ode jména duch odvozují se tato další pří-
jmení: Duchoň, Duchan, Duchánek; Duch, Doucha; Duchek, Duíek,
Dufka; Dušek, Douša, Douš, Duša, Duška, Dušička, Dusík, Dušák,
Dušánek; Duchač, Ducháček; Dušatka, Dušátko; Dušta Duštěra,
Duštíra. — Dušek je duchbk, Duchek pak duchbk; s proměnou
ch v f (v Důtek) shledali jsme již při Vofek (Václav); Dušta
od duch jako Vašta od Vach, Bešta od Bech; Duštěra od Dušta
jako Jandera od Janda, Mastera od Mašta (Mach). Místní názvy:
Dušejov, Duchcov (m. Duchsov, t. j. sídlo Duchsovo, od jména
Duchsa jako Jansa, Hněvsa.)
Elcazar, jméno hebrejské, dalo původ českým příjmením:
Alizar, Alizera.
Eliáš, původu hebrejského; jsou příjmení: Eliáš, Eliášek, Elis
Elich, Elišek, Eleš. — Elis, Elišek mohou se též táhnouti
k Ellseovi.
Emanuel, též hebrejské; kladu sem příjmení: Manek, Mánes,
Manuš, Manoušek, Manych, Manlík.
Erazim, jméno původu řeckého; máme z něho příjmení:
Erazim. Arazim, Arazin, Ilarazim, Harasin, Harazin, Charasim;
R<izim. — 8tran tvaru Ilarazim, Charasim možno na vysvětlenou
poukázati k maloruskému Harasym a velkoruskému Gerasim.
Fabián, jméno latinské; pocházejí odtud příjmení: Fabín,
Fabos, Fabšo (slovácké), Fabera; Pabian, Pába, Pabeš, Papš,
Pabička, Pabík. Od Pabiána pocházejí Paběnice.
Felix, jméno latinské; příjmení: Felix, Folík. — Naši před-
kové jména toho neužívali, dávajíce o křtu dětem český jeho
výklad „Šťastný".
Ferdinand, jméno románské; pocházejí z něho příjmení:
Ferdinand, Ferda, Fereš.
/77//, jméno řecké; patří sem: Filip, Filipec, Filípek, Filipik;
Fila, Filas, Filek, Fildan. — Místní jméno Filipov.
Florián, jméno latinské; příjmení: Florián, Floriánek, Florík,
1^'rolík, Fraulík. Froliš, Frolíšek, ř^rolis, Frolda, Flora. — Naši
předko' é jméno to překládali Květoň (viz toto).
František pošlo z Franciscus, jména vlastně německého
v latinském rouše; náleží sem tato příjmení: Franta, Frantal,
Frantík; Francek, Francko; Franc, Franců, Franci, Frencl, Francán,
Francínek, Frantýrek ; Fráňa, Fráňa ; Franic, Fránek, Franěk,
Fronék, Franík, Frankota. — Franci, Frencl zdají se býti německá.
~ Osady jména Františkův jsou všecky vzniku nového.
Frydrych, jméno německé; patří sem příjmení: Frydrycli,
Frydrýšek; Fidrych. Bedřich; Frýda, Frýdek; Freska, Frýsek;
Fryc, Frycek; Fryč, Fryček, Fryčaj. — S tvarem Bedřich shle-
2
. 18 ^
dáváme so. Jeětó u liiř.ických Srbů: Bjinirich; u PnMUň naskytl
ae Krcdru a Frycz. — Místní jiriúna: Bedrichov, Bedrichctvictti
Gabriel, jmtjiio htíbrejskií; příjmení: Gabriel, Kalírhel; Gabai
Gaudentius, jméno latinsko; patři si?in p"ijmeiii: riiiudffc
Gaufll, Kaudl, Kaiidlík, Gaudnfk.
Gerkard. ycň^mt německé; příjmení; Kerhart, Kelhiirt, KtTOilfl
- Místní jménu Kerhartíce.
HaStal, z latinského Castuius; příjmení: Haátal, Haštov.
Havel, z latinského GaUus; náleží sem příjmení: Have]_
Havlů, Havlůj, Havlovic, Havlovec, Habluvtíc, Havlovek; Havlaj
Havle, Ilable; Havlica, Havlice; Havelef, Havolka. Havelík. Havlíky
Havlíček, Havlák; Havlát, Havláta. Havlátka, Havlátko; Gavlw
Havlas, Havlasa; Havlan, Ilavlena, Havlina, Havlín, Havllnek.
Tvar Havlůj msto Havlův; toto új ii jmen přisvojo vacích (uptř
niínajfcl na můj, tvůj, svůj) j>; na Moravé dosti ohyCejné,
tam i v Cechách; sr. Machůj, Vítůj. '> Oavlas je příjmí z MoravyJ
kdež vůbec g se ve mnohých slovech zachovalo, kde v češtinsT
ustoupilo k. — Místní názvy: Havlice a Havlovice,
Herman, jméno německé, ale ve formě Herman žáhli
v Čechách zdomácnělé, jakož mimo jiné dokazují nilzvy dosn
Četných osad Heřman, Heřmanice, Jeřmanice, Heřmaniřky, Haf
manky, Heřtiiánkovice, Hefmanovice. Náleží sem přfjineuí; Hai|
man, Heřman,neřmánek. Od těchto rozdílná jsou však příjmHnI:Hffl
Ilereá, Heruš; Heral, Herold; Heran, Heřan, Herain, Herian, Huraydí^
Herma; Herout, Herot; Herejk; Hi?rejt, Heřt. Hert, Herda, Hertfi
Hert.au. Hertach; líorzan, Hersáů, Herzet, Ilerzlk. Příjmení tat^
souvisí se jménem obecným herous (kdo délá hrdinu), z nSho^
pošlo slovo herousiti = dělati ze sebe siláka, chlubiti se páiia<
vité ; 9 přídavným h e r s k ý ( panský ) zvláště na Slovensko!
běžným; se šlový nádhera a zhérati; vŠak i hrdý, hrdina'
zdá se býti vlastně her-da; a nepochybuji, že jest příbuzné latinJ
skému herus (pán) a německému Herr, které ovšem jes'
blízké jménu Herman. ^ Stran tvaru Herain budiž přihlédnuti
ku příjmením Machajn, Churain ; Herian připomíná Buriana^
Herejk jest Herík (viz HonzejkJ; Hcrtík, Hertach, Hertan před
pokládá tvar Her-ta, a Herzan, ííerzet, Herzfk tvar Hersa, jichf
se v příjmeních nenašlo; Herold srovnej s Márold, Pechold.
Místní název Heroutice.
Hadslav, jméno slovanské u Cechů i Poláků (Godzislaw)J
druhdy oblíbené, pamatuje ae v plnosti své ve jméně místními
Hodslavice na Moravě. Pocházejí pak z něho tato příjmení: Hoda^M
HodiC, Hodic, Hodyc; Hodek, Hodík; HodaC, Hodačka; Hoda]
Hodail, Hodiánek; Hodous, Hodouš, Hodys; Godra a Hodra; HozaJ
Hozák; Hocek. Dále kladu sem též Kdan, Hedan, Hedánek.
Hoza utvořeno jako Bouza (Budislav), DouSa (Duchoslav); HoceÉ
') S tviireui tiui řfatina ueuí o3.iii]ělá vjasypíi'!! sK-ivatisliJcli. TJ I
Suba místo Bwie, ofie vjlirailiie slySoti gc, oje: Kueaejť. Nowíikcijp; Nowafcí^
lotiž predpokláilá NowakcJ (N&vakujj a odtud Nowakojjc — Nuwakqj<^
I
I
(poněvadž Hodsliiv zní Hoclav) jako Lacek (Ladislav). Co se tjííe
tvaru Kdan, t. j. vlastní Gdan, raám za to, že vznikl z Godan
položenfm přlzvuku na slabiku poslední. V příčině tvaru Hedan
jest poznamenati toto: Dle Miklošiíova svědectví (ve spise o tvorbC
osobních jmen slovanských) ualézá se ve knize Codex diplom.
Poloiiiae vydané od Rzyszczewského a Muc-zkowského jedno
místo toho znění: „Goslaus alias Gedco", a Paproeki v „Herbach
rycerstwa polskiego" uvácH též osobní jméno Giedko, jež by
Česky znélo Hedko, Hedek. Srovnejme s tím místní jména v Čechách
Hedeč a Hedřany. Dále uvažme, že hezký souvisí s ruským
gožij = příhodný, hodný, g malor. hožy (z čehož poSlo polské
chožy) = švarný. Jinak ostatně slova h o d (n. př. hod vAnoČnl),
hodina, rusky god (rok) znamenají jistý čas, nis. po-godiť,
počkati; zdň se tedy, že speciííhič Gidan jest významem i ko-
řenem totéž co Žbdan (žhdati = čekati), tedy očekávaný, tou-
žený a tedy jméno takové se výborně hodilo pro dítě novorozené.
Význam tudlŽ jména Godislav, Hodslav a jmen z nčho odvoze-
ných jest pro Široký a rozmanitý smysl slova hodný (příhodný,
vhodný, dobrý, hezký, veliký) též rozličný. Podotýkám, že v Pod-
krkonoší („Podřečí severních Čech" od Jos. Kouble v Časopise
C. Musea 18{!3 a 1864) hezký znamená „hodný", „dobrý"
a hodal „veliký chlap". O obhbé vňbec jmen z ííodslava od-
vozených svčdčí místní názvy Kdanice a Ktova (m. _Gdova)
v Cechách, Gdaňsk a Gdiíw v PolštÓ (rovněž Ždanov a Ždanice
v Čechách) pak množství osad názvťl Ilodkov, Hudkovice, Ho-
díkov, Hodouice, Hodonín, Hodov, Hodějov, ílodětice, ííodétin.
Hořemysl, staré jméno domácí, našlo se též co příjmení.
Hotaři, z něm. fiotthard, bylo našim praotcům jméno do.itÍ
obyčejné; nejspíše k němu se táhnou příjmení: Hotek, Hoték,
Hotyg.
Hron, jméno starožitné (pocházejí z něho místní názvy
Hronov, líonov, Konšperk Rumburk), zachovalo se posud v těchto
příjmeních: Hron, Ron; Hronec, Rouc; Hronek, Ronek; Hrouík,
Hruníček; HroneS, Ronč. Bývalo také osobní jméno Hroněta,
jakož svědčí osada Hronětice (u Nymburka). Význam toho jména,
dosud teimiý, vykládám takto: V dolnolužické srbštiiiě jest
groniá = mluviti; v hornoluž, hřono = řeč („wón ma přece
jene hťono" má pořád jednu řeč), ale také šum, hluk („deščowe
hrono" hluk deltě), hrCnčko = písnička po tanci k,pivaná;
v čeStině hronička = rachlfk, rolnička (vSafc asi původně ro-
niCkaa /se později vsulo); snad sem patři i hrany = zvonění
před pohřbem. Všem těm slovům jest jeden společný vyznaní :
zvuk. Srovnejme s tím jméno řeky na Slovensku Hron (od hu-
kotu vody) a přidejme citát z nejstarálhc překladu knihy Přísloví,
dle Jos. Jirečka s konce VA. stol. (Čas Čet. Mus. r. 1«1)4. str. ?yi.);
„Neraduj se hronutf nepřítele svého" (ne gaudeas in ruina
eius), kdež lirouutí znamená tolik cu pád, ovšem spojený s hroz-
2'
— 20 —
ným hřmotem. Hron ro jm('.no osobní by tedy znainenrilo človíčka
zvučného hlasu. \)
Htimpolt, A nř.m. Gumpold, (jzývá se v místních jménech
Humpolec a Kumpolec; patří sem příjmení: Humpál. Hompeá,
Humeš.
Hyacinth, jméno řecké; pošla odtud příjmení: Jacentýnek,
Jacina, Jacek, Jacík. Polákům sv. Hyacinth vůbec slově Jacek.
Chotébot, Chotěbud^ Chotémir. slovanská jména, z nichž po-
cházejí příjmení: Chot, Choc. Chota, Chotek, Chotaš, Chotous,
Chotava; zdá se, že i Kot a Kóto vic. Kotek. Kotík, Kotaš, Koteš,
Kotíš, Kotyš. Kotan, Koten, Kotina som náleží, ač nékterá z nich
se pletou se slovy kot (kočka) a kotiti (káceti). Víz místní
jména ChotikíW (u Stříbra), jež se jmenuje také Kotíkov; Chotouň
(u Jílového) a Kotouň (u Horažďovic); Chotusíce (u Čáslavé) a
Kotousov (u Hlovic); Kocenice (tamže), jež slují také Chocenice.
Chotébor znamená „chuté bojující", Chotěbud asi „ochotného
bytu" nebo-li „ochotný*" zkrátka, Chotěmír „nakloněný kmíru".
Množství nilzvů místních svědčí o vehké oblibé těch jmen u nřišich
praotců: Chotébor, Chotéboříce, Chotěbudice, Chotěbuz Chotimr^ř,
Choteč, Choceň, Choc<mice, Chocnějovice Chotějovicf^ Chotolíce,
Chotěšiny, Chotěšov, Chotětov, Chotína, Chotouchov, Chotovico.
Chotoviny, Chotýšany a j. v.
Chval, jméno časté u našich předků; pocházejí z něho tato
příjmení: Chval, Chvála a Chvála, Chválek. Chvalina. Názvy
nu'stní, odtud pocházející, jsou velmi hojné, dokazujíce, jak mi-
lovali to jméno staří Cechové: Chvaleč, Chvalín, Chvalenice,
Chvalšíny, Chvalkov, Chvalkovice, Chvalov, Chvalovice, Chvály,
Chvaletice, Chvalšovice.
Ijrnác z lat. Ignatius, jméno novověké; příjmení: Nácek.
Ivan, východoslovanská podoba jména Jan ; náleží sem příjmení :
Ivan, Ivánek, Ivánka; Evan. — Místní jména Evaň Ivančice. "
Jahé, jméno původu hebrejského, dalo vznik těmto pří-
jmením: Jakub, Jakuf, Jakulja; Jakubov, Jakubův, Jakubů, Ja-
koubě, Jakubic; Jakubec, Jakubek, Jakoubek, Jakubka, Jakubík,
*) Povšimnutí zasluhuje, co vypráví Stolrar Zek*tavský v „Knize
u stvoření světa" z r. lóíU na listě a 8. o tonito a jiných jménech (citujeme
ze Zíbrtových výrocnícii obyčejů str. 212.). Zlobí se iia pověry při křtu.
jak nm je prý porodní báby vyprávěly, a dokládá: „Opět knéz. k<lyž
díté křtil, bylo-li jest na tři krále, jež se jmenuje Boží křtění, dal jméno
pacholeti Křtěn, od hromnice Hron, od Ducha sv. Duchek, od Trojice
sv. Trojan, od svátostí Svatoš a děvčeti Svata ..." Patrně se tu shledá-
váme s prostonárodní etymologií, neboť jména Hron. Trojan, Svatoš jsou
prastará (Trojan, Svatoš i u jiných slovanů známá) a sahají do dob před-
křesťanských. — Dodatek: Na Slovensku hron posud žye co appellatlvum.
V sebraných spisech básnických Hviezdoslava. svazku I, (v Ture. Sv. Martině
1892.) čteme na str. 28.
,,Za plótkom horská riava hučí,
jak z koMa rn by do kotliny
ju prelieval - . . . .
Len ona, ten jen hron a šum . . . '^
21 —
Jakiil)í-^(^k. Jakiibička. Jakab!'ík; Jakiibřn; Jakubal; Jakuboš, Ja-
kiibše; Jakous, Jakeš, Žakcš. Jokeš, Jaks, Jaksi, Jaksa (psáno
Jaxa); Jačok, Jačka; Jaken; Jakula, Jakulka. Jakulík. Jakl, Ja-
krdle, Jaklíii, Joklík; — Kuba. Kouba, Kubů, Kubovy, Kubovič,
Koubovcc, Kubic, Kubič; Koubě, Kouble; Kubec, Kubek, Koubek,
Kubeček, Kubka, Kubečka; Kubík, Koubík, Kubice, Kubíček,
Koubíček; Kubice, Kubíčka; Kubák, Kubač a Kubáč, Kubáček;
Kubaš a Kubáš, Kubeš, Kubš, Kobšic. Kubšík, Kubeška; Kubias,
Kubiásek; Kubas, Kubasa, Kubásek, Kubiš. Kubiš Kubiska; Ku-
bista, Kubista, Kubištek; Kubašta, Kubcista; Kubáta. Kubát, Ku-
batka; Kubr, Kuber, Kubera, Kubar. Kubara, Kubart, Kubrt,
Kubrycht; Kubela, Kubelka, Kubelík, Kubal, Koubal, Kubala, Ku-
bálek, Kubalík; Kubian, Kuban, Kubáň a Kubáň, Kubánek, Kuběn,
Kubín, Kuběna, Kubina, Kubínek; Kubizna, Kubizňák a Kubižňák.
V c(ílku 101) tvaru. — Jakubše místo Jakubša; Jakší přehlášeno
z Jakšu; Kubart jako Sušart, Buchard a j.; Kubovy jako Jírovy.
— Kubek, kubík, kubáč, kubaňa, kubr jsou tóž jména nádob
roz ičuých, s nimiž srovnej čbán, čber. Přirovnáme-li příjmí Kuba
a Huba, Kubka, Kubek, Kubík, Kubíčka a Hubka, Hubek, Hubík,
Hubička. Kubač a Hubač, Kubal a l[ul)á!, Kul)álek. Kubalík,
Knl)aň, Kuf)ínok a Hubálek, Hubalík, Hubaň, Hubíiiek. pak Kubát,
Kubáta, Kubeš a Hubát, Hubata, Hubeš; připomeneme-li pak
sob<^. jak v příjmeních, zvláště na počátku slov, k čiisto se střídá
s // (místo původního g)\ a uvážíme-li, že příjmí Koskuba je
vlastně kosohubý a houbová kaše že slově ku ba: při-
pustíme domněnku, že mnohá z hořeních jmen (Kuba, Kubek,
Kubeš atp.) místo k Jakubu spíše se táhnou k hubě (viz Huba
;itd. v II. kap.). Místní jména Jakubín. Jakubov, Jakubovice, Kubice.
Jaroslav („jaře'* t. j. brzy „slavný" anebo „slavný svou
jarou povahou"); příjmení: Jaroš, Jarošek, Jarušek, Jaroška;
Jarouš, Jaroušek, Jaruška; Jaroušek: Jaroch, Jarch; Jareš, Jarš,
Jjiryš, Jaršl: Járek, Jarka; Jarounek; Jarát, Jarata; Jerouš, Jero.
Některá z {)říjmení téch přímo od jména jarý mohou také po-
cházeti. Názvy osadní: Jaroslav, Jaroslavice, Jarošov, Jarošovice.
Jíirošín, Jarešov, Jarkovice, Jaronín. Jaronice, Jarotice, Jarov,
Jeremiáš. Eremiáš: příjmení ze jmene Jeremiáš, původu
hebrejského.
Jeroným, původu řeckého; příjmení: Jeroným. Jarolím, Ja-
rolímek: Jarolík, Jarlík.
Jezhor, jméno staročeské, ozývající se v názvu osady Jez-
f)ořice (na Pardubsku), povstalé nejpodobněji z Jezdibor, Jezdbor
(jízdný bojovník). V srbštině jest jméno Jezdimír a v Čechách
stává příjmení Jezdinský, pošlé patrně z osobního jména Jezdina,
jež má se ku jménu Jezbor jako Chotina k Chotěbor. Náleží
st'm příjmení: Jezbera. S tvarem tím srovnej Šebera a Sebor,
ňlajbera (jež historicky zjistil p. Tadra) a Slavibor.
Jilji. z lat. Eligms; příjmení: Jilý, Jílek, Jílka, Ilík, Jelek.
Jílek jest též jméno trávy j<Hlné.
- 22 -
: JindřicB^
e-
yinářich, z Dělil. Huinrioh; náltiži auiii tato příjmeDÍ:
Jindříáek; Jindra. Jindera, laderka. Jinderkal; Jindnlk, Jindráíek,
Jindrouá; Jinda, Jindaš, JindAsek. JiiulAíek; Jína. Jíně (psáno
též Iiiě), Jinec, Jinek; — Hýiia, Hýně, Hejna, Hajná; Hejnic,
Hajnic; HajniŠ, Hejnyš. Hejnošek; Hynuš, Plynouš, Hynek, Hynkol^
Hynec. Hync; Hyneš, Hyníik; HenČ, Henčka, Henřl; Heoflí
Henych, HenyŠ; Hynaia, Hynal, Hejna], HaJnaJ, Hejnák; Hendaí*
Hendlík, Hendrych, Handrejch, Hyndráic. Některá z příjmení técli '
(Hynek, Hync a odvozená) mohou též pocházeti z něm. Heine-
mann. jakož Fr Palacký při synech krále Jiřího. Jindiícha
a Hynka, uaoudil. — Názvy osadní: Jindřiš, Jindrichov. Jindřicbo- ^
vice, Jindřichův Hradec, Jindice.
Jiři, z řeckiSho Georgios; patří sem tato příjmení: JiříS
Juřík, Jirlk; Jiříků. Jiřiř; Jiříček, Jeřfřek; Juřica, Jiřička, Jeřička, J
Jiriíko: Jara, .íoura, Jora, Jor, Jíra; .lírů, Jírovy, Jírovec: Jurek,
Jírek. Jurka, Jirka, Jirko, Jirků. Jirkovec; Jirkal, Jirkot, Jirkes:
Jircc, Jureček, Jirfček, Jurečka; Jurčík, Jirčík, Jirčák; Jurcích;
Jurák. Jirák. Jerák, JiráCek. Jurafika: Jeral; Juran, .liran, Jeran^i
Jeřan, JiuTiň, Jiraů, Jnránek Jiránek, Jeránek, Jirounek, Juranka^
Juren. Juřen, Juřena, Jiřena, Jurenka, Jurenčák; Juřina, Jiřitu
Jerina, Jiřinec; Jirna, JurneČka, Jirníček; Jirma, Junnan, Jirmai
Jerman, Jermon, .lirmánek, jirmásek, Jirraus, Irmia, JirmAi
Jcrmář; Jírava; Jurje, Jerie, Jíraj, Jurajda; Jurda, Jorda, Jordai
Jurtík; Jurata, Jirát, Jirátek; Jirota, Jirotka, Jirotek; Jirout, 3Ú
routek, Jiroudek, Jirutka; Jeretín; JiřiŠtii, JiřiŠté, Jiřištík; Jerhotsj
Juriš, Jurys, Jaurys; Jireš, Jirš; Jíruš, Jirouš, Jiroušek, Jeroušefc
JJruSka; Jinich, Jirouch; Jirus, Jiroiisek; Juras, Jiras, Jurásefc^
Jirásek, Irásek, Jirasko, Jerásek: JuráSek; Juraa, Joursa, Jirg ,
Jurslk, Jirsík, Jirsák, jíršlk. — Množství těchto jmen jest dťi'*J
kazem veliké obliby jména Jiří u našeho lidu. I názvů mfstníohj
odtud pocházejících jest hojnost: Jirčany, Jirkalov. Jirkov, JimyJ
Jirsko, Jiřetín, Jifetice, Jince. Jiřičky, Jirlkov, Jiřin. ''
ymislav, starobylé jméno (našlo se v polských památkách,]
dějepisných: Codex diplom. Poloniae); že bylo i v Cechách známo, T
svědčí pozůstalé příjmení Mislav.
yonáS, původu hebrejského; příjmení: Jonáš, Joneš, Joa.^
yosef, téhož původu; příjmení; Jozef, Josff, Jusefi, Jozlíel^
.lozirko; J(5za, Jůza, Jouza, Jousa, Jouša; JoKek, Jusek. JoSeki
Jůzek, Jůzko; Jůzi; Jozák. — Jozefi jest vlastně latinský genitÍTř'
místo českého patronyinikajozefů, jako se n. př. Sládkovič uhel"
skou latinou vykládalo Braxatoris,
I) Jifi pofilo z (íTOrgu tím, že t.vrdi; g ne vyslovovalo inékce, jako jE^Jl
a sine úCinkeni náalednilKi úzkého e. KlaJl-li se pfi vjsloviioati doraz n'
první slabiku j/e, povsuly tvary Jerje, Jeran, Jerák atd. a polské JfiTzg
vyslovovína-li s arsí slabika ilnihá or, vznikly (spolu s elisí e v je) ťwKř
Jora, Jura atd. a ruské Juri,i. ju přehlášením pfeSIo dftle vji. Tvary Ju^W
J.;rje odpovídají z^^ela jilioslnvanskéinu Djordje.
yulius, jiniíno latinské; příjmení: Julie. .Tulek, Julka. Julina.
Jtilinek, Jiilák.
Justus, jméno latinské; příjmení: Jiiyt, Joět: Justa, Justan,
Jiiatofi. Justian, Justik,
Karel, jméno dle obyčejného výkladu původu německého;
ale plete se tu české karel (polské karzel) s významem: malý
človi^k (vix v II. kapitole Karaiil. Sem hledí příjmení: Karel,
Karlík. KatUík, Karlíček, Kadliček; Karlách, Kadlach, Karlouch;
Karlas, Kadlas, Karlouš; — Kódl, Khodl jsuu tvary novější, za
váriOjřcí nSmfiinuu. — Ka^ilík může se tt^ž vykládati co Tkadlfk. —
Místní jména: Karlov, Karlovice, Karloves.
I Kašpar, původu perskóho; příjmení: Kašpar, KaŠper, KaSpň-
' rek, Kašpírek, KaSpaíík; Kasper, Kaapr. Tyto dva poslední jsou
podoby německé,
Kasimir, jméno slovanské smyslu patrného'), zvlilště v Polělč
užívané; kladu sem příjmení: Kazimour, Kazka {psáno obyčejné
Kaska), Kazda. — Kazimour zdá se býti jen žertovné překroucení
jména Kazimír.
KUmml. jméno latinské; příjmení: Klement, Klamant, KlI-
ment, Klimenta, Klimenda, Klemento, Klemeti, Klirat; Klem,
Klím. Klíma; Klemek, Klfmek. Klimlček. Klimánek; Klemš,
Klimša. Klimeš, KlimiŠ; Klemsa. Kliinsa. — Nékterá z příjmení
těch lze vykládati též slovy klímati a kleměti. — Místní
jména: Klementice; KHmkovice.
Konrád, jméno uémecké; náleží sem tato příjmení: Konrád,
[ Kondrát. Knndrat, Konrirátek; Konáš, Konáš, — Osady Kondrac.
\ Kondratice. Kundratice.
Kornel, jméno latinské; příjmení: Kornel, Kornallk.
Kosmas, jméno řecké; hledí sem tato příjmení: Kozma.
PKu/ma, Kužma; Kozmák; Kuzmán, Kuzmaií (pravopisem madar-
[■Bkým Kuzmányl, Kozmánek; Kožmín.
Krist-aft, jméno původu řeckého; náleží sem příjmení: Kri-
latiím, Christian, Krišťan. Krysten, Křtěn, Křtěn, Křtfn; Krysta,
iKryšta, Krystlík. — Osady Křišťanov a Křištín, Křténov a Křtě-
I novice.
Kriitof, z řeckého Christophoros; příjmení: Chrifitof, Kryštof,
[ Kryštofovič; Kryštúfek, Kryštoufek. — Pozoru hodno jest v Kry-
, Moufku zdhužeuí o v ou. ~ Osada Knstopoviče (u Blatné),
Křti naši předkové zhusta užívali co jména křestního;
t odtud příjmení: Kříž, Kryž; Křížek, Křižík; Křižan. Křižaň, Kři-
') Vykládám totiž Kazimír i-o StOrentrioil ; sv. jméno kazisvět,
\ bylinu kazilen.maloniHkJ název mésife února kazydoroha (že se vtom
I Čase tvrdé, umřelé cealy kazí). MikluSie mír ve jiiitíjiwh osobních pokládá
\:t& totéž co — slav, fwky — niiji, ";'-': < 1 ■••v-' |if-iviiili ve spojení se
I jménem kázati; tudíž Kazimír vykh" ■ ■ i . ! lu ruTiicn habenw,
SflPIověk jméno mající od kázáni ncim-l, -i , i i /,!■ výkLiil to velmi
f hliidanj. — Doklad ku tvaru Kazka : ..'.■. I-. ■ ■' ■ ' íí;^. i ku, ViliVnz Pern-
I etejna knížHl Kazimíru TéMnskéiiin o l'.da. (.i;li'. ,\i.-|i. Ctskéui 1.)
— 24 —
žánek. — Místní názvy: Křížov, Kříže vice, KHžany, Křížanov.
Křížanovice, Křižáiiky.
Kufi, z německého Kuno anebo spíše z českého jména
zvířecího kuna (jako u Srbů Vuk. Vlkj; jméno u našich předků
velmi oblíbené, jakož také svědčí množství jmen místních po
Čechách i Moravě: Kuno v, Kounov, Kunice, Kounice, KunStát,
Kunětice, Kunějovice, Kunašice, Kunčí, Kunčice, Kunovice.
Náleží sem tato příjmení: Kun, Koun, Kuna, Kounic; Kunát;
Kunáček; Kuneš, Kuniš, Kunášek; Kuník, Kunča; snad i Kunar.
Kuňar. — Kunc, Ivuncek hledí k německému Kunz.^)
Kvétati: tak předkové naši překládali jméno Florián; příjmem:
Květoň, Květon, Kvěch. — Místní názvy: Květov, Kvetušín.
Kvítkov, Kvítkovice, Kvěchov.
Ladislav („jenž slyne svou ladou**, t. j. milostný, „ladný"),
jméno domácí; náleží sem tato příjmení: Ladislav; Lada, Laď,
Ládek; Lacek; Lácha, Láša, Láš, Laáek, LáSek, Laška; Lacheta.
Lachont, Lachout, Lachoud. — Lacek ze jména Ladslav, jako
Břecka z Břeclav (Břetislav); Lácha, Láša. Lachout, jako Vácha.
Váša, Vachut (Václav). Lácha, Láša, Lašek, Lacheta, Lachout
mohou se též odvozovati od kmene lach, jenž nalézá se ve
slovích lá oholiti (tak leckde správně se říká místo chlácholiti,
láskati), laškovati, láska. — Místní názvy: Lachov, La-
chovice, Lašovice.
lA:od€gar, jméno něnuícké, dalo vznik příjmením: Ludikar,
Lithart.
Leopold, něme(;ké. jest původ příjmení: Leipold, Polda. Naši
předkové říkali Lipolt, jakož svě<kM název Lipoltice.
Libomir, Lihoslav, Libohost, jména staročeská; znamenají
člověka, jenž si oblibuje mír nebo slávu aneb jest libým hostem.
Kladu sem tato příjmení: Liboch. Libich, Lubich; liibiš, Libš
(psáno také Lipši; Libus, Lubas; Libek, Li bík, Libíček; Libora. —
Ijubich, Lubas jsou starší, ještě nepřehlásené formy jména Ijub.
Názvů nnstních s<ím patřících jest náramný počet v přerozma-
nitých formách, což svědčí o veliké ol.)libě těchto jmen osobních
u starých Čechů: Liboměřice. Liboslav, Libohošť; Libochovice,
Libochovany; Libichov, Libchov, Libiš, Libišice. Libišany: Libšico.
Libuš: Libeč, Libkovice, Libčice, Tiibčeves, Libčany: Libic; Libo-
řice; Libáň, Libanice; Libeň, Libenitíe; Libonice, liiboňov: Libun.
Libouň; Libňov, Libňoves; Libnič, Libníkovice; Libnětov: Lible,
Liblice, Liblín; Libějice; Libětice, Libecina, Libětín: Liboc. Libo-
tín, Libotov; Libočany; Libiu*; Lib(*^širo, Liběšovice; Libice, Libin,
Libev, Libov.
*) Jinóno zvířucí k u ii n ix.M-hází z kuřcnu gun (hníiati'?, chlupaté
zvíře) ;i, starnčcská os(»l)ní jímána Kuričj, Kuřiata, Kunaž aťl. vysvětlujme
si r») Huiii^j, Huňatá, Huiiais. 8r. v JI. kap. jinóna Hun a K u <1. Kuřiar
a kuníř na Slovensku sl^vř i>rase (liuňá(^). Význanino jost, že osada
Kuněií-e (na Vr<'hlal»sku) německy sluvc Pelzílurf.
— 25 —
Linharty původu románského; příjmení: Linhart. Lenhart,
Lenard. Lenrt; Linha.
Ludvík, jméno německé; příjmení: Ludvík, Ludvíček; Lud-
vich, Ludva.
Lukáš, jméno původně latinské; patří sem příjmení: Lukáá,
Lukášek. Lukašík; Lukeš, Lukš, Lukšů; Lukšal. Lukšan; Lukeš,
TiUksa (Luxa), Luksík, Luksín; Luka; Káš.
Marcel, z latiny; příjmení Marcal, Marcalík, Marcelín.
Marek, latinského původu, dalo vznik těmto příjmením:
Marek, Marko, Marků, Markovic; Mareček, MarČík, Marčák, Marčal,
Marčan; Markus, Markoaš, Markes, Marks, Markl; Mářa, Marák,
Maráč. Maryk, Marik, Mařička, Mařák, Mařáček; Mařan. Mařanec,
Maránek, Maran, Maraň; Mařas, Maras, Mareš, Mareška, Manlšek.
Maryška, ^hlryska, Marýško; Marsa, Marša, Maršík. Maršíček,
.Maršák, Maršan, Maršon, Maršát, Marša t:i; Marucli, Marousek,
Maroušek. Maruška; Marci, Marold; Maroda, Marat. Maratka,
Mařata, Maratka. — Mnohá však z těchto příjmení lze spojovati
i se jménem Martin i sžen.skýmjmenem Marie; Maras, Maran,
Marold, Mareda, Marat může souviseti také s marati = mazati.
S formou Marold srovnej místní jméno Vrcholtovice, jež odvo-
zeno od jména osobního Vrcholt. — Místní jména: Markovice,
Afaršov. Maršovice.
Martin, jméno latinské; náleží sem příjmení: Martin, Marcin,
Martiiul Martinovié; Martina, Martince, Martinek, Martiník, Mar-
tinák; Martan, Martiš. Martilík; — Mach, Machuj, Machovec;
Mácha, ^hiclu^k, Mafek; i\hichač, Macháček, Macháčka, Machačný;
Machan, Macliaň, Machain. Machian. Machou, Machóň, Macháně
Machánek, Machanec, Machník; Machar, Macharáčck, Machurka;
Máchal, Machala, Machálek. Machalík. Macholda, Machula, Ma-
chulda. Machulka; Machata. Machatý, Machatka, Machota, Ma-
<-hotka. Machytka, achout. Machuta; Máša, Mašek, Maska.
Máška. Mašík, Masíček. Mašička, Mašák, Mašák, Mašát, Mašata,
Maketa Masitá. Mašta.Maštík, Mastera, Mašin, Mašner, Mašinda. —
Mach a z něho odvozená se spojovala se jménem Matěj; ale
Hrandl v knihách půhonných nalezl tyto doklady: „Martin jinak
Mach", „Martina jinak M;icha" (Glossarium illustrans bohemico-
inoravicae historiae tontes. str. i:-59). a také v Kuldových po-
.hádkách z okolí Rožnovského vykládá se Alach na Martina i).
Vt^dle tohoto Macha jest však ještě jiný. a podobá se, že většina
])říjmení od Mach odvozených k tomuto druhému se táhne.
Mach, masek, mašík slově totiž u lidu našeho prase (odtud na-
dávka: střevo machovo, t. j. prasečí) a mašice, machna svině;
jména ta souvisí se jménem maso, jest tedy mach, masek atd.
zvíře na krmrn'ku a člověk mach, masek, machan, machník.
machač, machačný, machata, mašin, mašinda atd. člověk tlustý,
^) Ale biskup e-eských bratří Matěj Siónský, jenž vydal bratrský
zpěvník a umřel 1550, «hil krút-^e bratr Maeh.
vykrmeny, wdjatý, mécintý (mích bt-z tjho s machein souvíi
etymolog icky. kořen obou m(.'i Vedle toho mohou některá z pří-
jmení hořeních, jako: MAcha. Machaí, Máchal souviseti tíiké se
slovem máchati, KoneíaS přihližímc-li ku slovu machlati
a ku jraenůra machel. máchla, luac-hlač, macblař, jež od-
vozena jsou od mach, nemůžeme le5 přiznati, že jest ítvrt^
jméno Siach, souvisící s másti (kmen m^t). a že něktení ze
jmen hořeních též sem mohou ndležeti. — Názvy místní: Mar-
tinov a Marcinov, Martinice, MartinSvos, Martinovicu. MurLinkn-
vic^; Machov. Machovice. Mášov. Miíšovice, Maškiivict;; Maštov
(ra. Maštov).
Mátí;, původu hebrejskOho ; patři sem příjmení; MaU^j. Mači-
Matějů, Matijů, Matějovic, Matéjc; Matějec, Matřjek. Mati'Jík.
Macík, Macík, Matíjíóek, MaciCek, Matéjéek, Matějčlk: Mat.'-jk».
Matějka. Matějíčka; MatĚják. Mafiák, MaČák, Macák, Macričiik:
Matek, Macek, Macků. Mackovík. Maceček; Máca, Macan. Macá-
nek, Macoun, Macounek, Macínek, Macour, Macourek, Miiciira,
Macula. Maculán, Macal, Macala, Mafiilk:: Xi^vi^ilok Mrtťíl'-!;
Macalík: Matas, Maťas, Mačas. Macas. M ' ■.';'. '!
jásko, Matiásko, Maťásko, Matiáska; M i ^ 'i
Mačát, Macát, Macata, Macátko. Maťátk- ■■■! :mii:i \\.r.-n> \l.i-
tina, MaČina, Macna, Macnar. Macm-r. Maciiuiiita icinjuičili.'- M:ii.zc-
nauer), Mařenka; Matula, Matulkiv, Matoulek, Matulik: Matuni.
Matourek, Matras, Matenia; MaiMch. Macicha, Matucha, Matoiiclia.
Matouch, Matuška, Matouška, Matošek. Matušek; Matys. Matýsek.
Matýska. Matýsek; Matyáš, Matyášek. Matyáška, — Matřj v čv-
StinS pruto zní poněkud posměšně, Že upomíná na slovo másti,
jako by znamenalo člověka, jenž vše zmate a splete (i přípona
ij při kmeni mat jest česká: viz jména Hoděj (Hndslav) a Radéj,
příjmení Vláčej, ňoulej). Podobá se také, že některá z hořeních
příjmení, jako Matula. Matouch, Matina ku slovesnému kmenu
mat (vlastně mot) skutečně náleží. Macek, macík jest též jméno
kočky. Macek konečně, macata. raacan, macula a z nich odvo-
zená mají t^ž význam, co mašek, machata, machan atd: niacaii,
macata jest totiž ma.ian, majata, s čímž srovnej klecanda a kle-
sati, placatý a splasklý, ploský. Jest tu viděti, jak někt-erá. pří-
jmení rozličně se dají vykládati. — Názíy osaduí: Matějův, Ma^
tějoves, Matějovice; Mačice, Mačovicej Mackov, Macourov.
Matouš, jménu hebrejské, jednoho původu co Matěj; tudíž
příjmení: Matouš, MatuŠ, Matoušek, MatuŠčík. Maiušlua json
oněm, Matěji přisuzovaným, podobna a Matuška, Matouška, Ma-
touch, onde uvedená, i zde by mohla míti místo.
Maxmilián, jméno původu latinského; náleží sem příjmení:
Maxa, Maxera, Naxera, Maxant, Maxián, Maxina; Maksimovič,
Melichar, původu hebrejského; příjmení: Melichar, Melichárek;
Malchar, Melchor, Melchrs; Melich, Melicbna. Meliš, Melíšek. MelSa;
Melduwka. — Melduška předpokládá tvar Melda, jenž se nenaSe]
— 27 —
Michael, jméno hebrejské; patří sera příjmem: Michal, Mi-
chalů, Míchalec, MichAIek, Michalko, MichaJík, Michalíček, Micha-
lička; Michl; Michek. Mifek, Michka. Mifka; Miěek. MiSka, Míša,
Miáák, Michla, MiSta: Michejda. Některá z příjmení těch mohou
náležeti též kn slovu míchati. — Osadni názvy: Michalov, Mi-
chalovice. Michle, Miškovice, MISov, Mišovice.
Mikoláš, jméno původu řeckého; jak oblíbeno bylo u naSich
předkův, svSdĎí hojná příjmení z něho odvozená: Mikoláš, MikuliiS,
Miknloš; Mikulášek, Mikulaštík, Mikolaáík; Miklas, Nykies, Nik-
líísek; Mikula, Mikuli?, Mikola, Ňikola, MikuUf, Mikulec, Mikulka,
Mikulík; Mikolajek; Mikl. Mikelka, Mikllk, Nikliíek a Nykiíček;
Mikura, Nikora: Mikulda; MikuUn. NikoJan. Miklena. Mikulanda.
Nikolanda; — Koláš, Kulík. Kulda, Gulda. Kuldif, Kolda, Golda.
Kolta, Kulanda, Kolanda, Koland; — Mik, Mika, Miko, Miků, Mi-
kovec; Micek, MiSan; Mikeš, MikS MikŠovic; Mtkyš, Mikýška;
Mikysa, Nykysa, Mikeska, Mikýska; MikoŠ, Mikous, Mikouaek,
MikuŠka, Mikuškovic; Mikáš, NikAš, Mikas Mikásek, Mikásko;
Miksa (Mixa), Miksan. Miksánek. Miksát; Mikšlk, Mikšíček, Mik-
šánek, Mikšl; Mikát, Mikota. Mikoda, Mikuta, Mikyta, Mikýtko:
Mikán. Mikyna. Mikiinda, Mikenda, Nikenda. Nikfiiiduj, Nyken-
dejs. V celku SK) tvarů. — Místní jména: Mikutřišov. Mikulášo-
více, Mikulov, Mikulovice, MikulČí, Mikov, Kotdín.
Miroslav, jméno domácí, jež ozJvA se v názvech osad: Mi-
roslav, Mirošov, MireŠice, Mirochov, Miroěovice, Mirotice, Mirovice,
Mifejov, Mireticeaj.; náleží sem příjmení: Mirous. Mirš (m. Mireš),
Mirza (m. Mirsa).
Mstívoj, jméno staročeské, zachovalo se dosud v příjmeních;
Stivín (m. Mstivín). Městek, Mestik. — Místní jména; Mstice,
MstiSov, Mstětln, Mstětice,
Myslibor („kdo myslí při boji"), jméno staročeské, jest asi
pramenem příjmení Myslbek i jako Dambek od Dambor).
Na Mysliliora upomínaji nAzvy osad Mysliboř a Myalibořice (na
Moravě ),
NaČeraty jméno staroCeské („kdo počíná boj"), hlásí se posud
co příjmení Naáerad, Ze jména toho vznikl nslzev místní Načerac.
Vedle Načerata byl také Počerat, jakož svědčí osada Počerac
. v Žatecku.
Namysl, jméno staré (viz město Narayslov v praskem Slezsku),
žije podnes co příjmení.
Nikodém, jméno řecké; hledi sem tato příjmení: Nikodém,
Nikodým; Kodym, Kod;ř'*ek; Kodíček.
Odolán, jméno staročeské, souvislé se slovem odolati; za-
chovalo se příjmení Vodolan. Názvy místní: Odolenuvice a Vodal-
novice, Vodolenov. Vodolenka. Vodclka, Vodolice, Vodol^v.
Ojiř. jméno původu roriánského, naáira předkům známé;
žije posud co příjmení Vojíř.
Olbram, z něm, Wolfram, bylo dosti v užívání u naéicb
— 28 —
praotců: hlásí se dosud m příjmení. y^AzvY osadní: Olbramov,
Olbraniovice.
Oldřich, z nom. Ulrich. Udalrich; ozývá se v těchto příjmeních:
Voldřich. Voldra; Voldan, Volduch. Příjmení Ulrich. ÍJrlich, Urdlich
táhnou se k tvaru německ<''niu. S:i:iJ sein i Ulč, Ulčík patří. —
Místní jména: Oldřiš, Voldřiš, Oldřichov, Oldřichovice, Voldřetice,
Volduchy. Vodlochovice (m. Voldochovice).
Ondřej, z řeckého Andreas; náleží sem tato příjmení: Ondřej,
Ondřeje. Vondřejec, Ondřejek, Ondřejk, Vondřejk. Ondřík, Ondrejk.
Ondrejka, Ondříček. Ondřejíčr'k;Miidra, Vondra. Vondru, V4:)ntlrovic.
Vondrovec; Ondeika, Ondert-k: Ondrák. Vt)ndrák, Viindrák. Von-
dráč, Vondráček; Ondráš (maíTarským spůsobeni Andrássy), Ondrá-
šek, Vondrášek: Vondrouš. Vondroužok. Ondroušek, Vondruška; Von-
drys, Vondrejs. Vondřcjš. Vondrysek, Ondřiska; Ondřich, Vondřich.
Vondřech, Vondrych, Ondrouch, Ondrách, Ondříšek; — Oneš,
Voneš, Vonáš, Vonášek, Vonásek, Vonka. Vonáček. Vc»ňátko.
Ondok, Vondulka; — Andreáš, iVndres, Andrýs, Endrys, Andrejs.
Andrejš. Andrýsek, Andrej.sek. Andresík, Andreska, Vandruška,
Andráško, Andrášek, Andrysák, Andrs. Endrs. Endrst, Eiidrět.
Andr, Aníh't. Andrák, And'''MTi. Aiid.Mka, Andriál, Andrle, Andrdle,
Endrle. Endlíček, Andrlík, Andys. Endyš. Eudrej, .lendrúlek. —
Oneš odvo/\ijo .Miklošič od u.sohní náměstky on, což vsak se
nepodoliM. Příi)ona ok v (^udok má příklady v příjmení Burok,
ve jménech ol)ecných šir-oký. Iilub-oký. Endrej, Jendrňlok přilehá,
k polskému J^drz(*j (kteréž jest Ondřej a ne Jindřich.)
Pozoru lurlné jest příjmí Povondra. což asi znamená.: syn
po Voíhlrovi.
Názvy místní: Ondřejov, Ondřejoves, Ondřejovice, Ondřejky,
Ondřichov, OndřikovicL'. Ondrov, Vonšov, Vonšov(.'C, Vonš<>vice.
Ohnar, jméno německé: |)říjmení; Otmar. Htjtmar.
Otto, něnuK-ké jméno, dalo vznik těmto příjmením: Otto.
Ota, Otys. Votaš. Votík. - Na Otu připomíná město Votice a vsi
Otice, (3tín, Otov, Ot<»vic(\
Oubram příjmení není Olbram, ale jméno původu domácího,
složtMié z ou a bram, jako Příbram z //v a ^rťí^w, a znamená muže.
jenž se dovede ubrániti. Příbram jest totéž co Příbor vpř^bor,
kdo někoho přemůže), Oubram by tedy odpovídalo Ouboru a sku-
tečně se jméno Oubor ozývá z názvu osady Ouborsko (u Klatov).
Pachomins jest jméno řeckéUo světce; náleží sem příjmení
Páchym.
Pakoslav, Fakomir, jména staročeská, zachovaná mimo jiné
v ná/vech osad Pako.slavě (u í^ezdružic) a Pakoměřic (u Prahy).
Paky znamená vše opačné, vše co se příčí, tedy i škodné a zlé;
Pakoslav tedy značí muže, „jenž slov<' od pakosti"", „jenž slyne
svou pakostí"^. Patří s«'m ])říjmení Pakeš, T\akosta. Pakandl.
Pavc^, jnn'-no i)Uvodii latinskélio. dalo vznik těmto příjme-
ním: Pavel, Pavlii. l^ivlovic. Pavlovic. Pavlovec, Pavlovek, Pavli-
vec; Pavi.'l«H-. Pavlík. Pavelek, Pavelci k, Pavh'ček, Pavhičck: Pavla.
- 29 —
Pnv(ílk('i, Pa vločka. Pavlica; Pavlon, Pavlín, Pavlíiiok; Pavlata;
PavliU., l^ivlátko; Pavlas, l^avkisa. Pavlásiík, PabláSL'k, Pablásku,
Pavlách, Pavluš, Pavlonš, Pavlnuso.k. Pavlousok; Pavlis. Pavliska,
Pavliš, Paiilišta. Paulistiia. - Názvy místní: Pavlov, Pavlovice,
Pavlovsko, Pavlčín, Pavlíkov. Pavlišov.
Petr, jmóiio odvozované z řečtiny; pocházejí z něho tato
příjmení: Petr. Petrov (Petrofl), Petrův (Petrut). Petrů, Petry.
l^»trovi(^ Petro vič, Petrovec (a pořečtilé Petrides); Pitr, Pitra,
IMtro, Pit rov (Pitrofí'); Petera, Peterka, Petýrek, Peteřák; Petřík,
Petříč(»k, Petřička; l-etrák, Pitrák, Petníček; IV^tran, Petraň,
Petránt^k: Petroň, Petron, Petronín; Petnna, Pitřhiec, Petrnousek;
Petras, P<_ítrásck, Petraš Petráš, Petrášek, Pe.traška, Petrašeň;
Petroš. Petrouš Petn^nsek, Petruska, Pitruška; Petřich: Petrs,
Petrsík: Petrle, Petnlle, Pitrdle, Petrlík, Petrlák; Petřivý; Petýř.
Peťura. Peťora. Petira; Petelík, Petele, Petlich, Petiila: Petík,
Peták, Petuna, Petiška: — Pech, Pecha, Pecho. Pechov. Pich,
Píchá. IMchovec; Pes, Pisa. Píše, Piš: Pefek, Pešek, Peška, Peško,
Pesík. Pešice. Pěšák, Pešan, Pešánek, Pěšina, Pešula, Pešla, Pešl,
Pišl, P(^sát. Pešout; Pechák. P(H'háček, Pechač, Pecháč, Pechoč,
Pcchončck, Pechonšek; Pechan, Pechanec, Pechanc. I^echánek,
Pecháň, lV*chník, Pechn;'ček; Pechar, Pechař, Pechárek: Pechal,
Pechold, l\'chlák, Pechlát; Pechát, Pichát, Pechatý, B^chout.
V celku 1K5 tvaru. — Jména s kemnovým / (Pitra, Pich atd.)
vysvěthijí se tím. že e ve jmené Petr jest mřkké neboli úzké
(jakož viilno v luž. srbštine, polštinr^ a ruštině), tudíž snadno
přeskakuje v /; liusové na př. místo IVt(5rbur{^ říkají Pitěr. Tvar
Petry je snad Petři (lat genitiv); sr. Jozeti. Tvar Petřivý (m.
í\'tr()vý) odjjovídá tvaru Pavli vec. Pefek je m. Pcchek. Pich,
Píchá, Píchovec může náležeti též k píchati: Píša, Píše, Pišl
k píše ti (viz Pišel). — Názvy místní: Petrov, Petrovec, Petro-
vice, Petrovičky, Petrkov, Petříkov, Petříkovice Petráň, Petrlhota,
Pešice.
Prokop, jméno pokládané obyčejné za řecké, ačkoh mohlo
by i slovanské býti; náleží sem příjmení: Prokoj), Prokopec, Pro-
kůpí^k, Prokopík: Pn»keš, Brokeš. Prokš, Prokšík; Prokša, Proksa,
l^roks (Prox): Prukoš, Prokůšek, Prokyš, Prokýška; Pročok, Pročan;
Proch, Průcha., Prusa, Prosek. Průsek, Proška. Prňška, Proško:
Pronék. - Miklošič jména Prokeš, Prokoš potahuje ku jménu
staroslovanskému proki, rus. pročij = reliquus.
Přemysl, jméno u Čechův i Polákův oblíbené (v Haliči mésto
Přemysl) významu světlého, dalo vznik těmto příjmením: Přech,
Přecha. — Osadní názvy: Přechovice, Přešfn, Přeštice, Přeštovice.
Přibyslav, rovněž jméno domácí („muž, jemuž přibývá slávy"),
v názvech osad: Přibyslav, Přibyslavice, Přibyšice se ozývající.
Pocházejí z něho příjmení: Přibyš, Přibík. Příbek. Příb, Příban,
Přibán (a. znémcilá Pricbsch, Piaibisch).
Uadoslaz\ Kadslav. jméno všem Slovanům známé, smyslu
jasného; hledí k něnm příjmení: Kadoch, Radouch, Radecha; Radaš,
I
RadoŠ, Radoiiš. RaUoušek: Radon, Radon, Radouň, liadiiia: lidtielCT
líaděj, Radí, Radla, Rádle; Radvau, Radovic; Radba; Itadosta;
liacek, RAoek, Racka. ítAc. — Rádle mtato Radla; Racíík přiléhí
ku tivaru Radslav, Raclav {jako Lacek k Ladalavu). — Množství
jmen místních: Radechov, Radešín, Radoř, RadĚjov, Rfulešov, Bad-
kov, liadŘtice, Radouice n j,
Áaimund, jinéno německé; příjmení: Rejmont, Rejmaii,
Rajman, Rajmánek; Rajma, Raim.
Rejnart, též némeckřho původu; příjmení: Rejnfirt, Rejna,
Rejnek, Rejniš, RajnyS, Rajnoch, RajnoĚek; RyneŠ, RencŠ. — -
Názvy místní: Rynarec, Rejnovice, Rejnov.
Rudolf, jmíno německo; příjmení: Hudoif, Rudlof, Rudl,
Rudle. — Rudiof utvořeno jako Adlof; Rudle jest přehlňfienn
7. Rudla. Oaady: Rudolfovice, Rndlov.
Rupert či Rupreckt, jméno německé; příjmení: Rupert, Ruper,
Rouprík, Rupricht. — Osady nAzvu Ruprtichtice (Ruprachtice).
Ryckna. jmCno domácí, znamená „hl)itý, rychlý". NjtleŽi
sem tato pHjmení: Rychna, Rejcha, líejchan, Rejsek a Ftejžek,
Rejska, RejĚil. — Od Rychny pochází jméno místní Rychnov.
S tvarem Rejšil srovnej Hančil.
Řehoř píše se a říká místo ílřehoř, jež povstalo z řeckého
Gregorius. Náleží sem příjmení: Řehoř, Řehořek, Řehořik ;
ftíha, Rejha, Rechka. ftehck, ftehák, fieháCek, Rehan. fte-
hánek, ftehounek, Rehoušek ; Řihánck, íifhanek, fíihošek : —
Gregora, Gregar, Grégr, Grogárek, Grygar, Grygárek, Gryř:
HrySovec, Hryk. ITrejka, Hrych, Hrys, Hrejs, Hrejsa. — líryk
přUéhá ku tvaru Grygar; s tvary Hrejka, Ilrys srovnej Frojka.
Frjsek (Frydrych), Na vysvětlenou tvarů Hryk. Hrych, Hrys atd.
ještě připomínám, že u Maloniaů Ěehor slnje llryhoryj, IlrySka.
Hrytí, Jména ftehek, Rehka, Řehák, Rehan atd. mohou se též vy-
kládati slovesem řeh-tati, řeho-Iiti: jest i pták řehek. íiíhl
ftihánek atd. mohou táhnouti se také ku slovesu říhati.
jíiwAor jméno slovanské („sám bojující"); v Haliči uponi
na ní! město Sambor (slastně Sambon), u ii;ís se naskýtají i
jmenl: Sambor, Samek, Sameš, SamSula, a názvy místní:
mechov, SaraŠín,
Samuel, hebrejské jméno, dalo vznik příjmením: Samo!
Samohyl, Samohejl.
Sazima, Stsima, jméno staročeské utvořené od sad, SO
jako Chodím od chod, Tuéim od tuk; znamená tedy Čtovdn
usedlého. Jméno Sazima posud trvá co příjmení. Osadní n&zv^
Sezemice, Sezemín, Sezímky.
Semrád, Semerád a Setnorád — všecky tyto tři tvary j
skytly se co příjmení. Semrád je složeno ze zájmena í ' ~_
se, starosl. s§, polsky sie, a jména rád a znamená totéž
Semil. Seiíb ; zájmeno se zachovalo se tu s píivodnl uosotIí^
(jako v názvech oiiad SemtěŠ od Setécha a Senriraž od SedraiiT
při čemž podivno jest, že v polštině ve jméně města Sierát
- 31 -
(čosky by zni^lo Seraz) a v osobním Sieciech nosovka, jazyku
tornu vlastní, vy[)adUi. íronu-ád pro lepší výslovnost rozvedlo se
v 8(»nierád a nepravou analogií v Semorád (jest však i v pol-
ština příjmí Siemiradzki). Podobá se, že n«áleží sem ještě tato
další [)njmení: Sem, Semen, Semín, S(Mnian, Seman, Šemík, Semš,
Scmiš, Semerák, Semolan. — Názvy místní: Seman ín, Semeč a
Semčice (od Semka), Semice, Semonice, Semošice (od Se-
mocha) a j.
S/dva, Slavata, Slávek, jsou příjmení, jež mají původ
v osobních jménech staročeských významu „slavný". Přidávám
s(Mn: Šlach, Slášek. Aby se předešlo nedorozumění, vytýkám, že
Slavata se našlo co nejnovější příjmení. — Názvy osad: Sla-
vatov, Slavětín. Slavětice, Slavíce, Slavkov, Slavkovice.
Sobéhrad bylo staré jméno domácí, jakož dokazuje název
osady Soběhrarly (n Benešova). Naskytlo se příjmení Sobehart.
Německá tvářnost jeho zaráží.^)
Sobéslav, jméno ěeskopolskě, významu asi: sám sobě slavný;
dalo původ těmto příjmením : Soběslav, Soběslávek; Sobcš, So-
bíšek; Sobek, Sobíěek, Sobiěka; Sobin, Soběna. — Jména osadní:
Soběslav, Soběslavice, Soběšice, Soběšín, Soběšovice, Sobšice,
Sobkoviíío, Sobíkov, Sobin, Sobinov, Soběnicc, Soběnov, Sobětice.
S tvarem jména Soběslav srovnej osadní názvy Sobědruhy,
Sol)ěhrady, Soběchleby, Soběkury, Soběsuky, Sobětuchy, Sobědraž,
Suběraz.
Stanislav („jenž se stane slavným") slovanské jméno, zvláště
n Polákův oblíbené. Bylo i jméno Stanimír, jakož svědčí osady
Staniměř a .^taniměřice. Náleží jsem tato příjmení: Stanislav,
Staniš, Stáních: Stána, Stáně, Stana; Staňka, Stanka; Staněk,
Stanko, Staník, Staníček; Staňata; Staněl; Stančík, Stancík;
Standa, Standa, Štandera; Stach, Stašek, Stasek, Staáa, Stachan,
Stachota, Stachura. — Stáně je přehlášeno ze Stána; Standa,
Štandera místo Standa, Štandera, neboť st, sk, sp, si přečasto
na počátku slov a zvláště v příjmeních mění se v i/, šk, šp, šl,
na př. štoudev m. stoudev = nádoba pro studenou vodu,
škop m. skopec, Špoutil m. Spoutil, Šlenn'n m. Slemín). —
Osadní jména: Staň, Stanov, Stanovíce, Stanko v a Staňkov,
Staňkovice, Staníkov, Stanětice. Stachov.
Stech bylo jako i Těch jméno osobní u našich předků
běžné; viz osady Stěchov (na Moravě), Štěchovice (v Čechách).
Zachovala se po něm tato příjmení: Stech, Štěch, Stech, Stícha,
Štícha.
Snlislav a Sulimír, jména slovanská, ozývají se v názvech
nmohých osad v Čechách a v Polátě. Suli-Miklošič přivádí ve
spojení s i)řídavným staroslov. sulěj = melior, potior (lepší);
inožno však též mysliti na ruské suli ť = slibovati. Patří sem
») 8 tvarem Sobr^hart srovnej jméno příMlmčstí Podhart u Král.
Dvora (zajisté m. l*odhraďJ.
~ 32 —
tnUt příjniíMií: Sukík, Soulck. Sulík, Sulíč-ok. Sniila. Siilda. Níízvy
o.sadiií z C<.*(íli: Suiktjv. .Suluvi<:<f. Sulice. Suh/Juvico, Sulec, Suletice.
Áth/ftouft, jiíié:in lu*brej.sk»'. dalu póvrKj třniU» príjineníni:
ŠíilaiiMii, Šalaiiinuu. Saluiiinii. SaluiMij. Žiiiaaii, Zulinan.
Á'/H'síidn. \\nru(> h'('kt'th*} pavědu: kladu s*Mn]iříjnK*iií: »St*bo-
st.iáii, Ší^lK»stn, Scbíístík. S<*ljv.stl: Dastiaii. Ba.stl: ňrba. Šíba Síba;
šííbok, Sí'bík. Š<'báii<'k. 8«jb<'iika: Sobi. S^jbde, žfbelka, Šebelík.
— Síb;i m. Síba vy.svr*tluj«.* sf.- tím. ze Sí-I>estiáii pochází r»d ň.*-
fkrlio sobarftos: S<'b</U; pn'lil;'isil«> s*/ z St.*l>da (sr. iVtí.de). Síba
by mn|il(» tt'ž riálťží*ti k .síbíiti (mrskati). — Oí^adiií juuMia:
Scb(ístrqii(M', Sí'bostov, Síjbannvicí*.
Ánjon, z ln*l)r(*j.SKélio Siiii«'uii. Šimon. Nh1«-zí sem ^tat<j prí-
jiii<*iií: Siiiiuii, Simon: Simonek. Simon<*k, šimůn<*k^ Simonka;
Šimoník. ŠiiiKniis: Šímíui, Simán. Siman, Simána. SimAno: Si-
manek. Simánko: Simandl, Simandl: Sinn'n, Simen<'f. SiineiH^c:
»» v v. v v v' w
Sím;i. Simict*, Simrík. Simek. Simku: Simko. Sinko: Sinkora. Sin-
v v v v •f
kula. Sinkul**, Siníiula: Sinií^^M^k. Simoík. Siničák: Siniák. Siináč<^k:
Simí's. Si!nís<*k^ Siniuís. šimnu.š<'k, Simsa. Simš:i: šinií^t. Siniet.-i.
Simfa; šinuT, Simera. šimcrka, šim«*rda. Tyto 4 ])'>slediií tvary
možno spojovati tež s'' sloviím šimrat i. — .bní''na místní: .ši-
monicí'. Simonovice. Símaiinv.
Sítčpán, z r»*(:k»']n» Steplianos: pošla o(lrud tato příj^in*'ní:
Šfrí|>;ML Ští^^páiM^k. štppáník. Sť^ipanc-ík: St*;ían, Šteíaní^k: StaJan,
Sfiťa. št;i!: St<'frk(a jMřlatiniK' šti'l«»eiu.s), št<«vek, Štcfka.^ňtrpka,
Štrláerk: St<»ial, StťHíeek. - Názvy osadiií: Str»pánov, Št»"pano-
vie<\ St»"p;inovsko. Str*panic«*.
Tadeáš^ ])uvu(bi hebrejsko' ho: i)atí'í srm pnjm<'ní: TadyáP,
Tadra.
Tcba (utvor<Mio nejsi)íse z nám«"*stky tebe), osolmí jirn!^n<»
stíiroč('.sk<'* (uvádí j<' Palacký v I\adhošti), žije posud v příjinenírh:
Teliinka, Tebieh.
Tichos/av, jmcMio domácí ( ,.jenz slyne svou tichostí''). Na-
lezla s<* příjnirní: Ticlioslávi^k: Ticha, Tifka (m. Tichka); Titdjaj.
Ticho. Tichota, Tichava: Tiša: Ticliáčck. Tichánck. Tiohna. —
Místní inn''no Tichnnicc.
'lohidš, jnn'iio ]irl)n'jskc: sluší sem příjmení : Tobiáš. Dtdil;us.
Tubiás; T«ibiáší'k: Tobiš, Tobis. To|)ís«'k. Tobiška: Tobek: Tidn-l,
Tobcr, ToixTný. - - Tobcr jako Simer (Simon): Tobcmý jak<» Va-
ňorný.
Toiiuiš i)of.hází rcvnčž z hclavjstiny. O i)atni»'í oblibě tuho
jnicna u lidu našclm svědčí tato četná i)řijmcm': Tt»más, Tomfiáů;
Tomášek. Tomáško, T»>máškovic. Tomá.stík, T(»m;'i.šík: Tomeš,
lomsa. lomsc, ioms, iomsu, lomsi. Loms»»vic. iomsik: lonisa,
Toms: T«>m. T<nn«'k, T<»m<'c. Tomic. Tomícrk. T«»mcč('k, Toničák:
Tí)nio. Tumii. T<»mka. T»»m«'rk;i: Tomíšek. Tt)mišk;í: Toman, Tí»-
mánck, ToUKincc. ToniMiidl: T»'ni;il;í. Tnin.ir. Tomrlc. ToinaAtik
m. Tomašéík. rozn;imcn;iíi slu>í. ze na vý<hodní MtMavo Tomášek
značí svna. Tomástík vnuka Tomášova (tak i Jan. Janek, Jaiiík:
- B8 •
FiJip, FUípek, Filipik; Jakub. Jakoubek. Jakubčík: Jura, Jurek
Jurčík atd.) ^ Stran Tomái viz Jeiiši. — Místní jinúiia: Tomášov.
Tomice.
Tur bylo osobni jméno staročeské, jakož svSdČI názvy
osad Turov, Tuřice, Tursko, Turnov; znamená vlastně divokého
býka, jinak též vůbec silného, bujného muže. Kladu sem tato
příjmení: Tourek, Turek, Turecek, Turka; Turn, Turna, Turyna,
Turín, Turýnek, Turand; Turba; Turš. — Turn místo Turen, Turš
ra. Tureě: Turand jest Turan; k příponám an, al, ar se ve jménech
osobních, jakož v této rozpravě často shledáme, rádo / nebo d
přilepuje. Turek, Turecek připouští výklad také ode jména ná-
roda tureckého; ale Turkové a TureČkové byli asi dříve v Cechách
nežli Turci vešli ve známost našich předků, což dokazuje i název
osady Turkovice. Silným, bujným chlapcům se podnes říká turek.
Turek jest též jméno vehké polní tykve a turín sluje řepa ve-
hká, zvaná též dumllk; soudím, že jméno mají pro bujný svůj
vzrůst.
Týiita, TymeŠ, Tymirh příjmení hledí původem svým k ře-
ckému Timotheos, — Osada Tymákov.
Urban, jméno latinské, dalo vznik témto příjmemm; Urban,
Hnrban, Hurbant; Urbanec, Urbánek, Urbančík (a zřečtilé
. Urbanides); Urbach, Urbášek; Ureš. — Hnrban, Hurbant mohou
I náležeti také ku kmeni hur (Hurt, Hurych atd., viz tato v II. kap.)
I — Osada Urbanice,
Valenim, jméno latinské; patři sem příjmení : Valentin,
{Valenta; Vála; Valeá, Valš, Valeěka, Valšík; Vališ; VaJzek; Valocb,
f Valouch, Valoušek, Valousek; Valach, Valášek, Valášek; Válek,
[Válko, Valeček, Valik, Valíček , VaJák ; Valián. Valina;
IValha; Valda, Valdek. Valda.-i; Valta, Valtera, VaJtín; — Falta,
f Folta; Kaltys, Foltis, Faltejsek, Valteska; Faltus; Faltiu, Foltín,
■ Foltýn, Foltánek. — Mnohá z příjmení, slabikou val počínajících,
I řeba snad spíše ve spojení přiváděti se slovem váleti. Valach,
IVaiáSek jest též jméno národní. V lužické srbštině Valentin
tfiluje Faltyn a Falant, což služiž k vysvětlení tvarů Falta atd.
ř — Místní jména Valkov, Valeč, Valečov, Valtinov, Valtěřice,
JValdice, Valdov.
Vavřinec^ z latinského Laurentius; patří sem příjmení: Va-
vřinec, Vavílnek; Vavřín, Vavrýn, Vavrejn, Laurin; Vavřina, Va-
břina, Vavřinka; Vavřena; Vavrofi, Vavruna, Vavmnek, Vavrík,
Vavřiček, Vavřečka, Vavrečka; Vavrich, Lanrych, Vavruch, Va-
vrouch, Vavrouš, Vavroušek, Vavrušek, Vavruška, Vávra, Vávrů;
Vávera, Vaverka; Vavrda, Vavarda, Vavřeta; Vávek, Vavák, Vovák,
Vaváček, Vavenka; — Lorek, Loryš, Rolenec (m. Lorenc), Hole
(m, Lolec), Rolčík, Laureut. — Místní jména jen dvé; Vavřetice,
LVavice.
Víruck bylo jméno staročeské, ježto ozývá se v názvech
iosad Věruáice, VěruéiČky. Přivádím s ním ve spojení nynější
příjmení: V6řiS, VereĚa. Verych StrídAiii Blahikví&ve vysvStt
se dialekticky.
Vid, jméno staročeské, posud se co příjmení ozývá; na-
skytlo se i příjmí Viduů. Srovnej názvy osad Vidov, Vidovice,
Vidochov, Vidoň, Vidonice,
Viktor, jméno latinské; hledí sem příjmení: Viktor, Viktora,
Viklorin; Vik, Vikuš.
Vií^, z némeckého Wilhelm; příjmení; Vilím. Vilham; Vi-
límek (a zněmCilé Bilimek), Villmec; Vil, Vilík, Vilka. Tato tři
poslední mohou se též táhnouti ku jménu víla, vilný. — Místní
jména Vilémov, Vilímov, Vilfmopec, Vilfmovice.
Vincenc, původu latinského; příjmení: Vincenc, Vincík, Vin-
courek, Vinčálek.
Vittttř, z německého Gunther; náleží sem příjmení: Vintfř,
Vintera, Vintika, Vintiska., Vintiška, Vintíšek. — Místní jméno
Vintířov,
fíV zdá se býti jménem slovanským.') Veliký poCet příjmení
a názvů místních, z ného odvozených, dokazuje znavnou jeho
oblibu u našich dřevních předků. Příjmení: Vít, Vitic, Vítů, Vftovec,
Vftůj; Vítek, Vítků, Vítkovic, Vítkovec; Víteček; Vitík; Viták,
Vitáček; Víta, Vitan; Vitha, Vithan; Vítas, Vitásek; VítaŠ; Vítoch,
Vltošek, Vitouch, Vitous, Vitouš, Vitoušek; Vitých, Vitíšek; Vi-
fcerna, Viturka. — Tvar přisvojovaeí Vítůj srovnej s Ilavlflj;
Vitha utvořeno jako VaŮha, Danha, Cyrha. Valha; Vitema jako
Materna, Jména Viturka a Viterna mohou náležeti též k vitrati
= reptati. — Názvy osadnl: Vítanov, Vitanovice, Vitějice a Ví-
fžjoves, Víteň, Vitice, Vitln, Vitiněves, Vítkov, Vítkovice, Vftonice,
Vitoníii, Vítov, Vltovice.
Vladislav, jméno slovanské; kladu sem příjmení: Vlach,
VláSek,Vlašim.— Vlach z Vladislava jako Lach z_Líúlislava, Vach
z Václava, Stach ze Stanislava atd, utvořeno. Že Vlach bývalo
osobním jménem u starých Čechův, dokazují hojná jméua osad:
Vlachov, Vlachovu Březí, Vlachfiovice, Vlašim, kterých věech
nelze přivádéti vo spojení se jménem národa vlaskéhn. Také
V, BrandJ {viz jeho Glossarium) jest toho mínSní.
Vojbor. jméno domácí, téhož smyslu co Bořivoj, Upomfná
na nS příjmí Vojbera (jako Jezbora z Jezbor, Šebera z Šebor),
Vojtich. jméno u Cechů i Poláků známé, významu -těšitel
voje" neb „útěcha vojska". Náleží sem příjmení: Vojtěch. Vůjtech,
Vojtíšek: Vojta, Vojtek, Vojti. — Místní Jména: Vojtéchov, Voj-
těáce. Vojtěáln, Vojtice,
Kraftj/aví „na vratitel slávy" vykláilá Ualbin). jméno v Cechách
i Polště oblíbené. Našlo se příjmení: Vratislav. — Místní jména:
') Jos. Jiieček ve fliitiku „Studie z mythologie řeské' v Čascip, C
Hub. r. 1863 dokiusuje, že v í t ztineí svétio. j>riiPe» v 1 1 i r o Y ataročeskf ch
pamSUcách lií^rírníeli = svice. Ovňeni roxitiln^ elovo jest vítati, jeluď
kiiienjiiM v e t (iiři-vět-ivj.
1
Vratislav, Vraclav, Vracov a Vracovice, Vratislavice, Vratišov
Vratkov.
Vrbata : tak naši praotcové tlumočili jméno sv. PaJmatia;
jméno to, iu Poláků známé (Wierzbigta), dosud žije v četných
příjmeních. Též osada Vrbétice na ně iipomíná.
Vrchoslav, jméno domácí, téhož významu co Rostislav (Icmen
slova vrch znamená, růsti, sr. vrstva) = kdo roste v slávě
Náleží sem příjmení; Vrchoslav, Vrchosta, Vrchota, Vrchora.
Místní jména: Vrchoslavice i) a Vrchoslav, Vrchotice, Vrcholtovice.
VSebor, staré jméno České („vše pokonávajícl"), žije posud.
v téchto příjmeních: Všebor, Šebor, Šebera, Šeberka, Sfbor. —
Osady Všebořici.' a Věeborsko.
VySeAtUa a Vyšeslav, jména Staročeská patrného významu;
hledí k nim prijraenf: Výšek, VySfn, VyŠata. Místní názvy: Vyškov,
Vyškovice, Vyšecko (t. j. VyŠat-sko).
ZackariáS, jméno hebrejské; náleží sem příjmení: Zachariáá,
Zachař, Zachar. Sachar, Sachr; Zacharda; Zachala; Zachata, Za-
chaty; Zacha, Sacha; Zach, Šach, Záchov; Zachej. — Zacbatý
jako VaŠatý, Machatý, Pechatý.
Zaul: tak naái předkové jmenovali biblického Saula; patří
sem příjmení: Zaul. Žoula, Zoulek, Zulek.
Zboh. jméno staročeské, hlásící se ve jménech místních
Zbohy a Zbnhov. Zdá se býti kmenem jména zbožný. Zbožný
btaři naši předkové jmenovali sv. Fortunata (od zboží). Mám za
to, že patří sem příjmení Zbonek (jako z Břetislava Břeněk,
z Ceslava Čeněk, Prokopa Proněk; srovnej ostatně pobožný
a poboněk). Jsou též osady Zboňky, Zbonín, Zbonov.
Zbraslav, jméno slovanské, ozývající se v názvech místních
Zbraslav, Zbraslavice; znamená totiž co Zbislav (slavný bojovník).
Náleží svm příjmení: Zbraněk, Zbráiiek. Byla též jména Zbraň
a Zbrach, jakož vidno ze jmen osadnfch Zbraň a Zbraněves,
Zhrašín.*)
Zderad, jméno staročeské („zde rád", sr. Domarád), žije
v příjmeních ZderadiPka a Zdaradička. Místní jména: Zderaz
ftéž Zdaraz). Zderadice. Zderadiny.
Zdeslav, jméno rovněž domácí („zde slavný"), dalo vznik
těmto příjmením: Zdislav. Zdenek, Zdeněk, Zdenko, Zdenka;
Zděnovec; Zdech, Zdich, Zdichyncc a Ždichynec. — Zdeslav,
') ZnĚmeelí Čechové v Jablonci nail Nisou, iierozriinějíoe TÍanalini' ■
jména přifařené osady VrclioslaviP, až do iiettóvna íeatóť V oemoudíě
8iiaze své, aatřiti stopy CeSstvi, přeložili jménu to. na, Sei^pnsdiwanz (talf ,
po nSmecku se nazývA pták l>rkoslav), jako hy VrrliuslávifL- mely něm
spoleCného a ptákem lítkoslavem.
-I iMik!oSi(^ shli'03vá iiiijm'liijiii, že Ztirii.slav pi-ilsky iijl Zljrosiaw';
.tIi- ii.--i,.,'.;;v;I -:■ irjii t<> ji'ii |iri.t.i, ži- ?:iir;i-sl:iv, pulira-iílavodíoíiljc t"l
I'- ■ ■ ■ ■■:li-i-ii'. ivi|.i'ir.i, \.' |;t.-i-.."-iii kmeni v polátloě 'Vžily ■» 30
?.ui ■! ■ /,lira>];iv, rii|ir;i-la\ v> kl. ulál jako Zbislav. ťobislav (od .
JiiiíM --- ]. 11-11, 1I-, ii.Tiii;), iii.'ii,vhi iiy iiiL] fjíik a nápadné (via Ijroň — zbraíi,
iilii''iivi - i>l>r,iiia, i^pronisiawj,
3*
Zdebor Tjež se v příjmeních nenaskytlo. ale pamatuje se v mfstntníB
jmenS Zdeboř) Miklošič vykládá co zdislav, zdi bor, totiž co ■
složená ze jména zeď a slav, bor. Pro vjklad můj zde-slav
mluví analogie: jsou příjmení Turaz. Tuvora a místní jména
Tuseď. Tukleky, Tučapy. PřiCinou měkkého e ve zde (rusky
zdě-á) naskýtá se také tvar zdi. jeuž měkne ve ždi (Zdiohynec).
Ostatně jest možný i výklad: zděti (zdélatii slávu. — Místní
názvy: Zdeslav. Zdislav, Zdeslavice a Zdislavice, Zdenice.
Zikmund, jm4no německ4: náleží sem tato příjmení: Zikmund.
Sigmund, Zigmunt, Zikmont; Žiga, Žižka, Žižek, Žfžek ; Zika. Sika,
Sik; Zikeš, SikeS, ŽikeŠ, Sikšt; Zikán: Zikuda, Žikuda. Sikota,
Šikota, Šikuta, Šigut, Sikyta; Zikyěka; Zikl, Šikl, Šikula. Šikola,
Zich (obyčejně psiino Zych českobratrským jeStě pravopisemj,
Sich, Zicha, Slcha, Zíška. Zichna, — Střídání hlásek ít. j a i na
počátku a ^, í uprostřed slova pochází z rozdílné výslovnosti
jména Zikmund a Sigmund, Z téže příčiny Poláci našeho Žižka
nejmenuji jinak Iiíč Zyska. Pro doplněnj nebude snad nazbyt
podotknouti, že Madarům Ziknmnd sluje Žigmont (ps. Zsigmónd)
a Bulharům Šižraan, — Šikaí jest přehlášeno ze Sikšů (jako
Tomáí, Jenšl atd,). Sika, Slkeš Sikota, Šikula lze vykládati též
původem od zvuku sik isikati). — Místní jména Žíchov, Žichovec,
Žikov, Žíšov, Žižín. Žižice, Žižkov, Žižkovec.
Zván, jméno domáci („zvaný" nebo-li ^toužebně Čekaný"),
velmi vhodné pro dítě narozené. Náleží sem příjmení: Zvaa,
Zvanovec, Zvanet; Zvach. Místní jraéno Zvanovice. — Zvsj
utvořeno jako Vachet.
Žibřid, z německého Siegfried; náleží sem tato přljmeid
Žibrid, Řibřid. Seil^rýd, Sejfrt, Zejfart přilehají k formě nSmeclď
— Místní jméno Zibridovice (v Ledečsku) a snad i Žibkov CpřeC
pokládá 08. jméno Žíbek). Též v Haliči jest osada Zebrzydowia
Příjmení: Achác, Arnošt, Arou. .\rchleb (z něm. ArtliebBL
Barabáš, Celestýn, Darius, Dipold (Typold, Typlt). Dysraas. Ezop,
Fibián (Fibík, Flba a Fibich), Gobá.š (a Goliášek). Habakuk.
Hubert, Jáchym, Ježíšek a Jezula, Job. Izák. Kilián (a Kilias
i KiliáŠ). Kryšpín. Kvíd, I.ampert, Lazar, Longin. Markvart
{a Markvat i Markvarčin), Mauric, Menhart, Mojžíš (a Možíšl.
Naum. Osvald, Pankrác (a Pangrác), Páxys, Pilát, Koch, Roman,
Sixta, Tyburc, VendeUn, Ventura nenaskytujl se ve zvláštníd
obměnách a nepotřebují výkladu. V místních jménech zanechoT
svou památku jen: Arnošt (ArnoŠtice, ArnoŠtovice), Děpolt (p
poltíce). Jáchym (Jáchymov), Lampert (Larapertice), Úaj '
(Marfcvarec a Markvartice).
Zajímavá zvláštnost jsou pfíjniení, poŠlá z oso bnfc1|
jmen ženských. Shledal jsem tato:
a) Aiičička, Ančrle; Barbora, Barborka, Barbuška, Barki
Betka; Dorotka, Důra; Emka; Frantina: Káča, Kačena. KaČentE
Katka; Kerka (t. j. Gertruda); Kordula a Kordule; Lenka; La
niila, Lidmila; Magda, Manda, Manka; Mařička, Márinka, Maij^
- 37 -
Monka (t. j, Monika); Popelka; Rebeka; Róza; Sofka. Šofka a
Žoťka; Vorša: Zuzka.
b) AleĎák; Antoniák; Apolenák; Barbor, Barbořlk; Cílek;
Elišák: Esterák a Esterák; Fanoušek; Hedvik, Hedviček, Hedliček
a. Hedvičák; Katiiiec; Kedrutek, KerouŠ; Krystýnek; Lucek a
Lucák; Mariják, Marin, Mariánek, Mařinec. Marině, Marinčák,
Marušák; Monyk; Rozák, Rozinek, Rozifiák; Veruněk, Verunáč a
Verunář; Vorsík. Voršilák; Zuzák; Žofák,
Možno sem přiřaditi též: Majdl, M^jdloch {= kdo má rád
majdy') a Mandák, Mandinec (kdo raíl rád mandy = tlusté
žeiiskéj.
Mandák připouští i výklad jiný; na Moravě mandák = levák-
kršňák. Zuzka a Zuzák možno odvozovati též od slovesa zuzati
(něm. sausen), huáeti. Pod jménem Marek připomenuto již, že i
značná část příjmení tam uvedených, jako Marčan, Mařák, Maran.
Mařánek, Maruška, Maryška atd. k Marii se raohon táhnouti.
Zajímavější jest otázka, jak takováhle příjmení mohla po-
vstati. Důmyslný znatel života i jazyka lidu našeho, prof. Bartoš,
v Dialektologii moravské I, str. 148. knl spůsobem přesvědčujícím
odpovídá. Soudí, že jména taková znamenají bud manžely žen,
které vlastně samy domem vládnou, nebo žen majících neoby-
čejné jméno, nebo koneíně naznačují syny nemanželské. Jména
taková časem ovSem skostnatěla v příjmení.')
n.
Vlastnosti tělesaé i duševní Člověka zavdaly záhy spo-
luljydlitelům jeho příčinu bud k názvu vážnému nebo i k pre-
zývce, kteréž na néra ulpěly a pak netoliko jemu ale i jeho po-
tomkům se staly příjmením. Tuto zvláště vtip lidsky měl příle-
žitost vysloviti se a označil zhusta ostře a štiplavě zejména
vady na člověku spozorované.
') Kottův slovník pod slovem m lij : „Řecké |i>T« (mája) znamená
matku, kojnou, také pomocnici ku porodu. V arbStiué a v obecné mluvě
Oeské přichází toto slovo ve rarm& májka (a m^da). Na Moravě májka
= milenka, na Slováci matka a žena vuliec a při ptactvu samice. Tentjž
kmen (akr. ma) nalézá se v fec. w-Ítijp v lat. mater. Tedy neni nevhodné
jméno to {mĚslce máje) odvozovati od matky přírody toho Caau plodící."
Proto také m^e znamen^i nově rozvité zelené atiůmky a větve (březové,
bukové, lípové). Majda, znamenajíc íeuBtinu bujného těla, dochází tu
tak svého vysvětlení. Sr. něm. Maid, Magd.
') V mém rodifiti — pifie BartoS tamže — mlynárfik (t. j. mlynřJ-
skí tovaryš) měl ženu reaolutni, Mariánu, která domem vládla. ProíieS
ííkíl se liomu ,u Marjánů" a muži se vábec říkalo Marián. Též jméno
inanželSino, v krajině neobyčejné, mohlo pňCinou bjti, Že po něm manžel
piijmenováo. Tak jednomu domu ríktýi „u Králů", ne po jmené hospodá-
řově Král, jmenoval se Šenkéřik, njbrž po neobyčejném jméně jeho man-
želky Krála, t. j. Klára. V Hodslavicích pak jmenuje se jeden aoused
Andrea FranSin (jaa nemanželský syn FranCi) a chalupS říká ae „n Fran-
Sinů" nebo „u FrančákA**.
Hojná toho druhu příjmení rozdělíme si ve dvfi třídy t vpm
seřadíme ona, jež vznikla z vlastností tělesných; v druhé pat
ona, jež pošla z vystižených vlastností duševních.
I zde budou nám otvírati pohled do dAvné ininiilosti rfí-
padné názvy osadili, utvořené ode jmen usobních tohoto ílruhn.
na svědectví, že jíž před věky praotcové naší dostávali jmen
po vlastnostech svých a že tedy lid náS v tO přlřině j« \xjHá
stejný.
I. Vlastnosti tilesné.
a) U a r v a:
Bily, Bn, Běl. Běly, Bělov; Běla, Běle; Bělec, Bílek. Bílka,
Bělka, Biieik; Béllk, Bilík; Bělok; Běláč; Bělina, Bytn, Bilian;
Běloch, Béloušek; BPlavý: Nábělek;')
Bledý, Blediě; Světly, Světlík; Jasny^ Jasník;
Cerny, Cerna, Cemaj, Černík, ČernaĚ, Černil, Černín, Ceraocli.
Černáš, Černošek, ČerniUek, Černostr, Černostra, Černých, Ceryna.
Cerych, Cerch, Cery);
Judas, Jodas,Juda,Judych, Joudal'(;Vrany, Vránek. Vranyti.
Vraneěic*); Baruas, Barnaš a Barnáš, Barner, Barneť);
>) Nábělek = naljělalj, bĚlaví ; Bélov, patronymikon jako Petrov.
JakubOT ; Biliaa utvořenu jako DuriaD, Machian, Valian ; Bělotc jako Burofc.
Ondok, BLroký. hluUokJ. Názvy osadni : Bilov, BSloves, BSled a BélC, Bél-
ťSice, Bílkov, Bilkovice, BSloky a Běluky, Bllenec, Bíleatce. Bélouň, Bilicho?.
BěliSov, BSloSovice, BéluSice, Bilyov.
•) Názvy osadni : Černov. Černice, Cernovice, Cernovea, Ďerňoves,
ČerĎovioe; Čemkov, Černří, Cernčide, ĎerCany (m. CernCany), Ceniěkov;
ÓemiCí, ĎerníkoT, Cernikovice ; Cemilov, Cernolice ; Černín. Čeminy ; Ccme-
Sovice; Cernochov, ĎernoBice, ČertifiSin; Černětice; Černot-, Černotice, Cemo-
tin; Cemuc, Cernutky ; Čerchov, Čertiov.
') Pfíjniení tato, soudím, nelze přiváděti ve spojení ae jménem he-
brejskím Judas: předně naSi předkové jména toho co osoboiho DeuJtfvaU,
ač jinak znali den sv. Simona a Judy, nemohlo tedy zkameněti v pffjmenl ;
za druhé jazyk níLS cizojazySné koncovky oj netrpí, mSně ji v ái, proSeř
také T skutku Judas proměnil v Jidáfi. M&m spJBe za to, 2e je jméno to
v příbuzenství ae jménem obecnjm judák, běSnJm v PodkrkoBoái, jeí
znamená vymetaCe kamen, v pFenefieném pak smyslu vůbec Člověka aa-
ňernéného. Dr. Geitler ve své fonologíi starobu Iharské, promlouvaje o litev-
akéu! kmenu jud (éemj), má za tu, íe kmen ten ve slovanštině zní gněd
fhnědj); připouštím, ale pak je judák, judas staří, takřka předpotopní
tvar vedle hned (asi jako glut piva, vody vedla nového hlt). Dr. Geitler
slova judák patrně neznal; nenalézá se ani v slovnicích naSich. V pFI-
jmenicb zachovalo ae více slov vzácných, jichž píaemirá řeč posud nezná.
~ Stran zmSny Judas v Jodas, viz junák a jonák. Judas utvořeno jako
Havlas, Koňas, Kapras ; Joudal jako KrCal, HrnSál, Janál, Váchal. -
je příjmení velmi houfné ; tvary ostatní jsou řidSS.
•) Názvy místní: Vranov, Vranovice, Vranice, Vranov, \
VranCice ; mohou vSak též ae táhnouti ku ptaCímu jménu Vrána, — V
patronymikon ku jménu (nedoloženému) VraneSa.
') Příjmení z Moravy. Bamav^ = tmavohnědý, SedoCemJ,
mraCno. oíi, vlasy. Barner utvořeno jako Macner, MaSner, Dobner ; "
jaho Vachet, Zvanet,
červený a Civrní, Červenka, Červinka., Červinek, ('ervenák,
■Červenci, Čermák, Čermus;') Nachový; Brunát;
I Roud,Rouda, Roudák, Rudy, Rudiš, Budišer, Vorada, Rduch");'
■ Rez, Rezek, Rezka, Vorezka (ps. — ska), Rzánek. Rzounek. Ryzák.
1 Kyzka, Ryzec, Rejžek; Zrzavý, Krzaa, Zrzánek, Zrzek;
Rus. Rusý, Rous, Roušek, Rušavý'); Rysy, Ryska, Ryška
(psáno též Ryžka), Ryšavý, Ryšlava, RyŠlavý, Ryšan, Ryšánek,
Ryšina; KeŽný, Režnar;
Zelený, Zelenatý, Zelenda, Zelenka, ZelinkaO;
Modr, Modrý, Modrec, Modrák, Modráček, Modroch'); Sinfk«);
Šedivý, Šedivá, Šedivec, Šedivák. Šedivka, Šeda, Šáda, Sedek,
Šádek, Šedina; Plesnivý. Plesuík;
Šerý, Šarý, Šerých, Šaroch, Šarocha, Šerák. Šařlk, Šeřík,
Sára, Šárka');
Strakatý, Strakatá, Strakoš, Straček. Stračka"*); Stroš (m.
Pstroš); Merhout (psáno i Merhaut), Mervout, Merhulfk*); Pruha,
Pružek; Morák, Moran, Moránek;
Skvrna, Skvrna; Pihera, Pibrt, Pihl, Pihlík"); Peršín, Persek,
Prech, Prešek"); Lišanda;
Smaha, Šroaha. Smahal a Šmahai, Šmahel, Šmehlik: Ouda,
Vudý, lídllnek, Ildlinka"); Smuda, Smudek. Čmouda; Čudlý, Čoudí,
Čudlman"); Očadlo a VoCadlo, OSadlik; Můra, Můrka, Mourek;>*;
') ČívrnJ je pozoruhodný úkaz pfesmyku hiásek, slovanfitinĚ, zvláště
pak CeStině vlastni. Viz Adlof a Budlof, — Při koncovce »« v Certnus
netřeba mysliti na latinu ; přípona ta zni oliyCejn^i ons a, jest příbuzná
a příponou uch, ottch, ouS. Kmen Perm vyakjtd ae tťž ve jménech
J ůsaií: Cermná (t. j. červená, dle půdy nebo Červené vody). — K osolinímn
I ^inénu Červen tálme se jméno osadní Červei^oveB.
') Ve jménu RudiSer jsou dvě přípony : ii a e ■, tak jako v Čern-ost-r
v Cerven-c-1. S úkazem tím se Často v prgmi.iich .■íetkáme. — Voruda
: orudělj, zardétj. — Jména osadni sem patři : Rudov, Rudice ; RudeC
I (fi osob. Rudek) : Rudohce (a osob, Radola) ; Rudolec, Rudolticc (z osob,
[ Rudolt) ; Vordah (z osob. Vordan, Vorudan).
•) Osadni jméno RuSlnov.
') OsadnS jméno Zelenov.
•) Názvy osadni: Modříce, Modřany, Modřejovice a Modfovice.Modfiflice.
') Jména osadni : SineS, Sinochov. Sinuc (nevlastně Sinutec).
') MistnS jména : Šerchov, Šerkov. ŠeřeC.
•> Místní názvy : StrakaCov, Strakonice : StraCi, Strakov, StraCky,
1^'uv niohoti se táhnouti též ku jménu ptaCimu Straka,
") Merhovaný = pruhován?.
'») Pihera — pihovatý. Pihrt utvořeno jako Knbr t, Andr-t, Cakr-t atd,
") PerSín atd. znamená co Pihera: filovSka s velikými péhami (na
I Moravě perSáfi). Sr. praSivý, polsky parazywy, a parch, parchant
j (mdávky íidům). Vidno, fie r tu přeskakuje před i za samohlásku kme-
ou. Název osadni; Perfiikov. ^Parchant třeba rozeznávati ofi pancbarta.)
") Ouda, Vudjř atd. spojuji se slovem uditi, jména ta tedy známe*
I naji co přadcházejici Smahel (osmahlý) nebo nádedujícf Smudek (přisinnudlý),
- Názvy osadni: Oiidin, Oudlice.
'•) Cudlý, VoCadlo = oCoudlý, oCodiy. Cndlnian; toto man neni
, némecké, nýbrž slovanské: viz srbské I.juliman. Vukman ; shludáine dále
více přímeni e tímto man. i mluva obecná zná jeStě krutiiiana (tak ae
I říká krutému, tvrdému Člověku), hudrmaiia (hubatý Člověk).
") Jména ta upomlnujl na mouřenína.
- 40 —
Moun, Moník, MuníČiík'); Oura, Čurý, í^uřík a Cuřífc, Cuřín
a Cuřia, Čurda, Čurba^); Mochan, Mochal"); Šmoranc*); Smolík,
Smolík, Čmolfk, Šmolka, Šmolka, Šmolda, Šmoldas SmoliAB;
Špuňar, Špinar a Špiaar.'')
Pozoru hodno jest, že barva žlutá v příjmeních není za-
stoupena.
b) Vnějšek vůbec;
Hezký, Hezoučký, Hezina, Hež°) ; Pěkným i ; Kras. Krása,
Krásek, Kráska, Krásný"*);
Šereda; Char, Chára, Charous, Charouz, Charousek, Cha<.J
rouzek, Charoužek, Charoust, Charansa. Charanza, Charamza»>g
Voáklivý; Nelika^oj,
Mladý, Mlid. Mlada, Mladic, Mládek. Mladota"); Jarý. Já:
Jařík; Buják, Bujatý, Bujárek, Budárek, Bujnoch;
Starý, Stára. Starec, Stárek, Starek, Stai-eČek a StáxeCeJ
i Stařeček, Stank a Stařík, Stárka, SUrků, Starsý, Starchj
Starach. Staroušek. Starosta, Staroštik, Staroba**); Šetek, Šetka^
Šoten, Šetena, Setina, Sítina, Šetiva, Šetela, Šetifk, Setelík'^1
Vetiška"); Vobiš").
') Srovn^ s tiin „mnounéný". — Jména osadní: Munice. OumonfilJ
') Curý atd. = umazán?, neCistJ (souvisí s Curat i).
') Mochan atd. = ucouranj; mochna msky = rouay, mochnatjd
= rouení (n. pf. holub) — Místní jméno Mochov.
•) Šiuoranc misto Smorauec =l uSniouranJ. Nedostatek pohyblivého •
(vlastnS í) v 1. pádě z huata se v příjmeních shledává., v luíické srbfitině
jest pak lioce-la i ve jménech obei-ných pravidlem.
') Špuňar, příjmí moravské, znamená tolik co Špinar = Špinavý
Člověk.
') Původ jména hezkj viz v I, kap. pod jménem Hodslav. — UeS,|
bjvá psáno HeB.
') Názvy místní: Pěkov, Pékovice, PěCíti.
') Jména místní : KrasoTíre, Kraakov, Krasíkov, Krasíkovic.e, Kraí
nová, Krásnovea, Krasoň, Krasoňovíce, Krasilov, Kraslice, Kraaletln, KraS-l
lovíce, KraStovice, Krafiovice, Krasejovka. I
') Chára, charj atd, jest jen atai-Sí podoha jména SerJ, SarJ; pK,l
Šerém myslíme více na barvu, pH charém zas více na nemilj dojem, její I
ta barva na nás činí; tudíž charous = oSklivJ ílovék, Sereda. Tidiio,^
že barva ňerá se naSeniu hdu nelíbila, když představa její souvisí s pojmei
ošklivostí. Tiz jeStě rus. charja = pitvora, kraboSka. — Jména mfstnf :^
Seradovka, Seredovna ; Charovna. Chafovice.
") Nelika = nelícnj. nesliCnJ. — Osadní jméno Nelikov.
■■') Osadni jména : Mladovíce, Mláz, Mlazíce, Mladkov, Mladikov, Mlado-
(ov, Mladotiti, Mladotice. Mladostov, Mlaďatov, Mladéjov, Mlad^ovice, Mlfr-I
zovy. Mlázovice, Mladoně, Mladoňov, Mladohovice, MladoSovíce, MladoufioT.V
'*) Pozoruhodný jeat tvar Starsf, vznikl? ze Starea (jehož jsema
v příjmeních nenaSel) asi tak jako VaSatý z VaSata. — Jména oaadDÍ: 1
Starovo, Stařice, Stárkov, Starosty, Starostiň, StaroCensko, Starfiov, Starkofl. 1
") „VĚk od sedmdesáti až do BkonCení slově fiietuosť. od níž alOTŮ 1
Ěiotoví" praví Hus ; odtud roSetil J pochází, ponSvadŽ starci jsou dStinůti. }
Osadní jména : Šetějovice, Setnice.
"1 Vetlěka, veieS.
"> YobíS = ohviS. obvisnj. schlípl?. V Kottové slovníku pod Ob-
víbu? Ěte se : „Bíéíe muž stár? a obvisn?" (a bible staré).
I
I
Silný, Síla; Krepek, KrepŠik'); Hoiitný; Pevný; Podstata,
Podstatný; Tuhý, Tuže, Tuž, Tužík, TuhAček'j;
Slabý, Slabej, Slába. Slabák, Slaboch. Slabší, Slabihoudek,
Slabihoud, Slabihouda') ; Cháb, Chába. Chabr, Chaber, Chabera,
Chabina, Chabys, Chabus*;;
Nepevný ; Mizera ■,'■) Chour (psáno též Chauer), Choura-
Chourek, Chorouš, Churan, Churaň. Churajn. Churáček a Ku,
ráček, Churý, Churavý"); Neduha; Dušner'); Toch, Tochaj, Tocha!,
Tocháček, Tošnar a Tošner"),
Velek, Veleka, Velfk, VeUký, Velioh, Veliš, Velfšek, Velaa,
Velach, Veloch, Velen, Velena, Velán, Velfn, Velina, Velim, Velda,
Veleta. Velát, Veleba, Velebný, Velemfn, Velmut"): Horázný");
Obr, Vobr; Unna'i); Randa, Randula, Randák, Randáček. Ran-
dýsek"); Hába, HabSl, Habl, Hablt, Habáfi, Habart. ílabrl, Habrda,
Habada. Habát, Habětln, HabStínek"); Kalách. tCuluch, Kolouch,
Kalva. Kolva, Kalafa, Kolafa, Kolvek, Klavik, Kolollk, Kolvich,
Kalvach, Kalvas. Kalfus, Kalhous, Kalhouz, Klahan, Klazan.
') Jména oaadni ; Kfepiny, KTepenice, Křepkovice,
•) Tuže miato Tuža, Jména místní: Tohaii. Tuhanci', Tužíce, Tužin,
Tužinka.
») Slabihoudek místo Slabioudek, Slovek slabjoh oudů ; srovnej Mali-
mánek. — Jména místní: Slabce, SlabCice.
') Jména osadni: Chab (s měkkém b), Chahy, Cliaberice, Chabrovice.
Chabry, Chabory, Chabařovice, ChabiCovice.
') Mizera jest slovo České a jen náhodou podobné latinskému míser.
I Mizeti znamená na tělo hynouti; mze jest jméno nemoci, ném. Srhwind-
' auchl. Jsou také pfíjmení Mizen, Mizena, Mžena (v kap. ŮI.)
') Jména osadni: Choratice, ChoruSice, ChorouSky.
'; T. j. dušný. Co ae týCe formy, viz Dobner, Mastner, Pracner atd.
•) Jména tato přivádím ve spojeni a ruakjm toSniC ve Lasi =
I „mně tofinitsja" = mně je mdlo, na nic; slovenským toSnĚti = njti;
I B ruským toůfij = mdlý, lafnj, staroíeaky tStl (o v toch tu nejapíSe
f oKíinou pHzvTiku na lí ležícího vypadlo). — NAzvy osadni : Tochovice,
\ Tošov. —
*) Velmut utvořeno od kmene velm příponou ui neboli oui. jako Velmln
I příponou in. Jména osadni: VeUce, Velin; VeleSIn; VeliS, VehSko, Velichov,
rVelichovky; VeleSice a Veležice, Velifiov, Veiaov; Velen, Veleni ce, Veienky,
[ Velenovy; Velim; Velouň; Velíz (utvořeno od osob. jm. Veled); Veletice,
I Teletín, Veletov, Veletovek; Velmovice, Veleniln, Velebínka.
'") Horázný jest jen jiná podoba staroC. jména horazd ^= veliký. Sr.
I ruské gorazd = chlapík. Ve slově nehorázný, jež v obecné mluvS
I trvá, jest ne zmocňovací. — Osadni jméno Horažďovice.
■') Ve Slezsku je (dle Kotta) běž.ié urmín = silný eiftvSk; urmln
patrné z urma poŘlo. Původ jména tuho temný; snad hurnia (od hur =
ryk, řev, tedy Člověk mocného hlasu, hřmotný)?
") Randa nejspíĚe bouvÍbí se slovem rámus (ram-da, sr RameS. Raiuia,
Sampa ve III. kap.) a znamená tedy řlověka hřmotného. tudiž velikého,
Bilného. Srovnáme b tim frSsi: délati randál, t. j. rámus, hímot.
' ") Osadni jménu Habartice. — Iláhati — chápali; Habart atd. = kdo
Llsá dlouhé ruce, tudíž velikán, Habarti slula na MoravS stráž věřená —
tpochopi.
NAŠE
PŘÍJMENÍ.
STUDIE
KU POZNÁNÍ PŘÍJMENÍ ČESKOSLOVANSKÝCH,
S UKÁZÁNÍM JEJICH HOJNOSTI, ROZMANITOSTI A NAMNOZE
ZVLÁŠTNÍHO RÁZU A S POKUSEM O VYSVĚTLENÍ
JICH PŮVODU A SMYSLU.
SKPSAL A ABKCEDNIM UKAZOVATELFM OPATUIL
ANTONÍN I^OTÍK.
NOVÉ VYDÁNÍ.
V PRAZE, 1897.
NÁKLAL)E>^i JANA KOTÍ K A knthi<ttf>cp:
NA SMÍCHOVÉ.
1K
Na xákladě tohoto spisu slavná Česká Akademie pro vědy, slovesnosti a umění
udělila spisovateli dekretem ze dne lo. března 1894 č. 4?! podporu 200 zl. na
studia mluvnická, týkající se zvláště příjmení a jich výkladu.
I
JXenf snad českého čtenáře, jenž by někdy nebyl si pováiral
□aátch příjmení a nebyl jim vřnoval, byť i jen na krátko, svou
pozornost. I mě vábila vždy svou rozmanitostí, jakož i pernou
druhdy příchutí vtipu, kterou ua mnoze v sobS chovají. Pročež
umínil jsem sobě učiniti je předmětem zvláštního studia. Za
diouhjeh zimních večerů probíral jsem se seznamy předplatitelů
rozličných publikací a výkazy přispěvatelů rozličných spolků
českých, jednotlivá příjmení z nich vypisoval na zvláštní lístky,
tyto dle druhů seřaďoval a sbírku tak pořízenou po pět let dopl-
ňoval příjmeními porůznu v novinách se naskytujícími, jak je
vlny života na veřejnost vynášejí.
ProbraJ jsem jmenovitě: Seznam zakladatelů Matice České;
seznam předplatitelů býv. časopisu Živy (za redakce Purkynfi a
Krejčího); seznam předplatitelů , Libuše" z r. 1885 a 1886;
seznam členův Umělecké Dosedy; výkaz přispěvatelů Csffednf
Matice České v matičném Věstníku; výkaz členů Ženského vý-
robního spolku; schematismus samosprávy z r. 1884 a kalendář
aaekuračnl na r. 1886; seznam členů jednoty svatovítské z roku
1885 a 1888 ; výkaz pojištěnců, kteří obdrželi náhrady, u „Slavie"
za r, 1885 a u „České vzájemné pojišťovny" za 1. 1875, 1885 a
1886; výkaz členův okr. pojišťovny Novopacké; seznamy jmen
dítek školních na obálkách „Malého čtenáře" a „Besídky" dětské;
seznamy žáků v programech gymnasii pražských, opavského
Českého a uhersko-hradišťakého; rejstřík jmen osobních v úředním
„Popisu ob. školství v království Českém" z r. 1889.
To vše uvádím jen proto, aby se vědělo, že materiál takto
sebraný je přesný, ži; obsahuje toliko skutečná, opravdová,
nynější příjmení, byť podivnost některého nebo starobylý
ráz podezřeni vzbuzovaly.
Matpriál takto sebraný a roztříděný podávám tuto veřej-
nosti. Není ovšem úplný a poněvadž snášen byl po různu, z vý-
kazů nahodilých, nikoli soustavných, úplným ani býti nemůže.
Ale přes to zjevuje již velikou rozmanitost tvarů, svědčí
o ohromné síle jmonotvornó našeho jazyka a ukazuje bohatství
jeho se stránky nové. Vždy jest příspěvkem ku poznání jazyka
a ducha českého.
Sáhl jsem tu na pole jazykové, u nás, pokud raně známo,
— 4 —
miUo pobud ohledávané.') A přece jsou přfjmenf též Částí živého
jazyka; v nich jako v Živém organismu zračí su dobře duch
lidu; a zasluhují zkoumáni jak se stránky obsahu, tak i se
stránky formy. V obojím směni sbírka tato vynáší na jeve leccos
cenného, rozmnožujíc zásobu slovní jazyka i přispívajíc v ne-
jednom kuse ku poznání jeho zákonů hlásko- i tvaroslovných.
Podjal jsem se to práce ovšem páravé, někdo řekne i mali-
cherné; aie nenMJ malicherná práce přlrodopísce, snášejícího
odevšad materiál živofiišný, rostlinný, nerostný, roztřid^ijícfho jej
a rovnajícího k dalšímu zkoumání, jest práce slovnlkáře a
jazykozpytce neméně cenná a najde-li tento nové jméno, nový
tvar, jest to pro vědu takovým ziskem, jako když botanikovi
iia př, se podaří nalézti nový druh rostliny,
Sára Fr. Palacký práce takové se neštítil a ze starých
listin sebral a pořídil sbírku osobních jmen Českých starých
a vydá) ve svém Radhošti; snůška ta snadno může býti ještě
doplněna jmény osobními, čerpanými ze jmen místních'); k to-
muto tedy skladu osobních jmen z minulosti přistupuje nyní pří-
tomný soupis rodových jmen Českých doby nynější.
Otázku, kdy příjmení povstala a v obecné přišla užívání,
zůstavuji stranou; objasnil ji poněkud, pokud se české šlechty
týče, historickým náčrtkem p. Jan Hulakovský v Časopise Česk.
Musea r. 1860; měšťanská příjmení z XVI. a XVII. století
probral a osvětlil dr. Zikm, Winter v „Kulturm'm obraze českých
měst", díle I. Mně šlo jen o zjištění, která a jaká naáe ny-
nější příjmení jsou: zřetel můj je filologický a národopisný.
Materiál získaný, jenž obsahuje přes 10.000 příjmení če-
ských, srovnal a roztřídil jsem v tyto kapitoly; I. obsahuje pří-
jmení, vzniklá ze jmen vlastně osobních čili jak říkáme
křestních; 11, příjmení, naznačující vlastnosti hdl: III. jejich
chování a konání; IV. jejich živnost, úřad neb důsto-
jenství; V. jejich rod, původ a bydliště; VI, příjmení
z názvů tvorů Živých i neživých a věcí; VII, příjmení s 1 o-
') KottSv slovník poCal bí vlimati příjmení teprve pisroenem S,
v písmenerh předeSlJch je pominuv; ale i snůSka tich. která zahrnuta
jsou ad 8 liž do Z a pak v doplQcich, také nen! úplná. Spoléhaje se pouze
na sobe, ze sbírky Kottovy jsem žádnjch nepojal. Ostatně spořádáni
abecední, ve slovníku zachovávané, jest, jak známo, anorganické. Jinak
milerári a vdĚSné uznávám alužhu velikou, jež mi při mé prácí konal slovník
ten. — V programĚ c k. Českého reálného gymnasia pražského z r. 1889
uveřejnil učitel toho fistavu, p. Vojtěch Keíirle, sbirku příjmení Ceskjrh,
jeS vznikla ze jmen křestních, odpovídající I. kapitole přítomné studie,
tehdy již k tisku přichystané. Ve mnohém se spolu srovnáváme; vCem se
rozcházíme, snadno, konm na tom záleží, pozná, — VSeohernou úvahu
o otázce: „Jak vznikla přijmeni, a jich důležitost," v brněnské Nivě r. 1891
uveřejnil dr. Jos. Medek.
') Jméno osad Mstětice, Mstětín předpokládá totiž jméno osobni
Matěta; Latiboř jméno oa. Lstibor; Litomyěl jm, os, Litomyšl; Pemarec
Pemart; Plchov Plch; Vraclav Vratislav; JiCIn (míst-o Žittfln) Žitka atd.
— 5 —
žitá; VIII. znamenající nadávky; IX. (dodateční) o příjmeních
z cizích jazyků, zvláště z němčiny přijatých.
Výklad, jejž jsem zde onde ku jménu přičinil, pokud bylo
smyslu zatmělého, nebudiž považován za dogma, nýbrž za dobré
zdání, jež předkláxiám k uvážení.
Konečně nebude snad od místa, zmíniti se zde o pracích
na tomto poli u jiných Slovanů. První razil tomuto bádání cestu
Fr. Miklošič, vydav r. 1860 v Pamětech cis. akademie Ví-
deňsko spis: „Die Bildung der slavischen Personennamen. " Me-
zery a nedostatky díla toho, svého času vytýkané, zvěčnělý
učenec po^ 30 letech dalšího rozvoje filologie slovanské znal asi
tak dobře, jako kdo jiný; jednak zůstává dílo to posud základem
všeho bádání slovanského na tom poli. U Poláků pracuje v tomto
oboru Jan Karlowicz, jenž ve Varšavském „Pami§tniku Fi-
zyograficzném" r. 1885 a 1886 a pak ve zvláštním otisku vydal
stať „O imionach wlasnych polskich miejsc i ludzi." Jak již z názvu
viděti, rámec rozpravy jeho je širšL Objímá jména osobní a zá-
roveň také místní. Nad zřetelem filologickým převládá tu kul-
tumě-historický. Materiálu p. spisovatel poměrně málo sebral;
ale rozprava jeho nechce býti vyčerpávající, chce býti spíše jen
ukázkou, jen návodem, jak asi studium toho předmětu vypadá.
Stať jmenovaná zabývá se jen jmény tak zvanými křestními a
pak oněmi, jež hledí k zaměstnáním nebo povoláním lidí^). V Ky-
jevské „Starině" r. 1885 Sumcov uveřejnil rozpravu: „Malo-
russkija íamilnyja prozvanija." Od Velkorusů vešly nám
ve známosť tyto publikace: Kněze Moroškina „Stavjanskij
imenoslov" (v Petrohradě 1867); Čečulina stať v Bibliografu
r. 1890 „Ličnyja imena v piscových knigach XVI. v.", a A. So-
bolevského „Zamětki o sobstvennych imenach v veUkorusskich
bylinách" (v „Živé Starině" Lamanského r. 1890 seš. 2.) U Ji-
hoslovanů veliký slovník Záhřebské akademie obsahuje mnoho
materiálu sem hledícího. Konečně v Budišíně Broniš r. 1867
vydal spis: „Die slavischen Familiennamen in der Lausitz."
*) Kritickou úvahu o stati Karlo wiczové přinesl Časopis Č. Musea r. 1888
pa str. 489—94,
Nejčetnéjéi jsou příjmení, vzniklA ze jmen osobních, ne-
bob, jak nyní říkáme, křestních. Jest to zcela přirozeno. Ně-
koho z mlřldf volali Jeníkem, PetříCkem; jméno to mu zůstalo,
i když vyrostl a sestárl, přešlo pak i na jeho rod a stalo se dě-
dičným. Takytě pftvod asi všech příjmení, ale při jménech
osobních se nejsnadněji vysvětluje.
Jména osobní byla u nás, jako u všech nArodů, prvotně
váecka původu domácího; s křesťanstvím teprve přišel obyčej,
dávati dětem jména cizí, nejvíce římská, bibUcká a německá,
ačkoli i potom dosti dlouho se vedle nich slovanská udržovala.
Tím se stalo, že i příjmení naše z osobních jmen vzniklá nesou
ráz dvojího toho proudu, hledíce jedna k původu slovanskému,
druhá k cizímu. A jest dosti ku podivu, že se v našich pří-
jmeních, jež jsou jako zkamenělé zbytky těchto jmen osobních,
tolik jmen ještě původně slovanských při tom návalu cizoty na
nSš národ, přes tisíc let trvajícím, zachovalo. Ostatně i jména
cizí ae jazyku Českému tak přispůsobila, že takřka znárodněla a
dnes již nikdo necítí, že by cizím bylo jméno na příklad Matěj
nebo Jiřík.
Dále shledáváme, že některá jměna vyskytují se jako pH-
jmení v obdivuhodné rozmanitosti a hojnosti tvarů; u jiných
jest tato rozmanitost forem menší. Úkaz ten se pozoruje u jmen
domácích i cizích bez rozdílu a vysvětluje se asi obhbou, v jaké
lid měl to jměno a jak často ho užíval. Čím tedy jméno oblíbe-
nější, v Um více formách se vyskytuje.
Soudíc dle toho, možno tutUž říci, že jmény nejmilejšími
našemu lidu jsou Jan a Václav. Postavíme tedy obě jako
vzorec neboli paradigma v čelo této kapitoly, jedno jako ukázku
jména cizího, druhé jako ukázku jména domácího.
Dříve však než k výčtu příjmení přistoupíme, chceme po-
věděti, že budeme jednotlivá provázeti příslušnými názvy míst-
ními, jež na jména osobní upomínají a po nich vznikly a to,
abychom objasnili jejich stáří. Názvy ty místní budou pro příjmení
naše tedy jako reflexem do minulosti a to až do těch vékův, když
dřevní naši praotci osady zde zakládali a svá jména v -nich zů-
staviU. Jako příjmení nynější ze živé řeči Kdu vybrali jsme, tak
Á
— 7 —
jména místní jsou nám živou tradicí jmen osobních z dob dá-
vnověkých, a sice opět netoliko co do tváři jmen těch osobních,
ale i přibližně co do jich kohkosti; neboť čím více někde na-
jdeme názv& místních z jednoho jména osobního pošlých, tím na-
býváme svědectví o větší jeho obUbě před věky. Při kterém
jméně čtenář jmen osadních nenajde, může býti jist, že jich není
a že jména toho naši předkové neužívali.
Jan
jest původu hebrejského a přišlo k nám prostřednictvím latinské
formy Joannes. Shledal pak jsem tato příjmení sem patřící:
Ján^), Janů, Janovic, Janovec; Žán^);
Jána, Janě;
Janek, Janko, Jánka (a zněmčilé Janke), Janků, Jankovič,
Jankovec; Jankl, Jankele, Jankulík; Jonkl, Jonklíček; Jankásek;
Jenek»), Jenček; Janeček, Janečka; Jančík. Jenčík; Jančička;
Janák, Janáček; Janáč, Janačík;
Janík, Jeník, Joník; Janíček, Jeníček, Jenička, Janičík;
Janás;
Janeš, Janč; Janča; Jančák; Jančár, Jančárek*); Jančura;
Jeneš, Jenší*); Jenč;
Janiš, Jeniš, Jeníšek;
Jeništa, Janšta, Janst;
Jánoš, Janošík, Janoška, Janoštík;
Janoch, Janych, Janich, Jenich, Janouch, Janyška;
Janus, Janouš, Janoušek, Janouškovec®), Januštík; Janus;
Jansa, Jonsa; Jansík, Jansák, Jancák;
Janza, Jenža, Jenžík, Janzák, Janžura;
Janda, Jenda, Žanda; Jandera, Janderka; Jandura, Jandourek;
Janďura, Jandourek; Jandečka; Jandák, Jandač; Jandík, Jendík;
Jandoš, Jandouš; Jandouch; Jandus, Jandousek, Jandejsek, Jan-
dásek; Jandát, Jandyt; JandeJ, Jandl; Jandner;
Janta, Jantov (Jantof), Žanta; Jantl;
Janata, Ja natká; Jano ta, Janotka; Janout, Janoud; Janoutka;
*) Tak se vyslovuje a v příjmeních také píše ; německým pravopisem
docela zřejmě Jahn.
*) / přecházívá v češtině v Ž\ tak jméno byliny janovec i žanovec;
jud přešlo v žid; jahodoví v Podkrkonoší (kolem Vysokého) sluje žáví
(místo žáhví, jáhví) atd.
») Změna kmenového ave vysvětlíme se zpětným přehlášením, účin-
kem totiž úzkého e v koncovce c*, jinde íife, ti atd.; proto i vokativ Jene
místo Jane, Jeník, Jeneš.
*) Janč povstalo vysutím t z Janeš, což v přymeních přečasto shle-
dáme v nominative. Jančár má analogii v Tončár (viz níže pode jménem
Antonín.)
*) J e n š í jest přehlášeno z Jensů; Janů, Janků, Jenšů (vlastně Janův,
Jankův, Jenšů v) jsou patronymika jako u Rusů na (w (Ivano v).
•) Janouškovec — Janouškův potomek; jest to rovněž patrony-
mikon jako hoření Janovic^ a Janovec, Jankovec a Jankovič
^u Husu — w%4 a erťc, u Srbů —wk^ jevié.)
JanAl, JaiiaUk: Janula, Janutík; Janele');
Janura, Jaňura, Janira, Jaňour;
Janeba, Jeneb');
Jech, Jícha; Ješek, Jaáek, Jaška; Jašek; Jašfitko, JaSta, Jaát;
Jíěa, JíÉe*); JešíQ, Ješína. Ješata; Jechura, Jechort, Jechoutek*),
Jfchota;
Hana, Haně; Hanka (znémíilé Hanke), Hanek a Hanek,
Hankovec; Hanketa; Hanka, Hanika, Hanyka, Hanikyf; Hanik,
Hanička; Hanich, Hanyš, IlaniS^' Hanyši; Haní, Haočar, Hanči,
Hančil; Hanuš, Hanoušek, HauuŠka; Hanuš, Hanousek; Handa,
Handlk; Hansa, Hanza. Hansfk, Hanzík; Haněl, Hanolík;
Hach, Hácha, Hachovec; Haš, Hááa, Hašek, HaŠkovec; HaŠák;
Hašourek ;
tvary další; Johan, Johánek; Hanči; Hanzl, Hanzl, Hanzlík,
Hanzlík; Hanzal, Hanzálek, HanzaJík; Hanzelka; Hanzelín; — Hons,
Hone; Hončík; Honsa, Honza, Honzů, Honzíív; Honzík, Honzejk"),
Honka, Honzíček; Honzín, Honzínek; Honzák, Honcák; Honzátko;
Honda, Hondl, Hondlík; Honal, Honel; HonyŠ, Honys, Honejs, Ho-
nejsek, Honejzek, ^- zdají se míti za základ tvary německé
Johann a Hans.
Zvláštní příjmí jest; Pajanek, t. j. syn po Janku. Srovnej
Povondra.
Názvy místní upomínají: Janov, Janovec, Janovice, Janoviřky,
Jansko na, Jana; Jankov, Jankovics na Jánka; JenČ, Jeníice,
Jenkovice na Jenka; Jeníkov a Jenfkovice na Jeníka; Jenichov
na Jenicha; Jenišov a Jenišovice na Jeniše; Jenšov a JenSovice
na JenŠe; Janatov najauatu; Ješín a Ješovice na J[šu; Ješetice
na Ješatu, Hanov na Hanu, Haňkov na Haiiku, HaŠkov na Haška,
Žantov na Žantu.
Vtúíav
jest jméno složené se slov váce (více) a slav, jako by se řeklo:
více slavný. V t-om slovci váce nebo více ozýval se ve staré
čeětiné, a sice v době, ze které není přímých památek písemných,
zvuk nosový, jako podnes v polštině wiecej; tento se v příjme-
ních, ze jména toho vzniklých, posud sem tam hlásí, rovněž
v německém Wenzl, jež pošlo ze starší fonny Wenzlaw, Wenzla;
kde pak nosovka oněměla, tam samohláska d procházívá v /,
e, i (jakož vůbec samohlásky po zaniklé nosovce jsou nestálé
<) J a n e 1 e a hofení J a n k e 1 e m. Janela a Jankela, ponévadž
v CeStině i poráii víc nabývá rázu niĚkkého, tak Se lidé mlato „pana
Havla' Hkaji již „pana Havle". Srovnej s tím prymeni Chjle m, Chjla,
Krekule m. Krekula a j.
') Utvijfeno jako Veleba od vel-kj, darebíi oj dar.
') J 1 6 e jest jen přehlášeno z J i S a.
') Jechura, Jechort, Jechoutek, Jech moSno též přiváděti
ve Bpojeui Bjechati.
') Dlouhé í Často se rozvádí v 9; arovnej Kosejk, HFebejk m. Kosík,
Hřebík a obočné v oz^k.
— 9 —
a měnivé, n. př. pět, pátý, pítka; vázati, víži, věziti, uzel). Vzta-
hují pak se sem tato příjmení:
Václav, Václavů; Václavce, Václavek, Václavík, Václavíček;
Vacla, Vacl, Vaclík, Faclík, Vaclíček; Vačil, Vačlena;
Váca, Vacák, Vacanda, Vacarda, Vacata, Vacátko; Váča,
Vačata; Vacek, Vacka, Vacík, Vacikar, Vackář^); Vacín, Vacina;
Vacula, Vaculka, Vaculík, Vacoler; Vacura, Vacíř; Vactera; Vatolík;
Víc (psáno též po německii Wietz); Víček, Věcko, Vecko,
Vecek, Veček, Večko; Vicena, Vicáň, Viceník; Vičil; Večl, Vecler;
Vach, Vácha ; Vachal, Váchal, Vachol, Vachulka ; Vachoň ; Vachač,
Vachoč; Vachek; Vachata, Vachet, Vach ta, Vácho t, Vachut, Va-
chout, Vachuta, Vachuda, Vachutka; Vachoušek, Vachuška;
Voch, Vofek, Vůch, Vůfka, Vochoč, Vochatý, Vošta^);
Věch, Vích, Vícha; Věch ta, Vichta; Vichna, VichnatT;
Váša, Vaše; Vašák; Vašek, Vaška, Vaška, Vaško, Vašků;
Vašík, Vašíček; Vašica; Vašalík, Vašula; Vašura; Vašín, Vašina;
Vašata, Vašatý, Vašatka, Vasátka, Vašátko; Vašout, Vašut; Vašta,
Vaátýn;
Víša, Víšo; Víšek a); Věšín, Vešín; Vesta;
Váňa, Vaně, Vaně, Vaň; Vaňáč, Vaňáče; Vaňác; Vanač, Va-
náček; Vaňák; Vaněk, Vaněčka, Vaněček, Vaněček; Vaník, Va-
niček, Vanička, Vaňouček, Vanouček; Vaňoch, Vaňous, Vaňousek,
Vanousek, Vaňásek, Vaňousek; Vaňata, Vaňát, Vaňátko; Vaniš,
Vaneš, Vanouš, Vanuš; Vanšata; Vanula, Vaňura. Vaňora,''Vaněrka,
V^tůourek, Vaňorek, Vaňourný, Vaňorný; Vaňka, Vaňkát, Vankát;
Vanča, Vančák, Vančík, Vančat, Vančata, Vančura; Vaňha, Vaňhal,
Vaňhálek, Venhoul Vaňhar, Vaňhnra, Venhour; Vanžura, Vanžata;
Vanca, Vane, Vancáá, Vancl, Vencálek; Vanda, Vandík, Vandas,
Vandurek, Vandírek, Vanderka, Vandurka; Van ta;
Věněk, Věník, Veník; Venka; Venas, Veniš, Venuš, Venouš,
Venus; Ven ta; Venda, Vend, Vendyš, Vendík, Vendl, Vendlík,
Vendulák; Venca, Venc, Vencík, Vencar, Veuzara, Vencour, Ven-
cálek, Venci, Venclů, Venclák, Venclík, Vonclíček (a pořečtilé
Vencelides); snad i Mencl a Mencák sem náleží.
Názvy místní: Václavy, Václavi, Václavice, Václavov (Václav);
Vacov, Vacovice (Vaca); Vackov (Vacek); Vacíkov (Vacík); Veclov
(Vecl); Vecléř (Vacler, Vecler); Večov (Veča); Vicenice (Vicán nebo
Vicena); Vícov (Víca); Vičko vice (Víček); Vančurov (Vapčura);
Vánice (Váňa neb Van), Vanov, Vano vice (Van) ; Venkov (Venek) ;
Vaširov (Vašura); Věšín (Víša); Veštín (Vesta); Vatětov a Vatě-
tice (Vatěta).
Málo který jazyk honositi se může takovým bohatstvím
forem. První naši buditelé rádi ukazovali, a právem, k bohatosti
>) Se jmény Vacikar, Vackář srovnej Hanikýř.
•) Vysloví-li se a v V a c h temně, vznikne Voch a zdlouženíni o
Vůch. Srovnej Jonkl vedle Jankl a přymí Švůgr. Vofek jest Vochek ; viz
Mifek a Pefek vedle Michek a místo r*echek.
») Věch, Vích, Víšek lze také vykládati slovem vícha, věchet (kmen vi.)
li
češtiny proti jazykům cizím, budíce tak hrdost niirodnl u svých
posluchačův a čtenářů; za našich dnů by honosenl takové vypa-
dalo naivním; řekio by se, že Angličanů při vSf chudobě svého
jazyka jsou přec-e jen národem nejmocnějším. Ovšem moc ná-
roda na jazyku nezAleží. Ate snad přece nebude od místa, osvěd-
čiti tuto, že jméno Václav jeví se jako příjmení v 210. Jan
v 225 formách a tAzati se: ícterý jazyk vyrovná se tu hojností
a rozmanitostí forem našemu ?
Vybravše tato dvě jména jako na vzorec napřed, dáme
dalším již následovati v pořádku abecedním.
Adam. původu hebrejského; odvozena jsou od něho tato pří-
jmení: Adam, Adamec, Adámek, Adamík; Adamčfk, Adamíček,
Adamička., Adamičko; Adamír, Adamíra; Adáček, Adášek. —
Místní jrnéno Adamov.
Ado//, původu německého; patří sem pouze dvě příjmení;
Adolf a Adlof).
Albert, jméno německé; pocházejí z něho tato přímeni :
Albert, Albei; Bert, Dertl; Albertýn. Místní jména: Albeř, Albe-
řice, Valbeřice,
Albrecht, jméno německé; patří sem příjmení: Albrecht,
Aubrecht, OI)recht, Olbřích; Aleš. — Jinak Albrecht a Albert
zhusta brání bývají za jedno. — Osady: Albrechtice a Albrech-
tovice.
Alexandr, jméno řecké; táhnou se k němu tato příjmení:
Alexandr, Elexindr; Alexa, Alex, Ulex; Lexa, Leksan, Ksandr,
Sandr, Kšanda, Sanda. — Leksa možno též vykládati slovem
lekati: leksa jako Hněvsa, Tluksa a j,
Ambroá původu řeckého; hledí sí-m tato příjmení: Ambrož,
Ambrožek, Ambrozek; Brož, Brožek, BrůŽek, Brožka, Brožkovec;
Brožílr, BrožfČek, Brožan; Brůža, Brůže. Snad sem patří též Amcha.
Antonín, jméno latinské, dalo vznik těmto příjmením; An-
tonín, Anton, Anton, Hanton, Unton(v nářečí slezském), Antonovič;
Antes. Antoš, Antůšek; Antočlk; Tonek, ToneCek; Tonik, Tonika,
Toníček; Tonar. Tončár; Tonda, Tondal, Tondl. Tondr.
Augustin, jméno latinské; hledí sem příjmení: Auguatýn,
Augustynec, Augusta.
Ballkasar, původu perského; příjmení: Baltazar, Bartízal.
Bartyzál; Baleár, Balcárek; Polcar; Barcal, Purcal; BaltruŠ,
Baltus, Baltik.
Bartoloměj, původu hebrejského; náleží sem tato příjmení:
Bartoloměj, Bartelmu,?; Bartl, Bartlík; Bá.rta, Bártů, Bártovec;
Barták, Bartářek; Eártek, Bartik, Bartíček, Bartička ; Bartoch,
Partoch, Bartíieha; BartoS, Bartošek, Bartušek, Bartoška, Bartošík;
Bartuš, Bartuška, Bartušík; Bartdišek; Partiš; Bartys, Bartejs,
') Zřime tu vládnouti pravidlu. Že čeStina netrpí akupeuiny hláaek
plynutých (i, n, r) a retojmi (i, p, /, n>) po samohlásce, přesinřkajic ja; t&k
Adotfa stal 86 Aďofi z Rudolfa ^udlof, ' ' '
Bartáaek; Bartoň, Bartoiiec, Bartoněk, Bartůnřk, Bartoník, Bar-
toniček; Bára, Bára, Bareš, BaráSek, Baroš, Baroch, Barous, Ba-
rouš, Baroušek; Bárek, Bark, Barkus; Barda, Bardoš, Bardoňka;
Barhoň. — Jména místní: Bartochov (Bartochl, BartoŠov a Bítrto-
ěovice (Bartoš), Bárovice (Bára). Barchov a Barchovice (Barech).
Beck, Bechla, Bechna, BeŠan, Bešata, Bešta, BeŠtan, Bešták
a BeŠťák,Bešťál: příjmení tato měl jsem zprvu za poělá ze jména
Benedikt (jako Vach z Václav, Pech z Petr, Staeh ze Stanislav);
ale shiedav, že již ve váJkilch pohanských Čechů s Karlem Ve-
likým Bech co jejich vůdce se připomíná (Palackého Díjiny I.
1. atr. 118. vyd. z r. 1862), nemohl jsem rozunmé připustiti kře-
sťanského původu toho jména. Mám tudíž za to, že Bech utvo-
řeno od bi (bíti), jako jech (jechati) od ji (jíti), včch od vi
(víti). Výkladu +orau nasvSdCuje slezské bechati (tlouci, viz
Kott, Doplňky), polské besztač (bíti. práti, tlouci), pošlé z beš-ta
(a toto od bech) jako Vašta od Vach, Busta od Buch atd. Bech
tedy znamená bitec, bojovník. Stáří jmen Bech, Bechla potvrzují
názvy osad v Čechách : Bechov, Bechyně, Bechlfn, Beehlejovice,
Beáetín, Kottův výklad jmen bešťák, bešťál co beatiák, hestiál
(od bestie) jest hledaný.
Bíck, Bícha, Běšfn, BěŠina, Béchar: příjmení tato rázu sta-
robylého přivádím ve spojení se slovy bés (něm. biis, lit. baisua
= strašhvý), bŠ-da, bída (něco zlého), jichž původ se vykládá
z kořene bi (sanskr. bhi), rozšířeného jinak v boj (bojati se
= báti se); bés. běch tedy znamená toho, jehož se báti třeba.
Starobylost jmen těch dokazují názvy osad Běchovice, Béšice,
Běšno, Běšiny, Běchary, Béštín, Běstovice, Bestvina a BSstviny.
Benedikt, jméno latinské, dalu vznik témtn českým pří-
jmením: Benedykt; Beneda, Benedka: Benda, Bendik, Bendák.
Bendásek, Bendi, Benden: Béna'), Bína, Děna; Béňa, Bína; Be-
nevic, Binovec, Bíňovec; Bínan; Benek, Benka (a zněmdilé Benke),
Benko, Binko, Beukovec: Bení-k, Bení"-', Beníček: Biník; Benák,
Benáček; Benar, Binar; Benát, Benata, Beňata, Beneta, Benetka;
Beneš, Benš, BenC, Beneěek; Benys, Benyš, Benýšek; BeniŠ, Be-
nfšek, Benlško. — Názvy místní: Benešov, Benešovice, Benšice
Benecko, Benetice, Benikovice, Benice, Beňovy.
Betitard, jméno německé; pošla z něho tato příjmení:
Bernard, Bernat; Bernas. Bernášek; Bernáček, Beruaíík; Berďk;
Berka, Berkovec*), Berélk; Beršík; Berdych; Berenda. — Jména
osadní: Bernardov, Bernardice a Bernartice, Pernarec a Pernarce.
Berthold, jméno německé, dalo vznik těmto příjmením:
') Jazyk nedli, že rf náleží ku kmeni alova; považuje slabiku do, za
příponu jako u jmen Janda, Venda, kanda, žvanda. — MikloSič pokouScl
se jména Benda, Benata atd. vyvoditi z jakéhosi slovanského luneue fton,
cot se mu vSak nezdařilo.
•) Berka fa a tím Berkovcf, Berčík, Berenda) lépe snad odvozovati
od ber-n ; kdo níd Ijeře. Srovnej v III. kap. přijmi Perka (= práC).
- 18 -
Berthold, Berchtold, Piírtolt a Pertokl; — JiHďoo osady Pertoltice
svědči, že i na.&ini předkům jméuo to bylo běžné.
Bervid, jméno patrně domácí, významu neodhadnutého. Sem
patři příjmení: Bervid, Bervida; Bervít; Bervic.
Biah\ od slovanského toho jména pocházejí následující prf-
jmenr: Blah, Bláha, Blahovec; Blažek, Blažka, Blažko: BlaŽIíek;
Bláža, Blažina; Bíahuň, Blahna, Blahník; Blahák; Blahatka, Bla-
hota, Blahout, Blahut, Blahuta: BlahoŠ, Blahuš, Blahouš. Bla-
hušek. Jména osadni: Blahov, Blažím, Blaženice, Blažkov, Blaho-
tice, Blabuňov.
Blažej, z latinského Blasius; příjmení Blažej, Blažejířek. —
Osady: Blažejov. Blažejovice.
Bohdan, jméno všem Slovanům známé, vykládá se Jako
Bohem daný. Příjmení: Bohdan; Buhdal, Bohdálek; Bozděch.
Mám totiž za to, že Bozděch povstalo z Bohdan jako Jech z Jan,
při čemž h se změždilo v 3. — Osady: Bohdaneč, Bohdánkov,
Bohdal (s měkkým /), Bohdalfn. Bohdalovice, Bohdašín a Boh-
dašice, Bozděchov.
Bohumil též se naskytuje co příjmení. Osadni názvy: Bo-
humil (gen, -le), Bohumilice. Bohumilov, Bohiímileč.
DokMslav, jméno rovněž domácí, zvláště západním Slovanům
oblíbeně; dalo vznik těmto příjmením: Bohuslav, Bohuslávek;
Bohuše, BouŘe, BouSa, Biíša, BouŠka; Bohuš, Bohouš, Buš, Bo-
huÉek, Bušek; Bohuš, Boiis, Bus, Bousek, Busek; Bohuň. Bohunek,
Bohunek; Bohuta; Božek, Bůžek, Božlk, Božeta, Božina, Božec,
Božtlk, Bož. — Tvary: Bouše, Bouša. Bouška, Bousek vykládají
se vysutím jemného a málo slyšného k mezi dvěma samohlás-
kami (srovnej lužicko-srbské Boslaw a ruské Buslav); BuŠ a
Bus, Bušek a Bnsck stažením ou v «, Buša, Bušek však lze
odvozovati též od kmene buch (bušiti), čemuž nasvědčuje jméno
osady Buchov. Božtík místo Božčfk. — Jmen osadních sem nále-
žitých jest veliká hojnost: Bohuslav, Bohusíavice, Eohušice a
Boušice, Boušov, BohuSovice, BouĚIn, BohouŠkovice, Bohouaov a
Bousov, Buskov, Bohonice, Bohůovice a Bobňovsko, Bouňov a
Bohouňovice, Bohostice, Bohutln, Božec, Božovice, Božkov, Bož-
kovice. Božejov, Božešice, Božetice, Božetín.
Bojan, t. j. bojovník, jméno slcvanskě, zvláště východním
Slovanům oblíbené, našlo se též co české příjmení. Však názvy
osad v Čechách: Bojanov, Bojanovice, Bojenice potvrzuji, že
i naši praotcové ho užtvalL
Boleslav, jménu u Čechův a Poláků velmi obyčejné, nemá,
jakož sem tam ae soudí, nic společného s bolem, jako ne Ven-
ceslav 8 věncem. Bole, rusky bole, bole je. lužlčko-srbsky
bčle jest komparativ a znamená více (bolšij = větší); Boleslav
rovná se tedy významem úplně jménu Václav. Kladu pak sem
tato příjmení: Boleslav; Bolech, Boleška; Bolek, Bohk, Bolečka;
Bolen, Bolena, Bolina; Boleta; Boliva; Bolousek, BolnŠek; Boiom.
— Některá z nich snad přímo od přídavného b o 1 i j (veliký)
— 13 -
pocházejí, v ruštině posud trvajícího; tak Bolen, Bolom. Bolen
jest i jméno ryby. — Názvy osadní: Boleslav, Bolechy, Bolechov,
Bolešín, Bolkov, Bolíkovice, Boly, Bolina, Boletice, Bolevec.
Bonifác, jméno latinské; dle obyčejného výkladu náleží sem
příjmení: Boňka, Bonka; Bonda, Bondy. — Osady: Boňkov,
Bonkovice.
Bořivoj ']^si staženo z boři a voj: boři hledí ku slovesu
ruskému boroť, borju (česky by znělo bráti, praes. boři), jež
značí zápasiti, bojovati; v češtině vyhynulo, ale pamatují
na ně jména obecná zbraň, brána a vlastní Bořivoj, Lstibor,
Příbram a j. Bořivoj tedy znamená muže, jenž zápasil s vojem
anebo jenž překonal vojsko. Patří pak sem tato příjmení: Bořej ;
Bořan, Bořen, Boreň, Bořina, Borna, Bomák; Bořek, Bořkovec;
Bořek, Bořkovec; Bořík, Borák; Boroš, Boreš, Borš (a zněmčilé
Porš), Borč, Boršík; Bořeta, Bořita, Boruta; Borys, Borýsek; Borl.
— Některá z příjmení těchto lze také vztahovati k Bořislavu
(slavný bojovník), na nějž upomíná osada Bořislav u Teplice.
Bořan, Borák připouštějí i druhý výklad, totiž co obyvatel boru.^)
Vůbec často při výkladu příjmení narazíme na dva, tři zcela
rozdílné smyslem i původem pojmy. Němec Andersen vydal
o té věci, ovšem hledě jen k jazyku německému, celou knihu:
^Konkurenzen in der Erklárung der deutschen Geschlechtsnamen.
Heilbronn 1883." — Jmen osadních sem náležících jest veliký
počet: Bořejov, Bořenov, Bořenovice a Bořanovice, Bořkov. Boř-
kovice, Boňkuv, Bořikovice, Borákov, Borec, Borčice, Borkov,
Borkovice, Boršov, Boršíkov, Borotín, Borotice, Bořetín, Bořetice,
Bořitov, Bořice.
Branislav („zbraní slavný") jest jméno podnes u Poláků
hojně na křtu dávané („Bronislaw"). Pošla z něho česká pří-
jmení: Braniš, Braník. — Branišov, Branšov (Brančov, Branžov)
osady v Čechách.
Břetislav vykládá Miklošič co složené z břeti a slav
a přikládá mu význam: proslulý co získatel, ab acquirendo nomen
habens, xn)ff{a<;. Přivádí totiž břeti ve spojení se slovem o brět
(v ruštině obrěsť = nalézti) a má za to, že o napřed se odsulo.
Lepšího výkladu posud není. Náleží sem tato příjmení: Břecka;
Břeněk, Břenek, Břenda. — Osadní jména: Břetislav, Břetětice.
Briket, jméno latinské, u našich předků dosti často užívané.
Kladu pod ně tato příjmení: Brikcí, Bryxí, BryxaíBriksa), Brychcín,
Brychcejn; Brych, Brycha, Brejcha, Brejška, Brejžek. Brejšl,
Brychán, Brychnáč, Brychta. — Brejcha, Brejška, Brejžek (místo
BrejŠek), Brychán atd. připouštějí též výklad ze slovesa brejchati
či brejchati se = brouzdati se ve vodě, v mokré trávě atp.
*) Šafařík ve Slov. Starožitnost^rh jméno Borys má za tureckó-biil-
harské; ale není proč se tak domýšleti ; jest od Hořivnje nebo íiořislava
sccela správně utvořeno; zrovna jako Bandys í)d Budislava, Hodys od
Hodslava, Miky.s od Mikoláše, Vondrys od Ondřeje atd.
Brom, Broum — [iříjineni patrně původu domácího. Brom
jest asi utvořeno od bríi-ti (ve smyslu bojovati) tak, jako
pit-om od pit-ati, jako lakom, vidora; Broum liší se jen foneticky,
zdloužeiJÍin o -v ou (jako broditi — brouzdati, rosa — rousatí I
se a j.). Že jména ta našim praotcům byla obyčejná, svědCI
názvy osad Broumov a Broumovice v Cechách, Brůmov na
Moravě.
Budislav („bud slavný"!, jméno domácí. Patřf sem tato <
príjmenf: Budíš, Baudiě. Boudiš, BaudyŠ, Boudyš, Baudys; Buda, \
Budek, Budík, Budka; Budín, Budina; Buz, Bouz, Bouza, Buzek, ,
Bouzek, Buzas, Bouzar, Buzan, Buzántk, Buzta, — Ve tvarech
Baudiě, Baudys zachovalo se au místo nynějšího ou z oné doby,
kde « se v Češtině dloužívalo v au (jakož se dle té výslovnosti
také psalo), podobné jako >'Víi/(bajti m. býti atd.j Vůljec mnohá
příjmení jeví se nám jako zkamenělé staré formy, z obecné
mluvy již vymizelé. — Nékterá z příjmení jmenovaných mohou
také pocházeti ze jména Budimfr, jeŽ se hlásí v názvu osady
Budiměřic u Nymburka. Dále sem patří tato četná jména
osadní: Budislav. BudiŠovice, Bučovice (BudŠovice), Budeč, Bučoves,
ft. j. BudČeves, Budkova ves). Budkov. Budkovice, Budlkov,
Budějovice (potomci Budéjovi), Budenice, Budenfn, Budětice,
Budov, Budyně, Budín, Bužehrad, ft. j. Bužie-hrad, Buzův hrad),
Buzice, Buětěhrad (t. j. BuzČehrad, Buzkův hrad).
Burian pochází od kmene buř (bouřiti); koncovka
nalézá se v příjmeních Kocián, Kubian, Smolián, Valian a j.;
Burian tedy znamená Člověka buřiče, jako Smolián usmoleného,
Valian povaleče. Staří naši předkové však, dávajíce jméno to ;
dětem při křtu, činili to s jiným úmyslem, nežli aby jim snad
dávali takové heslo pro život; činili tak na poctu sv. Jana J
Světlého, jejž (dle svědectví Štítného v knize „O obecných vtícech i
křesťanských" str. 109) vzývali při bouřkách, pročež jsou sva-
tému tomu i „Burian vzděli, aby krópy nebily." Jméno to posud '
ozývá se v příjmeních: Burian, Burianec, Buriánek. Následující .
příjmení však přímo ku slovesu bouřiti se táhnou: Bur, Bourá,
Bouřa, Bouř: Bouřek, Burka, Burok, Burkoň: Buran, Buranda,
Buroň: Bureě, Burýšek, Buryška, Buršík: Rures. Bursa, Buršík;
Bouřil, Buřil; Buřič; Buřit; Burda, Burdil, Burdych, Burdys.
Místní jména; Burany. Burenice, Buřimsko, Buršice, Buršin.
Burkhard, jrnřno německé, dalo vznik příjmeiiim; Purgbart,
Burkhart, Rurkart, Purkar, Borkert, Pulchart, Pulkrt. Burket,
Burkyt, Purkyt. Naši praotcové užívali tvarů Purkart a Purkrat,
jakož svědčí jména osad Purkarec (u Hluboké) a Purkratice
(V Písecku).
Byi, jméno staročeské z kmene by (býti), zachované ve
jméně hradu BsŠo v (nynější Mňlník) a blízké osady BySic, pak
v uázvu obce Bejšova (v Táborsku,! ozývá se v těchto pří-
jmeních; Býša, Bejáic, Byška, Býško; Býža, Bejžek (m. — ša, —šek);
- 15 —
Bejšák, Bejšta. — Dále na jméno to upomínají ještě osady:
Byškovice, Byšičky, Byšensko, Býště.
Ctibor, složené z češti a bor, znamená jako Ctiboj: čestně
bojující. Vznikla z něho tato příjmení: Stibor, Štibor, Stibůrek.
Osady jména Ctibor.
Ctimil; příjmení: Stimil.
Cyprián, původu řeckého; příjmení: Cyprián, Cypra, Cypřiš.
Cyrill, jméno řecké, zlatinělé; příjmení: Cyrin (psáno Cirýn),
Cyran (Círan), Cirys, Cyrha, Cerha, Crha, Cirhan, Crhák, Crhůnek,
Cržek. — Přípona ha u kmene Cyr jest tu jako při Vaňha,
Maťha, Vitha. Ciryn, Círan a Círys mohou náležeti též ku slovu
čiřikati = cvrkati. Viz v kap. VI. Cír a Círek (jména ptačí).
— Místní jména: Cerhonice a Cerhenice, Cerhynky, Cerhovice.
Čáslav a Ceslav. tvar první ozývá se ve jméně českého
města Čáslav, druhý jest u Poláků podnes v oběhu. Jméno to
skládá se z kmene če neboli ča a slav; če, ča jest týž kmen,
který se nalézá ve slovech rus. ča-jať a staroč. čáti (čekati),
čes. čá-ka (naděje) a pocházejícím odtud čekati, ča-s, polsky
eza-ta a čes. če-ta (hlídka, něm. Warte); Čáslav by tedy zna-
menalo muže očekávajícího slávy. Bylo i české jméno Cabud,
jakož svědčí jméno osady Čábuz (ve Strakonicku). Kladu pak
sem tato přímeni: Čanek, Čančík; Čeněk, Čeněk, Čenčík; Čáň,
Canda; Cení, Ceněta. Čeněk utvořeno z Ceslava jako Zdeněk
ze Zdeslava, Zbyněk ze Zbyslava. Jakož pak z Václava pošlo
Vach, Věch, ze Stanislava Stach, ze Zdeslava Zdech, tak možno
i přijmouti, že z Čáslava pošlo Cách, Čech a proto sem možno
přiřaditi i příjmení: Čech, Čácha, Čašek, Češek, Češík, Češka,
Češák, Čechák, Čechač, Čecháček, Čechota, Čechta, Čechura,
Čechounek. S výkladem takovým by se dobře snášela staroruská
forma Čach (Čech). Ale nesoudím, že by jméno národní Čech
zde mělo svůj původ a nalezlo tu uspokojivého vysvětlení i);
neboť nelze jméno národa odvozovati ode jména jedné osoby
a pověst o praotci Čechu není leč pouhou personifikací národa,
O Prof. Pnisík Ceslav a Čech odvozuje od Čestislav. Jagič právem
namítá, že včeštiné se ceiti záhy stahovalo v ésti^ cťi, jakož ovšem dokazují
jména Ctibor, Ctimil, Ctiraír (osada Ctiměřice), Ctěta (osada Ctétín), Ctina
(os. Ctiněves), tudíž by Čestislav znělo Ctislav. Stažení Čestislav v Ceslav
jest ovšem možné (viz polské Roslav z Rostislava, Leslav z Lestislava)
a polské Czesíaw snad skutečně z Czésciglaw pochází; ale o českém Čáslav
a staroruském Čach to tvrditi nikdy nelze. — Jméno Čech naši vlastenci
na konci minulého století odvozovali od él-ú (počíti, kmen člu) a podklá-
dali mu význam ,. první*, jako že Čechové počali tažení Slovanů z pra-
vlasti zatatranské na západ, načež prý «/cdovali óVczáci. Ale domysly ty
jsou již dnes zavrženy : kdyby Čech pocházelo od čn, člq, musila by v polštině
býti nosovka (Cz^ch;, čehož nejsou žádné stopy, Slezák pak nepochází od
sledu (slěd, polsky álad), nýbrž od řeky Slézy, polsky Šl^za, kteréž jméno
se sledem nesouvisí. V novější době prof. Perwolf ve Varšavě jméno Čech
přiváděl ve spojení se kmenem édk (sekati, láti), vidném ve slovech čakan,
čekan i ti (raziti peníze), pol. czachn^č (udeřiti, říznouti) a měl za to, že
Čech = byec, bojovník. Jinak viz kap. V. či. 2.
- 16 -
tak jako jí jest nepochybně pohádka o třech bratřích Čechu,
Lechu a Rusu. — Vedle Čáslavě patří sem tyto názvy místní:
Čáslavky, Čáslavice, Čáslavsko, Časy [místo Čány, ze stár. lok.
ČásJ, Čechovice, Čechtice, Čáše, Češov, Češtice, Češtin, Čenov,
Čenovice a Čanovice, Čenice, Čeňqv, Ceňovice, Čenkov a Čankov,
Čenkovice a Čankovice, Čenčice, Genetice, Čeněnice; pak Nečasy
(m. Nečány) a Nečenice.
Čimil, Čimír, dvě jména staročeská, ozývající se ve jménech
osad Čimelice (m. Čimilice, jako Sezemice m. Sezimice od Sezimy)
a Čiměř. Byla i jména Cimysl (osada Čimyšl v Turnovsku),
Čibud (Čibuz u Smiřic), Čikvas (Čikváska u Semil), Čihost (Čihošť
u Ledče). Či ve jménech těch jest kořen slos^a po-či-nouti, zmo-
cněný jinde v koj (pokoj), a tak Čimil by znamenalo člověka
milujícího pokoj, Čimír pokojného a mírného, Čikvas někoho,
jenž obdržel jméno od pokojného kvasu (na rozdíl od Strach-
kvasa, jenž přišel ku svému jménu na památku onoho strašlivého
kvasu, při kterém sv. Václav byl proklán). Kladu sem příjmení:
Čiml, Čimera; místní jméno Čimice.
Dalibor („v dáli bojující") posud žije co příjmení.
Dambor příjmení nelze vykládati (jako se stalo v Kottově
slovníku) jménem zcela novým tam bor, ješto jest na Moravě
osada Dambořice, poukazující ku starému osobnímu jménu Dambor.
Jest též osada Damhoř. Ježto daněk u Slováků (i moravských)
slově damek, dančice damčice, možno Dambor vykládati co bijce
daňků; Damhoř (utvořeno jako Pohoř) by byla dančí hora. Patří
sem zajisté též příjmení Dambek, Damec, Damšic.
Daniel, jméno hebrejské; odvozují se od něho tato příjmení:
Daniel, Daněl, Daňliel, Danhel, Danihel, Danihelka, Daňhelka,
Danha; Dána, Daněk, Danko, Daníček; Danes, Daneš, Daneška,
Daniš; Daňsa; Danda; Dašek. — Miklošič jména Daněk, Danko,
odvozuje od part. pass. dán. — Místní jména: Daňoves, Dachov,
Dašice.
David, jméno hebrejské; příjmení: David, Davídek.
Déttnar, původu německého; příjmení: Dětmax, Jetmar.
Diviš jméno vykládá se obyčejně z řeckého Dionys; Mikluěič
odvozuje je od div (divý, divoký). Patří sem příjmení: Divifi,
Divíšek; Deníšek. Toto poslední táhne se k německému tvaru
Denis. Místní jména: Divišov a Divišovice.
Dobeslav, jméno domácí; dob jest kmen přídavného dobr,
Dobeslav (u Poláků Dobiestaw) tedy tolik co Ďobroslav („dobře
slavný" anebo „jméno mající od dobroty"). Hledí sem příjmení:
Dobeš, Dobš, Dobisic, Dobíšek, Dobuš. Názvy osadní: Dobšice,
Doběšice, Dobětice, Dobev, Dobkov, Dobochov, Dobšín. — Jméno
Dobeš pro podobnost svou s Tobšem bývá někdy vykládáno
na Tobiáše.
Dominik, jméno latinské; náleží sem příjmení: Dominy k,
Dominka, Domin, Domes, Doms, Domza.
— 17 —
Donát, z latiny ; příjmení : Donát, Doněk, Donín, Donda
Dondeš.
Duchoslav jest české příjmení smyslu patrného. Dílem od
něho, dílem přímo ode jména duch odvozují se tato další pří-
jmení: Duchoň, Duchan, Duchánek; Duch, Doucha; Duchek, Důtek,
Dufka; Dušek, Douša, Douš, Duša, Duška, Dušička, Dusík, Dušák,
Dušánek; Duchač, Ducháček; Dušatka, Dušátko; Dušta Duštěra,
Duštíra. — Dušek je duchbk, Duchek pak duchbk; s proměnou
ch v f (v Dufek) shledali jsme již při Vofek (Václav); Dušta
od duch jako Vašta od Yach, Bešta od Bech; Duštěra od Dušta
jako Jandera od Janda, Mastera od Mašta (Mach). Místní názvy:
Dušejov, Duchcov (m. Duchsov, t. j. sídlo Duchsovo, od jména
Duchsa jako Jansa, Hněvsa.)
Eleazar, jméno hebrejské, dalo původ českým příjmením:
Alizar, Alizera.
Eliáš, původu hebrejského; jsou příjmení: Eliáš, Eliášek, Elis
Elich, Elišek, Eleš. — Elis, Elišek mohou se též táhnouti
k Eliseovi.
Emanuel, též hebrejské; kladu sem příjmení: Manek, Mánes,
Manuš, Manoušek, Manych, Manlík.
Erazim, jm(''no původu řeckého; máme z něho příjmení:
Erazim, Arazim, Arazin, Ilarazim, Harasin, Harazin. Charasim;
Razim. — Stran tvaru Ilarazim, Charasim možno na vysvětlenou
poukázati k maloruskému Harasym a velkoruskému Gerasim.
Fabián, jméno latinské; pocházejí odtud příjmení: Fabín,
Fabeš, Fabšo (slovácké), Fabora; Pabian, Pába, Pabeš, Papš,
Pabička, Pabík. Od Pabiána pocházejí Paběnice.
Felix, jméno latinské; příjmení: Felix, Felík. — Naši jjřed-
kové jména toho neužívali, dávajíce o křtu dětem český jeho
výkUid „Šťastný".
Ferdinand, jméno románské; pocházejí z něho příjmení:
Ferdinand, Ferda, Fereš.
y*i7//, jméno řecké; patří sem: Filip, Filipec, Filípek, Filipik;
Fila, Filas, Filek, Fildan. — Místní jméno Filipov.
Florián, jméno latinské; příjmení: Florián, Floriánek, Florík,
Frolík, Fraulík. Froliš, Frolíšek, Frolis, Frolda, Flora. — Naši
předkové jméno to překládali Květoň (viz toto).
František pošlo z Franciscus, jména vlastně německého
v latinském rouše; náleží sem tato příjmení: Franta, Frantal,
Frantík; Francek, Francko; Franc, Franců, Franci, Frencl, Francán,
Francínek, Frantýrek ; Fráňa, Fráňa ; Franic, Fránek, Franěk,
Froněk, Franík, Frankota. —Franci, Frencl zdají se býti německá.
— Osady jména Františkův jsou všecky vzniku nového.
Frydrych, jméno německé; piUří sem příjmení: Frydrych,
Frydrýšek; Kidrycli, P»cdřich; Krýda. Frýdek: Krejka. Frýsek;
Fryc. Frycek; Fryč, Fryček, Fryčaj. — íS tvarem Bedřich shle-
2
- 18 -
diivámo Stí ješttí u lužických Srbii: BJLAdnch; ii l\'likň luiskytA J
ae Friídrij a Fryca. — Místní jména: Bedřichov, Bedríchrivit-e
Gabriel, jinótio hebrejské; příjmení: Gabriel, Kai>rhel; Gába. I
Gaudentius, jméno latinské; patří sem pMjmenít Gn.uc)ťk,f
Gaudl. Kaudb Kaudlík, Gandník. 1
ó^trAiíř-rf, jménu německé; příjmení: Kerliurt. KeHiart, Keraus, |
- Místní jméno Kerhartice.
HaŠtal, z latinského Castulus; příjmení: Haštal. Haštov.
Havel, z latinského GaUus; náleží sem příjmení: Havel, J
Havlů, Hňvlůj, Uavlovic, Havlovef, Ilablovec, Havlovek; Havla,]
Iliivlo, Hable; Havlica, Havlice; Havelec, Havolka, Havelík, Havlík,!
HavIiĚck, Havlák; Havlát, Havláta, Havlátka. Havlátko; GavlaSjl
Havlas. Havlasa; Havlan, Ilaviwna, Havlina, Havlin. Havlfnek. -
Tvar Havlůj mfsto Havlův; toto ůj u jmen prisvojovaclch (upo-j
mínajfct na můj, tvůj, svůj) je na Moravě dosti obySejné, seml
tam i v Cechách; sr. Machůj, Vítůj. ') Gavlas je příjmí z Moravy, f
kdež vůbec g se ve mnohých slovech zachovalo, kdii v CeĚtinSf
ustoupilo h. — Místní názvy: Havlice a Havlovice.
Herman, jméno německé, ale ve formě Herman z^y I
v Cechách zdomácnělé, jakož nňmo jiné dokazují niízvy dosti. I
Četných osa<I Heřman, Heřmanice, Jeřmanice, Heřmaniíky, Heř- I
manky, Heřmánkovice, Hcřmanovice, Náleží sem příjmení: Hit- "
man, Herman.Heřmánek. Od těchto rozdílná jsou však príj rni 'ní : Hera;
KereiS,Heru5;Heral, Herold; Heran, Heřan, Herain, Herian, Hernych;
Herma; Herout, Herot; Herejk; llerejt, HeH, Hert, Herda, Hertfk,
Hertan, Hertach; Herzan, Hersáň, Herzet, Herzík. Příjmení tato 1
souvisí se jménem obecným lierous (kdo dělá hrdinu), z něhož j
pošlo slovo herousiti ^ dělati ze sebe siláka, chlubiti se pftuo- A
vité; s přídavným h e r s k ý ( panský ) zvláště na SlovenskuJ
běžným; se šlový nádhera a zhérati; však i hrdý, hrdinal
zdá se býti vlastně her-da; a nepochybuji, Že jest příbuzné latin-"
skému herus (pán) a německému Herr, které ovšem jest dosti I
blizké jménu Herman. — Stran tvaru Herain budiž přihlédnuto |
ku příjmením Machajn, Churain: Herian připomíná Uuriá.nar i
Herejk jeat Herík (viz Honzejk); Hertik, Hertach, Hertan před-
pokládá tvar Her-ta, a Herznn, Herzet, Herzík tvar Heraa, jichž
se v příjmeních nenašlo; Herold srovnej s Márold, Pechold. —
Místní název Ileroutice.
Hodslav, jméno slovanské u t!'echů i Poláků (Godzislaw)
druhdy oblíbené, pamatuje se v plnosti své ve jméně místním
Hodslavice na Moravě. Pocházejí pak z něho tato příjmení: Hoda,
Hodifl, Hodic, Hodyc; Hodek, fíodlk; Hodač. Hodačka; Hodan, '
Hodaň. Hodiánek; Hodous, HodouŠ, Hodys; Godra a Hodra; Hoza, ]
Hozák; Hocek. Dále kladu sem těž Kdan, Hedan, Hi^dánek.
Hoza utvořeno jako Bouza (Budislav), Douša (Duchoslav); Hocek i
') S tvarejíi Min Ceátiiia nciiI osamělá v jazyrirli Ml'ivnnslifrh, U t
6uba mistťi enir, wiť vjhradné slyšeti efc, "jei lídťzeji', N(iWíi.ki>.Íc: Nnwakojol
totiž predpoklůilá Nowakoj (Novakůj) a odtud Nowakojic — NiiwakojCy
I
(poněvadž Hodslav unf Hriclav) jako Lacek (Ladislav). Co se tyče
tvaru Kdan, t. j. vlastni? Ddan, mám za to, že vznikl z Godan
položfiníin přízvuku na sliibiku poslední. V příčině tvaru Hedan
jest poznamenati toto: Dle Miklošičova 8v§dectví (ve spise otvorbé
osobních jmon slovanských) nalézá ae ve knize Codex diplom.
Poloniae vydané od Rzyszczewského a Muczkowského jedno
místo toho znění: „Goslaus alias Gedco", a Paproeki v „Hetbach
rycerstwa polskiego" uvádí též osobní jméno Qiedko, jež by
fiesky znělo Hedko, Hedek. Srovnejme s tím raístnf jména v Cechách
Hedeč a Hedčany. Dále uvažme, Že hezky souvisí s ruským
goř,ij = příhodný, hodný, a malor. hožy (z čehož pošlo polské
chožy) = Švarný. Jinak ostatně slova h o d (n. př. hod vánoční),
hodina, rusky god (rok) znamenají jisty Cas. rus. po-godiť,
počkati; zdá se tedy, že speciálně Giidan jest významem i ko-
řenem totéž co Žbdan (Žbdati = čekati), tedy očekávaný, tou-
žený a tedy jméno takové se výborně hodilo pro dítě novorozené.
Význam tudíž jména Godíslav, Hodslav a jmen z ného odvoze-
ných jest pro široký a rozmanitý smysl slova hodný (příhodný,
vhodný, dobrý, hezký, veliký) též rozličný. Podotýkám, že v Pod-
krkonoší („Podřečí severních Cech" od Jos. Kouble v Časopise
C, Musea 1863 a 18B4) hezky znamená „hodný", „dobrý'
a hodal „veliký chlap". O oblibě vůbec jmen z Hodalava od-
vozených svědčí místní názvy Kdanico a Ktova (ni. Gdova)
v Cechách. Gdaňsk a Crdňw v PolŠtě (rovněž Ždanov a Ždanicc
v Cechách) pak množství osad názvů llodkov, Hodkovice, lío-
díkov, Hůdonice, Hodonín, Hodov, Hodějov, Hodětice, HoJětín.
Hořemysl, staré jméno domácí, našlo se tóž ro příjmení.
HoCart, z něm. Rotthard. bylo našim praotcům jméno (lo.jti
obyčejné; nejspíše k němu se táhnou příjmení: Hotek, Hotěk,
Hotyš.
Hron, jméno starožitné (pocházejí z něho místní názvy
Hronov, Ronov, Konšperk Rumburk), zachovalo se posud v těchto
příjmeních: Hron, Ron; Hrunec, Rone; Hronek, Ronek; Hronik,
Hroníček; HroneS, Ronč. Bývalo také osobní jméno Hronéta,
jakož svědčí osada llronétice. (u Nymburka). Vyznám toho jména,
dosud temný, vykládám takto: V dolnolužické srbštině jest
groniá =: mluviti; v hornoluž. hrono = řeč („wón ma přece
jene hrono" má pořád jednu řeč), ale také šum, hluk („deščowe
hrono" hluk deště), hrínSko = písnička po tanci zpívaná;
v čeStině hronička = rachlfk, rolnička (však asi původně ro-
nička a /se později vsulo); snad sem patří i hrany = zvoněni
před pohřbem. Všem těm slovům jest jeden společný význan.i
zvuk. Srovnejme a tím jmúno řeky na Slovensku Hron (od hu-
kotu vody) a přidejme citát, z nejstaršího překladu kniliy Přísloví,
dle Jos. Jirečka s konce i:). stol. (Cas (>t. Mus. r. 1HIÍ4, atr. ^91.):
, Neraduj se hronutl nepřítele svého" (ne gandeas in ruina
eius), kdež hronutí znamená tolik co pfid, ovSi^m spojený a hroz^
2'
— 20 —
ným hřmotem. Hron co j mono osobní by tedy znamenalo člověka
zvučného hlasu.^)
Humpolt, z něm. Gumpold, ozývá se v místních jménech
Humpolec a Kumpolec; patří sem příjmení: Humpál, Ifompeš,
Humeš.
Hyacinth. jméno řecké; pošla odtud příjmení: Jcicentýnek,
Jacina, Jacek. Jacík. Polákům sv. Hyacinth vůbec slově Jacek.
Chotibor, Chotébud, Chotémir, slovanská jména, z nichž po-
cházejí příjmení: Chot, Choc, Chota, Chotek, Chotaš, Chotous,
Chotava; zdá se, že i Kot a Kotovic, Kotek, Kotík, Kotaš. Koteš,
Kotíš, Kotyš, Kotan, Koten, Kotina sem náleží, ač iif^ktí^rn z nich
se pletou se slovy kot (kočka) a kotiti (kác<^ti). Viz místní
jména Chotikov (u Stříbra), jež se jmenuje také Kotíkov; Chotoun
(u Jílového) a Kotouň (u Horažďovic); Chotusico (u Čáslavě) a
Kotousov (u Hlovic); Kocenice (tamže), jež slují také Chocenice.
Chotébor znamená „chuté bojující", Chotěbud asi „ochotného
bytu" nebo-li „ochotný*' zkrátka, Chotémír „nakloněný kmíru''.
Množství názvů místních svědčí o veliké oblibě těch jmen u našich
praotců: Chotěboř, Chotěbořice, Chotěbudice, Chotěbuz Chotiměř,
Choteč, Choceň, Chocenice. Chocnějíjvice Chotějovice, Chotělice,
Chotěšiny, Chotěšov, Chotětov, Chotina, Chotouchov, Chotovice.
Cliotoviny, Chotýšany a j. v.
Chval, jméno časté u našich předků; pocházejí z něho tatu
příjmení: Chval, Chvála a Chvála, Ch válek, Chvalina. Názvy
místní, odtud pocházející, jsou velmi hojné, dokazujíce, jak mi-
lovali to jméno staří Cechové: Chvaleč, Chvalín, Chvalenice.
Chvalšiny, Chvalkov, Chvalkovice, Chvalov, Chvalovice, Chvály,
Chvaletice, Chvalšovice.
Ignác z lat, Ignatius, jméno novověké; příjmení: Nácek.
Ivan, východoslovan.ská podobajména Jan ; náleží sem příjmení :
Ivan, Ivánek, Ivánka; Evan. — Místní jména Evaň Ivančice.
Jakub, jméno původu hebrejského, dalo vznik těmto pří-
jmením: Jakub, Jakuf, Jakulja; Jakubov, Jakubův, Jakubů, Ja-
koubě, Jakubic; Jakubec, Jakubek, Jakoubek, Jakubka, Jakubík.
O lV>všiiiinutí zasluhuje, co vypráví Štolcar Želetavský v „Knize
o stvoření svcta" z r. 151)1 na listč a 8. o tomto a jiných jménech (citujeme
uiLO tvíLii, i»jiu-ii juau iiti Lil ivictic, jirzí ac jluciiuju u'»/íi ivituiii, utii jiuuiiu
pacholeti Křtěn, od hroranice Hron, od Ducha sv. Duchek, od Trojice
sv. Trojan, od svátostí Svatoš a děvčeti Svata . . . ** Patrně se tu shledá-
váme s prostonárodní etymologií, neboť jména Hron. Trojan. Svatoš jsou
prastará (Trojan. Svatoš i u jiných slovanii známá) a sahají do dob před-
křesťanských. — Dodatek: Na Slovensku hron posud žije co a]»pellativum.
V sebraných spisech básnických Ilviezdoslava, svazku I. (v Turč. Sv. Martině
1892.) čteme na str. 28.
„Za plntkom h<a*ská riava hučí,
jak z k<»tla čo l»y do kotliny
ju prelieval -- ....
Len ona, ten jen hron a šum ..."
— 21 —
JaknbíJok. Jakiibička. Jakub'''ík; .lakubín; Jaku]);il; Jakubeš, Ja-
kubše; Jakous, Jakeš, Žakeš, Jokes, Jaks, Jakší. Jaksa (psáno
Jaxa); Jaček. Jacka; Jakon; Jaknkí, Jakulka, Jakiilík. Jakl, Ja-
krdle, Jaklín, Joklík; — Kuba. Kouba. Kubů, Kubovy, Kubovič,
Koubovec, Kubic, Kubič; Koubě, Kouble; Kubec, Kubek, Koubek,
Kubeček, Kubka, Kubečka; Kubík, Koubík. Kubice, Kubíček,
Koubíček; Kubice, Kubická; Kubák, Kubač a Kubáč, Kubáček;
Kubaš a Kubáš, Kubeš, Kubš, Kobšic, Kubšík, Kubeška; Kubias,
Kubiásek; Kubaí>, Kubasa, Kubásek, Kubiš, Kubiš Kubiska; Ku-
bista, Kubista. Kubištek; Kubašta, Kubasta; Kuba ta. Kubát, Ku-
í)atka; Kubr, Kuber. Kul)era, Kubar. Kubara, Kubart, Kubrt.
Kubrycht; Kubťla, Kubelka, Kubclík, Kubal, Koubal, Ku bála, Ku-
bálek. Kubalík; Ivubian, Kubau, Kubáň a Kubáň. Kubánek, Kuběn,
Kubín, Kuběna, Kubina, Kubínek; Kubizna, Kubizňák a Kubižňák.
V celku lOí) tvarů. — Jakubše místo Jakubša; Jakší přehlášeno
z Jakšů; Kubart jako Sušart, Buchard a j.; Kubovy jako Jírovy.
— Kubek, kul)ík, kubáč, kubaňa, kubr jsou tóž jména nádob
roz ičných, s nimiž srovnej čbán, čber. Přirovnáme-li příjmí Kuba
a Huba, Kubka, Kubek, Kubík, Kubická a I [ul)ka. Hubek, Hubík,
Hubička. Kul)ač a Hubač, Kubal a Hul)ál. Kul)álek, Kubalík,
Kubáň, Kul)ínok a Hubálek. Hubalík, Hubaň, Hubínek. pak Kul)át,
Kubáta, Kubeš a Hubát, Hubata. Hubeš; připomeneme-li pak
sobe, jak v příjmeních, zvláště na počátku slov, k často se střídá
s h (místo ])uvodního g)\ a uvážíme-li, že příjmí Koskuba je
vlastně kosohubý a houbová kaše že slově ku ba: při-
pustíme domněnku, že mnohá z hořeních jmen (Kul)a, Kubek,
Kubeš atp.) místo k Jakubu spíše se táhnou k hubě (viz Huba
atd. v 11. kap.). Místní jména Jakubín, Jakubov, Jakubovice. Kubice.
Jaroslav („jaře'* t. j. brzy „slavný" ane])0 „slavný svou
jarou povahou"); příjmení: Jaroš, Jarošek, Jarušek, Jaroška;
Jarouš, Jaroušek, Jaruška; Jaroušek; Jaroch, Jarch; Jareš, Jarš.
Jaryš, Jaršl; Járek, Jarka; .larounek; Jarát. Jarata; Jerouš, Jero.
Některá z příjmení těch přímo od jména jarý mohou také po-
cházeti. Názvy osadní: Jaroslav, Jaroslavice, Jarošov, Jarošovice.
Jarošín, Jarešov, Jarkovice, Jaronín, Jaronic^e, Jarotice, Jarov,
Jeremiáš, Eremiáš: příjmení ze jmene Jeremiáš, původu
heljrejského.
Jeroným, původu řeckého; příjmení: Jeroným. Jarolím, Ja-
rolímck; Jarolík, Jarlík.
Jezbor, jméno staročeské, ozývající se v názvu osady Jez-
bořice (na Pardu bsku), povstalé nejpodobněji z Jezdibor, Jezdbor
(jízdný bojovník). V srbštině jest jméno Jezdimír a v Čechách
stává příjmení Jezdinský, pošlé patrně z osobního jména Jezdina.
jež má se ku jménu Jezbor jako Chotina k Chotěbor. Náleží
sem příjmení: Jezbera. S tvarem tím srovnej Šebera a Šebor,
Šlajbera (jež historicky zjistil p. Tadra) a Slavibor.
Jilji. z lat. Eligius; příjmení: Jilý, Jílek, Jilka, llík, Jelek.
- Jílek jest též jméno trávy jízdné.
- 22 -
Jindřich, Z něm. Heinrich: náleží weiii tato příjmení: Jindřich,
Jindřišek; Jindra, Jindera, Inderkfi. .linderkal; Jindrák, Jindrářek.
Jiudrouš; Jinda. Jindaá, Jindíiši-k. Jiiid;íček; Jína. Jíně ipsáno
téř Ině), Jinec, Jinek; — Hyna, Hýně. Hejna, Hajná: Hejnic,
Hajnic: Hajniš, HejiiyŠ, Hejnošek; Hynu5, Hynouš, Hynek, Hyukol;
Hynec, Hyne; Hyneš, Hynfiík; Henč, Henčka, Henčl; Heník,
Henych, HenyS; Hynais, Hynal, Hejnal, Hajnal, Hejnák; Henda,
Hendlík, Hendrych, Handrejch, HyndrAk. Některá z příjmení těch
(Hynek, Hyne a odvozená) mohou těž pocházeti z něm. Heine-
mann. jakož Fr, Palacký při synech krále Jiřího, Jindřicha
a Hynka, usoudil. — Názvy osadní : Jindřiš, Jindřichov, Jindřicho-
vice, Jindřichův Hradec, Jindice.
Jiři, z feckěho Georgios; patří sem tato příjmení: Jiří:
Juřík, Jiřík; Jiříků, Jiřič; Jiřiček, Jeřífek; Juřica, Jiřička, Jeřička,
Jiřičko; Jura, Joura. Jora, Jor, Jíra; Jírů, Jírovy, Jírovec; Jurek,
Jírek, Jurka, Jirka, Jirko, .lirků, Jirkovec; Jirkal, Jirkot, Jirkea
Jirec, Jureček, Jireček, Jurečka; Jurčík, Jirčík, Jirčák; JurCich
Jurák. Jirák. Jerák, Jlráíek, Juračka; Jeral; Juran, Jiran, Jeran,
Jtířan, Juraň, Jiraň, Juránek Jiránek, Jeránek, Jironnek, Juranka
Juren. Juřen, Juřena, Jiřena, Jnrenka, Jurenčák; Juřina, Jiřina,
Jeřina, Jiřinec; Jirna, Jumeřka, Jirníček; Jirraa, Jurman, Jirman,
Jerman, Jermon, Jirmánek, Jirmásek. .Tirmus, Irmiš, JirmáJ',
Jermář; Jírava: Jurje, Jerie, Jíraj, Jurajda; Jurda, Jorda, Jordán:
Jurtík; Jurata, Jirát, Jirá.tek; Jirota, Jirotka, Jirotek; Jirout, JI
loutek, Jiroudek, Jimtka; Jeretfn; Jiřiěta, Jiřiště, Jiřištík; Jerhota:
Juriš, Jurys, Jaurys; Jireš, JirŠ; Jiruš, Jirouš, JirouŠek, JerouSek,
JiruŠka; Jiruch, Jirouch; Jirus, Jirousek; Juras, Jiras, Jurásek,
Jirásek, Irásek, Jirasko, Jerásek; Jurááek; Jursa, Jour.<ía, Jirsa,
Jursik, Jirafk, Jirsák, jiršlk. — Množství tSchto jmen jest dů-
kazem veliké obliby jména Jiří u našeho lidu. I názvů místních
odtud pocházejících jest hojnost: Jirčany, Jirkalov, Jirkov, Jimy,
.Jirsko, Jiřetin, Jiřetice, Jiřice. JiřiCky, Jiříkov, Jiřin. ')
Jmislav, starobyle jmí^no (našlo se v polských památkách
dějepisných: Codex diplom. Poloniae); že bylo i v Cechách známo,
svědčí pozůstalé příjmení Mislav.
yondš, původu hebrejského; příjmení: Jonáš, Joneš, JoD.
yosef, těhož původu; příjmení: Jozef, Josíf, Josefi, Jozffek,
Jozífko; Joza, Jůza, Jouza, Jousa, JouSa; Jožek. Joaek, JuSek,
Jůzek, Jůzko; JůzI: Jozák. — Jozefi jest vlastně latinský genitiv
místo českého patronymika Jozefů, jako se n. př. Sládkovič uher-
skou latinou vykládalo Braxatoris.
') Jiří poĚlo z GofJi^ij tím, 2e tvrdí* y we vyslovovalo iiifikce. Jako j,
a aice ftSinkem náalednílio íizkího a, Klatll-li se při vjslovnoati důraz na
první slabiku ge. povstaly tvary Jerje, Jeran, Jerák atd. a polské Jerzy;
vyslovována- li s arsl slabika driihá or, vznikly (apolii a elisl e v je) tvary
Jora, Jura atd. a ruské Jurij, ju přebldsenim pfeSlo dále vjí. Tvary Juije,
Jerje odpovídají znela jihosbíV.inikiínm Djordje.
23 —
Julius, jméno latiQsSké; příjmení: Juliš, .lulek, Julka, Julina,
Julínek, Julák.
Justus, jméno latinské; příjmení: Just, Jošt; Justa, Justan,
Justoň, Justian, Justík.
Karel, jméno dle obyčejného výkladu původu německého;
ale plete se tu české karel (polské karzel) s významem: malý
člověk (viz v II. kapitole Karas). Sem hledí příjmení: Karel,
Karlík, Kadlík, Karlíček, Kadliček; Karlách, Kadlach, Karlouch;
Karlas, Kadlas, Karlouš; — Kódl, Khodl jsou tvary novější, za
vánějící němčinou. — Kadlík můžese též vykládati co T kadlík. —
Místní jména: Karlo v, Karlovice, Karloves.
Kašpary původu perského; příjmení: Kašpar, Kašper, Kašpá-
rek, Kašpírek, Kašpařík; Kasper, Kaspr. Tyto dva poslední jsou
podoby německé.
Kazimíry jméno slovanské smyslu patrného i), zvláště v Polště
užívané; kladu sem příjmení: Kazimour, Kazka (psáno obyčejně
Kaska), Kazda. — Kazimour zdá se býti jen žertovné překroucení
jména Kazimír.
Klement, jméno latinské; příjmení: Klement, Klamán t, Klí-
ment. Klimenta, Klimenda, Klemente, Klemen, Klimt; Klem,
Klím, Klíma; Klemek, KÍímek, Klimíček, Klimánek; Klemš,
Klimša, Klimeš, Klimiš; Klemsa, Klimsa. — Některá z příjmení
těch lze vykládati též slovy klímati a kleměti. — Místní,
jména: Klementice; Klimkovice.
Konrád, jméno německé; náleží sem tato příjmení: Konrád,
Kondrát, Kundrat, Kondrátek; Konáš, Konáš. — Osady Kondrac,
Kondratice, Kundratice.
Kornel, jméno latinské; příjmení: Kornel, Kornalík.
Kosmas, jméno řecké; hledí sem tato příjmení: Kozma.
Kuzma, Kužma; Kozmák; Kuzmán, Kuzmaň (pravopisem maďar-
ským Kuzmány), Kozmánek; Kožmín.
Krisťan, jméno původu řeckého; náleží sem příjmení: Kri-
stián, Christian, Křišťan, Krysten, Křtěn, Křtěn, Křtín; Krysta,
Kryšta, Krystlík. — Osady Křišťanov a Křištín, Křtěnov a Křtě-
novice.
Krištof, z řeckého Christophoros; příjmení: Chrištof, Kryštof,
Kryštofovič; Kryštůfek, Kryštoufek. — Pozoru hodno jest v Kry-
štoufku zdloužení o \ ou. — Osada Kristopoviče (u Blatné).
Křís naši předkové zhusta užívali co jména křestního;
odtud příjmení: Kříž, Kryž; Křížek, Křižík; Křižan, Křižaň, Kři-
*) Vykládám totiž Kazimír co Stórenfried ; sv. jméno kazisvět,
bylinu kazil en,maloruský název měsíce února kazydoroha (že se vtom
čase tvrdé, umrzlé cesty kazí). Miklošič mír ve jménech osobních pokládá
za totéž co — slav, řecky — xXtj?, — vujio?, a kaz i přivádí ve spojení se
jménem kázati; tudíž Kazimír vykládá co vir a docendo nomen habens,
„člověk jméno mající od kázání nebo-li učení". Mysh'm, že výklad to velmi
hledaný. — Doklad ku tvaru Kazka: „i\filý Kazkol" píše pan Vilém z Pern-
štejna knížeti Kazimíru Tčšínskéiini [s Palackého Arch. Českém I.)
— 24 —
žánek. — Místní názvy: Křížov, Křížovice, Křížany, Křížanov,
Křížanovice, Křižánky.
Kun, z německého Kuno anebo spíše z českého jména
zvířecího kuna {]'dko u Srbů Vuk, Vlk); jméno u našich předků
velmi oblíbené, jakož také svědčí množství jmen místních po
Čechách i Moravě: Kuno v, Kounov, Kunice, Kounice, KunStát,
Kunětice, Kunějovice, Kunaáice, Kunčí, Kunčice, Kunovice.
Náleží sem tato příjmení: Kun, Koun, Kuna, Kounic; Kunát;
Kunáček; Kuneš, Kuniš, Kunášek; Kuník, Kunča; snad i Kunar,
Kuňar. — Kunc, Kuncek hledí k německému Kunz.^)
Kvétaň: tak předkové naši překládali jméno Florián; příjmení:
Květou, Květon, Kvěch. — Místní názvy: Květov, Květušín,
Kvítkov, Kvítkoviee, Kvěchov.
Ladislav („jenž slyne svou ladou**, t. j. milostný, „ladný"),
jméno domácí; náleží sem tato příjmení: Ladislav; Lada, Laď,
Ládek; Lacek; Lácha, Láša, Láš, Lašek, Lášok, Laáka; Lacheta,
Lachont, Lachout, Lachoud. — Lacek ze jména Ladslav, jako
r3řecka z Břeclav (Břetislav); Lácha, Lááa. Lachout, jako Vácha.
Váša, Vachut (Václav). Lácha, Láša, Lašek, Lacheta, Lachout
mohou se též odvozovati od kmene lach, jenž nalézá se ve
slovích lácholiti (tak leckde správně se říká místo chlácholiti,
láskati), laškovati, láska. — Místní názvy: Lacliov, La-
chovice, Lašovice.
I^odegar, jméno německé, dalo vznik příjmením: Ludikar.
Lithart.
I^opold, německé, jest původ příjmení: Leipold, Polda. Naši
předkové říkali Lipolt, jakož svědčí název Lipoltice.
Libomtr, Lihoslav, Libohost, jména staroč(*ská; znamenají
člověka, jenž si obUbuje mír nebo slávu aneb jest libým hostem.
Kladu sem tato příjmení: Liboch. Libich, Lubich: í^ibi^s. Libš
Cpsáno také Lipši; Libus, Lubas; Libek, Libík, Libíček ; Libora. —
Lubich, Lubas jsou starší, ještě nepřehlásené formy jména Ijub.
Názvů místních sem patřících jest náramný počet v přerozma-
nitých formách, což svědčí o veliké oblibě těchto jmen osobních
u starých Čechů: Liboiněřice. Liboslav, Libohošť; Libochovice,
Libochovany; Libichov, Libchov, Libiš, Libišice. Libišany: Libšice,
Libuš: Libeč, Libkovice, Libčice, Libčeves, Libčany: Libic; Libo-
řice; Libáň, lábanice; Libeň, Libenice: Libonice, Libofiov; Libuň.
Libouň; Libňov, Libňoves; Libnič, Libníkovice; Libnětuv: Libic,
Liblice, Liblín; Libějice; Libětice, Libecina. Libětín; Liboc. Libo-
tín, Libotov; Libočany; Liber; riiběšire, Liběšovice; Libice. Libin,
Libev, Libov.
*) Jméno zvířecí kuna pochází z kuřene gun (huňaté, chlupaté
zvíře) a. staročeská osobní jména Kunéj, Kuňata, Kuriaš aťl. vysvěthijmc
si co Hunčj, Huňatá. Ilunaš. Sr. v II. kap. jména Hun a Ku»l. Kufiar
a kum'ř na Slovensku slnvo prase (hunác). Význannm j(*st, že osa<la
Kunčice (na Vrchlahsku) nčnjecky slově Pelztlorf.
- 25 —
Linharty původu románského; příjmení: Linhart. Lenhart,
Lenard. Lenrt; Linha.
Ludvík, jméno německé; příjmení: Ludvík, Ludvíček; Lud-
vich, Ludva.
Lukáš, jméno původně latinské; patří sem příjmení: Lukáá,
Lukášek. Lukašík; Lukeš, Lukš, Lukšú; Lukšal. Lukšan; Lukeš,
Luksa (Luxa), Luksík, Luksín; Luka; Káá.
Marcel, z latiny; přijmení Marcal, Marcahk, Marcelín.
Marek, latinského původu, dalo vznik těmto příjmením:
Marek, Marko, Marků, Markovic; Mareček, Marčík, Marčák, Marčal,
Marčan; Markus, Markouš, Markes, Marks, Markl; Mářa, Marák,
Maráč, Maryk, Mařík, Mařička, Mařák, Mařáček; Mařan, Mařanec,
Mařánek, Maran, Maraň; Manis, Maras, Mareš. l\[areška, Marášek,
Maryška, Maryska, Marýško; Marsa, Marša. Maršík. Maršíček,
Maršák, Maršan, Maršon, Maršát, Maršata; Maruch, Marousek,
Maroušek, Maruška; Marel, Marold; Mareda, Marat. Maratka,
Mařata, Mařatka. — Mnohá však z těchto přijmení lze spojovati
i se jménem Martin i s ženským jmenemM árie; Maras, Maran,
Marold, Mareda, Marat nniže souviseti také s marati = makati.
S formou Marold srovnej místní jméno Vrcholtovice. jež odvo-
zeno od jména osobního Vrchol t. — Místní jména: Marko vice,
Maršov, Maršovice.
Martin, jméno latinské; náleží sem příjmení: Martin, Marcin,
Martinu, Martinovic; Martina, Martince, Martinek, Martiník, Mar-
tinák; Martan, Martiš, Martilík; — Mach, Macíiuj, Machovec;
Mácha, Machek, Mafek; Machač, Macháček. Macháčka, Machačný;
Machan, Machaň, Machain, Machian, Machou, Maclióň. Macháně
Machánek, Machanec, Machník; Machar, Macharáci^k, Machurka;
Máchal, Machala, Machálek. Machalík, Macholda, Machula, Ma-
chulda. Machulka; Machata, Machatý, Machatka, Machota, Ma-
chotka., Machytka, ^ achout. Machuta; Máša, Mašek, Maska.
Máška, Mašík, Masíček. Mašička. Mašák. Mašák, Mašát, Mašata,
Maáeta Mtišita, Mašta, Maštík, Mastera, Mašin, Mašner, Mašinda. —
Mach a z něho odvozená se spojovala se jménem Matěj; ale
Brandl v knihách půhonných nalezl tyto důklady: „Martin jinak
Mach", „Martina jinak Macha" (Glossarium illustrans bohemico-
moravicae historiae tontes, str. 139). a také v Kuldových po-
Jiádkách z okolí Rožnovského vykládá se Mach na Martina^).
Vedle tohoto Macha jest však ještě jiný, a podobá se, že většina
příjmení od Mach odvozených k tomuto druhému se táhne.
Mach, masek, mašík slově totiž u lidu našeho prase (odtud na-
dávka: střevo machovo, t. j. prasečí) a mašice, machna svině;
jména ta souvisí se jménem maso. jest tedy mach. niašek atd.
zvíře na krnmíku a člověk mach, masek, machaň. machník.
machač, machačný. machata, mašhi. mašinda atd. člověk tlustý,
O Ale Mskup českých bratří iMatéj Siónský, jenž vydal bratrský
zpěvník a UTiířcl 1550, slul krát-e bratr INÍach.
- 26 -
vykrmený, wajatý, méckiitý li[i('ieli bi-/. l.iho s m;ic!ieru souvisíj
etymolutíicky. kořen oboti iinM Vrdlf tnlm uiohou některá 7, pří- ]
jmění huřenlch. jako; Máchít. Macliař. Mai-lial sniiviseti také :
Slovem máchati, Konočnij pfililižímeli ku slovu mach latii
a ku jmunům mauhel. máchla, luachlač. machl a ř, jež od- f
vozeoa jsou od mach, nemůžeme leC přiznati, že jest Čtvrte I
jméno Mach, souvisící s másti (kmen met), a že některá ze I
jmen hoffiaích též sera mohou niíležeti. — Niízvy mfstnf: MEir-f
tinov a Marcinov, Martinicf>, Martiněves, Martinovicc, Martinko- f
vicc; Machov, Mitchovice. Mášov, MáŠovice. Miiškovico; MaSfiov J
(m. Maštov).
Matij, původu hebrejského; patří sera příjmení: Matéj. Mafii,!
Matějů, Matijfi, MatSjovic, Matěje; Matéjec, Matéjek. Mattijfk, ]
Macík, Macík, Matějíček, Macíček, Matějček, Matéjřík; Matéjka, |
Matějka. Matějíčka; Matěják, Maťák, Mačák, MacAk, MacAffek; '
Matek, Macek, Macků, Mackovík, Maceček; Míca, Macan. Maca- '
nek, Mac-ouQ, Macounek, Macínek, Macour, Macourek, Macura, i
Macula. Maculán, Macal. Macala, Macalka. Maciálek, MatAlek,
Maoalík; Matas, Maťaa, Mačas, Maca^. MaťAsek, Macásek, Matd- ]
jásko, Matiásko, Maťásko, Matiáska; Matis, Matisko. MatiSuk; .
Mačát, Macát, Macata, Macátko, Mafcltko; Matuna, Matěna. Ma- J
tina, Mnčina. Macna, Macnar, Macner. Maenour(a zněmčilé Matze-I
nauer), Mačenka; Matula, Matulka. Matoulek, Matulík; Matura, I
Matourek. Matras, Matenia; Macích, Macicha, Matucha, Matoucha, I
Matouch. Matuška, MatouSka, Matošek, Matušek; Matys, Matýsek, '
Matýska, MatyŠek; Matyág, Matyááek. MatyáŠka. — Matěj v Cb- i
Stině proto zní poněkud posměšně, že upomfiiá na slovo másti,-
jako by znamenalo člověka, jenž vše zmate a splete (i přípona \
ij při kmeni mat jest česká: viz jména Hoděj (Hodstav) a liádíj. '
přljraení Vláčej, Šoulej). Podobá se také, ř,o nékterá z hofenícíi \
příjmení, jako Matula, Matouch, Matina ku slovesnému kmfiím i
mat (vlastně met) skutečně náJeží. Macek, matrik jest téžjméno-1
kočky. Macek konečně, macata, macan, macula a z nich odvo- \
zená mají tyž význam, co maSek, machata, maohaii atd; macan, '
macatii jest totiž maian, majata, s Čímž srovnej klecanda a kle- K
sáti. placatý a splasklý, ploský. Jest tu viděti, jak některá při- ^
jmění rozličně se dají vykládati. — Náz/y osadnt: Matějov, Mař j
tfíjoves, Matějovice; MaČice, Mačovice; Mackov, Macouruv.
Matouš, jméno hebrejské, jednoho původu co Mat>^j; tudíž
přfjiiioiií: Matouš, Matus. Matoušek. Matuščík, Matušina jsou
oněm. Matěji přisuzovaným, podobna a Matuška, Matouška, Ma- ■
tí)uch, onde uvedená, i zde by mohla míti místo.
Maxmilián, jméno původu latinského; náleží sera příjmení:
Maxa, Maxera, Naxera, Maxant, Maxián, Maxina; Maksimovič.
Melichar, původu hebrejského ; příjmení: Melichar, Melichárek;
Malchar, Melclior, Melchrs; Molirh, Melichna, Meliš, MelíŠek, Melga;-
Melduáka. -- Mťlduška předpokládá tvar Melda, jenž se nenašel. ]
I
Mkhad, jméno hebrejské; patří sera příjmení: Michal, Mi-
chalů, Mfchalec, Michálek, Michalko, Michalfk, MichalíCek, Micha-
lička; Michl; Michek, Mifek, Michka, Mitka; Misek, Miska, Míša,
Mišák, Michta, Miěta; Michejda, Nfikterá z příjmení těch mohou
náležeti též ku slovu míchati. — Osadní názvy: Mlchalov, Mi-
chalovice, Michle, Miškovice. Mlšov, Miěovice.
Mikoláš, jméno původu řeckého; jak oblíbeno bylo u našich
předkův. svědCí hojná příjmení z něho odvozená: Mikoláš, Mikuláš,
Mikološ: Mikulášek, Mikulaštík, Mikolašík; Miklas, Nykles, Nik-
lásek; Mikula, Mikule, Mikola, Ňikola, Mikulifi, Mikulcc, Mikulka.
Mikulík; Mikolajek; Mikl, Mikelka, Miklík, Niklířek a Nykllček;
Mikura, Nikora; Mikulda: Mikulfn, Nikolan, Miklena, Mikulanda,
Nikolanda: — Koláš, Kulík. Kulda. Gulda. Kuldič, Kolda, Golda,
Kolta. Kulanda, Kolanda, Koland; — Mik, Mika, Miko, Miků, Mi-
kovec; Miňek, Miían; Mikeš, MikŠ MikŠovic; Mikyš. Mikýška;
Mikysa. Nykysa, Mikeska, Mikýska; Mikoš, Mikous, Mikousek,
Mikuška, MikuŠkovic; Mikáš, Nikáš, Mikas Mikásek, Mikásko;
Miksa (Mixa), Mikaan, Miksánek, Miksát; Mikšlk, MikšíCek. Mik-
šánek, Mikšl; Mikát. Mikota. Mikoda, Mikuta, Mikyta, Míkýtko;
Mikán, Mikyna. Mikunda, Mikenda. Nikeuda, Nikendaj, Nyken-
dejs. V celku SK) tvarů. — Místní jména: MikiiláŠov, Mikulášo-
vice, Mikulov, Mikulovice, Mikulčí, Mikov, Koldín.
Miroslav, jméno domácí, jež ozývá se v názvech osad: Mi-
roslav, MiroŠov. Mirešice. Mirochov, Mirošovice, Mirotice, Mirovice.
Mirejov, Miřeticeaj.; náleží sem příjmení: Mirous, MirŠ (m. Mireš),
Mirza (m. Mirsa).
Mstivoj, jméno staročeské, zachovalo se dosud v příjmeních:
Stivfn (m. Mstivln). Městek, Mestlk. — Místní jména: Mstice,
MstiSov, Mstítín, Mstětice.
Myslibor (,kdo myslí při boji"), jméno staroCeské, jest asi
pramenem příjmení Mysibek (jako Dambek od Dambor).
Na Myslibora upomfuají názvy osad Myslibor a Myslibořice (na
Moravě ).
NaČerat, jméno staročeské (.,kdo poííná boj"), hlásí se posud
co příjmení Naáerad. Ze jména toho vsinikl název místní Načerac.
Vedle Načerata byl tjiké Pofierat, jako2 svědčí osada Počerac
v Žatecku.
Aii»yj/, jméno staré (viz město Namyslov v prnském Slezsku),
žije podnes co příjmení.
Nikodém, jméno řecké; hledí sem tato příjmení: NikodL^m,
Nikodým; Kodym, Kodýnek; Kodíček.
Odolán, jméno staročeské, souvislé se slovem odolati; za-
chovalo se příjmení Vodolan. Názvy místní: Odolenovice a Vodal-
iHovice. Vodolenov, Vodolenka, Vodolka, Vodolice, Vodoluv.
Ojiř, jinéno původu roi-iánského, našim předkům známé;
Žije posud co příjmení Vojfř.
Olbram, z něm. Wolfram, bylo dosti v užívání u našich
- 28 —
praotců: hlásí se dosud cn příjmoní. íTázvy osadní: Olbramov.
Olbramovice.
Oldřich, z nřun. IJlrirh. rdalrich; ozývá se v těchto příjmeních:
Voldřich, Voldra; Voldan, Volduch. Příjmení Ulrich, Urlich, Urdlich
táhnou se k tvaru německómu. S:i:iJ scui i Ulč, Ulčík patří. —
Místní jména: Oldřiš. Voldřiš. Oldřichov, Oldřichovice, Voldřetice,
Volduchy, Vodlochovice (m. Voldochovice).
Ondřej, z řeckého Andreas; náleží sem tato příjmení: Ondřej,
Ondřej(\ Vondřejec, Ondřejek, Ondřejk, Vondřcjk, Ondřík, Ondn^jk.
Ondrcjka., Ondříček, Ondřrjíčck; Ondra, Vondni, Vondrii, Vomlrovic.
Vondrovoc; ()nd<'ika, Onden-k: Ondrák, Vondrňk. Vundrák, Von-
dráč, Vondrác^^ek; Ondráš (madarskýmspusobeni Andrássy), Ondrá-
šek, Vondrášek: Vondrous, Vondruušek. Ondroušek, Vondruška; Von-
drys, Vondrejs. Vondřejs. Vnnch-ysek, Ondřiska; Ondřich, Voiidřich,
Vondřecli, Vondrych, Ondrouch, Ondrách. Ondříšek; — Oneš,
Voneš. Vonáš. Vonášek. Vonásek. Vonka, Vonáček, Voňátko.
Ondok. Vondulka; — Andreciš, Andres, Andrýs. Endrys, Andrejs.
Andrejs, Andrýsek, Andrejsek. Andresík, Andreska, VandruSka,
Andrážko, Andrásek. Anch-ysák, Andrs. Endrs, Endrst, Endršt.
Andr, Andrt. Andn'ik, vYnd'*!*:!. Aiul.-ika. Aiulriál, Andrle, Andrdle,
Endrlc, Endlíf*ek, Andrlík, Andys. Endys, Endrej. Jondrulek. —
Oii(\š ímIvo/.uí«* .Miklošir* oíl osobní náměstky on, což vsak se
nt'podňb;'i. Pni)ona ok v Ondok m;'i příklady v příjmem' FUirok,
ve jménech ubecných sir-oký. lilub-oký. Endrej. Jendrůlek přilehá,
k polskénni Ji^drzej (kteréž jest Ondřej a ne Jindřich.)
P«.>zoru lanbié jí'st příjmí Povondra, což asi znamená: syn
po Vondrovi.
Názvy místní: Ondřťj(»v. Ondníjoves, Ondřejovice. Ondřejky.
Ondřichov, Ondřikovicc. Ojidrov, Von.šov, Vonšov<'(\ Yonšovice.
Otniar, jméno německé: příjmení; Otmar. Hotmar.
Otto, néniccké jméno, dalo vznik těmto j)říJTncním: Otto,
Ota. Otys. Votaš, Yotík. - Xa Otu přii)omini město Votice a vsi
Otice. CJtín, Otův, Otovic^^
Oubram příjmení není Olbram. ale jméno píivodu domácího,
složené z ou a bram, jako 1'říbram z/>a' a ^r^z^/í, a znamená muže.
jenž se dovede ubrániti. Příbram jest totéž co Příbor vPřebor,
kdo někoho př»-nmže), Oubram by tedy od[)ovídalo Ouboru a sku-
tečné se jméno Oubor ozývá z názvu osady Oul)orsko (u Klatov).
Pachomius j<\>t. jméno řc('kéno světce; náleží scni příjmení
Pach v m.
Pakoslav, Fakomir, jména starnc<'ská, zachovaná mimo jiné
v ná/vech osad Pakrislavě (u Bezdružic) a Pakoměřic (u Prahy).
Paky znamená vse opačné, vše co xi příčí, tedy i škodné a zlé:
Pakoíslav tedy značí muže. „jenž slovc od pakosti"", ^jenž slyne
svou pakostí**. Patří s<Mn příjmení Pak(^š, Pakusta. r\akandl,
Pavťf, jméno ])ůvo(iu latinsk«'*lio. dwh) vznik těmto příjme-
ním: Pavel, Pavlu. Pavlovic. Pavlovic. Pavlovec, Pavlovek, Pavli-
Vfc: [\ivel«M*. Pavlík. Ptivelek. Pavelčik, Pavlíček, Pavláčí^k: Pavla.
— 29 —
Pavelka, Pavločka. Pavlica; Pavlou, Pavlín, Pavlínok: Pavlata:
Pavla t, Pavlátko; Pavlami, Pavlasa, Pavlásck, Pablásek, Pablásko,
Pavluch, Pavluš, Pavlouš, P;ivlou.sek. Pavlousek: Pavlis. Pavliska,
Pavliš, Paiilišta. Paulistiia. - Názvy inístiií: Pavlov, Pavlovice,
Pavlovsko, Pavlčín, Pavlíkov. Pavlišov.
Petr, jinťíno odvozované z řečtiny; pocházejí z něho tato
příjmení: Petr, Petrov (Petroff), Petrův (Petrut). Petrů, Petry,
Petrovic, Petrovič, Petrovec (a pořečtilé Petrides); Pitr, Pitra,
Pitro, Pitrov (Pitroff); Petera, Peterka, Petýrek, Peteřák; Petřík,
Petříček, Petříčka; Petrák, Pitrák, Petráček; Petran, Petraň.
Petránek: Petroň, Petron. Petronín; Petřina, Pitřinec, Petrnoušek;
Petríis, Petrásek, Petraš Pt^tráš, Petrášek, Petraška, Petniseň;
Petroš. Petrouš Petroušok, Petruška, Pitruška; Petřich; Petrs,
Petrsík; Petrle, Petnlle, Pitrdle, Petrlík, Petrlák; Petři vy; Petýř,
PeCura, Peťora. Petira; Petelík, Petele. Petlich, Petula; Petík,
Peták, Petuna, Petiska: — Pech, Pecha, Pecho. Pechov. Pich,
Píchá, Pichovec; Peí, Pisa, Píše, Pis; Pefek, Pešek, Peška, Peško,
Pesík. Pcšice, Pěšák, Pešan, Pešánek, Pěšina, Pešula, Pešla, Pešl,
Pišl, Pešát, Pešoiit; Pecliák. Pecliáček, Pcchač, Pecháč, Pechoč,
Pechouček, Pechoušek; Pechan, Pechanec, Pechaiíc. Pechánek,
Pecháň, Pechník, Pechnfček: Pechar, Pechař, Pechárek; Pechal,
Pechold, Pechlák, Pechlát; Pechát, Pichát, Pechatý, Pc^chout.
V celku \Vi\ tvaru. - Jnienn s kemnovýin / (Pitra, Pich atd.)
vysvětlují se tím, žc5 o ve jméně Petr jest měkké neboli úzké
(jakož viilno v luz. srbštině, polštině a ruštině), tudíž snadno
přeskakuje v /; Rusové na př. místo Petěrburg říkají Pitěr. Tvar
Petry je snad Petři (lat genitiv); sr. Jozefi. Tvar Petřivý (m.
Petrovy) odpovídá tvaru Pavlivec. Pefek je m. Pechek. Pich,
Píchá, Pichovec může náležeti též k píchati; Píša, Píše, Pišl
k pišeti (viz Pišel). — Názvy místní: Petrov^ Petrovec. Petro-
vice, Petrovičky, Petrkov, Petříkov, Petříkovice. Petráň, Petrlhota,
Pešice.
Prokop, jméno pokládané obyčejně za řecké, ačkoli mohlo
by i slovanské býti; náleží sem příjmení: Prokop, Prokopec, Pro-
kůpek, Prokopík ; Prukeš, Brokeš. Prokš, Prokšík; Prokša, Proksa.
Proks (Prox); Prokoš, Prokušek, Prokyš, Prokýška; Proček, Pročan ;
Proch, Průcha, Průša, Prosek, Průsek, Proška, Průška, Proško;
Proněk. — Miklošič jména Prokeš, Prokoš potahuje ku jménu
staroslovanskému proki, rus. pročij = reliquus.
Přemysl, jméno u Čechův i Polákův obHbené (v Haliči město
Přemysl) významu světlého, dalo vznik těmto příjmením: Přech.
Přecha. — Osadní názvy: Přechovice, Přešín, Přeštice, Přesto v ice.
Přibyslav, rovněž jméno domácí („muž, jemuž přibývá slávy"),
v názvech osad: Přibyslav, Přibyslavice, Přibyšice se ozývající.
Pocházejí z něho příjmení: Pribyš, F^řil)ík. Příbi^k. Příb, Příban,
Přibáň (a zněmčilá Pricbscli, í^rail)is('h).
Radoslav, Uadslav. jméno vš<'m Slovanům známé, smyslu
jasného; hledí k němu příjmení: Kadoch, Radouch. Radecha; Radaš,
I^tadoš, Radouš. KailouŠek; Radon, Rodoň, Uadouň, Radina; Rái
liadéj, Radí, iíadla. Iliidle; Radvan, Radovic; Ralba; liadosta:
Racek, Ráoek, Racka, Rác. — Rřldle mtsto Radla; Racek přiléhil
ku tvaru Radalav, Raclav (jako Lac^k k Ladslavu), — Množství
jmen místních: Raduchov, Radešfn, Radeř, RadSjov. ItadeSíw. Rad-
kov, Kadětice, Radouice a j.
fcaimufid, jméno nSmecké; příjmení: Rejmont., líejmaii.
Rajman. Rajmánek; Rajma, Raim.
Bejnart, tíž německého původu; příjmení: Rejnart, Rejna,
Kejnek, RejniS, RajnyŠ, Rajnoch, Rajnošek; RyneŠ, ReneŠ. —
Názvy místní: Rynarec, Rejnovice, Rejnov.
Rudolf, jmňno nSmeckiS; příjmení: Rudolf, Rudlof, Rudl,
Rudle. — Rudlof utvořeno jako Adlof; Rudle jest přehlášeno
z Rudla. Osady: Rudolfovice, Rudlov.
Rupert ťSi Rupreckt, jméno německé; příjmení: Rupert, Ruper,
Rouprík, Rupricht. — Osady názva Ruprechtice {Roprachticc).
Rychna. jméno domácí, znamenA „hbitý, rychlý". Ndleiíf
sem tato příjmení; Rychna, Rejcha, Rejchan, Rejsek a Rejžek.
Rejáka, Rejšil. — Od Rychuy pochAzí jméno místní Rychnov.
S tvarem Rojžil srovnej HanCil-
kekoř píĚe se a fiká místo Hřehoř, jež povstalo z řeckého
Gregorius. NAleží sem příjmení: íiehof. Řehořek, ftehořfk ;
ftíha, %*ha, ftechka, Řehek, fíehák, Řeháfiek, Rohan, fte-
hAnek, Rehounek, fiehoušek ; ŘihAnok, Řlhanek, Řihošek ; —
Gregora, Gregar, flrégr. Oregárek, Grygar, Grygílrelí, Gryí;
Hryčovec, Hryk. Hrejka, Hrych, Hrys, Hrejs, Jlrejsa. — Hryk
přiléhá ku tvaru Grygar; s tvary Hrejka, Hrys srovnej Frejka.
Frýsek (Frydrych). Na vysvětlenou tvarů Hryk, Hrych, Hrys atd,
jeStě připomfnAin, že u Malorusů Řehoř sIujl- Hryimryj, HrySka,
Hryd Jména Éehek, ftohlfa, Řehák, ftehan atd. mohou se též vy-
klildati slovesem řeh-tati, řeho-liti: jest i pták řehek. Říha,
ftihánek atd. mohou táhnouti se také ku slovesu říhati.
íiímAijr jméno slovanské („sám bojující"); v Haliíi uponilná
na ně mésto Sambor {vlastně Sambnrt), u nás se nasbytujl pří-
jmení: Sambor, Samek, SameS, Samšula, a názvy místní: Sa-
mechov, Samšín.
Samuel, hebrejské jméno, dalo vznik příjmením: Samohel,
Samohyl, Samohejl.
Saáma, Sesima, jméno staročeské utvořené od sad, sed,
jako Chodím od chod, TuCim od tuk; znamená tedy Člověka
usedlého. Jméno Sazima posud trvá co příjmení. OsEwlnl názvy:
Sezemice, Sezeinín, Sezimky.
Semrád. Semerád a Semorád — všecky tyto tri tvary na
skytly se co příjmení. Semrád je složeno zb zájmena osobníh'*
se, starost, se, polsky sie. a jména rád a znamená totéž oo
Semil, Selib; zájmeno se ?,achovalo so tu s původní nosovkou
(jako v názvech osad Semtěá od Setěcha a Sendraž od Sedraha),
při čemž podivno jest, že v polštině ve jméně města Sien
íeiadji^^l
31 --
(Česky by zn6Ao Seraz) a v osobním Sieciech nosovka, jazyku
tomu vlastní, vypadla. ::enu'ád pro lepší výslovnost rozvedlo se
v Semerád a nepravou analogií v Semorád (jest však i v pol-
štino příjmí Siemiradzki). Podobá se, že náleží sem ještě tato
další příjmení: Sem, Semen, Semín, Seraian, Seman, Šemík, Semš,
Semiš, Semerák, Semolau. — Názvy místní: Semanín, Semeč a
Semčice (od Semka), Semice, Semonice, Semošice (od Se-
mocha) a j.
Sláva, Slavata, Slávek, jsou příjmení, jež mají piivod
v osobních jménech staročeských významu „slavný". Přiílávám
sem: Šlach, Slášek. Aby se předešlo nedorozumění, vytýkám, že
Slavata se našlo co nejnovější příjmení. — Názvy osad: Sla-
vatov, Slavětín, Slavětice, Slavíce, Slavkov, Slavkovice.
Sobéhrad bylo staré jméno domácí, jakož dokazuje název
osady Soběhrady (n Benešova). Naskytlo se příjmení Sobehart.
Německá tvářnost jeho zaráží.^)
Soběslav, jméno českopolské, významu asi: sám sobě slavný;
dalo původ těmto příjmením : Soběslav, Soběslávek; Sobeš, So-
bíšek; Sobek, Sobíček, Sobička; Sobin, Soběna. — Jména osadní:
Soběslav, Soběslavice, Soběšice, Soběšín, Soběšovice, Sobšice,
Sobkovice, Sobíkov, Sobin, Sobinov, Soběnice, Soběnov, Sobětice.
- S tvarem jména Soběslav srovnej osadní názvy Sobědruhy,
Soběhrady, Soběchleby, Soběkury, Soběsuky, Sobětuchy, Sobědraž,
Soběraz.
Stanislav („jenž se stane slavným") slovanské jméno, zvláště
u Polákův oblíbené. Bylo i jméno Stanimír, jakož svědčí osady
Staniměř a ^taniměřico. Náleží jsem tato příjmení: Stanislav,
Staniš, Stanich; Stána, Stáně, Stana; Staňka, Stanka; Staněk,
Stanko, Staník, Staníček; Staňata; Staněl; Stančík, Stancík;
Standa, Standa, Štandera; Stach, Stašek, Stasek, Stasa, Stachan,
Stachota, Stachura. — Stáně je přehlášeno ze Stána; Standa,
Štandera místo Standa, Štandera, neboť st, sk, sp, si přečasto
na počátku slov a zvláště v příjmeních mění se v i/, šk, šp, šl,
na př. štoudev m. stoudev = nádoba pro studenou vodu,
škop m. skopec, Špoutil m. Spoutil, Šlemín m. Slemín). —
Osadní jména: Staň, Stanov, Stanovíce, Stankov a Staňkov,
Staňkovice, Staníkov, Stanětice, Stachov.
Stech bylo jako i Těch jméno osobní u našich předků
běžné; viz osady Stěchov (na Moravě), Štěchovice (v Čechách).
Zachovala se po něm tato příjmení: Stech, Štěch, Stech, Stícha,
Štícha.
Sulislav a Sulimir, jména slovanská, ozývají se v názvech
mnohých osad v Čechách a v Polátě. Suli-Miklošič přivádí ve
spojení s přídavným staroslov. sulěj ^ melior. potior (lepší);
možno však též mysliti na ruské suli ť = slibovati. Patří sem
*) S tvarem Soliehart srovnej jméno pře<linéstí Podhart u Král.
Dvora (zajisté m. Podhraď).
- 32 —
tato příjmoní: Sulek, Soulok, Sulík, Siilíčok. Sonla, Sulda. Názvy
osadili z Čech: Sulkov, :Sulovice, Sulice, Sulejovice, Sulec, Suletico.
Šahmoun^ jméno hebrejské, dalo původ tí^into příjinením:
tíalamon, Šalamoun, Salomon, Salmon, Ž ilman, Zolmau.
Sebestidn, ']m(M\o xě.Q\é\\o původu; kladu sem příjmení: Šebe-
stián, Šebesta. Sebcstík, Šebestl; Bastian, Bastl; Šebři, Šíba Síba;
Šebek, Šebík, šebánek, šebonka; Šebl. Šebele, Šebelka, Šebelík.
— Síba m. Šíba vysvětluje se tím, že Šebestián pocliází od^ ře-
ckého sebastos; Sebele přehlásilo se z Šebela (sr. Petele). Šíba
by mohlo téz náležeti k šíbati (mrskati). — Osadní jména:
Sebestnnice, Šebestov, Šebanovice.
Šimon, /. hebrejského Sinieon, Simon. Náleží sem ^tato pří-
jmení: Šimon, Simon; Šimonek, Simonek, Šimůnek^ Šimonka;
Šimoník, Šimoniš; Šíman, Šimán, Siman, Šimána, Šimáné: Ši-
inánek,^ Šimánko; Šimandl Sjmandh^Simín. Simenec, Šimoiiec:
Šíma, Šimice, Šimek. Simek, Simku: simko, Šinko; šinkora, Šin-
kula. Sinkule, Sinmila: Šimeci^k, Šiničík. Šimčák: Šimák. Šimáček;
Simeš, Simíšek. Simoš, Simoušek, Simsa, Simša: Sim(^t, tíim<^tKi,
v Vy 'v V
Simtíi; Simer, Simera, Simerka, Simerda. Tyto 4 i)osledin' tvary
možno spojovati tež sí' slovem šimrati. — Jména místní: Ši-
monir*(». Šimonovice, Šimanov.
Štěpán, z n^ckého Stej)hanos: pošla odtud tato příjmení:
Šté]j;nK Štěpánek, Štépáník, štepančík: Št«*fan, Štefánek: Staían,
Štaťa, Štaf ; Št<'fiík (a i)()latinilé Ští'f<'cius). Števek, Štefka. Stopka,
Stí^fárvk; Steíal, Stetlíček. — Názvy osadní: Stépánov, Stí"pano-
vice, Štépanovsko, Štěpanice.
Tadeáš, i)Uvodu hebrejského; j^atří sem příjmení: Tadyju^,
Tadra.
Teba (utvořeno nejspíše z nám^^stky tebe), osobm' jméno
staročeské (uvádí je Palacký v Radhošti), žije i)Osud v příjmeních:
Tebinka, Tebich.
Tichoslav, jméno domácí (,.jenž slyne svou tichostí"). Na-
lezla s(» příjmem': Tichuslávck; Ticha, Tifka (m. Tichka); Tichaj,
Tichn. Tichota, Tichava.: Tiša; Tichácck, Tichánek, Tichna. — -
Místní jméno Tichonice.
Tobiáš, jméno hebrejské: shiší sem příjmem': Tobiáš. Dobiáš,
Tubiás; Toi)iášck; Tobiš, Tobis. Tobíšck, Tobiška: Tobek; Tobvl,
Tober, Tobcrný. — Tober jako Šimer (Šimon): Toberný jako Va-
ňorný.
Tomáš pochází rovněž z hebrejštiny. O j)atrné obHbé toho
jména u lidu našeho svédčí tato éetná příjmení: Tomáš, Tomášů;
Tomášek. Tomáško, Tomáškovic, Tomástík, Toniášík : Tomeš,
Tomša, Tomše, Tomš. Tomšů, Tomší, Tomšovic, Tomšík: Tomsa,
Toms; Tom, Tomek, Tom(H\ Tomié, Tonn'c('k, T<>mccck, Tomcák;
Tomo, Tůma, Tomka, Toniccka: Tonn'šek. Tomíška; Toman, To-
mánek, Tomanec, Toniandl; Toinala. Toniar, Tonirlc. Tomaštík
m. Tomašéík. 1 \)znanienati shiší, že na výchoíhií Moravé Tomášek
značí syna, Tomástík vnuka Tomášova (tak i Jan. Janek, Janík;
Filip, Filfpek, Filipik; Jakub, Jakoubek, Jakuhflk; Jura, Jurek
Jurčík atd.) — Stran Toiuší viz Jeuší. — Místní jména: TomáŠov,
Tomice.
Tur bylo osobní jméno staročeské, jakož svédčt názvy
osad Turov, Tuřice, Tursko, Turnov; znamená vlastně divokého
hyka, jinak též vůbec silného, bujného muže. Kladu sem tato
příjmení: Tourek, Turek, Turecek, Turka; Turn, Turna, Turyna,
Turín, Turýnek, Turand; Turba; TurŠ. — Turn místo Turen, Turš
m. Tureš; Turand jest Turan; k příponám an, al, ar se ve jménech
osobních, jakož v této rozpravě často shledáme, rádo / nebo d
přilepuje. Turek, Turecek připouští výklad také ode jména ná-
roda tureckého; ale Turkové a Turečkové byli asi dříve v Čechách
nežli Turci vešli ve známost našich předků, což dokazuje i název
osady Turkovice. Silným, bujným chlapcům se podnes říká turek.
Turek jest též jméno veliké polní tykve a turín sluje řepa ve-
liká, zvaná též dumllk; soudím, že jméno mají pro bujný svůj
vzrůst.
Týma, TyraeŠ, Tymifh příjmení hledí původem svým k ře-
ckému Timotheos. — Osada Tymákov.
Urban, jméno latinské, dalo vznik těmto příjmením: Urban,
llurbaii, Hurbant; Qrbanec, (Jrbánek, Urbanfiik (a zrečtílé
Llrbanides); Urbach, Urbášek; Ures. — Hurban, Hurbant mohou
náležeti také ku kmeni kur (Hurt, Hurych atd., viz tato v II. kap.)
Osada Urbanice.
Valentin, jméno latinské; patří sem příjmení; Valentin,
Valenta; Vála; Valeš, Valš, ValeSka, Valšík; VaJiš; Valzek; Valocb,
Valouch, Valoušek, Valousek; Valach, Valášek, Valášek; Válek,
Válko, Valeíek, Valík, VaitÓek, Valák ; Valián, Valina;
Valha; Valda, Valdek. Valdas; VaJta, Valtera, Valtto; — Falta,
Folta; Faltys, Foltis, Faltejsek, Valteska; Faltus; Faltiu, Foltín,
Foltýn, Foltánek. — Mnohá z příjmení, slabikou val počínajících,
řeba snad spíše ve spojení přiváděti se slovem váleti. Valach,
ValáSek jest též jméno národní. V lužické srbštině Valentin
sluje Faltyn a Fatant, což služiž k vysvětlení tvarů Falta atd,
— Místní jména Valkov, Valeč, VaJečov, Valtinov, Valtěřice,
\ Valdice, Valdov.
Vavřinec, z latinského Laurentius; patří sem příjmení: Va-
Třinec, Vavřfnek; Vavřín, Vavrýn, Vavrejn, Laurin; Vavřina, Va-
břiua, Vavrinka; Vavřena; Vavroů, Vavruna, Vavrunek, Vavrik,
Vavřlček, Vavřečka, Vavrečka; Vavřich, Laurych, Vavrnch, Va-
vrouch, Vavrouš, Vavruušek, VavruŠek, VavruSka, Vávra, Vávrů;
t Vávera, Vaverka; Vavrda, Vavarda, Vavřeta; Vávek, Vavák, Vovák,
I Vaváček, Vavenka; — Lorek, LoryŠ, Rolenec (m. Lorenc), Kole
I (m. Loiec), RolČík, Laurent. — Místní jména jen dvé: Vavřetice,
> Vavioe.
Vinuk bylo jméno staročeské, ježto ozývá se v názvech
[ osad Věrušice, Věrošiřky. Přivádím s ním ve spojeni nynější
- 84 -
I
I
příjmení: Véfiš, VereSa. Verych. Rtřídnní slabik vé&ve vysvStluje
se dialekticky.
Vid, jméao staročeské, posud se co příjmení ozjvá; na- J
skytlo se i přijmi Viduň. Srovnej nAzvy osad Vidov, Vidovice, j
Vidochov, Vidoň. Vidonice.
Viktor, jméno latinské; hledí sem příjmení: Viktor, Viktora,
Viktorin; Vik. Vikuš,
Vilém, z německého Wilhelm; příjmení; Vilím, Vilhajn; Vi-
límek ta zněračilé Bilimek), Vilfmec; Vil, Vilík, Vilka Tato tfi' I
poslední mohou se též táhnouti ku jménu víla, v i I n ý. — Místní ]
jména Vilémov, Villmov, Vilímovec. Vilímovice.
Vincenc, původu latinského; přijmenl: Vincenc, Vincík, Vin- |
courek, Vinčálek.
Vintiř, z německého Giinther; náleží sem příjmení: Vintíř, I
Vintera, Vintika, Vintiska, Vintiška, Vintlšek. — Místní jméno I
Vintlrov.
ř'// zdá 36 býti jménem slovanským.') Veliký poíet příjmení
a názvů místních, z něho odvozených, dokazuje značnou jeho 1
oblibu u naáich dřevních předků. Příjmení: Vít, Vitic, Vítů, Vítovec,
Vltůj; Vítek, Vítků, Vítkovic, Vítkovec; Víteček; Vitfk; Viták,
Vitáček; Víta, Vitan: Vitha, Vithan; Vítas, Vitásek; Vítáš; Vltoch.
Vítoěek, Vitouch, Vitous, Vltouš, Vitoušek; Vitých, Vitlěek; Vi-
léma, Viturka. — Tvar přisvojovací Vltůj srovnej s Havlůj ;
Vitha utvořeno jako Vaňha, Danha, Cyrha, Valha; Vitema jako ]
Materna. Jména Viturka a Viterna mohou náležeti též k vtírati j
= reptati. — Názvy osadní; Vítanov, Vitauovice, VitSjice a Ví-
téjoves, Víteň, Vitice, Vitln, Vitinéves, Vítkov, Vítkovice, Vítonice, 1
Vitonín, Vltov, Vítovico.
Vladislav, jméno slovanski?; kladu sem příjmení: Vlach,. ]
Vlásek, Vlašim. — Vlach z Vladislava jako Lach z_Ladislava, Vach-I
z Václava, Stach zi.' Stanislava atd. utvořeno. Že Vlach bjvalo J
osobním jménem u starých Čechův, dokazují hojná jména osad:
Vlachov, Vlachovo Březí, Vlachňovice, Vlašim, kterých všech* 1
nelze přiváděti vo spojení se jménem národíí vlaski^ho. Také' J
V. tírandl (viz jeho Glossarium) jest toho míněni.
Vojbor, jméno domácí, téhož smyslu co Bořivoj', lipomlnáj
na nS příjmí Vojbera (jako Jezbera z Jezbor, Šebera z Šebor).T
Vojtech, jméno u Cechů i Poláků známé, významu „těSitel J
voje" neb „útěcha vojska". Náleží sem příjmení: Vojtěch, Vůjtechjl
Vojtíšek; Vojta, Vojtek, Vojti. — Místní jména: Vojtěchov, Voj-!
těšice, Vojťěšln, Vojtice.
Vratislavi „navratitel slávy" vykláilá. Balbin). jméno v Čechách <]
i PoIětě oblíbené. Našlo se příjmení: Vratislav. — Místní jména:/]
') Jos. JireCek ve Cláiikii „Stiidic z mytliologie České" v Casop, Cj
Mu6. r. leSS (iokazuje, že vit značí světlo, proCeí vitife v stamče^Jcha
pwnáUtách literftraicíi = svíce. OvSem roadilné bIovo jsat vítati, -jďtoft J
kmen jest v 5 t (iiri-vet-iv).
I
"Vratislav, Vraclav, Vracov a Vracovicp, Vratislavice, Vratišov
Vratkov.
Vrbala : tak naši praotcové tliimoCili jméno sv, Palmatia;
jméno to, i u Poláků známé (Wierzbi^ta), dosud žije v četnjch
příjmeních. Též osada Vrbětice na ně iipomíná.
Vrchoslav, jméno domácí, téhož výzDarau co Rostislav (kmen
Blova vrch znamená růsti, sr. vrstva) = kdo roste v slávě
ŇťUeŽI sem příjmení: Vrchoslav, Vrchosta, Vrchota, Vrchora.
Místní jména: Vrchoslavice ^) a Vrchoslav, Vrchotice, Vrcholtovice.
Viebor, staré jméno české („vše pokonávajlcl"), žije posud,
v těchto příjmeních: VŠebor, Šebor. Šebera, Šeberka, Sibor. —
Osady Všeboncc a Všeborsko.
Vyiektiv a Vyšeslav, jména Staročeská patrného významu;
I hledí k nim příjmení: Výšek, Vyšfn, VySata. Místní názvy: Vyškov,
J Vyškovice, Vyšecko (t. j. VyŠat^sko).
Zackarids. jméno hebrejské; náleží sem příjmení: Zachariáš,
ř Zachař, Zachar. Sachar, Sachr; Zacharda; Zachala; Zachata, Za-
chatý; Zacha, Sacha; Zach, Šach, Záchov; Zachej. — Zachatý
jako Vašatý, Machatý, Pechatý,
Zaul: tak naši předkové jmenovali biblického Saula; patří
tsera příjmení: Zanl. Zoula, Zoulek, Znlek.
zSoh, jméno staročeské, hlásící se ve jménech místních
Zbohy a Zbohor. Zdá se býti kmenem jména zbožný. Zbožný
staří naši předkové jmenovali sv. Fortunata (od zboží). Mám za
to, že patří sem pHjmení Zbonek (jako z Břetislava Břenék,
z Ceslava Čeněk, Prokopa Proněk; srovnej ostatné pobožný
a poboněk). Jsou též osady Zboňky, Zbonln, Zbonov.
Zbraslav, jméno slovanské, ozývající se v názvech místních
Zbraslav, Zbraslavice; znamená totiž co Zbislav (slavný bojovník).
Náleží sem príjinení: Zbranék, Zbránek, Byla též jména Zbraň
a Zbrach, jakož vidno ze jmen osadnlch Zbraň a Zbraněves,
I Zbraáfn.*)
Zderad, jméno staročeské („zde rád", sr. Domarád), žije
I T příjmeních Zderadička a Zdaradička. Místní jména: Zderaz
■(též Zdaraz;, Zderadice. Zderadiny.
Zdeslav, jméno rovněž domácí („zde slavný"), dalo vznik
těmto příjmením: Zdislav; Zdenek. Zdeněk, Zdenko, Zdenka;
iZděnovec; Zdech, Zdich, Zdichynec a Ždichynec, — Zdeslav,
') Znémřeli Cechnvé v Jalilonci naii Nisfui. nernzmiiějí«e TflitiíUlliť^'
inéna pHfarené osady Vrchoslavic, až dn nefiávaa Ceaké.' w nemonflldéit •
mase tívé, zatfít.i et.opy Če^tvi, pFelnžíli jméno Ut .na Sai'ípn^'hwanz ifA^ «
^o néiiiecku se nazývá pták brkoslav), jako liy Yrchoňlavicu laěíy hĚcVj
KileCnélio a ptíkeni Ifrkfislaven].
') MikloĚiC shledává nápadiijin. že Zliraalfiv iujIkU)' zul ZliroslawV '
tle aesrovnivá so mu to jon prolo, že Z^^a-f;lilv, Pol>ra-slav odToz\ijc od
^rá-tt (aumere, rolUgere, raperel. ve kteréni kmeni v pol6tiné 'vždy « ÍSbI i
ichoviívd: kdyliy Zbntslav, Pohraslav vyktódal jako Zbislav. Pobielav (»d^;
ráti = pugjiartí, ferire), nebylo liy uiujiak e ijapadué (viz broň — zbřa.ií.
" ■"" ' ' oliraiia, Btonislawí.
3*
Zdebor fjež se v příjmeních nenaskytlo, ale pamatuje se v místním
jméně Zdeboř) Miklošič vykládá co zdi-slav, zdíbor, totiž co
složená ze jména zeď a slav, bor. Pro vyklad můj zde-slav
mluví analogie: jsou příjmení Turaz, Tuvora a místní jména
Tused. Tukleky, Tučapy. Příčinou měkkého e ve zde (rusky
zdě-á) naskýtá se také tvar zdi, jeiiZ měkne ve ždi (Ždiohynec).-
Ostatně jest možný i výklad: zděti (zdélati) slávu. — Místní,
názvy: Zdeslav, Zdislav, Zdeslavice a, Zdislavice, Zdenice.
Zikmund, jméno německé; náleží sem tato príjmenf:Zikmimd^'
Sigraund, Zigmunt, Zikmont; Ziga, Žižka, Žižek, Žfžek ; Zika, Sika„
Sik; Zikeš, Sikeě, Žikeš, Šikší; Zikán; Zikuda, Žikuda, Sikota,i
Šikota, Šikuta, Šigut, Sikyta; Zikyška; Zikl, Šikl, Šikula, Šikola: '
Zich (obyčejné psáno Zych českobratrským ještě pravopisem),^
Sich, Zicha, Sícha, Zíška, Zichna. — Střídání hlásek s, s a. i na'
počátku a g, k uprostřed slova pochází z rozdílné výslovnosti
jména Zikmund a Sigmund, Z téže jiříčiny Poláci našeho Žižku
nejmenují jinak leč Zyska. Pro doplnění nebude snad nazbyt
podotknouti, že Maďarům Zikmund sluje Žigmont (ps. Zsigmónd)
a Bulharům Šišman. — Šikši jest přehlášeno ze ŠikŠů (jako
Tomší, Jenší atd.(. Sika, Sikeš. Sikota, Šikula lze vykládati též
původem od zvuku sik (sikati). — Místní jména Žíchov, Žichovec,
Žikov, Žíšov, Žižln, Žížice, Žižkov, Žižkovec
ŽvaH, jméno domácí („zvaný" nebo-li „toužebně Čekaný"^^
velmi vhodné pro dítě narozené. Náleží sem příjmení; Zván,'
Zvanovec, Zvanet: Zvach. Místní jméno Zvanovice. — Zvaní
utvořeno jako Vachet.
Žibřid, z německého Siegfried; náleží sem tato příjmení;]
Žibřid, ílibřid. Seifrýd, Sejfrt, Zejfart přilehají k formě německé-
— Místní jméno Žibřidovice iv Ledeěsloi) a snad i Žibkov fpřed-
pokládá os. jméno Žfbek). Též v Haliči jest osada Zebrzydowicej
Příjmení: Achác, Amošt, Arou, Atchleb (z něm. Artlieb),
Rarabáá, Celestýn, Darius, Dipold (Typold, Typlt), Dysmas, Ezopj
Fibián (Fiblk, FIba a Fibich), Goliáš (a Goliášek), Habakiiki|
Hubert. Jáchym, Ježíšek a Jezula, Job, Izák, Kiháu {a Kiliáni
i Kiliáě). Kryspln, Kvíd, Lampert, Lazar, Longín, Markvart
(a Markvat i MarkvarčínJ, Mauric, Menhart, Mojžíš (a MoŽIS>,,
Naum. Osvald, Pankrác (a PangriSc), PArys, Pilát, Roch, Roman,
Sixta, Tyburc, Vendelín, Ventura nenaskytujf se ve zvláStnlc!
obměnách a nepotřebují výkladu. V místních jménech zanechi
svou památku jen: Arnošt (Amoátice, Arnoětovice), Děpolt (I
poltíce). Jáchym (Jáchymov), Lampert (Lampertice), Markvi
(Markvarec a Markvartice).
Zajímavá zvláštnost jsou příjmení, pošlá z oso bnfch.
jmen ženských. Shledal jsem tato:
a) Ančička, Ančrle; Barbora, Barborka, Barbuška,
Betka; Dorotka, Důra; Emka; Frantina; Káča, Kačena, Kačení
Katka; Kerka (t. j. Oertruda); Kordula a Kordule; Lenka; Lu(
milá, Ltdmila; Magda, Manda, Manka; Mařička, Márinka, Marj&nko:
la
'I
l'Monka {t. j. Monika); Popelka; Rebeka; Róza; Sofka, Šofka a
|%ofka; VoTŠa; Zuzka.
b) Aleňák; Antoníák; Apolenák; Barbor, Barbořfk; Cflek;
ik; Esterák a Esterák; Fanoušek; Hedvik, Hedviček, HedliČek
■ a HedviCák; Katinec; Kedrutek, KerouŠ; Krystýnek; Lucek a
Lucák; MarijAk, Marin, Maríánek, Mařinec, Marinc, MarÍDĚák,
Marušák; Monyk; Rozák, Rozinek, Rozifták; Veruněk, Verunáč a
IVenmář; Vorsřk. Voršilák; Zuzák; Žofák.
Možno sem přiřaditi též: Majdl, Majdloch (= kdo má rád
niajdy') a Mandák, Mandinec (kdo má rád mandy =: tlusté
Senské).
ManiJák připouští i vyklad jin;ý; na Moravě mandák=levák-
tršflák. Zuzka a Zuzák možno odvozovati též od slovesa zuzati
{něm. sausen), bučeti. Pod jménem Marek připomenuto již, že i
Smačná fiásťprtjmeiii tam uvedených, jako Marčan, Mařák, Mařan,
Mařánek, Maruška, Maryška atd. k Marii se mobon táhnouti.
Zajímavější jest otázka, jak takováhle příjmení mohla po-
vstati. Důmyslný znatel života ijazyka lidunašeho, prof. Bartoš,
v Dialektologii moravské I. str. 148. kní spůsobem přesvědčujícím
odpovídá. Soudí, že jména taková znamenají bud manžely žen,
I které vlastně samy domem vládnou, nebo žen majících neoby-
čejné jméno, nebo konečně naznačují syny nemanželské. Jména
taková Časem ovšem akostnatěla v příjmení.*)
n.
k
P
Vlastnosti tělesné i duševní člověka zavdaly záhy spo-
ÍJubydlitelům jeho příčinu bud k názvu vážnému nebo i k pře-
zývce, kteréž na něm ulpěly a pak netoliko jemu ale i jeho po-
tomkům se staly příjmením. Tuto zvláště vtip lidský měl příle-
žitost vysloviti se a označil zhusta ostře a Štiplavě zejména
vady na člověku spozorované.
) KottŮv slovDÍli pod slovem máj: „Řecké (ibIii (mája) znamená
matku, kojaou, také pomocmri ku porodu. V srbatině a v obecné mluvě
České pfichází toto slovo ve fonnd májka (a miýda). Na Moravě májka
^= milenka, na SlovaCi matka a žena vuliec a pN ptactvu samice. Tentýž
kmen (skr. mfi.) nalézá se v fec. [t^n;p v lat. mater. Tedy není nevhodné
f' néno to (měsíce máje) odvozovati od matky přírody toho Času plodící."
roto také máje znamenají nově rozvité zelené strůmky a větve (bfezové,
Lltiukoré, lípové). Majda, znamenajíc íenStinu bujného těla, dochází tu
'tak avého vysvětleni. Sr. něm. Maid, Magd.
I) V mém rodišti — píSe BartoS tamže — mlynárCik (t, j. mlynař-
ík? tovarys) měl ženu resolutnl, Mariánu, která domem vládla. Pročež
říká se domu ^u Marjánů" a muži se vůbec říkalo Marián. Též jméno
ihanželéino, v krajině neobyčejné, mohlo přif.inou bjti. Se po něm manžel
pojmenován. Tak jednomu domu fikají „u Králů", ne po jméně hospodá-
řově Král, jmenoval se Šenbérik, nýbrž po neobyčejném jméně jehf man-
želky Krála, t. j. Klára. V Hoilalavii-lch pak jmenuje se jeden soused
Andrea Frančin (jsa nemanželsky ayn Franci) a chalupě říká sů „u Frao-
čiat" nebo ,11 FranCíků".
Hojná, toho druhu příjmení rozdélíme si ve dv? třídy ; v prv)
seřadíme ona, jež vznikla z vlastností tělesných; v druhé pal
ona, jež poSla z vystižených vlastností duševních.
I zde budou nám otvírati pohled do dávno minulosti přtíĚ
pádné názvy osathii, utvořené ode jmen osobních tohoto druhu
na svědertvi, že již před věky praotcové naši dostávali jmeí
po vlastnostech svých a že tedy lid náš v té příčině je puřS
stejnj.
I. Vlastnosti tllesné.
a) Barva:
Bílý. Bfl, BSl, Bělý, Bélov; Běla, Běle; Bělec, Bílek. Bílka,
Bělka, Biieik; BěUk, Bihk; Břlok; Bělář; Bělina. Bilfn, Bilian:|
Běloch, Bělouďek; Bělavý: Nábělek;')
Bledý, BlediC; Světlý, Světlík; Jasný Jasník; -
Černý. Černá Cernaj, Černík, Cernař, Černil, Černín, Ceruochtl
CemaS, Černošek, Cernůšek, Cernostr, Černostra, Černých, Čeryna,
Cerych, Čerch, Cerý');
Judas, Jodas, Juda, Judych, Joudal*);Vraný, Vránek. Vranyďt J
Vranešic*); Barnas, BarnaŠ a Bamáš, Bamer, Barneť);
') Nábélek = tiabĚlalý, bélavj ; Bélov, patron jmikon jako Petrov, '
Jakubov ; Bilian utvořeno jako Burian, Macbian, Valiau ; B6!ok jako BuTOk,
Ondok, fiirokí, hluboký. Názvy osadni : Bílov, Běloves, BSleČ a BělS, B6Í-
flice, Bilkov, Bilkovice, BĚloky a BSluky, Bilenec, Bilenice, BSloufi, Bilichov,
BěliBov, BSloĚovice, BĚluĚice, BUiJov.
') Názvy osadni : Černov, Černice, Čť.rnovice, Ďernoves, íerfioves,
ČerĎovice ; Černkov. Černči, ĎcrnCice, ČerCany (m. Cerneany), Cenifikov ;
Černici, Černíkov, Čeruikovice ;Ce mil o v. Čem ulice ; Černín, Ceminy ; Četne-
Sovice; Cernochov, CernoSice, Cernciaín; Cernětice; Ceraoc, Cernotice, Cemo-
tín; Čemuc, Černutky; Čerchov, Cerhov.
') Prijmení tato, soudím, nelze pHvídéti ve spojení se jménem he-
aC jinak z ., , ...
za druhé jazyk náS cizojazyCné koncovky w netrpí, mSně ji v tí, pročei
také v skutku Judas proměnil v JidáĚ. Mám spiSe za to. že je jméno to
T příbuzenství ae jménem obecnjm judák, bSžnJm v PodkrkonoňS, jet
znamená vymetače kamen, v pteneSeném pak smyslu vůbec človSka s&-
ĎernSníího. Dr. Geitler ve své fonologii starobu lliarské, promlouvaje o liter-
skéiji kmenu jud (Serny), má za to, že kmen ten ve slovangtinS zni gn&d
Oin6dJ); pripouatím. ale pak je judák, judas staří, takřka předpotopní
tvar vedle hnad (aai jako glut piva, vody vedle nového hlt). Dr. OeiUer
slova judák patrně neznal; nenalézá se ani v slovnících nafiich, V i*l-
jmeních zachovalo se více slov vzácných, jichž písemná řei posud nezná.
— Stran změny Judas v Jodas, viz junák a jonák. Judas utvořeno jako
Havlas, Kořias, Kapras ; Joudal jako KrSal, HrnCál, Jaoál. Vácbal. ~ Jodaa
je píijmení velmi houfné ; tvary ostatní jsou řidSÍ.
•) Náavy místní: Vranov, Vranovice, Vranice, Vranov, ViafisayJ
Vranřice; mohou vSak též se táhnouti ku pt-aCímu jménu Vrána, — Vnneiie^
patronymikon ku jménu (nedoioíenému) Vraneéa.
') fŤíjmení z Moravy. Bamavý -= tmavohnS<Ií. SedoSernf, n. ^^
mráCno, oSi, vlasy. Bamer utvořeno jako Macner, Mainer, Dobner; Barnaťf
jaho Vachet, Zvanet,
I
Červeny a Člvrný, Červenka, Červinka, Červinek, Cervenák.
Červenci, Čermák, Čermus;') Nachový; Brunát;
Rond, Rouda, Roudák, Rudý, Rudiš, RudiŠer. Vorada, Rduch*) ; ■
Rez, Rezek, Rezka, Vorezka (pg. — ska), Rzánek, Rzounek, Ryzák.
Kyzka, Byzec, Rejžek; Zrzavý, Zrzan, Zrzánek, Zrzek;
Rus. Rusý, Rous, Roušek, RuSavý'); Rysy, Ryska, Ryška
(psáno též Ryžka), Ryšavý, Ryšlava, Ryšlavy, Ryšan, Ryšánek,
Ryšina; Režuy, Režnar;
Zelený, Zelenatý, Zelenda, Zelenka, Zelinka');
Modr, Modrý, Modrec, Modrák, Modráček, Modroch"); Sjnlk");
Šedivý, Šedivá, Šedivec, Sedivák, Šedivka, Šeda, Šáda, Šedeít,
Šádek, Šedina; Plesnivý, Plesuík;
berý, Šarý, Šerých, Šaroch, Šarocha, Serák. Šařík, Šeřík,
Sára, Šatka');
Strakatý, Strakatá, Strakoě. Strafiek, Stračka"); StroS (m.
Pstroš); Merhuut (psáno i Merhaut), Mervout, Merhulfk'); Praha,
Pružek; Morák, Moran, Moránek;
Skvrna, Skvrna; Pibera, Pihrt, Pihl, Pihlfk'"); Peršín, Persek,
Prech, Prešek^'); Lišanda;
Smaha, Šmaha, Sraahal a Šmahal, Šniahel, Šmehlík; Ouda,
Vudý, Udlínek, lldlinka''); Smuda. Smudek. Čraouda; Čudlý, Coudl,
Cudlman"); Očadlo a Voíadlo, Ofiadllk; Můra, Můrka, Mourek;"^
') Oivrnýje pozoruhodný úkaz ptesmyku hldsek, slovanĚtlné, zvlAĚté
pak čeStiné vlastni. Viz Adíof a Rudlof. — Pří koncovce w v fiemms
netřeba mysliti na latinu; pfípona ta zni obyčeJQ&ji ous a jest pfíbuaaa
8 pripmiou uch, cmch, ouS. Kmen Čerm vyakftíl se tóž ve jménech
osai: Cermná (t, j. červení, dle půdy nebo Ceríené vody). — K oaolmímu
Juienn Červen táhne ae jméno oaadní Cerveňoves.
') Ve jménu RudiSer jsou dvě přípony : tí ň. e; tak jako v Cern-oat-r
a v Cerven-n-1. S úkazem tím se ía'to v přgm;LiÍ''li .satkáme. — Vonida
=^ orudélí, zardSlJ. — Jmúna osaini nem patří: Rudov, Rudice ; EudeČ
Iz osob. Rudek) ; Rudolice (z osob. Rudola) ; Rudolec, Rudoltice (z oaob,
Rudoltl ; Tordaft (z osob. Vordan, Vorudan).
■) Os&dní jméno Rufiinov.
♦) Osadni jméno Zelenov.
') Názvy oaadnt: Modříce, Modřany, Modfejovice aModTovice.ModřiĚíce.
*) Jména osadni : SineC, Sinochov, Sinuc (nevlastní Sinntee),
') Miatni jména ; Serchov, Šerkov. ŠeřeC.
') Místní náívy : Strakafiov, Strakonice ; Stračí, Strakov, StraCky,
Stťačov mohou se táhnouti též ku jménu ptafiimu Straka.
*) Merhovaní = pruhovaný.
'") Pihera — píhovatj. Píhrt utvořeno jako Kubr t, Andr-t, Caki'-t atd.
") Perfiín atd. znamená co Pihera; iSověka s velikjmi péhami (na
Mor&vB perfiáfi). Sr. praSÍTf, polsky parszywy, a parch, parchant
(nadávky SidĎm). Vidno, že r tu přeskakuje pfed i za samohlásku kme-
novou. Název osadni; Per6íkov, ^Parchant třeba rozeznávati od pancharta.)
") Ouda, Vudý atd. spojuji se slovem uditi, jména ta tedy zname-
nnji co předcházej íci Smahel (osmahl J) nebo níaledující Smudek (přisniondlý).
— Názvy osadni ; Oudín, Oudlice.
'») Čudlý, VoĚadlo = oCoudlř, oCadlý. Čudím an; toto man není
německé, nýbrž slovanské ; via srbskě I.jabman. Vnkman : shledáme dále
vice příjmení s timto man. i mluva obecná sná jeStě kruttnana (lak se
říká krutému, tvrdému Člověku), hudrmana (hubatj eiovfik).
") Jména ta npomlnajt na monřenlna.
- 40 -^
Mouri, Moník, Murií6íkV.; Čura, Čurý, Čuřík a Cuřík, Čuřřn
a fliiříri, ('Jurda, Čurba*;, Mochan, MochsJ*); Šmoranc*); Smolík
í^řnolík, Čííiolík, Srnolka, Šmolka, Šmolda, šmoldas Smolián;
ftpijftar, fipinar a ftpínař.'^;
l'ozoru hodno jest, že barva žlutá v příjmeních není za-
HU)iipena.
b) Vnějšek vůbec:
Hezký, Hezoučký, Hezina, Hež«); Pěkný';; Kras, Krása,
Krásek, Kráska, Krásný**;;
ňereda; Char, Chára, Charous, Charouz, Charousek, Cha-
roiizíík, Charoužek, Charoust, Charansa. Charanza, Charamza*);
Voftklivý; Nelika^Oj.
Mladý, Mlád, Mlada, Mladic, Mládek, Mladota^O; Jarý, Jára.
Jařík; Huják, Hujatý, Bujárek, Budárek, Bujnoch;
St.-irý, Stára, Starec, Stárek, Starek, Stařeček a Stařeček
i Stařcčcík, Stařík a Stařík, Stárka, Stárků, Starsý, Starch,
»Starach, Staroušek, Starosta, Staroštík, Staroba^^) ; Šetek, Šetka,
ňi^ten, Šetena, Setina, Sítina, Šetiva, Šetela, Šetlík, Šetelík**);
Vetíňka^*); VobiŠ^*^;.
») Sr(>viK\i 8 tím „umoiinčný'*. — Jména osadní : Munice, Oumonín.
») Owrý atd. = umazaný, nečistý (souvisí s č urát i).
») Muchan atd. =z ucouraný ; mochna rusky zz rousy, mochnatyj
-_iM)Usný^(n. j>ř. luilub).^ — Místní jméno Mochov.
*) ňmoraní" místo Šmoranec z=. ušmouraný. Nedostatek pohyblivého e
(vlasttiň I.) v 1. pádó z hustá se v příjmeních shledává, v lužické srbštině
jt*st pak docola i vo jménech ol^ecných pravidlem.
^) ň[)ufiar, příjmí moravské, znamená tolik co Špinar = Špinavý
i^luvi^k.
«) růvoii jména hezký viz v I. kap. pod jménem Hodslav. — Hež
by Vil psánu HeS.
M Nitzvy místní : Pčkov, Pékovice, Pěčín.
•) Jmóna místní: Krasovire, Kraskov, Kraslkov, Krasíkovice, Kras-
n«»va, Knisniívos, K rasou, Krasořiovice, Krasilov, Krashce, Krasletín, KraŠ-
lovu'o. Kra?itovi(*i\ Kra?»ovi('o. Krasojovka.
*) (Miara, rharj* atd. jest jen starší podoba jména Šerý, šarý; při
i^orom myslimo viťo na barvu, při rharém zas více na nemilý dojem, jejž
ta l»arva na nas Cini ; tudiž charv>us ožkhvy člověk, šereda. Vidno,
že barva j^ora so našemu hdu nelíbila, když představa její souvisí s pojmem
ošklivosti. \iA ještC^ rus. eharja pitvora, kraboška. — Jména místní:
í^erad\>vka, Seredovna : ('harovna. riiařoviee.
»^*^ Nelika nelien>*. nesličnV. — Osadní jméno Nelikov.
»'^ Osavlm jměna : Mladoviee. Mlúz. Mlazioe, Mladkov, Mladíkov, Mlado-
čo\. Mlaiiv^tui, Mladotuv, Mladostov. Miaďatov, Mladéjov. Mladějovice. Mlá-
ť'0\\\ Mli\/v^viv\\ MladvMiO^. Mladoibn', Mladonovioe, Mladošovice, MladouSoY.
»»^ Pv^av^ruliovinV jest tvar Starsý, vzniklý ze Starsa (jehož jsem
v př'^uuťuu"h nenašel^ asi tak jako Vašatý z Vašata. — Jména osadní:
Stiii\>v.\ Stařuv. Starkov, Starosty, Star^-stín. Staročensko, Staršov, StarkoC.
**^ „VC^k v i sodi:.vies,i!i al: vlo skončeni <!ove šietnosť, od níž slovu
vzletové** pravi Hms ; v\:tUví p věšeti! V pv^oházi. i'Ouěvadž starci jsou dětinšti.
Os;idu; uuena í^tc^roYioe, beti:ioe.
»*^ VetišK,^. Noroš
""^ VoV^š vbviš, .bv:s:.>\ Svh.iv^y V Kottově slovníku pod Ob-
visi;y v^tc sť •i^icše uiui starý a olvisný- {^z bible staré).
Silný, Síla; Krepek, KřepŠíkVi Houtný; Pevný; Podstata,
f Podstatný; Tuhy, Tuže, Tuž, Tužík, Tuhááek*};
Slabý, Slabej, Slába. Slabák, Slaborh, Slabší, Slabihoudek,
[ Slabihoud, Slabihouda"); Cháb, Chába, Chabr, Chaber, Chabera,
f Chabina, Chabys, Chabus*) ;
Nepevný ; Mizera ;'■) Chout (psáno též Chauer), Choura-
IChourek, Chorouš. Churan, Churaů, Churajn, Churáňek a Ku.
I tácek. Churý. Churavý*); Neduha; DušnerO; Toch, Tochai, Tochal,
f Tocháček, Tošnar a Toěner').
Velek, Veleka. Velík, Veliký, Velich, Veliš, Velíšek, Velas,
f Velaííh, Veloch, Velen. Velena, Velán. Velin, Velina, Velim. Velda,
Veleta. Velát, Velebu, Velebný, Veleinín, Velmuf); Horázný'");
[ Obr. Vobr; Urma'»); Randa, Randula, Randák, RandáCek. Ran-
[ dýsek'»); HAba, Habál, Habl, Hablt, Habáň, Habart. llabrt. Habrda,
I Habada, Habát, Habětín, Habětfnek ' *) ; Kalách. Koluch, Kolouch.
"va, Kolva. Kalafa. Kolafa, Kolvek, Klavík. Kololík, Kolvich,
[ Kalvach, Kalvas, Kalfus, Kalhous, Kalhouz, Klahan, Klazan.
O Jména osadni : Křepiny, Kfepenke. KfepkovicQ.
•> Tuže místo Tuža, Jména raíatní; Tuhaft, Tuliane'', Tužú:e, Tužin,
I Tužinka.
I
') Jména osadni: Chab (s měkkjm í), ChaUy, Chaberlce, Chalirovice.
Chabry, Chabory, Chabafovice, Chabičovice.
') Mizera jest aloTo ňeské a jen náhodou podobné latinskému miaer.
Mizeti znamená na těle hynouti; mue jest jméno nemod, nĚm. Schwind-
sucht. Jhou také příjmení Mizen, Mizena, Mžena (v kap. TfT)
•) Jména osadni: Choratice, ChoruSice, ChorouSky.
'.I T. j. duSnf. Co se týCe formy, viz Dobner, Maatner, Pracner aW.
*) Jména tatu privíLdim ve spojeni s ruakjm toSniť ve fiasi =^
„umě toSnit^a" = mně je mfilo. na nic; slovenským toSnSti = nýti;
a riiakjm t o 6 č i j = mdlj, lafoj, staroCesky t fi t í (o v t<xh tu nejapiie
ÍřiCinou pfizvuku na ti ležícího vypadlo). — Názvy osadni: Tochovice,
O&OT. —
•) Velmut utvořeno od kmene wlm příponou u( neboli ouí. jako Velniin
příponou in. Jména osadui: Velice, Velin; VeleSin; VeliS, VeliSko, Velichov,
Velichovky; Veleéice a Veležice, VeliSov, VelSov; Velen, Velenioe, Velonfcy,
Velenovy; Velim; Velouň; Valíz (utvořeno od osob. jm, Veled); Veletice,
Veletín, Velotov, Veletovek; Velniovice, Veiemin, Velebinka.
'•) Horázný jest jen jiná podoba atarof. jména horazd = velikj, Sr.
ruské gorazti = chlapík. Ve slově nehorázní, jeí v obecné mluvě
[■trvá, jest ne zmociiovaci. — Osadni jméno Horažďovice.
') Ve Slezáku je {dle Kotta) bSž^é u rm I a = silný íílovĚk; unnin
ipatrnč z urma poSlo. Původ jména toho temnj; snad hunna (od hur =
«yk, řev, tedy Člověk mocného hlaau, hřmotný)?
') Randa nejspíSe souvisí se slovem rámua(ram-da, sr. RaiiieS, líiuniS,
ama ve III. kap.) a znamená l«dy Člověka hfmotného, tudíž velikého,
ílnéno. Srovnejme s tim frási: liSlati randá), t. j, rámus, hfmot.
") Osadni jméno Habartice. — Hábati — chápali; Habart atd, = kdo
dlouhé ruce, tudíž velikán, Habarti slula na MoravS stráž věřená «
ictaopi.
' 4S —
Klavan, Kolven, Kullánek, Kalibán, KaJvar,
Kalibera>); Calek, Calda, Čaloun, Caloud*):
Malý, Malej, MaUř, Malec. Málek. M^ka. Malkus, Malčák,
Maieánek, MaleČek, Malák, Malacek, Malík. Malíček, Maličký. Mar-
iích, Matiš, Mališka, Malach, Málech, Malecha., Maloch, Malocba,
MaJošik, Maloušek, Maluška, Maluha. Malán. Malenka, Malina,
Malinek. Malát. Malota, Maladek*), Malimánek*); MenŠfk. MenSl;
Pídhna:
Kary, Karas, Karásek, Karous. Karouš, KarouSek, KareS,
Karejs, Karejzl, Karela a všecka jiná jména v I. kap, pud „Karel"
uvedená, která sem též mohou náležeti, dále Karlec, Karlus
(Kadlus), Krlín, Karach, Karoch, Karych, Krch, Krech, Krcha,
*) Vfiecka tato Jména znamenají zrostlého, velikého filovSka. Kotea
jest kal, jenž sem Uun se jeři co kol, kl a znamená nSco rosloadho;
sr. sanskr. kalti = »!mé (zárodek zrftstu), české kel a klidu rosllin
(jení v Juž. srbetiné slově koloch), kluk:= chlapec, jenž roste nebo
již vyrostl, pokolení = Nachwuchs, Nachkomuienschaft, lit«vaké kalná
= hora (pozoruhodno, že i v Čechách Kluk jeat název hory ti Hýskova),
k o 1 o z u b = neobyčejně velkj zub. kolohnát := CloTfik velikých hnátů.
Z hofenich jmen i mluva obecná zná některá, spojiuic s nimi yfzmaa
veUkosti: kolom^h znamená netoliko mladého jelena, njbrž také vysokého
chlapa; kalfa = výrostek, chasník; klafan (dle Kottova slovníku
v Ronovaku) = kolohnát; klahan, klazan = veliký kluk; sk olhaa
(na Moravé dle BartoSovy Dialektolegie 1.) = vysoký chlap (< je predsuvkoa
jako u slov skřemen, sktidlu a j.); kalibán, jméno v PodkrkonoSí známé
= velikán, obr, a Ěímž srovnej niski^liii Kolyvana ve staroniskjťh byhnáťh.
S tvary Kolafa, Kalafa (místo — val srovnej obeoné matlafa, mrtafá;
8 tvarem Kalfus (m. — vous) příjmení Talafous a Matlafonsek. Pozoru
hodné jsou tvary Kolofik (m. — vikj a Klavik (srovnej Kralupy m. Koro-
lupy, skolhan a Klahan, Kolven a Klavani. KaUbán a Kalibera jest n^spA-
Kalván a, Kalvera, Kulfánek poSlo z Kolfánek. — Osadn! jména: KsJnov,
Klavary. KoloveC. Kolvin. — Kolovefl předpokládá osobní kolovek, J»S jea4
anad kolo-vSk (kdei věk, jak známo, souvisí a litev. vaikas = adole-
scens a ae ataroruským wayks ~ chlap), t. j. e(e)lovĚk, zrostly muŠ.
Stran změny i v í viz kaditi a čaditi, konali a Cintí (po 5í-li), kbel a íber,
koleno a Člen atd. Sem patft též jméno Čeleď, t j. koOaď = rodina,
rostoucí pokolení, ruB. aemystvo; pročež
*) náleží sem téi hořeni jména Čaloun, Čeloud atd.; jméno čaloun'
(m. čaloun, jakož často e a í ae stfidtyi na počátku slov) na MoravS (dle
JungmannaJ znamená klicounq^ Sem patři niistní jmína: Čelín. Čelívo,;
Čelkovice. Celčice, Cclechovice, Celeiovice (též Calejovice. Čalovif-e v listináfii,
dnes v ústech lidu Calovice lu SoboUty]). Celakov. Čelakovy a Čelákovice,.
Celadice, Čeladna. Čeletice, Celožnice (od osoby Celužna).
*) Maladek — jak blízko odtud ku jménu mládek! Tvar ten zrovna
svádí k domněnce, že mlád je vlastně malad, čemuž nasvědčovalo by
i svědectví Barto6ovo (Dialektologie I. str. 149), Je na Va.laěsku, jsou-h otec
a syii stáného jména, syn ae odUSuje od otce přívlastkem „malý," tfeba
byl již avjm hoapodářem a jak veliký; na př. malý Michal, malý Jan, — ■
HíBtní jména: Malin, Malinec; Málko v, Málko více, Malčice, Halčin, Malfiany^
Malec; Malíkov, Mallč; Matahov; Malechov, Malechovíce, Maleěice, Maleii|1
MaleSin; MaieSov, MalSice, MalSovíce; Malešice; MalaSov; Malenice. Malenln^f
Malenovice: Malonice, Malonín, Malonty; Malotice; Maieticc; Malinov; Ma1o-1
vice; Malovice, Malovičky; Malochyné; Malustovice,
M Malimánek utvořeno jako Slabihoudek; znamená: malý človíček.!
Sr. CuQlnian.
I
I
- 48'-
Kroch, Krš, Krsek, Krška, Křehká, Kršik, Krchari, Krcboň, Karůha,
Karchut, Krs, Krsek, Krsín, Skarsín, Kerejs, Krejs (Krjs. Krjz).
Zákrejs, Krejsa, Krejza, Krejsek, Krejzek, Krýsek. Kryzl. Krysan
a Kryzan, Krejzar, Krysraánek, Křeč. Krfček, Keřka, Keřkenc,
Kerčík, Keřlfk, Krcal, Krcík, Krtek. Křtil, Krtina, Kredba, KretšI,
Krtouš. Krtička, Krafka, Kracek, Kracfk, Krátký, Kratina, Kra-
tejl, Kratoch, Kraťoch, KratoŠka, Karnos, Karneš, Karnol, Kar-
Tiold. Krňoul, Kriiout, Křeněk. Kriika, Krenčlk, Karaba, Kařabec,
Krb, Krbec, Venkrbec, Krblk, KrbeCek, Krbata, Kribiis, Krbal,
Krbálek. Krbla, Krblich, Karbule, Karbulka, Kariían, Karben.
Karpas, Karpaš, Karpíšek, Krpan, Krpeii, Krpal (a Kirpal), Kr-
pálek a Trpálek, Trpalka, Krpata, KrpeČekM.
Dlouhý, Dluhy, Dliib, Dluhoš, Dlohoška, Dlohoáek*); Vysoký,
Vysůíek; Cabau, Caboun, Cabelka, Cabel, Čabarť); Caha, Čahoun.
Čagala, Caha, Cahák, Cehák, Sága, Síha, Šeha, Sahal, Sehan, Sa-
hánek, Sahula, Sahule, Sahulka. Sahalka, Sanhár*); Tráiuba;
Švihá, Švihla. Švihlík, Chviholka").
Nízký"); Chýle. Cbejlan, Chejlava, Chylík, Pochyla, Pochylý,
Schyl'); Vohnout, Ohnůtek a Vohnoutek, Sehnoutek a Sehnoutka;
') Karas ve Slezáku jmenuje se neurostlý, křovitj strom, tedy zA-
krsek, v Čechách prtk mí.stf tikají tak malému chlapci (karásek); karas
Jest také jméno ryby malé (zakrslého kapra); po polsku trpaslík sluje
karzel (česky by zn6lo karel) a České karle, k&rlátko = niskf strom,
zvláSté siiva. Neni tedy pochyby, 2e karas, karaeh atrt. = kra. Kořen tor,
tr s vjznamem malý, krittky. I keř odtud pochází (krátký, nevyrinutý
strom), pročež sem niUežl též Keřka atd.; Keřkenc uiisto Keřkenec, Keřllk
=^ karlík. Karaba, Kařabec utvořeno jako Kadraba, Kadefábek. Karnos,
Karnol atd. tolik co Kr&oul, KrňavJ ; KÚniold utvořenu jako Marold, Pechold,
Vrcholt; Karejs, Kerejs, Krejs jako BarfcWB, Vondrejs, Fikeja; Krysmánek
= Majjmánek. Krysa jest tedy vlastaS: malé aviře. Krs, Krch, Krt, Krn(ka),
Krb, Krp(al) jsou pouhé obioSny tého2 jména; ke kořenu ť přistoupily
přípony t, eh, í, n. i, p. Se jménem krt souvisí krátký. Z krb běiirtu
Času vŤfslovnosť udělala grb, hrb ; krbla, krbllk sluje člověk zvláSlé stářiro
zhrblý; Venkrbec = Člověk ven vykřivený (do oblouku). Ze jména Krpen,
Krpal. Krpata sem patři, svédčl jméno obecné krpEtslik, je2 obyčejné zni
trpaslík. TrpAlek jest též Jen krpílek; v Kottovfi slovníku s, v. trpSlek =
véc nevyvinutá, tedy zakrnělá. „Z topola skrpatelý peft" Steme na str. 88.
Sebraných spisu básnických Hvieidoslava, svazku I. Karpas, karpafi má
se tak ku (nedoloženému) krpas, jako karas ku krs. — Názvy osadní:
Karasy; Kraov.Krsice Krsovice; Krchov,Skr6ice. SkrSín : Krty,KrtoT, Krtely;
Kratice, KratoSice, KratuSín, I^atonohý; Kmín, Krhany, Kriiovice, Karnov
či Krnov, Krnsko; Krpy; Krbice. Cnrbonln. Patři sem též Krchleby a
■Eairchleby = osada Udí málo- či krátko! ebých.
') Jména místní: Dlouhoňovice, DluhoSS, Dlužiny.
') Caban atd. = člověk s dlouhýma nohama, Čapatý. — Osadni jména:
Čahalka, Čabelice,
*) Čahoun, Caha jsou jen obměny jména Sahá, polsky siMa; nosovka,
jeS v polštině avučS, zachovala se jeStě v příjmení Sanhár. V í*odkrkonoSí
sanhár jest appellativum a [znamená sahán. Sem patři téí polské prgmí
SaoKUsako.
ha, Svihlib ^-- Ěvihák, Svižný chlapík. Pozoruhodný ie tvar
Místní jméno Svihov,
Chviholka (m. Sví — ); sr. chvástati a evastati.
•) MlstnS jméno NtSkov (od osob. Nížek).
O MiBtnl jméno Chylice.
— 44 -
Krča, Krčan, Krček, Krčík, KrčU, Krčal, Skrčený^); Hrb, Hrbek
a Ilerbek, Gerbec, Hrbáč, Ilrbáček, Herbot, Hrbas a Herbas, Hrbes,
Hribus, Grbala, ÍIrbálek, Hřibal Řibula, Hrbilka, Herben, Her-
bánek, Schrbený, Srbený, Sorbený, Serben, Sarban, Sarba, Sar-
boch, Sříbans); Sedlatý; Křivá, Křivý, Křivon, Křivůnek, Kři-
váčok«); Klikar, Klikorka, Klikoš, Klik*).
Hrubý, Kuby, Ilrubík, Hrubec, Hrubach, Grumbach, Hrubeš
(a snad i liubeš, Rubeška), Hruboš. Hrubař, Hrubín. Hruban,
Ilrubant, Hrubata*^).
Outlý; Drobný, Drobník, Drobner; Mrňavý, Mrňávek, Mrňák;
TitŘra, Tintěra, Činčera; Košvalec a Košvanec^).
Široký Širůček, Širášek^); Ouzký (psáno Auský)®).
Masák, Masát; Mach (a jména odtud odvozená, v I. kap.
pod jménem Martin vyčtená, jež všecka sem náležeti mohou);
Měchura; Máňa, Maňák, Maňata, Maneta, Maňas, Maňásek, Ma-
ňousok. Maňoušok, Maňour, Manda, Mandous, Mandys, Mandas,
Mandík»); Tlustý, Tustovič (místo TI.). Tlustoš, Tlusták, Tlušťák^o);
Tuč, Tuček, Touček, Tučka, Tučim, Tyksa, Tykvart"); Sádl. Sá-
dlík, Sádloň^^): Lqjda, Lojdol, Lojka. Lojkásek; Poch, Pochraan,
Poš, Pošík, Pošan. Pošna, Pošta, Pouch, Pouš, Poucha, Pušek,
Puchan, Puchoň, Puchta, Puchr, Puchl, Pouchlý, Pucholt, Po-
chlátko, Zapoušek^^); Bach, Bachman, Bachata, Bachtík, Bachá-
ček. Haše, Baš, Bašek, Bašík, Bašín, Bašina, Bašus, Bašata, Bašta,
*) Názvy osadil! : Krčin, Kríkovioe.
■) (irbeo, Grbala — příjmení z Moravy. Jinak viz Krb. Ve jménech
SrbenJ až Sříban vypa«llo h. Jméno shřílíený srovnává se s polským
z^rzybialy (sbrbený). Osadní jména : Hrbov. Hrbovice, Hrbokov.
*) Osadní jména: Křivany, KHvenice, Křivice, Křivošín, Křivousy.
*) Klikar zkřivený ve kliku, zklikacený. — Osadní jména: Klikov,
Klikuřov.
M Orumba<h jest stará podoba jména brnbarh: hrubý zní staro.slov.
•jrabyj. Osadni jména: Hrubéiee, Hrubšice, Hrubaí^ov, Hrubovice.
•) KošvaltM* snad Je ehurhvaleo. šišvalee.
M ("ísadni jniéno Siřejovice.,
•) Osa^hii jména: Oužiee, Úžice, Užín.
•^ Mána. Maňas at 1. souvisí se slovem maso. pol. mi^so. stsl. m^so,
a znamená tudíž 01ovt>ka neforemné masatého. Máňa má se tak k „maso",
jako Váňa k .^Várlav**: objevuje se tu nosovj zvuk, ve slově maso uta-
jeny. - Jména osadní: Maňoviee. Manetín. Manélovií^e. Manušice.
^^'^ Osadní název Tlustice.
**^ Tykvart (utvořeno jako Su§art. Habart) souvisí s tykví (kdo je
baňatý jako tykev) a tykev 'má jméno oil tý-ti, tuk (otylý, baňatý plod).
Taki přioházime i k vysvétlení jména Tyksa, — Osa«lní jméno Tykovice.
»*^ Osadní jméno Sadlno.
^*> ruehv>lt : znamenejme tu i-í^i^^i^í^ě t \u, /, jako jinle po ii, r, n. př.
l\vhold. Karnold, reeivald: Oubart : Hrubant. Turand. — Zapuušek — za-
pvHiohiy. - Jména osadni: Fochlovioe. Puohlovioe. Pošev. Poštovice, Pou-
chov. Puohtioe,
- 46 -
Bachor, Bachura, Bachr, Bachrt, Bachrach^; Boch, Boš, Bošek,
Bošík, Bošel, Bošín, Bošina, Bochor, Bochorák, Bochořák^); Bacá,
Baček, Bacík, Bačina; Bucek, Puček, Bucal; Bukač, Bukáček,
Bukáš, Bukovič, Bukvač, Bukvaš, Bukvař, Buksa, Buchýnek, Buchaj,
Buganík^); Baněk, Baňač, Baňas, Baňar, Bandas, Banďouch, Bar
ďura, BacTouček, Badina*); Buňata, Buňat, Bunat, Buňka; Svála;
Bobal, Boboušek»); Boubela, Búbela, Bubl, Boubelík, Boublík,
Boubal, Boubalík, Boubín«), Buben, Bubínek, Bubiška, Bubtk,
Bubník, Bubeník, Bubeníček, Bambas, Bambásek, Bambous, Bam-
bula, Bambroch, Bomba, Bombera, Bombička; Balý, Balej, Bálek,
Baleka, Balko, Balík, Balíček, Balán, Balánek, Baliánek, Balín, Ba-
hna, Baloun, Balounek, Baloch, Balus, Balous, Balouš, Baloušek, Balá-
sek, Báleš, Bahš, Balaty, Balada, Balda, Balvín, Balbín, Barbus^);
Bula, -Boula, Bulej, Bulka, Bulán, Bulánek, Bulant, Bulandr, Bo-
lard a Bolart, Bulat, Bulaíbý, Bultas, Buldra, Bulíř, Bulis, Boulích,
Buleš, Bulušek, Bulena, Buhna, Bulín, Bulva, Bulova, Bulvas,
Bulhánek**): Dont, Donda, Dout, Douda, Dundr, Dundra, Douděra,
Dudek, Dudych, Dudík, Dudyk, Doudlík a Doutiík^); —
*) Bachman = břicháč, Pochman = nadutý, napouchlý člověk; sr.
Čudlman (toto man najdeme ještě vícekrát). Poch, Boch, Bach a z nich
odvozená znamenají všecka něco nadutého, vypouklého, sr. něm. Bauch;
tudíž bachor -= břicho, bachyně ^= březí svině; ])Och =^ vepřové plece;
])OŠec -- vykuchaná husa, k pečení připravená; boch nik; buchta;
poška — koule sněhová; pochva -- pouzdro; po uch -- prázdné vejce,
výdumek; puchr, puc.hor, puchýř at;d. ; název osady Pocho brady (lidé
s vypouchlou bradou). — Ku jménu Bach atd. táhnou se názvy osadní:
Bašť, Bastina, BaŠtinov, Bašnioe.
2) Jména osadní: Bochov, Bošice, Bošín, Bošov, Bošovice, Bošilcc,
Boshce, Bošiřany (od osobního jména Bošura).
*) Osadní jména: Bacov, Bačkov; Buckov, Bukačov, Bukol. — Viz l)a-
culatý a l)uclatý.
*) Osadní jména: Banín, Baníř (od Baňara), Baňov.
^)T. j. nabobtnalý. — Osadní jména: Bobov, Bobovice, Bohnice, Boboňov.
•) Odtud také jméno hory na Šumavě, vysoko vybubřelé. Kmen
vlastně b%b (buben zní polsky b^ljen); odtud starý nosový zvuk ve jmé-
nech Bambas atd. a Bomba, Bombera. Bubeník a Bul)eníček mohou nále-
žeti též do kapitoly IV. — Jména osadní: Boubová, Hubo více, Bubnov.
') Kmen bal znamená něco naditého a je společný češtině i něm-
čině; že není z němčiny vypůjčen, svědčí slovo bál v uherské slovenčině,
jež znamená střevo. Balbín vzniklo z Balvín a toto z balva; patři sem též
obecné balbous m. balvous - člověk v obličeji tlustý; hořejší Barbus je
vlastně balbus. — Osadní jména: Balín, Baliny, Balkov, Baldov.
*) Bula, Boula, Buleš atd. mají rovněž význam něčeho nadělaného,
kulatého, odtud i jméno zvířete bulík („Je tlustý jako bulík^). Bulatý -=
Imclatý; bulka (polsky) -- houska tvaru malého bochánku; bulák = lí-
vanec; l)ulva -^-' brambor; bulava (rus. a pol.) -- palice maršálská nebo
vojevodská (žezlo vybíhající v i)alcát). Bulíř utvořeno jako Vacíř, Bulandr
jako Klecandr. — Jména osadní: Bulanka, Bulovka (v Čechách), Bulíkov,
Bulíkovice (na Moravě).
•) I tato příjmení mají význam: naditý, nadutý. Viz dundeT^uzel.
doudlík = uzlík, dudík (na Slovensku) jelito; dudy atd. Znamenejme
starou nosovku ve jménech Dont, Donda, Dundr. Dundra a ve sl<ívě dundel :
kmen jest dim, infin. dáti, douti, praes. dmu. 8em patří též jméno Doud-
lebi --- lidé é vydutou lebkou. — Jména osadní: Dudín, Dudiny, Dudov,
Dudychov.
Hubený, Hubna, Hubl, HiibO: Such. Suchý. Sychý, Sn-irha,
SoaSa. Sušek Soušek, Sachan. Suchanů, Suchánek, SuŠánek,
Suchánka, Sucharda, Suchard, Suchart, Sušart*): Pšer. Pšera*);
Ploch*!, Placatá. Placatý. Placák, Placina: Hnát, Hnátovič.
Hnátek^j: Kosta. Kostrk, Kosták, Kostiha, Koaťan, Kosténec,
KoSténec, Koatinec, Kostínek, Kostinka. Kostelka. KostUek. Kostlivý.
KostJan. Kostra, Kosterka, Kostřica, Kustroun. Kostrouch. Kostrba.
Kostrbatý.*)
Téžký'); — Lehký, Leheíka, Lehejíiek.»i
ady jednotlivých
c) Nápadné vlastnosti, zvlášt?
o ud ů:
Hlava, Hlávka, Hlavica. Hlavička, Illavinka, Hlavizna, Hlavfn,
Hlavaii, Hlaveš, Hlavsa, Hlavatá, Hlavatý, Hlaváč, Hlaváíek, La-
viček ') ;
Malohlava, Křivohlav, Khvohlavý. Křivohlávek; HomoláČ,
Homolák. Homolátek "); Slch, Šleha Šichán, ŠlŠa, Šišáji"j; Spičan,
Špičák; Špidlen. Spidla, Špidra"i; Kula, Kulas. Kulis, Kulíšek.
KuliĚán, Kuloušek, Kulíř. Kulanda, Kulatý, Kulatka"); Pala, Paly
(psáno též Palla. Pally), Pálek. Palkovič, Palica, Pahce. Palička,
Paliček a Paliček, Palák, Palach. Palaš. Palásek, Palasko. PalouS.
Palouček, Pahs, Palan, Paláuek, Palounek, Palat. Paloda, Palda.
Paldera, Paldus. Palduš, Pardus, Pálka, Palkoska, Parkos, ParkoS,
Parkus, Parbus"); Tresohlavý;
') Jména oíaiíní: Hubenov, Hnhenife, Hubov.
'I Jména otiadní: SuSany, Su&eUce (Jm, (isob, Su6ata).
'I PSerka (na MoravĚ) 'Jle BartůSov^- Diakklologie I. = hubený,
suchý.-
*) Jména osadm': Ploskov, TloĚkovice. — Plaf-atý je vlastně plasalj
(plRS-kJI,
') Jméno osadní: Hnátnice.
•) Názry osadní: Kostiny, KoBťany, Koétónioe, Knstřice. Kostríaaf
((id osob. Kosterka).
') Názvy osailni : Téžin, Těžkovice.
') Jméno OBadni : Lbenice neb Elbf nire, Lhovice, Elhjšuv,
•) Jména oeadni: HlaváCov, Hlavákov, Hlavatce, Hlávkov, Hlavftov,
HlavSovice.
'") Jméno osajjní Homolov.
") Jména osadní: Šichov, ŠiSov, ŠiSkuvÍPe.
") Spidlo = ĚpiCka; Špidlen, Špidla, Špídra l*dy =: ClovĚk spiCató
hlavy. Se slovem Spidlo srovnej Ěeské Spěj! a polské szpitka (= Špendlík).
■*) Osadnf jméno KuiiSov.
■*) VSecka tato jména (od Pala až Parbus) znamenají eiovéka paliča-
tého, t. j. buď velké nebo tvrdé hlavy. Palice jest jen zdrobnělá podoba
jména p a I a. Stran tvaru PalJ viz BalJ, Brady. Palach a palcát znaSi téi
rákos s palicovjm květem; palasek = strom hez koruny, obyetgně starý,
jako palice vypadající; palda = p&licovitA bůl, proCež pardus znamená
také biti takovou holí ; parkos tolik co p&las, palasek. Kmen p a 1 dle vSebo
vůbec snaCf něco komolého, neSpíčatého: palasatf nůž = nůž bez GpiCky;
polské pal a něm. Plah! =■ kůl nahofe v palici zakulacenj; palec = prst
do ipi^ nevybíhajíií jako ostatní atd. Stydáni I a r (Paldui? — Pardus,
Palkos — Parkos) je v PeStině fikaz povědomf. Parhus místo PalTOa..— "I
Pálek ozývá se v nftzvei-h osad; FileC,Paleeek,Paieice. C ojt. Keberle
I
Bílohlav. Rřlohlávek, Cernohláfek, ZlatohlAvek; Rélohřibek
a Bělobřibek fm. Bělohrívek); Vlasatý, Vlasák, Vlásek, Vlasec,
Vlas'); Pačes, Paíesný; Huna, Huna, Hunřk, Huňka, Huňák, Hu-
ňářek, Hunáček, Huňatá, Huňát, Hanal'); Kuda, Koiida, Kouďa,
Kudas, Kudej, Kudéj, Chuděj, Kudivejs, Kudýn, Kondr, Koudr,
Kudr, Pundr, Kudel, Kaudl, Kadař, Kadera, Kudera, Kondra,
Koudela, Koudele, Chundela, Kadela, K;iderka, Kudelka, Pudelka,
Koudelka. Kondelík. KoudeKk, Kaudeler, Kudllk. Kadeřlk. Kudrič,
Kudlič. Kudlafi, Pudlaí, Pudlaj, Kudlat, Kudlák, Chundelák, Ku-
dláček, Kadláfiek, Kondras, KudJásek. Kudrych (b. Gudrych), Kotrch .
Kotrcha, Kudlich. Kadlich, Kondrys, Pondrya. Kotroiiš, Kotraá,
Kotré, Kotrč,.Kotrček, Kaderal, KudrŽal, Kondrla, Kudrle, Kadrlát,
Kadriatý, Padrlík, Puderifk, Kudrlíček, KudrliČka, Kadrmas, Ku-
drna, Koudmák (psáno Gaudernak), Kudrnka, Koudrnál, KudrnáC,
KutTDOch, Kadrnoška. KatmoŠka, Hadmoška, Katraii, Kutřín.
Kadraba, Chadraba, Hadraba, Hadrava, Kotlaba, Kotraba, Kotrba,
Kotrbáč, Kotrbáček, Kotrubčfk, Kotrbatý, Kadeřábek, Kadeřávek,
Kotrbelec, Hadrbolec); Kuča, KuCej. Kučiva, Kucnbn,, Kačaba,
T rozpravě o feskjcli prtimenich, jež vznikla ze jmen křestnich, jméno
Pala a z něho odvozená Fálek, PaleCek aUl. pokládá za poSlé ze jména
Pavel; ale omylem. Ani listiny ani tradice mluvy lidové toho domnění ne-
podporují. Citát ze ZáklailAv starého i místopisu pražského, v rozpravS uve-
dení, nic tu nedokazuje; neboť jestlže ae jednou vlastník ilomu jmenuje
Paulus BUlur, po dmhĚ Pala sutor a po tfetí Pala alias l'aulU8 eutor,
lze také domíSleti se. že onen Švec Pavel mé! příjmení Pala, t, j. Palice.)
') Osadoí jména : Vlasatice, Vlasenice, Vlásky.
') Zvláfitni je, íe guňavyj v ruStině == lysý, plechatj, tedy má
Vjznam opáčnj nežli v éuĚtině, — Jména osadní: Hunin, Hunkovice,
HunĚice, Hunčin, Hunčovice.
') VSecka tato mnohotvárná, příjmení, uil „Kuda" zaCínfye, až po
iadrbolec," pocházejí z jednoho kmene: k % d, jeuí znamená něco huňatého.
lupatého. Kmentenzdáse, ženeníleSkofen giin (hun) zmocněnj hláskou
' ' ' " " ■ . kyn-eR s něm. bund ^ chlupaté zvíře^ a f es.
yíjvřtlujp se 1. stFidání hlásek t(mÍ8to původ, j),
I K;><lrnoěka, Hadmofika; Kadraha, Hadrabsi
vi.I.jIi v grb, krb, hrb, chrb; 2. nosovka.
;i/.i-ii' í'li v polfitiné veskrze panyje (k^daior,
Mii^"- |i;n v málo připadoch se zai-hovala (mezi
l\<iiMh. Kondra, Kondras, Kondrys, Kondelík,
;iki jinde vSude pfeSIa ve hlásku « («*) neb
v ■' (M^ivnej luk místo pdv. l^k, ob-louk, křivo
y vla-^tiiě Kadraba (iež se ve prymenSch také
StHdání r s I (Kudr, Kudl) je vlc známá. Ve
jménech Pudlaf, Pudlaj. Pudelka, Padrlík a PudrKk i Pundr a v obecném
pudl (kudlatí, kudruatjpes, není t« tedy slovo německé!) vidíme Ku dlače,
Kudlaje, Kudelku, Kadrlika. Kudrllka a kudla; k tu pFefilo v p jako
ir potáceti se m, kotáceti fsr. opařnS křepelka vedle pol. przepiiírka a rus.
repel. kapradí vedle pol paproé a rus. paporoU). Kadrmas jest utvořenu
;o pídrmásek fpídimuňík), Kudržal je misU) Kudeřál. Kondrys se jmemye
Si prase = huoáfi; kutrna, kotrnocb =:. králík (chlupaté zviFe); katran
(Bt jméno jedné zeleniny kudmatých lupenů; kotrř jméno houby s kade-
ivjío povrchem hlavy; kondraSka slově spodní snknĚ z hrubé vlny. —
' ■ jméno Chedrliy (nosovka jeví se tu již co <, jako Často jinde, na př.
a pouto z kořene ptn); snad i Kulrovice, Padařov a Padaíovice.
I (arov. lat. caii-is, řec. pli
iuůaxý a cAmidelaty). Odtu.'
S h, a íA (Koudela, ''limu
■Čiadraba). tak jako j^mr
■tterá ve slovech ■■■\i<]<'- \-
r.teidzíel, kQdzierzawyi. \ <'
niini v hořegaích priniMin'
Chundela, Kondrln ciiiiu
o, kterés se nSkd<- ^c^Liin
lakj. loket)- Kotrliii :mt t
zachovalo) neboli Kaďcrali
18. Koncovka Sa:
BakSa (v. Bak), Blokša'), SarSa').
19. Konctrvka Řek:
Capoušek (capati), Drbášek (v. Drbek), Halááek a KaláSek 1
(v. JlalaS), Matlááek (v. Matlach), Matrášek (v, Matráček), Mlcošek
(v. Mlčoch'), Papášek (v. Papáček), Patrášek (v. Patrák), RabíSek
(v. Báb), Saláěek (v. Sala^), SapouSek (v, Saplk), Sekoušek
fv- Seka).
20. Koticovka fiká:
a) Drbuška (v. Drbek), Dudeška (7. Du 'a), Halaáka (v. Hálal, .
Kakuška fv. Kakš), Kokoška {y. Kokeě), KotyŠka*), LepeSka i
(v. Lepá), Babiška (v. RabtŠek), Repeška") (v. Erpek), Trampeška i
(V. TrampuŠ). Vrtiška (v. Vrtiš).
b) Vobinuška'}.
21. KotKovha Šta:
Houlišta (v. Houla), Kabaáta (v. Kába), Kališta (v. Kala),
Papišta (v. Papis), Rabišta (v. Ráb).
22. Koncovka gt«:
Klápště (v. KJapuch).
23. Koncovka Stík:
Balaštík (v. BaJaš), Homeštík (v. Homal, Komeštfk').
24. Koncovka 8 (as, es, ^8, Í8, 08, ou», ya, os):
a) Bakoa (v. Bak), Bibus (v. Bíba);
Cibiis (m. Civus, v. CiviŠ)");
Durdis (v. Durda);
Kejks'). Fikejs a Fikejz iv, Kikt. Findejs (v. Fiuta'»);
Kalous (v. Hála), Hamous a Hamouz i Chainoiiz (v.Hamák),
Haraš a Haruus (v. Harach), Helus iv. Helai, Hohoiis");
') MAm jmítiu tu za Bloth-Sa (s. BlixhI.
') Náleíí k ianvati, iarotiii =^ pruh ral lávati, ĚCoarali; ruB. Bariť =
SCArati, Šťourati.
') Mlrděťk K pfíCiny lili ob vnčn ostí mífU> MlČuSek.
') flověk.kotjcavé. potácivé chůze. I
•) Osadni jn>éno Kepe&ín. I
•) 0t>jnu&t xnsmená omluvu ; VohinuSka (vlaíítně obvinuSka) jest
tedy t^n, kilo umí vSeťko obvinoval a omlouvat I
') Vií jeSt* Komet, Komeda, Komaii, Komallk, Konizák. Čeština 1
(ani polština a ruština) jmétiAm tím vJXla-lu uepodůvá, ale v DQjblillíI 1
nám hlt. srbfitinĎ naléeajl se slova: komda. koniuda = Veraug, Saumnis;
komdiíi5 - aii(halt«n, komdsiti so = zógem ; komdžak = Zógerer (dle Pfu-
lovu slovníku). Komda (odkudi komdzííí, komdiak pocházej!) predpohládi ]
i>love?o icmúé. jei z feCi se Jit vytratilo. KnmeStik (z nedoloženého Ko-
mefiln). KontcMiA, Konian, Komiátc anameo^i t«dy otáleje. — Snad sem
pntri i i>t»atliil jmcna KomoSin a Komuditt
*) Bylo i Jnifno Civota. jakoi svědčí osada Cibotín.
•) Fejknonti --^ fáknouti (v. Fak). O stupňování a v aj (^) via dalÉl
doklady: M^Manit m. máXDouti, iir^niati m. skrápati; xdá se, ie i planouti
souvisí s pataiircm.
") llláaka I po » proskakt^e v d; sr. Frynta a frnda^ Fanta a Fandrllk
") Kdo hoholá neb mgoce, jako totii mluvíval lidé volati. Sr. Ga-
galík. Nept>cli&ai-lii odtud Dulharské jméno Gagaozi kfesCansk^ch Turk&
pFi Cemďui moři v sevemim Bulbarsku?
- 91 -
Chlebus (v. Nechleba), Chrsi);
Jebas (v. Jebák);
Kabous a Kabus (v. Kába), Kakos (v. Kakafi), KalabisaKar
^bus (v. Kaláb), Kališ (v. Kala), Kapiis (v. Kapaha). Karbua
. Charva). Kavas (v. Kaval), Kobas a Kubus i Koubua {v. Koblk),
Koďous (v. KudeŠ), Kopis (v. Kopš), Kortus (v. Kortiiš), Kotas
a Kotys i Kotvejs') (v. Kotyška), Kutejs (v. Kut), Kyblkas'),
Kýhas a Kýhos (kýhati), Kvia a Kviz (psáno též Quis, v. Kvích) ;
H^ Lasus (v. Lasfk), Lokos (lokati);
^h Majkus*), Makas a Makos (v. Makačl), MaMas (v. Matlacb),
HMerklas"), Metys (v. Meta), Moulis (v. Moule), Mrkos (mrkati);
H^ Perkous (v. Perka"), Pikoiis (v. Pika);
^M^ Rabas a Rubas (v. Riib). Ranipas a líampos (v. Rampa),
^ptypas (v. Rypka);
^m fíepis (v. ŘepiŠ);
■ Sális a Sálus (v. Salák), Satus');
H Šábas (v. Šabaka), Šaves (v. Šafek), Šnarouz'*);
^B Tynis a Tynus');
^B Veirous'"), Vartus (v. Vartuě), Vykus");
^1 í) Komrs a Komorous'*);
^M Směrous"), Šmirous'*);
^M Vyhnis>»).
I Viz též ChrS a Chrž. Kmeii ehr (chrkati, nhrCeti) a připona <_,
- (í). Sr. Mích a mla. — Jos. Jireťiek ve své Studii o fcythologii České
(Casop. C. Mua. 1863 Btr. U7) pojednávaje o Chnsu Dažďbohu (bohu slunce
u ]".ili:iiiskíťh Rusů) podotjká, že u Čechů oeni atopy po jméně tom,
kdežlii u Srhů ae naňlo osobní jméno Chra. Nuže, mohu tvrditi, že pH-
jrueiii '"hrs v Cechách Žije- Ale já, věda jak mythologie je avňdná, nechci
Chrt^-L naéeho klásti mezi hohy, njlirž pávod jména toho vykliídiim raději
-lim i proaaicky.
•) V příčině formy jména Kotvejs viz Kol.val.
'') Kdo kybiká jako pt.Ak Čejka (něm. Kiebitz).
■) Viztéž Majkut. Majkn.i.j — lii^lmi.ii,
.rtiStině majkftú -^ lÍGbk<i>iii i l"i:l ■ i i s. .i
tjichž Tjznamu povědíno n , . i ,
■polena, majolenka — lejn'i'. .■ ■ > ii;
•) Tolik ro zamrklj. - i
•) PFi jméné Perkous i.
junoa, název to slovanského boha Peruna.
umilniti (dle Kotta) ; v luž,
iivisí 98 jmény májka, majda,
M:ij(lloch. Sr. e tím též slovo
Mcrkiin, Merklov, Merklovice.
[línáme na litevskj tvar Per-
') Náleží k sátatí, sáto ni ti -= uondati, utiSiCi. — Osadní jméno
talice.
■) Souvisí se Řnarovati ^ ve spaní chrápati, schnarchen.
•) NáJeíi buď k t í n i t i ^ ohrazovati, aneb k tynouti^ tonouti.
") V a r a t i = uhnouti (s cesty) ; imp. vaří !
") Kdo délá povyk- Viz též Vykán.
") Komrs přivádím ve rípujt-ni se slovem k o m í r a t i a znamenalo
t ledy nedorririíého flovřka. Utvořeno ze kmene mr (mřiti) jako mls
fml {sr. tíž J/í-ch a. rnr-c'haV A jiiko z mr postálo morous, tak z komr
iĎiuoroua. Ko jak známo jest iířcilložkuu (m. po).
") Tolik co smĚmJ, Viz Nesměra.
'*) Nejspíš místo Smirous = smiflivj. Osadní názvy Smiřice, Sinira-
i (osobo! Smirata),
") Náleží k vyhníti.
2Ó. Koncovka sa:
a) Baksa (v. Bale, psáno Baxa);
Halaksa a Halexa (halákati, halekati, v. Hela), Hamai
(v. Hamák), Harsa (v. Harach), Havsa (v. Háva), Huěvsa (
váti'), Hyksa (v. Hyka);
Kaksa (v. Kakač),' Kalabsa fv. Kaláb), Kobsa ív. KobikX I
Koksa(v.Nekoksa),Kopsa(v. Kopá), Kupsa I kupovati), Kursa(v, Kuř); J
Pekaa (v. Peka), Piksa (Pixa, v. Pika);
Hemsa (v. Reraek');
ňimsa (v. Niiřima);
Strojsa (strojiti*);
Štuksa (štuchati), Stursa a Štursa ('v. Štur);
Tluksa (Tluxa);
Uksa (ps, Uxa, v. Uáfk).
b) Nekoksa");
Štyrsa (m. Styřík).
2tí Koncovka sek:
a] Galusek (v. Halous), Harásek fv. Haraš), Kodousek a Ko- I
doušek (v. Koďousj, Kopejsek (v. Kopis), Kotásek (v. Kotas), Ku- f
tlásek*), Kvísek (v. Kvis), Pivousek, Rambousek fv. Ramba'), 1
SvertAsek (v. Nešvera), Viklásek (viklati")), Zuzásek (v, Zouza)..]
S) Komrsek (v. Komrs).
27. Koncovka stiR:
a) Kodejska (v. Kodes), Kopejska (v. Kopejsek);
b) Kotnrska (v. Komrsek).
28. Koncovka slit {a z d r o b ii ě 1 é siček):
Hyrslk (v. Hýra). Tepsik (tepati.);
Lapsiček (v. Lapeš).
29. Koncovka sis:
Pixis (v. Piksa).
30. Koncovka za:
Bajza*), Brenza"), Hamza (v. Hamsa), Hauza (v. Havsa"]
I) Osadní jména : HnSvSin, HnSvkov, HnĚvkuvice, HnSvčeves, Hni
více, HnĚvĚtice loeob. Hnfivata), Hněvanice, Hnévnice, Hněvousice.
•) Náleží buď k j u c h a t i ikf ifeti j u c h e j a vůbec kf iSeti) a
k j ukati ( v. Jauka.)
') Ze jména remsa utvoFeno sloveso rerasati, remzati, obyĚ. s
dechem A (hremzati) = hrízti.
*) Osadnf jméno Strojetice.
') Tolik co nekokU; «« zde jest asi pfedlMŽkou zmocfiovari. V
tatí souvisí 8 kakati; viz téí KokeB.
•) Tolik co kutásek ; í je zde vsut«.
•) Osadní jméno Rarabousy,
') Byla i jména Víkla, Viklant a Viklata, jakož dokazuji názvy o
Tiklice, Viklantice, Vikletice.
") Viz též Bajed, Bajar, Bajer a Bajala. Význam : kdo mnoho b
I") Viz také Bremža. Náleží ku bremlall^ brumlati,
rus. bormotať.
") Z havza, hauza utvořenu sloveso hauzovati = bubovaUj
átl (v Podkrkonoší uiivaaé ; v KuttuvS slovníku schází;.
— 88 —
Kalabza (v Kalabsa), Kobza (v. Kobsa), Kopza (v. Kopsa), Kvlza
(v. Kvfs), Šturza (v. Štursa).
31. Koncovka stek:
Kvizek (v. Kvinal
32. Koncovka z(k:
Hamzlk (v. IlamzaJ, Ilavazllc (Hával, Kobzlk (v. Kobza).
33. Koncovka z6k:
Hamzřlk (v. Hamza), Komzák (v. KomeŠtík).
34. Koncovka ejíl:
Findejzl (v. Findejs), Kaiiiejz! a Uaniajzl ív. Raiímš).
;t5. Koncovka oz:
Lůiiioz a Hlomoz (v. L»i]]|.
36. Koncovka iís:
Bremža {v. Brenza), Haiiiža (hamižný, v. líaraza).
37. Koncovka iek:
Kvížek (v. Kvfzek).
38. Koncovka 8la:
KalÍstaM,Krojsta(krojiti),Šulista(v.Šula), Švasta (v. Švanda).
39. Koncovka stl:
GaJistl (v, Kalista).
40. Koncovka ot od:
Cákot {eřlkati), Kalod (v. Kala). r.askot (v. Laslk), Uskot
(lesknouti se'), Loskot (luskati), Pipskot (pleskati^), ftmot ím. Hr.),
Sej kot*)
41. Koncovka ots:
Cekota (v. Cek), Drvota"), Pipota (v. Pfpek), Pleskotá
(v. Pleskot), Rachota a Rachota (v. Raše); Rypota (v. Rypka),
Sejkota (v. Sejkot), Skřehota (v. Skrha), Šlápota (šlapati), Šra-
mota a Šromota iv. Šram a Srom), Šrankota (v. Šranka), Té-
chota"), Tikota (tikati'), Trkota (v. Trká), Trmota»), Vrkota (vrkati).
42. Koncovka ot, oat, oad:
rBažout a Pažouť), Celoud (celiti neb celovati), Dunout
') Nálelí t)uď ku kaliti nebo ku kmonu g a 1 (Hála),
•i Osadní jména: Leskov (a Loskovec), Leskovire.
») Oaadní jméno Tleskoty.
*) NSleŽí ku si kati (zvuk si vydávati); odtud i jména ptáků sejček
a siknra. Neprávem piBc se po spfisoliu eeakoliratrském sýček, sýkora;
psaní t.o zakládá se na donmfini, 2e jen y ae lilnuží v c. ale jest mnoho
jHklailfl, Se také í v ej jjfediáai.
') Drviti, pol. drwifi = posniivati
"měna
t") Via téi TSSik. — Jména oaadní: Técliov, Téchonin a Téchonice,
chwice, Těch lovíce.
•) Osadnl jméno Tikov.
•) Viz téí Trmal. Trmati = trmáceli. — Oaadní jméno Trmice.
*) BaSiti uživá ae lě2 absolutné, beze vfieho doplAku. ve smyslu:
co mlsného jiati, hovéti si pfi jídle. „Já myslila, že p&ni někde baží,
oni pfi práci" pravila mné žena prostá o maaopuslnim úterku. VJznam
jména PaSoul pamatiye se mezi lidem nĚkde co „mlsn}" a patří jméno
to tedy sem ; p je zde za b. Viz též Bažata, Ba&ta, Bažan a Bažant. Jméno
poslední jest náhodou stejnozvuké a cizopůvodním názvem pUika baianta
(phasianua). — Osadnl jméno Bažantov (,uěm. Woaant), Baíejovice.
(v. Dunka), Hřebout (v. Řebek), Chomuť), Jobout. (v. JebAkJji
Kaloud (v. KaJista), Korbut (v. Konimt), Lelout(v Lelfk). Majkut*
a Majgut (v. Majkus), Selouť), Škaloud (a zlatin§lé Školaudy»),
Škroud (v, Oškera), Taloiid (v. Talich)
43. Koncovka uta, nila:
Ha.ruda (v. Harach), Homuta (v. Homa), Kahada fv. ICahlfkb
Kaiuda (v. Kala), Remuta (v. Remek*). Spiruta (v. Špfra), škarudtR
a Škaryda (y. Oškera").
44. Kotuovka at, ad :
a) Ceirát«), Čebát fv. Cebiš), Čumat (čuraéti). Galat a Kalai
(v. Hála'), llarapát (v. Harapák), Charvát a Karvát (v Charva)4_
Chomát (v. Chomut), KJofát (7. Kloíl, Kodat (v. Kodeš), KoéafeJ
(v. Koě), Krabát (v. Krob a Škraba), Lámat, Marvafl, Salátfl
(v. Salae»), Sabat (v. Šabaka), Salát (v. Šála), Švenkát (v. Švenka^
*; Neorati').
45. Koncovka ala, ada:
Balada (v. Balihar), Bažata (v. Bažout\ Belada (v. Belena)J
čabrada"\ Uráata'"), Drvata (v. Drvota), Držata"), Haladáfl
(v. Hála), 1 lamata (v. Hamák), Hulata(v. Hulá), Komata {v. KonieŠtíki^
Košatá (v. Koch), Maoáata'*), Sabata (v. Sába), Šabata [v. Sá^l
baka), dramata (v. Šram), Vrňata (v. Vrňák),
') Viz Schomek, Chomík a Chomrák a srovnej jeStfi: chomáC a chmnáS J
(nSCehO"=hromáiÍka)adiorDlk rus. ťhoiujak = kfeCek (zvíte, jež si na zimu V
dSlá zásoby, t. j, hromádky obili). Dle toho Chomut, Chomát znamená aďl
ČlovSka, jenž, jak se fiká, pod sebe hrabe, t. j. dobrého hospodáře. Odtada
názvy osadnl Chomutov, Chomutice, Chomutovice. (Chomout na koně s
odjinud pochází).
■) Misto Bselout (ssáti); viz sele. — Oaadní jméno Seletice.
■) Skaliť auby znamená v ruětině: vyceniti, vyfiklíbiti, Skeriti '
zuby. Že i v čeStině slovo to bfvalo, důkazem jest právĚ jméno Skaloud
a jména obecná 5 k a I b a = Skarba, Stérba, a Skálu b i 11 a = Štěrbina,
skulina. Skaliti a Řkařjti či Skefiti jest jeden vlaatnS tvar v podatatí
a Skaloud = Skanida, Škareda. Viz též oSkloud {= oSklivec), jeí (mimo J
předložku o) i podobou rovná se jménu Skrond.
') Osadnl jméno Remuty.
') Osadní jméno Škarez (od osoby Škarda),
•) Náleží k cejrati, luž. srb. cyraé („weun man etwas langsaml
ahgieszt" Pful) ^ cejkatl, snéčímse dlouho párati. Odtud: „dělati ceráty',1
okolky, cavyky,
') Osadni jméno Kaletic*.
') Viz téS Marvan. Marvaniti (na Mor.) = nesrozumitelné uiliivitirl
mrmlati.
•) Osadnl jméno Saladin (od osob. Salada).
'») Náleži k orati; sr. s titu (o) rataj = oráč. Bylo i jméno Oraa,V
jahuž svédčí osady Orasice, Oraahi.
") NáleÉi kcábrati, cábro váti = zvolna jíti. Via Cabrá
a Cabrnoch. - Jména oaadni Cábrov, Crbrky.
") Patři k drchati = třepatí (hubou). Osadni jméno Drchko^
{DrSata asi = Klats<ihmau!?.
") Bylo i jméno Držek, jakož vidno z oaadnlho názvu DržkOT. Jso
i osady Dríov, Držovice.
") Víz i ManCál. Maníati ^^ nSco mSkkého maCkati (na pf. hniBkj^lJ
-16. Koncovka et, R<\:
Bajed (v. Bajza), Hamot (v. Hamata), Hejret (v. Hýra),
Kodet (v. Kotlat). Komtst (v. Komeátlk), Keint (in. Remet, v. Remek),
Švrakeťj.
47. Koncovka eta, edu:
Beleda (v- Bulena). Koraeda (v. Komet), Mereda (v. Merta),
Kebeta (v. Reb), Bepeta (v. Erpek), Šeremeta*), Štrleta'), Sla-
peta (v. Šlápota).
48. Koncovka ta:
a) Bárta a Bašta*). Berta (bráti), Brepta a Blepta*), BuŠta
(v. Buá); Capita"), Cudita (čuchati); Čutá (čúti); Kalita (v. Kalista),
Kanta (v. Kaňka), Kasta {v. Kácha'), Koryuta"), Kresta (v. Křes);
Mešta. (m. — Žta, v. Meha); Pachta"). Paáta (V Pasa); RaŠta
(v. Raáe) : Síta (šiti), Slintá, Sprachta a bprachta") ; Šifta (v. Šlvara),
Solta") Špachta"), Šrachta^>), Štřpita (Stfpati^*), Šupita{v. Šup);
Trachta (v. Trakal); Ženta"); d) Dopita; Souburta").
49. Koncovka tb (m. ťa):
Balatě (v. Balihar), Osopté (osopiti se).
50. Koncovka t:
Kryt; Neraejt (nemyty.
51. Koncovka tý:
Sutý"); Dosetý, Nedobitý.
52. Koncovky ták, tyeb, tis, tefi:
Hamták (v. Hamák), Rašťák (v. Raáta);
') Souvisí se Ěverk.ili, évertati = Svitnfiti; Svraket = fivrkot,
vrkot; pol, szwargotaí = ňvadroniti.
"i l^atfi nejspISe ku alovu Šermovati. I v ruStiné jest p^mi
leremetev. , , , .
») Viz Skrdla a Škriile. Skrleta m. Skrdleta (Škrtil).
*) Via Baiout; í před ía přeSlo jednak v ř, jednak v í. Ze jména
a i t a vzniklo sloveso b a 3 1 i t i ^^ jisti {a jistou labužnosli).
'5 Kmen h r a li ; viz Brebera a breljencovati.
•j Capati = drobnjm krokem choditi (zvlAStě o dStech malých
e tiká) ; vík Ijiké CapouĚek. Od i- a p i t a utvureno sloveso c a p i t a t i.
') Osailni jméno Kafttice.
•j Náleži ku kořeniti se (v néCem, na pf. v jídle, jako prasata
korytě) ; viz i Korenda a Kurejndl. Slovo koryto s tím aouviai.
•) Via Paflia. PonSvadž páchati (i"íti, orati) jest téSkíl práce, proto
a c }] t i i i se i.od Pachta) má vjznarn těikého, úsilného délánt. — Osadn!
néno Pachtovka,
') VÍ8 také Sp ráchal. V jiných kiaiiji;»'li fiká íil' žbrachta, žbrSchal.
ffzmaa: ve vndĚ ae máchati, ani-l"i t.ik.'- i l,i .ii.ii i, žvaniti.
") Náleží k Ěoliťhati^hli!. lil ■ ■ .n Viz i gol;
") Souvisise jménem ptáka 6|i. I I ■;■ > i.islczaky), ňpa í t
tto. Spatz; slovesa Ěpa-chati, an^l -j'''-''' i'-' i"iii. Špachla tedy
mluvka, špaček = ávatlajíd pták. Viz též, Spndrna.
'•) Sráchati neb Brachtati se = zvolna a ae Šramotem se nĚki
vléci. Príbuano slovu Šramati se,
») Sr. StĚpina.
") Jako od bráti utvořeno Berta (poberta), lak od h a á t i Žen
i žentour =- hnací stroj (utvoteno jako buchourj,
") Kdo kde koho abouf í.
") Osaduí jména Sutice a Soutice.
Šolín,
Huptych (v, Houpá};
Kalatis (v. Kalatj;
Jateš (jatý).
53. Koncovka da:
ii) Belda (v. Bělena);
Canda (caniti, v. Cenca), Carda^), Culda (v. Culek),
Carda*), Čejda'), Omerda*), Čuberda (íubměti), Čulda (v. Culík)
Drda");
Funda (t. Foun);
Halda (í. Hála), Hozda");
CUanda (v. Chláňa);
Kaiida (v. Kanta), Karda'). Korenda (v. Koryiita), Kšáda*),
Kurda (v, Kuř), Kvarda"), Kvazda (kva-siti'"), Kvizda (v. Kvía);
Morda");
Pelda (v. Pěla);
Renda (m. Rera — , v, Remek);
Serda (v. Serík);
Salda (v. Šal), Sanda fv. Šanta), Šimrda (šimrati), Škalda
(v. Škaloud), Škarda a Škarda (v. Oškera'^), Šmarda "), Šraerda
(Ošmera), Šolda (v. Šolta), Špelda"), Šráda (v. Šrejda), Šunda'*);
Tolda (v. Potolka), Trenda (v. Trejc), Trolda'«);
Vožda (voziti), Vražda'^.
b) Nebuda"), Nekarda (v. Kardat, Nekvinda'"), Net,erda
(v, Terš), Netrda (tříti);
Pobuda.
') C4rati = aem tam choditi, tudíž carda — veselj, lehký človSk.
■) BiiďnáleSi k Cárati, anebo jest to Carda ; viz Cabraija a Čabrad^
») Náleží n^spíše k čajati — Cekati. Byla i jména Čejta, Čeja, Cemut
na svědectví osady C^ov a Cejtice. Viz též Cejna a Cajánek.
•) Kdo řmérá. Cmírá. — Osadni jméno Cmerdovka.
') Souvisí s dráti : odrdaní klas — vydrolenj. Drcla drta, cdtiid
drtiti. VJznam týž co Drdla.
•) Kdo rozhaziye ; viz Hozný.
') Souviai 8 kárati, jako i Nekarda. Obojí znamená pokái'ání hod",
néhfi, nekázaného ClovĚka. Odtud nadávka : Ty kardo ! V Nekarda jest m
se silo vad.
•) Ode zvuku tí U nebo kid.
*) Kvárati a kvatiti — mrhati, též uiisati.
") Osadni jména ; Kvoaovlre, Kvasňovife, Kvaakovice. Kviiaetice.
Kvaaejovíce, Kvašen, Kvaainy.
") Patři k mořiti; odtud zmordovaný -- zmořený, unavený.
"i Škarda jest formálné i věcně totéž co Skalda.
") Souvisí seSmárati -- Čmárati; Smára prouha.
'*) Viz též Špeliua. Řpelili (na Moravě) -- stríiti do někoho.
") Náleží k 6uméti - hiiiCeii, Šramot dSlati.
'*) Náleíi k t rol i ti, droliti. Trolda -- kdo rychle mluvl.-
") Souvisí a vražiti, dnes říkáme (se zmoc&ovacim ne) novraSiti;^
Vražda tedy - = nepřítel. — Osadni jména : Vraž, Vražíce, Vraíkov, VraínáJ
Vraínov.
'■) Sr. Pobuda. Nebuda kdo někde nebývá.
I") Místo Nekvilda; i před zubní hláskou rádo ae mění v n, na pK
velký 3 vQtáí. Z kvinda (m. kvilda) na Slovensku utvoFeno alovr^
kvintovati -- kvíliti.
- 97. --
54. Koncovka tek, dek:
a) Cabrádek a Čabrádek (v. Čabrada), Klapetek (v. Klapač),
Kodytek a Kodýdok i Kodádek (v. Kodet), Šuldek (v. Sula);
h) Vostatek, Zbytek.
55. Koncovka tka^ tko:
Balatka (v. Balatě^, Ležatka, Šabatka (v. Šabata);
Kukátko (v. Fuka), Vrťátko (v. Vrtiš), Žahátko^).
5(). Koncovky dl, ti, tel, dlo:
Korejndl i'v. Korynta), Rendl (v. Renda);
Činatl*);
Kazatel, Těšitel;
Kresadlo, Sekadlo.
57. Koncovky dr, ter, tar, dera, tóra:
Kandr (v. Kanda);
Hamatr a Hamater (v. Haraata);
Šupitar (v. Šupita);
Flandera*), Kandera (v. Kanda), Klindera (v. Klíma), Kví-
dera (y. Kvís);
Žvátora (zváti).
58. Koncovky das, dis, daš:
Kardas, Kardis, Kardaá (v. Karda'^).
59. Koncovka r, er:
a^ Babler (v. Bablich), Bajer a Bejr (m. Bejer, v. Bajza),
Bebr«);
Cemper') ;
Čonder*) ;
Dejmer (v. Dejm);
Fiker (v. Fik)-
Hujer^};
Chrler (v. Chrdle);
Kalaber a Kláber (v. Kaláb), Kobr a Kober (v. Kol)ík);
Lajer (láti), Lámr (lámati), Liser (v. Lisec);
Mazer (v. Mazák);
Pacher (v. Pacha), Pejzkr (ps. Peisker, v. PajzkaaPejzkar);
O Balatka - tlachal, ale ta,ké — tlach, řeč ; ve rčení „nestojí to ani
za balatku", za řeč.
•) Žahati ^= páliti. Žahadlo se říká člověku hbitému jako oheú.
•) Viz NeCin a Nečina. Jako od Galista utvořeno Galistl, tak od Či-
nata Činatl. — Osadní jméno : Činatel.
*) Souvisí s fláma, b láma ti = na prázno choditi, zahálčivě se
toulati.
*) Osadnl jméno : Kardašova Řečice.
•) Náleží k b e b 1 a t i, b c p t a t i = nejasnó vyslf)Vovati, zajíkati se
koktati.
') Odtud pochází cemperovnti = cepovati; mjo vsutn jako ve jméně
Klempera. Cepr = Tepr, Tepera (viz tyto); cep (hI tepati.
•) Patří k č u 11 d r o v a t i - klouzati.
•) Kdo zpívá huja, hujajá. Sr. llojsák.
7
Sopr a Sopei' (aopiti se'); _
Šaler iv. říal), Šavr (psiino i Schauer. v. Šafek), ŘiŠler (^4
Šlati), Šmfdr (v. Šmída), Snjdr^i. Št.rbr>), Siibr'|, Šuler {v. Šula)^
Ttípr (tupati), Triijer fv. Tn-jc), Tropr (tnipiti);
Zivr (zfvatiM, Zumr (v. Ziiman).
i) Ulver (uleviti), Ždímer'')-
60. Koncovka ar:
a) Bacar'), Bajar (v. Bajza), Balihar(t.éž Barychar, Harybor"), ]
Belihar a Belichar (belhati, v. Bělena), Bojar"), Buohar (v.Biifha);f
Cabicar (v. Cabica), Casar (v. Cásek). Celar (_v. Celoud i, Couvara
Cmuchar;
Fikar (v. Fik), Fukar (v. Fuka);
Helikar(v.Hi51a), Hloucar'*), Hutar i v. Hutat, Hůvar"). Hylžai
(v. Hyleš);
Charypar'^);
Kazar, Kejhar (v. Kýhas), Kejiiiar"), Klouzar iv. Kiu?.). KhiiH
par"), Kodar (v. Kodeš), Kmnbar'*), Kvapar (kvapitit;
Ol. azQK^H
') Oaadni jména Sopnty, Snpntnice, SoprC (tdlo nqjspía od osobníbo
jiii. Soprka).
') Kdo chodf Snejdreu), t. j. šejdrem, ěevercm.
') Stibati == okusovati, proCeŽ Stibec (obyCejně se riliá ždibec)
kousek.
*) Náleží k fiultrati (na Moravě) =: Sptnít ; Subravec, pol,
brawiec = darebák (Lump), Subravina =: hninta (fiesindel), NepatM sei
také &il)finky (taSkařina?) — Osadnl jméno; Šubnivice (v prus, "'
a snad i ŠibMn (\ Cei-hňťh).
») Vi2 též Zevi, Živla, Zíval a Zivakl.
') MíRto Sžimer; kmen žioi (žtrn-); vis Zužimal a osadní jméno
Žimiitire. Ježto »* slySI ae jako b1 a spfežka tato ve alovanStiiiS inĚnf se
ve id (na pf. nis. voz-želenie =. vnždeleiiie, Cefi. zžár = ZcHir. roídi =
roKJíi 2 rozha), proCež sitmati zni ždímati.
') Bacati v dčtské mluvíc — bíti. OstataS možno že Bacar jest
Pacar (v. Pac.)
") Baliga (oa MoravS), baliha ^ pomluva, kleveta; baligati, balá-
chati, balákati, baláiiti ::r klevetiti, LIachati. Kmen bal ^^ baj znamenA
(dle MikloSiCe) původně znFikati, mncnd slova mluviti : Ceaké a ruské
bala-mntii: (feSmi hledét zmásti) jest. složenina, jejíž prvý Clen jest bal.
Sr jeStě ruské balakať = balArbati, balE^ur ■= tlachal, SpaSek. fipr^inaF.
Sem niileží též jména Balák, BalaC, Baltií!ek, Balaa, BalaSUk, BalátS, Ba^
latKd, Balada, Baladran.
•) Totéž cr> Bojan (v 1. kap.) = bojovník.
'") Náleží k hloutati = hltati, hltavě pol J kat i.
'■) Viz Hovora.
"j Jméno to souvisí s moravskjm charabeia ^= brkač, der Sto 1-
pereť. Viz ostatně také Harapfik.
") Kejinati, kymáceti = klátiti. Zdá se bjti téhož pilvodu coj
kovati. J
") Jméno to z CeStiny nelae vyložiti. V luŽ. srbrStině jest vBak'1
klumpatf, klumpnyí, kl umpot afi, jež dle Pfulova slovníku znař 'I
mená „den Uumpfen Ton bewegten Waszers" , proCež : „ruckweis^fl
ausgiesaen". Šplouchati, žbluňkati. W
") Jměno to pFivíidím ve spojení h ku bia ti (v, Kubla) = zalialo-ia
váti (proti de-fiti, mrazu), m je zmocňovací jaku v Cemper, Klempera^
odtud kunibálek ^= místo nuzně chr&nici proti slotě. — Jména samot
Kumbálov.
Lafar'), Lehar (lehati), Lejdar (lajdati), Luncar'), Lusar');
Mlchar (míchati);
Nocar (nocovati);
Pachar (v. Pacha*), Pajdar (pajdati), Pejzar a Pejzkar
llpsAno Peiskar, v.Pejzka). Pelar (v. Pěla), Pchar (peháti), Plesar
■ (plesati), Plouhar a Plojhar, Plundar");
Remar (v. Bemek), Rojar (rojiti se*), Roušar a RauŠar
[ (v. Rousa), RJpar (v. Rypka);
ŠajtarJ), Šantar_ (v. Šaiita), ŠiSinar ív. Šišma), Šnejdar
I (v. Šnýdr), Šolar (v. Šolta), Špilar (apllati), Sraniar (v. Šram),
\ Šubar (v. Šubr);
Tejzar");
Volkar');
b) Spisar (spisovati), ZnirzHkar.
61. Koncovky or, onr (over):
a) Buchour (v.Biirhar), Pátor (v. Fatka), Hozdor (v.Hozda),
řMazour (v. Mazer), Padoiira^PaJouriPa^dur (v. PřiduchaXPietori''),
I Pitour (v. Pitha), Šandor a áantor (v. Šanda a Šaiita), Šl_ambor
I (v. Šlamba), Šlehover a Šlehoťer i Šlehuber fm. ělehour), Žahour
I (pa. též Žahauer'>).
*) 21evor'=).
62. Koncovka ř (ař, oř, Iř);
Oíhař (v. (''iha"), Omuchai' (v.Cmuchar), CochnářaCochnář")
I Hromíř (v. Hroma), KabalAr"), Kaltf (v.Kala). Pleskaf (v. Pleska)
JBuchař (ruchati), ftiíaf (ftič.lkl, 8ikaf (,v. Sika), Trohoř'"!.
G3. Koncovka xa. (ara, era, ora, nra:)
a) Brebera (v. Brepta);
Cipra");
') Místo Lapar (kdo vSe chce polapiti), ar. rafriouti,
>) Souvisí s 1 u n k a I i ; viz Lunčík.
•) Náleží k luskat.].
*> Pacharfc v ruStinfe — oráč. VÍK také Pacher.
*) Plundati se ^ zvolna v blálé choditi.
*) Osadili jméno Rojíce, Rojako.
') Souvisí se fiajdati =: kfiv6 choditi, pajdati. Viz Sejda (v II. kap.)
'') Jméno temné ; snad m. Tejcar (viz Tejc.)
•) Volkatí = povolovali: viz té2 Vulkán. Lid říkfi folk, na př .
L^MIáileSi ae nemá dálí v6ecek folk" (plná vůle)".
'«) Jméno z Moravy: kdo za patama chodí. Pjatiti sloveso.
") Náleží k iehati. Sahati (páliti). Viz téi Žahátko. Žahour slujů
ítaké kaSe z jahod, kteréžto slovo jest vSak jiného původu; jahodoví slově
řtaké iahvi (m. jahvi) a tedy Žahour m. jahour.
") Naletí ku slévati; alev Slováci jmeniyí vodní vlnu.
"i Oeadní jméno Cíhary.
") Coclinili se v nfiCem (Kottův h1.) = nepořádné néco dílati.
") Kdo stroji kabaly, pletichy.
'•) Viz také Trohon. Snad ta jména souvisí b nis. trogať -"
I dotfkati,
fc ") Viz i. Cipln : kdo mluví cípavjra hlasem (jako kuřa'.a). Jest
Kl v obecné mluve slovo cipia.
- 100 -
Cadera a Caděra (v, Čada), Čakora"), Coučera (čučeti);
Dakara^j ;
Hovora (v. Háva'), Hudora (v. Hud);
Chamra (v. Scihomek), Choděra a Chodora (v. Chod);
Jilikora*) ;
Kanéra a Kaůkura (v. Kaňka), Klapera (klapati), Ktembora
a Klemera"), Kleinpera (a se zdvojenou příponou KlemperMt
i Klenipora"), Kleoora (v. Klenka), Klinera (v. Klindera), Klin-
kera aKlinkora (v. Klinka), Kobera'), Kodera a Koděra (v. Kodarj,
Kokora (v. Kokeš), Kotera a Kotéra*) (v. Kotyškaj, Krákora
(v. Krakeš), Krarapera"), Kumbera (v. Kumbar), Kumpera'"),
Kutera (v. Kut), Kvlčera (kvičeti");
LÍkora^=j, Livorai*);
Mečera Onpčetii. Michera a Michra
Piskora ipiskatij, Pi.škora ipškatii.
Mazura (v. Mazour),
Iv, Michar);
Paděra (v. Padour''
Pitra'*j, PJindera'");
Kebera (v. Reb);
Satra (v. Satus);
Šantara a Sandera i Sandra (v. ^Šantor a Šandor), Šatra"),
Šavara a Šaťera i Safra (v ŠaJekj, Šemera iv, Šeinfk), Šitra'*i,
Š-vara'";, Šlambora (v, Šlarabor), Šraatera (šmátati), Špitra (špi-
tati), Sumera (v. Šum a Šunda"), Šustera (v, Šusta,);
') Víz ček. Čakora nejspíáe znamonti ; sekáC, práC,
') Místo Kdákara. V luž. arhůline liakaí ^ kdákati (jaku slepice).
') Oaadní jméno Hovorovice.
*) Jilikatř = helekati,
') Klembati = klímati,
•) Souvisí s klepati. Sr. křápati a křampati, calmti a cambati,
trápení a trampota, — Som náleží též klempif a kolovrat k tez&m
tikleněu^ch korali kleinpr<ia.
') Viz Kobr. — Jest v&ak jeSté juiéno kobera (na Moravě) jiného
pfivodu avjznamu: břieliáS (kobero ^břicho) a nUluJ i sloveso koberati se =-
kolébali se (jako bficbatl lidé mívají kolébavou chůzi).
■) fJsadní jméno Koterov.
*) Křampati ^^ chrámatí, křápati.
'") Snad místo Klumpera (v, Klumpar),
"i Sr. Kvíkala. OHadni jméno KvlCovice.
") T, j. liknavj.
") Nileží k liti. Vík Lívka a niirodni pokrm lívance. — Osadní
jméno Li vousy.
") Náleží k padati; sr. padĚrkovat = padalky, odpadky sbírat. Pa-
děra = padlj Člověk, padouch. Vykládati paděra co pa-díra (Afterloch),
jako se ve slovnících Cte. je hledané
") Viz též Pítour. I v nifitíné piják alove pit uch,
"j Plindati = plýtvati něčím (n. př. jídlem).
") Náleží b Sátalí = cloumati, klátiti; Sátati se = klátivB
choditi-
") Šitati = mrskati. Viz též Šítanr,
'*) Náleží ku slovesu oSivati se, Sit-i sebou. Viz též Šifla, Šojvl,
Šifalda, Sifaldor.
■*") Sumera jest formálně skoro totéž co SumaT (fipatnj hudec), Z toho
vidnu, jak široký smysl má slovo Sum,
Tepura iv. Tepr'), Trepera Iv. Třepeš);
Žákora'), Zebera (žebrati).
b) Ždimera (v. Ždimer).
64. Koncovka rek:
Dadourek (v. Dadák), Fukárek fv. Fukar), Kabourek a Ka-
burek (V- Kábaj, Kapourek {v. Kapeš), Mazurek (v. Mazour), Pa
courek (v, Pac), Roušárek fv.RoaSar), Šamárek (v. Sámek). Šnej-
dárek (v. Šnejdar),_ Vaburek (vábiti), Vidourek (vidéti), Žahourek
a Zahourek>) iv. Žahoiir).
fíó. Koncovka řka:
Flaaderka ( v, Flandera), Haverka fv. Háva), Havorka iv.Ho-
vorai, Materka imásti), Paderka i'v. Paděra), Šusterka {v Šustera).
66. Koncovka řík:
Bajeřík (v. Bajer), Kavřík (v. Kaval), Spandřík*).
67. Koncovka rec:
Komberec a Komberc (psáno \éí německy Gomperz").
68. Koncovka rt, rd:
Buchard (v. Buchar), Caprť) ív. Capita), Cikharť), Cakrt
(v. Čakora), Erbrt fv. Erbek a Reberai, Fikart ív. Fikarl, Ha-
laburt"), Hytart (v. Hylik), Kábrt fv. Kabourek), Kandrt (v. Kan-
dr). Klempart fv. Klemperai, KlindrtfKlindera), Klumpart (v. Klum-
par), Kokrt (v. Kokoral, Paprt (v. Paplk), Pichrt (v. Pichler),
Pikart a Pikharďi i Pikrt fv. Pika), Pithard fv. Pitiia), Ramrt
(v. Rameš), Šubrt (v. Šubr.)
6y. Koncovka rda:
Breburda (v. Brebera), Curnerda a Čuinrda (čuměti), Halaburda
') Osadili jméno Tépefe.
■) Žákati = kfifeii. Os a dní jména, Žákava, Žákův, Žákovice.
') Leckde pu Čechách Bly6f se záha ni. žáha („pAlI mé záha").
*) Spán dra = spáí,
') Komberec pfivádím v Houvialost .se jménem Kobera a mám za
to, 2e m se vsulo tak jako ve jméně Klempera. Srovnej koberati se
A komlfílati se (na MoravS obé béžno).
*) Capati = drobné krůíky dělati {jako déti malé); prolo capart =
malé ditS a pak vfibec nebo malého, drobného. Caprt se formálně t^méf
ani neli&í od capart, — Osadni jméno Capartice.
') Cikhart m, Cikart; cikati = sifkern, také moCiti (harnen).
•J Místo Haraburt: viz tél Halaburda Jméno to lze <ivojako vy-
kládati: oj v Kottově slovníku nalézá ae sloveso harabiti s výkladem:
achráftovati, hospodařiti, odtud je možno jméno harabarda, co Bchrafio-
vatel (JEtko Breburda) a barahurdí =^ rozbĚné uechráněné věcí; vedle toho
i) harabura znamená kfik, rSmua, a haraburda = eiovĚk rámus tropící ;
V tomto případě jest to jméno složité, vzniklé z hara (v. Harach) a buř
(bouřiti, v. Burda a Souburta). Jsou- to ledy dvS jména stejného znSnl
& rozdíhiěho původu, (Hara rSdo se akládi s jinfm jménem v jedno
slovo: viz Haramut, jeat. též přídavné haramužní.)
•) Pikart = spiklenec. ACkolí mně známo, že přezývka Českých
bratří („pikarti") odvozuje ae tu od heghardů tu zase od Pikardilíl {val-
denských obyvatelň Pikardie), pfeco neváhám vykládati ji z tohoto f eskélio
slova: byliť — arci s poCátku — považováni za tajnou spoleCnosť, si>ikloii
proti v&em řádům pani^ícim, a tedy ovSem mohli od nepřátel a neznu.Ic&,
pgdéfiených pověstmi o tajemných jejich schůzkách, nasváni býti pjkarty
• 102 -
(v. Halaburt), Havrda (v. Havcrkai, Hykrda(v ilýka,, Kavrda (v,
Kaval), Kokrda (v. Kokrt). Saburda (v, Sábai, Šavrda (v. Šavr).
70. Koncovka rat (rad) :
Chamrad a Hamprát i Chomraď).
71. Koncovka rata:
Caprata (v. Caprt), Šafrata (v. Řavrdaj
72. Koncovka ran:
Baladrau (v. Ralada), Pikran (v. ]*ikrt). Sa.trati (v. Satra).
TS. Koncovka ma:
Šafenia (v. Safra), Špadrna^).
74. Koncovka ral:
llamral (v. Hamák), Chamral (V. Chamra), Kanderiil (viz
Kandrt), Kukral (v. Kuká), Štibral (v. Štíbr).
75. Koncovka rla (rle):
Fikrle (v. Fikar), Hararla a Hamrle (v. fíamral), Hekrdia
(v. Hek), Hezrlti a Ilýzrle a Hezrdle'), Kabrdle (v. Kábrt). Kohrle
(v. Kobr), Kocaiidrie a Kořandrle'), Kodrie (v. Kodeš), Kiikrdltí
(v. Kukral).
7tí. Koncovka rllk:
Camprlík"), Fandrltk Iv. Fanta), HamrUk (v. Hararla),
Havarlik a Havrtik i I [avrdlf k ( viz Havrda), Kabrlík iviz
Kabrle), Kandrllk (v Kaiiderálj^ KaiikrKk (v. Kaňkura), Kavrllk
(v. Kaval), Kotrlík (v. Kotera), Švandrlík (v. Svandai, Zejbrdlfk').
77. Koncovka V):
a) Bejvl*). Bredl (v. Bredaj, Brkl, Bruml;
. Cedí (cediti);
Deml (v. Demecí, Dusí (v. Dusj:
Fantl <v. Fanta), Fejkl (v. Fejkst;
Hapl (v.Hop"), Hejbl a Hýbl, Houdl (v. Hiid), llucl Iv. Hucek).
Hykl (v. Hyka);
I) Viz Schomek, Cliamra, Chumrák b. Clioraiit. Jaku z karaburda
utvořenu harabiirdt, tak z chamrad rhauirad! a z hanpmt (kteréž jest
c-hajurad se vaiityni p) hamparáti (naskládané staré v6ci).
') Viz Spaííhba. &ká se ; ,6padrnáeky si z někoho tiélati" (posměch,
íxSkjX Takú ipač-k znamená Člověka Sprýmovnélio, Saákáfe. Kmen ipa,
B9i totočnjs/narevndroniti, ívaiida, Svasta). ňrafSváti, žvaniti), hia (kvaii(la>,
emt (Cvaniti, čvanCaral. Nálež! sem též něm. Spasz.
") Souvisí a halili = Šklebiti se, nepěkné ae usmívati, Hýzrluvá
z Chodfi — atarofeská rodina vladycká.
') Kotec = liouda kramáfská, z ptken sbitá ; koranila = větii taková
houda, zvláště takové, ve které se lidem podávaijí pokrmy a nápuje (n. př.
o poutích, trzích), odtufl kucamla, jméno mnohJi'h krCeni a tanílren ;
korandili -^ kázati 'ježto kazatelna jeat také jen kotec, kocanclai, tlachati.
*) T. j. eaprlík (se vsutjm m jako v Klenipera ; viz Caprt. Camprlík
se Kká dětem, jež nohama mrn^i.
') Kdo se pořád aem tam ífgbnije; neposeda.
') Srovnej s touto příponou r (Behr, Sopr, Šavr. Šuhr, Tepr atd.)
") B^vl má se tak k fijřoo/, jako HejM k híbal. Sqvl k fiival, keijvl
ku kýval, Pivl k píval.
■» NáteSI k haptui. t. j. Bdélati kop. V luž. srbStiné kápl = kůň
(V dětské mluvě). Sem patří t»ké rčení : hapatýrtm IjĚžeti (skokem).
Chodi (v. Ch'jd);
Jeki (y. Jek), Joukl a Jukl (v. Jauka);
Klepl, Koukl, Křesl (v Křes);
Letí (létati). Lihl, LI/1;
Mátl íi Mátl, Maz] (v. Mazer), Mertl (v. Merta), Mot! fvíz
Motek) ;
Pacl (v. Pac). Páchl fv. Pacher), Pichl, Pikl (v. Pika), Pisti
(pístiti tj. pístem míchati), Piěl (v, PiŠel), Pivl, Praskl;
Rebl (v. Reb), Bobi (v. Roboch), RydWv.Rydvali, Rykl (ryki.
Rýpl ív. Rypar);
títrobl (7. Strobj, Stydl (m. St.) ;
Šaiitl fv. Šauta). Šejvl (v. Šfvara)._ Šibl ív Šfba), pkcdl
(tn ^Škerl v. Oškera), Šmidl ív. Šmída), Špetl (v. Špeta), Švaml
I (v, ňrain), štípl (štípnouti), Šupl (v. šupj;
I Tejkl (tykati), Tekl, Trapl (trápiti). Tyřl (v. Styřík);
I Zenkl (zinkati, CBUgati, cinkati), Zevl (v. Zlvr),
*) Nejdi (m. Ne-idP), Neiml*), Necvrkl, Nevrkl;
I Pomajzl a Poraejzl');
I Skrabl (n. Škraba), Spejzl (v. Pajzka);
I Zahykl fv. Ilykl).
78, Koncovka el:
a) Brchel'), Cuheii*), Káchel (v. Kácha), Kutel (v. Kut),
Mahel fv, Voraahai, Mazel (v. Mazer), Rubel (v. Ráb), Šavel (viz
_áavr), Těhel'), Tušel (v. Tuš), Vrhel.
WL b) Ohrhel'), Vydrhel.
^P 79. Koncovka 11, iil {forma particip. perf. act.):
m a) Bákal (v. Bak), Bažil fv. Bažout), Běhal, Blábolil, Blámal
'■v. Flandera), Bořil, Bouchal a Ruchal, Boukal, Brázdil, Brejchal
(V. Brejha), Brkai, Brodil, BrouČil a Broukal. Brousil, Břešťál,
Břinčil, Bryndal, Bučíl^i, Budil"), Btimbal;
Cabal"), Cambal"}, Cejkal, Ceplichal a Caplichal (v. Ceplecha).
Séral (v. Cejrát), Cmíral, Čouhal a Coufal, Crkal'^), Cupal;
Čadil a Cedil, Cekal, Česal, Číhal, Čmuchal, Čuchal");
O Utvořeno od Neida (viz toto), jako Fantl od Fanta, Hykl od Hyka,
1 od Piva atd.
*) Utvořeno od Neima jako Nejdi od Neida. Neima se nevyskytlo
i [iřymenlrni, ale jestt Tajina a N^nian.
■) Majznonti, mejznoiití ^ niáznouti. Viz také Fejks.
*) Grchati se = vMtávali, probírati se z něCoho.
') Nilleai k čoiihvi.
•) Souvisí s itíUi. Těhel --= těhaf, pracovník, dčliiík,
') T. j. ob-vrhe! (v. Vrheli.
■) Pozoruhotlny jsou tvary: BroiíCil, Břinfil, Buíil místu uCťkávanJcIi
uee!, BřinCel, Rníel.
•) Oiiadni jirn'no : Ru.iildV.
'•) ralinti .■s\<a\\ Via Cabrádek.
") l.';iriili,ili, i',l[ii|.;l[i cabati, Capati (v blátě).
") Or^niliii |]in'iio '_'iki>vice.
") Osadni jiziéiia Čn.-haluv, ČichoFice, Cichtice a NeCichy.
- 104 -
Dejmal, Dlabal, r)lAžilil'\ Ďobal, Doiihal, Drápal, Dnisal^
Draštil IV. DraŠťákj, Dráždil, Dražil, Tlrbiil'), Drchal (v. DršataU
Drkotil, Dřfiihal'), Drmal (v.Drmola), Drtil (v. Drda), Dupal, DurdiÚ
Dusil;
Erbal (v. Erbek);
Foukal, Frkal a Frgal;
Gzel'):
Hamal, Haněl, Hasal (v. Hasa), Hasil, HavaŠil fv, Háva), HejJ
hal*), Hejkal"), Hejral, llemzal (v. Hemzai. Hesil (v. Hes), niadÍI,J
HlobiPj, Hnízdil, Hnojil, Hodoval. Houkal a Hukal, Hrabal, Hradil,!
Hrazdu, Hrkal, ílumhal a Hunial"), Hylm! i Hejbal, Hynhal')j.f
Chejehal'*), Chladil, Cliloubal. Chniaťal a Chniátal. Chrastil, |
Chvátal a Chvátil"), Chytii;
Jejkal, Ježil;
Kabil a Kabosil (v. Kába), Kácal (v. Kác), Káchal (v. Kácha}J
Kálal (v. KalačJ, Kapal, Kasal'"). Kaval"), Kazil, Klácel (v. Klacák^
Klasali'), Klečal, Klepal, Klesal, Klouzal, Klubal, Knákal a KňákaJ";
Kobosil"!), Kokšal (v. Kokš>'). Kopal, Kořil, K^-tal, KoukaíiJ
Koupil, Kouřil a Kurii, Kousal, Kouzal'"), Knipil, Krutil, KroutilJ
') Oaadni jména Dlažďuv, DlEižkovice.
'i Osadní jménu Drbalov.
') Dřizhal pocháai od dHďa, po), drzazya = LHrika ; ilřizUal tedyj
nejapi&e = tFískal. Viz ZdKzhal,
*) NáleÉÍ ku jsíi; = dúvádřti ; v pulětiní .-/m' se řik;i i- doLytku. kJyřl
stfeCkuje.
•) Kdo volá hej !
') Hejkati = volati hejl
') Hlobiti = dělati ílai), (iruhlubovaij riťti vytlliihávali nůr^o,
") Kdo říkává Často Am.
»| Kdo volá hyn ! (t. j. hle tam \)
") Souvisí « diechtali.
") Osadní jméno Clivatliny.
") Osadní jména Kasalico a Kasejuvine. — Kasati se na někoho.
") Viz též Kavala, Kavns, Kavan, Kaváiiek. Kavín. Kavina, Knvrtk;
Kavrlik a jintíno ptaCÍ kavka. Kmen ioe, příijuzní kmenu gav,
(v. Háva) = vydávati křik, hovořiti. Odtud portiázi také jméno
(mluvka, tlachal), kafraii (kláliositi, narirař.i). gafie na Slovensku = tln
kamia (haviříiKá l)ouda nad dolem, kile se kovkupové pFed práci snhásivi
a spolu hovoří i modlitbu konají == Sprerhlmde), kanA = havran. V r
Stíně kavka sluje galka (m, gavka) a u Malonisí halic^a (sr. hatas a havaafl
") Souvisí ae ataroCeskyra jménem kld; ílatei ^ vtipná, SertoviL,
řeí, posmĚSnJ Uaeh. Příklady ze Štítného a Husa uvádí Kott. \v doplfid^
slo vniká).
") Kňákati =■ káchati (jako kachna).
") Kohoaiti souvisí s Kobas, Kobus, Kobeň.
") KokSal utvořeno z Koke jako HylSar z Hyleá ; jest to kombluí
dvou přípon í-oi farj.
") Nesouvisí to jméno s konKlcm? Kmon htd, rus. kudesit
váti, kouzla strojiti, kudesy kouzla, Cáry ; s Ciniž srovnej tujo (m
Cudeaa) — div, záarak.
Kroužit, Krašil, Kryl, KrákulM, Krančil''), Kujal'), Kukal, Kusal,
KuSaJt), Kutil a Kutal, Kvapil a Chvapil, Kvasil, Kvokal, Kýbal
a Kýval i Kejval, Kyiikal^);
Látal, Ležal, Lfbal, Lfsal a Lejaal, Lízal, Loudal, Loudil,
Loužil;
Mahal"), Máchal, Makal'). Mancal a Maučal (v. ManCata),
Mařihal*), Mátal"), MazaU") Mejkai") Michal, MohaI'=) Momil").
Motal. MouraP*), Mrhal, Mrkosil"), Musil, Mydlil, Myslil;
Nutil, Nužil'"!;
Oral a Voral;
Pácal ty. Pac), Pajdal (v. Pajdan, Papal, Páral, Patřil, Piíjpal"),
Pikal ív, Pikaj, Pípal (v. Pípek), Pišel'^), Píval, Plašil a Plašil,
Platil, Pleska], Pleátii, Plhal (v. Piha), Pllhal'^), PKskal. Pllštil,
Pluskal a Ploskal"), Potácel"), Poutal, Prášil"), Prchal, Prskal,
Prudil, Přihal"), Páikal, Pudil, Pykal;
Radil, Rmoutil, Roubal (v. Ráb), Rouchal (v. Rouch), Rousal'*),
RouSal a Roušil (v. Rousa), Rykal^^j, Ryl, Rejpal {v. Rypka);
') Krákali, krákati tahati za vlasy,
■) Nejspíše tolik znamená oo kfandal, chřáatal.
*i Kdg kuje ; pletichat, ůkladník. Kujal Ca Kujan) vaniklo asi tuk
omirganicky z tuji, jako dmul zo dmu nebo duji z dotui, Kúii, pnien. tcovu,
má vjznara hinotnj; kuti, ťuji, mravní. Osadaí jméno KiOava ; v PolStě
KiuawianJe (obyvatelé jedné krajiny ve VelkopolStÉ) a v Čei^hách Kujeváfi
(obyvatelé krajiny kol Vya. MJta). ' Nepatří gem také nadávka kujm (vedle
Kujan, jako Krehgn vedle Krehan, Pojmon vedle Pojman)?
') Viz KouSa. V ruStinĚ kuĚaC = jísti, vedle kusať = kousati.
•) Kynkati se = klátiti se.
') Náleží Iniď k maha imazati, viz Vomaha! aoelm k na-mahati;
v tomto případě netfeha se pozastavovati nad tím, že by Mahal bylo
luožné hen iiřHIfžkv ("'i, ?■», ni/J, srovnejme šlím jména: Pejpal (ra. Upeipal),
P-
■ \l:ikalov.
■■'■J<K' jisti.
.ejka
') M:,i,l
•) Mn,r
"■) Osadni jmúno Mazalov.
") Obyčejně se uživá složenéhn
"Ó T. j, mohutní, mocnj.
") Mom-tati = mumlati.
"j.MÍKto Mhoural.
") Utvořeno od Mrkos (viz toto), jako Koboail od nedoloženého Koljos.
Viz též Lakoíil, Kabosil.
'•) Nužiti = Tinaviti ; v CeĚtinS vymizelo, v polStinĚ trvá(z[iužyú siq).
") Viz Mahal,
■•) Slovo to (jakož i Pi6l, Píša i Fine) ze známélio sidadn jazyka
JSeského vysvStlení nenachází. V luž. srbňtilft jest vĚak slovcao piSeň =
,jiat rulen, piSpotač = llíistem. Srovnej osadni jméno PiSeíy (jako Htra-
Chaly, Spikaly, SkyUly a j.l Viz též sloveso pSkáti, pSknunti =
Šeptnouti a jména PiSkora a ('idkula.
'*) Plihati se = sem tam se plížiti,
*"') Pleskal a PleSttl, Plískal a Pluskal i PlíStil jsou wyiioiijiiia,
•') Místo Kotácel.
") Osíiiini jméno PráSily.
"1 Přijmi moravské; v Cechách by znélo Pfáhal,
") Kdo se rousá = courá v mukfe (v lo.^iť).
") Souvisí s ryk, ryčeti. Viz též Rykula a Bykl.
TíikMl, Řfmal (m. Hř.j;
Sadil, Sajal a Sál (v. Šejka), SAzel. Sejpal Sekal. SiSI.._.
SkoCil, Skolil (v. Skol), Smakal a Šmakiil i ŠmAkal'). Smažil.
Smekal, Sobil. Solil, Soukal, Spal a Spál. Spíchal, Spiilclial íviz
Sprachta), Srkal, Stavěl, Stibal iv. Stfba), Stínil, Strádal ^vi/.
Strádá), Stráchal'), .Strobil (v. Strob), Strouhal a Štrouga!, Strylial
a Stryal'), StrychaM). Sudil. Sulil, Svačil, Svítil. Svojil;
Sábal ív. Šabaka), Sámal ("v. Š;lmekj, Šamoiiih), Sátral
fy. Satra), Šejbal"), Šel, Šetřil. Šibil a Šlbal (v. Šiba), Ěípal';,
Šital^i, Škorpil, Škrábal a Škrabal, Škvařil. ŠiniJrkal*), šoupal,
Šouml a Šóral, Šoustal a Sóstal i .Šiistal. Šustil, Snifchal a Spifkal,
Šťáral. Stfbal (v, Štíbr), Štuchal fv. Štuksa), Stural ív. Štur),
Šukal, Šuntili"), Šupal fv. Supj, Švaslal a Šviistal;
TikaJ, Tláskai"), Toupal'*), Trakal"), Trápil, Trebal a Trejbal
(v. Trýba), Trefil, Trkal, Trmal (v. Trmota). Trnkal (drnkatii.
Trochlil (m. Tru.), TrousU, Tržil, Tokal a Ťukal, Tužil, Tykal,
Týral:
Tápal;
Vajskai fvejskati), Večeřel, Velebil, Vidal, Vláčil, Vlažil,
Vraštil"), Vratu, Vraždil, Vrštál (psáno i Vurstial) a Vřešeál'").
Vrtal, Vrtěl, Vrzal;
Zíval, ZoHzaJ (v. Zouza),,Zukali;), Zvičal (v. Zvík);
Zarotil (m. Š., v. ŠarŠa), Žroolil, Žvejkal.
dj Dobíhal, Dočekal a Dočkal, Dodal, Dohnal, Dokonal, Do-
koupil, Dokulil, DokupU, Doležal (též Doležel a Doležil"), Dolíhal,
Domluvil, Dorazil, Doskočil, Dusoudil a Dosudil, Dostal a Dostál,
DustraŠil, Došel, Dotlačil, Dotřel, Dovolil, Dovrtěl;
Nacházel, Nakládal, Napravil, Nastoupil, Navrátil, Navrkai;
Nečil, Nedbal, Nedomlel, Nedopil, Nedrchal, Neduchal, Ne-
') Tolik co rhrnatal, Šmátral.
•) Kdo ae strachuje. — Oaadni jméno Strachaly.
•) Snad m, Střihal. Sr. Trejbal a Střebal, Trepera a třepatí.
•) Jméno temné: anad tolik co fitrychař iSihal, podví dntk).
*Í Šamoniti (nohama) = Samotiti, rarrnti, rns. lÁmeniť.
•) Jméno temné. Neni-líž to Khejbal? Viz též Sovald (m. Schuvald).
') Šípati = drbati (proSež uSipané a Sipurh ^ prase), také
mrskati.
•) Šltati = mrskati.
>) Viz Šmída. Spidrkati ^ Smidrem na liouslii/h vrzavĚ škrtati.
'•) Viz Šimda. Sumtiti = hluk dělati.
") T. j. Tleskal. Sr. pUsknti a pleskati.
") Místo Ťoupal; v. Ťoupalík- Toupati ^ ďouhati.
'*) Trakati = něco těžkého vlíi-i naho nésti (nĚin. tragen, lat. irahere),
odtud trakař nel> trakač = koleCko k voženi bfemen. Trakati se -=
tarabiti se.
") Kdo má, pofád avraSlSIý, zamraSený ubliCej. — Osadní jméno
Vrašti i o v.
'►) Osadni jméno Vfiíéťov,
'•) Zukati =^ vrzati, prcati.
") Tvar DoležU sr. ae Zachážil a a BrouCil, BrinCil, BuCil.
isil'), NehledíL Nehonil'), Nechvátal, Nechvátil, Nejedl, Nekva-
~ pil, Nekvíisil, Nemastil, Nemeškal, Nemluvil, Nenadal, Nooral a
Nevoral, Nepil, Nepodal, Neprášíl *), Nepustil, Neradil, Neruáil,
N^řitil, Nesůal, Nesnídal, Nespěchal, Nestával*). Nestrašil, Ne-
svačil"), Nešvařil, Nešetřil, Netál, Netopil, Netušil'), Netrval,
Netval^), Neužil, Nevařil, Nevečeřal a Nevefieřel, Nevěřil, Nevi-
flěl*), Ňevjel, Nevrátil"). Nevrtal, Nevšímal, Nevtfpil, Nevyjel.
I Nevyžil, Nezavdal, Nezkusil, Neznal"), Nezval, Nežádal;
L Vobonl, Vocábal (v. Gába), Ohéral"), Vohlldal, Vokřál a Vokrál,
yomočil. Opařil a Vopaíil, Opatřil, Opíchal, Opletal, Oplištil a
Qpluštil"), Opravil (a Vopr.), Oprchal, VoprŠal, Vospěl"), OstrŽil,
Ostřádal, Vostřebal'*), Osvačil, Oáťádal a Oščádal i Ostádal (v.
Ouštěda), Otapil");
Obhlídal, Obrátil (a Vobr."), Obšil;
Odehnal (a Vod.), Odháněl (a Vod.), OdstrčU, Otáhal (m.
Dttáhal), Otevřel;
Pofiel (m. -fial). Podařil, Podojil, Pohaněl, Pohnětal, Ponížil,
•orazil. Pořídil, Posejpal, Poskočil, Pospíchal, Pospíšil, Posypal,
■ošibaUv.Šfbaj.PošU a Pošfval, Potěšil, Potužil, Povejáil, Poživil;
Podlezl, Podrazil;
Předrtil, Přehnal, Přebnil, Přehrál, Přenosil, PřeučU, Pře
ůtil;
Přibil"), Přibyl, Přidal. Přichystal. PHklopil, Přikryl. Přistou-
pl í, Přivřel;
Proskoíil, Proučil;
Roskořil, Rozkopal'"! Rosejpčil a Rusypal-"). RošMapil, Roz-
DťSil. Rožíil (m. Rozžhall;
Zbíral, Sehnal a Žehnal, Scháněl (ni. Sli.), Shřtriil, Slu'jl>al
') Osailni jniéno Nehasice.
') OsaJni jméno Nehonin.
•) Owaiini j li léno Nepraclicjv.
•) Osadni jméno Nestaníce (usuh. Nestán.)
') Osadnl jméno NesvaCily.
•) Osadni jméno NetuĚily
') Zdá ae, že to jest Nedbal (staryf. NcLhall.
*) Osadní jméno Nevidy.
•) Osadni jméno Nevrátice.
") Osadní jméno NeznáSov.
") Souvtaí a herous, hcrskj. Viz Herman.
") OplÍBknciuti = oatřiknouti.
") N^spiSe místo Ouspěl.
") Viz Trýlia- VoHtFebal = oi^hlasta.
■>í Místo Otópěl nelio Otápl. Sr, Croufii, Doležil.
") Osadn! jméno Oliratire.
") Osadní jméno Pfihilov.
") Osadní jméno 1'fitítoupiuj (jako Tužím, Koufini).
'•) Osaiini jm, Roěkopov (jež nemusí znamenati zrovna o
pa, nýbrž také rozkopaninu).
") Osadní jméno Ro7Bypalov.
J
(a. Sch.), Schriibal (m. Sh.), SchlejbalM, ZhnFeI, Schránil, Skácel,"
Skládá], Skohuutil (m. Vzk.), Skopal, Skouraal, Skoupal, Skoupil,
Sknižil, Skupil, Skutil, Smétal a Smítal, Smrhal"). Smýkal (a
Smejkal i Smejkal), SnAŠel, Spáčil, SpejchaJ (m, Vzp.), SpoutU
a Špoulil (v. Sput), Spudil, Spravil, Srazil, SrovnĚil, Stejskal,
Stíral, Stloukal, Stoulil (v. Stula), Stržil, Svozil, Ždímal (v. Ždimer);
Udržal, Uchytil, Urazil, UrídU. Ustrnul, UtěšU '), Utíkal. Utišil,
Utratil, Uzdil');
Vedral;
Vybíral, Vyfiesal, Vyčítal, Vyhlídal, Vyhnal"), Vychodil, Vy-'
chrytil, Vyklátil, Vykopal, Vykoukal, Vykouřil, Vykulil, Vykydal, ,]
Vykysal, Vylétal, Vyletěl a Vyleťai, Vymazal, Vymetal a Vymetal, I
Vymlátil, Vyoral, Vyplel, Vyrazil, Vyroubal, Vysekal, Vyskočil, Vy- 1
sloužil. Vyslyšel, Vysoudil, Vystavěl, Vystrčil"), Vysušit, Vysypal,T
Vytlačil, Vytopil, Vy vadil, Vyžral; ]
Zabloudil, Zacpal, Začal, Zadražil, Zadrobil, Zahradil, Zacha- I
žil '), Zachoval, Zaehystal, Zakouřil, Zamastil, Zamazal, Zamouřil, I
Zamrazil, Zaoral a Zavoral, Zapletal, Zapotil, Zasadil, Zaspal, I
Zatloukal, Zatočil, Zavadil, Zavázal, Zavřel, Zavrtal, Zavrzal, Za-J
zvonil, Zažímal;
Zbejval, Zbořil"). Zdařil. Zdráhal, Zdražil, Zdřízhal-), Zdvihali
a Zvihat, Získal, Zlámal, Zmáhal, Zmeškal, Zmrhal, Zouíal, Stratil, r
Zvelebil.
80. Koncovky ol, onl, ejl:
Blábol '"), Kaboúl (v. Kába), Kocaiidol a Kočandol (v. Kocan-J
drle), Kouejl (v. KonaŠ), Krampol (v. Krampera), Letol (létati)^!
Marhoul "), Minol (v. Minha), Pacol (v, Pac;, Pleji (pleti).
81, Koncovka Ib, (ala, ela, ola, ala a — In):
á) Bajala (v. Bajar). Bákala Cv. Bákali, Blabla ("v. Blabolj,!
Bumbala, Butula'^);
') Chlejbafci pFivňdim vo spojení n nw. >■ h 1 uli a ť = Mrkati, chlcmtoti; ,
schlcgbal tedy aíii co schlámal, shltal.
') Ofladní ^iJiéno Smrhov.
') Osadní jméno ÚtéSov.
Ó Snad oi. Uzdil = na uzdu ilnl. Sr. ehriiniáíditi (m. hrumaiditi)]
a ruské pojmenování uzdy: vozžrt [^lítnen vod z vast.).
') Osa.dni jména Vyhnaníte, Vyhnanov.
•) Osadni jména Vystríillía, VyslrSka, Vystrkav ; znamenají dumkya
na nejzazšim konci měst neb vsí vystrCenó anebo ve ztracených koutechjl
jak se říká, vystavěné.
') Místo Zacházel. Sr. Bfiníil, BuCil, Duležil.
') Bylo ijuiéno Zboř neb Zbora,jakoa svĚdCí osady Zliorov, ZhorovicB.j
•) Viz Drizhal.
|») Kmen bl ab írozSifené 6ío, jako Arh a Af\ vidný i ve slově hl»
fati (tlachati), blafka (mluvka).
") Via též Marhan. Kmen mar (mar-ný) s příponou Aa : marha-U
(nirliati).
") Souvisí s b TI (vět i ^ puchFeti, práchnivěti; sloveiso to r
veneku i v Polští se pamatuje, ii nás jií vyhynulo, Butlavý, butlý (ni
Slov.) == křehký, slabý, měkký. Jest i jméno Buta. Jména osadni ButovJ
Butoves, Butovice.
^>rvt
- 109 -
Cabala (v. Cabal), Cintula');
Campula"), Cigala a Čihala i Čihula (v. Číhá), Civula (viz
ČiviS);
Dlabola (v. Dlabal), Dnlpela (v. Drápal), Drbola (v. Drbal),
hrvola (v. Drvotaj;
Fukala (v. Kukar);
Gavaia i Kavala a Kavale (v. KavaU fírmela'). Gybala');
Hatala (v. Hataš), Hučala (hučati), Hutla a Hutula (v.
Hiitar), Hvížďala. Hyždala (hyzditi);
Kadiila '), Kažla (kaziti), Kobola (v. Kobíki, Kodola (v. Kodeš),
Kotala a Kotula (v. Kotaš), Krampla a Krampola (v. Krampol).
Krekiile"!, Krikule. KumhalaT), Kusala (v. Kusal.i. Kvafiala (kvá-
četii, Kvíčala (v. Kvifera);
Makula ty. Makal), Mrštola (v. Mrštik), Mrugala (mroukati),
Mukla (mukati);
Pacula (v. Pacol), Piškula (v. PiSkora), Prěala:
Rarapola a Hampula (v. Rampa), Rykala (v. Rykal), Kyvola
a Ryvole (rváti);
Sehola a Éehula (ftáha);
Sampula "), Spala a Spala i Špale (v. Spal), Stěhula a StSlmle
(stěhovati), Struhala (v. Strouhal), Sumpela");
šabala a šabršula"!. Šamšula"), Šantala (v^ Žaiita), íatala
(v. Satra), Šemela (v. Šemík). Škrdla a Skrdle i škrle (v. Škrda),
Šotola"), Spetla a Špetltí (v, Špetl). ŽtSkule (štěkati), Šurapela
(v. Šumpík), Šustala (v. bustal), Žvastala (v. Žvasta), Sťohla
(též Švela");
Téhela (v. Těhel), Trkola (v. Trkal), Trysla"), Tušla (v. TuS):
Váhala (váhati). Vršťala (v. Vršťál), Vrzala (v. Vrzal);
IZála "), Živla (v. Z(vr).
A) DorŮ3[a(dorŮ3tÍ'*); Nejedle; Polehla; Přibyla"); Stahala;
i (alintati) tiebo k cintovati so (tfáati se),
ťapati; co se tjče vsutého m, viz Caijiiirlík
I) Náleží buí k r
') Souvisí s Capati,
U Cambal.
') Jméno moravské : kilo délá hFmol.. Viz Hrman,
'j PTijmeni z Moravy, v Cei^hách by se řeklíj HJljala.
'i Náleží buď ku kaditi uebo ku kadatt (v. KadaC). V pol&tÍD6
gadula ^^ hovora, žvatlá.
•) Krekati — skfek vydávati,
') Souvisí 9 komíhati = houpati, klátiti ; Kumliala ledy = kdo
lá takovou chflzi.
*1 Nejapiae místo Sapula (šípati se), se vsutým m (jako Klempera a j.)
•I Souvisí se supati ma MoravĚ též sumtiti) — echnauren.
"] Viz Sabaka. Súba, Sáb-r, Sáb-r-Sa, Šáb-r-S-ula — takj jeat postup
loíeni přípon.
") Viz Sámek. SamSula předpokládá tvar ŠamSa.
") Soliti (dle Kotta) — a) skrbliti, ij Šidili.
") Svehati = Švitořiti; Svebla tedy tolik co Svelinla (odkudž aiaae
loliti).
") Náleží ku tryskati.
") Viz v II. kap. Zán.
'•) V Dorůsla í vypadlo jako v Tryala h.
") Osadnl jméno Přibylov.
ulehla, Oulehla a Oulehle {ulehati',: Vyzíhla (vyzáblý. v. Zíb);'
ZAmrzla; Zdražila; Zh^bala {m. Sh.).
S2. Koncovka lo:
Dosedlo; Nejedlo: Vohndlo'). Vosáhlo (o-sAhnouti), (.)sli?;lo;
Obešlo; Vyíichlo; Zapadlo.
H3. Koncovka IJ:
a) Dbalý, Hřímaly, Kasaly. Míchaly, Psaly. T.-klý, Tidlý =),
Zralý ;
i) Dospěly. Došly: Nejedlý. N-pilý; PnhoMý''); Z;iijirziy: ,
Zmrkly *), Zmrzly, Zvadlý.
B4, Koncovka lec:
a) Badalec (bádati), llanileť (v. Haiiňl), Kavalw (v. Kaval); ]
b) Schánitec (m. Sh.).
85. Koncovka lek:
a) Bacllek (baciti), BadAlek. Híhálek. Blabolek (v, BlabolVJ
Budllek, Bundálek");
CarabáJek (v. Cambal);
Cadílek, ('!muchňlek;
Darílek, DrapAlek, DrbiVl.^k. Drtílek. Dandálfik (v. Dunda);
Fukillek (v. Fukala);
Hajíl«k, Horálek, HrabAlpk. HrAlek, Hraatllek (m, Chr.J,
HvizdáJek a HviždAlek:
Chytílek; ]
Kacálek (v. Kácal), Kíidllr-k, Kál..-k (kAti ae), Kaválek (v, I
Kavatí. Kazílpk. Khipálrk. Kh-siilek, Klulj:llHk. Křesálek. Kímrílek,
Kutilek;
I.izálek;
Mrzílek, Musíliík a Mušálek;
Urálek a Rálek");
Pasálek, Pchálek^j, Pijálek, Pozdilek, Potllek (v Puta);
Sadílek»j. Skočllek;
Škrabálek. Škrapálek*). Šmídilek (m. ymejd);
Tnmallek. Trtílek (v. Trtek);
VaráJek (v, Varoua), Vařflek, Vodílek, Vrtílek. VrzAlek:
Žuiidáleki");
b) Dohnálek. Doležálek, Doatálek; Nedbálek; Vopršáleki'3^
') Ohaditi = potupiti, ztihaviti, znhyzditi, rua g a d i C — Špiniti, kálút
•) T. j. asi trdlo.
•) Oaadn! jméno Pohořelice (sídlo potomků Fohoralovfch). Pohořeleí
'jako i Zhofelec) naproti tomu znaii osadu vyatavĚnou znovu na mlet"'
kde dříve stávala a vyhořela.
'í Viz též Merklag.
'i Bundati se (na Moravě) = loudati se.
')VRálek se o přední odsulo, jako ve sloverli rádlo (m. oradloJB
a rataj (oráC) ui. oralaj.
'I PchSt.i =^ pícliati, pěchovati.
•( Jinéiio t.i' znarneiiii Phhil>iíe (kdo nadsazuje).
•1 Skrápati = SkrpSlem po aeuii Sámati.
'■') Souvisí se Sundrati = ůpěohvS prositi, Škemrati,
"j Č!ov6k oprSalé hlavy, plechatj.
VoženHek; Obdržálek; Vodsedálek a VodsedAlek: Pohořílluk. Po-
pílek'): Přidálek, Přihnálek; Propílek; Rozlilek. RozsypAlek; Sho-
řiUek; UrviUek; Vyopňlek. VyhiiiUek, Vyorálok, Vyždálek"), Vyžrá-
lek; Zbořilek,Zp(W:d[!ek; Ziuirobílek, ZatidiUek, Zaorále-k, Zaplattlek
Zatřepálek, ZavrtAlek. r
KS. Koncovka ILa (Iko):
a) Cabalka (v, Cabal), Ůihulka. Fatelka (v. Fatka), Krou-
žilka, Mechelka'), Metelka'), líainpiilka (v. Rampula), Rylka. SW-
faalka, íemelka (v. Ěcniela), Šiiaolka (siialaM). Trcfulka;
h) Zapíiko"'.
S7. Koncovka llk:
a) Badallk, Bakaltk (v. Bákal), B!;ibolik (v. Blabot). Bortlfk
(bortiti);
Cabulfk (cabiti, v. Cabiš);
ŮihaJlk, Čuinpelik (iii. ň., v. šumpela);
Dalík. Drápalik, Drhllk. Drohilík;
Gabllk (fiabati), Gagalík");
Haralík (v. Harach), HarvaKk^. Havalik (v. H;'i,va), Hudo-
llk«). Hralik, Hryzbk, Hyblík (v. Hýbl), HyhUk"), Hyklík (v. Hykl);
Chmatalik;
Jedlík;
Kablík (v. Kabal, Kandltk (v. Kanda), Kasalík, Keclík
(v. Kec). Komalík (v. KomešUk), Kopalfk a Kopllk. Kotallk,
Koiiklfk, Krilčellk, Kupilik, Kntlík (v. Kut). Kv/itlík;
Miaiulfk (v. Vuinaha), Mazallk. MejKlfk (v. Puniejzli. Mertlfk
(v, Merta), Motlík (v- Motl), Montellk (Mutyeh):
Pacifk (v. Pacl, Pichlík (v. Picbl), Pučťlik (puřf^ti = bulitiiati '");
Rachlik (v. Raše), Rouballk (v. Roubal);
Sábllk (Sába), Sampallk {v. Sampula);
Šamallk (v, Šámal), ŠampalIk (v. Sampa), Šemellk (v. Se-
I mela), Sidlfk"), Škrllk (v. Škrda), Špetlík (v. Špeta), Sprdlík (v.
I-Spira), Šušllk (Šuškali), Švandlík (v. Švanda), Švehlík (v. Švehla).
I ěvertlik (v. Nešveniy;
') Kilo si rfwl píipijtí.
') Kdo vyždímá.
') Nftleží k iiiachlati, kmen mach vitniklf z m^I. (matu,
tlR&stí); Tiriaovka í měnívá ho, jak anfiiim, v rnzliOné samohlásky, tak
Jí Mei^bclka v e, v uiaclilati v n, v nmchlati v «. Via téfi Mectielda.
*) Ndleíí k ni é a i. i ; kdo meče nohama, jeat metela (odtud meteliti)
R zdroljnéie Metelka.
') Kdfi riiil zapíJi.
•) Ongati, gagotati ^^ vydávati z hrdla hlas jako staré husy neb
ftkaťlicy, jaKo£ mluvívají na pF. lidé volati, odtud na MoravS gogela =^
F volatý. Sr. ruské jméno kachny gognlj a pHJral fiagarin (z kteréhož tvaru
[ |>')fi)n n6ai. pF^jrní Gagcrn).
') Harvalik je totéí co Haralík; liarvasiti = hluk dělati.
•) Utvořenu od h odolá = kdo rád hoduje.
•) Kdn se sméje hl hi hi,
••) Osadní jméno PuCery.
") N&leií k &idití; ale mfiže také táhnouti se k Bidlu,
- 112 -
Trhllk, Tryslik (v. Trysla), Ťoiipi^lik (v. TnupaU;
Váhíilík, Vartlík (v. Viirtuš), Vlrlčilík;
ZdraUk (v- Zralíl. ZoUí:n,lík fv. Zouza).
6) Dofkalik, Uostallk, Dosllk, Doufiiiík;
Nejedlík, Netáhllk, Ntízdařilík;
Odstrčilik a OstrCUEk;
Voliralík (o-lirati nebolí obehráti), Vošahilk (v. Vnsílhlo);
Zbéhllk. Zehiialtk (Sehn.), Skficfiifk. Skopalík, Spadlík, Spilfk
(zpitý), Sroslik i,v. DfiTOsla), Smvimlík. Stňlilík, Stulilík. Svozilík;
VyraŘtalík ;
Zapletalík;
Slmátllk, Zmrzlík, Zrostlik.
Podotknouti třeba, žt; koncovky lek a Iik na Moravě mají
kažďl. sviij význam: a aioe lek znaři ayiiii. a lík vuuka. N. př,
jiiieiiiiji;-li se hospodílí Dostal, říkil. se jnho synu Dustálek a vnuku
Dostallk, kteréžto názvy ovsem takí v prijnu^ní zkaiď^m^ly jaku
jiliosiovanské Popoviú, Kovaíií atd.
Sii. Koncovka IÍ6:
Rublič (v. BAi)).
K9. ■ Koncovka lifeV :
JukUček {v. Jukl). Kydlí6-k (kydall).
WJ. A'owDvka lií:
líaltó (V. Kálek^
91. Koncovka ter, lar:
Kaiidler fv. Kandlík). Pichler (V. Piohlíki: Kavaiar (v. Kavala/.
Šotolar (v. Šotola),
92. Koncovka It, Id:
a} Buchlt (v. Buchal), Divald (diviti neb dívati se.i. Kotvaid
(v. Kntval), Ubalt a Líbit (v. Líbali, MarhoM (v. Marhoulj, Moj-
vald lomývati), Pácalt a Piícold i Paclt (v. Patí'J, Pivald (v. Pívali,
Kombald iv. RAb), Rydvald (v. Rydval), Šuvald iv. Šívara'1.
Zívald (V. Zíval):
ů) Schovald a Sovald"), VyŽvald a Vej/.vald i Vežvalď).
5*3, Koncovka Ida:
a) Kordolda",!, Kovalda. Mefhelda (v. Mechelkai, ŠÍFald i
(v. Šuvaldj;
ij Vejžvalda (v. Vejžvaldj.
■) Pácalt náleží k Páca,I, PacoM W Pacol, Partii k ťacl Mluva o!>opná
znájeStd jméno pacliF; říká se tak Člověku, kterj pokouSl sn o udSISnl
lecjakých TďcI z rozILCnJch řemesel a. jeat, bratr vacumSla.
') Ve šlové oSivat.i je kmen í'i; v Iviž. arljStlnS Suwad so =
drbati sq. Suvald je tedy jen stardi tvar jm^ na ŠÍTaliI'(v. ŠIfalda). Sr. tíi
ruské pHjmi Suvalov.
') Zn&mň jedna rodina ae píSe S"hnvalil a zajisti- jmeniivala se také
tak, ale nové pokoierii již so nazfvA Šnvald ('.-ininl (iflí^nheniju nfiiuMiiy,
snad i proto že Kvuk wA je blíakí >).
•) Kiln vSe vyzve neb vyzvaní,
>) Smysl tf2 co Kooandol.
. 113 -
94. Koncovka Idor:
Šifaldor (v. Šifalda).
95. Koncovka en:
Erben (v. Erbek), Koten (v. Kotas'}, Mizen (v. Mizera),
Merten (v. Merta), Trápen (v. Trapl).
96. Koncovka aa:
a) Balaban*), Bažan (v. Bažout), Bečan, Brčan (v. Bríkaj,
BuOan ív. BuCa), Buchán (v. Buchá);
Čejcban";, Cihan*), Cnjan*);
Erbau (v. Erben);
llalan (v. Hála), Hamán {v. Hamák), Hatan (v, Hataá),
floman (v. Homa.), Hrabán (v. Hraba), Hrman (v. Grmela), Hulán
(V. Hulá), Hyršan'=);
Jukan i>. JuxaJ;
Kardan (v. Karda), Karvan (v. Charva), Kasán (v. Kasal'),
Kavan (v. Káva!), Klaban (v. Klabík), Kladan (klásti), Klan a
Klán*), Klokan*), Kochan (v, Koch), Kojan'*), Koktán, Koman
(v. KomeŠttki, Kortan (v. Kortuá), Kotan (v. Kotsn"), Kován (ko-
vaťi'3), Krehan'''), Křiklan, Kujan (v. Kujal), Kukaň (v. Kukal"),
Kután (v. Kut), Kvan (v. Kvač"*);
Ležan, Lfsan (v. Ltsal), Loutbaii (m. Hloutan, v. Hloucar),
Marhan (v. Marhoul), Molau (v. MelČ), Meaan'*), Meškán,
HlCan");
I"
'^ Osadnl jmáno Kotenfice.
V Známe n& tlai:hala, žvanila; kmen blab (v. BlaboU, rozdJFeny
b a I a b ; balaban tedy ^ blaban, blafan. V kiž. srbětiné b I a b a ^ Maul ;
ru&Lin3 balaboniť = blabonit, žvanit, batabari = ptók ramh (v pol-
raróg pFezdivka lidem mnohomluvnjm), balabotka = řehtačka
rudliné je přtími Balaban.
•) VlaatiiĚ Cej-cha-n ; viz Cejda.
V Osadnl jméno Ciliany.
') Kdo řnje nebo je Cujný (pol. cziýny = bdélj).
') Vlastná Hyr-Sa-n ; prymeni HyrSa se nenaakytio, ale jest HýroS
toto). Sr. HylSar a Hyle6.
') Osadni jméno Kaaanice.
*j Kdo umí klátí, tedy dobrj bitec. Sr. s tím dějepisné Neklaň. —
ni jméua Klanová, Klánovice.
V Klokati =^ zvuk mlaskavj vydávati, nSm. schnalzen, také biCera
iskati ; h tím souvisí též kloktati a klokotali. — Osadní jméno Klokoty.
><■) NíležI ku kojiti, ukíyeti. Veliký poCet jmen místních: Kojíce
a Kfjovice (oa. Koja), KojClce a Kojkovice (Kojka), Kojákoviee [Koják),
KojSice a KojSovice (Kojfia neb KojeS), Kojetín a Koječin, Kojetice, Ko-
' ko (Kojata) — dokazuj! oblibu jmen toho původu u naíich předků.
") Místní jméno Kotaneň (z osob. Kotánek),
1^ Osadní jména Kovaíi aKovanec (t, j. MalJ Kovafi), Kovanice, Ko-
Kovansko.
") Krehati -^ krákavj hlas vydávati.
"} Miatni jméno Kukaň.
") Místní jméno Kvaíi.
") Jméno to souvisí se suhat. nieslo, jež (dle Kotta) anamená: od-
méřetij podlí, pocházíte od kořene m e a (méfiti), jenž se i v niméině
nalézá.
I") Osadní jména MlCeň, MlCkov.
Pelan a Peltan') (v. Pěla), Plevan"), Pučan (v. PuČelIk
Raban a Roaban (v. Ráb), Řeban (v. Reb), Reman (v. Reniek
Ryčan (v. Rykal);
Éičan |,v. Řičák), Řlmao (v. ŘlmaJ);
Sajan (v. Sajal), Skokan'), Spirhan (v. Spira), Stojan*)
Storkan a Štorkan (v. Štor), Snpan (supati);
Šaman (v. Sámek*), Šaatan (v. Šanta), Sarhan"), Šerpan');
Šervau"), Šiban (v. Šíba), Škvan"), Štván a Štván, SuIm
(v. Sula), Šumán (v. Sumera);
Talan (v. Talich), Taran (v. Tareš), Tragan (v. Trakal);
Trkán (v. Trkal), Tuchan (v. Tucha), Tulan (v. Tula);
Volkan {v. Volkar), Vrhán, Vrzán a Vržaj, Vykán (v. Vykus");
Zuman"), Zuzan (v. Zouza).
í) Najman"), Nejmani'), Votan"), Pajman a Pojman i Půjman
(v. Pajma), Pohnán"); Skutan a Skuthaii (v. Kután'); Ujman;
Zvihan (v. Zvihal).
9?. Koncovka aů:
Hrabaň (v. Hrabán), Kukaň {v. Kukaň), Šochaň (v. Soch),
Vrzaů a Vrzán (v. Vrzán).
98. Koncovka on:
a) Fikhon (v. Fik), Gafroni«), Hason (v. Hasa), Heson (v. Hes),
Kabon (v. Kába), Kodon (v. Kodešj, Krehon (v. Krehan), ŠaloB
(v. Šal), Trohon (v. Trohoř);
b) Pojmon (v. Pojman).
i Pel-ta-n (jako Kardan z Kar-da) ; Pelta ee v5ak
> Plevnov (od osob. PíeTen).
') Peltan je '
nenaskytlo v příjmeních.
•) Náleží k pleti. Osadni jm
') Osadnt jméno Skokánov.
*) Jméno Stojan je zvlá&té u JihosloTanď oblíbeno. Osadni název
Stoj ano více.
') Bylo i jméno Samon, osada Sanionice.
■) Sarhan =■■ trhan, dříC ; kmen far neboli /er (dfiti, Škrábati), odtnď
Seroch = ěkrabavj, drsný, Serha = ras, Sargan a aarkán — drak
(od dra); b pojmem drak srostlj jest pojem trhali, roztrhati.
') Serpan 2 téhož kmene íer pochází; v polStinS szarpač = trhatifi
dríiti, v CeStinS fierpivj = draalavj.
') Viz Sarboch a Cbarva. Jako ze Šarvátky povstala Srútka (m. le-
rútka), tak z Šarvan Šervan ; Ďarvanec = bitnj jonák.
») Srovnej se jmeoem tím Ěkvar^hluk vaříc! se mastnoty, a ruBi;
6kvat — hluk vod mořských za bouře; Škvan je tedy pojmenování toho,
kdo podobný hluk dělá.
"") Osadní jméno Vykán.
") Zuméti -— aummen.
■■) Sr. Pojman, Ujman. Soudím, 2e mnoho českých Najmanú atf
skrýrá pod krabuSí něm. Nemnami !
'») Viz Neiml. Osadoí jméno Nejmanov.
'*) Náleží k otáti, otaviti se. OtaĎky, otajky fiká Ud obUí, kru-
pami potlučenému, když ze stébel znovu vyráží.
") Osadní jména Pohnán, Pohnanec. ^_
") Viz pozn. ku jménu Káral ; tvar ďafron (ze Slezska, v Cecbáďi
by znél kaFron nebo kafro&J stoji uprostřed mezi jmény kavka a 1:
■ 115 —
S)9, Koncovka oň:
Kaboň (v. Kabon), Klusoň (v. Klus), Korhoň^), Plhofi (vL
Piha), Šaršoň (v. Sarša), Třeskoň^), Vadroň'), Židoň').
100. Koncovka onn:
Běhoun, Carhouu''), Fahoun"), Halouu (v. Hála), Hesoun
j {v. Hes), Chleboim (v, Chlebus), Kaboun (v. Kabon), Kadouti
fv. Kada), Kahouii (v, Kahlík), Kotouii (v. Kotan), KEikloun,
LaUnin (v. Lála), Ligoiin')- Livoim (v. Livora), Marhoun (v. Marhaii),
Reboun (v. Reb), .baloun (v. Šal), Šaroun (v. Šaraa), Šatoun
(v. Šatra), Valkotm").
101. Koncovka OUĎ:
Řebouň (v. Řebek).
102. Koncovka ain (ejn'):
a) Čvejn a Cvejn'"), Chejn a Chýii");
*) Volhejn (olhati).
103. Koncovka las:
Kasián (v. Kasán), Kobian (v. Kobík), Korčiau'^), Talián
(v. TaJich), Tencian (v. Tenta).
104. Koncovka ín:
a) Cipín (v. Cipra), Civín (v. Cítka), Cuřín (courati), Čeřin
(čeřiti). Dětín (děliti nebo délatl). Demín (v. Demec), Hamětín
(v. Hamata), Hledfn (v. Hledík), Hrabín (v. Hrabán), Hybfn (viz
Hýbal), Kalačín (v. Kalaá), Kapln (v. Kapek), Kavín (v. Kaval),
<) Znamená chlastouna.
•) Osadní jméno Třeakonice.
') Souvial s vaditi. Viz téí jména osadni Vadin, Vadkov a Vad"
kovice; v Haliči Wadowice.
*) Souvisí se slovem idáti (ožidaC v rufitině = oře ká váti) anebo
-s žádati (pak by Židofi bylo miato Žedoň). Dle Kotta ži dnj ve Slezsku =
I chtiví, žádoucí. Bylo i jméno Židen, jak svĎdCí název osadní Zidnovea
I O^ní tedy z neporozuméní se vykládá něm. Judendorf).
») Náleží k c ó !■ a t i a předpokládá jméno Carha, jož se nenaskytlo
\ (viz vSak Carda).
") Zdá se, že / zde místo «, tedy Vahouu ^ váhavý.
\ Ligotati = blýskati.
) Valkovati = váleli.
v I. kap, jména: Heraín Machajn; v II. jméno Churain.
'^ Čvaniti = kvaniti, Svaniti; kmen éea, kna (v. Kvan), íoa (iváti).
I Cv^n jest jsajiaté Cvejn; sr. ČiviS a CiviS, CebiS a CebiS.
") Nále í ku slovesu cháti, je2 v této prosté formě v feCi vy-
I hynulo, složené vSak co nechati se zachovalo. Cháti, původné chajatí
I (charv. htyati) anamenalu tolik co chovati (kteréž nejspíSe z cháti poSlo),
I tedy opatrovati, ošetřovati, dbáti (tudíž nechati vlastně = nedbáti);
■jméno Chejo (a Chána) znamenalo tedy opatrovatele neb i opatrovance
Taje scela pfirozeno, že ae jméno takové dávalo malým dětem, profež
IchaQkati = konejeiti (na Moravé) a v ruSlině chanža = lichotnJk,
I ůlisnfk. Odtud místní jména : Chanov, Chanoviee, a Ch^nov, Chýnov, Chýft,
f Oiýnava a Chýňava, Chynin, Chejnice. Chejtice (osob. Ch^ta, viz Cejtice od
f Cejta) Chejstoviee (os. Cbejsta). Sr. též mistni jméno Nechánice (od oaob-
Ij.nlho Nechán = nehejckaný).
") Korčiti ae (na Moravé) = vaditi se.
Kouklín (v. Koukl), Kraiiioiín a Kraiiiulín ') Kutonín fv. Kután*),
Lomln (v. Lom), Loudin (louditi neb loudati), Matolfu (v. Matlacbi,
Melín (v. Melan), Myslín (v. Myalík), Pitín (v. Pithal, RaSIo (viz
Raše), Sapfn fv. Saplk). Šantfn (v. Šanta), Šolfn (v. Šolar), Tampín
fv. Tampn), Točfn (toCiti), Třebln fv. Trejbal a Vostřebal), Viliiln
(vilniti). Zevelln (zevlovati). Zuklín (v. Zukal), Zurfifn ízurCeti);
b) Dorovín (dorovnati).
105. Koncovka na (ena, lna, ona):
a) Bacina (v. Bacflek), Bělena'), Buchna a BuŠina;
Čachna*), Cejna (v. Čejda"), Čichna (v. Čichá), Čužna');
Dařena'), Drobena a Drobina, Drtina");
Flekna <v. Fleček), Frčena (v. Frček);
Harna (v. Harach), Havrina (v. Háva), Hušina (v. Husa),
Hylena (v. Hyllk).;
Chána a Chána i Chejna (v. Chejn), Chlebina a Chlebná
(v. Chleboun), Chlubna, Chlustina (chloustati) ;
Kabina (v. KaboĎ), Kasina (v. Kasán), Kavina (v. Kavan),
Kazna (kaziti"), Kecina (v. Kecllk), Kejdana"), Klacina (v. Klacák),
Kotina (v. Koten), Křesina a Křešina, Kuřina, Kutina (v. Kutil),
Kvána (v. Kván);
Lamina a Lomina (v. Lomín), Levona (v. Leviř");
Mázna, Melena'*), Michna (v. Michera"), Mizena a Mžena
(v. Mizen), Mrzena;
Pacina (v. Pac), Páchna (v. Pacher), Pecna (péci>i), Pikna
(v. Pika);
Rehna fv. Řehek""),
Sabina(v.Sába), Savina(m. Ss., ssáti), Sejna(v.Sejka), Sypena
') Kdo (Jělá Šramot nebo-li bouPku, různici atp. ; pFedpokli<lá jméno
Kramola (jež se nenaSlo), — Kramolín a Kraroolna jaou též jména mistnl.
') Kutonín předpokládá jméno Kutoň; jsou zde dvě přípony kombi-
novány, oň a m (jako v KalaCin aí a >n, Hamětio at a tn, V Matolin a Kra-
naolíD ol am atd.).
•) Bělati (na Moravě) = kolébati, Beleua (a Belda) tedy = kdo ko-
liíbavě ohúdi, s ClraZ srovnej bel-ha.
') Cachati = cachati, rachtati se, ívachtati. — Místní jméno Cachnov.
') Jlístnl jméno Čejnov.
•) Cůhati = Sihati, Cužnf t«dy = Cižný, kdo umí vSe vyCíhati,
chytrák.
') Místní jméno Daíenice.
■j Drtina fiká se drobnému Slovíčku, Via té2 Drda a Trtek.
*) Osadili jméno Kazňov.
") Souviaí se jmény: gajdy, k^dy =dudy, BajdoS = hudec; kejdati
znamená vSak také n§co zvolna povídati, fcč zdlouhavě ze sebe soukati.
(Neni-liž to gadatí [v. KadaC) se stupňovanfm o v ofř)
") 0.'?adní jméno Levonice.
") Viz Melan. Dle Kotta v Berounsku také ml^nu se říká melena.
") Osadni jména Michnice, MichĎovka.
") Místní jméno Pecinov.
") Místní jména Řehníce, ííehenice.
- 117 -
Stačiiia; ŠantaDa (v, Šaiitan), Špolinai), Štěpiua(v. Štěpita);
Tofiina (v. Točín), Tratina;
Valiua;
Zelina*).
b) Polehiia (T. Polehla).
106. Koncovka znft:
Klabazna a Klabazňa i fílahazňa (v. Kaláb), Kopejzna.
107. Koncovka nj:
a) Berný, Běžný, Daverný >), Kutný (v. Kutina), Lekešný
(v. Lekeš) '), Přádný, Stačný (v. Stačina). Strobný (v. Strob};
V) Nežerný (nezráti).
108. Koncovka aný, enj:
á) Braný, Česaný, Koupený, Kulovaný, Mazaný, Pečený,
SeCený, Svěcený, Tkaný;
b) Nečesaný, Nepeřený, Nesvěcený; Posekaný; Skládaný,
Skořený*), Spálený, Strolený; Vomáčený; Učesaný, llmáCený.
109. Koncovka nec:
á) Hnanec ^), Korabenec (v. Komberec), Kotmec '), Kovanec
, . , Kován), Kvidonč (nejspíš m. -denc, v. Kvldera), Pravenec, Sa-
lanec (v. Supán), Šitanc a Šitávanc (v. Šítra), Šuvanec (v. Šuvald),
Volanec^i, Volenec');
b) Sovanec (v. Šovald).
110. Koncovka ncl"):
Špirbancl a Špirhanzl (v. Špithan),
111. Koncovka nřík:
Krmenčfk,
112. Koncovka ueV:
a) BShounek a Běhůnek, Brčánek (v. Brían), Cajánek (ča-
ati = ňekatij, Cesánek (v. Česaný), Durchánek"), Halánek a Ha-
ounek (v. Halan a Haloun), Hejdánek (v. Hejda), Hrabáuek
(v. Hrabán), Karváuek (v. Karvan), Kavánek a Kavínek (v. Kavan
Kavina), Kochánek (v. Kochan), Koktánek {v. Koktán), Kotýnek
, Koten), Mazánek, Pivánek (v. Píval), Pletánsk, Ryčánek
v. Ryían), fiánek {m. Hř.;, Ěezánek, ftičánek (v. ftifian), Sďrýnek
V. Šeřík), Skokánek (v. Skokanj. Stojánek (v. Stojan), Svědlnek,
1 Špeliti (na Moravě) = strCiti do nékoho.
) Byla i jména Želek (osady ŽeleC, Želkovice), Želech (Želechy,
Selechovice, Želeěice,) Želej (Zelejovl, Želen (Žeienice, Zelenky), Želeta
^eletice, Želetava m. -ova), Želeva (Želevice), Želiva (Želiv, Želivec),
Seievka (ŽelevCice).
■1 Souvisi ae alovera dav a předpokládá jméno Davera.
*) Smysl aai : lekavf.
•> NáleM ku skoFiti, pokoFiti.
•) Osadní jméno Hnanice.
') Srovnej Kotrlik.
') Osadní jméno Volanice.
') Osadni ^ména Volenice, Volenov, Volenovir*.
^^^ "■) Srovnej prymS Červenci a obecné jméno (na Moravěl Sarvencl
^arvanec).
") Durchati = zlato z písku vyplakovati (Kott.).
;
Syřinek fsyriti). Šamáiník ív. ŠámíinV Šii.táni.'k (v. Šatra), Šipáiiek I
(v. Šípal;, SkrnbAnek, Škrobánek (škrobeiiýi, Taránek (v. Tara,n),J
Ttíaánek, Volánek (v. Volanec), Zuzáiiek (v. Zuzan).
b) Votan^k (v. Votan), Votrhánek; Skydánek'); Svoiánek; |
Vyhnánek (v. Vyhnal); Zvědínek'), Zvolánok.
113. Koncovka nka:
a) Hylenka (v. Hyllk), Charvenka fv. Charva), Kobsinka |
(v. Kobsa), Michoňka (v, Michna);
b) Spálenka (v. Spálený).
114. Koncovka nik:
a) Čadnfk (v. Čada), Harovník (v. Harach), Míchaník Iv. Mi-
ehoňka), Rokotnik'), Těhnfk (v. Těhtil), Voleník (v. Volenec);
b) Oberntk*), Potóhník (v. Těhníkj, Potužnik (v. PotužU).
115. Koncovka nffiekj
Valníč6k(v. Valina), ŽelnlČek (v. Zelina), Žuvnlček (v. Žuvka).
116. Koncovka nák:
KabinAk (v. Kabina). Štabemák*), i
117. Koncovka náéek:
Znamendiček.
118. Koncový naeh, noch: |
Čarnach (Čárati), Hamach (v. Harna);
Cabrnoch (v. Cabrada), Pejznoch (v. Pejzka).
119. Koncovky nar. ner, nér (níř):
Buehnar a Buchner (v. Buchna), Brukner (v. Bruk),
Bryknar a Brykiier (brykati), Cechner (cachati). Carner (v. Čar-
nach), Čušner (čušeti = tíěe seděti), Hametner (v. Hamět(n),
Herkner (brkati), HnŠner (v. HuŠina), Kadner (v. Kadaí), Kandner
(v. Kanda), Kleznar (klznati = uzdu dávati), Kotner (v. Kotina),
Lisuer (v. L(sau), Liznar a Lizner (v. Lízal', Mazner fv. Mázna),
Michner (v. Michna), Pachner (v. Páchna), Pichner (píchati),
Pinkner a Pinknýř (v. Pinkas), Pracner (pracovati'), RíiSner 1
(v. Raš(n), Rechner'), Remlnar (v. Reman), Šplechner''). Trejtnar I
(m. Trajdnar, v. Trejka), Tušoer (v. Tuš).
120. Koncovka nt, nd:
Baxant (v. Baksa), Bažant (v. Bažont), Crlanď), Galant
(v. Hála), Haftant a Ilavrlant (též Havriand) i Hobrlaut (též Ho-
O Skjdnauti ^ shoditi.
^ Tolik co avědavj.
■) Kdo rokotá = ro2vláCn5 mluví. Viz léž BokoS.
•) Kdo někoho obral.
*) NáleJSi ku Itabůrati = Sramuliti.
*) Praoner = pracovitj, zvlíiSU kdo lopotoS pracuje.
osadni Pracov, Pracqjovice.
') Itechner předpokládá tvar rechua (jméno Xa jest a snamená ■
hubatou íonskoul. odklidí utvořeno sloveso reehnití =^ simmě mlaviti, ,
reptati (u Stttného často se nalézá),
') Splecht&ti = klevetiti, pomlouvati.
*) Souvisí se sloveni r r k a t i, cvrkati ; c r I e slově také jinak pták .
cvTÍaia ; Crland jest tedy, kdo podobny zvuk vyd&vtl.
trlaaď), Hurant iv. Harach), Hulebaiiť), HuUnueiit a Hoclrmenť),
jaťant (v. Lafar), Majant fv. Majkus), Pelant (v. Pěla*), Ryjant*),
jerhant (v. Šarhan), Škrdlant a Škrdland i Škrland {v. Skrdla),
!Tarant (v. Taran), Volant (v. Volanec).
121. Koncovka nda°):
a) Blanda (v. Bloch^), Gaveiida^), Haleiida (v, Halan), Chle-
ilianda (v, Chlebná), Kalenda (v. Kala), Kasanda {v. Kasán), Klofanda
"''-Klofát), Komenda (v. Komeda), Kovanda (v. Kován), Kiiranda
M(v. Koura"), Lumenda (v. Loum), Rebenda (v. Reb), Hemunda
■(v. Remuta), Randa (v. fiáuek^'), Šafanda (v. ŠafekJ, Škrdlauda
T(v. škrdlant).
Ó) Zatíranda.
112. Koncovky ndl, ndr:
Šumandl (v. Šunda a Šuraera); Kasandr (v. Kasanda).
123. Koncovky ntiS, ntík:
RebentiS (v. Rebenda); Tarautlk (t. Tarant).
124. Koncovka uina;
Kvasnina (v. Kvazda), Řezanina, Sekanina.
125. Koncovka m (om, Im):
Hajm (v. Hajma), Chodím, Kouřim"), Kvara (v. Kvan), Lou-
čiiu"), Mazim, Pudom, Radim'"), Šaloni {y. Šaloo). Vidim").
IÍ2tí. Koncovka ma:
') Viz Háva, Haflant jest vlastně havlant, havolanl. (sr. slov. gaflo ^=
luba) ; T Holjrlant a pfed w súžilo se v o.
•) NAleži k holedbati = chlubiti se.
*) Hudrmcnt = hudrman; viz Hudr.
*) Ze jména pelant utvořeno jméno pelentiti = běžeti, a pěla
covali ae ^ sem tam na prázdno choditi.
[ 'J Kdo ryje nebo rjpe = rjpal. — Osadní jméno Ryjíce.
•) Srovnánie-li tvary Bažant a Baíout, pak Lachont a Lachout (v
1 kap.), Škabrant a Škabrout (v 11. kap.), dále Blanda a Blouda, Kalenda
a Kaluda, Reniunda a Remuta atd. a připomeneme -li si, 2e koncovky out,
ond aněly původně (jakož se v polStinĚ jeSté vidi) e^, ^ a koncovky uta,
otida původně ^ta, Qta, ^da, qda: dosp^eme k poznání, že koncovky
,. and, ant a anda, enda jíiou totožný 8 koncovkami ^í) ^ (out, ut, oud)
1 ^da, qda (oud a, uda, ; ' ' " ..-..-■-. .... ......
ruSený zákonem o moucer
") Ze jména blanda
) (s příhanou),
■) Viz Háva a Kaval i Gavala. Gavenda tedy z
BT polštině gawQda ^ pohádka, rozprávka.
■) Jest osada Kura.idov.
") ftanda v Kottově slovníku vykládá se co Řehoř ; ale z 6ehoř by
)Slo jen ftehanda a ne nanda ; kromě toho jméno Ranek ukazuje, že flanda
i 1 ftánek) náleží ku htáti, a znamená človĚka, který se rád obMvá.
") Osadní jména Kouřim (s měkkým m, gen. -mĚ) a KuTimany (oby-
i zboží Kouřimova).
") Oaadni jméra LouCim a Loačeň.
") Oaadni jmÉna Radim, Radimec, Radimek, Radimov, Radimovice.
") Osadní joaéno Vidina-
aachovaly jen starj svíSj ráz, nepo'
i nosovek.
utvořeno slovo blandati ^ namluviti někomu
lamená tolik co ívaníl.
Blma') Blfma'), Cužraa (v. CuŽna), Hajma a Hejma (hájiti),
Lohma (lohniti*), PaSraa*), Rachma (v. Raše). Šrejnia (v. Srejda)
ěverma (v. NeŠvera).
127. Koncovka mach:
Hannach (v. Harnach a Harmáček), Kazmach (v. Kazna).
128. Koncovka man:
Blman (v. Eíma), Hejman (v. Haima), Pachman (v. Pachar),
líachman (v. Rachma"), Špirman (v. Spfra).
129. Koncovka mar:
Hylmar (v. Hylena), Kazmar (v. Kazmach),
130. Koncovka hn:
a) Celba (v. Coloud), Harcuba (v. Harca"), Kaluba fv. Ka-
loud), Modlitba, Řezba a Řežba, Salaba (v. Saláki, Střelba, Šklíba')
ŠtĚrba"), Taraba (v. Tareš), Tereba (v. Terš), Vrzba ;
b) Zezba"), Svarba, Svolba; Neslužba, Nesvadba.
131. Koncovka báb a bfk:
Štěrbák a Štérbfk (v. Štěrba).
132. Koncovka bacb, bocb, ban:
Harbach (v. Harmach '"); Carboch (v. Carda); Škarban").
133. Koncovka bec:
Tarabec (v. Taraba).
') Utvořeno z kořene bi (skr. bhi), jako následující Blima z kořene
bii (původné bljii); Bima tedy odpovídá ťiplně aanskr. slovu bhliiia =
bázeň (viz v I. kap. Běch), jen Že má vjznam mužské osuby = bázlivec.
Viz též Biman.
>) Mluva obecná zná též starSI tvar bluma (bljůti, blíti) a obé
znamená blivoň (kdo hloupě mluví).
•) Lohniti = mnoho najednou píti; pfíbuzno s lok-ati.
') Souvisí s páchnouti; Kott ve slovniku uvádí paSmati =
drážditi, vonéti.
•) Na Rusi jsou místní názvy R)w;hmanovo. Výklad A. Sobole
skóho ve stati „O sobstvennych imenarh v velikonis3ki''h bylinách" >
(v Lamanskébo Živé Starině r. 1890), že Rachman může pocházeti zejména i
vrachman (brahman), naskytiíjicDio se v románech staroruskjch O Ale-
xandru Vel. a v nSkterJch apokryf, životech svatých, jest hledaný, Na-
chfizí-h se v literatuře vracbman (psáno prý bývá i rachman), z toho
nelze již souditi, Se by místní jména mohla orttud vznik bráti ; jména j
místni vyrSstajf z živého toku jazyka, nikoli z mrtvých knih, jak i z při- i
tomné rozpravy eo vidi. Rachmanovo jest prostě sídlo Rachmana (Clovéka, <
jenž působí rachot, nebo jenž rachtavě mluví, i v rufitíně je jméno raS
^= rachot bubnu vojenského) a nikoli sídlo brabmanovo, vždyť lirahmanův
na Rusi nebylo.
') Harcovafi znamená léž hrCeti (hřmot n. př. stolu, když se táhne i
po podlaze). Na Moravě vSak harcati -= hajcati, hladiti. Harcuba co
formy sr. s Biruba.
') Šklíba, vlaatné Skléba, vzniklo ze Skalba ; viz Škaloud. V rugtině I
osk)abIC-sja ^ ušklíbnouti se. I
") Souvisí se akeřiti, Sčeříti. ětíTiti ; víz OSkera. Štěrba jest pfivodem I
i významem totéž co Šklíba, iakalubína a Štěrbina ^^ otvor úzký a po- I
dloubly, podobný pootevřeným ústům.
') Místo Sjezba = kdo mnoho snf.
") Harbasko — jméno jedné nsedlostí na Méliiicku.
") Skar-ban = kdo se Škaredí, tolik co Sbar-da. Sr. také Štérba.
- 121 -
134. Koncovka bl:
Celbl (v. Celba), Lambl (v. Liímr').
135. Koncovka bot:
Larabot (v. Lambl*).
136 Koncovka Ta:
Buva a Bouva"), Ceceva (cicati = ssáti), Dojiva (dojiti),
Hojava (hojitij, Kejdava (v. Kejdana), KojavaaKojeva {v.kojaii).
Kolbava*), Křikava, Kukava (v. Kukaň), Liva (v. Livoraj, Meliva,
Deziva (v. Mlzák), Piva, Salava (v. Šalaba), Satava (v. Sátra),
.brava (v. Šubr), Škava"), Tikva (v. Tikali. Valava.
137. Koncovka vý:
Běhavý, Jebavý [v. Jebák), Kadavý [v. Kadaí), Kasavý fv.
Kasal), Koktavý. Křiklavý, Mertavy (v. _Merta), Roušavý (v. Rouža),
Skuhravý (v. Skuhra), Šantavý (v. Šanta), Šoulavy (v. Šoulaj,
llňavý"). Volavý.
138. Koncovka Tec;
Bouchovec, Hailivco ív. Vohadlo), Haňavec (v. Hanák), Hla-
BÍvec, Kabovec (v. Kílba), Lehovec^Jjikavec*;, Paduvec, PaJivec,
Palovec, Pichovec, Pikovec (v. Pika), Pivec a Pijvec (v. Piva),
prskavec, Saiikovec") Sekavec. Smolivec, Soukovec (soukati),
^avec (t- Sála), Šarovec (v. Šaroun"), Sleliovec (v. Šlenover),
Svihovec, Vrdlovec'M, Zenkovec (v. Zenkl),
139. Koncovka Tka:
BShávka (v. Běhavý), Bůtka (v. Buva), Stříhavka'"-').
140. Koncovka tik:
Kletvík"), Lenkvík").
141. Koncovka tíč:
Burlovie (v. Burlaj), Plakvič'"}.
') Lamtil předpokládá jménu Lam-ha (7. lamaS), jež ae nenaskytlo.
Jrar ten sr. se slovem obecným škiíbl.
■) Jako jest moitié ze dklílta čkieliot, tak z Lamba Lambot (ar.
lOmoz).
») Utvfiřeno tak od zvuku bů (bučeti, boiikati), jako jméno ptaCi
lOuva (sova) od pú.
■" " " " jamo by doatACilo, Kolbuva podrtvá kom-
lých (ba a va) jako n. pF. Klemperer.
o slovem poSklebavý.
') NřUeži ku kláti; Ko!ba i
laci dvou pHpon sobS příbuzi
ibava = kolbaví, což srovnej e
•) Snad místil Stkav a.
^ Tolik <-u řiuhňavý. Nu Morav5 uňkati = niiselnd redeii. Jména
Madni OuiiiiL', nurtíi-i; riiiHovice, UnĚSov.
') N;iii,iiii.:i ;<-t líiniiii-kaovee v příjmeních Lehovec, Padovec, Picho
6c,Pikuvi.i , Si.iikiwi . r^i-'}iijveo, Švihovei', Vrdlovecra. oCekAvanéliu avee
") Kiii.p |"iiiiui|i' iri. i'f-, na ptáhj).
•) Sáfikuvali = jin hiánkiirh se voziti.
") Jméno osadni : Lhota Sarovcova nebo také Šáruva.
") Náleží k vrtlati — vrtkati.
") Osadní jméno Stfihov, Sthhanov,
") Kletva, pol. kl^lwa ^ kletba,
'*( Náleží k lenkovati = faulenzen.
") PlakviC, ruH. plaksa = plaCtivJ Clovék. Jako PlakviC, utvofeno
lakvíQ = lakomec.
142. Koncovka val:
Bufval a Buřival, Kotva! (v. KotyŠkai, Rydval'), StucíivS
143. Koncovky Tar í,i TOr):
Kloutvar a Kloutvor").
144. Koncovka Tan (a von):
Biivaii (v. Buva). Rydvan (v. Rydval), Škarvaii a řkarvou
(v. Škarbau), Talavau (v. Tala), Tikvan (v. Tikva).
145. Koncovka j:
d) Burlaj (bouřlivý), Ciiraj, Hataj (v Hataé), Hutaj ív. Hutá),
Klabusaj (v. Kaláb), Klapaj, Lulej (lalati), Pataj (a zdrobnélé
Patejek. v. Paťha), Šoulej (v. Šoula), Šulij (v. Sula), Vláčej (v.
Vlařiha).
b) Poíkaj, Zgabaj a Zgaboj*).
14tí. Koncovka jda:
Kuchej da, MeŠejda "), Šrejda°j.
147. Koncovka jdi:
Patejdl (v. Pataj).
IV.
K názvům, značícím činnost néjakou, se vhodně řadí pří-
jmení, jež znarafnají zaměstnání, úřad, důstojenství,
a snadno se také vysvětlují. Kde na vsi ae na pf. usadil zár
mečnlk, tam se říkalo „u zámečníků", i když potomci zámeč-
uictvf neprovozovali, a název ten se stal tudy příjmením.
Někdo sloužil na vojně u huláuů, a když přišel domů, ,
říkali mu prostě „hulán" a název ten i jeho rodině ;
Podobně rychtář, zvoník, sedlák, půlpán atd. vzrostly ve I
stálé a dědičné názvisko. Při jménech král, papež a podob-
ných hraje ovšem vtip jen a nejsou leč ustálen jrai přezdívkami
Rozdělíme si příjmení ta dle jednotlivých druhů zaměstnáni,
jež vyznamenávají, v desatero tříd.
1. ZaTnistnání zemédSlské-.
Hospodář ;
Rataj, Ratajfk'), VoťáČ, Voráček; Pohůuek; Kosrtk, Kusáček;
Sečkař");
') Rydati ^= mocDĚ se hněvati, hněvivě se lioufiti ; v nejslarfilni J
překlade bible vykládá se furor = rydanie. OsadnS jméno ííydee. t
)) Jakož mokrj utvořeno mokvati, tak ze ztuchlý stuchT4t|fl
') Náleží ke klútatj =^ gLutati, hloutati. Znamená asi Clovfika-flŤ^
jídlo neh piti hltavého.
') Zgabati (na Slováci) = obrati, oloiipiti, achvátiti ;
chmatatí, makati, olimatovati. Sr. HabaC.
') Snad má zniti vlastně MéSejda, ud miíii'i.i, |"'l. i
míchati).
*) Šrejda = Lelha, pajda, odkudž ňrajdati —
(Šramati, Sráchatí), viz Sráda, Srachki a Šrejma,
') líataj m. orataj ^= oráS.
') Kdo dělá seCku Ci rezanku. (SoGka ss fí''
též v Polůtě siecaka).
Zahradník, Zahradníček; Stěpař; Krenar:
Báča a Báčc, Bačík'); PastýHfc, Pasteřík, Pasterok, Pastý-
řích; Pasák. Pasáček;
Stádník; Kobylák, Kobylár, Kobler=), Koňák, Konlř, Koňa-
řlk; Voslář (též Vasláf): Mezkař; Skoták; Volák, Voiáček, Volařík;
Kravák: Tolařik; Kozák, Kozáček, Kozan, Kozánek, Kozárek,
Kozler»); Selař, Selák; Miškař, Nunvář; Honák, Hončík;
Huaák. Housák. Housar. Husnlk; Kachaík, Kačner; Holubář,
Holubák; Ptáčník; Lepař, Lepařfk; Loveček;
Rybář, Rybařík, Rybák, Rybáček; Perlák;
Rákosnlk;
Drvoštěp, Rubaf,Rubaeík; Smolař, Smoler, Smoíák; Lejčar*);
Lohař a Glogar^), Jahodář;
Včelař a Včeliš*), Brtník, Brtníček').
2. Živnosti řemeslné a obckodni.
Barbíř; Barvifi (a zlatinilá Barritius), Barvlř; Bečvář a
Bečvář, Bečvařlk; Bednář, Bednárek, Bednařík^}, Nebednář');
Caiikáři'); Cepuík; Cihlář; Cimbálník; Cinar a CejnariCaj-
nar");
Čepřar; Čižmár a Čižmář;
Doškář; Drátenířek a Drátovník;
Faktor; Forman, Formánek; FormáČek"!;
Hacari*}; Hamerník'*); Handbr; Havíř: Hodinář; Hokynář;
Holař; Holič; Horník, Horníček; Hospodský (a Sklepník); HrnCfř;
Hrobaí; Hřebenář, Gřebeníček;
Chlebniček; Chmelař, Chmeler;
Jehlář;
Kabátník; Kalouner"); Karaenář, Kamenar, Kamenýř'"); Ka-
meník, Kameuíček; Kániík; Karták; Klempíř, Klempiš; KIo-
') Tak slujG vrcíini pa.-ítjř ovCÍ u Valachů a Slováků.
■) Kobler inísto Kubyler; sr. přijmi Koblinakf vedle KobylinskJ
pF^mf Koblic. V luž. srbStiiie koLlef = Stuteomeister. Ostataé jméno
O b 1 i h a (t. j. peCivo poJotiy kufiaké homolky) ukazuje též elisi s-
•) Znamenejme) tu j.^koS i v jiiijoh jménech dalSifli (na př. Bmoler,
alouner, Kt-Sner, tI'opeler atd.) příponu «<■ místo a vedle nyni obvykl^íi
>, o/. Kozlof v luž. srbetinĚ = Ziegenhirt; Geiler,
•) Kdo abírá IJĚÍ,
') Kdn whiríl hloh. GIngar je jmíno !!<í Slezska..
') Tvar VedMhbioj » KlonipiS,
') fíítaíStjgg ^^\mi Icanl. ^, ,, v ,rvae n«h
" ■- --^^ -^^ - — " vlttí^MÍ (na MoraTí) ^'-"■■"^Y^^- "eb
tekoviír. fJc-Iádek.
boiiĚník; KIokofník'1; Kočárník: KolAčný; Kolář, Kolár, Kolárek.
Kolařík, Kolinistr; Kolečkář a Količkár: Kolimáá, Kolmáá'); Ko-
lomazník; Kolovrátnlk; Kominík, Kominíček; Korbelář"); Kořenář;
Kosař a Koaar; Koskar (m. Kostkar) a Kostkan; KoSak, Košař,
KoSar; Košináf, KoŠnař, Koánar, Košner; KoŠťák; Koštlř*}; Kotlář,
' Kotler, Kotlařfk; Kovaí, Koval. KovAlek, KovalCík. Kovář, Ko-
I vářfk. Kováříček, Nekovílř a Nekovářlk; Koželuh, Koželuha. Ko-
, želoužek; KožeSnfk a Kožešnlček, KoŽušnlk a Kožušiiíček; Kožnar,
Kožňar*); Kramář, Kramer, Kramafík; Krčmář, Krčmař, Krčméry,
Krečmer, Kračmar, Kračraera, Krečman, Ktčmařtk"); Krejfi, Krajč,
KrejĚa, Krajča, Krejčí, Krejčlk, Krejčíř, Krejčiřřk; Krosnář; Knipař;
Krytinář; Kupec, Kupeček, Kupča, Kupčík; Kutoar^j; Kuzník a
Kužnik"); Kvasňák"); Kytler"); Kytýř"j;
Lázník, Lázeňsky, Lazebníčck; Lopatař; Lžičař;
Masařek, Maserek, Masařlk, Masarík (Masaryky. Masiiik,
Masner; Mečfř; Meder'"); Misař, Misar: Mlynář (Mynář, Mináři,
Mlynářík (Mynářik, Minářfk), Mlnářík, Myiiáříček (Mináříčeki,
MynarČtk a Prášek; Mošner";; Mydlář a Mydler;
Nebesář"); Neckář; Nořfž (m. NoŽíř);
I Voctář: Olíják, Volejnik, Olenfk; Volmnt a Olmoutek");
I Páleník^*}; Papírnlk; Pazderník"j. Pazdírek, Pazdera, Pa-
zdera, Pazderka, Pázdral; Pekař, Pekárek (Bekárek); Pentlář;
') Kdo ablrá klokoCovó plody a délá z nich růžence.
') Koliraaha, rus. koíymaha = vozík kryt.y, jakřho iiživaji potulní
kramáři ; proCeí (na Slovensku) kolimar =-- kramář. KulimáS vedle kolimár
jest jako kleinpiS vedle klempíř.
») Kdo korlíele dfilá anebo kdo pří korlieli (piva) rád posedl.
*) Ko6téř — jeiiS okouSi vina.
*) ZAÁ se, že z tohoto jmiina pochízí nSm. Kiirschaer.
') KrCma aouvisi se slovem krCah, krčák (na Slov.) = Ch&u, rus,
korCaga =- hliněný hrnec ; znamená tedy mistnoHt, kde se v podobných
nidobřich nápoj host«m podává. Krčmář, krfmer (sr. Kalonner, KoBner)
držitel takové miatnosti. KrEraíry je tornia zniaďařllá toho jména,
'■j Kutnar = horník, havíř,
i ») Třijmi moravské = kovář ; kuzeíi, kuzfia = kovárna.
^^^H '3 Kdo roznáSi kvasnice. ^^m
^^^ ») Kdo Šije kytle. ^H
^^H ") Kdo dSIá kyty, t. j. buď chocholy nebo kyl.ky na klobouky, ^^B
^^^r )*) To jest niedař. ^^H
^^" ") Kdo dělá moSny, ^^
") Kdo zhotovuje aneb apí&e kdo nosívá „nebesa" (o božim těle,
vzkfíSení atd.)
*') Ohnut, jméno starobylé, složené z ol (v ataré niStinS ot, olovína,
v litevStině alus, v angl. ai« = pivo) a miit (moutiti, t j. kverlovati, mí-
chati); olmut neb oloraut tedy =^ kdo míchá nebolí vaři pivo. Zejména
loho pochází název mésta Olomúce (jako Humpolec z Humpolt, Cemuc
z Cernut, Naíerac z Naiierat), Poněvadž kmen mut vlastně znSl m^t,
Oiomut polsky slul Olomqt a tedy Olomúe zcela správné polsky siove
Olomuniec.
") Majitel vinopalny.
") Kdo se zabjvá třením lnu.
>Brner, Pelnář'), Pemikář; Pertiiik. Pertllk, Perták. Prták') PrtaS;
■Hlař, Piler, Pilnáf); Pískař; Pivák a Pivař'); Pivovarník; Plá-
teník; Plavec; Pluhař; Poiielák, Popelář, Popeler a Popler; Po-
střihafi; Pošvář; Pozamentýr; Prachař; Provazník; Přívoznfk;
funčochař; Putoar*};
Rásek; Rosař; Rybiiikář:
Řemenář; Řezník, Řezníček;
Sakař; Salitrnik a Sanytrník; Sedlňr a Sedler; Sítař; Skalník;
Sklář; Sklenář; Skružný;") Sládek a Nesládek, Sládeček, Sladnfk,
Sladovník (a. k tomu: Hvozda, Hozdecký a Vozdecky, Podstar,
ňeineslo); Slanař, SoloAř. Solný, Solar, Solar, Solařík, Solivar;
Sotornfk'); Soukeník; Soustružnfk; Stokar*); Stolař, Stolejda;
Sudák;
Šenkýř, Šenkéř(k;Šidlák; Šindelář, Šindelfř; Šlejfíř; Šmejdfř;
Šrotýř"); Sval, Švaj, Švajda, Švec, Ševc, Ševíc, Ševek, Švík, Še-
vák, Ševeček, Ševfiák, Ševčík");
TepláJ-ek"); Tesař, Tesárek, Tesařík, Tesllk aTeSlIk'=); Tkáč
a Tkáč, Tkadlík a Kadifk, Tkadlec, Kadlec, Kadleček, Kadlček,
rlčík, Kalčík, Kadlčák; Tobolář; Tokar"); Truhlář; Tunfář")
Uhlíř a Uhlař. Uhliárek;
Vačkiř; Valchár; Vápenlk; Vetešník; Vinař a Vinař; Vino-
pal ; Vozka;
Zámečník; Zedník, Zedníček (a Pallr); Zlatník, Zlatoíček;
Zvonař.
Jsou v příjmeních zastoupeni též pomocníci živnostenští;
Honiický. Kalcovský, Kolář&ký, Koželužský, Krejčovský,
Kupecký, Lesnický, Mlynářský (Mynářský), Sladovský, Truhlářský,
Zahradnický; Tovara a Továrek.
Zvláštním úkazem jsou příjmení, znamenající vlastni osobu
ženskou: Bačůvka. Hrabačka, Kopačka, Lučnička,"*) Misterka,
Plečka, Šlejfeřka, Švadlenka a Švadlinka, Voraíka.
') Pelnář miato pemáf, peraer, t. j. pernikář.
I) Prtók znamená nyni Sevce 3 Jakousi prihanou, dříve spravovatele
invi. Ale původní smysl asi toho jména takovj nobyl. VruStině portnoj
, i2 Pertník) = krejíí, portnina = režné plátno, portk i = spodní
kalhoty (též v polfitinfi), porty = od6v, Sat, portomoja ^= pradlena
(prto-inejka).
») Pilař = kdo dĚlá pily i kdo dohlíží na pilu (mlýnskou); pilnář
(sr. pilnikdí) = kdo dělá pily.
') Kdo pivo rozváži.
') Kdo roznáSi v putnách (mléko, třeSná atd. na prodej).
') Kdo dSlá akruže.
') Kdo deU sotory = kabelky z rákosí.
') Kdo vymítá stoky.
') Šrotjř = skladník piva.
'*) Tato rozmanitost tvarů, v pKjmeních zachovaní, jména Švec má
1 v jinjřh slovanskíoh jazycích: fivalj v ruSťmfi ^ krejfii, Sveja,
ejka = švadlena; v polStiné szewc; slezskoSeaké Svecir,
■■' Teplňr kdo délá teplé koupele.
Upominá na polské cieSla (tesaF).
Tokar (na Slovensku) = soustružnik.
Snad tunchář (Tůnchar).
") LuCnlk = kdo dělá luky.
m
3. Živnosti utnéhcké:
Malíř, Malířský: Ěezbarík;
Herčík; Šach, Šašek, ŠaSko, Šašocí'); Tatoš, Tatnusek, Tar
ťoun, Tater, Tatrman, Tatrmuž*);
Zpěvák, Spivák,Spěváí5ek;Dyškan ta, DySkaQt;Tejnor'), Tenory
Bas, Basek;
Muzikant, Muzikář, Muzikář; Hudec, HuJek, Houdek, Hude-
ťíek,Houdeeek. Hudečka ;Basař.Basák; Trorabaf; PistéUk; Dudák,
Dudáfiek, Dudárek; GajdoS, Géduš, Gajdušek, Gajdik; Cyterálc;
Loutner.
4. Služby hospodářsko a dvorské.
Správec; Pojezný: Šafář, Šafařík;
Polesný, Polesnik, Lesovský, Lesníček, Myslivec, Mysliveček;
Hajný, Hejny, Hajnfk; Sokolář; Vorlař;
Baštyř, BaStái*}i Vodák, Voduařík;
Vrátný. Vrátník; Nádvorník; Satrapa a Zatrapa"}; Celeda;
Štolba; Maštalíř; Kočí, Kočfk, Kočer, Kočíř, KoCiS"):
Hajduk, Hejduk, Hajduřek, Hajdušek, flejduSek; Lokaj,
Lokaj íček;
Kuchař, Kuchařík. Kuchta, Kuchtiček:
Komůrek'}; KlíCník.
5. Úřadové veřejní.
Palatin; Náměstek: Kubernát, Kubrnát; Vladař; Miiiister a
Ministr; Kanclfř; Maršálek; TavernAr");
Úředník (Oufedník, Auřadník), Úředniček (a Ouřednfčeb)ř
KustoŠ; Purkrábek a Pulkrábek;
Půhonný; Justic; Komisar; Soudský. Soudný; Pisařlk;
Primaa, Priraásek ; Rychtář, liychtářík ; Rádník ; Kousal,
') Nepocliyliiiji. '/,o V.u:-h n 7.|ri>luiÉlé ŠaSek pochizí ze kmene Sal
(blázen, vík Sal, Sil;, s,.;, ■<,■.- s.ilda, Saler, Salon, Šalmm, Sajun
Salaver, SfiJenJ, Ši!- .- - :i ., hoch z hol (tiolí. ťolcc, holeSel
a polskť- garh n ;_ ■ . ii Stran tvtiru ŠaSeci viz Tachecí.
'J Tailli 1111 S..,.'. :i :i r.iirinan v Cei'hách znauenajl : k
zelník, kejklir. Talruiiiii uU-úferio zr jména tater (viz hořejSi pKjml TaterJ
ktyriíž jťíit '"' 8 ()fíi)')iioil er, jako tatoS lat s pPiponou oí, a z man (jata
i'iímaii, l.itnian, l'uznian, Čudlman atd.), s finiž srovnej přijmi Tatrmul
netfijha ledy mysliti na nůmwkj půvoil. Tat. je pHbuzno raskémn tsk
(zloděj) a Českému Tach (viz toto); význam: kdo dSco potaji a chytí
daiá (což může h Jti taSkáf i kouzelník) : sr. přídavné tatobnj = chjtrf
vtipnj. Patří sera ovSem tóž přijtneni Tatiousek a Taťoun. Oaadiii jtuím
Tatťov, Talrovice, TaCou novice, Tatobyty (sídla k^kliřŮ Ci kotnediantfQ
VSetaty (jako Vňechlapy, VSeviiy).
») V Podkrkonoší tejnořiti = zpívati (Koubie v Č. Č. Miis. 18MJÍ
') Znamená dozorci; aáJek rybních.
') Satrapa naSiiii přoJkilin slula vůbec Čeládka dvorská.
■) Kočí, vlastně kotří -- jenž řídí jízdnj koLoc. Jméno koCer pfeilC
do nĚmSiny (Kutscher).
') Pobrdlivě misto komorník.
') Jinak tavernik ^ správce pokladu.
^
— 127 -
Končel, Končela; Fojt, Fojtík, Vujtík^); Šoltés, Šoltys, Šolc, Šulc,
Šulčík^); Vajda»);
Kurýr, Kuryl; Servus, Serbus, Serbousek;
Drab, Drábek; Pochop; Katous, Kataník; Holomek;
Ponocný; Hlásný; Mejtný (též Nejtný); Vážný.
6. Stav panský.
Císař; Král, Kralec, Králek, Králík; Královský; Soldán; Voj-
voda, Vévoda; Kurfiřt; Kníže; Princ, Princlík; Markráb; Hrabě,
Hraběta; Baron, Baronek; Rytíř; Vítěz; Vladyka;
Šlechta, Šlechtický; Kavalír;
Pan*), JPánek, Panec, Pane, Ponec*), Ponc, Panik, Paněra,
Paneš, Pones, Panoch, Panocha, Panoš, Panošek, Panuš, Panuška,
Panáč, Panáček, Panovec;
Půlpán*).
Zeman, Zemánek, Zemanec, Zemen, Zemin, Zemina, Zemek**) :
Nápravník; Man.
7. Stav selský.
Sedlák, Sedláček; Paselek;
Majetník, Vlastník; Nájemník;
Chalupník; Vértelář; Kopkaň a Kopkan, Kopkář^); Bezemek
(m. Bezz.); Domkař;
Podroužek a Padroužek; Hofírek;
Parobek; Nádenník, Nádenníček;
Žebrák.
8. Stav vojenský.
Maršál; Major; Kapitán; Hejtman, Hejtmanec, Hejtmánek
a Hetmánek; Leitnant; Kamet; Kaprál, Kaprálek; Profous;
Vojan, Vojáček, Vojna, Vojnar, Vojík, Vojec, Vojč, Vojčík,
Vojda, Vojdiš, Vojdínek^); Soldát; Žoldneř;
Rejthar, Rejthárek; Dragoun; Hulán, Ulas; Husar, Husárek;
Střelec, Střeleček; Markalous^'^);
Bubeník, Bubeníček;
*) Fojt, vujt na Moravě a ve Slezsku, wójt v Polště znamená
co v Čechách rychtář; z něm. Vogt.
•) Z ném. Schultheisz, Srhulze -== rychtář.
») Tak sluje náčelník cikánů; prý jest to sanskr. vai da = mudrc.
*) Přymení Pan vždy s krátkým a se našlo.
») Srovnej s lim litevské ponas, pons - pán.
•) Pdlpán známe á bohatého sedláka, jehož statek rovná se polo-
vičnímu panství.
') Zeman i Zemin pošlo ze zemian. S tvarem Zemek srovnej Bez-
zemek.
8) Kdo má tak malou louku, že um vydá jen několik „kopek" sena.
•) Vojč povstalo zajisté z Vojič. Vojda jest od kmene voj tak utvo-
řeno jako Janda od Jan, Burda od buř (buřič), Carda od cár-ati, Vužda
od voziti atd. ; odpadá tedy doimiění Jos. Jirečka (v Osvětě 1886), že by
vojda pošlo z vojevoda. — Voj, Vojek, Vojen či Vojan, Vojeta byla již
našim praotedm jmény osobními, jakož svědči mimo jiné názvy osad
Vojice, YOjjkov, Vojanka, Vojenice, Vojnice, Vojetín.
i«) PoSlo ze jména martalous, martalóz = záškodnlk.
Verbíř; Branec;
Markytán, Martykán.
9. otav učený:
Lékař; Felčárek;
Doktor; Mejstřík; Bakalář;
i
školník; Knižák
Študent; Meudík, Meodlík, Menda'); Žák, Žáček; Latinilk.
10. Dkstojenstvi a sluiby duekavni i kostelní:
Papež, Papežík; Legfit; Biskup; Prelát; Opat, Vopat, Opata,
Vopata; Převor; Probošt; Děkan; Vikáry; Farář; Kaplan, Kapl4-J
nek; Páter;
Pastor; Rabín;
Prorok:
Kněz, Knřžek, Knížek, Kuěžtnek, Kní;žour, Knfižourek; Pop,
Popek, Popoch, Popule;
KoIIátor;
Kapucián; Mníšek; Profes; Bekyňka:
Komžák ;
Kostelník; Varhaník; Kantor, Kantorek, Kantiirok; Kalkant;
Zvoník, Zvoniček;
KoSerák.
Konečně sem náleží ještě tato jména otfiinská (patro-
nymika):
a) Kalců, Kalčic; KovářiC, Kovářovic, KcivářoviC; Kuchař
řovic; Minářů; Pisařovic a Pisařovič; Sládkovič; Safářovič; Ševců,
Sevcovic;
b) Dragon ic;
c) Královic, Králenec; Panic. Ponič; Vejvodič; Knězů.
I tuto kapitolu nechať provázejí jměna osadní, která
sem hledí. Jsou dvojího druhu: jedna naznačují přímo, Že osada
byla sídlem lidí jednoho a téhož zaměstnání, a sice:
Rataje, Hfebečniky, Kravaře, Ovčáry, Svinary a Svinaře.
Volary; Psáry a Psňře; Rybáky; Vinaíe a Vinary; Kladěmby a
Kladruby^). Uhlíře. Dehtary a Dehtaře, Smolotely; Bečvary a Beč-
várky. Hrnčíře, Jedovary. Koloděje'), Košíře, Kovary, Kuchaře,
Lisoleje*). Lnáře, MukodŠly"), Mydlovary, Pivovai-y, Postoloprty"),
Skláře, Sti-uhafe'). Štftary; Sluhy; —
druhá vykládati sluší jako zboží neb sídla těch kterých
osob neb jejich potomků, a sice:
') Mendlk říkalo se chudým, žebravjaj Studentům,
^ Kdo2 rubali [osekávalij klády.
») T.j. koláři.
*) Kdož lisovali olej.
•) Kdo dělali mouku.
•) Kdož prlaii (spravovali) postoly (SkornC vysokél. Postole v arbStiuĚ,
poBtoty v malomse. = tioty; postolar u Charvatií i SríiS ^ Švec, botař.
') Struhař » soustruSoík.
— 129 —
Biskupice a Biskoupky, Dékanovice a Děkančice, Mnichov
a Mnichovice, Opatov a Opatovice, Popovice, Proboštov; Králice
a Královice, Kytířov a Rytířova Lhota; Rychtářov, Drábov, Kato-
vice a Katusice; Kovářov, Kovářovice, Krejčovice, Mlynářovice,
Mukařov, Sklenářovice a Sklcnářice, Struhařov; Kozarovice, Svina-
řov; Psáro v, Sokolnice; Oračov, Voračice, Vinaříce; Votročice.
V.
V kapitole této seřadíme si příjmení, pošlíl ze jmen rodo-
vých, krajinských a místních: význam všechněch hledí k pŮTOdu
osoby.
1. Příjmení ze svazku rodinných pocházející:
Baťa a Báťa, Batěk a Batck, Baťka a Batka, Batik, Baťák-
Batulkai); Tátek, Tatíček, Tatouš, Taťoušek, Tatoušek, Totušek;
Otčinek;
Matka, Matička, Matičko, Mamička;
Maceška ;
Děd, Dědek, Dedek, Dědeček, Deduch, Dodoušek, Dedera,
Dědourek; Kmeť, Kmečík;
Bába, Babka, Babica, Babička, Babiška, Babiiška a Bábuska,
Bábrle, Babec, Babek a Babek, Babák, Babáček, Babánek, Babiček;
Manžel; Mužík, Mužíček, Mužák, Mužílek; Ženatý;
Ženka ;
Synek, Synáč, Synáček;
Vnuk, Mňuk, Vnouček, Vnouček;
Dítě. Dítko; Rob, Robi, Robenek, Robíček, Robejček, Robejšek;
líoch'-*). Hošek. íloška, Hůša, Hošic, Gošic, Hušua, Hosina, Hosta,
Hošárek; Pachob'k, Pacholíček; Chlapec ; Kluk, Kluče, Klouček,
Klučina, Klukera^); Chasík; Klicman; Jun, Joun, Juna. Junek,
Junk, Junka, Junec, June, Juneček, Junčík, Jonák, Jonáček;
Šohaj, Šohajek; Panenka, Paudula*);
ÍBrach, Bracháček, Braxa (m Brach-sa); Blíženec;
Sestr;
O Baťa zaaiiieiiá vo vžo^h jazycích slovaiiskýrh, ve kteiý*h se
jméno to zachovalo, vlasttié ot?e ; v staré češtině také miláčka. („Uzel
myrty batik mťlj mné" [miláček mAJl: Šalomounova píseň v nejstarším
překlade bible, C. Č. Mus. 18tí4 str. 194).
•) Hoch není nic jiného leč holý, holec. Sr. Škiich a Škaloiid,
polské gach a halán, galánek, ša'*h a šálek (šaSek a šálive •)• S hoch
se ilružívá jméno holka. Hoch. holka znaintMiají te<ly výrootky posn 1
holó. tudíž, poněvadž se u našich předkův dle svčdfctví Vschrdova uzná-
vala léta tělesné dospělosti dle vonsův a chmýří, ještě no InsinMií. Pacholík
je.st pa-holík.
») O původu a významu jména kluk viz Kalva.
*) Jako z Anna utvořeno Andula, tak z panna pandula.
9
Svat; Švagr, Svůpr. Švagera, Švagerka, Švařířek; Sv!í.čekj
Svach, Svácha., Svilcha, ĚvachuJa, SváŠek^);
Dpver, Devera*); Sír, Šířek"); Vžentek*);
Zit, Zítek, Zetek, Zetík, Zítka, Zítko, Zintl, Zindl, Zen.Iulk^
Žendulka, Zindulka, Zindera, Zindr, Zina, Zinek. Zeriat, Ziiiol*J|
Zecha. Zejěek, Zeš;
Strejc, Strýc, Stryk. Str^Cek, Strejček, Strejl, Strejn, títrýnek;
Strejčov ;
Ujka, Ujfilk;
Brachovec, Bratránek;
Netík;
Pastorek, Pustorny;
Sirota, Sirotek. SirůČek;
Dědic, Dědic, Dědičík;
Svojík, Svfk, SvojŠe, Svojš, Svnjtek"), Svojtka:
Chovanec, Schovanec, Schovánek, Chovitnřák;
Nalezinek;
Boíek'); Panchart, Panchartek;
Nanka a Naňka, Naňák");
Kmoch, Ginoch, Kniošek"), Kmodras;
Sousedík a Siisedík;
Kamarád, Kamerád, Kamarýt, Komorád"); Kumpán ; Druksa
') Švagr ueiii německé jméno nýlirĚ slovanski;: svak a přijionoii »
(jako hrát vedle bratr). Že i v Ccáticé ae prostčlia sva.k užívalo, miniq
jtniS jest důkazem přymí SváSek. Svat jest jen jiná forma jména avak,
Sva'h, Švůcha alii. se má tak ku svak, Švagr, jako brach kn bratr!
Sp n;i počátku slov rádo ptechází v ív, na pf, fivarný tii. švarný, Svalek
in. avalek. Řvůgr vzniklo ze Svogr.
') ')Svat ^ utec zeťdv nebo anaSin ; avak, Švagr ^= sestřin mut:
devcr = manželův bratr; ěír, rus- SurLi = Ženin bratr. Původní amytt
těchto jmen ae vSak jií míLlo pamatuje; dever a Sir z ob. mluvy již vjrs
mizelo; zůstalo jan Švagr, jimž ae naznaCují Smahem vSecky svaz^
pFiluzenaké ženěním vzniklé.
*) Víentek vykládám co „do rodiny vženilj, přiženily".
') V litevStině zeť slově žent ia, ve st. slov. zq tb, v polStinS ziQd;
sr. lat. gener, tranc. gendre ; jména Zintl, Zindl. Zendiillca atd. vykládám;
tudíž za atar&I tvary jména zet {s příponami licholnjmi -I, -ulka, -era atd.),
v nichž se nosový zvuk jeStě zatahoval. Zina má se tak ku alovu zitft
(a možno přeiipoldádat i zenta), jako Véna k Vqelav, Bina k Bunda [:
Zinol utvořeno jako Vachol. Ponňvadž t pfed hláskou f bylo měkké fpoL
aiqii. rus. ziaC), není divu, íe úzké e přeskaknje v í (sr. PetruSka, PitruSkaJ
a žo vedle tvaru Zendulka a Zindulka objevíce se i Žendulka. — Zecb&j
jako brácha, svácha.
•) Svojtek asi místo Svojetek.
') T. j. boCnl syn, z poboCni, nezákonné ženy.
■) Ňaůka {v polštině a ruStině, i u Slováků) = chůva; nan u luž.
Srbů = otec.
') Kmoch z kmotr jam brach z bratr.
'") Kajiiarjt vaniklo z kaioarét; nejCeSlějSi tvar je Komorád. Jména
ta vznikla ze střodolat. uameratus, jež znamená člověka, který a jiným
spí v t«že komoře.
>') Druksa povstalo z druh, jako Braxa z brach pííponou u.
Menoušek, Micko, Micek');
Hostek, Hostař, Hostaš, Hostaša, Hostar, Hostan, Hostaň:
Našinec; Krajao, Krajandr, Krajánek; Cizánek; Poutník;
Osoba; Rodina; Rod; .Spolek.
Velice zajímavým úkazem jsou zajisto vyňtená tuto příjmení
a jest nesnadno, vznik jejich psychologicky vysvětliti. Lze-li
ovšem si pomysliti, že někdo se jmenuje Strejček, poněvadž to
jméno dáváme leckomu; jestliže příjmení Děd může znamenati
starého Ělověka vůbec a Bába nějakého bázlivce, kterážto pc-
jmenovánf třebas časem na osobách těch ulpčla i na jejich rody
přešla; Izeii i vysvětliti příjmení Boček, Sirota, Ženíšek atp.,
ponSvadž přimět jmény těmi označeuý mohl se pamatovati na
osobách, jichž se týkal, po celý život a tak jméno to s nimi
mohlo srůsti a děditi se: však těžko objasniti, jak mohl někdo
nabj-ti jména Tatíček, Matka, Sestr, Švagr, Zit. Miklošič domnívá
Stí, že naši předkové dětem při narození již taková jména dávali,
aby děti vyrostouce těmi jmény svými si připomínaly milé jim
osoby. Výkladu tomu nasvědčují též názvy osad, z takových
jmen osobních utvořené. Na příklad uvádíme tu: Batfn, Tatina;
Mateřov; Dědov, Dědova, Dědovice, Dědkov; Babtn, Babice, Ba-
bákov, Babětín, Babčice; Synkov, Synčany; Bratrochov, Bratřejov,
Bratrikov. Bratříce, Bratronlce, Braštice; Sestrouň, Sestroňovlce;
Svákov, Šváchov; Zenotín; Strejnice, Strejčkov, StrýČice, StrýČko-
vice; Svojek, Svojkov, Svojetice, Svojetín, SvojŠice, SvojSín: Ho-
stačov, Hostějoves, Hostíce, Hostin, Hostišov, Hostivfn, Hostomice,
Hostouň, Hošťálovice, HoŠťkovice a j. v.
Ku příjmením rodinným mohou se přiřaditi:
Anděl, Andělík;
Cechman"), Čertík; Ďábel, Dibelka, Diblík, Diblíček;
') MenouSek == jmenovec, jmenák; Minek = jmšcek (jmenovec).
') Pjrwolf T Jagiagyfi Archive fiir. 3lav, Phil. VII. 4. jméno Cech-
m au ve spojeni pFivádi se jménem Čech, uváiléje k tomu tuta analogii :
Severoněmci prý místo Díivel (Teufel) řikaji eufe místi cky : Haal di de
Důtacher (Hul dich der Deutachej ; takž prj Cechové (fikajíce: vzal ho
Sochman) i Severoněmci Cini ďábla, abj ho konejSiU, svjm krajanem. Ale
doniQČoka, íe by čechman souviselo b Cechem, jest mylná a tudíž i celá ana-
logie. Čechman, Čecbrnant slýchati jen v Praze a v pražském kraji;
jinde sB fiká Serchman, čerchmant. Čerchman je složena z Cerch
a man jako Bojman, PiCman, Puzraan, Klicman a j, v.; íerch jeat
toliko jinj tvar jména CemJ (viz pfijm. Cerch, Cerych), tudíž Čerchman
ni'ni áailnj eufemismus, nýbrž ve vlastním slova smyslu čert. Čechman
pffilo z čerchman pohodlnou jen vjslovnostl. Říitaji-h SeveronSmci Haal di
dc Dňtí-her místo Dtivel, uživajl slova Diltscher pro podobnost' jeho
8 Dňvcl, nechtějíce z Ijázně jméno čertovo pronUSeti. PodobnĚ v Pod-
krkuuoSÍ místo „£h čerchmana!" Nkají: „I Čermáka I"
■ 133 -
Šotek'); Zmek^"); Skřeta, Skřeta, Skryta, Křltek, Křistek
Kříštok, Křiště');
Bubák, BubáCek; Hazdra, HiLatHík. Hastrrnan'): Piruchta"),
Pirunčík');
Smrt, Smrtka, Smrťák.
2. Přistéhoval-li se někdo do osady z jiin5 krajiny nebe
z cizí země, lid domácí, nevěda, jak jinak jej nazývati, přezval
jej jménem jeho původu, kterěž potom zůstalo i jeho potomkůiQí
a tak povstala přijmeni ze jmen krajinských a národních.
Shledali jsme tato:
Čech, Češlk, Češka, Cechák, Cecháí, Cechač. Cechičel^
Cechura, Cechounek');
Moravec, Moravic, Morava, Moriiv, Moravek, Moravik; Haii.'UCr
Hanaíik; Slovák, Slovják; Slezák, Slez;lček;
Polák, Poláček, Polach. PoláStík "j. Polán, Polanek, Polanďíf
Leš, Lešek, Lešlk, Leška"};
') Souvisí se slovesem Sotiti. Viz Šotola.
*) Zinek Jest Česká lornia, na Moťavó z m a k, ve Slezsku a na Síty
venaku z m o k. Jméno to zni v po!6tině amuk, srbsky z maj, nisky zniSj;
Br. fiea. zmije. VSecky ty názvy znamenají bi^oCnou potvora drakovítou,
') V6ecka ta příjmení souvisí se jménem dom&í^.ihu lulžka ^kříla"
*) Hazdra, Hastrlik, Hastrman souvisí se jiiisiifm lu t|..^
bludné mínSuí, že by hastrman pocházelo z něm. ^n:--/.' ■■ ,i
ti) vzniklo hlavnS z {loranĎnky, íe koncovka man Je iiřm. ,
je složeno jako íerchniaii, klicman a j. ; hastroS by pak iil ■ um-i
némeckĚ, což zajisté nikdo tvrditi nebude. Hastra, haStra, b.Tštri jiímI roát i;]
panák z roSti na poli jest hastro^; z roští takového délají se haté nebď
hráze na Tybnicich aautek voUiil, jenž na", nich rád sedává, je liastrmaa^
') Pinichta, jinak paryhta, perychta, perchta : ženské straSidlo.
') Ve jméné tom ozjvá ae jméno boha Peruna (polsky piorun,
a měkkým ;', proCeí ;tirunCik, s Círaž sr. Petr a Pitr).
1) Jméno národní Čech, staroiusky též Čach, vykládám takto."
V kap. n. shledali jsme jména Čalek, Čalda, Čaloun, Čeloud, znamenajíc!
urostlého, velkého Člověka; slovo Člověk samo, jak známo, jest složenina*
z Cel a vě k (zroatlj chlap). Shledali jsme dále, ie z kmenů gal (v. Hála)
vzniklo g a c h, z hol hoch (v. Hoch), z 5al Šach (ěaSck, v. Šach),
ze skal Skach (v. Skácha); jest to tíž ňkaz, jako když z Jan poSlo Jeca,
z Václav Vach. z Petr Pech, ze Stanislav Stach, z Prokop l'roch std. Ne*
pochyliuji tedy, i& tjraí během z kmene i>el (Celo-věk) vzniklo krátk£
a častému užíváni přiměřené Čech, kteréž slovo toly znamená vzrostlého
muže Ci Člověka. Víz ostatně, co reCeno n jména Caslav.
") Polák ■= obyvatel poli, planin. Stran koncovky ach ve jménS
Polach srovniý prymeni Hrubach (hrubí), Tulach (toulati) a j. KaSubová'
Polákiim vůbec Polach říkají (vlastně dle avé víalovnoati ; Púloch).
') Přilepilo se tu d toliko jako v mnoliých jiných případech na koná
slov po n (ar. Kofrond, Kotland, Hrubant, Škrlaud a j.)
") Lech, starodávné národní jméno Poláků. Pňvod jeho lae taktQ'
vysvětliti ; Z Turgeněvových Lovcových Zápisků zoámo, že obyvatel Polesf,
t. j. toho ohromného pásu lesnatého, jenž tvoříval kdysi hranicí mezi
Polskem a Ruskem (v uynějSÍ gnbernh raiiiské), sluje tam krátce Polěcll
nebo PoiScha. Z toho by se mohlo soudit, Že léch (lech) je obyvatel
lesa (lesa). Ale les po maiorusku slově lis a Lech, teskí by tedy roalo-
rusky musilo zníti Lích, liskyj; zatím věak Maloruai Poláka jme Dt^
— 133
Letvín^i), Litvan;
Rus ^^) • Moskal *
Srb, Srba, Srbek, Srbeček, Srbíki»);
Charvát^*);
Vindek, Vindyš;
Prus, Prousa, Prouza, Projsa, Projza, Prejza, Projzl, Prous,
Praus, Prousek, Prousík, Prusík, Prušák;
Němec, Němejc. Nemejc, Němeček, Němčík;
Rakous, Rakušan; Štajer; Tyrol; Bavor, Babor, Bobor, Ba-
bůrek, Bavorka, Babůrka, Baborák ; Šváb, Švoba, Švábka; Frank;
Dyrynk; Saska, Sasínek, Sasman;
Švéda ;
Šota;
Švejcar, Švajcar;
Vlach, Vlašík, Vlašánek^^); Francouz; Španěl, Španihel;
Uher, Uherek, Uhýrek; Ingryš^*); Maďar, Maděra;
Valach, Valášek 1 7);
Žid, Židek;
Turek 18); Otman:
Tatar;
Cikán, Cikánek, Cigánek.
K tomu lze připojiti:
Pohan, Pagan, Pohánek:
Křesťan.
Ljach a polský jim sluje Ijackyj, Ij ad s kyj, což ukazuje na jinou
hlásku ve kmene než na é. Uvážíme-li, že Polák litevsky sluje Lenkas
a maďarsky Lengyel a že jmenovité maďarština zachovala mnohé původní
zvuky slovanské, souditi musíme, že Lech původně znělo L^ch, což se
dle zákonů slovanského zvukosloví úplně srovnává s malornským Ljach.
Hledíce .pak ku přídavnému Ijadskyj, přijdeme k poznání, že L^ch
utvořeno (a sice týmž spůsobcm jako Polčch z Polěs-je) ze jména iQd-ina
(st. slov.) polsky lad, něm. Land, čes. lado. L^ch, rus. ljach, čes lech
jest tedy obyvatcd lad, t. j. suché země (snad na rozdíl od pomořana,
blaťana, lešana) neboli jinak z e m a n; staročeští 1 e š i (u Hájka a j.) jsou
pak vlastně zemane, vládci rozsáhlých lánů (mám za to, že land, l^d
jest jen hláskou d rozšířené jméno lán; sr. také lan-ýž -= houba v íremi
(pod drnem) rostoncí.
") Vzácné staré jméno.
") Neslují-liž Rusové od rusých vlasův ? Viz Rus, Roušek v IT. kap-
Odvozovati jméno to od Rjurika jest methoda hledaná, nei)řirozená.
") Možno, že příjmení tato náleží mezi jména rodinná; známoť, že
srb vlasně znamená sourozeno •. V ruštině pascrb, paserbok --pastorek,
paser])ica - pastorkyně. Sr. název osady Mlikosrby (Milchbruder).
") Viz v IIL kai)itole Charva.
") Viz též v L kapitole Vladislav.
^•) Uher pošlo ze jména IJnger (Ungar) tím spůsobem, že slabika un
se zm.Mitila v nosovku 2^, kteráž t)ozdéji seslálda v prosté m, g j>ak přešlo
v A. Uher ve staré slovanštině zní P^gv^*, v polštině ])odnes WQgier.
Z tvaru polského není pak daleko ku jménu Ingryš.
") Viz též, co řeíeno n jména Valentin v L kap.
«) Viz také Tur v L kap.
I z těchto jmen mnohá bývala již jmény osobnlrni naáiiii ,
předkům, jakož dosvědčuji tyto názvy osad: Moravec, Slověnice, I
Litvínov, Rousinov, Srbeč a Srblii, Prusice a Prusinovice, Němfil (
a Němčíce, Bavorov, Uhřínov a j.
Dále sem možno ještě zařaditi:
Baboraký, Česky, Enkhcký, Korytanský, Rakouský a DoIdo
rakouský. Sedmihradský, Srbský, Štýrský, Turecký;
Cizeraský (m. Cizozemský); Domácí;
Katolický ;
Nebeský, Nebesáček;
Pozemský.
3. Známo jest, že předkové naSi stavu panského a rytíř-
ského ku jménům svým osobním přibírali přídomky od sídel
a statků svých. Přídomky ty nebývaly stálé; neboť jakmile ten
onen pán nebo vladyka sídlo své změnil anebo statek, po némž
příjmení nesl, prodal, nazývati se počal dle sklla nebo statkn
nového. Teprv později příjmení tato se ustálila a zůstala rodu,
i když nedržel zboži, po nSmžto mel jméno. Větším dílem pří-
domky takové utvořeny byly ze jména statku příponou ský,
na př. Chanovský, Lažanský, Novohradský Prusinovský, Smiřický.
Vchynský (Kinský). Mnohé z rodů takových však zchudly a statku
žádného nemajíce, přece příjmení po něm podržely. K tím pak
dniži se jiné rodiny stavů nižších, jež prostě po jménu osady
se jmenují, ze které původ svůj vzaly. Tato oboji příjmení tedy,
e p&vodu míslHÍko vzniklá, seřadíme si zde posi>olu dle abecedy.
Jest jich, jakož viděti, veliká hojnost, aíkoli mnoho jich ještě
do úplnosti schňzl; u Poláků všaíc jsou jeStě hojnější. U každého
příjmení je v závorce udáno místo původu:
Adamovský (Adamov);
Babický (Babice), Babinský (Babin n. Babiny). Baborovský
(Bavorov), Bačkovský (Bačkov), Bačovský (Bačov), Bakovský
(BakovJ, Bánovský (Bánov), Bánský (Báně), Bártovský iBárto-
vice), Bartošovský (Bartošov). Bejžovský (BejŠov), Benátský (Be-
nátky), Benecký (Benecko, t. j. Benedsko). Benešovský (BeneSnv),
Beranovský (Beranov), Bernacký a Bernadský i Bernardský (Ber-
nartice). Berounský (Beroun), Beatachovský (Beztahov), BezdS-
kovský (Bezděkov), Bětecký (Běleč), Bělinský (Bělina). Bělobrod-
ský (Bílý Brod), Bělehradský (Bělohrad), Rělovský (BělovesV,
Bělský (Bělá), BěŠinský (Běšiny), Biganský (Bykáň). Bllanský
(Bflany), Bllkovský fBílkov n. Bllkovice). Bílomský fBflom), Bf-
lovský (Bílovec), Blahovský (Bláhov). Blanický (Blaníce). Bia-
I
. 135 -
tensbý fBlatno n. Blatná), Blřiwjnv.iky (Blažejov n. Blaže jo více'),
Bllžkovský íBližkov], Blovský (Blovn.Blovice),BIudovský (Bludov).
Bludský (Bludy), Bobinský CBobín), Bobrecky (Bobrek), Bobrovský
I Bobrová), Bohdanecký a Bohdanský (BohdaneCj, Bohdaský (Boh-
dašice n. BohdaSín), Bohorovský fBohorov), Bohuůovský fBohou-
ňovice), Bohuslavský fBohuslav), Bohuslavický (Bohualavice), Bo-
hutinský (Bohutfn), Bohyůský (Bohyně), Bolehlavsky (Bolehla-
vice), Bolehovsky (Bolechov n. Bolechovice), Boleslavsky (Bo-
leslav), Borfiický (BorČice), BoreckJ fBorek), Borensky (Bor'), Bo-
rovansky (Borovany), Borovsky (Borová), Bořanecký (Bofanovice),
Bořecký (Eořetice n. Boretin), Borický (Bonce), Bořuck^ íBořutíii),
Božejovský (Božejov), Božeticky (Božeťice), Bradsky (Bradaj,
Brandejský (Brandejs), Braiižovsky íBranŠov), Bratršovský (Bra-
troěov), Brdecký (BrdCe), Brdaký (Brdo), Brodecký (Brodec n,
Brodek), Brodsky (Brodí, Brokenický (Broknice), Bromovský a
Broumovsky i Brumovsky (Broumov), Brtnicky (Brtnice), Briis-
(lický (Bnisnice), Brzičky (Brzice), Brzotický (Brzotice), Břehovsky
(Brehov), Březensky (Březno), Březnicky (Breznice), Breznovský
(Březnoves), Bfezovsky (Březová), Bucky (Buk neb Buky), Bu-
ďřjovsky (Budějovice), Buděšinsky {Buděšín'), Buděšovaký (Bu-
diiov), Budinsky (Budín), Budilovsky a Budlovský (Budilov),
Bukoísky (Bukoly), Bukovansky (Bukovany), Bukovsky (Buková,
Bukovina D Bukovsko), Buřansky a Buřanovsky (Burany), Bu-
šinsky (Bušín), Buzický (Buzice), Bydžovsky (Bydžov), Bejkovsky
(Bykovice), Bystřičky (Bystřice), ByŠicky (Byžice);
Cabusky (Oabuz), Cebusky (Chcebuz), Cetensky (Cetno),
Cetkovsky (Cetkov). Císařovsky (Cfsařoves), Crkovsky (Crbovice);
Cajkovsky a (^'ejkovsky (Cejkov n. Cejkovice), Cánecky a
CáQský (Cánka). Čáslavský (Čáslav), Čečelsky (CeCelice), Ce-
chovsky (osada Cecby), Cechrovsky (Čachrov), Cikánsky (Ce-
kanice n. Čekanov), Celakovsky (Čelákovice), Celansky (Celin*),
') Jest úkaz jií diVQO zjištSnf, že lirt náS, tvoře jména pflsluSnogti
od názvů osai, konrovky těchto i«e, ow, ín, ek, io, ky a j. někdy odhazuje
I a příponu iki} přímo kti kmenu připíná. Tak z Blažejovie je Blažejovsk^,
I X Čelákovic Celakovsky, z Parrtuliic PardubakJ, ze Vsetína VsacM, z Pa-
laCova PalackJ, z Čeni'jiiaku Čemugký, ze Ómelinek CmeUnskJ. Últaz ten
I i u jinjch Slovanů se shlfidáví : z Dubrovníka utvořili Jihoslované duhro-
vaCki, ze Sohteszyiia Polái:i Sobieski, fs BudySina luá. Srbové budyski.
Sr. B tím staré lokály ŠafaNkem z listin vyneSené : Luíás, Doljáa (nt. Lu-
Sanech, Dolanech) a jiné zachované jeStS v nSm. názvech osad ; Forbes
(t. j. BorovJBB m. Borovane''h), Morbes (t. j Moravjés m. Moravanech
[v Brněnskul) a Turas, Cea, Tuřany, (též tn) atd.
') BorenskJ místo Bořenský, utvořeno bezprostředně z názvu Bo
I lané = obyvatelé Boru, P -dobné BrnSnský z Brňané = obyvatelé Brna
') Přijmi Buděiinskř dokazuje, že město známé v saské Lužioi čea';y
\ asi slulo Bu'ěeín (a ne BiidySin).
*) Koncovka (n u jmen místních nékdy zastupq}e starSí koncovku
_ --~. ítradi^ín — Hradfané, Hořin — Hofané, DSCÍn — DěSané, proCež od
I Celin je přídavné Čelanský.
Čelikovský (Celkovice), ČeníckJ a Cenak^ (Ceníce), CenovsL,
fCenov n. Čenovice), Cepickiř (Čepice), Čemiclnř íčemice), Cernt
koTsky (Černlkov), Černohorský ÍCerná Hora), Cernovickí fČemo«
vice), Černovsky (Cernov), Cernucký (Černuc), ČernuskJ (Ceř
noušek), Ceřovsky ''Ceřov), ČiČovsky (Čičov n, Čičovice), CinoTskí
(Cinov). Ciůovský (Ciněves), Čistecký (Čistá,), Cižiasky a Čižimskf .
(Cižín), Cížkovský (Clžkov n. Clžkovice), Cmelinský (Cmelinky);,
DaCický (DaCice), DachovskJ (Dachov), Daleckí (Dalčice),
Daiešický (D^leáice), Damborský (Dambořice), Damohoraký a Do-
mohorský fDamohoř), Daňkovský (DaĎkovice), Desenský a Deaan-
sky (Děsná), Dékanovský (Děkanovice), Direnslíý i Dirná), Divecky
( Divec), Divický (Divice), Diviéovsk>ř(Divišov>, DlouhoveskyCDIouhA
Ves), Dobřenský (Dobřenice), Dobřieký (Dobříc), DobrichovskJ
(Dobřichov n. Dobřichovice), Dobrkovský aDobrokovsk^ (Dobrkov
11. Dobrkovice), Dobrovolský (Dobrá Vůle), Dobrovský (Dobrovů
II. Dobrovice), Dobrušky (Dobruška), Dohalský a Dohelský (,Do-
lialice), Dokaanský (Dokaanyj, Dolanský (Dolaoy), DoJecký (Dolce),
Domanský iDomany n. Domanice), Domašinsky (Domašin), Do-
mažlicky (Domažlice), Domečky (Domky), Doinousky (Uomousice),
Doubravsky a Dobravsky (Doubrava n. Doubravice,), Doudlebský
(Doudleby). Drahlovsky (Drahlovice), Drahoňovsky {Draboňov n.
Drahoůovice 1. Drachkovský (Drachkov), Drachovský (Drachov),
Drasky |T)raha n. Drasť), Drážďansky íDrážilany), Drchkovskf
(Drchkov), Dninecky (Drmiflči, Družecky (Družec), Dřevický
(Dřevíc), Dřevikovsky (Dřevlkov), Dubicky (Dubicei, Dubovsky
(Dubová n. Dubovlce), Dubncký (Dubřice'), Dubsky (Diil>n, Duba).
Dunovsky (Dunovice.i;
Elhenicky (Lhenice), EvEineicky (Ivančice);
Filipovsky(FiIipov), Forbelskyil''orherk),FryŠt;icky (l''ryát;it|,
Fulnecky (Fulnek);
Gerlicky, Kerlický a Kedlicky ((iorlitz");
Hádecky (Hádka), Hadrovky (íladrov), flanovský (llaiiov),
Haraticky (Haratice), Ilejrovský (Hejrov), Hemsky (Hemže), Heř-
mansky lileřmaň u. Hernianice), Heřmanovaky (Hermaiiovice^,
Hlavensky (Hlavno). Hlinsky {Hlfna n. Hlinsko), Hlinocky (Illiuet:
n. Hlinky), Hlucky (Hluky), Hiiěvkovsky (Hněvkov n. HnSvkovicei.
Hobsky rHobzIj, Hodonický (Hodonice), Holakovsky (Holákov),
Holečky (Hnletice), Holejáovsky (HolejSuv), HuieSovsky (Holešov
n. Holešovice), Holicky (Holice), Holohlavsky iHoloblavy), Hohi-
bovsky (Holubov), Horaždovicky a Horažtlovsky { Horaždovicel,
Holešovsky (Horežovice), Horšovský iHorŠov), Horušsky (Honj-
sice), Hořeňovaký (Hořeůoves), Hořicky (Hořice), Hořovsky (Ho-
řovice), Hostinsky (Hostin n. Hostinné^, Hostomsky (Hostomice),
') Jméno 1.0 jest po noru hod nu, žy kk v n6iii znchovalfi starobylí r
Oako vo jméně ijoubrava, delfř), které v nňzvn .1 u t, (nůvoJně dabr diil.r>
vypadlo. i ■ /
•) Z paměti národní vytratilo se jií vědomi, že mesl-j to vliistnS
sliýe česky Zhofelef,
— 137 —
Hostounský (Hostouň), Hostovský (Hostovice), Hoštovský (Hošf),
Houštecký a Houštěcký (Houšťka či Houška), Hradecký (Hradec),
Hrádkovský (Hrádek), Hr botičky (Hrbotice), Hrobský (Hroby),
Hronovský a Ronovský (Hronov či Ronov), Hruštičky (Hruštice;,
Hříbeskýi) (Hřiby), Hubálovský (Hubálov), Hudlický (Hudlice),
Hulinský (Hulín), Humburský (Huinburky), Hunčovský a Hun-
šovský (Hunšov či Unčov), Husovský (Husa), Hylský (Hýlov),
Hyský (snad m. Chyský, z Chýše), Hyšperský (Hirschberg) ;
Chanovský (Chanov či Chanovice), Charbuský a Charbuzský
i Karbusický (Charbusice), Chejnovský (ChejixOv), Chlistovský
(Chlistov n. (íhlistovice). Chlumecký (Chlumec), Chlumský fChlum),
Čhmelenský (Chmehiá). Chobocký a Chobotský (Chobot), Cho-
ceňský (Choceň), Chodounský (Chodouň), Cholinský (Cholín), Cho-
rušický (Chorušice), Chotuuský a Chotochanský i Chotouchov),
Chotovinský a Chotovský (Chotoviny), Chrášťanský (Chrášťany),
Chrouste vský (Chroustov n. Chrouste vice). Chrudimský (Chrudim),
Ihudlaský aChudlarský ■-; iChudlaz), Chvalhiský (Chvalín n. Chva-
lina), Ch válko vský (Chvalkov n. Chvaikovice), Chvalovský (Chva-
lov n. Chvalovice), Chvatlinský (Chvatliny), Chýský (Chýše);
Imramovský a Jimramovský (Jimramov);
Jablonský (Jablonná), Jamiiický (Jamník), Jankovský (Jan-
kov n. Jankovice), Janovský (Janov n. Janovice), Jarkovský
a Jarchovský (Jarkovice), Jarský i Jarov), Jasanský fJasan), Já-
henský (Jášenná), Javanský íJevanyi, Javornický (Javornice n.
Javorník), Javorský (Javoří), JedUnský (JedUna), Jelenecký rje-
leneč), Jenikovský (Jeníkov n. Jeníkovice), Jenšovskýa Jenčovský
(Jenšov n. Jenšovice), Jesenský (Jesenice n. Jesenný), Jetenský
(Dětenice), Jetonický iJetonice), Jevický (Jevíčko), Ježovský
(Ježov n. Ježovice), Jičinský (Jičiu), Jílovský íjílovéj, Jiříkovský
(Jiříkov), Jirkovský (Jirkovi, Jmelský (Jimlín);
Kácovský, (Kásovj, Kačerovský a Kacerovský (Kačerov),
Kadovský (Kádov), Kálocký íKaletic(^), Kalenský (Kalná), Kam-
berský (Kamberk), Kainenský a Kaminský (Kámen, Kamenice n.
Kamenná), Kamenický i^Kamenice), Kanický (Kanice), Kaninský
(Kanín n. Kanina), Kaňkovský a Kankovský (Kank), Kánský (Ka-
nice), Kapličky (Kaplice), Káranský ( Karanicte), Karličky a Kadlický
íKarlík), Karlínský (Karlín), Karlovský (Karlovi, Kasalický (Kasahce;,
Keřkovský aKeřikovský ( Kerkov), Kestřanský a Kestranský (Kest-
řany), Kladenský (Kladno), Kladrubský (Kladruby), Klatovský (Kla-
tovy), Klecanský (Klecany), Klečatský íKlečaty), Klečkovský (Kleč-
kov), Klenovský (Klenová n.Klenovice) Klominský (Klomín).Klucký
*) Pozoru hodná jest, runuii Ilríbe.ský, místo Hríl>ský ; sly.ší se tu
gtaré .
•) Z Chudlaz-ský ])ovst.al(» zc(.'la sjíniviiě íliiullažský a z toho ('lnul'
lařský a Chudlarsk^.
(Kluky,), KuĚiiický (KiiSnicu). KobUnsk>ř a Kubyliiiský {Kobylisy 'i,
KoČovsífý {KoĎí, KoťSov n. Kočovicei, Rochansky (Kochanov), Ko-
jecký (Kojetínu Kujetice), Koldiuský ('Kolilfn), Kolensky (Knltia),
KcileŠovský {Koleěov n. Kolešovice), Kolovecký (Koloveč;, Ko-
línský (Kolín)p Kolovský a Kolský (Kolo), Komárovsky (Komárov).
Konárovský (Konárovice), KonČicky (KonCice), Končinsky TKon-
čina n, Končiny), Konětopsky (Konětopy), Konopišsky a Kuno-
pisky (Konopiště). Kopídtansky (Kopidlno), Koprnicky a Koper
nicky (Kopmlk), Korecký (Korec^ Korytovsky (Koryto), Kořensky
(Kořeii, Kořenice a. Kořensko), Kostečky (Kosťj, Kostelecky (Ko-
stelec), Kostomlatsky (Kostumlaty), KošAtecky (Kosátky), Ko-
Sataky (Košetice n. KoŠatov ii. Košiltky), Kotensky a Kotinský
(Kotna), Kotulinsky íKotuUn), Kounicky (Kounice), Konnovsky
(Koutiov n. Kounosá), Kouřimský ("Kriuřim). Kozelsky (Kozli),
Kozlansky (Kozlanyj, Kozlovsky (Kozlov n, Kozlovice), Kozo-
horský (Kozohory), Kozelsky (Kozli), Krakovsky (Krakov), Kras-
nicky (Krásníce), KratoŠovsky (Kratošov), Krňansky (Krňany.i,
Krousky (Krouh), Kroužecký (Kroužekj, Knický (Kruty). Krum-
lovsky (Krumlov), Krupinsky (Krupln), Krupsky (Křupá), Kni7^ky
(Kruh), Křenovsky (Křenová n. Křenové), Křepinsky (Křepiny),
Křesinaký (Křesfn), Kříbský (Chřibská), KřiCensky (Křifieň), Kri-
necky a Křinsky (Křinec), Křivsky (Křivé d. Křivice). Křiža-
novsky (KřižanoT n. Křižanovic3), Křiženecky (Křiženeci, Křfž-
kovsky (Křížek n. Křižky), KřlŽovsky (Kříž), Kunsky (Kuní), Knn-
štatsky íKunštát). Kutnohorsky (Kutná Hora), Kuželovský (Kužel},
Kvfitensky (KvStná), Kvicky a Kvičínsky (KvIce), Kyjovský
íKyjov);
Ladecky (Lada). Landěpersky (Landšperk), Lrmovský (Lanov),
Lánský (Lány), Lanžovsky (Lanžov), Lažansky (Lažanyl, Ledecký
(Ledeč), Lehnický (Lehnice^, LeŘanovsky (Leá8.ny), LeŠeticky
(Lešetice), Lešnovsky (Leštno), LeŠovský (Lešov n. LeSovice),
Letňansky (Letňany), Letovsky (Letov n. Letovice), Levinsky
(Levln), Lhotsky a Hocký i Libocky (Lhota), Libánsky (Líbán),
Líbensky(Libeň), Libicky (Libice), Libotovský (Libotovl, Ubovský
(Libov n. Libovice), Lidicky a Ludicky (Lidlcci. Likovsky (m.
Lichkovsky, Lichkov), Limanovsky (Limani, Limburský (Limburk).
Lipansky (Lipany), Lipavsky (Lipava), Lipenský (Lipno), Lipinsky
(Lipina n. Lipiny), Lipovjký (Lípuvice n, L!povka), Lipsky (Lípa
n. Lipl), Lipšansky (m. Libčansky, Libčany), Lišťanský (LiŠťany),
Litický (Litice), Litomysky a Litomický (Litomyšl), Lítovícký
(Litovice), Ltbosický (Lobosíce či Lovosice), l,nhynsky (Lnhy-
nice), Lochovsky (Lochov n. Lochovice), Lomnický (Lomnice;,
') Kobylisy máni za neorganickf nominativ, utvořený od starého
lokálu Kobylils Ci vlastné Kubyljás, jenž za pričinou iiiĚkkého Ij pFehlásil
se v Kobyléa a Kobylis ; vlastoi název té osady byl asi Kohylnné ; pflrlavné
odtud KoliylanskJ íi Kohylenský neb Kobylinsití- Srovnpj s tiin Při&i-
masy z lukAlu PMeimas, t. j. PřiSiniás od ooin, PřiSuuiaiié (oaada při
lese), což konstatoval Již Jos. JireCek.
á
irecký ťLorec), Losenský (Losenice), Lounský (Louny), Lou-
řecký i.Leiužek n. i Louže), liOužensky iLoužnál, Lubinsky í.Lu-
bín), Lubojacký (Lubojaty), Lukavský {Lukavioe a. Lukavec)'
Lupoměsky a Lupoměchský (LupomĚchy^, LuŠtický a Luštinský
^Luštinec), Lutonský (Lutora). Lutovský íLutová), Lužnický {Luž-
lice). Lvovskí (Lvov). Lysícký CLysice);
Máchovský rManhov n. Machovice), Makovský (Makovj, Ma-
_ íovickj (Makovice), Maletiinsky ( Malenln), Malijovsky fMaíejov),
Malínský (Malin), Maližovský (MalŠovice), Malkovský (Malkov n.
Malkovice), Marsovský (Maršov n, Maršovice), Martinovský (Mař-
tinov), Máslovský (Máslovicei, Mášovský a Maáanský {MáŠov n,
"""""lovice). MaŘtuvský (Mašťov), Matějovský (Matějov n, Matéjo'
Matéjovice). Mečkovský (Mečkov), Medelský (Medlovl, Med-
iky a Miíjctřický i Mendřický (m. Mezřícký, Meziřlč), Mojtský a
[ýtský (Mýtof, Mi?r!etský (Medleticel, Metlický (Metlice n. Metli-
ly), Mílnický (MC'lnfk), Méřinský iMířfn), Michalský (Michalov),
ichovský (Mírliijv n, MichuvicoJ, Miklovský (Mikulov), Míkolecký
likulčíj. Milský iMilá u. Miléi, Miluborský a Milaberský (Mitobor
'ŽiMílhlberg?!, MilCinský (MiieiiP, Milčický (Milčice), Milánský (Mile-
novice). Milutinský (Miletíni, Milinovský (Milinov), Míňovský iMi-
nice), Mirovský (Mfrov n. Mfrovic^l, Miřacký (Mifetice n. Míře-
tín '), Miřiovský (Miřejov), MiSknrskV (MiSkuvirc), Mitrnv.^kýiMi-
trovice), Mitvalský (Miit.-lw.-ilil.i. .\ll,i<lř,nv.-.kv (Mhhlřjnv), Mlá-
zovský (Mlňzovicet, Mlíkuvsky i Mlik.>vi<-..|, Mminni^ký (Modřany),
Modřický (Modříce), Mohí^lnirky (Mnlii'luKV' Moll,.■.l^ký , Mohclno),
"" (řický (MoriCov), MoŠovský tiiošovce), Mukařovský (Mukařyv),
itinský fMutinsko);
Náhlovský (Nňhlov/ Navaruvský (Navarov), Nebovidský
iebovidyi. Nebřeuský (Nebřenice), Nedošinský (Nedošfn), Ne-
iký (NechAaice), Nemajovský (Nemajov;, Nemauaký (Nemá-
■), Nemiňovský (Nemnénicej, Nepasický {Nepasicej, Nepolský
ipolisy"), Nepomucký íNepoinuk nebo Nepomuky), Nesický (m.
Nesytský, Nesytá), Netolický ÍNetolicej, Neuburský (Neuburgj.
Nicovský (Nicovj, Nosákovský iNosilkov), Nouzovský, (Nouzov),
Novický i^oviífi. Novodvorský (Nové Dvory neb Nový Dvůr)
"novohradský (Nové Hríidy). Novopacký (Nová Páka), Novoveský
' vá Ves), Novozámský (Nové Zámky), Nymburský (Nymburk);
Obrovský (Obrovice), Oderský 'Odry;, Ondřejovský (Ondřejov),
Ipcký (Opálita), Opatovský a Opacký lOpatov n. Opatoviee),
ivský (Opavaj, Oplotský (Oplotí, OpoCenský fOpočno), Opo-
') Miřetiise — osada potornkS MiFatovřeh ; Miřetín — sídlo Mifatovo.
Ve jmenĚ Miřacký o, jež ve sloverli Mifetire, Mifetln pro í v k on co v kádi
iee a ín se pFehlásilo, pfichází ku sv6 původní platnosti, když pfiůina pře-
hlášeni údpadla. Via též Vrl)ai-kí.
•) Sepolisy jest asi, jako Koliylisy, nepravidelní nominativ, utvoření
ze stafélio lokálu Nepoljéa; vlastní nominativ byl zajisté Hepolany, pů-
rodně Nepolané ; odtui! zfela praridelnĚ jméno osobni Hepolskí jako zi:
Siéna Potan, Polák— polský). S náavem Nepolany ar. Nezdii-e vedle ZUí^e,
ekov&ř a Kovář atd.
■ 140 -
lecJqř (Opolec), Opolak/ (OpolO, Opoleiiský (Opolanyt, Oraslr
(Orasice), Ořechovský a Vor. (Ořechoví. Osecký (Osek), Osovský '
(Osov), Otradovský (Otradov n. Otradovice), Oudoleoský (Oudoleňi.
Ouiirlický (Oudriiicej. Oujezdský (Oujezd), Oulick^ (Oulice n.
Ulice), Ounický (Ounice), Ouřecký (Ouřec), Ousobský (Úsobít,
OuStěcký a OušteckJ (Ouštěk), Outerský a Outěřicky (Oatery).
Ouvalský (Ouval);
Pacov8ký(Pacov), Palacky (Palačov), Paličky (Palice), Palkov-
skj (Palkovice), Paměticky (Pamětice), Panovský (Panov), Pardub-
ský (Pardubice'), Paskovský (Paskov). Píisovský(Pasov),Patrovsky
I Pate rov j, Pavlovský (Pavlov neb Pavlovice), PeciDOvský a Peclinov-
ský (Pecinov), Pekelský (Peklo), Pelhřimovský (Pelhriinovj, Pelikov-j
ský (Pelikovice n. Pelkovice), Perkiiovský (Perknov), Petrovický í
Petrovský (Petrovice), Petrvalský (Petersviild). Pikalský (Pikaly^
Pilecký (Pilka), Pisecký (Písek), Plštěcký (P튝j, Pivonovskjff
(PivoniD), Plaňanský (Plaňanyi, Plánický (Planíce), Plánsfc]
(Planá n. Pláně). Plesky (Ples n. Pleš), Pluhovský (Plubov). 1
ženský (Plzeň), Poborský (Pobofl, Pofiepický (Pofiepice) Podbrd-^
ský a Podbrský (Podbrdy), Podivínský (Podivín). Podobský a
Podubský fPoddoubl), Podolský (Podol n. Podolí^, Pudrábský
(Podrábí), Poborecký (Pohorakol, Pohořský a Pohorský (Pohoří)
Pochobradský (Poohobrady), Pokoský (Pokoje i. P'>Im
liLiik.-i 11, Polanky), Polanský a Polenský iPoln^i
IVlf-šuvský--') (Pulešovice), Poličky (Police u. Polii-
iPoličiinyt, Polnický (PoliiiCkaj, Popovský pPopovii
(PtjHadov u. Posadovice), Potenský (Potnštejn), Pu
Žárka-, Prachatícký (Prachatice), Praclieiiaký fPrácheňi.
iPraha), PreSovský (PreSov), Prtisický (Prosík), Proti\
Protivinský (Protivíc). Prusinovský a Prušinovský l Pi-usiuovice),'"
Přeborovský (Frrborov n, Přeborovicei, Přemyslovský (Premyslovj,
Prepeřsky (Přeper), Přerovský (Přerov), Prevratský (Převraty),
Příborský iPřibor), Příbramský (Příbram), Přibyslavský (Přibyslav .
11. Přibyalavice), Pribonský (Příhon), Příkazsky (Příkazy), Příko-
sicky (Přikosice), PříSovsky (Přfšov n. PHéovicel, Přívratsk/j|
(Pří vraty), Pšanský (Pšany). Pšenský (Páenicej, Ptačkovsk#B
(PtACkov), Ptáčnicky (Ptáčník), PtaCovaky a Ptafiinsky (Ptačov)^
') Jo8. Jiroček v OsvětS r, 188C juiiími riiniuliii-e vykl.iilá, 3c by aiťíj
ženu liylo z l'ardě a tlubico; v.o liy vSalí Punie z um (ien.il o, nevyavfitliíj""
Proti vfkliulu tomu inárujioj: Parduliinejest sídlo Pnriluliciyydj pntomlt?
aPardub není leC Palduh —jmčno uíwibiii utvořené jako Vaiitiiik, V&liliiK
Zbiroh atd. a znaraeiiajici osobu, jež pálí duby, Str.in zánířny í a řsrovii
Paldus a. Pardus, Polkos a Parkos atd. Dodávám, že u Bgloliriulii jei
rybník, jeaS slově Pardoubek, v jebož okolí jeSté za lidské painSti
dubový háj (tedy Pardoubek ^ uiísto, kde se pálily duby). (P a r i d
BrbStinfi = páliti ; pfialovi; „kohož pari, tón hasy").
') Od PuleáoviR jest osobni jméno praviduluů utvořené Poleftovnkí^
ale i forma Poleňenský je správná: obyvateli: PoleSovio jsou Poleftovaafi
fi, jak niiSi preilkuvé lů\»: řikali, F'i)le8ané, a odtud PoleňanskJ Ci Pol»1
scuaký. Poanáiiika Utu i k jiuíui podolmjiu pMpadftni se vztahiye, ŮdMiniol
jiaijrotj toiiiti utvurenu Mmovský místo Minský z pohodli při vyslovoval"
— 141 —
Rábský (Ráb n. Rá,bí), Raclavský (Radslav n. Radslavice),
Račanský (Račany), Račický (Račice), Radecký íRadeč), Rade-
chovský (Radechov), Radešinský (Radešín), Radcšovský (Radešovj,
Radikovský (Radíkov n. Radikovice), Radiiněřský (Radiměř), Ra-
diinský iRadim), Radlinský (K^adlín), Radobský (Radobšice). Ra-
dotinský (Radotín), Radovnický (Itadouň), Radvanovský (Fiadva-
nov), Radský (Radice), Rájecký (Rájec), Rajský (Ráj n. Rájice),
Ranečky a Ráuský (Ranná n. Ransko), Robousky a Robovský
(libobousy), Rohuvský (Rohov n Rohovka), Rokycanský (Roky-
cany), Rokytanský a Řokytenský i Rokytský (Rokyta n. Ro-
kytno), Rosecký (Rozseč), Rosický (Rosice n. Rosička), Roský
(Rohy), Roskovský (Rostkov), Rušický (Rosice), lioštejnský (Ro-
štejn), Roubenský (Roubaníni Rondénský (Roudná n. Roudnéj,
Roudnický (Roudnice), Rovonský ''Roven, Rovna n. Rovensko),
Rozněiinský (Hroznětín). ]\oznotínský (RoznotínM, Rožanský (Rohy),
kožďalovský (Rozdalo v ice^í Rožniitálský (Rožmitál), Rožnovský
(Ivožnov), Rožumberský (Rožuinbork), Rudlovský (h*udlov), Rudolť-
ský (Rudolfov), Rudovský (Rudov;, Rušovský íHrušov), Růžanský
(Růžená), Rychlccký a Rychlovský (liychlov), Rychnovský (Rych-
nov); ^
Řečinský (Éečany), Rehořuvský (Ďohořov) ííetovskýíŘetová),
Říkovský (Éíkov n. ftákovicei, ftímařovský (fiímařov), Řimovský
fŘímov n. Éímovice), ftímský (Řím):
Sázavský (.^ázava), Svcký (Seč-. Sedlecký (Sedlec). Sedlický
(Sedlice), Sedliský (Sedlište), Sedlnický (Sedlnicei, šedniidubský
(Sedmiduby), Selibovský (št^ltbov), Semanský (S(^manín), Semen-
ský (Semenec), Semecký (St',mcč), Sctichovský (Setěcliovice), Se-
tumský a Setunský (Setuň), Sezoniský (SezemicoK Sinocký fSineč),
Siňavský (Siňava), Sitenský (Sitnó), Skalický (Skalice), Skorkov-
ský (Skorkov), Skramuský a Skramouský (Skramouš), Skrejšov-
ský (Skrejšov), Skuherský a Skuhrovský (Skuhrov), Skybický
a Skybinský (Skybina), Slánský (Slaná nebo Slané), Slatinský
(Slatina), Slavětinský (Slavetín), Slavický (Slavice), Slavikovský
(Slavíkov n. Slavikovice), Slavinský (Slavín). Slavkovský (Slav-
kov n. Slavkovice), Sloupenský (Sloui)no), Smolický (Smoleč),
Soběslavský (Soběslav), Sobutecký (Sobotka), Socho vský (Socho-
vice), Soudský (Soudice n. S^íudná), Spálcnský (S|)álená n. Si)á-
lený;, Spálovský (Spálov), Srbecký íSrl)eč n. Srbce), Srnský
(Srní n. Srnín), Stakorský ('Stakory), Stanovský (Stanov n. Sta-
novíce), Staňkovský (Staňkov), Šteinský (Stein), Stelčovský
a Stelšovský (Stelčoves), Stiborský a Stibocký (Stiboř n. Stibo-
řice), Stirský (Stírov), Stoborský (Stobořicej, Stocký rStoky ii.
Stodo), Stolovský (Stolany, Stonavský (Stonava), Stožecký
a Stožický (Stožice), Stračovský (Stračovj, Stiahovský (Strahov \
Strachovský (Strachov n. Strachovice), Stránečky a Stnlnkovský
') Hroznétin — sídlu límznatovu ; Roziiotíii - sídln muže, J<ínž slul
Hroznota.
(StrAuka), Stropnický (Stropnice). Struiiecký (Strunkov), Stružitť
ský (Stružiaec), Střebský (Střebsko), Střechovsky íStřechovJ,""
Střelecký (Střelec), Střelský (.Střela), Střfbrský {Stfíbroj, Střítezkí
a Střftecký (Střitež), Stiidecký (Studice), Stupvcký (Stupčice),
Suchodolský a Sudolaký (Suchdol), Suchoradský (Suchorady, jinak
obyč. Sukorady), Sulanský (Sulice n. Sulec). Sušický (Sušice),
Svárovský (Svárov), Světecký (Světec n. Světce), SvStelský
(SvSUá.1, Svidenský (SvidnáJ, Svitavský (Svitava), Svojecký (Svo-
jek n. Svojetín), Svojetinský (Svojetíii), Sychrovský (Sycíirov),
Sylovský fSylov);
Šabecky (Šabata), Šalaaský (Šalauda;, Šeehtický f (^echticej,
Šelbický (Selibice), Serackjř (Seratice), Šilberský a Šimberský
(Šimberk něm. Schildberg^iSilovský (Silovj.Šimanovsky^aSiraan-
aký (Šimanov), Šimoiiovský (Šimonov n. Šimonovice), Simkovsky
a Sinkovský (Šinikov), Šnielovský (Šmelová), ŠmerhovskyaČmer-
hovský (Šmerhov), Šrnldberský (Schraiedeberg), Šonský fSonov),
Šťáhlavský (Šťáhlavy), Štědroiisky (Stědronín), Štědrovsky a Ště-
rovsky (Štédrovice), Stěchovský (Štěchovice), Štěpánský (Štěpa-
nice), Štěpanovský (Štěpánov a. Štépanovice), Švábenský (Šva-
benicej, Švimberský (_snad Šimberk, nebo Švimberka žádného
není);
Táborsky (Tábor), Tachovsky (Tachov), Talovský (Talovec),
Talsky a Ťálský (Talina), Techovský (Těchov), Tejnecký a Týnecký
(Týnec), Tejnicky (Tejnice), Tejrnvský (Tejřovi^ e), Telecky iTelč
n. Telcel Temelinský (Temelín), Těnovský (Těnovice), Teplický
(Teplice), Těšínský a Těšínský ČTěšIn), Tikovský (Tikov), Tišůov-
sky (Tišnov), Točinsky (Tofiná). Tojovsky (Tojice), TomáSovský
(TomáŠov), Tomský (Tomice), Tošovský (Tošov), Toužimsky (Tou-
žím), Trnobranský (Trnobrany), Trutnovský (Trutnov), Třebicky
(TřeblĚ), Třeniešsky (Třemešná n, Třemešné), Třesky (Třešť), Tur-
novský (Turnov), Turovský (Turov n. Turova), Turský (TuřJ^
Turynský (Turyně), Tužinský (Tužín), Tysovský (Tysov);
UnŠovsky (UnŠov), Urbanovský (Urbanov), Uttendorfsiq
(Huttendorf) ;
Vacovský (Vacov n. Vacovice), Vambersky (Vamberk),
nicky (Vánice), Vanovsky (Vanov n. Vanoviee), Varšucký (^
Varvařovsky a Varvažovsky (Varvažov), VaŠirovaky (VaSirov^
Vavrovský (Vavrovice), Važanský (Važaoy), Vejšický a VySickJ^
(VejŠíce), Velechovsky (Velichov), Veleminský (Velemin), VelenoTí
sky (Velenov n. Velenovice), Velensky (Veleii), Veletovský (V*
letov), Velhartický (Vejhartice), Velický (Velice), Velimský (Velim
Velínsk-y (Veliny), Velišský (Veliš) Velkoborský (Velký Bor), Ve
trubsky (Veltruby), Velvarsky a Velvarovský (Velvary), Vendd
') Aby se neiiorozumnéni nespŮBobiki, podotjkúin, Se v roapraíj
této ku pseudonymům nemám zřeni a. jen pí(jmeni samnrostlí, skuté'
zde UT&dlm.
— 148 —
ský (Vendolfi). Vospcký (Veseel, Veselský (Veselá n. Veselí), Vese-
lovsky (Ve.-iiiov V':-:t.'''I;v Ve -tec"), Věcovsky (Vhcov), VČrovský
(Vřrovice), V-- ■. i i"' . ;.' '.uskýíVěžiiá n.VSž), Véžnickí
iVéžnfky), V.' -i . ;, i.ky aKinsk^; Vchynice), VíCov-
ský('Viee),ViM.',.-kj(Vi.|. ui, Vi^U^n-ký iVidini), Vfchovský (Vfchov).
Vileiiiiiaký (VflLišiu;, Viluininský (Vilemice), Villmovský {Vilímovi,
Vimborský (Viinberk), Viiiařický (Vinance), Vinecký (Vinec), Vi-
šiinský {ViĚeiisko), Višňovsky (Višňová n. Višňové), Vitanovský
(Vitanov n. Vitanovice), Vltkovský (Vítkov ii. Vítkovice), Vítov-
ský fVItov a Vítovice), Vizecký (Vizovice), Vladařský i.Vladarice),
Vlaehovský (Vlachov), Vltavský (Vltavice), Vobrovský (Obrovň n.
Obrovice), Vodfianský (Vodňany), Vodochodský (Vodochody), Voj-
kovský (Vojkov ii. Vojkovice), Vojslavský fVojslavice), Vojtftchov-
ský { VojtScliov ), Vokrouhlecký (Okrouhlá n. Okrouhlice Ci Okrou-
hllkj, Vokšovský (Vokšice), Volenaký (Volenice ii. Volunovj, Vo-
IfSký (Olěl n. Olešnřl, VolcšiiA^, Volsanský (Oláany), Volšický
(Olši n. VolŠiiia), Volynský a Voliiiský (Volynň), Vopalaký a Vopá
'ovský (Opalictí), Vorikuvaký (Vořlkov n. Voříkoveb), Vorlický
(Orlire n. Orlík), Vosický (Vosice), Vostradovský (Ostradov?),
Vožický (OSice), Votioký (Votice), Vozerovský (Voxerovice), Vo-
žický (Vožice), Vranovský (Vranov, Vránová, Vranovice), Vrbacký
(Vrbétice'), Vrbecký (Vrbka), Vrbenský (Vrbno, Vrbny), Vrbičky
a Vrbský (Vrbice). Vršovský (Vršov n. Vršovice), Vřesnický (Vřes-
ník), Váejauský (VŠejanyj, Vtelenský a Telenský (Vtelno), Vyhna-
luťský (Vyhnálov), Vyhnanovský (Vyhuánov), Výravský a Vírav-
ský (Výrava), Vyškovský (Vyškov);
Záběhlický (Záběhlice), Zabilauský (ZabUy), Záborský aZá-
bořatiský (Zaboř), Zabájský, Záhejský a Záheský (Zaháj), Záborský
(ZáhoH neb Zahoř), Záhořanský (Zahořany), Záhrobský (Záhrobí),
Zajecký (Zaječí n, ZajeCice), Zákravský (Zákraví). Zálusky a Zálu-
žanský (Zálužany n. ZálužíJ, Zámrský (Zámrsk), Zámyalický (Zá-
mysl), Zápský a Zábský (Zápy"). Zářičanský (Zařičany). Zásmucký
íZásmuky), Závorský (Závořice), Zbenický a Zběnický (Zbenice),
Zbilský (Zbility), Zbirovský (Zbirov), Zboženský (Zbo?.f), Zbrar
slavský (Zbraslav), Zbudovský (Zbudov Ci Zbudovec), Zbyfiovský
(Zbynice), Zdeborský (Zdebor n. Zdebořice), Zdobinský (Zdobin),
Zdobnický íZdobnice), Zdunovský (Zdouň), Zebinovský fZebín),
Zelinský (Zeliny), Zhorský (Zhoř), Zlobický (Zlobice), Zlonický
') Osada u Svitav na Moravě. Znamenejme tu nosovku VMídoIÍ, stsl.
^doU, nyni oudoll.
') VrbStice, osada potomků Vfbatovjch, praCež kdo je z VrbĚtic,
zcela zprávuů slově VrbaiíkJ. Přípona aía znéla původně ata, polsky Wierjí-
bJQta, odtud přehláska n v í ve jm. VrbĚtice. Srovnej HroznStin od Hroznatý,
») Osada Zápy (meei Bradísem a Čelákovicemi, na levém břehu Labe)
mSla by ae paáti Zápl, t. j. Zá-upi {jaku ZAISI misto Zá-ol6Í); upa v litev-
ĚtinÉ = řeka a dle jmen řek Dupa, Oupice v Cenkáťh, Opava na Moravé
souditi možno, že ůpa i v slovanSticiĚ bylo jméno obecné, znamentyicl
feku- Zápi tedy znnmená zde tulik co zářeči neboli Zálabí, jeSto akuteí^nS,
hledíc od Staré Boleslavi, osada ta za řekou leží.
fZloilice), Znojemský (Znojmo), Zrnnvský (Zrnov), Zmcký (ZničU
Zukliiislcý (ZŮklín), Zvolský j;Zvole); . , J
Žabokrck^ (Žabokrky), Žákovský (Žáky, Žákova n. Žákoveoji
Žalský (Žaly), Zandavský (Žandava), Zantovský (Žaiitov). Zatec™
(Žateř), Ždanský (Ždanice), Žtlárský (Ždár), Žebrákovský (Žebráku
Zelivecký (Želivec), Želnický (Želunice), ŽidlickJ (Židlíce [potok])!
Žichovský (Žichov_. Žichovice, Žichovec). Žirovecký (Žírov),_ ŽirorJ
nicky (Žirovmce),_Živanský (Živanice), Životský fŽivotice), Žižkov^
ský (Zižkov n. Žižkovec), Žlutický (Žlutíce), Županský (Župf
novice), —
By! by však na omylu, kdož by domnfval se, že by každA*!
příjmení o koncovce ský znamenalo původ z místa néjakúho,
N''která naznačují jen příslušenství nějaké: na př. příjmení
Jandovský, Mikšovský, Nácovský, Švagrovsky vyznamenávala
asi ptívoďnS podrulia nebo baráčníka, jenž se usadil na zboží-
Jandově, Mikšově, Nácově, švagrově — neboť míst Jandotr^
MikSov, Náťův, Švagrov žádných není. Takového druhu pří
jmcní jsou:
Adamský, Ambrožovský;
Bártecký, Barvínský, Bečvárovský, Bočanovský, Brožovský,
Burajský, Burěovský, Buzínský;
Casenský, Cetkovský;
Cámský, Cedíkovský, Čechlovský;
Daňbelovský a Damělovský, Devftský, Devorecký, Dobi*
áovský, Drábecký, Drdacký, Duchacký;
Fáborský, Frankovský, FuCikovský ;
Gardovský a Gardavský (m. Kard, viz Karda);
Haluzický, Ilanzlovský, Havelský, Holarský, íloloveký. Ho-
monický, Hornovský, Hořešovský, Hulakovský;
Chovanský, Chroraovský;
Jablkovský, Jakubský, Jandejský, Jandovaký, Jánský, Ja-
rollmský, Jeboutský, Jezdinský, Jiravský, Jirchovský, JiřikovskJ,
Johanovský ;
Kalendovský, Kamelský, Kapinský, Kárský, Kasalovsk;
Kasecký, Kaskovský, Kazecký, Klimakovský, Koblovský, Ko
dovský, Koňovský, Korbilský, Kordovský, Koudovský, Kovalski
Kranlkovský, (snad od Krajnfka), Kubinský. Kubovský, Kudí
novský, Kupšovský (m, Kubáfivský, od Kubeše), Kusovský;
Landovský, Lepiěovský, Livanský, Loukotský, LukáŠovskj^
Lukšovský ;
Machalícký.Macharovský.Mařanský.Mařlkovský, MatašovskJ
" Mícbnovský, Mikšovský, Mikulejaký a Mikuleský, Mlíškovskf
(snad m, Mllzkovskýj, Mužákovaký.
Nácovský, Nekvasovsky, Nosovský:
Ostřilianský, OtoA'sky;
Padecký, Panský, Patrovský, Pavikovský, Pavlánský. Pi<.ř-
rovský, Peltarský, Pelinský, Pešovský, Prokopovský;
Husovský; Rlhovský;
ludff
— 146 —
I
Salfický a Salfinský, Satranský, Saturanský, Sladkovský,
Sochorovský, Spárovský, Stantejský, Stroupežnický, Suldovský:
Šafářovský, Šalviský, Šilhanský a Šilhavský, Šlanzovský,
Štelovský, Štikarovský, Šubovský, Šurovský, Švagrovský, Švej-
kovský;
Tajovsky, Tatovský, Ticho vský, Trunecký, Trupovský;
Vachalovšký, Váňovský, Vaškovský a Vašecký, Verunský,
Vidlinský, Vlachynský, Vovorský (Ovora), Vynáhlovský; Zichovský,
Zikmundovský.
Pozoruhodno jest též jméno Nenechánský, znamenající as
tolik co nenechavý.
Vedle příjmení a) na ský, původ místní naznačujících,
jsou ještě jiná, téhož významu, s koncovkami jinakými. A sice:
b) s koncovkou aii:
Behátí^-an a Benačan (Benátky), Bičan (Bičice), Brozan
(Brod) Bylant (Bylany)O;
CerČan (Cerčany neb Cernčlce);
Dlažaji (Dlažov), Dražan (Dražíce), Duban (Dub);
Holšan (Holšín neb Holešov), Hroban (Hroby), Hyjan (místo
Chyjan — Chyjice);
Jilman (psáno též Illmann) (Jilm);
Kolešan (Kolešov); Košan (Košice), Kotlán a Kotland
i Kotlant^) (Kotel), Kotyšan (Chotýš), Křečan (Křeč nebo Křečovj;
Lhotan (Lhota), Lipan (Lipé neb Lipany;, Lížan (Líha);
Pečan (Pečice), Pilčan (Pilka), Pražan (Praha), Prčan (Prčice),
F^rečan a Přečan fPřečice), Příman (Přím);
Skučan (Skuč);
Tuškan (Tuškov);
Vrban (Vrbí nebo Vrbice).
c) s koncovkou ín:
Čečelín (Čečelice), Evanžín (Ivančice), Kapalín (Kapalice),
Kotlin (Kotel).
č) s koncovkou ener, inec:
Cerkvenec (Cerekev n. Cerekvice) Hruštinoc (Hruštice).
d) s koncovkou iiík:
Velešník (Velešín).
e) s koncovkou ák :
Bačák (Bačice), Bělák (Bělá), Bpjšák (Boješice), Božňák
(Božná), Brožňák (Brožná), Brusák a Brušák (Brusy nebo Brus-
nice), Břesták (Břest nebo Břestek);
Černušák (Černoušek);
Děták (Dětenice), Dobšák (Dobšice), Dušňák (Dušnice nebo
Dušníky);
Holešák (Holešov nebo Holešovice), Honik (líořic(í), Hošťák
I Hostíce);
O a •) Přilepilo se tu d^ t na konci jaku často jinde; sr. též Puland
a Polán.
10
Chlumák (Chluiiii;
Kaňák (Kanice), Kašťák (Kaátice), Kavlčák (Kavrlík), Klafdfc
(Klapy), Klufiák (Klučíce n. Kluky), Kojevák (Kojovice), K««Ak
(Kosice), Kotíáfc (Kotel, Kotelsko) Krešák (Křešice);
Lhoták a Lhoťák (Lhota), Lošfiák (Loštice);
Volešák (Olešnice);
Plzák (Pízeňl, Podolák fPodolf), Pražák (Praha);
Ranfiák (Rančice nebo Ransko), Uaiák (RaŠfn), Rosák (Ko-
sice), Rožnovják (Rožnov);
Slaňák (Slaná nebo Slané), Soltdolák iSuchdol);
ValCák (Valeč nebo Valečíw), Vošnák (Vosná), Votavák (Vo-
tava), Vožňák (Voznice), Všehaják (Všeháj). ^H
ý) s koncovkou eb : ^^|
Bí^lohrádek (Bělohrad), Bořek (Bor): 4H
Domorřlzek a Domarázek (Domoraz;, Dubánek fDubanyJ^^
Hajšlnek (HojSín), Horanek (Hofany). Hořinek (Hořín), Ho-
stinek (Hostýny, Hrazánek (Hrazany);
Keatfánek (Keatfany), Klominek (Klomfn);
LaŽánek (LaŽany);
Parýzek íParýz, Pami, Polanek (Polanky), Poliček (Police);
Rábátejnek (Rábštejn);
Sodomek (Sodomai, Stadfček (Stíldice;j ^^H
Táborek (Tábor i; ^^1
Žďárek (Žďár). ^H
g) s koncovkou ka: ^^
Bechyůka (Bechyně); Cáslavka (Čáslav); Hoštička (Hoátice):
Hlušička (Híušicei; Krkonoška (Krkonošej; Lomnická (Lomnice);
Netolická (Netotice); Plánička (Plánice). Plaanička fPlasnice);
Skalická (Skalice), Sodomka i, Sodoma) ; Zílhorka (Záhoří); ŽateCka
(ŽateC).
k) s koncovkou ik:
Blatnfk (Blatná nebo Blalnoj; Hamřlk (llamr nebo Hamry),
Humpolík a Humpelfk (Humpolec;; Jelenčlk (Jeleneá); Kadanik
(Kadaň); Lipčík (Lipka); Mohelnik (Mohelnice;; Olšanlk (Olšany;;
Studenik (Studená); Tábofik (Tábor), Ťurnlk (Turná); Vráblk(Vrábl),
ch) s koncovkou ach:
Humpolach (Humpolec) i) ; Jedlach (Jedlice n. Jedlina).
)■) 8 koncovkou ec:
Baátinec (Baština), Batovec (Batov), Bejlovec (Bylovice),
BejŠovec (BejŠov), Borkovec (Borkov nebo Borkovice), Borovec
(Borová), Boskovec (Boskov nebo Boskovice), BoŽkovec (BoŽkov
íi Božkovice), Budovec (Budov);
Doupovec (Doupov), Drnovec (Drnov);
Hojovec (Kojovice), Hostovec tHostovice). Hoškovec (Hoško-
vice), Hrachovec (Hrachov nebo Hrachnvice);
ChotSěovec a KotSSovec íChotřSov);
') Srovnq a tím Polach.
Jedlinec (JedlÍDa), Jihlavec (Jihlava);
Kahovec (Kahov), Klenovec (Klenov, Klenová nebo Kleoo-
vicej, Kosovec iKostJv), Královec (Královice), Křelovec (Křelovice);
Lahovec (Lahov nebo Lahovice), Lechovec (Lechovice), U-
skovec (LískoviceJ, Lískovec (Liškovj, Lukavec (Lukavice), Lu-
štinec (Luštěnice); ,
Machovec (Machov nebo Machovice), Makovec (Makov), Ma-
lovec (Malovice), Melavesec (Melaves');
Narovec (Nárov);
Opolec (Opolí), Otradovec (Otradov nebo Otradovice);
Polenec (Polefl ii. Polná), Proakovec (Proskovice);
Radimec (Badiinj, Roskovec (Rostkov);
Salavec (SaJava), Skuhrovec (Skuhrovj, Skurovec (Skurov),
Sosnovec ('Sosnová);
Talovec (Talovce), Turnovec (Turnov);
Úlovec (Ulov, jinak Úloh*);
Větrovec (Větrov), Vodradovec (Otradov neb Otradovice);
Vrbovec (Vrbová);
Záborec (Z_ábořI), Závorec (Závořice);
ŽAkavec (Žákava),.
j) s koncovkou ie:
Makovic (Makov), Oláovic (Olšov), Talovlc (Talovce).
k) s koncovkou ar a er:
Blatner (BJatno^, Budiner (Budín). Cibuzar (Cibuz), Chuchler
(Chuchle), Kunčar (KunCí), Kotnour a Kotnauer')(Kotnov), Libnar
(Libná), Libšer (Libšiee), Policar (Police), Tejnar (Tejn), Tetauei-
a Tetour (Tetov *), Weitmilar a Weitminai' (Waidmiihle).
/) s příponou al, Kla, alek:
VoéťáJ a Vošťala, též Voštala. (Voátice;;
Hošťálek (Hoštice).
m) s koncovkou a:
Cimbura (Cimburk);
Domaňa (Domanice), Douba a Duba (Dub). Diinaja (Du-
naj íce);
líembera a ílembero (líeniiliergl, Hořica (Horicei, Humpola
(Humpolec);
ChvatHna (Chvatlinyt;
KelCa (Keie), Knína (Knfn;, KyŠperka (Kyšperk);
Parduba iPardubicej;
ŠemberaiŠemberk), teembora (Sch5nburg). Šiinbera (Šimberk>,
') íTHjmi Melavesec nemftže pncházeti leň od Melavsi ; (taady takové
íSak V Cíchách iienl. Zdá ae, Se v pryinení Melavesec zachovalo se iiám
tudift české jménn nuKihJch Miihliiorfů po CechAch, v krajinách nyní po-
nemCilJch, jichř eeflkj název již ne zapotuněl,
*) Úlovec — příjmí z Klat.ovaka, zajistť po nsadS Úluv v KlaUivsku,
jei tedy neprávem se [liae Úloh.
•) Misto Kotnover, Tetover ; naopak Kas Žahauer místo Žahour, Šle-
hoTsr místo Slehour (v kap. III.)
-^ 148 —
Štambera (Štamberk), Štembera a Štňmbera i Šternberka (Štern-
berk), Šumbera (Šumberk anebo Šiimbor), Švambera (Švamberk).
Záryba (Záryby).
n) bez zvláštní přípony:
Bábel, Bělehrad, Bechyně, Bilín, Brandejs, Dalměřic (Dali-
měřice), Cimburek, Elsnic a Elznic (uěm. jméno Olešnice), Hradec.
Hrádek, Hronov, Jažlovic, Jizera, Kahov, Karmel, Kasovic (m. Ka-
sejovic), Kolín, Kondrac, Korint, Korsika, Košvic (Košovice), Ko-
vanic, Kralup, Krušvic (m. Krušovic), Křelina, Kuks, Kunštát
a Kumštát, Lemberk, Lhota a Lhot, Lhotka, Loun, Melhota^),
Načeradec. Náchod, Opava. Oupic, Peruc. Podvinec, Polic, Polička,
Poříč, Prosnic, Příbram, Radbuz, Renč a Řenč, Rožmberk, Sobotka,
Sodoma, Strašnic, Sukdol (m. Suchdol), Šamberk, Šemberk, Šimpach,
Štamberk, Štampach, Švamberk, Tábor, Tancíburk (m. Tancibudek
[místo v SelčanskuJ\ Těšín, Tetín, Týn, Vajprt, Velhartic,Žampach,
Zerotín.
Nejčastěji se tento spůsob pojmenování sliledává u niišich
Židův, kteříž, nuceni byvše za císaře Josefa 11. užívati st:1lých
příjmení, dávali si jména svých bydlišť: Blovic, Hořovic, Jičín.
Ledeč, Lovosic, Mělník, Podvinec, Strašnov, Strcnic, Vlašim atd.
Komu by se tato forma příjmení zdála nepřirozenou a ne-
českou, nechať se rozpomene, že to jest táž forma, jako při
názvech: Zahrádka, Březina, Chalupa atd., o kterých bude řeč
dále. Trvám, že to bylo jen pohodlí, co přimělo Udi užívati prosté
a krátké formy Brandejs, Tábor atd. a Březina i Chalupa atd.
místo zdlouhavého: Brandejský. Táborský, Březinský a Chalup-
ský. Tvary: Cimbura, Parduba, Šembera jsou jako poloviční rozběh
k tomu.
o) Zvláštní tvar a jediný svého druhu jest: Zproseč (psáno
též Sproseč).
/) Příjmení šlechticů: Bubna, Kotovic, Lobkovic, Marti nic,
Nostic, Skal, Vrbna, Vrtby, Zejklic aj. nejsou nominativy, nýbrž
genitivy závislé na předložce z, která se pro krátkcsť zamlčuje;
vlastně by se psáti mělo: (pán) z Bubna, z Koťuvic, z Lobkovic.
z Martinic, z Nostic, ze Skal, z Vrbna, z Vrtby, z Zejklic. Jest
tedy svrchovaně nečeské, psáti: hrabě z Martiiiicu, pán z Koto-
viců, baron ze Skalů atd.; původní sídla rodů těch, po nichž
jména mají, slula totiž Buben, Kotovice, Lobkovice, Martiiijce,
Nostice (vlastně Nosatice v Lužici), Skály, Vrbno. Vrtba, Žej-
klice. Pozoruhodno jest, že české genitivy tyto přešly i do něm-
činy: Graf von Bubna, Fůrst Lobkowic, Baron von Skal. Graf
von Vrbna, Graf Vrtby atd., ačkoliv by se očekávalo Graf von
Buben, von Vrbno, von Vrtba atd,
4. Konečně sem náleží příjmení, naznačující bydliště
osoby: kdo bydlel ve dvoře, tomu říkali Dvořák; kdo na stráni,
O Melhota. jméno rovněž neznámé již ostady. Snad se tak původně
jmenoval nčkterý ze znémčenýrh nyní Miihlhnfů neljo Miihltioifii.
— 149 -
tomu Stránský; kdo za lesem, Záleský: kdo pod lipou, Podlipný:
kdo na návsi Návesník atd.
Seřadíme si je opět dle zakončení:
a) Báhensiý a Behenský^) íz bahna), Baštecký (z bašty),
Blacký (z blat), Borský (z boru), Boučky (z boučí), Brhovský
(od brhu), Břeský (z březí nebo z břehu), Budský (z bud), Čer-
věnomlýnský (z červ. mlýna), Dolenský (z doleního konce), Dolský
(z dolu), Dvorský (ze dvora), Fabrický (z fabriky), Farský (z fary),
Hajnovský (z hajnovny). Hajský (z háje), Hamerský (z hamru),
Horečky (z horky), Hořenský (z hořeního konce). Horský a Hůrský
;z hory nebo hůry), Hradský (ze hradu), Hráský (z hráze), Hutcký
(z huti), Chalupecký a Chaloupecký i Chaloupský (z chaloupek),
Chrástecký (z chrastí), Jalovecký (z jalovci). Klášterský (bydlící
v klášteře nebo u kláštera), Kopecký a Kopský (na kopci),
Koutský, Kautský, Kaucký a Koutecký (v koutech), Krajský
a Krejský (z kraje). Krámský (co má krám), Kupský (s kup),
Labský (od Labe), Lavecký (u lávky), Lcizský (z lazu*), Láznický
a Láznovský (z lázní), Ledinský (z lediny), Lesovský a Lesky
(z lesa), Lomský (z lomu), Loucký a Lucký (v lukách), Městečky
(z městce nebo z města), Mlejnecký (ze mlýnka), Mostecký (od
mostu), Oborský a Voborský (z obory), Vohradský a Ohradovský
(z ohrady), Ostrovský a Vostrovský (z ostrova), Pahorecký (kdo
bydlí na pahorku), Paloučky a Palucký (na palouce), Pastvinský
(na pastvinách), Pazderský (z pazderny), Pejhovský (v pejchovně^),
Pěšinský (u pěšinyj, Pivnický (kdo má pivnici), Pólo- a Polou-
prudský a Polopruský (kdo bydlí na polou proudu), Potucký
(u potoka), Poustecký (v poustce nebo u poustky), Rathouský
(v rathouze), Rybnický (u rybníka), Rychecký (v rychtě), Éi-
dlovský (u vřídla), Sádecký (u sádek), Skalský (u skály), Staro-
městský (na st. městě), Stránský (na stráni). Stromečky (u stromků),
Svatojánský (od sv. Jana), Šancovský (na šancích), Špitálský
(n špitálu nebo na špitálském zboží), Tryzubský (kdo má plot
s trzuby*), Tumplacký (na tumplace (!) ), Tvrzký (kdo bydlí na
tvrzi), VaJeský (ve valše), Valský (na valech), Vejdovský fna
vejdovně*^), Vejchodský a Východský (na východním konci), Vej-
tonský. Výtonský a Výtonický (u výtoně), Vinický (u vinice),
Vinohorský (na horách viničných), Vniterský (u vnitř něčeho),
*) Dle Kottova slovníka, v Doplňcích, místy běhno se říká místo
t) a h n o ; odtud i příjmí Behenský.
*) Laz = nevzdělané místo, lada, zvláště na horách ; na Moravě (dle
Bartošovy Dialektologie Ijsluje tak pole o samotě, živým plotem ohrazené.
^) Pejchovna — místnost, kde se luží prádlo.
*) „Humna stará bývala ohrazena plotem z vrl)Ového proutí, jež na-
hoře se ozbrojovalo tr zubem. Ke každému kolu v plotě zatloukly se
totiž dva kolíčky rozsochaté jako V latinské a na ty kolíčky připletlo se
trní, tak že plot nahoře jako trnovým věncem byl uvrojben. Věnec slul
trzub a bylo těžko přes takový plot přelézti do hunma." (Jan llerben
ve Zlaté Praze 1886 str. 455 v Článku o Hané.)
*) Vejdovna = Waidmuhle.
- 160 -
Vobecký (na obci), Vrbský (u vrh), Vršecký i na, vršku), Vršiuský
(na vršiné), VyŽinský (na výšine), ZahFádecký 'na zahradé), Zá-
bojskjř fze záboje), Zámecky (v zámkiij, Zdmbecký (ve zrúbku)
Zedsky (ve zdi hradební), Zeliský (od zeliště), Zrzavecky (od
„zrzávky", zrzavé vody);
Mezleský (mezi lesy);
Nademlejnsky (kdo má bydliště nade mlejnem); Najdrasky
(nad drahou);
Vonostránsky (v oné straně);
Podbucky (pod buky), Podhájecky (pod hájkem), Podhájsky
(pod hájem), Podhorsky (pod horouj, Podhorecky (pod horkoui,
Podhradský a Podbrádecky (pod hradem nebo hrádkem), Poď-
rasky (pod hrází). Podlesky ipod lesem), Podlipsky (pod lipou),
Podloutíky (pod loukou). Podskalský (pod skalou), Podstránský
a Podstránecky (pod stráni), Podveský (pode vsí), Podzahradsky
(pod zahradou^, Podzemsky (pod zemf);
Předhrádsky (před hradem);
Zdubecky (z doubí);
Zábranský (za branou), Zábrodský (za brodem), Zájesky
(za jezem), Zákopecký (za kopcem), Zákostelský a Zákostelecký
(za kostelem nebo za Kostelcem). Zákoutsky (v zákoutí), Zá-
krovsky (v zákroví), Zálabsky (za Labem), Záleský (za lesem),
Zápotocký a Zápotecký i.za potokem), Zárybnický (za rybníkem),
Zářecky (za řekou), Závesky (za vsí), Závodský (za vodou).
b) BezMjS (ve bzí', Blatný (z blat), Březny (v březl), Dražný
(na drahách). Dvorný (na dvoře), HájeCný (z hájku), Homy (na
hoře), Hradečný (na hrádku), Chalupný (z chalupy), Chrastny
(z chrasti), Kempný (na kampS'), Kladny íu klad). Konečný (na
konci osady), Kopečný a Kopečný (na kopci), Kostelný (u kostela),
Koutný (v koutech), Krajný a Krejný i Krejní (na kraji osady),
LouCný a Lučný (v louce), Lužny (v luhu), Palatný (z palaty'),
Prachovný (odprachuvny), Studniřný (u studnic*), Uliřny (v ulici),
Oborný a Voborný (v oborej;
NároŽný (na rohu);
Pomezný (na pomezí);
Podlipný (pod lipou), Podzemný (pod zemf);
Zhorný (s hůry);
Záhonný (psáno Zháoný, kdo bydlí za hony), Zákostelny
(za kostelem), Zámostny (za mostem), ZápotoČný (za potokem),
Zárečny (za řekou). Zástavný (za stavem či stavidlem), ZávodnJ
(za vodou).
c) Brazdttia (od brázdy), Bražina (z brahu neb brhu = stohu,
brah znamená však také kopec, vrch), Hrtna (kdo bydli v lesní
brti^ včelíně), Dolina, Homa a Horina (a odvozená udtud příjmení
') Kampa., polsky k^a=ostrovfienlnel)o vŮbec puzeniek k vody
vynikIJ. Sloveso koupati, pol. kíipa<S, aejmenem tím anad souvisí. Jedno
26 slov Ceskjch, v nénií zachovala se stará nosovka.
•J Palata = palanda a také pal&c nebo veliká aifi (na pí. taneSnf)-'
151 ■
Hornov, obyř. psáno Hijrnuf, Hornek. Honiák. Hurňák, Humát,
Hornoch, Homych, Horniš = hořťníj, Chvojna (kdo bydlí vb
chvoji). Kopina (na kopci), I.azna (na laze);
Záhorna (z.a horou).
d) Chalup«ťr.
f) Baheník (z bahna m. Bahenník), Boruík (z boru). Boudulk
a Budnfk (7. bud). Brodnlček (zdrobn. z Brodník, od brodu), Dolnfk
a Dolentk (z dola), Dvorník (ze dvora), Famík (příslušník fary),
Hromadnik (příslušník hromady). Jamnlk {kdo bydlí v jámě),
Konečník ("na konci). Koutník (v koutech). Krajník ína kraji),
Osadník (pffsIuSník osady), Podolnfk (z podolf), Posledník (poslední
ua konci), Rychetnik ma rychtě), Špitáliifk (ze špitálu), Tvrznik
(z tvrze), ITliřník (z ulice), Voborník (/, obory;, Vuliradník
(z ohrady), Vršník (na vrchu), Zbornik (příslušník „sboru," t, j.
chrámu Českých bratří);
Navesník (na návsi);
Podhornik (pod horou);
Sborník (kdo pochází s hůry);
Závodník (za vodouj.
_/) HrobíJá (od hrobů), Jedloň iz jedlfi, Sedloň (mající své
sídlo) :
ZároŽťH (za rohem bydlící).
g) BrtďKM (v. Brtna).
A) BrUin (v. Brtnaj, Budan (z bud), Dolan (z dolu), Dražan
(Z drah), Chvojan (z chvoje), Jedlan (z jedlí), Lošan (z lochu,,
Loučan a LuČan (z luk), Luhan ') (z luhu), Měšťan (z mésta),
Rakošan (z rákosí), Sedlán (v. Sedloň);
Patruban ('od patrub či poltrub;.
cM) Hložawí (ze hloží), Méěťánek.
i) Chovjťii a Chvoju (v. Chvojan).
j) DoiřHfc (z dolního konce).
í) Dub(«, HoHn (a Hořínek), Lužin, Setvín (setva -^ setbii).
Vyěln.
/) Blal/jí, Borák. Březák. Budák, Dolák, Dvořák, Haják,
Hlifiák a Hlinák, Horák, Hrušák (od hruší), Kostelák (od kostela),
Kraják, Křovák, Laňák a Lauák (z lánu), Lazák (z lazu), Lesák
■A Lesák, Měšťák, Peklák a Pekelák, Rolák, Skalák, Strafiák,
Třeéůák, Višňák;
Podlesák a Padlesák^) i Podlešák; Polešák (z polesí) ; Zálabák.
Zálesák (a Zálesák); Zlesák').
m) Březaů-í, Dvořáček, lloráíek, Křováček.
«) Brtf* (v. Brtna), Břízek, Dolek. Habrnek (z habřiny),
Hložek ( Ložek, Lůžek, Hloužek), Horek, Chaloupek, Chrástek, Jamek,
') Ve jmené tumto h pfed fifíponuii on, vlastnS ybn (ěn-inTi) ziistalu
tvrdé, nezměkčivSi se v i. Jest i v ruStmě jmínti Lujian; tuto však ňkaz
neni tak vzácný jaku v češtině, sr. lúkůl v tug€.
') Viz stran pad prymi Padruk.
'j Sruva^ 4 lim pfíjmi Zpruaed.
— 16Ě
KWšterek, Limbek (z limbu), LoŠ<ík (v. LoŠan). Městek, liAjpk,
Stránek a Stránek, Žipek');
Paroubek (a Baroubek) (z paruby = paseky); PodlonCek
(pod loukou); Zalábuk (za Labem), Zaloobek (za loubfin).
o) Biezka (z březl), Chráska (m. Chrástka), Kostelka, LoSkoi
Městka rz města), Župka (v. Žipek); Záhorka, ZárybniCka.
/) Cihelní'*, Hořčík (z horky), Kameiičlk (na kamenci, t. j.
kamenitém poli), Kampdík (u kampele*), Kampík (na kampe),
Rychtlk (z rychty), Stádllk (ze stádia ■), Straník (ua stranil, Stadlík
(ze stadia*), Voléík. Vrbík;
Zádražík, Záhořík.
r) HoTec a Horejc, Městec (z rafista), Mostce (od mostu),
Vejdovec (z vejdovny).
řj Boudaj, Kampas (na kampC), Polas (z pole), Vrbaa
(z vrbí).
s) Boudar, Kalupar (z chalupy), Lanař {na laně).
i) ŠtadlT (v. Stadlík), ViSner; Sutner (z« sutna, t. j. místa
sesutím vzniklého).
/) I,och«ř (kdo bydlí v lodiu), Skolař íve škole - v kolně).
u) Končená/ (v končinách), Mostal;
Hora/řjfe.
v) Hlůže (m. — žři, ve hloží), Kouta (v koutech), Fiája(v ráji),
Severa (na severu), Vinahora (na vinici);
Parouba (v pasece); Podhola (pod holou, t. j. holým vrcheni)
Podhora; Zábraha (za brahera = stohem, kopoi-in), Zálioni, Z:i-
véta (za větrem).
x) Chalupa/' a Kalupaj (v chalupě)
jf) Uorajs (hoření), Horejs (a Hořejšek).
s) bez ])řípony: Hustoles, Hustolaz*); Kraj; Podštefl (kdo
bydlí pod Štefiovyini), Zábran a Zabraň, Zahoř, Záhvozd.
Možno tu přiřaditi;
DolejS, Dolejáek, Dolejška, Dolejší, Dolejní, Holenka, Dolatan,
Dolista;
Hořejš, Horejš, Ilořejáí, Horeši, HoraČ. Hořecí, Hoření. Horní,
Horejman;
Podlejší;
Předák, Přída, Předota;
Zadák, Záda, Zadek, Z;u1nička.
') T- j. pNshiÉnik župy. Vedle nynějňlhu i'fij"ii Žuimnr^ký vyskyliyo
pe v XVI. atol. roil Žipanskjch a u Mor. Třcljiivií jcal- vea Žipotin.
') Katnpcl sluje v Opavsku inyCál, kaluž. Jest to tvar starSÍ sIuvk
koupel (poisky kapíel). Sr. Kempný.
■) Stálilo = stavadlo, totiž kde huď stáito stává aiieliu rybáři kde
přistávají.
') Stadia = báňské domky, v nichž se hnroíoi sdíázeji.
') Viz Laasky, Lazák.
VI.
Příjmení RraJidejs, I^hnU, Opava. Žampach atd. jsou nám
přechodem ku prijiiieuiiii, jež znamenají viditelný předmět,
pouhou vře, jako na pr, Čhlura, Chalupa, flura, Krčma, Ttdlice,
Šidlo, Liška, Sova, Štika,
Někdo bydlí na ChluraS a říkají mu prostS Chlum (místo
Chlumský), tak jako vešlo v obyčej říkati krátce Chalupa místo
Chalupsky. Ale ne všecka příjmení této třídy z bydliŠtĚ se vy-
světlují; jiná pocházejí z pouhé přezyvky. Tak někomu vysokému
jako hora, přezděli Hora; jiný rád sedával v krčmě a dali mu
jméno Krčma; třetí mluvil rychle a trepavě jako trdhce a dostalo
se mu příjmí Trdlice; Čtvrtý áil a vrtil sebou jako šidlo a zů-
stalo mu jméno Šidlo; jiný vynikal lišáckou chytrostí a přezděno
mu Liška; nebo nevlídně a mrzuté pohlížel jako sova a zůstal
Sovou; nebo jevil mrštnost jako štika a byl přezván Štika.
Pixiobným spůsobem, ač ne vždy tak snadně, vysvětluji
se ostatní toho druhu příjmení. A tu mnohá jeví se i lormou
svou holým označením věci. některá pak malou nijakou příponou
naznačují, že vlastně osobu znamenají.
Rozdělíme si je v tyto oddíly:
1 . Svít, nebe a Jeho zjevy :
Svět; Sever, Juh;
Pftklo, Nebe;
Slunečko, Sluníčko; Luna, Měsíček; Hvězda; Požártik;
Duha, Duhan; Mráček, Mračno; Mhl; Pára;
Rosa, Rosík, Rosička; Prška; Snížek; Slota; Nechvíle. Nečas,
Nečásek; Vítr, Vichr, Vichor, Vichera, Vichrt, Vichroií; Ilrom. Rom,
lioraov (Romoí), Ilromek, Hronias; Živel;
Znoj; Zima; Mr;iz, Mrázek, Mrazík.
2. Krajina:
Krajina;
Hora, Horka, Hůrka; Chlum, Flum; Brda; Kopec, Kopečelí ;
Homola, Mohyla'), Homolka; Vršek, Vrška; Strmisko a_Strmiska ;
VyŠinka;
' Skala a SkiUa; Bradle;
Plas^"), Raviška>):
Dňla, Důtka; Hlubinka, Hlubůčck; Kotlina; Jáma, Vejmola;
Voda, Vodka, Vndica, Vodička, Vodenka. Voděnka; Studnička;
Vroritek'); Struha, Sí.fužka (ps. StruŠka); Potoček, Potůček; By-
střina; Prúdek; Náhůnek; Rybníček; Lediua;
') Mohyla jen! pfcsniyk z íioraola, jako iiioznul z lumouz, kojifi
a iiol. pokrzýwa a j.
•) Plasa jesL vyvýSená [jlanínii.
•) Ravifika priváiiíui ve Mpujeiii su alovein raveíi = i
') Vroutek = vriiJlu, pramen.
i
■ 154 -
Kal. Kaluha, Kaluza, Kalisko; Bařina, Biifink;i; Žurek a,
Žuiirek'); Mokříž'); Lužina; Blata; Slattnka.;
Rejha, Rejhora, Rejholec, Rejholda; Štola; Příkop; Chobot; Rov;
Náplava; Palouček; Louka, Loučka; Trávník, Trávníček;
Drnek, Drnec; Votava, Votavec;
Strniště; Kopanina; Rytina; Brázda; Hrodek; Parolek, Pa-
roulek'); Mezník, Meznfček; HraniCka; Hromada, Hromádka,
Hromádko ;
Háj, Hájek, Hejek. Háječek, Hajfček; Bor; Březina, BuCina,
Doubrava, Habma; Hať, Hatina; Chrastina, Křovina, Lesina. Le-
šina; LeŠtina, Lipina, Olšina, Smrčina;
Kňáva*); Houšťava; Pláňava; Paseka; Polanka;
Stezka; Silnica.
3. Jitie nerostk:
Hlína, Hlinka; Mrtka^j; Gruda, Hrouda, Hrudka. Hrudička;
Písek ; Prach, Prášek ;
Cihla, Cihelka, Cichelka, Tihelka;
Kámen, Kameš, Kamln, Kamínek, Kam')náč; Placák; Bryl,
Brydla'); Lupek; ČedíCek; Rule; Křemen, Křemenec, Křemel,
KřiémeČek; Křišťál; Rubín, Karniol, Granát. Safír, Diamant;
Vapek; Síra, Sanýtr; Salajka; Barva;
Kuda, Rouda; Železo; Vocel, Vocl, Ocelík, Vocelka; Bronc;
Tumpaeh');
Škvára a Škvára; Struska.
4. Stromy, keře:
Strom, Stromek;
Borovka, Borůvka, Borovička ; Chvoj, Chvojka (Quoyka);
Jalovec; Jedlička; Smrček, Smrčka; Sosna: Tfsek:
Bříza; Buk, Bouček, Buček: Dub, Doubek, Dubec, Doubec.
Dubišar*); Habr; Javůrek, Jabůrek; Jílem (ps. Illem), Jilma; Juva*l;
Linda; Lípa, Lipka; Olša, VolšiČka; Palma; Střemcha; Svfda; Topol;
Vosyka, OsyCka; Vrba, Vrbka:
Hniš, HruSa, Hruška; Jabulka: Kaštánek: Kdoule, Doule;
') Žur = bahno.
■) Mokriž = uiokřaď.
') l'arclek utvofeno jako PalouCek; vParoulek znamenejme o zdlou-
íené v mt.
*) Utvuřeoo (jako Pláňava) od keů =peři; sr. pol. kmqa = hluhokj
les, a náavy osad Knije (u PřeStic a Stříbra), Knik (u Něm. Broda), Knlnj
a PňoY (u Poděbrad), Pňovice (« Olomouce), Piftovany (m. ŘioTanj)
u Stříbra,
•) Mrtka, rarC = mrtvá zernS.
•) V piilStiné bryla = hruda. Souvisí se slovem břídla, bfidlir.e.
') Možno též souditi— a spiSe se tomu podoná— že přijmi Tumpacli
jeat utvořenu od kmene tu m p, stsl. tqpi. = tup^, jako Hmbach = hnilj J.
Pořekadlo žertovné jsem celj tunipachový" (t. j. ztupělí) prozrazuje, ío
lid jest 9i'vĚdom smyslu slova tumpaeh = tupec. Netřeba tu tedy nutiit'|
□lysliti na <ňzi tombak.
•) Tvar Dnbilar srovnej a tvajem Rybifiar. Jest to Dubi6-|
■) Juva je snad jíva.
tu tedy nutnt^^H
)ul)i6 -|- ar. ^H
Lemon: Meruňka: Oliva; Slfva, Slivka, Slivoň; Švestka; Vořech,
Voříšek;
Plánek; Štép, Štěpek. SWpek;
Kust, Kůstek*);
Bez; Loh; Chmel, Chmela, Chmelec, Chraellk, Chmeltček:
Jasraínj^ Kalina.; KlokoČka; Leska, Líska; Malina, Malinka; Muk:
RJva; říípek; Trna, Trnka, Trnečka; Voškeruša, Vaškeruška.
5. Kvitiny, byliny.
AIoj; Barvínek; Brcal; Fiala, Fialka; Karafiát; Konvalina,
Konvalinka; Pivoňka; Rozmarinka; Růža, Rouža, Růžička;
Beláán, RalSánek, Baláínek; Brotan, Brotánek; Koliandr:
Madeřánek; Máta: Routa, Rout, Routička; Šafrán, Šafránek;
Býl, Bejlek. Bylina; Jetel, Jetela, Jecelln; Lucnička.
Bedrník, Bedrníček : Hadinec ; Heřmánek*) ; Kostofal'):
Krevlík; Manina: Moduna; Peluněk, Pelunka, Pelynka; Polej. Polij ;
Potofinik; ňepík; Truskavec;
Cemera; Lilek; Oman, Ouman, Uman, Umon*); Rulík;
Turman');
Bodlák ; Chrpa ; Jemelfk, Jemelka; Kondrhel') j Kopřiva ;
Koukol, Kukol, Koukola, Koukolfk, Koukolíček; Lebeda; Merlík:
Ostnižka; Pejr, Pejrek, Pýrek, Pýrava; Polavka'); Preslička:
Řeřicha, fierucha"); Stulík a Stulík; Šachl, Šáchor. Šáchorek;
ěater; Šmelhouz a Šmelhaus; Šťovík, Šťovíček; Totan; Zankl');
ŽarouŠ a Žarouž");
řiákos, Rokos, Kokůsek, Rokyta; Treatka; Kaprotín.
ťi. Sememny a eelemny:
Ječmen, Ječmínek; Oves,Voves,Vovsík; Pohanka, HejduŠka;
Pšenička, Pšeučík; Rež; Špaldák; Stoklas, Stoklasa, Stokláska;
CeCka, Céček. Čoček, Čečelka; Hrách, Hrách, Hracha, HraŠe,
Hrášek, Hrachovina; Jáhla, Jahl; Mák Máček; fiepka; Vičar;
Luština ;
') Kust v niBt.inS ^ keF. Že stovo to i v ČecMch nebylo neanámo,
dokazuje toto pMjmeni, OstatnS viz nfizev rostlin; kusttava. —
*) Netřeba tu mysliti na néjakéhn Heřmana ; heřmánek je zdrobnSlé
sloTo ZG rmen, místo řmánok, rm&nek (polsky rumianek), pří Semž se pro
lepSi vyslovení hx předsulo (jako HertynĚ místo RtjnĚ, HertiSovice místo
BtiBovire).
') Kostivat (iéCivá bylina, jež svaluje kosti ; / v Koatofal místo o),
') O-man i U-nian znamená l>ylinu oniainujicí ; kmen raan místo
nynějSihu mam posud Žije v ruStině.
') Místo durman (složeno s dur a man). Co se tJCe tohoto man,
viz Oman; polské pak uduraytf znamená omámiti. Srovnej Duraa, Dwry(.':h
, — kdo jest omimen, zhloupěly. Tudíž durman vyjadřuje dvěma (alože-
, nými) jmény tjž význam a tak jej zmoi'iiuje.
') Jméno kadeřavé byliny, zvláSté popence. Viz Kondr, Kondra,
, Ki-ndellk.
*) Snad t<i jiná obměna jmána rostliny „polavec'' ; utvořeno od pole,
•) Že je řeřavá, že totiž pálí.
*) Bylina léčivá, též Žank! a zanikl.
") Žarouě = pryskytnik ; v luž. srbSlině áoruS („Kraut, welohes
\ im Magen kneipt"); že pálí na jazyku.
Á
Anýž; Cicvárek, Zitvar; Fenukl, Pemékl: Horíico ,i HciríÍ(M;*
Horčička a Hořčíčka, Hořčic; Kmíiiek; Kopr; Mana;
Celer; Cibuta. Cibulka; Česnek, Cesenka; Ošlejstík; Křen.
Křenek, Kreněk: Mrkva, Mrkevka, MrkviCka; Petržel, PetržeSa-
Petrželka, Petržilka. Petržilek, Petražálek; Pastmek;
Brambora, Brambůrek; Kapusta; KoŠftil, Košťálek, KošUlek:
Meloun, Melounek: Řepa, ftípa: Vochorka, Vokůrka, Vojkurka.
7. HoMby:
Houba;
Élb. IIKbek'); Kfemenáfi. Křemeiiák: Pečírka; líyzec; Smrž:
Mochomůrka, Vochomůrka: Vopěnka;
Bukůvka, Bokůvka.
8. FHsluSenstvi síromův a bylin.
Kořán, Kořánek, Kořínek; Pařez, Paríz, Piiřízek, Kare/., Ka-
řfzek, Kořlzek'), Kořlzko, Pařlska; Krč, Kari; Koháč, Kohák. Kohel.
Kohajl, Kohifk, Kohlíček; Kmen, Kmeníček; Dřevo; Kůra; Halva; Ba-
kula, Bakule; Smola; Suk, Souček-'); Konár, KoiiArek; Halouzka,
Halouzka; Sněta, Snětina; Roska, RoSka'), Kůzha, liozhoun; Rato-
listka, RatoUska; Stopka, Stopka; ftapek; Ust, Ustofi; Lupínek;
Pouček, Puček; Poupa, Poupě; Květ. Kvítek. Kvitko;
Plod, Plodek; Bobek, Bobula; Bukvic, Bukvička; Jahoda.
Jahůdka; Kales; Pecka, Pecička; Skořepa; Slupka, Slupek; Šacha,
Šácha, Šleha, ŠiSka; Žalud;
Trs. Trsek. Trska; Stýblo, Styblik; Sláma, Slámka, Slá-
mefíka, Slamina, Slaminka; Klas. Klásek; Lusk, Luska, Lusina,
Struček.Strouček; Dlažek; Makovička; Šešiaa; Pleva, Plíva;í'levka;
Plucha; Zrna; Zuna, Zounek, Zuiiák.
9. Zvifata čtvernohá:
Op (psáno obyčejně Opp), Opa, Opic, Vopíčka;
Jež, ležek, Ježík; Krtek, I^rtička;
Lev; Rys, Rysa; Kot, Koc, Kote, Kotek. Kotyk. Kotík,
Kocík, Koček, Kocal, Koťan, Kotyn, Kotínek, Kotýnek, Kocííii,
Kocánek, Kocián, Kocín, Koíiua, Kotěra, Kotem, Kotula, Kocou ■,
Kocura. Kocourek, a Kocorek, Korum, Koeún, Koconourek, Ku-
lisa, Kotyza, Kotoušek, Koťátko. Koča, Kočina, Kočka. Ko-
čička"); Miča, Micka, Micka, MiOák, Míčánek;
') Hfib =1 ahrlieiií, od shrijené. Mražená puduliy. Viz píilsktS Egrxy-I
bialy ^ shrbeny,
■} Zde jei!t jasné viděti, jak pfeilloíka pa (n \<u\ zn^liigiuTáiia lijvJ
u brněnou fca, 1»).
•) Suk pfezjván liývá Ciověk tvrilj, svéliUvý.
*) Místo Rozga; RoSka iii. liožďka,
*) Mnohá z pfíjiueni běcli znamenají úlisného Cluvúka aneho l()ň sts*!
réhu namlouvaCe, aniž by su |if] ttun na kočku myslilo, zvláště: Koci&Sej
Kotisa, Kotyza. Také se tu pletou kmeny chot a kut (káceti). Tal
v 1- kap. Chotiiuir,
Vlk. Vlček, Vlkan, Vlčan; Lišk;i, LišAk'); Vydra^); Pešek.
Pejsa, Pejs, Pejsar, Peslřka, Fesula, Fsinych; Čuka; Chrt, Chrtek;
Líhařík; VohAk, Voharčík; Vyzelka; Plos;
MedvŘd. Nedvěd, Nedvíd, Nedvídek;
Tchnř. Thoř, Schof, Scliorlk; Sobol, ÍSobola, Sobolfk; Kuna;
Kolčava.
Myška, Myšička, MyŠák; Sysel? Křeček, Skfeček; Plch, Piš,
Plšek; Vevera, Veverka; Knílík, Králíček; Zajíc, Zajíček. ZejČek.
Srna, Srnec, Srnka; Danek; Jeien, Helen,') Jelenec, Jelínek;
Vidlňk; Lané. Laňka; Koloušek, Koloěek; Los;
Kamzík, Kamzišek; Koza, Kozel, Kozelek, Kozlík, Kozelka,
Kozina, Kozura, KoŠnť); Cftp {psáno též Zap): Skop, Škop,
Škopan, Skopec. Škopek, SkopeČek; Jahon, Jahulka, Jehnička*);
Beran, Beránek, Beráček, BeruS, Beroušek, Berousek; VovIČfca;
Zubr; Hovad. Hovádek; Býček, Byček, Bejček, Buliček; Kravka.
Rohlena; Jalůvek. Jalůvka, Jalovička; Telátko. Telčík, Telička,
TťleŠ, Telin; Volek, Volec, Vole, Volech, Olejšek, Volina, Voloun.
Volas;
Konlčtjk, Konic, Konionfček a Kmonlček, Komadina*). Koňas
a Konas; Kobylka, Koblic, KlaČko; Hřebec, Řebec; Škapa, Mrasek,
aMraska'); Kleprlik; Soumar; Bruna, Bronec; Vosilek;
Vepfek, Vepřík, Heprík*); Kančura; Svinka; Prase, Prásek.
Prasátko; Miska; Slon, Slonek:
Jednorožec;
Samec; Soinan, Soiuul, Sonka ").
10. PfisluŠenstvi svifat řtvernúhých :
Koze, Kůžka, Kůžek, Kožik; Spratek;
Šles'"); Cec;
') Li6ka, pol. lis, riis. lisa a lisica — aouvisí a lich-jf, lich-ota, lich-
otil.!, lis-atj, li.s-tb (losť). Li<ihí, jak Knárau, znamená nepravý, TaleSn j.
') Vydra, jak známo, voiiní dravé zvíře, slově v polStinS a ru5l.inf
vyJra, v luž. srbStinC wudra, v latine lutra (niyspíS místo vutra) ; ncpatfí-li
sem i řecké hydra = voilni potvora? Jméno vydra pochází tudižpatrnii
Dli vody.
») fl je zde zrovna jako J pouhjm příUecheni ; sr. něm, Elenthier
a řec. Gafín
*) Kolut = vyfezaný kozel.
') PUJmí Jahon přivádím ve spojení a jehně, atsi, jagnq, lat. agnus ;
jahtila, jahulka by byla agna.
•) Kůů povstalo z kobfi (neb Icomň) (maac, kob-yla lit. kumclo.
(em.), jež ae prodloužilo v koraoň. Koblic m. Koiiylic, patronyniikon
Komadina, původně bez pochyby kom^dina, jeat utvořeno od kmene
hoin jako hovadina, gov^dina od kmene gov, ném. Knh, lat. bov-cs. Vík
téi Sovadina.
') Kott neprávem ve slovníku píSe niraika ; nepochilzi to jméno od
'inraitu. nýbrá souviaí s nEm. March, Miihre a znamenA Spatného knne.
■) //jako V jsou tu pouhé přídechy; via lat. aper. něm. Eber, a sr.
Vorol a Horei,
•) Soiiian = březí, Sonka míato Somka.
'•) Sles pokládám za slez.
- 158 -
Růžek, Rožík, Rožec, Rožata, Rožat Rožit, Roh.^íř. Roháče]
Rohůček, Rohýsek, Rohan'), Rohulárí; Parůžek, Paroužek=|;
Kopejtko; Pazour, Pazourek; Papršteju ') i
Vocásek;
Mršin').
11. Ptactvo: I
Pták, Ptáček, Ptura, PetviCka'-); I
Orel, Vorel, Hořel, Oriík, Odlfk. Vorlík, Vorllíek, Orlích
Sokol; Sup; Kryf; Kána, Káně, Káufk; Luňák, Liifiáček; Krahulec,
Krahulik; Jeatřábek; Poštolka. Postůlka, Poštůlka;
Sova, Sůva, Sovií, Sovák, Sovoušek, Sovina, Sovadina *); Vejr,
Vejfik, Vývava; Kalous, Kalus. Kalus, KalouŠ, Kalousek, Kalouáek;
Pova, Pouva, Pouba, Pubec, PubiĚka, Foubik, Pubal. Puboiu');
Kulich, Koulich (ps. Kaulich), Kulíšek; Šejk, Sejček, Sýček;
Papajk, Papoušek; Datel ;_BrhlÍk, Brháček; Zákora; Kukul%j
KukuČka, Kukačka; Zezula, Žežula, Žehula, Zezulka. Žežulkflj
Zezulák; I
Dudek; Mandelík, Mandllk; Zluva: '
Drozd, Drožd,Drož, Droz,Drozda, Drozen, Drozin; Kos, Kosík,
Kosejk, Koseček, Kosá!, Kosan; Slavik, Slavíček; PSnka, Pěnička;
Konipas, Konipásek, Konopas, Konopáaek; Lejs, Lejsek; LinduSka;
Čermák; Střiž. Strlzek, Strlžek: Skorec:
Tuvička"); Brkoslav, Vrkoslav;
Laátovka, Lašťovka, Laštůvka, Laštovička, Blaštovíčl
Rolík, RoleiSek, Rolejček, Rolíček"); Lelek'")
O Pf^jmení toto naSlo se v lidu českém a netřetia Uiiliž myslit
francouzský rod Rohanfl.
') Znamenejme Bdlouženl o v ou. —
•) Paprateja {y Koltové slovníku schází) ve mluvfi obecné znaCi
pazourek. Srovnej se jménem tím paprC (snad místo paprSť) = pazneht.
•) I ze jmen zvířecích mnohá již praotcům naňim bývala jmény
osobními. Dokazují to jména místní : Beranov ; Jelenefi ; Ježov, Ježovice.
Ježkov, Ježkovice ; Kocov, Kocourov, KoCkov ; Koulnv, Kozlovice, Kozlany;
Kfeflkov ; Krtov ; Lifikov ; MySkov, MySkovine, MyŘlii^e (ni, MySůice), MySlé-
ves (m, MySfie-) ; Nedvěz, NedvĚdiťe : Plchov, Plchfiviee ; Praaetice, Prase-
Un ; Teleó. Teletín ; VepHkov, Vepfsko ; Vlkov, Vlkovec, Vlkovice, VlCice
{ze jména Vlk), Vlčkov a. VlCkovii-e (Vlček), VlCetín a VlCetinee (Vlčata),
Vienov (VlCna), VlCinfives fVieina), Vlkánov (Vlkán), VlkáneC a Vlkančice
CVlkánek), Vlkonice CVlkoň), VlkoSov (Vikoi), Vlkosovice (Vlkos), Vlkaíce
(Vlkna) ; Voloviee, Voleč ; ZajeCice, Zajiíkov.
') Zajímavé příjmení; jinak se jméno petviíka nalézá jen ve sloíe-
nin6 kuro-ptvička, pol. kuro-patwa. — Pták, Ptura, Petva utvořeno z kmene
pet, jenř v řeCliné se zachoval ve slovese T-lja^ai. = létám.
•) V pncině tvaru tohoto jména viz Komadina. Sovadina by zna-
menalo soví plemeno.
') Pouva, v Opavsku puva = výr ; utvořeno nd pií (jak sovy vol^í)
tak jako Buva od iu. Srovnej b tím malor. puhaC (výr), pol. puazczyk
místo puh-czyk, velkor. pugať ^ atraSiti. Ve jménech Pouba, Pubec atd.
* stojí místo t>; Ptnibik místo Poubík.
') Příjmení to přivádím ve spojení se jménem ptáka luvika, jemii|
ae téi říká ftihýk.
*) Rolejk — rorejs.
") Srovnq s tím, co o původu toho jména řeffeno u příjmení LelQ
ika:
Dlask, Dlesk: Hýl, Hejl, Hejlek, Hejllk; Křivka, Kfivonoaka;
Stehlík, StehliťSek; Strnad, Strnadi'), Strnádek; Křivan, Skřivan.
ňkovran*}, Skřivňnek, Křivánek, Krivanec; Kalandra; Pinkava,
Pfinkava; Jikavec; Konopáí, Konoplk, Konůpek, Konůpka; Leb-
duška»); Braba, Brabec, Vrabec, Brábek. Vrábek, Vrabka, Brabčlk,
Vrabálk, Vrabčák, Brabel. Brablec, Brablík, Frabáa*); CimCara,
StiJip; Clžek, Číže; Cečatka, Cefietka; Sikora, Sigora, Sejkora*);
KonSrza, Konorza, Konorsa^j;
Spak, Špak, ŠpaSek'); Kavka (též Kafka). KavČfk*); Vrána*);
Havran, Havránek i"), Havránka; Krkavec; Sojka, Sojda, Soják;
Straka. Strakovič; Rajka;
Holub, Holubec, Holnbeč, Ilolubek, Holoubek, Holobek
Holubička; RivnáC; HrdliCka;
Tetera, TetřeVj, Tetřívek; Ťokan, Tokán; Jeřábek"): Kuro-
pata"), Korotva, Korotvička; Kiepel, Kfepela, Křepelka;
Kouř, Kur, Kurec, Kůrek. Kuře, Kuřátko; Slepička; Kohout,
Kohoutek, Kohoušek; Perlička; Kapoun; Krůta, Topka; Páv, Pa-
vec. Pávek, Pávek, Pávík, PaveS; Bažant;
Pátros, Stros; Křístal;
Heráv**) fps. HeráO; Reřábek, Řežábek; Karaiš; Volavka; Bo-
fian, Bofiánek; Čáp;
') Strnad po polsku vůbec se jmenuje trznaJel.
•) Skovran : forma moravako-slezská a upomíná na tvar polakj :
skowronek.
*) Obyčejně zní jméno to levdiiůka; tvar lebrluSka, v pfymení za-
chovaní, ziiá sB hýli pílíodnějSL ; snad íte pták pojmenován, že žere semeno
z lebedy.
•) Formu Braber mám za p Ivo dni ; kmen brab jest jen obmSna
kmene.blab, jenS znamená tlachati. Žvaniti, vůbec mnohn mluviti. schwíLtzen,
ndtud jmónn toho Žvavého ptáka. Jako z blab povstalo blebtati. tak z brab
breptati. Via prumi Brebera a Breburda, Srovnej puk s tím, co fefleno
u přijmi Balaban, — FrabSa rnístu VraliSa.
») Orie zvuku, j^ž len pták vydáví, sikaváho. V polském sikora
je « niékké (6), proíeí by se mělo psáti sikora a ne ajkora.
•) ToC jiná jen forma jména kofiaadra, konízdra.
') Viz přijmi Sparhta.
•) Sr. přijmi Kavai.
•) Vrána utvořeno od vrá-ti [v ruStíněj = tlachati, žvaniti, lháti.
'") O původu jména havran viz přymí Háva.
■') V niaiině teterev m,, teterja samice; v luž. srb. éečnr (tetřev),
'") Via Heráv.
»•) V luž, arbStině pata, patka = kvočna.
") Tvar heráv stoji u prostřed mezi žeráv a jeřáb, — Jeřáb
Btrom a jefáb ptSk jsou rozličného původu. Jméno ptáka (nĚm Kra-nich)
souvisí s řeckým Ttř«vo;, latinským gru-s a po61o z aeráv, rus. žuravlj,
A odtud přijmeol fteřábek (m, Žerávek). Jméno atromu pochází od pří-
davného, v luž. srbStině dosud běžného jěr-y, jež znamená her-b
trpký), ť tiž od ovoce tohoto stromu. Stran koncovky db, viz kor-áb.
J
čejka a Čejk; Koliha, Kuliha, Kulík. Kulieek; Sluk, 5;]iifca
Slouka; Tubách; Husa, Housa, Hušek. Gusek, Houska, Housen
Housfrek, Housík, Husík, Husička, Husina, Housátko; KaCer, I"
čfrek, Kaček, Kačena, Kačín, Kačina, KaČinka; Uta, Utic.') Útífe
Cír, Círek; Labuť. Labuťa, Labuťka, Laboutka;
Norek; Pelikán.^)
12. Příslušenství ptákk.
Péro, Píro. Pírko, Pírko, Porout, Pirout, Piroutek, Poroutká
Piras, Piroch, Pirhan, Pirchan;
Letka, Letecká; Křídlo; Kosina, Kůsina, Kosinka;
Chvosta. Chvostek, Chvostka;
Zobák, Žobfn.
13. Plazy a ryby:
Ž&ba, Žabka, Zabátko; Kuňka; Pulec, Pulc; Drak; Had
Hádek; Žihla;')
Ryba, Rybka, Rybiíka, Rybin, Rybas, Rybous, Rybiska, Ry^
bišta, Rybišar; Bélka; Bolen; Břen a Břiň; Cejna, Cojuek; Hiírynk;
JeŽdík; Kapr, Kapras; Karas. Karásuk; Karažej;') Lín, Línefci
Mihule, Mihulka; Vnkoun, Okúník;*} Parma; Piskor;Prucek; Som,«J
Sum, Sumec; Štika;') Vy zina.
14. Hmyz:
Brouček, Brunclík; Bzonek; Chrobák, Chroust; Linka,
delinka; Medrunka;*) Filoun, Filous, Pil vous. Pilous, Pílou^
Pilvousek a Pivlousek;')
kotráli. Odtud také kaStan divokj či matfal pro trpkosť plmiil svých v lui.
srbatině slově jěrowc a čeaky jírovec. Pták jeřábek (Haselhobn) jako
V přírodopise tak i v etymologii patři sas docela jinam. Jméno to stsl.
zní ja-rqbi (jako jestřtlb jaat-r^bi) aje složené; ono rfjb (řfib)je ptibu£tia
n6raeckérau Reb-huhn. — Přídavné jeTahatý (n. pf. hlavaj jest zaiSO jť""
batj, ježaty.
■) Utic jest jméno otSinské % uta, rus. ut-ka =^ kachna. Uta pB
vodné znélo í^ta, ném. Ente, lat. anaa.
') Místní jména: Čejkov, Čejkovice; diíov, Cižltov, Člžkovice; Havra
Havransko; Holubov, HolulieC; Jestřebice; Kolioutov, Kohoutovice: OrW
Orlovioe; Skřivai^, Skřivany; Slavikov, Slavikovice; Sofcolovee, Sokolovicl
SokoleC ; Sovenice, SovĚtice ; Strnadice a j. jsou důkazem, Se ji2 za s'
dfivna byla jména ptaCÍ jmény osobními,
*) Srovnej žihadlo a Žížala; žihla jest každý zeměplaz, jenž fitípí
ftiká se o dětech do vSeho žhavýcla.
•) Přijmi toto upomíná na ryl'u, jež ruaky ali^je karazej a (plotÍce|
•) Zdá ae, že jméno okuli, rua. okufi, souvis! b ruským slovesei
okunuť = ponořiti, potopie, kteréž asi pňvodnS znélo o-k:^(p)-nV
á soovisí 9 koupati, poi. kqpad. Okůn by bylo utvořeno z kúp jsJ^I
sen z síp.
■) Sumec 1 v ruStinS slově sora.
') Štika souvisí tak 8 u-6t(i)k-nouti (zwicken), jako polské je
jméno azcKupak se azczup-aií, štípnouti. Dle toho Štika ^ Stípav^ koi
savá ryba.
') Tvar tento zdá se býti pŮvodnéjfil než bodrn nka,
•) Forma pilvous vysvStliije nám pftvod tohn jména; sonviaí I
jmény pUvný, plivník. pliveň (příst.odolek), lit. Pélvite (Plevit ~= PlivnH
od ztraceného nyni pilva nebo pliva utvořenými, jež znamenalo as obil!
pilvous tedy ^ obilní brouk, Komwurm.
Včela, Včelka, Včelička, Včelák; Modáček; Cmtij], Cmelík;
I Vosátko, Vosátek; SrŠan, Sršeň; Bravuiiec, Brabunec, Brabínek;
Motejl, Mutejlek; Mol, Molec, Molek, Molčík, Molič, Moláčak,
^Molín. Molinek, Mulenda, Moldaii;M
Moucha, Mucha, Muchov, Muchka, Mufka, Muška, Mušek;
l'Trykar,*) Komárek; Blecha, Bleha, Blechna;
Škvor; Stírek;*) Cvrk, Cvrček;
Ploška;') Stinka, Ští.nička; Gnida, Hnidka (ps. Hnitka).
ka;
Babouček, Pavuč, Pouč,') Pouček;
Rak, Eakeš, Rakous, Báček;") Klepetář, Klepétko;
Červ, Červa, Červíček; Žížaia;') Plžek.
15. Sídla člověka:
Víska; Dědina;
Obyt; Sídlo; Huízdo; Kryš,») Kryška;
Barák, Baráček; Bouda; Domek, Domeček, Domečka; Chalupa
IChalúpka, Chaloupka; Chat; Chyška; Palác, Palata; Poustka
[Puuska; Sroubek; Živnůstka;
Hamer, Heraer, Kamerka, Hemerka, Hamřík; Pucherna;
Mlejnek, Větrník; Jaholka; Stoupa;
Cihelna; Vápenka; Šlachta; Zňboj");
Hospoda, Hospodka, Hospůdka; Krčma; Kocanda; Hampeja;
KovárDa; Lázinka, LáziiiČka;
Církva; Fara, Farka; Ěkola; Počta; Špitál;
Hrad; Kaštil, Kaštyl a Koštyl"}; Zámek; Tvrz; Šatlava-
Ifi. Příbytek a jeho přisluŠíHsťví:
Jizba, řietnička; Kuchyňa, Kuchyiika; Salauda; Komůrka.
Kumbáiek; Temnička; Pivnička; Mastálka, MaÉtalík; Stodola.
Stodůlka; Stajka; Koáara; Sejpka;
Podval; Prah; Sloup; Branka, Dvířka; Obrdlík; Závora, Zá-
vorka; Klika, Klíč, Kliček; Skoba:
Podlaha; Poklop; Zedek, Zídek; Laťka; Střeška; Šindelka,
') Mol, molič atU, znameii^í též pijana,
') Trykar = trykaó.
•) Štír povstalo přehláseníin so šfúr ; szrziir vSnk v pulStinS ziia-
tDcoá nSmeokou my3.
*) Míabo ploStka.
») Pouč -= pavuCinii,
*) Bak anamenil vlastnĚ avite, kteří Stipe neholižto ra-oi. Rána a rak
I puchAsí z jednoho koFeue : ra, jenž znamená rrg lat. lacdere; pruCež i nlny
koicvFetié, boláky žiravĚ sluji raky. Přijmi RakeS a Rikouň jakož i jméno
■jBakoua nemusí se tuhnouti ku zv!F>.ti raku, nýbrž znamenali pfimo
nuobu ránu Činíc!. Sem nálež! lež jméno ra-s ^= dfíC, luž. urli, draČ.
>) Jméno osady Žiželice jest svédkem, íe již nitSi praotcové užival'
Blsobního jména Žižala.
") Srovnej s tím sluvo akrfS. KrySa v ruStině ^ stfefíia.
') Záboj ^ olqjna; místnost, kde se tlačí ze Inénúho semene ulej.
'") Z latinského caatellum = lurad; odtud také poSlo kostel.
11
- 162 —
Šindýlek; Dožek a Doško: ZAklasnIk'); Svor: Slerain, Šlemin;
Hambálek; Kukllk; Záatřeška; Žlab, Žlilbek; Madlo ^);
Kamínka; Kachel; Pícka, Pícko, Pecina, Peciiika, Pečenka,
Pecník, Pecan. Pecánek, Pecák, Peci, Pecold "); Pekelec; Sopuch,
Sopiích, Sopouch; Trouba; Komínek;
Kout, Koutek; Skule. Skula. Skoula, Skulin, Skulina; Mezera;
Díra; Luflnka;
Cíiodníček: Koryto; Kabrna; Hnojek, Kumpošt; Mrva, Smetka.
'Fraška; Špína, Spinka; Žanipa;
Plot, Oplot, Vobraba, Vokol; Zahrada, Zahrádka, Zahrtítlko;
Pěknice; Štěpniíka; Sádek; Vinička;
Ú\ {ps. Uhl), Oul (ps. Aull), Oulek, Ulík; Brt. Brtek; Koj,
Roja, liojek, Rojko, Rojík.
17. Nábytek a nářadi domácí:
Polička, Regál, Truha, Truhla, Truhelka, TVuhliáka; Táflík:
Stolfn, Stolina; Stolička; Seděnka; Lavička; Trnožka;
jojta*); Kolébka, Kotačka, Kotaška, Kotyška; Vinduáka");
Lehanka; Postel; Pelech, Pelouch, Peloch, Pelucha, Peleška, Peliška;
Pařina, Peřinka; Duchna; Poduška, Záhlava; Sovek, CejŠka; Plenta;
Servit ;
Obraz, Obrázek a Vobrázek; Klec, KleteČka"), Klůna; Lampa;
Knot, Knotek; Svíčka; Olejček; Kahorec);
Kolovrat, Kolovrátek; Kužel, Kuželka; Prlza; Cucek, Cucka;
Potivio ;
Hřebík, Hřebejk a Řebík, llřebííek a fiebíček, HřebiCka;
Hák, Hilček; Kolík, Kolíček;
Kosík, Košíček, Košln, Košina, Kofein; Zejda*); Mošna, Muš
nicka; Brašnička; Uzel, Uxlík; Vak; Pytel, Pytlík, Pytloun, Pytloň,
Py tlach; Žoček; MíŠek; Kabele, Kabela, Kabelka, Kabelňk, Kabelik.
Kabeláč-); Taška; Filcík, Filčík; Škatula; Krabička; Kapsa, Kapes;
Tobolka; Pokladek;
Pernica, Peniička "); Vokrínek; Miska; Talíř; Slanička; Číška;
Konvica, Konvička; Lahvička, Flaáka, Ploucar. Baňka a Bauka;
O Záklasaik -= doSek v posleiltii failě za klasy uvázaní ; záklasnikj
slují také dlouhé vlasy nad Selem.
') Madlu =* jiinadlo, záhraUlí.
*) Pecan, ['ecínek, r'ecák, t'ci;old i formuli svou naznafiuji, íc Ui
Jsuu jména usubaS, znamenajico ClovSka, jetii rád aa. peří nedávil. Tvar
Pecold srovnej s tvary : Pacold, Marold, Pechold a j, ; pfedpukládá (urmu
Pecula neb Fecůl, jeí se mi v&ak ueiiaiikytla.
') Jojta snad je t-otožné a hujta = kolébka,
>) Vindudka neb viotiiSka je plachta mezi dvSma struní; neliu na
dva koly zavSSená, aby v ni dité spalo.
<) Ktec je staiíenu z kletce, polsky klatka; proto kletečka je sccia
správné díminutivuD],
') K&horec je snad kahanec
") Z^da je snad zajda -= nůSe.
') Kabelák, Kabelik, Kabeláé =- človSk a kabeli.
") Pernica -= veliká mísa na tfení n. pF. máku.
— 163 —
Džbánek a Žbánek; Korbel a Korbelius; Sklenka, Sklenička,
Sklenčka; Kalich; Nálevka, Lejček; Zátka; Kornout;
Lžička; Čepel, Cepl, Čepela, Čepelka, Čepelík, Čepelák;
Kudla; Špička;
Kadidl; Kytka; Voňavka; Kořenáček;
Papír, Papírek; Kniha, Knížka; Sylaba, Litera; Pírník;
Čačkai); Kule, Kulička ;Kofcoul; Kuželka; Míč, Míček, Varda^);
Pružina a Spružina; Rachlík; Čamrhel;
Kostka, Kostečka; Krychle; Karta; Trumf;
Berla, Berlík, Berlička; Kyj, Kyjas, Kyjášek; Karabáček.
18. Nábytek a nářadí kuchyňské:
Vocílka; Jiskra; Plamínek; Požár, Požárek; Ouhel, Uhlík;
Oharek; Popel, Popela, Popelka, Popelík, Bopelík; Kopt;
Rozen, Rožánek, Rožníček;
Dračka, Dříza »), Tříska, Tříska, Stříška, Louč, Štěpina;
Kolek, Odkolek, Skolek ; Voseček ; Zdrúbek (m. Zrúbek); Nátoněk;
Sekera, Sekyra, Sekerka, Sekyrka; Spalek*),Špalek, Špalíček;
Perlík; Kejka;
Poraetlo; Smeták, Smetáček; Lopour;*^)
Škopek; Gbel, Bel, Belík; Kubr«); Kadečka; Dížka; Vobroučka;
Kuthan; Rendl, Rendla; Okrouhlík; Hrneček, Hrníček, Hrníčko,
HrnčaJ; Kotlas, Kotlík, Kotlíček; Nádobka;
Kopista; Vařecha, Vařeka, Vařejka, Vařečka; Verlík (m. Kv.);
Moutvic; Trlo;
Věchet, Vejchet; Kalkus'); Válek; Kropáč, Kropáček; Želízko.
19. Nářadí hospodářské:
Rádlo; Pluh; Drabec; Lemoch; Vlaka; Votka, Votička, Vů-
tička; Spinka;
Kotouč, Kotouček; Kára, Kárko; Kolísko, Kolísek, Koleška;
Kočár, Kočárek; Fůrka;
Kolečko, Koleček; Rejfek; Loukota, Loukutka; Rozporka;
Klanice; Kolomaz, Dechet; Hevera, Hevrdle, Heval, Hevák; Hasák;
Pauz (ps. též Paus), Pabuska"); Iloužka (psáno obyč. Houška),
Houžva, Houžvic, Houžvička »);
O Čačka = hračka.
«) Varda = míč.
«) Místo Dřizha, polsky drzazga.
*) Špalek = dřevo určené ku spálení; s se na počátku ménívá rádo
před souhláskou v /.
*) Snad znamená co lopár ^ dřevený talíř anebo lopatoví té náčiní
s krátkým držadlem.
•) Slovo kubr souvisí jednak se sloveni kibel, jednak se slovem
čbcr, čbán.
') Značí: ostrý louh.
») Pabuska místo pavuzka, jako příljuzný místo přívuzný.
•) Houžva, houžvička říká se také skrblíkům: „Nebuď houškoi/'.
píše Lomnický („skrbcem").
11*
- lU -
Biáek, Bičík, BiCiáté; LadraM; Slib'); Chomout; Pohlava;
Janna; Třmlnek:
Šanda, Kšanda; Smyčka; Klička; Vorovka»);
Srp, Srpek; Roabík, Roubíc. Roubíček, Roubtnek; ftada,
íiádek; Kapka, KupiČka, Kopička, Kopie. Kopiáté, Koxwnee; I'o-
bífslo; Snopek; Ouhrabek; Stoch (m. Stoh); Vích, Vicha;
Čepek; Otipka, Votlpka, Votjpka; Chumel; Měska; Zadina;
Sečka, Rezanka;
Foferka; Řešátko, Řešatka; Sítko; Opálka, Vopálka; Vošatka;
Lopata; Deska; Reji, Rejlek; Prkuo;
Soch, Socha a patron, Sochor. Soška, Sochán, Sochánek
Sochor, Sochůrek: Rejek: Rahoch'); Hrázka; Podpěra; Tyč: Bidlo
Bidlas; Žerdík;
Reje, Rylka; Kopáč, Kopáček; Motyka, Motyk. Motyčka:
Graca; Sinták; Knavačka*);
Drhlička; Trdla. Trdlica, Trdlice, Trdlička:
Drabina; Hfebřina; Šprysl; Jeslínek: Otrusiuík.
20. Ndřadi femeslmcké:
Klaba^ka"); Pantůček'): Klvaňa i,na Moravě val. — sekynil:
Bras, Brousek;
Kladivo, Kladiva, Kladívko; Plocjk; Šina; Sroubek; Nejtek;
Rydlo; Dejl:
Hobl, Hoblík; Pořiz. Pořízka: Pilka, PileČka; Škobla: Vosník;
Rašplička; Klih fa Klich); Skřipec;
Šidlo (a Širlo), Šidlov {psiliio -of)«), Šidlík. šidlák: Dratva:
Jehlička, Jelilík, Ihl; Spilka; Náprstek; Nitka;
Stávek; Činka; Šlichta;
Hřídel a f^Idel; Loub, Lubina
21. Nábytek a náfadi sklepni a pivovarské :
Štoček; Spilka; Valečka;
Kaucnýř; Tůna; Soudek; Bečka BeČička; Špunda;
KosUř; Cep, Cíp, Čepek, Čejpek, Čípa, Clpka;
Slad; Limpouch*);
Paleta.
') I,,a<ira = přístroj na kunĚ. ^
■) Šlik dnes jií slyšeti Jen w »lu£enům : náSlik; souvisí sBjJBté b
slovem 61e.
») Jméno tol'j, z oliecns'
vani^, i>í|[iwvifl4 úplné ruském
kořene w ^ (!se)vriti, vor.
*) Ráhno, ííahiilec.
•í Jinak kíiabatka = motyCka.
') Topor k oselciíváni drv.
') I'anl(pk = sekyra tesařsk^i.
"I Sídldv jest jmťnu otCinské (patronymik-ml. jak" 1'utruv, Hornov,
Hromov-
■) Hrkénko, kU-rýni se slad hrne.
22. y^ci plavecké a rybářské:
Olunek; Čajka; Vorek; KocAIj, Kotfilj, Kocábek');
Lana; Plachta, Placht;
Kotva, Kotvička;
Sak; Vatka.
23. Vid -myslivecké a vojenské:
Leč, Lecka; Záloha;
Varta; Šrútka*):
Kušifika: Luk; Tětiva; Toul, Toulec; Šíp; Střela; Hrotek:
Špička;
Pistulka; Flinta; Kulka; Brok;
Kunčfř; Oátěp; Sudlic; Šelelíii: Darda;
Čekan: Tosák; Kordík. Kordina; Pošva: Šablín
Pancíř, Poncíř, Poncíw; Terč;
Panýr, Panýrek.
24. Vid kudebnické:
Pujera.; Trubka; Moldáii; Surma; Varhánek; Klapka; Pedál;
Cymbál; líardoun; Koboa, Kobza, Kobzina; í.utita; Basa;
Struna, Strunec, Strunc, Strunečka: Pulpit:
Muzika; Taneček.
25. 0<Uv a látky.
Botka, BotAnek; Skorna, Škorna, Škorniík.T; Pantoflíček;
Bačkora; Podešva; Punčocli, Punčocha:
Košula, KoŘoIa. KoSul, Koěulič; Podolek, Podolka; Čechel;
Kytlica "), Kytlička, Kytličko, Kytlinka; Lněniřka, NĚnička.
Lnéiiíček; Soukenka; Šerka; Pytelka;
Zástěra; Pasina;
Jupa: Kordule; Kurtka; Vesta; Kaltan
Kabát. Kabátek: Kožich Koži.Šek; P.
KIoč; Kapioa:
Hazuka a Hazucha: líiibáá; Kamža:
Pásek; Vnpasek; iVinfnek;
natek a Šátek; Plachotka;
Houška: álár. Šlerka:
Olžbut*); Koriil, Korálek; KU'not; Sponka; Kroužek, Kroužkai
Hřozka; Petnička, Petlati; llaklík; Knoflíček; Čanirda;
ich, Belí.šek: Sulm:
ň
') Koi-tilika jest malj Ělunrk i
jiwiu iiaobni (tenln ilruhj vjanaiu v i.
porhiizl, jakiií tvar Kotáli u iiadliyik.
meiiá jen uniwtiirzun, ale t:ik(' - ii ■
pniGei v ruSt.iiiC- kaiiiť vulin ..
na lodíri s« fikii \l /u" ■ i .i i
L
') Vzdiklo asi z gerutka, Sanitka; jinak ^
') Kytic-, kytlice --^ Sat na přikryli kjt.
') Haisbaod.
čapka, Čapko, Čapec, Čepek, Čepka, Čepička; Karkule,
Gargela: Kukla, Kukelka, Klobouček; Kaškál, KaŠkara»):
Lira; Prýraek:
Aksamit; Baldachýn; BarchAnek; Bavlnka; Ceudelín, Dainfli
Ška; Karmazín; Kment; Pájka; Pergál; Safíii: ZAmiS:
Lat, Látka; Plátek; Flek, Flíček;
Cár; Hadr, Haderka; Cíp, Cejp.
2B. Potraviny, jidla a nápoje:
Mouka, Mončka, Mouček: Zábělka; Vejražek, Vejražka; Šrotka;
Otruba*), Votruba, Votmbec, Votroubek;
Kvasniea, Kvasnic, Kvasnička;
Máslo. Másílko; Sádlo, Sádolko; Tuk; Špik; Tvaroh, Tvaroha,
Tvarůžek, TvarŮžka; Sejrek, Homolka; OlejČek;
Cukr; Vocetka;
Mlíčko, Mlíčka, Mlíček: Mleziva; Smetana, Smetánka, Sme-
tánek; Votápka*); Škaloup, Škaroupka:SynStě; Syrovátka a Syro-
vátko; Urdáxiek');
Polívka; Kyselo, Kyselka, Kysilka, Kyska; Oukropec;
Kroupa, Křupa, Krupka, Kroupka, Krupička; Kaša, KaSOj
Kaška, Kasička, KaŠák; Papica; Kocmoud, Kocmond; VarmuŽa*
a VarmuŽka; Cmunda");
Klos, KJozec; Slejsek, Slejžek, Šlejška; Haluška; Lokefi;
Lejhanec'): Dolek, Doleček, Doikoš; Placek; Calda, Calta;
Calotka; Koláč, Koláček; Křehůák; Vopelák;
Buchta, Buchtík. Buchtela, Burhtele. Buchtel; Bábovkaj
Marval, Marvan, Marvánek"); Mazanec;
Kobliha, Koblížek, Kobliška. Kobližka, Kobliska, Gobliáá"J
Koblich;
Dort; Perník, Perníček, PerniČka; Peprník; Zázvorka; Opla-
tek, Oplatka; _
Žemla, Žemlička'*); Houska; Kruška; Pletanek; PrecUkf
Rohel, Rohia, Roblík, Rohlíček;
Chlebeček, Chlebíček, Chlíbek; Bochynek, Bochníček; Krajíc^.
K.-ejc, Krajček, Krajíček; Skyba; Topinka; Kůrka; Střída, Tšlda^
Cída; Drobek, Drobeček, Drobot;
Masíčko ; Pečanka, Pečánka, Pečen ka, Pečínka ; Zv řřina;
') Tolik asi (■() kaéket. V rufitinS kaaka — heltu, přilba.
») Otruba jest přezdívka hlupce.
'I Škraloup.
*) tlrda = sražená smetana, hustá, ovčí syrovátka.
') Varmuíe = jakial kaše ; v preneSeném amyslu : ťulpa,
•) PeCivo z brambor, krupice, Česneku,
') Lívanec.
') Buchta 2 pohanCcnĚ mouky ; v přeneSenóm smysUi : hlupák.
') Místo Kobliháě.
'") Žemla souvisí se skivem žmu, žmulíin, ŽemnĚ, žeinniíka = ptiť
mínek lnu ; ruské Í6ni, Setunk = Žmolec ; žemle jest tedy houska b pm*
minků spletená. Netřeba tedy p«mJS!etÍ, Že by alovo to bylo e uSmCinr)
spiáe opak toho.
— 167 —
Šrůt, Šrútek; Řízek, Éízec; Kůstka;
Hrudička; Ledvina, Ledvinka; Plic, Plicka, Plička; Jaterka;
Kaltoun; Vovara, Vo várka;
Klobás, Klobása, Koblasa; Itrnička; Drůbek; Kyška; Paštika
a Pasty ka; Salamínek; Slanina;
Rosol, Rosůlek; Slanec; Hasmuk a Hazmuk^); Krev;
Vomáčka; Jícha, Jíška, Iška, Jucha, Juchelka^); Odvárka
a Vodvárka, Odvárka a Vod várka, Vodvárko; Houštěk^);
Salát, Salátek;
Pučalka; Křížala; Sušanka; Hnilica, Hnilička, Hniliček;
Vačka;
Kočvara, Kočvar, Kočvera; Bryja*); Břečka; ŠťávaaŠčava;
Javorčák; Hořavka, KořaJka*^), Korálek; Pivko, Pivečko;
Řediua; Počapka^);
Med, Medek;
Truneček; Kapka. Kapička, Krapka, Krapítek;
Strava; Mls;
Svačina, Svačinka, Kolací; Večeřa, Večeře, Večeř, Večeřík;
Pitka.
27. Nemoci a léky:
Hlavnička; Psotníček;
Dryják.
28. Míty a čisla:
a) Váha; Lot; Libra;
Mírka, Měřička; Pinta* Žejdlík; Korec, Korček, Koreček,
Korejček; Pulpy tel; Hrstka; Speta; Troš, Trošek;
Mandel; Kopa; Hejno; Chum, Chuman, Chuml; Houf, Houfek;
Štuka; Kus, Kousek.
*) Jediná, Jednuška; Trojka; Četura; Pčta, Pětura; Šístka;
Deset; Čtrnáct a Štrnáct;
Pivrnec^); Pátý; Devátý, Devát; Čtrnáctý;
Trojan, Trojánek, Trojančík;*); Čtverák a Štverák; Pétík,
Paták, Patera, Paterna, Paterný; Šístek, Šesták; Sedmák, Sedmí k,
Sedmera; Osmek a Vosmek, Osmík a Vosmík i Vasnn'k, Osmic;
Devater, Deveter"); Desátek, Desolda^^j;
O Hažmuka (dle Kotta) -- jídlo ze zaječí krve.
*) Jícha povstalo ze staršího jucha, jež v polštino i ruštiné žije
a ve Slezsku se ozývá.
3^ HouŠťek = hustá oroáčka.
*) Bryja — kaSe nebo polévka z ovoce (švestková, ja])lková, bezin-
ková atp.)i na Moravě a ve Slezř^ku.
*) Kořalka vzniklo z polského g o r z a I k a ; Česky h ořalka neb h o-
řavka. Z toho lze souditi, že n^ipoj ten i se jménem k nám z Polska pfišel.
•) PoCepek -= co kape od cepu, slévky.
*) Místo prv en c c ; polsky p i e r w i e n i e c, Sr. Čívrný.
*) Trojan — prastaré osobní jméno, i u jiných Slovjínů známé. Osady
v Čechách : Trojanov, Trojany.
») Přeskok « v « (devater, devHer) vysvětluje se tím, že zde bývala
nosóvka a hlásky z nosovek vzniklé jsou nestálé a měnivé.
*•) Utvoženo z des(átý) asi jako Pecold od pec, Pacold od pac, Pe-
chold od Pech, Mechelda od mach atd.
Třetina; Ctvrtečka; Devfn; ,
c) Tronteek'); Ctvrtuík, Štvrtnik, Čtvrtnííek a Štvrtniček;
Pětník;
Hřivna; Tolar; Groš, Grošek, Greěl, Groš; Krejcar, KrejcArefc;
Fenfk; Šeliha, Šilink'); Halíř; Ort;
Peňáz, Pentžek, PenlŽka; MedAl;
Hebelka'); Šarapatka;
ď) Hodina, Hodinka; Chvíla, Chvil; Časek, Cásak; Jíuk;
Věk;
Jaro; Podzim, Podzimek;
Leden, Duben, Kveten, Máj, Listopad;
Půst, Post, Masopust;
Svátek; Oktáv, Oktávec, Oktábec;
Neděle, Nedělka, Nedělník; Pondňllk. Ponděltóek; Středa;
Patek; Sobota, Sobotfk, Sobotnfk;
Poledna, Poledne, Poledne, Poledník: Nešpor, Nešpůrek,
Večerka, VeCerek, Večerník.
vn.
Kdo si osobních jmen staročeských původu slovanskébc
všimne, shledá na první pohled, že velká většina jich jes'
složených. Jest to vidno i z naši kapitoly I., kde nalézňm&
Bervid, Bohdan, Bohumil, Bohuslav, Boleslav. Bořivoj, BramslaV;
Břetislav, Budislav, Ctibor, Ctimil, Česiav, Čirail, Ciinir, DaliboiJ
Dalimfr, Dobeslav, Duchoslav, Hodslav, Horemysl, Chotémír, Ja<
roslav, Jezbor, Kazimír, Ladislav, Liboslav a Libomír, JmislaVj
Mstivoj, Naniysl. Oubram, Pakoslav, Přeslav, Přibyslav, Radslav,'
Sambor, Semrřld, SobĎhrad, Soběslav, Stanislav, Sulislav, Vla-
dislav, Vojbor, Vojtěch, Vratislav, Vrchoslav, Všebor, Vyšehněv
a Vyšeslav, Zbraslav, Zderad, Zdeslav. Výpočtem, v seznamu jich
kterémkoli učiněným, shledá ae, že ve stu jmeu staročeských _
jest asi 66 složených. J
Dále postřehne pozorlivý skoumatel, že význam jmen ta4
kových jest venkoncem vážný. 7, toho však nelze souditi, že býl
staří naši předkové nebyli měli něco z toho pepře štiplavého,
jenž velkou část nynějších naáich příjmení tak charakterisuje.
Důkazem jsou složité názvy osad našich, jako: Dnespeky, DoVo-
plazy, Domažlice (Domažilci), Hlei^ebe, Hrdlořezy, Hubojedy,
Chuďoplesy, Jedibaby, Jedovary, Kolomuty, Konětopy, Kosmo-
nosy, Kostomlaty, Kotopeky, Kozodry, Kozohlody, KromfiŽlice
(Kroměžitci), Malměřice, MAsIojody, Mažkravy, Mokrovousy, Mrcho- ,
') Viz devina, osmina, pStina.
') Místo TrojnlCek, ponĎvadž peniz fuj
caru; 6 denárů krejcar).
») Šeliha (pHjml «e SlezHka) přiléhá k pulskémil nzel^g (Šilink).
*) .hiiĚno toto znamenň maliCknat. nopatrnim, nifierannu Věc; ""
belka, lieble — vlaatiig drDbii;^ pcnlK.
ibsiihuval 3deiiíiry (■
jedy, Nasiívrky, Nirnanice, Nešvařily, Neznabohy, Odřepsy, Pato-
kryJB, Pobistrejce, Pouchobrady. Prachomety, Přepere, feežihlavy.
yenomaty, Soběkury, Solopysky, Suchomasty, Svinomazy, Štipo-
klasy, Tlustofousy. Tučapy, Tukleky, Tuseď, Veltmby, Vohreledy,
Všechroray, Všetaty, Zbizuby, Žabovřesky atd.
Jmenotvorná tato sfla v jazyku našem dnes již ochabla
sic, ale neutuchla docela, Zachovalať ae ve mluvě obecné ješté
dosti četná, jména osobní složitého původu, zvláště za prez^ku
sloužící, jako: darmochleb, držgrešle, hasačert, holobrádek, hro-
motluk, hřichoplod, kolohoát, krutman, lamželozo, mlac-huba,
mrštichlup, odřihost, volotrk, žabikuch atd. Také již v našf ka-
pitole II. umístěna jsou některá příjmení takového původu, hle-
díc! významem k oznaíení vlastností télesn^řch a duševních
Člověka, jmenovitě: Bělobrádek, Bělohlávek, Bělohoubek, Bélo-
hnvek, Bělonožník, Bezucha i BezouŠka, Cernohlávek, Svihnos,
Černohous, Černohub, Klapzuba, Koskuba, Kožehuba, Křivohlav,
Malohlava, Slabihoud a Slabihoudek, Malimánek, Švejnoha, Tře-
sohlavý, Zlatohlávek; Bachman, Holman, Pochman, Cicman, Cu-
dlman, Píčman, Puzmau, Litman, k Čemuž dodáváme odjinud
Čechman, Klicman, Rychman, Ilorejraan; dále: Bezděka, Bezecný,
Dobrovolný.
Zde seřadíme si ostatní jmóna složitá, která v příjmeních
našich žijí a z nichž vétáina jest významu posměšně káravého.
Jíozdělíme si je dle živlů, ze kterých se skládají, na tyto třídy:
I. fasoslovo sť jménem:
Baftipáni); Cespivo, Cespiva, ČeŠpivo aČešpiva*); Češkuta^j;
("'ešpiro'.!; Drbohiav; Drtikol; Držmíšek a Deršmíšek 1 Ueršmiček;
Dusbaba a Dozbaba: Duspiva Duspivo, Dospivo aDospiva"); Has-
pekIo;Holpuch'); Hontela a Žeutel'); Hošpes»); Hrazděra a Hraz-
díra"); Hudlivaněk'"); Káli voda a Kalvoda; Kazbunda"):Kazifras");
O Utvořeno jako hučpán (= kdo jen huflíi, sedí a nic nechce ilfilat).
BaFlipáu = kilo rád nSi-ti dolirého sní ; baftiti neboli baštiti (nSro mlsného
jisti) pochllzi Dli I mži ti. Viz Balta.
•) Místo Cezjiivo: kdo rlo sobe redi ptvo; pivoflilast.
"I Miatíi CeS-Skuta: kdu si tM CeSe Skuticí (kfttid). Viz Slcutina.
') Kdo si rád fieSe nebo hladí péro (na klolinucc), znamenil tedy
snad líotiélio, Rntivého panáíka.
*) Znameuíí tolik co Oezpivu: milovníka piva.
') Pudl ^= jemné chnifři, holpuah tedy Clovék, kl.crj .^i je linií, 1. ].
iie'ltiř!j)é!J mladík.
') Kdo honí telata.
') Snad místo hoůťpee: kdo hosti pay, je pohostinnj ke psům.
•) Kdo zahrazuje dtry.
'") Hudlati, hudlovati — prtisrhen; Váfia, Van6k má .-Jinyal tfií nan-
livj, znamenajíc eiovÉka phhlfni|ilélio: ilndlivanék tedyjesl. nadiívlsa lidem
nemntcirafm. ktcFI z hlouposti nějaké dílo zkazí.
") Kdo kazí Immiy,
"I Kdo rilU pokazí aort neiio Ěvatnlu. Praš rfuuvisi s rraSkou. ťraSnJ
-^ žertovný, dovadivy.
j
Kozdera, Kozderka'); Kratochvíl a KraUtchvíle; Kutman*): Lam-
I ploťj; Litiosvřlr*ř; Litochleb"); MatohUna; Matonoha a Matanoha:
Melhuba; Melmuk'^; Padevět (též Padevěd). Podevéť) aPiidivítr;
' Parpe)"); Paskainna; Piěvajc- a Pišvejc!*): Pivoda: Plaširybn.
j a Plaárybka; Skarivoda**); Stavinoha"); Straštrybka i Straši-
I Jipka; Stjašpytel; Svědiroh'*) a Svftiroh: Teršíp^'); Tlaívoda;
., Tluc-hoř a Tluéhoř "); nCmoc: Valihrách; Valvoda; Vozihnoj;
1 Vraspiro"); Zbiroh").
Dodejme k tomu polonémerké: Bychtrmoc a Trinkmoe íjňinuž
I zase odpovídá poločeské Obetzhauser).
] 2, jméQo 3 Cascslovem:
Dřevohryz; Ha<íperk a Kacaftrek, Kasafirek "í: Hhiioniast,
Hlinomaz a Klinomaz>"J; Hosprda a Kosprd i Kosprt"): Hroděj"):
I ') Utvořeno Jako razdem; jinak se naléaá Torma Kozodra (iDÍ^lnl
jméno Kozodry v CechiU;h, Krowodrza, vesnice a Krakova v Polfité).
I, ') Kdo rád kuti (-= kutil)-
|i •) Utvořeno jako lamielezo.
'I ') Kdo si oblíbíme svár. Oppositum: Libomir.
|i ') Kdo lituje dáti ngkotuu rhleba: skrblík.
I *) Ko mele monku : mlynář.
') PadQvdt a PodevĚt — do^sli hojnu pfiimeni; jest li> jen jiná forma
, jména Pudívitr. Ve slově pud, puditi bávala notiovica (polsky (i^ilzidl,
tudíž He vysvětluje obmĚua u v a neiio o; koncové r (v „pudivitr") jest
I pouhou příponou. Srovnej přijmi ZfivSta (kdo bydli za včtreiii) a jméno
II osady u Křivoklátu: Pustovéty.
l' ") Pařiti = plíliti (vií Pardubský); pel ^ popel
I *) Kdo piSe vejce; psáti, pisati — malovati (pn wUročesku).
! '•) Místo Skalivoda.
") Znamená Člověka pySného.
I '■) Komu svédl roh ve smyslu necudném. Svítiroh zdii se bíti }en
'l zkomoleninou jména Svědiroh.
i' ") Ter od těřiti = bčžcti, hnáti, v luž. srb&tinň; ťeriC —- hnali.
I Ter3ip tedy znamená Clovčka, jenž IjShá rychle jako Sip.
■ ") Kdo se tluče po horách. (V Kottově slovníku je Tluchoř chybnC
zařaděn při eh místo při «.)
") Jméno temné, snad Vrazpéro, kdež péro uiá snad nějaký pře-
neSenJ význam (obscénní?) Péro za kloboukem jest kýta a ejhle v stji-
I romských pohádkách o caři Šalúmo>inu přichází báječná osoba Kytovras.
'i Sr. Bořivoj a Vojbor.
'j ") Kdo sráží rohy.
I ■') ¥ Kottovfi slovníku nal<^.zA' se také jméno Hacaperka; krom.
I toho obecná mluva zná přezdívku hacaper, hacafer. Vykládám ta
I Jména takto: háce znamená malou koBílku anebo také nohavice (satěl,
I zvlažte Široké, kt«ré se plandaji; per, perka souvisí s práti ^létati
I (terminus pohybu vzduchem vécf lehkých); haraper, hacaperka, haoapírek
!j (edy = ktmiu vítr haceini pere, tudíž lehce odĚný a vilbec lehký, planhý
I flovĚk. K v kacaíirek místo A vyavStluje se tím. že háce jinak slují gaté.
i' kate, -
b") Klínomaa negapíSe m. Olinomaz. jako klut míst* gliit.
") Jména tato vznikla a.si z Hocprda = Hacprda, Kocprd --^ Kacprd
Hacperk). Srovnej s tím přezdívku p r c k o & 1 1 k a.
*°) Utvořeno jako Čaro-d^ a ruaky kaznodéj (.kazatel): kdo d^hiy.
ispeka,'); Jaromil; Kliepera*): Klavoz; Klavrza a Klovrza');
Kostohryz; Kotapis aKatápiŠ'); Kotmel*); Kozojed; Kuchválek
i» Kochválek "j; Kuzibouch a Kuzebouch '); Markup'*J; Masojldek;
Medonos; Mislap '); Molkup "); Nebehošténý "); Nebouos");
■ řecivEil a Pecivald"); Řepolusk: Sachinerda'*); Saiikoť"); Satár
Tilet"); Senohrábek; Sladomel; Solpera"): Sompek "*); Studihreid*');
iatoplet: Semokrouch"}; Vinduska^^J; Volpich a Volopich.
.■i. příslovka s časoslovem:
Dalihoď*); Darmovzal; Uobremyslel a Oobřemysl; Doma-
byl*'); Doinalíp^'); Domasedic"*} ; Drahokoupil; Drahovzal, Drahozal,
phudorael, Chudomelka; Jarosil; Ledaěil; NovohoŠtSný; Novosed ;
Hovosad")iPotmSáilaPodiuĎáil;Pfec*!Ghtěl; Řidkožil; Straškraba*'')
*! Kdo peče husy.
^ Kdo pere klickein.
'J Klavoz míato KdIoyob, Klavrza miato Kolovrza : vzácné úkazy
tinS, sr. jeStĚ Kralupy místo Koroliipy.
•) Snad nilaUi Kotepiz, Kutapiž = kdo piadi neboli dfe kocoura
(t j. blije).
'j Kdo mele koty, t. j. kuželce. Odo jména kotmcl yuchUzí alovo
kftlrnielec.
•) Kdo se v kuchyni povaliye. Srovnej Pecivál
'j Kuzeň (na Moravě) = kovárna; kuzilionch tťdy snad žertovné
^i(je kováf.
') Kdo kupuje marnosti .
') Kdo lapá po mísách. Lapati znamená netoliko hasí' hen, ale
také schlappern (o psích), jazykem ehlcmtati, 61ampati.
'•) Kdo kupiyo moly, t. j. snad staré, molovató fiaty.
") Možno i za to míti, že jména to poSlo z nevehuštónj (kdo do
OBady nebyl ještS vhoňtén); viz Novohofitěný,
") Kdo no3Í nebcaa. První Cáat jména: Nebo- prozrazuje, že se ve
ilč CeátínS nalézala také forma nebo (miďto nebej, gen. ncba, dat. nelm
Ktd., jako v pol3tin& a ruStlnS. Víz jméno osady Nebužely, kdež Nebu jest
dativ (nebi žalující).
") Na formě Pecivald jest jasné viděti, jak áse na konci alova po I
ětdo lep!.
") Misto Cachmerda. Cah, cahel = ocas; cachmerda = Schwanz-
Iredler, kdo okolo někoho ocilskuje. Srovnej s tím oc-nirda, kdež oe jest
':-a3. Slovo ocas srovnej pak s ocuch = cár, Fetzeii, Zipprl.
") Kdo kácí HO sani, kdo překocuie sáně (anebo kdo se vozí na
mích? V ruStině: kataťsja v safiach = voziti se na saních). Vfiakijména
iůtoc, kotCár, kocábka poukazují ku smyslu, v ruStině posud běžnému.
") Star? tvar misto sltě-plet. Srovnej jména osad v Cechách: Satava
L Satiny vedle Sítová a Sítiny.
") Kdo prepírá sŮl.
") Kdo si peče aotoy (viz Som). Srovnej s tím jméno místní Kotopeky.
'•) Snad místo Studnihrad = kdo ai hradí studní.
") Jméno temné. Snad kdo kru&I fiemy, t. j. poráží ofiemetnosti,
lilBe; fienanV = raleĚn;^.
") Tolik co dusvino = pyák vina. Sr. dnspivo.
"I Kdo daleko hází. Sr. Dalibor.
") Kilo pofiíd doma pfebývá.
"i Kili) (iodi.-i Ijií , .-^yiiiinyni Doraabyla a Domažlice.
"1 ratniuyiiiiliiiij '■<{ Doniaaed, jehož jwein v prijiuenícli nenalez!.
") NiiVj' ii-iTlliL \ iisadé, něm. Neubauer.
"l Kdo se stiaáUvě krabí (fiklebl). Viz Krob.
Suchomel: Škarohlid: Těsnohlídek (snad m. Teskrin-); Tichopád;
Tunema: Turéiz; Tuvora'); Vplhiida a Voiihuda-); Vyšohlíd.
4. zájmeno s Časoslovem:
Samochrt*); Sekot*): Sfmotan"): Selata*); VŠeteCka,
Všetffika, Šetečka'); Vševěra.
5. éaaoslovo a Časoslovem:
Dařbujan*); Hacmafi"); Haramuti"); Hodbod, Hodbnda".i:
SaJivIr'*); Stejmar'"); Stojaspal a Stejspal ").
(5. jméno se jménem:
Báběrád"j; Bobisud^*); Dubruhlav; DobruhruSka: Dobroruka,
Uobroruky; Drahorád"); Gnintorád, Kruntoníd; CliKíborad; Koso-
buď"); Kuntorád, Kuntráď"); Poutorád^"'); Psohlavec; Samohrd;
Suchochleb"); Šalbaba"); áalplachta."'); Satoplech").
7. Číslovka 86 jménem:
Trejkel"); Tříletý; Čtyroký, Pětivoký: Osumixír"); Kopuletý;
StoCea*').
') Tunema, Tiiriiz, Tuvora — přijmoni, jež mají svů suniiruhy v nii-
zvech místních: TuCapy, Tukleky, Tujiadly, Tiiseď a ve jménech nai)bnich
Zdebor, Zileslav.
') Jména temná; „kJu ven huiie" nebo „velire hutie" iiepoiiAvá
ilosti smyslu. Snad obé místo z Vcjhuda.
■I T, j. samohlt = kdo vSe sílm fhc.e pohltit. Chrt jest jen jiný tvar
slova hlt, hrl (žr-out).
'I Kdo se kái':i neb potácí (vlastnQ kota"!; p tu zastupuje k).
') Kdo se motá. Motán Jako Kotan, MlťSan, Vrzán.
') Kdo se sám Sátí. Kdo by se nad téinito Jmíny noisastavoval,
nechať si povSimne staroCeských jmen osobních Semil, SeUb, Setích,
Seslav, Sepeka atd.
') Kdo se vSeho tjká.
■) Kdo se daři a bují (o adravých, aihiýiíh dětech). Křísne jméno,
"d[ioriiCení hodno, aby se dávalo dětem o krtu.
") Kdo v6e zhati a zmat«. Srovnej a Mm Kh<vi) haťmatílka.
") Kdo kvapnjm seru tam bShStifnj a křikem v5ecko Kmate, Viz
Hnrarh.
") Kdo hodmo bodá.
") Kdo horkem sálá a vfe.
'•) Kdo stále váe maří, — Stoj místo sluj, ndtud slajný, st^jiií —
stňlj. -
") KiJo spí stoje.
") Kdo Jo avé bábé rád, t. j. kdo niS svou biiliu (žciiu) rád.
'•) Ctovflk tlustý, nabol.tnalý jako sud,
") Kdo miluje drahotu.
"■) Kdo má kosou (Šikmou) boudu. Jest také osada Kosobudy.
'») Kunta (v luž. srb., v CoStinň obyC. a koncovkou da) = euniius.
") Kdo rád chodí na piniť. (V Bydíovsku se říká ten pout, jde
z poutu.)
") Kdo ji suchý chlób,
>•) Šálená (splaSená, vzteklá) baba.
") ClovĚk Šálený (divoký' a splaáený
»') Clovék plei-hýcb (íistýrh, Svarný<>h) Ěatu.
••) Kdo niA tK kly.
") Kdo jich osm přemohl (viz Vůebor),
") Kdo má sto kudm, t. j. množství pa££su na hlav6.
8. Příslovka se jménem:
Dalibába'); Kolbaba, KoHbaba, Kolbábka').
9. Předložka se jménem:
Bezchleba; Bezkočka; Eezloja; Bezprska"); Bezstarosti a
Bbzstarosta*) ; Eezvoda; BezvuCka'^),
10. Celé v?ty stažené:
DobředĚlej, Dobředělý- Nechojdom, Nechodom"); Nejebso;
Nejezchleba, Nejezchleb; Osolsobé, Vosolsobě; PfetrhdOo; SkoC-
dopole'); Vojihnaj"),
11. Nepravé složeniny:
a) Brzobohatý a Brzybohatý; Brzorád; Suchářípii; Zřídka-
veselý; Otčeuáá, Otčenášek;
i>) Hajpetr, Malýpetr, Pumpetr, Petrbok, Petrmichl, Petrtýl');
Panhans, Panhona'"); Janhuba.
VIIL
V kapitolu tuto zahrneme ona příjmení, která dle smyslu
svého niíjsou leč holými nadávkami a přezývkami, pokud
totiž pro formu svou nebyla již vřaděoa do néktcró kapitoly
prodchozt.
Sestavíme si je npět dle abecedy:
Bibrllk"):
Cafourek a Catmochi^);
') Jménu temné. Snaii jest to uppusitum k« jměnu Dalilmr; Uitiž
<h(« «e o bázlivém řluvěku řici, že to není Daliljur (dále liojujíH), ale
OalibAlta. Snad také to znamená velikou, dlouhou liálm; dlu Kuttova
elovniku (v Dopllicfch) Hká se dalida (u NeponiĚfic) velkým ženskjra
■) Kolhaba, na Slovensku kolembába = slepá bába (ve hře), ježto
fhudl do kola.
') Bez praku, t. j. bez vlastního ohniště, tedy tulák. V Kotti.iVĎ
slovníku nalézá se v tom smyslu jméno BezohnifitSk.
') Zdá se hjti pfcvod némeckého příjmení Ohnesorg.
».| Beze zvuku.
•) T. j. neí-hoď domů.
Prekladněm,jménaSpringinsfeld,jeí znamená člověka lehké mysli,
1 Zvláítní jméno: zdá se te ulpélo na někom, jenS dětském spfi-
siibem vyslovoval: voly hnal.
•) Místo: r'etr Háj, Malí r'etr, Bum Petr, Petr Bok, Petr Michl,
Petr Tyt. Zvláfitni Jl-ni, že jen jméno Petr dává příčinu k takovjm slože-
ninám. Snad t<j wuuviiJi s úkazen], jenž v luž. srbStitiS so spatřuje, že
lam Uitiž Petr má význam asi takový jako u náa Janek. B a j p ě t r jeat
tam =■ Plapperhans, Í'i5ta (Ces. Pcta) jest tam nadávkou, pětrojty
znamená tolik eo naSe jankovitý ; blin sli^e tam kožaný pétr, bodlák
kalnwy pétr. Znamená se tu tedy smysl nevážnosti.
'") T. j. pan Hans neboli Hons.
"> Bibra (na Moravě) - maliekoaC, daremnoaC.
") Znamená člověka ruzdrclianého, otrhaného. Cafal (Kottftv si.) =
I uJtriek; cafrnalj =- rozUrchaný ; cafrnoch, canifrnoch = visící cár.
- t74-
Čečera, čedrdle, ČečiPi; Cvančar, ŠvaiiCara, Švancara.
Švancar, Cančara. CanCar^);
Doliátor');
Fafek, Fafejta, Fafl, Fafílek, Fanfula a Fanfule, Faiifálek');
Fajka, Fajman, Fajta, Fajt, Fajtek, Fejtek, Fajtal, Fajtlfk*);
Falera, F^ada, Falout, Faias, Falach'); Ferina; Fianda^; Fica,
Ficek, Ficenec*); Fidrmuc); Fifka'«); Fiferna'i): Fina, Fináček");
Fišpera"); Flutka"): Fujan'*).
Gela'"), Grůan);
Halabala a Chalabala; Halama, HaUmka, Halámek, H;tla-
míček, Halamiiš, Halamásek, Haliuan, Holomek'"); Haremula,
Harmelín"); Hebda a Hebeda*"); Hulva, Hulvát"};
Chadim, Chadima, Chadina"); Chám, Chámžra. Fáměnv
Famíra, Kamera*');
Jouja'*);
') Souvial ae jmény ptaCiiui 5 e č u 1 a = atfizlík, a C e C e t. k a ;
znamená tedy 61ov6ka drobného, povahy neposedné.
•) Jména ta souvisí se slovem ívaniti, žvaniti a znamonnji inlnvku.
») Kdo dolívá (pijan). Utvořeno jako synátor (syn).
*) Člověk střeStěnJ. Ve Fanfula, Fanfálek a uhecnéra famfár
nosovj zvuk (m, n) zmocňuje smysl.
') Fajt, Fajta = blázen (Doplňky Kott, si.) Kmen I aj, pruiSeŽ vedld
přípony ta jeat i io (Fajka), man (Fajman).
') Pál. fála (v Kott. Doplň) ■-= fajta. Kmen fal tedy jest obdohou
jen kmene faj (jako baj a bal). Faliit, faluta ve Slezsku ae uSivá ve
smyslu filuta. Snad sem i Falta patři (via Valentin).
') Snad tolik co fión = kdo délá pána.
') Znamená ílovSka lehkomyslného.
*) Jméno smyalu temného.
") Tolik co fjtidlo = eiovék neatálj. větroplat^h.
") Náleží k fifrati = piplati se, mazati se; fifranda ■= ufifrani
= umazaná ženStina.
") SouviaS se slovy ; finta, fiřiáry.
") V obepne řeSi fiftprle, tolik rij Spiram-l- Z'lá ae bjti sl<i:
z fi (obySejnfi zdvojené firi, znamenaJKÚ něťn lehkého) a Spera (Ěprlei
= Sperati, Spirati, Šprtati (viz Spira a Spriilik).
") Tolik co floutek.
") Tolik co fučík; fujati (na MoravĚ) = váli, fuSeti.
") Gela = hlupec (na Moravě).
") Grfta, příjmí moravské = nemehlo.
"í Souvisí se slovem holcmj = veliký.
"1 Viz Harmach : kdo dSlá hřmot, hluk.
■") Nadávka moravská = nemehlo.
") Hulva je utvořeno od kmene hul (hulati, huhik) příjioní
a od toho zas hulvá-t.
") Dle Kottova slovn. ^ hlupec.
") Chám, množ. Cislo chainy -^ vlastnS Htrílj na kunĚ (jako i chomout),
ale také člověka hrabého, jako bývaji lidé s koňmi zacházející. Páio6n>j
atp. mám za totožné s ChámĚra.
") Aai toUk cu loula,
Kaldarát a Kaldavar'): Komprd, Komprda');
Larša, Laryš'}; Lotr; Loula, LúJa a Lula, Louňa, Louvar'):
iLudra'); Luzar°;;
Madlafousek '');
Pifanda*); Pleplar");
Rehna, Rejhon'");
Straksa"); Spicl;
Talafou3,Talavašek");Talpa'»): Trciup.Trubl, Trum, Trumpera,
r Trumpich'*); Trunda a Trunec;'"); Trulata*"); Triixa; Tydlita, Ty-
dlitát"). —
Dodatkem možuo tu připojiti příjmení, jež jsou pouhými
pořekadly :
flj Amen; Bum; Hep; Nevim; Pesavád; Sak"); Tenkrát;
! Toť; Víme;
í) Bé; Cé; El; ESka: Zet.
') Kaldarát jest utvufeno z kaltlara iiNpunuu la Kiildavar a kal-
dava příponou r (sr. Kluutvar); obĚ pHvádim ve spojení s chaltivf =
hltavj a se JDienera kaldoun (hltoun), pokud má prvotní význam žrout
(zji&tĚný v KottovS slovníku). Kaldoun ve smyslu přeneseném slově
žaludek, zvJáStS husí, karhni a s nim i jiné vnitřnosti.
I") Nadávka, doslovně : koňský prd.
») Snad jméno to souvisí a I a r y d ě, jež dle Kotta znamená necudu,
se věštku
*) Srovnej: lou-tta, lou-la, lou-ma, lou-ňa, !ou-va-r; vSecka ta jména
ínamenaji loudala, ničemu. Oeadní jména: Loulín; Lounin, LounÍce,Louftová,
Iiouňovicc.
') T. j, ludrák.
•) T. j. luzaf, z luzy.
^) Madlafousek není složeno z madla a fousek, jak hy se na
rrvril pohled zdálo. Aladlafous neboli matlalous jest utvořenu tak z m a-
lafa (kteréž žije v mluvě obecné, značíc Člověka, jenž vSerko zmatlá
iiebo-li zmate) jako Kalfus z Kalfá, Talafous z Talafa, balbous (místu
balvous) z balva (kteréž se nenaSlo, ale jest odtud Baivín, Balbín). Přípona
fii jeat ovšem va.
') Kdo inň pifku.
») V KottovS slovníku nalézA se pleple = Člověk nevycviCenJ
[ a rozmaxanf .
'") Rejhon, rejhan, rehan ^ režný, hrubj Člověk.
*',) „Ty atrukso" (hlupáku) ! volá se v PodkrkonoSL
") THlifons, TalavaSek — obě ta jména znamenají hlupáka (^í snad
k.Iépe: loudu). Podivno, že talavaSky sluly také nosítka neboli krytý vůz
""";i nemocné (viz Kott), snad od pozvolného, loudavého jich pohyliováni.
ě jména utvořena od talava: talavous, talavai-h (jako Kalfus, Kalvaoh).
pTalava souvisí s taUcetí (via Talat-ko). Viz též Talriiílěek, Talírh, Taloud.
'*) Talpa (= hlupec) souvisí původem a talava. Přípona jio nalézá
■jeité u slova palepa — palice, jež dle Kotta na Moravě u Přítioru se
f slýchá,
") Souvisí s přezdívkou troup.
") Znamená též hlupce. Jméno to souvisí su slovem truniť
^jfv ruStině) - blázna si z někoho dělati, posmívati se.
'•) Srovnej a tim nadávky trulant, trulda, trulík (obyĚ. truhlík).
") Pochází z interjekce: tydlitum, tydldum, znamená tudíž člověka
I lehké, veselé mysli,
■■/ Místo vSak. Sak řikií se na MoravS,
Přljmuní ta vysvétlujt se tím, že lidé, kterým jsou dáiia^
měli asi ve zvyku. Často užívati tich slov: Amen, Nevím, Tenkrát
atd.; anebo Že zvláštním apůsohem slabikovali a vyslovovali
písmena b, c, /, /.
„Přezdívek z humoru a vtipu vzešlých jest po iiaáich osiu
dách plno" — sv5deí Bartoš ve své Dialektologii I., na str. a.J3;
334. „Tu neujde žádná zvláátnost. Žádná hloupost, žádná vada
nebo neřest, aby se z nt neukulo nějaké ,epitheton ornantf.
Někdo si na pr. kdysi pochvaloval, že kule z jeho pušky letío
udělala „fium", i zůstal odtud Fiůmkem. Jiný ukradl kdyň
komusi dort a stal se z toho Dortařera".
Přezdívky takové pak zkaraenély v dřdiCná příjmení.
IX.
Národ náš se tří stran obklopen jest živlem německjřm,
jenž všelijak i do pole českého vniká. Na vzájem zase i Živrf
česky se do krajin německých tlačí. Stěhováním takovým po*
mísilo se obyvatelstvo oboji národnosti tak, že jako v česként
lidu mnoho příjmení německých se shledává, tak i v německém
dosti českých.
Poměr ten však není na obou stranách stejný; neboC
meckých příjmení u nás přibylo netoliko přistěhováním, ale takfi
poněmčením. Známoť, že jmenovitě ve století minulém mnohý*
rod, stydě se za jméno své české, jež jako celá čeština bylo
v nevážnosti, si je přenémčil, kdežto u Němců na opak počešťo-
vání se nedalo. Víme na př. o historiku Pelzlovi, že předkové
jeho sluli Kožlškové; o Fingerhutu, měšťanu pražském, že děd
jeho slul Náprstek; o rodu Bergerů, že jest príbuzen s Kopeckými:
občan Hassenteufel že vlastně jest HasačtTt atd. Tak se stalo,
že příjmení německá shledáváme u Čechův netoliko blíž rozhraní
národního, kdež jich jest ovšem nejvíce, ale i v samé hloubi
pilvodnlho obyvatelstva českého, jako na př. okolo Bydžava,
Tábora, Písku atd, V celku možno říci, že jest v příjmeních
našich Hdl as 2H<'/o německých.')
Není ovšem účelem tohoto apisu, ubírati se príjmenírat
cizorodými, ale budiž dovolenn dodatkem zmiuiti se tu o pří-
jmeních takových, pokud v podobě jaksi zčeétilé so jeví, a uká
žati tedy, jak sobě cizí ty tvary jazyk náš přispůsobil.
') PomSr ten ae najde v aeznauieiíh předplatitelů iiaSich ef!<kíi.'li
fasopisfl nebo jinjch periodickjch publikací, — Zajímala niS téí ulilska,
kolík ať procent Ceskjťh příjmení nalézá se mezi naSimi (eeskjmi) Němn.
MďI j-seiii na to, že dobrjm tu luSže býti měfitkem vjknzjmeri uCitcIův
a učitelek nĚmeckJch V Cechieh, pfipojenj v abecedním ponidku k úřed-
nímu „Popisu ob. Školství v Čwhách" s r. 1889. A tu shledal jaem ku
Rvému fpudiveni, £e v tomto výkaze nĎinsckého učitelstva nalézá se tál
áS^/o jmen Českých. Z toho by plynulo, že promiSeni obyvatelstva Českého
a německého v Čechách jeat asi at^né.
A tu přihlédneme ovšem nejprve
a) k příjmením původu nSnieckého.
1. S koncovkou a:
Bouma (Baum), Fiša (Fisch\ Folba (Falbe), Fuksa (Fuchs),
Hypša (Habsch), Kroha (Groh = grosz), Krouza (Kraus), Kumšta
(Runst), Šimla (Schimmel), Strumfa (Strampf), Štumpa (Stumpf),
Sturma (Sturm).
2. S koncovkou ar:
Bfnar (Biener), Draslar (Dressler, Drechsler), Drašar (Drescher),
Fejfar (Pfeifer), FiŠar (Fischer), Flaáar (Fleischer), Flesar (Floszer),
Hejzlar (Háusler) a Hejzdfar i HJzlar, Houzar (Hauser), Hyvnái
(Hiibner), Kajzar (Kaiser), Kejzlar (^Geislerj, Klazar{Glaser), Klejzar
Glaser'}, Krecar (Kratzer). Kunstar, Mejsnar a Mejznar (Meissner).
Molcar (Malzer), Munzar (Mundser), Podnar (Bodner), Pultar iToí-
terer), Raimar (Raumer), Selichar (Selcher), Selnar (SoUner), Šilar
fSchiller), Šlosar (Schloazer) a zdrobnSlé Šlosárek*), Šovar (Schauer),
Spicar (Spitzer), Šponar (Spanner), Špriňar (Springer), Štrikar
I fStricker), Touiar (Topfer). Vajnar a Vejnar (Weiner), Vejchar
■(We'cher), Vitvar (Wittwer), Vognar a Voknar (Wagner).
K 3. 8 koncovkou erA (ora):
r Fišera (FischerJ, Flitěra (Flitter), Kynera (Giinner, Gonner),
Kynt«ra(Gílnther),Lejtera (Leiter), Pleferka (zdrobnSlé z Pfefera,
Pfeffer), Rajtora (Reitor). Rychtera (Richter), Špicera (Spitzer),
_ Valtera (Walter), Vitvera (Wittwer).
Sera možno přiřaditi též latinskou koncovkou ozdobené
[ramerius (Krámer).
4. 6" koncovkou ář, íř, Jív
Baimlíř (Bíiunilet), Lechnýř (Lijchner), Rejfiř (Reifer), Reitýř
I* Rajtýr (Reiter), Tumlfř (Tummler), Valtýř (Walter), Vartýř
I^Wárter), Vinklár (Winkler).
5. S koncovkou ek :
Fejfárek, Fišek (Fisch), Fišárek, Forejtek (Vorreiter), Grafek
|(Graf), HerŠálek (Herschel), Sopek (Schopf), Štosek (Stosz).
6. S Itoncovkou W :
a) Fortik a Forštík (Forster). Fuksik (Fuchs), Švorílk (Schwarz),
I Vebrsfk (\Vebers);
I ř) Fejfalík a Fejťrllk (Pfeiter), Hampllk (Hampel, Hammel),
iBejzlIk (Hausel), Herclik (Herzel), Siblík a Syblík (Siebel), Velfllk
|,ÍWůlteI).
7. S koncovkou anda:
Raifanda (ReiO
8. ^ koncovkou ál:
RajtoráJ (utvořeno od Rajtora, jako Kanderál od Kandera).
9. Bes soláitnick koncovek:
Bém (Bňhm), Brejgžei (Braugesell), Cedrych (Zetterich), Ci-
') Osada Klejžary v Budějovaku sluje nĚraccky Glaserdorf.
=) P^mí ze Sleaska a vjchtidní Moravy. V polStinS zámefiník slově
— 178 —
nybulH (Zinneburg), Coch (Zach), Dapecí (Tapezier), Dynybyl a
Dynebyl (Důnnebier), Fadrhonc (Federhans), Fajfr (Pfeifer), Fajnor
(Feinohr), Fec (Fetz), Fendrych (Fáhnrich), Ferbas a Firbas (Vier-
fajsz?), Fictum (Vitzthum), Filkuk (Vielguck), FUsak (Fiillsack),
Fišmisfr a PiŠmistr (Fischmeister), Flejberk (Freiberg), Forejt a
Foret (Vdrreiter), Fořt a Fořti (Forster), Fotr (Vater), Grof a Krof
i Kxuf (Giraf), Grošup (Groszschopf), Hampl (Hammel, d^íve Hampel),
Hejcman (Heizmann), Helcelet (Hólzele), Hercík (Herzig), Hortych
(Hartig), Hoznedl (Hasenohrl), Hynšt (Hengst), Ibl (Ubel), Kafuněk
(Kaufung), Kebrle (Geberl, demin. od Gebert, Gebhart), Kefurt
(Gehfort), Klairirt (Klammer), Knšbort (Kniebohr), Knír (Knirsch).
Krumpoíec (Krummholz), Kšír (Geschirr), Kulštrunk (Kohlstrunk),
Kumšt (Kunst), Kynych (Konig), Kyzivát (Kiesewetter), Lampek
a Lompek (Lammback), Lankočí (Landkutscher), Mádle (Mahrle),
Padr (Bader), Pexider (Pechsieder), Pok (Bock), Pukl (Buckel),
Rajchaard (Reichert), Rybrcál (Rúbezahl), Sandholec (Sandelholz),
Senek (Schenk), Šilboch (Schildwach), Šinakl (Schiennagel),
Šmolcnop (SchmaJznapf), Špacír (Spazier), Špoc (Spatz), Šroněk
(Schrank), Šturem (Sturm), Švorc (Schwarz), Tax (Dachs), Vade-
lint (Van der Lind), Veřtat (Werkstatt), Vonkioecht (Wagenknecht),
Zíbrt (Sieber).
Jsou však také příjmení, jež vypadají, jako by byla pů-
vodu cizího, zláště německého, ačkoli jsou vlastně česká, jen že
zkomolená. Zkomoliny takové mívají pak nejvíce původ svůj na
vojně: důstojníci, namnoze Nečeši, zapisují jméno české vojákovo
spo tvořené do matrik vojenských a v té formě dostane se pak
i do výhostného listu mužova a do jiných úředních listin a ko-
nečně i sám ten muž se začne tak podepisovati. Tak Blažek,
vrátiv se z vojny, psal se již jen Blasche, Brožek Brosche, Vánia
stal se Vainou, z Vavřicha byl Wawersich a Wabersich, z Vepříka
Webersich atd.
b) Něco příjmení jest také původu latinského nebo
vůbec románského, a sice:
Braxatoris^), Desperát, Faber, Fontán , Fortýn, Fulín, Kompit,
Korvín, Kvadrát, Kvintus, Lokvenc, Luzum^), Marody, Multuš,
Nygrýn, Pistor a Pistorius, Rektorys^), Salaquarda^ Servant,
Skrýba, Spirit.
c) Řeckého původu jsou:
Bucifal, Dykast, Polydor a Polydar.
ď) Maďarský ráz má příjmení Molnár*).
e) Na Moravě a Slezsku shledává se též dosti příjmení původu
vlastně polského. Uvedli jsme na svém místě již Gambál,
Nogol, Gavenda; dodáváme zde:
O Překlad jména Sládkovič nel)oli Sládkův.
') Míti lusum (hru) = míti prázdno, ferie.
-) Překlad patrony mické formy rektorův nebo rektorovič (t. j. rek-
torův syn).
*) Pochází vlastně ze slovenského mlynář.
— 179 —
Cešla (vlastně ciešla, tesař), Golombiovský (Gol^biowski, Ho-
lubovský), Gonsorovský (G^siorowski, Houserovský), Mrůzek (Mró-
zek, mrázek), Sluga (sluga, sluha), Venglarčík (w^glarczyk, uhlarčík),
Žemba (zi§ba, pinkava).
/) Litevské jest:
Narbut.
Dodatek.
Rozprava přítomná měla mimo jiné také ten účel, objasniti
a vysvětliti temný někdy smysl toho onoho příjmení.
Záhadnými zůstávají následující, jež příštím skoumatelům
se odkazují:
Dapita ;
Fejral; Firkušný; Fitera; Fomůsek;
Hirlukš; Irluk;
Klaška; Kolorenč; Kýra, Kejř, Kýral, Kyrášek, Kyrián;
Minkus; Mitáíek Mitíska^);
Nejč, Nolč;
Plucnar; Porteš, Portych, Portik;
Somolík ;
Šonka, Šondera, Šondra;
Tunhorný (příjmí z Lounská a Rakovnicka);
Vospět ;
Zilvar, Zilvan.
») Snad se jmény těmi souvisí m i t r h a (na Slovensku) = prostý,
selský vůz, polské mitrQžyd = trmáceti, osadní jména M í t o v,
Mitrov, Mitrovice(a odtud příjmí Mitrovský). Nelzeť připustiti, že
by Mitrov a — ice táhly se, jakož kdesi bylo vysloveno, ku jménu Dimitr ;
předně není historicky známo, že by Dimitr (a odtud u Rusů Miťa, Miťka)
bývalo u nás jménem osobním; a za^ druhé, ja,k by se tvar novořecký
Ai){A^Tpi ; (vyslov Dimitrios) dostal do Čech, když církev latinská, ku které
jsme vždy náleželi, užívá formy Demetrius?
12*
Doslov.
Rozbledneme-li se nyní na konci po tom ohromném množ-
ství příjmení, co tu přerozmanitých jmen různého tvaru, roz-
ličného smyslu! Shledají jsme jména starobylá, z písemnictví i ze
mluvy živé již vymizelá, jež jako zkameněliny jínjch věkův
do našeho se v příjmeních zachovala a jen v příbuzných ná-
řečích slovanských se posud ozývají. Shledali jsme množství
názvů pěkných a případných, jichž písemnictví nezná a jež toliko
živá řeč Udu, pramen to nevysýchající jazyka, s pokolení na po-
kolení v jisté krajinS zachovává. Shledali jsme formy zvláštní
a bohaté, v knihách neurvané, sem tam neobyčejnostf svou za-
rážející a cize vypadající, však přece svoje a krásné. VidSlijsme,
jak lid v příjmeních vše pojmenuje ostře a bez okolků, pravým
jménem, beze vší choulostivosti. Jak mdlý a chabý, jak prázdný
a chudý jest jazyk spisovný proti této studnici živé řeči!
Jazyk jest jako moře širé; ale kdo zná jen písemnou jeho
zásobu, ten jako by znal jen Madinu a povrch moře: jen kdo
vhloubí se v živý jazyk lidu, v jeho nářečí, v jeho příjmení,
v jeho jména místní, ten jako by se pohroužil v hlubum mořskou
a poznal její tajiny. Jazyk spisovný proti Živé řeči vypadá jako
bledá fotografie krajiny, která stkví se pestrými barvami a ne-
tušenými nádherami přírodními,
Z vážné strany bylo mně radSno, bych podal jen ukázky
rozličných tvarů příjmení, bych obmezil se k tomu účelu na
jména toliko známá a jistá. Ale roně Šlo o věc jinou: o shledání
a sestavení v přehledný obraz pokud možná veliké zásoby
jmen, ve příjmeních našich uložených. Čím větší zásoba, tím
dokonalejší vznikne obraz naší řeči, tím plnější bude přehled
jejího bohatství, tím spíSe se vysvětlí některé její záhady.
A o tyto záhady mně také šlo. Círa více rozhčných tvarů jed-
noho jména se shledalo, tím lépe vysvitl jeho význam. Na př.
původ a smysl slova kotrba vznikl ttjprve shledáním příjmení
I Kadeřábek, Kadraba, Kotraba, Kotrba, kdež tedy vyšlo na jevo
že kotr jesttotéžco kadeř. Původ příjmení Pííman objasněn
srovnáním s příjmeními Puzman. Cicman, Cudlraan, Litman,Mar
limánek, kdež man jest tolik co Člověk (slz srbské Ljubnian,
Vukman). Původ jména Kandrt vysvitl jednak sehráním pří-
jmení Kandera, Kanda (kaniti), jednak srovnáním jich s příjmeními
Cakrt,Čakora — Klindrt, Klindera, Klíma — Buchard,Buchar, Buchá.
A tak netoliko význam mnohého jména a slova temného
došel objasnění, ale nalezly se i vzácné úkazy zvukoslovné
(nové, dosud nepovšimnuta zbytky a stopy nosovek, na př.
Hombald vedle roubal [s Čímž srovnej Pácalt vedle PácalJ, Škan-
dera vedle Škudera, Škabrant a Škabrout, Vakunda a Vakuta,
Panzar a Pouzar, Kondelík a Koudelfk, Svatý a Svenda, Maňata
a Machata atd; dloužení ťjvcw, na př. ParouŽek vedle Parůžek;
přeměna i v ej, na př. Honzejk, Vondřejk, Kosejk; Časté střídáni
i a A [obé místo původního g\. na př. Krbec a Hrbek, a / i »,
na př. Šefrna m. ševrna, Sifalda m. Šivalda; proměna hlásek
olo v la, na př. Klavrza m. Kolovrza, Klavík vedle Kolofík;
tvrdé r před / a í, na př. Třepeš (třepatí, sr. treperenda), Trejbal
(m. Tríbal vedle střebal), Kribus (Krbous), Krikule atp.); zvláiitě
však tvarosloví mnohým novým zjevem bude obohaceno.
Připomenuty tu budtež na př. tvary Havbfi/", Vítůj, upomlnající
na přisvojovací náměstky můj, tvůj, svůj; jména Kotlťr vedle
Kotlář, Košner vedle Košnař, Sedler vedle Sedlář, MoSnerm.MoŠnař
a mnohá jiná ryze česká na er (Kalouner, Perner, Krečmer,
Kobler, Kozler atd.), jež vypadají jako by byla německá, s nimiž
srovnejme adjekti valní Dobner, Drobner, Maatner a verbální
Dejmer, SiŠler, Ždímer, pak Carnfr, Pracner, TuŠner; dále tvary
jmenné VaňAii, Vitha a slovesné Maťha, Patha; tvary Maiold,
Pechold, MikWíia a Llbalt, Pacold, Kovalda; jména s příponou
í.iK {Burian, Valián, Korčián, Kocián) a aitt (Machain, Churain,
Cvejn, Chejn); uvažme kombinaci více přípon jmenotvorných ve
jménech Cum-r-da. Šaf-ra-ta, Kald-ar-át, Ham-et-n-er, Kas-an-da,
Pich-1-er, Šver-t-ás-ek, Zmrz-l-ík-ar, jež nalézáme rovnou raěrou
v příjmeních slovesných jako ve jmenných: Such-ar-da, Kub-ar-t,
Pech-lá-t, Jand-er-ka, Van-šat-a, Mik-en-da, Bul-an d-r, Čeř n-ost-r,
Loj-k-áa-ek, Jan-d-ejs-ek, Vac-k-ář. Filologa tato snůšlca príjmetvi
zrovna vybízí, aby sestavil zjevy všecky zvuko- i tvaroslovné
v pravidehiý pořádek ve zvláštním pojednáni; ale místo knize
této vyměřené nestačí, pročež přestati nám jest zatím na těchto
poukázkách a na zmínkách příležitostných, jež v textu jsou
uvedeny.
Kdo pohříží se ve studium příjmení, shledá dále, že mnohá
jména, jež jsme pokládali za německá, poněvadž formy jejich
byly nám neznámy neb neobyčejný, jsou dobře českými, i byť
německým spůsobem byla psána, jako Stiepel (Stipl), Stúdel
(Stydl), Rebentisch (Rebentiš), Pleschner (Plešner), Poschl (Pešl),
Patzelt (Paclt) atd. Tomu bude také již nemožno, aby, jako Jos.
Jireček v Casop. Č. Musea 1863 při rozpravě o podřečí vysoko
- 182 -
inýtském, jména našinská vykládal za cizí, na př. hararapát
z charv. harambaša (viz příjmí Harapát). burkuš (prý = chlapec
složitý, silný) z maďarštiny (Burkuš = Pnišák), kdežto jest to
vlastně hoch buřifi (sr. pfíjmi Burka, Burkoň a koncovku uš
v Trampuš, Vartuš), Tepera (viz toto) z něm. tiipler, Fikejs(v. t. )
z ňěm. Qckeisen, Kocián (v, t.) z něm. Kanzianer (co by však
toto znamenalo, nepraví), Pištora (v. t.) z lat. pistor, ba koncovky
anda (vojanda, koěilanda, šalanda) má za latinské! Budou d<ile
nemožný výklady, jako v Kottově slovníku capart (viz příjmí
Caprt) ze středověk, latin, tapart (voj. pláSť). Pravidlo, že každé
slovo přede vŠIm z vlastního jazyka vykládati sluŠI a teprve
když ten nepodává světla, ze sousedního cizího, nabývá tu svého
utvrzení. Arci že třeba, aby prve byl shledán a obádAn všecek
živý alovník lidu.')
Kromě v příjmeních leží též mnoho materiálu, dosud ne.
známého, v názvech místních, t. j. ve jménech vrchů, dolů,
polních tratí, lesů. rybníků, moíálů, potoků, a bylo by s pro-
spěchem, aby některý sbor vědecký, buď Akademie nebo Ceskě
Museum, zařídil tak soustavné sbírání jich po celé zemi jako se
na př, vykonává přírodopisné skoumání Cech. Dbejme, abychom
měU jednou úplný sjovnlk všeho jazyka íeského.
A konečně hleďme z pokladu tak sebraného a poznaného
vážiti a spisovnou mluvu, vládnoucí kapitálem již velmi obme-
zeným, osvěžova.ti a obohacovati případnými názvy a slovy
ze zapomenutých t^ch zdrojů lidových.
^m
■) v Slánku jinak velmi pShném dra. J. Jakubce v Českém Lida I.
S. G. „Názvosloví naSeho dialektu" také omylem vykládá se (st.r. 642— &43),
že by ve jméně harant, jak prý se říká d6tem v potupném smyslu,
udržovalo se v paměti jméno historické Haranta (z Polžic) a z osudu
jeho smutného 2e á& se vyložiti, jak mohlo klesnouti za pfezdivku. Zatim
pochod jest tu opáCnJ: harant (jm. obecné) byl dříve než Harant (jm.
vlastni), tak jako byl dříve m a 1 y nežli M a 1 ;, kolář nežli K o 1 á F,
t. j. děti hluk dělající sluli před Harantem haranti a první Harant dostat
svě jméno proto, že bjval harantem. Viz též příjmí Harach, — TamSe
hřbitov se klade za poSié z němčiny fríedhoí aCkoli máme po-hřbl-vati
a tedy hřbitov jest jako hrobitov ; facka z něm. fotzen, aCkoli to jest
packa. Rapouch (neboU rampouch, také ropouch) není franc. rempart,
it. rampolio, n/brž souvisí se slovy rop6ti, ronouti (v Kotlů uvedenÉ)
= triefen, rinnen. Sr. jméno haličské řeky Ropa a polské slovo rapa
(vodtt solí nasycená, v solnjch dolech, jež odpařoviinim se v sůl krystal-
lisiue).
Doplňky a opravy.
I
I
Na str, 8. ku jniénii Vilrlnv <loi1i'j poznámku: NejslarSi tvar jména
titho, V^lav, Žije doaud co příjmeni. ftid i tel jednoho progyinnasia berlín-
ského pifie ůe Wentzlaff.
Na str. 8, v fádku IG. shora dodej : VaSinta,
Na str. 10. řádek 12. zdola dodej ; Antl.
Na str, 14. ku jménu Burea dodej poznámku ; Nepochybuji, že ném.
slovo Bursch, znamenající v^roatka, kluka, je vlastně České bureS, t. j.
hufií. Na Vysokomítsku dle svědectví JireSkova Fikají hfmotnjm chlapcům
burkuai.
Na str. 22. ř. 10. zdola dod^ : Jefiue. Jefieky.
Na str. 30. f. 18, shora dodej : Rejska, Rejfiek, RejSil, Rejžek mohou
patřili též ku RySka. BySavJ (str. 39J.
Na str, 35, v f, 19. shora dodej : Záchov může náležeti též do
kap. lil. (na atrilnku 67,) co jméno hledící ku slovesu zachovali.
Na str, 40. v ř, 2, shora vynechej CufSn,
Na str. 41. v ř. 14, shora dodej: Hábek, Habzek, HabuSka, Hahich,
Na atr, 42, v poznámkách ku jménům Kalhous, Klahan dolož : Sem
patři též polská nadávka galgan (holomek), patm6 místo katgan
(kalhan =zklahan)
Na atr 43 v F 3 sh ra dodej Krjsl a Kryž (ti 1 ui ž v>pu&těni)
na str 23 )
Na str 44 v ř 1 shora vynecháno Kr?ka
Na str 40 v p z ámce dndei Plete se tu také 'sloveso halá-
hat (v Balafi BaUk Bal har v in kap) a možn že Baiadi Balaii,
Balánek Bnlá-^ek ta n patF
Na téže tr vynardm e 8 dodej Ode ju i.na Bulhii ek není daleko
k národn mu jménu Bulhar V n že učenc U kazuj kterak jméno to mi
původ SVŮJ někde v As ale prot té nauce stavím j u — možnoť pFi-
pustf že slovanikj n r d má m éno ''t varské Mnin Se itvoFeno jest
z kmene huljřr uha (Iž last * z ha + r) tak jak Vafihar.
Šlejhar V W 111 I jbelbal Bulhar by tedy
z ain il 1 I 1 I 1 baculatého Pojmei ování ta-
k vé I vše ka imé & nC lni nejsou
i I II I I- I I v6k I lak — Vivat«lpolí;
11 i í Kafi la — kaSflk Mazur —
~ 11 I — svyi t ulbi Pr f by Bulhar
I té 3p lefn st Prof nevykládat!
I
t - I j X
f hi
mnazanj Ce I — v> ký 1 lap D
ve vjznamu vedenén nemohl IJti ■
pílv d jména z vlastního jazjka?
Na téže atr, v pozn. 9. ďidej : Dnndr, Dundra mohou též náležeti
k dundati. Viz Dumia, DumlilCok (v IlI. kap,).
Na atr. 50. v fádku 4. í^h.ira dodej : Kofer,
Na str. 52. v F. 7. shora, [lo Pistora dodej Pisti, jež vjznamem sum
pntM (tvarem ovSem na na str. 103.).
Na str. 53. v ř. 5. ahora poznamenej: Pata, Patlca, PatouSek mohou
MUTiseti též 8 Pataj, Paťha, Patoch.
Na str. 56. T ř. 6. shora vynechej Habzek.
Na Btr. 67. v í. T. shora za Lakout dodej Lakot.
Na fitr. 72. v poznámce 5. dolož: Možno vSak též Smeja TyklAOali
slovem smíti; sr. Pomej.
Na str. 75. v t. 6. shora pMdej: USiba (v. Stba).
Na str. 77, fc poznámce 7. dodej : V jižních Cechách a na Slovensku
m 3 at i (remcati, remcati) — Štěbetati, tlachati.
Na str. 83. v poznámce 6. dodej : Jak starý jest tento kmen ham,
viděti 2 toho, že z nSho původ vzala slova chuť a chtíti. Chuť, stsl,
cht^tk, pol. ehqii, není nic jiného leč hamť, kdež am, ae zmoutilo nejprve
y H a, pak tento nosový zvuk seslábl v u ; tedy hamtivj, chamtivý {slova
posud běžná) jsou jen starší tvary jména chtivý. Ve chtivý, chtíti,
chci kmenové «, (poĚlé) z a^, am) následkem toho, že přizvuk nespoCival
na něm, nýbrž na slabice následující, oněmělo. V charv.-srbském tíu (chci)-
neni již po kmenovém ham žádné památky. Tak se slova užíváním stírají
až k nepoznání.
Na str. 89. v t. 12. shora dod^ : Repfi (v. RepeSka).
Na str. 90. v f. 8. shora přidej : SopíSek (v. Sopr).
Na atr. 103. pod č. 77. a) před Deml dodej : Dejml (v. Dejmer).
Na str. lU. v f. 5. shora pH jméně Spirhan dolož: a Spirhan,
a v f. 12. shora doii^ : Valkan (v. Vaikoun).
Na str. 125. v f. 16. shora dodej: Šrubař.
Na str. 129. v ř. 24. ahora vynechej Robi
Na str. 133. k ř. 13. ahora poznameniy : Sota může náležeti též ku
slovesu Sotiti; viz Sotola. A k f. 9. shora: Bobor spiSe patň na str. 45.
k Bobal.
Na str. 144. t f. 22. shora vynech^ Cetkovský a v f 3 zdola
Patrovský.
Na str. 145. pud d) Čti : s koncovkami d ý a n i k a v F. n&stedu-
jícSm dodej : Jififiný (Jiřice).
Na atr. 148. k f. 5. shora poznamenej : Bechyně může náležeti též
na atr. 11. ku jménu Bech.
Na str. 156. k ř. 29. shora poznamenej ; Čeček, Čečka, ČeSetka spíže
si:ad náleží na str. 174. ku jménu ČeCera,
Na str. 156. v ř. 18. shora po Rozhoun pfidej ; Kozhold.
Na str. 157. v ř. 25. shora vynechej : SomoL
Na str. 105. v ř. 17. shora vynechej Fujera a dodej jméno to k Fiyaii
na str. 174.
Na str. 169. v I. 26. shora za BaMipán pFid^ : BerlepS (kdo si bere
lepii).
Na str. 172. v ř. 2. zdola dolož : Jest i osadní jméno StoboFice, t. j.
osada potomkil Stoborových.
Na str. 179. v f. 12. shora ku jménu Dapita poznamenej : Není-liž
to osoba, která ráda dá piti ?
Rejtrík příjmení, v této Icnize uvedených.
(Číslice značí stránku ; písmeno á, že jméno to nalézá se v Doplňcích ;
* znamená hledej v poznámkách pod čarou.)
Adáček 10.
Adam 10.
Adamčik 10.
Adamec 10.
Adámek 10.
Adamiček 10.
Adamička 10.
Adamičko 10.
Adamík 10.
Adamir 10.
Adamíra 10.
Adamovský 134.
Adamský 144.
AdáSek 10.
Adlof 10.
Adolf 10.
Achác 36.
Aksamit 166.
Alber 10.
Albert 10.
Albertin 10.
Albrecht 10.
Aleňák 37.
Ale& 10.
Alex 10.
Alexa 10.
Alexandr 10.
Alizar 17.
Alizera 17.
Aloj 155.
Ambrozek 10.
Ambrož 10.
Ambrozek 10.
Ambrožovský 144.
Amen 175.
Amcha 10.
Ančička 36.
Ančrle 36.
Andél 131.
Andélik 131.
Andéra 28.
Anderka 28.
Andr 28.
Andrák 28.
Andrássy 28.
AndráSek 28.
AndráSko 28.
Andrdle 28.
Andreáá 28.
And rej s 28.
And rej sek 28.
Andreje 28.
i Andres 28.
i Andresík 28.
Andreska 28.
Andriál 28
Andrle 28.
Andrlík 28.
Andrs 28.
Andrt 28.
Andrys 28.
Andrysák 28.
Andrýsek 28.
Andys 28.
Antes 28.
Antl d.
Antočík 10.
Anton 10.
Antoniák 37.
Antonín 10.
Antonovič 10.
Anton 10.
Antoš 10.
Antůšek 10.
Anýž 156.
Arazim 17.
Arazin 17.
Archlel) 36.
Arnošt 36.
Aron 36.
Aubrecht 10.
Augusta 10.
Augustýn 10.
Augustynec 10.
Aull 162.
Auřadiiík 126.
Auředníček 126.
Auský 44.
Aust 49.
B.
Bába 129.
Babáček 129.
Babák 129.
Babánek 129.
Babec 129.
Babek 129.
Babek 129.
Bábel 148.
Bábérád 172.
Babica 129.
Babický 134.
Babiček 129.
Babička 129.
Babiška 129.
Babinský 134.
Babka 129.
Babler 97.
Bablich 87.
Babor 133.
Baborák 133.
Baborovský 134.
Baborský 134.
Babouček 161.
Bábovka 166.
Bábrle 129.
Babůrek 133.
Babůrka 133.
Babuška 129.
Bá])uška 129.
Bacá 45.
Bacar 98.
Bacík 45.
^^B
— 188 —
^^
Bacilek 110.
Balásek 45, d.
Barbora 36,
Bacina 116.
BalaS 88,
Barborka 36.
BáCa 123.
BalaStík 90.
Barbofík 37.
Bačák 145,
Balfttě 95.
Barbus 46.
Báíe 123.
Balatka 97.
BarbuSka 36.
Baeek 45.
BalatJ 4r>,
Barca! 10.
BaCík 123.
Balbín 45.
Barda 11.
BaCiua 45.
Baleár 10.
Bardoňka 11.
BaCkora lfi5.
BalrArek K),
Bardoš 11.
Bafkovský 134.
Balda 45.
Bardoun 165
BaeovskJ 131.
Baldaohjn 166,
Bárek 11.
Baeůvka 125.
Balej 45.
BareS 11.
Bádá eT.
Bálek 45.
Barhoň 11.
Badalec 110.
Baleka 45.
Barchinek 1G6,
Badálek 110,
BaleS 45.
Bark 11.
Badalík 111.
Baliánek 45,
Bárka 36.
Badina 46.
Baliček 46,
Barkus 11.
BaďouťSek 45.
Balihar 98-
Barnaa 38.
Baďum 46.
Ballk 4r>,
BarnaS 3H.
Bahetiik 151.
Balin 45.
BarnáS 38.
BahenskJ 149
Babna 45.
Harner ;48.
BahAa 52.
BaliS 45.
Barnet 38.
Bach 44.
Balko 45.
Barech 11.
BacháCek 44.
Baloch 45.
Baron 127.
Bachata 44.
Baloun 45.
Baronek 127,
Bachman U.
Balon nek 45.
Baroi 11.
Bachor 46. .
Balous 45,
Baroubek 152,
Bachr 45.
Ba ouS 45.
Barous 11,
Bachrach 45.
Ba oušek 45.
BarouS !1,
Bachrt 46.
Ba aánek 156,
BarouSek 11.
Bachtík 44.
BalSínek 165'
BSita 10,
Bachura 46.
Baltazar 10.
BartáCek 10.
Baimlir 177.
Baltik 10.
Barták 10.
BajaJa 108.
BaltniS 10.
Bartósek 11-
Bajar 98.
Baitus 10,
BartáSek 10,
Bajed 95.
Balus 45.
Bártecký 144.
Baier 97.
Balvin 46.
Barlejs 10.
Bártek 10,
Batefik 101.
Balí 46.
Bajza SS.
Bambas 45.
Bartelmus 10,
Bak ea.
Bambásek 46.
BartiCka 10.
Bákal 103,
Baniboua 45.
BartíĚek 10.
Bákala 108.
Banibroch 45.
Barf ík 10.
Bakalář 128,
Bambula 45,
Bartizal 10.
Bakallk lil
Banrtas 45.
Bartl 10.
BakeS m
liaaiďnuch 45.
BartHk 10.
Bakos 90,
Baněk 4o.
Bartorh 10.
Bakofi 88,
Batika 162.
BartJjcha 10-
Bakovsk; 134
BáiioYskJ 134.
Bartoloměj 10 ^^m
Baksa 92.
BánakJ 134.
Bartonec ^^^^H
Bak&a 90.
Baftaň 4^.
Bartoí) ^^^^H
Bakula 156.
Baňar 45.
Bartoněk ^^^^H
Bakule 156.
Banas 45.
Bartonieek II -^^^M
Balaban 113,
Baňka 163.
Bartoník 11. ^H
BalaC 84.
Bára 11.
BartoS 10. ^M
Baiacek 85.
BarabíiS 3G.
BartoSck 10. ^H
Balada 45. 94, d.
BariíTek 161,
Barto&ik 10. ^M
Baladran 102,
Barák 1(11.
Bartogka 10. ■
Balák 82,
BaráSek 11,
BartoSov.skí 134, ^1
Balán 45, d.
Barbír 123.
Bartovetr 10. ^H
Balánek 45, d.
Barb.-.r 37,
BSrtovskJ W4 ^^^^B
- 187 -
^^^1
Bártů 10.
Bavor 133-
Belfk ^^^^H
Bartůněk 11.
Bavorka 133-
BelSán 156, ^^^^B
BartuS 10.
Baxa 92.
Belžan 53. ^^M
Bartušek 10
Baxant 118.
Belžíčka 53- ^H
BartiiSik 10.
Bazik 55.
Bém 177. ^H
Bartuška 10.
BáziTifca 55.
Béiia ^H
Bartys 10,
Bázler 55.
BenaCan 145- ^^1
Bartyzál 10
Bazovniíek Ó5.
Benáeek 11. ^H
Barva IM.
Bázyka 66.
Benák 11. ^H
Barvie 121.
Bažan 113,
Benar 11, ^H
Barvik 81
Bažant 118, 159.
Benát 11, ^H
Bavínek 155.
Baíata 94-
Benata 11, ^H
BarvinskJ 144
Bažil 103,
Beuáteaii 145- ^^M
Barviř 123.
Bažout 93.
Benátský 134. ^^^^H
Banritius 123.
Bé 17&-
Bene ^^^^H
Baryhor 98.
Bebr 97-
Benda ^^^^H
Barychar 98.
BeCák 82.
Bendák ^^^^H
Báfa 11.
BeCan 113.
Bendásek ^^^^H
Bafina 154-
Beíička 164.
Bcnden ^^^^H
Bafinka 154.
Bečka 164-
^^^^H
Baňa 95.
Bcřvár 123,
^^^^H
Baftipán im.
BeřvSr 123.
Benecký 1.14- ^^^^H
Bas 126.
BeCvafik 123-
Beneda 11- ^^M
Baaa 165.
BeČváfovBkJ 144.
Benedka 11, ^^M
Basák 126.
Bedliví 66.
Beiiedykt 11. ^H
BasaT 126.
Bednárek 123.
Benek 11. ^H
Basek 126,
Bednář 123.
FenSk 11. ^H
Bastián 32
fiednafík 123.
BeneS 11. ^H
Bašti 32.
BBilrna 52.
BeneSek 11- ^M
BaS 44.
Bedniíček 155.
Beneaovský 134. ^M
BaSala 44.
Bertrník 165-
Beneta 11, ^H
BaSe 44.
BedroS 52.
Benetka 11. ^H
BaSek 44.
Bedřich 17.
Benevic 11. ^H
BaSík 44.
BehengkJ 149-
Beiiíeek 11. ^H
BaSín 44.
Bech n.
Benik 11. ^H
BaSina 44-
Bechla 11.
BeniS 11- ^H
BaSU 44, 95.
Bechna 11.
BeníSek 11- ^H
Baetál 126.
BechynS 148. d.
BeníSko 11. ^H
BaSteckj 149.
Bechyňka 146,
Benka 11- ^H
BaStinec 146.
BeCek 157.
Benko 11. ^H
BaStýf 126,
Be kovskj 135,
Benkovec 11. ^M
BaSas 44.
Belok 155,
Bene ^M
Batal 6á.
Be lovec 146.
Benys 11. ^H
Batpk 1211.
BHr 97,
Benyg 11. ^M
Batěk 129.
IVjí;ik 14.
BenjSek 11- ^M
Balclka 78,
n,.|íir 14.
Béfia il. ^H
Biitik l^H-
l',c\h('W}r. Uli,
BeAata 11. H
^ Batka 129-
BejStii 14,
Ber&ček 167, ^M
^k Batlieka 86.
Bejvl 102.
Berák 11, ^M
^1 Bat^vec 146.
B^žek 14.
Beran 157. ^H
■ Batulka 129.
Be iStivský 134.
Beránek 157. ^M
^ Baťa 129.
Bekárek 124.
Beranovský I:14, ^H
BáCa 129-
liekyňka 128.
Berfik 11. ^M
Baťák 129-
Hel 163.
Berdych 11. ^M
Bafiha 8fi.
Beiailn W,
Berenda 11, ^H
^ Baťka 129-
HcMa lifi
Berger 176, ^M
^L Baudie 14.
Bfleila Hri,
perchtold 12, ^M
Berka 11. ^M
^m Baudys 13^ 14-
Beletja 116,
^K Baudyg 14.
Belilisr 98, ,
Berkovec 11, ^H
^■Br vlnka IGC.,
líclicliar 98,
Berla 1G3, H
^^^
- 188 —
^H
Berleue d.
Běhoun 115,
Bilek 38.
Berlička 1B3.
Běhounek 117.
Bilian 38,
Berlík 163.
Běhúnek 117.
Biiík 38.
Bemackí 134.
Běch 11.
BOímek 34
BernáCek 11.
Běchar 11,
Bilín 38, 148,
Bemaeík 11.
Běl 38.
Bílka 38,
Bemadský 134,
Běla 38.
BílkovakJ 134.
Bernard 11.
BěláC 38.
Bilomaký 134.
BernardakJ 134.
Bělák 145
BiloTský 134.
Bemas 11.
Bělavý 38.
Bílý 38.
BeriišSek 11.
BSle 38.
Bíma 120,
BcriLiit U.
Běloc 38,
Blman 120.
BernJ 117.
Bělecký 131.
Bina 11.
BerounskJ 134,
BĚlehrad 148,
Bínaii 11.
Berousek 157.
Bělík 38.
Binar 11.
BerouSok l.=i7.
Bělina 38.
Binar 177.
BerSík 11.
Bělinskí 134.
Biník 11.
Bert 10.
Beika 38, 160
Binko 11.
Berta 96.
Beiobrádek 50
Binovec 11.
Berthold 12,
Bělobrodakí 134.
BiSa 11.
Bert! 10,
BSIobřihek 47.
BiĎovec 11.
BeniB 167.
Bělohlav 47.
Bia 52.
Bervic 12.
Bělohlávek 47.
Blaek 62.
Bervid 12, 168,
Bělohoubek 49.
Diakup 1 8.
Bervida 12,
Bělohrádek 146,
Biza 52.
Bervit 12.
Bělehradský 134.
B zard 52,
BeatachovskJ 134.
Bělohřibek 47,
BIzek 52.
BeSan 11.
BSlohubJ 49.
iiizlt 52.
BeSata 11
Běloch 38.
Blabla 108.
BeSU 11.
Bělok 38.
Blábol 108.
BeSták 11.
Bělonohí 53,
Blabolek 110.
Beaian 11,
Bělonožnik 63.
Blabolik 111.
BeěťÉtk 11,
BělouSek 38.
Blábolil 103.
Beěťál 11.
B610V 38.
Black? 149.
Betka 36,
BělOYskJ 134.
Blah 12.
Bez 165.
BélskJ 134.
Bláha 12,
Bezdůk 55.
BělJ 38.
Blahák 12.
Bezděka 55.
Běna U.
Blahatka 12.
Bezděko vskj 131.
Běěíii 11.
Blahna 12.
BezdlCek 55.
BSSina 11.
Blahnik 12.
Beaecnř 55.
BěSinskí 134.
Blahog 12.
Be zemek 127.
Běžný 117.
Blahota 12,
Bezfhleba 173,
Bíba 67.
Blshouš 12,
BezkoCka 173.
Bibrlik 173.
Blahout 12.
Bezloja 173,
Bibua 90.
Blahovec 12,
Beznoska 49.
Bica 58.
Blahovakf 134.
BezDý 150,
Bican 52,
Blahuň 12,
BezouSka 49.
Bicuha 52,
BlahuS 12.
Bezpalec 51.
BiCák 83.
Blahueek 12.
Bezprska 173,
BiCan 145.
Glahut 12.
Bezatarosta 173.
BiCek 164.
Blahuta 12.
Bezstarosti 173.
BiCík 104,
Blámal 103,
Bezucha 49.
EiSiětě 164,
Blanda 119.
Bezvoda 173
Bidlo 164.
Bláiiirký 134.
BezvuCka 173.
Bidlas 164.
Blasche 178.
Běhák 82.
Biganaký 134.
BlaátoviCka 156.
Běhal 103.
Bicha 11.
Blata 154.
Běhálek 110.
Bil 38.
Blaták 151.
Běíiávka 121.
BilanakJ 134.
Blatenský 135.
Béhaví 121.
BUěik 38.
Blatner 1 17.
Blatník 146.
Blatný IĎO.
Bláža 12.
BlaSeJ 12.
Blaž^teefc 12.
BtažejoTsky 136.
Blažek 12.
Blažteek 18.
Blažina 18.
Blažka 12.
Blažko 12.
Bledid 38.
Bledý S8.
Bleha 161.
Blecha 161.
Blechna 161.
Blenka 67.
Blepta 95.
Bltma 120.
Blíženec 129,
Bliíkovskí 136.
Blodek 75.
Bloch 87.
BIok6a 99.
Blouda 67.
Bloudek 75.
Blovic 148,
BlovgkJ 136.
Bludek 75.
BludovakJ 135,
Bludský 135.
Bobal 45.
Bobek 156,
Bobinský 135.
Bobiiíii'! 172.
Bobor 133, '1.
Boboufiek 45.
BobrL-<kí 136
Bobruvský 136,
Botiula 150.
BoCan 15ít,
BoCííntk 15a.
Bofanovflkjř 144.
BoCek 130.
Bodlák IM.
B4»ar 56.
BohaC 55,
Boháe 55.
Boháček 55.
Bohál 56.
Bohatá 66.
Bohatec 66.
Bohatí 66.
Bohdal 12.
Bobd&tek 12.
Bohdan 12, 168.
BohflaneckJ 135.
Bcihdanskí 135.
Bohilalskí 135.
BohorovskJ 13ó.
Bohoui 12.
Bohumil 12, 168,
Bohunek 12.
Bohufi 12.
Bohunek 12.
Bohufiovskí 135.
Bohuš 12.
Bohuslav 12, 168.
BohUtílávek 12.
Bohuslav iťkf 136.
BohiiBlavakJ 135.
Bohug 12.
BohuSe 12.
Bohuack 12,
Bohuta 12.
Bohutinskí 135.
Bohyňaký 135.
Boch 45.
Bochníček 166.
Boch oř 46.
Bochorák 46.
Bochorák 46.
Bochýnck 166.
Bojan 12.
Bojar 98.
BojSák 145
Bokflvka 160.
Bolák 51.
Bolard 45,
Bolart 46,
BoleCka 12.
Bolehlavskj 135.
Bolehovský 135.
Bolech 12.
Bolek 12.
Bolen 12, 13, IfiO.
Bolena 12.
Boleslav 12, 168.
Boleslavský 135.
Bolegka 12.
Boleta 12,
Bollk 12.
Bolina 12.
Bobva 12.
Bolom 12, 13,
Bolousek 12,
BoluSek 12.
Bomba 46.
Bombě ra 45.
BombiCka 46.
Bonda 13.
Bondy 13.
Bonka i3,
Bofika la
Bopelík 163.
Bor 154.
Borák 13, 151.
Borf 13.
BorCirký 136.
Borerký 136.
Bořek 13, 146.
BorenskJ 135.
Borefi 13.
BoreĚ 13.
Borkfivec 13, 146.
Borkrt 14,
Bod 13
Borna 13.
Bornák 13.
Bomík 161.
Borofi 13.
Borovanský 136.
Borové c 146.
Borovička 154.
Borovka 154,
Borovský 135.
B<.rovJ 54.
Borský 149.
Bore 13.
BorBfk 13.
Bortllk 111,
Boruta 13,
Borůvka 154.
Borys 13.
Borjsek 13,
Bofan 13.
Bořanecký 135.
Bořecký 135.
Borej 13.
Bofek 13.
Bofen 13.
Bofeta 13.
Bofický 135.
BoHk 13.
Bořil 103.
Bořina 13.
Bořita 13.
Bořkovec 13.
Bofucký 135.
BoBáček 53.
BoBák 63.
Boaan 63.
Bosek 53.
Boskovec 146,
Bofi 45.
Bofiek 46.
BoSel 45.
BoSík 46.
BoSín 46,
BoSina 46.
Botánok 166.
Botka 165,
Boubal 45,
Bouballk 45.
Boubela 45.
Boubelik 45.
Boubin 45.
BouHik 45.
Boufký 149.
BouCek 154.
Bouila 161.
— 190 —
^H
^H Boudar 152,
Brady 50.
Brhlík 158.
^H Boudas 152.
Brach 129.
Brhovský 149.
^H BoudiŠ 14.
Bracháček 129.
Brchel 103.
^H Boudnik 151
Brachovec 130
Brikci 13.
^H Boudyg U.
Brambora láfí.
Brkal 103.
^m Bouchal 103.
Brambarek 15G.
Brkl 102.
^H Bouchovec 121.
Brandeifi 148.
BrkoHlav 168.
^M Bouk 62,
BrandejskJ 13&.
Brod 62.
^H Boukal 103.
Branec 128.
Broda 67.
^H Boula 46.
Braník 13.
BrodeckJ 135
^B Bou1i<-h 45.
BraniS 13.
Brodil 103.
^H Bouma 177.
Branka Kil.
Brodniřek 131.
^H Bourá U.
Bran? 117.
Brodflký 135.
^B Bouřek 14.
Branžovakf 135.
Broj 62.
^m BouF 14.
BraSniCka 162.
Brok 165.
^M Bourá 14.
Bratránek 130.
Brokenick? 135.
^1 Bouřil 14.
BratrSovskJ 135.
lirokea 29.
^H Boua IS.
Bravenec 161.
Brom 14.
^H BouBek 12.
Braxa 129.
Bromovskř 135.
^H BouSa 12.
Braxatoris 178.
Bronc 154.
^H BouSe 12.
Brázda 154.
Bronec 157.
^B BouSka 12.
Brázdil 103.
BroHche 178.
^H Bouva 121.
Erazdna 150
Brotan 165.
^H Bouz 14.
Bražina 150,
Brotánek 166.
^H Bouza 14.
Brcal 156.
Brouček 160.
^H Boiizar 14.
Bríák 83.
Brouíil 103.
^H Bouzek 14.
BrCan 113.
Broukal 103.
^m Bozilěrh 12.
Brfánek 117,
Broul 49.
^1 Božek 75.
BrCka 78.
Brnulik 49.
^1 Bo2 12.
Brda 53, 153.
Brniilini 49.
^1 Božec 12.
Brdccký 135.
Bniuin U
^M BoeeJovBky 135
Brrieřki. 53.
Broumovskí 135.
■ Božek 12.
BniĚk M.
Brouaa 67.
■ Boieta 12
Brciiíek 53.
Brouaek 164.
■ BoSetirk; 13r>.
Brdieka 53.
Brousil 103.
H Boíík 12.
BrdiCko 63.
Brozan 146.
^M BoSina 12.
Brdik 53.
Brož 10.
■ Božkovec UG.
Brdllk 63.
Brožan 10.
H BožAák 146.
BrdBký 135,
Brožek 10.
■ Božtík 12.
Bretiera 99.
Brožifek 10.
■ Braba 159.
Brebiirda 101.
Brožík 10.
■ BraliCik im.
BreCka 78.
Brožka 10.
H Brabec 159.
Breda 67.
Brožkove<r 10.
^1 Bráhek 159.
Bredl 102.
Brožfták 146
^H Brabel 159.
Breigíel 177.
Brejfia 67,
BrožovskJ 144.
^m Brahenec 161.
Brt 162.
^1 Brabinek 161.
Brejcha 13.
Brtan 151.
^m Brablec 159.
Brejchal 103.
Brtek 161, 1IÍ2.
^H Brabllk 150.
Brejl 49.
Brlna 150.
^H Bráborec 85.
Brejla 4fl.
Brt.nický 136.
^H Brada ňO.
Brejna 49.
BrtniCek 123.
^M BTňú&e 50.
Brejnik 49.
Brtnik 123.
^H BradiiCek 50.
BrejĚka 13.
Brtouři 161.
^■* Bradek 50.
Brejňl 13.
Brufiek 76.
^H Br&dek 50.
Brejžek 13.
Brůha 67.
^H Bradka 50.
Bremža 93,
Bruk 62.
^H Bradka ÓO.
Bréiiík 49.
Brukaer 118,
^H Bradle 163.
Brenza 92.
Briiml 102.
^^L Bradna 50.
Brepta 96.
Brnmiich 87.
^^^^_- fradskj 135,
Brháíek 158.
Brumlík SI. ^^_
— 191 -
^^H
^m Bnimiivsk^ 135.
Břifi 160.
Buchna ^^^^^H
^m Bruna 167.
BřinCil 103, •
Buchuar 118, ^^^^^H
^1 Brunát 3'J.
Bříza 154.
Buchner 118, ^^H
^M Bnincitk 160.
Břízek 151.
Buchonr 99, ^H
^P Btuh 161.
BubáCek 132.
Buchta ltl6. ^H
^ Bnisák U6.
Bubák 132,
Buditel 166, ^^1
Brusnirkf 13fi,
Bfibela 4Ó.
Buchtela 166, ^^1
BruSiík 146.
Buben 45.
Buchtele 166 ^H
Hrůza 67.
Bubeniíek 45, 127.
Bucíitlk 166. ^H
Brůža 10.
Bubeník 46, 127,
Buchynek 46. ^H
Bfůže 10.
flubik 45,
Buják 40, ^H
Brflžek 10.
Bubínek 45
Bi^-drek 40. ^H
Brydla 154.
BubiĚka 45.
Bujat; 40, ^^M
Brych 13.
Bubl 45.
Bnjnoch 40. ^^^^^M
Brycha 13.
Bulila 67.
Buk 154. ^^^^H
Brychán 13.
Bubna 148.
Bukač ^^^^H
Bryrhcejn 13.
Bubník 45.
Bukáfek 45. ^^^^H
Bryt-hrin 13.
Bural 45.
BukaS 45 ^^^^H
Brychn&č 13.
Bucek 45,
Buknlskř 136. ^H
Brychta 1 ■
Bncifal 178.
Bukovansky 135. ^^M
Bryja 167.
Bucky 135.
BukovíC 46, ^H
Bryknar 118.
Buea 67.
Bukovsky 135. ^H
H Brykner 118,
Buř-an 113-
Bukový 64 ^H
H Bryl 164.
BuCek 164
Buksa 45. ^H
^1 Brynda 67.
BnCíl 103.
BukŮTka 156. ^H
■ Brynda(< 84.
Bnčina 154
BukvaC 45, ^H
■ Bryndal 103.
Buda 14.
Bukvař 45. ^^1
■ Bryxa 13.
Budák 161.
BukvaS 45 ^^1
■ Bryxi 13.
Budan 161.
Bukvic 156 ^H
■ Brzák 55.
Budek 14.
BukTička 156, ^H
■ Brzek bh.
Budéjovskí 135.
Bula ^H
■ Brzičky 135.
BuděĚínský 135.
Bulán 45 ^H
^M Brzobohatý 1T3.
Buděeovský 135.
Buiandr 46 ^H
■ Brzúfi 6á.
Budfíek 83,
Bnlánek 45. ^H
■ Brzorád 173.
Budík 14-
Bulant 46. ^H
■ Brzotický 136.
Builil 103,
Bulat 45. ^H
^1 Brzounek bb.
Budil ek no.
Bulaty 46. ^H
■ Brzybúhaty 173.
Budilovskí 135.
Buldra 45. ^M
■^ Brecka 13.
Budín 14.
Bulej 46. ^M
Bfeíka lň7.
Budína 14.
Bulena 45. ^M
BřehovskJ 135,
Budiner 147,
Buleg 45. ^H
Bfen 160.
BudínakJ 136.
Bulhánek 46, ^H
Bfenda 13.
BudiS 14.
Bulíček 157. ^M
Břenek 13.
Budka 14.
Bulín 46' ^M
Břenfik 13.
Budlovskí 135.
Bulina 46, ^M
Břeakí 149.
Budník 151.
Bulíf 45. ^M
Bfeaták 145.
Budovec 146,
BulIs 46. ^H
BfeSCák 82.
BudskJ 149.
Bulka 45. ^H
BFeat:ál 103,
Buďfirek 40.
Bulova 46. ^H
BrezáČGk 151.
Bufka 121.
Bultas 46. ^H
Btezák 161-
Buganík 45,
BuluSek 46. ^H
BFezenskí 135
Buchá 67,
Bulva 45. ^H
Březina 148, 1.53.
BncháCek 85.
Bulvas 45. ^H
BFezka 162
Buchly 46.
Bum 175. ^H
BfeznickJ 135
Buchal 103.
Buniba 67. ^^M
BteznovakJ 135.
Buchán 113,
Bnmbal 103. ^H
Březny 150.
Buchar 98,
Bumbala 108, ^H
Březovakí 135.
BncliarJ 101,
Bunat 45. ^H
Bíich&e 51,
Buchlík 81.
Bundálek 110. ^M
BřicháCek 51.
Buchlt 112.
Buíiat 45. ^M
^^^
- 198-
n
^H BuAata 45.
Byfek 157.
CarhouB 116.
■
^M Buňka 45.
BJCcte- 167.
Caaar 98.
^M Buř U.
Bydžovský 135.
Cásek 76.
^M Biirajsk; 144.
BJl 165.
Casenský 144.
^B Buran 14.
Bylant 145.
Caska 79.
^H Buranda 14.
Bylina 155,
Cé 176.
^^H
^H Burda 14.
Bystřičky 136.
Ceba 67.
^H Burdil 14.
Bystřina 153,
CebiS 88.
^H Bunlfch 14.
Bystří 55.
CebuBký 136.
^H Qurdys 14.
BíSa 14.
Cm 167.
^H Bureš 14.
ByĚickí 135.
Ceceva I2Í.
^H Burcg 14.
BySkaU.
Cedí 102,
^^M Burian 14.
BíSko 14,
Cedrych 177,
^^H
^H Buriaocc 14.
BJva e7.
Cehák 43.
^H Buriánek 14.
BJŽa 14-
Cerhner 118.
^H Burka 14.
Bzoiiek 160.
C^kal 103.
^H Burkart 14.
Ce
na 160.
^H Burket 14.
Cejnar 123,
^H Burkhart 14.
C.
Cejnek 160.
^H Burkoít 14.
p 166.
^H Burkyt 14.
Cába 67.
Cc
riít 94.
^H Burlaj 122.
Cabal 103.
CejŘka 1(12.
^H BurloviC 121.
Cabala lOa.
Cek 62.
^H Burcík 14,
CaÍJalka 111.
Cekota 93.
^H BuroA 14.
Cabica (17.
Celar 98.
^H Bursa 14.
Cabiear 98.
Celba 120.
^H Buršík 14.
CabiS 88.
Celbl 121.
^■. Buraik 14.
Cabrádek 97.
Celer 156.
^M Burgúvsk; 14.
Cabrnoch 118.
Celeetfn 36.
^H Burýgek 144.
Cabulík 111.
Celina 65.
^M Bur^eka 14.
CabuskJ 135,
Celoud 93.
^H BuFanoTský 135.
Cacák 83.
Ceiř 55.
^H Bufansk; 1»5,
Oacek 76.
Cemper 97.
^M Bufie 14.
Cafourek 173,
Cenca 67.
^B BuMl 14.
Cafrnoch 173.
Cendelin 166.
^M Burit 14.
Caha 43.
Čepek 164.
^^H
^B Burival 122.
Cahák 43.
Ceplecha 87.
^m Bufval 122,
Cath 62.
Cepiiphal 103.
^H BuB 12.
Cajnar 123.
Cepník 123.
^H Busek IS.
Cákot 93,
Céral 103.
^H Bua la, es.
Calábek 76.
Cerha 15,
^H BuSa 12.
Calda 1C6.
Cerkvenec 145.
^H Bu&ák 82-
Caletka 166.
Cespivr. Ifi9.
^H BuSek 12, 75.
CalU 166.
Cet«nský 135.
^^1
^H Bušina na
Cambat 103,
CetkoTskf 135, 144, d. ^H
^H Bnginskf 135.
Cambálek 1 10.
Ciboch 87.
^H BuSta 95.
Camprlik 102.
Cibula 156.
^H Buta 67.
Cancich 87.
Cibulka 166.
^H Hutula los.
Canda 96.
Cibus 90.
^H Buva 121.
Cankáf 123.
Cibuzar 117.
^H Buvan 122.
Cáp 167.
Cicman 61.
^H Buí: 14.
Capita 95.
Cicvárek 156.
^H Buzan 14.
Caplecha 87.
Cifka 79.
^H Buzánek 14.
Caplichal 103.
Cigánek 133.
Cihelka 154.
^M Buzas 14.
Capouěek 90.
^H Buzek 14.
Caprata 102.
Cihelna 161.
^M Buzický 135.
Caprt 101.
Cihelník 162.
^B Buzinsk; 144.
Cár 166.
Cihla 154.
^H Buzta 14.
Carboch 120.
Cihlář 123.
^H Bůžek 12.
Carda 96,
Cichelka 164.
j
■
Cichra 64.
Cuřín 40, 115, a.
Cikán 133.
Cutik 81.
Cikánek 133.
Cvach 62.
Cikhart 101.
Cvak 62.
Cilek 37,
Cvejn 115,
Cimhura 141, 148,
Cvik 62.
<^iiiil)iirck 14«.
CvrCek 161.
Cimorek 76.
Cvrk 161.
Cimra 67.
Cymhál 165,
Cinar 123.
Cymhálník 12;i.
Cintula 109.
Cypra 15.
Cinylmlk 178.
Cyprián 15.
Cíp 166.
Cypris 15.
Cipin 115.
Cyran 15.
Cipra 99.
Cyrha 15.
Clr 160.
Cyrin 15.
Círan 15.
Cytcrák 126.
Clrek 160.
Cirhan 15.
Č.
Cirkva 161.
Cirýn 15.
Clrys 16
Císař 127.
Čahan 48,
Čahart 43,
CísarovskJ 135.
Čabel 43,
Čita 67.
Cahclka 43,
Civln 115.
Čahoun 43,
Civia 88.
Čahra-la 94.
Civoch 87.
Čahrádek 97.
Cizánek 130.
Čackí 55.
ČaCák &S.
ČaCka 163.
Cizemský 134.
Cmíral 103.
Cniol 62.
Cmunria 166.
Čaiia 67.
Coch 178.
Ca.ick 7fi.
Cochnár 99-
Cá.lek 76,
Čouhal 103.
Cartera 100,
Coufal 103.
Čailěra 100.
Couvar 98.
Couza 67.
Crha 16.
Čailik 81.
Ca<lil 103.
Crhák 15
Ča-lílek 110.
Crhůnek 15.
Čailkí 80,
Crká! 103.
Čadtiik 118,
Crkovskí 136.
Čaibk? 55.
Criand 118.
Čagala 43,
Cržek 16.
Caha 43,
Cuc 62
Cucek 162.
Čahoun 43,
čírha 15.
Cucka 162.
Cuda 55.
Čachna 116.
Cuchta 96.
ČajAnek 117.
Cukr 166.
Čiýka 1C5.
Culda 96.
e^kovský 135.
Cnlek 76.
Čák 63.
Culík 81.
Cáká 61.
Culka 79.
Cupák 83.
Cupal 103.
Cůpek 76.
Čakora 100
Cakrt 101.
Čalúhek 76
Cuíík40.
Čahla 42.
Calek 42.
fialo ud 42.
fialoun 42.
fiámek 7fí.
Čampula Uíl.
Čairira 67
Čainrda 163.
Camrhe! 163.
ČámskJ 144.
ČanCar 174.
fianCara 174.
CanCik 15.
Čanija 16.
ČáneckJ 135.
fiánek 15.
Čínský 135.
Čáň 15.
fiáp 159.
Capec 166.
Capck 76.
Capík 81.
fiapka 79, 16r..
Čapko Kltl.
Čára 67.
Carda 96.
Čarnarh 118.
Čarner 118.
Časek 108.
Čásek 168.
Čáslavka 146.
Čáslavský 135.
Častá 55.
Částťk 55,
Částka 55.
fiastolar 55.
Často ral 55,
ČaSek 15.
Čehát 91.
Cehiš 88.
ČehiSev 88.'
ČeCák 82.
ČeCatka 169.
Čeček 155, d.
ČeCelín 145.
Čcíelka 155, d,
fiočclský 36.
Ceeera 174,
Čečetka 169.
ČuĚil 174.
Čečka 155, il.
Čuúrdlo 174.
Čcilifek 154.
Čiídik 81.
^^
-194 -
^H
Čedikovský 144_
Čepka 166.
česaný 117.
Cedil 103.
Čepí 163.
Cesenka 156.
Čerh 16, 132.
ČerCan 146.
Česnek 166.
ČechaS 15. 132.
Čerch 38.
ČeakJ 134.
CecháC 132.
Čermák 39, 158.
Čospiva 169.
CacháCek ló. 132.
Čermus 39.
ČeS 63,
Čechák 15, 132.
Čema 38,
Česak 15,
Cenhel 165.
Cemaň 38.
čeSek 15.
Cechlovský 144.
Černaj 38.
Češík 16, 132,
Cerhman 131.
ČernaS 38.
Čeaka 15, 132.
Cechota 15,
čemieký 136.
Čeákuta 169.
Čechounek 15. 133.
Cemik 38,
Čeaia 179.
řechovský 135.
CernikovskJ 136*
CeSpiro 169.
Čechruvský 135.
Černil 38.
ČeSpiva 169.
Cechta 15
Černín 38.
CeSpívo 169.
Čechvira J5, 132.
Černohlávek 47.
Četura 167.
Cejda 96.
Černohorský 136.
ČiCovaký 136,
C^chan 113.
Čomohous 50.
Ciďa 166.
Cejk 160.
Čemohouz 50.
ČJgala 109.
Čejka 160.
Cernohub 49,
Čiha 67,
Cejkovský 13!).
Černohubý 49.
Čiháfiek 85.
ČeJTia 116.
Černoch 38,
Cíhák 83.
Č^pek 164.
ČcrnodkJ 49,
Číhal 103.
Ček 03,
Cenioslr 38.
Cihala 109.
Čekal 103,
Černnstra 38.
Čihallk 111.
Čekan 165.
ČernfiSek 38.
Cihan 113.
ČekanakJ 135.
Černovickí 136.
Cihaf 99.
ČelakovakJ 135.
Čemovaký 136.
Čihula 109.
ČelanakJ 135.
ČernuckJ 136.
Cihulka 111.
Čeleda 126.
ČernuskJ 136.
Čichá 67.
Celík 48.
CernuSák H5.
Čichna 116,
Čelikovskí 136.
ČernŮBek 38.
Čila 56,
Celifi 48.
Černí 38,
Čilý 66.
Čemera 155.
Černých 38,
Čimeara 159.
Čem as 55.
Čertík 131,
Cimera 16.
ČenCík 15.
ČerJ 38,
Čiml 16.
Čeněk 15.
Čerych 38.
Činatl 97.
Cenék 15,
Čeryna 38,
Činčera 44.
ČoiiĚta 16,
Červ 161,
Činka 164.
čeniekj 13G.
Červa 161.
Činovaký 136.
Čenl 15.
Červenák 39.
Cíftovský 136.
Čenovsky 136.
Červenci 39.
ČIp 164.
CenskJ 136.
Červenka 39.
Čípa 164.
Cep 164.
Červenouilínaký 149,
Čipera 66.
Cepčár 123,
CervenJ 39.
Čiperník 65,
Čepek 164, 166.
Čorvieek 161.
Clpka 164.
Čepel 163.
Červinka 39,
Čiř 64.
Čepela 163.
Červinek 39.
ČiKtecký 136.
Čepelák 163.
Čeřin 115.
ČistAita 61.
ČepeUk 163.
ČeruvwkJ 136.
čieka ^^^^B
Čepelka 163.
Česal 103.
^^^^B
Čepickí 136.
ČesiUt 83.
^^^^M
ČepiCka 106.
Česánek 117.
^^^^H
— 196 -
Čivula 109.
Číže 159.
Čížek 169.
Čiíimský 136.
Čiíiiiskí 136.
Čižkovskí 136.
Čižinar 123.
Čižmář 123.
Člnnek 166.
Čoiejl 161.
Čmelik 161.
Čmelinskí 136.
Čmerda 96.
Čmerhovský 142.
Čmolík 40.
Čmúuda 39.
Čmuchal 103.
(■■iiiiii'hák'k llO.
Čmiiehar 98.
Čmuchaf 99.
Čoeek 156.
Čochnář 99.
Cooder 97.
Čondl 49.
ČouCera 100.
Coudek 76.
Čoudí 39.
rirniict Iti7
Čtrnáctý 167.
Čtverák 167.
Clvrtečka 168.
Čtvrtnieek 168.
Čtvrtnik 108.
ClyrokJ 172.
Čuba 48.
Čuban 48.
Čubata 48.
Čuberda 96.
Čubr 48.
Čiibrt 48.
Čuda 67.
Čudlman 39.
Čudlý 39.
Čuhel 103.
Čuch 63.
Čucba 67.
Čuchal 103.
Čujan 113.
Čuka 167.
Čulda 96.
Čulik 81.
Čumat 94.
Čumerda 101.
Čiimpelík 111,
Čnmriia 101.
Cunát 49.
Cufiát 49.
Čupa 48.
Čiipík 81.
Čupr 48.
Čura 40.
Čuraj 122.
Čurba 40.
Čurda 40.
Čtifik 40.
Čiiřín 40.
Čurka 79.
Čiirý 40.
CiiSner 118.
ČíKa 95.
Čiižin.1 120.
Čil žna 116.
ČvanSar 174.
Čvojn 116.
naCický 136.
Uadilk 83.
Dadek 76.
Daďourek 101.
Dachuvský 136.
Dajna 65.
Dakara 100.
DaleckJ 136.
DalešickJ 130.
Dalibňlia 173.
Dalilior 16, IBH.
Dalihod 171.
Dalik 111.
DaliiiSrir 148.
Dainadka 16<l.
Danibek 16.
Damhor 16.
DaniborskJ 136.
Daniec 16.
Daniělovský 141.
DainohorwkJ 136.
DamSic 16.
Danda 16.
Danea 16.
DaneS 16.
DaneSka 16,
DariĚk 16, 157.
Daněl 16.
Danha 16.
nanlicl 16,
DaníCck 16.
Daniel 16.
Danihel 16,
Daníhelka 16,
DaniS 16.
Danku 16,
Dána 16.
Daňhel 16.
DaAhetka 16,
Daňhelovský 14J,
Daňkovskí 136,
Daňsa 16.
Dapeci 178.
napita 179, d.
Diirda 165.
Darebnířck 55,
Darebník 55.
Darebný 56.
líariua .^6,
Dariiiovzal 171.
Kařbujan 172.
Ilafena 116,
Dařilek 110.
DaSek 16.
Datel 168,
Daverní 117.
David 1tí.
Davidck 16.
DbalJ 110,
Dedek 129,
Deilera 129,
Deiluch 129,
Derhet 163.
Dejl 164.
Dejm 63,
Dejmal 104,
Dejmck 76.
Dejiner 97.
Dejml il.
Dejnoěka 56.
Demčík 86,
Deiiiec 85.
Dcniln 115.
Dciiil 102,
Dcnidek 16,
Derka 79,
Dcrěmiíek 169,
DeršiiiiSck 169,
Dcsanský 130.
Deaát«k 167,
Desenskí 136.
Deset 107.
Deska 164.
Desolda 167.
Desper.1t 178.
Devát 167,
Devater 167.
DevátJ 167.
Dever i;jO,
Devcra 130,
Duvetcr 167,
Devin 168,
Devltský 144.
^^B
— 196 —
^^
DevoreckJ 144.
Dubner 66.
Doležil 106.
DĚd 129.
Dobr m.
Doliátor 174.
DfideSek 129.
Dobravakí 136.
Dolíhal loe,
Dědek 129,
DohrkovskJ 136.
Dolina 150,
D5dic 130.
Dobrohlav 172.
Dolista 162.
DĚdiC 130.
DohrohmSka 172.
Dolívka 80.
DSdiCIk 130.
Dobrokovaký 136.
Dolkog 166,
Dědina Itíl.
Dobroruka 172.
Dolník 161.
DSdoiirek 129,
Dobrorukí 172.
DolnorakouskJ 134.
DSdowSek 129.
Dobrota 66,
Dolskí 149.
Doiijatiyl 170.
DSkan IS-".
Dobrovolný 5li,
DSkanovskJ 13li,
DobroTolskí 136.
Domácí 134.
DĚlin lift.
Dobrovskí 136.
DomáCek 56.
Dfirka 79.
Dobrušky 136.
Domalíp 171.
Deták 146,
Dobří 56.
Domansky 136.
DĚtmar ití.
Dobfedaiej 173.
Domaňa 147.
Diamant 154.
DobředělJ 173.
Domarazek 1-^6.
Dibelka 131-
Dobřemysl 171.
Domasedic 171.
Dibllček 131.
Dobfemyslel 171.
Domaěinsky 136.
Diblík 131.
Dobřenský 136,
Domažlicky 136.
Dipold 36.
DobFickí 136.
Domečky 136.
Díra 1C2.
DobfichovskJ 136
DoraeCek 161.
Direnaký 136.
DobS 16.
DomeCka 161.
Ditě 12"J,
DobSák 145.
Domek 161,
Dítko 129.
DobuĚ W.
Domea 16.
Divald 112.
DuCekal lOB.
Domin 16.
Diveckí 13a.
DoCkal 106.
Dominka 16.
DivickJ 136,
DoCkalík 112.
Dominy k 16.
Divie 16.
Dodal 106.
DomkaT 127.
DivíSok le.
DohalskJ 136.
Domluvil 106'
DiTiSovakJ Í3(i.
Dohelský 136.
Domohoraky 136.
Dívok 55.
Dohnal lOíi.
Domorázek 146.
DivokJ ňU,
Dohnálek 110,
Domoasky 136.
Dížka 103,
DojáCek 85
Doma 16,
Dlab la.
Do iva 121.
Domza 16,
DtabaC 84.
Dokonal 106.
Donát 17.
DlabdCek 86.
Dokoupil 106,
Donda 17, 45.
Dlabat liH.
DoksanakJ 136.
DondeS 17.
Dlaíjola 109.
Doktor 128.
Doněk 17.
Dlask 169.
Dokulil 106.
Donln 17,
DlaSek 15i;.
Dokupi! lOC.
Dont 45,
Dlaíaa 146.
Dolák 161.
Dopita 95.
Dláždil 104.
Dolan 151.
Doraz 66.
Dleak 159,
DoSanský 166.
Dorazil 106,
DlohoSek 43.
Dolatan 152.
Dornik 56.
DlohoSka 43.
Dolečky 136.
Dornous 66,
DlouhuveskJ 13<i.
DúleCek 166.
Dorotka 36.
DioubJ 43.
Dolejni 152.
Doro vín 116.
hluh 43,
Dol^S 152.
Dort 166.
Dhihoe 43.
DolejSek 152.
Dorůsla 109.
Dluhy 43.
Dolejší 162.
Dosedlo 110.
Dmych 63,
DolejSka 152.
Dosety 95
DiiiJSek 76.
Dolek 151, 166,
DoskoCil 106,
Dobeft 16.
Dolenec 151.
Dosondil 106.
Dobiáš 32.
Doleník 151.
Dospéiy 110.
Dobi^Dvskf 144,
Dolenka 152,
Dospiva 169. ^^
Dobíhal 10(i.
DolenskJ 149,
Dospivo 169. ^^^^^M
Dobisic 16,
DoleSal 106.
Dostal 106. ^^^^H
Dobiěek 16.
Doležálek 110.
Dostál 106, ^^^^M
Dybl 5G.
Doležel 106.
Dostálek ^^^^H
Dostalfk 112.
Dostrafiit 106.
Dosudil 106.
Dodek 1G2.
Do6el 106.
DoSkář 123.
Doako ICí.
Dofilik 112.
Dofilí 110.
DotlaSil 106.
Dotfel lOC.
Douba 147.
Doubal 104.
Doubec 154.
Doubek 164,
Doubrava l.'i4.
Doubravskí 136.
DouCek 76.
Douda 45.
DoudSra 45.
Doudlebský 136.
Doudiík 45.
. Doufallk 112.
Doucha 17.
I>oule 154.
Doupovec 146.
Doušek 76.
Doua 17.
Douea 17.
Dout 45.
Doutllk 45.
DoutnaC 84.
Do7ora 73.
Dovolil lOfi.
Dovrtél 106.
Dozbaba 169.
Drab 127.
Drabec 163.
DrábfifkJ 144.
jirihck 127,
Drabina 164.
Dráe 84.
Dračka 163.
Dragonic 128.
Dragoun 127.
DríJí 54.
Drahám 54.
Dra han 64.
DrahloTský 13ň.
Drahní 55,
Drahokouiiil 171.
Drahofi 54.
liralioňovskí 130.
Drahoniil 17.>.
DrahoS 54.
Drahota 54.
Drahovzal 171.
Drahozal 171.
Drahý 54.
Dnichkovafcí 136.
DrachovBkí 136.
Drobní 44.
Drak 160.
Drobot 166,
Drapák 83.
Droz 158,
Drápal 104.
Drozd 158.
Drapálek 110.
Drozda 166.
Drápalík lil.
Drozen 158,
Drápela 109.
Drozin 158.
Dráaal 104.
Drož 158,
Draský 136.
Drozd 158,
Draslák 51,
Dra 50.
Draalar 177.
Drsek 60.
Drásta 51.
Drska 50.
DraSar 177.
Drstych 50.
DraStik 51.
Drgata 94.
DraStil 104.
Dr&ka 49.
Drafiťák 83.
Drtík 81.
DráteníCek 123.
Drtikol 1G9,
Drátovník 123.
Drtil 104,
Dratva 164.
Drtilek no.
Drázda 67.
Drtina 1 16,
Dražan 145, 151.
Drůbek 167.
Dráždik 81.
Drudík 81.
Dráždil 104.
Druxa 130.
Dražďák 83.
Druneckí 130.
Drážifenskí 13G.
DružeckJ 136.
Drážek 54.
DrvaU 94.
Dražik 54.
Drvola 109.
Dražil 104.
Drvoětčp 123.
Dražily 50.
DrVOU 93.
Drbal 104.
DryjAk 167.
Drbálek 110.
Držata 94.
Drbášek 90.
DržmíSok 169.
Drbek 76.
Dřevickí 1.H6.
Drbohlav 169.
Dřcvikovskí 136
Drhola 109.
Dřevo 166,
DrbuSka 90,
Dfevohryz 170.
Drda 96,
Dfiza 163,
DrdackJ 144,
Dřízbal 104.
Drdla 67,
Dub 154.
Drha 67.
Duba 147.
Drhlíčka 164.
Duban 145.
Drhllk 111.
Dubánek 146.
Drnhal 104.
Dubec 154,
DrchkovskJ 136.
Duben 168.
Drkotu 104.
Dubickí 136.
Drla 56.
Dubin 151.
Drlík 81,
DubiSar 164,
Drmai 104.
Drmola 67.
Drnec 154.
DiiliovHkJ 13G,
iiiilihckf 136.
Drnek 164.
Iiiil>-ký i:W,
Drnká 67,
Dučka 79.
Drnovec Ufi.
Dn.la 67.
Drobefek I66.
Diidátek 126.
Drobek 166.
Dudák 126.
DrobĚna 116.
Dmlárok 120.
Drobilík 111.
Dudek 45, 168.
Drobina 116,
DudeSka 90:
Drobner 44-
Dudik 45,
Drobnik 44,
Dudla 67.
^^H
^^1
Dudyrh 45.
DuSička 17.
ErLek 76,
Duílyk 45-
DuSik 17.
Erben 113,
Dufek 17.
DuSka 17.
Erbrt 101.
Dufka 17.
DuSnor 41.
EreniijiS 21.
Dulia 153.
DuSMk 145,
Erpek 76,
Duhan 153.
DuSta 17,
Estcrák 37.
Duch 17.
Du Stera 17.
Esteřák 37.
DuchackJ 144.
DuStíra 17.
ESka 176,
Duchač 17.
DStka 61.
Evan 20.
Ducháfiek 17.
Dvířka 161,
Evančirký 13G.
Duchan 17.
Dvornik 151.
Evanžín 146.
Duchftnek 17.
Dvorný 160.
Ezop 36.
Duchek 17.
Dvorský 149.
DuPhna 162.
DvořACek 151.
Duchoň 17.
Dvořák 148, 161.
F.
DuPhoslav 17, 168.
Dykaet 178,
Duka G7.
DyraSček 86,
Faber 178.
DŮ'a 153.
Dymák 83,
Pabera 17,
nalka 153.
Dynda 67.
FabeS 17,
Dumek 56,
Dynebyl 178.
Fabián 17.
DuDaja 147.
Dynyliyl 178.
Fabin 17.
Dunda 67.
Dyrynk 133.
FáborskJ 144.
DuOdáCek 86.
Dysmaa 36.
Pabrický 149.
DuHflálek 110,
Djškanl 126.
FabSo 17.
Dundr 43, d.
DySkantíi 126,
Farlfk 9.
Dundra 45, d.
Díhánek 163.
FáCek 76.
Dunka 79.
Fadrhonc 178,
Dunout 93,
Ď.
Fafeita 174,
DunovskJ 136.
Fafek 174,
DuPa 67.
DupaC 84.
Dupák 83.
Ďábel 131.
Dnljai 104.
Fafilek 174,
Fafl 174.
FahouD 118.
Dupal 104.
E.
Fa
fr 178. ^m
Důra 56.
Fa,
ka ^B
DflraSe.
El 175.
^l
man 174. H
Duran 56.
Elbat 48.
FSV
nor 178. ^B
Duras 56.
Ele6 17.
Pa
t ^B
Durda 67.
Elexindr 10.
Pa
ta 174. ^B
Durdik 81.
Elhemcký 136.
Fa
tal 174. ^B
^m Durdil 104.
Eliáe 17.
Fa,
tek 174. ^B
^H Durdjs 90.
EliáSek 17.
Fa,
tUk 174. ■
^M Durek 66.
Elich 17,
fI
■
^H Durliu 56.
Elis 17.
Faktor 123. ^H
^^1 Durych 56.
Elišek 17.
Falada 174, ^M
^H Durchánek 117.
Eliňák 37,
Palach 174. ^M
^M Du9 63.
Elsnic 148,
Palaš 174. ^B
^B Duabalja 169.
Elznic 148.
Falera 174. ^B
^H Duaek 76,
Emka 36,
Fabut 174. ^B
^M Dusík 81.
Enrtllček 28,
Palta 33, 174. ^B
^M Dusil 104,
Endrej 28,
Faltejsek 33. ^B
^M Duška 79.
Endrle 28.
Faltin 33. ^B
^H Dusí 102.
Endrs 28.
Faltus 33. ^B
^H Duspiva 169.
Endrst 28.
Paltys 33. H
^B DusptTo 169.
EndrSt 28.
Pamera 174, ^^1
^B Duga 17.
Endrys 28.
Fáměra 174, _^B
^M DuBák 17.
EndyS 28.
Famíra 174, ^^i^H
^H DuBánek 17,
Enklický 134.
Fanda .^^^^B
■ DuSatka 17.
Erazim 17.
Pandrlik 102. ^^^^H
^M DuSátko 17.
Erbal 104.
Fanlálek ^^^^H
^B DnSek 17.
Erban 118,
Fanfula ^^^^^1
Fanfule 174.
Fikrle 102.
Foltis 33.
FanouSek 37.
Fila 17.
! Follýn 38.
Panta 68.
Filaa 17.
' Fontán 178.
Fanták 83.
Filcik 162.
Forbelskí 136.
FantíCek 86.
Filčík 162.
I Forejt 178.
Fantl 102.
Fildan 17.
1 Forejtek 177.
Fantyfi 88.
Filek 17.
■ Forét 178,
Fara 161.
Filip 17.
, FomiáiSek 123.
Fára 68.
Filipec 17.
'■ Fonnan 123.
Farář 128.
Filípek 17.
Formánek 123.
Farka 68, 161.
Filipik 17.
, Fornňsek 179.
Farkač 84.
Filipovskí 136,
Foretík 177.
Farník 161.
Filkuk 178.
Fortelka 61.
Farský 149.
Filoun 160.
Fortýn 178.
Fatelka 111.
Filous 160.
Fořt 178
Fatka 79.
Filsak 178.
i Fořtik 177.
Fátor 99.
Fina 174.
Fořt.| 178.
Fec 178.
Fináček 174.
' Fotr 178.
Fe
falik 177.
Findejs 90.
FouMk 158.
Fe
far 177.
Findejzl 93.
FouCek 76.
Fe
fárek 177.
Fingerhut 176.
Foukal 104.
Fe
frlík 1V7.
Finta ea.
Foun 63,
Fe
kl 102.
Firbaa 178,
Fous 60
Fe
ks 90.
FirkuSnJ 179.
1 Fousek 50.
Fe
ral 179.
Fi5a 177.
Fousen 60.
Fe
tek 174.
FiSar 177.
' Fouska 50.
Fe
íárek 128.
FiĚárek 177.
Ffiustka 60.
Felik 17.
FiSek 177.
! FrabSa 159.
Felix 17.
FiSera 177.
Frfina 17.
Fendrych 178.
FSiuistr 78.
Franc 17.
Feník 168,
FiSpera 174.
1 Francán 17.
Fenukl 166.
Fitera 179.
, Francek 17.
Ferbaa 17&
M;niilor;i 97. '
Francinck 17.
Ferda 17.
IkLOilurka lOI,
Francko 17.
Ferdinand 17.
FlaSar 177.
Franci 17.
FereS 17.
Flaška 162.
Francouz 133.
Ferina 174.
FleCek 76.
1 Francfi 17.
Fiala 166.
Flejberk 178.
' Fránek 17.
Fialka 166.
Flek 166.
Frauřk 1 .
Fianda 174.
FlekáCek 85,
; Franic 17.
Fiba 36.
Flekna 116.
Franik 17.
Fibian 36.
Flesar 177.
Frank 133.
Fibich 36.
FliCek 166.
Frankota 17.
Fibík 36,
Flinta 166.
1 Frankovskí 144
Fíca 174.
FlitSra 177.
' Franta 17.
Fícek 174.
Flora 17.
Frantal 17.
Ficenec 174.
Florian 17.
Frantík 17.
Fictum 178.
Floriánek 17.
Frantina 36.
Fidlik 81.
Florik 17.
Frantjrek 17.
Fidrmuc 174.
Fluni 163.
FrÍLfia 17.
Fidrych 17.
Fill slk 49
Fraulfk 17,
Fiferna 174.
Flutka 174.
Frček 76.
Fitka 174.
Fňouk 63.
Fríena 116.
Fik 63.
Foferka 1G4.
Frňka 79.
F.kar 98.
Fojt 127,
Fredro 18.
Fikart 101.
Foitik 127.
Frejka 17.
Fikeis 90.
Folba 177,
Frencl 17.
Fikeiz 90.
Folta 33.
Frgal 104.
Fiker 97.
Foltánek 33.
Frk 63.
Pil
íhon 114.
Foltin 33.
Frkal 104,
Frndák 83.
Frnoch 87,
Frolda 17.
Froltk 17,
Frolis 17.
Frolie 17.
Frolifiek 17.
Froněk 17.
Fryc 17.
Frycek 17.
FryC 17.
FrySaJ !'■
FryCek 17.
Frjda 17.
Frjdek 17,
Frydrych 17.
Frydrýěek 17.
Frynta 08.
Frjaek 17.
FryStacUJ I3í;.
FuCa 68.
FuCek 76.
Fiičlk 81.
FuCikovský 144,
Fiyan 174.
Fiyera Ifió, d.
Fuka 68.
FukaC 84.
Fukala 109,
Pukálek 110.
Fukar 98-
Fukárek 101.
Pukátko 1)7.
Fukaa 177.
Fukaík 177.
FulÍQ 178.
FulneckJ 131!,
Funěk 76.
Funda 96.
. pufiAk 83.
^^rka KB.
^isek ĎO.
fi^Jtera 68.
Galat 94,
Gul>a 49.
Gailk 81.
Gubiš 49.
OaUstl m.
Oubo 49.
Qalueek 92.
Gudrych 17.
Oambal 49,
Gulda 27.
GardavakJ 144.
Gurko 56 •.
Gardovskí 144.
Guaek IfiO.
Gargela 166.
Gauba 49,
Gybala 109,
Gzel 104,
Gaudek 18,
Gaudernak 47.
Gaudl 18.
Jř. ,
Gaudnik 18,
Gavala 109.
Hába 41,
Oavenda 119.
Habafi 84.
Oavias 18.
Habada 41.
Gbel 163.
HabakuJt 36,
GéduS 126.
Hatál 41.
Gela 174.
Habáň 31.
Gerbec 44.
Hábart 41.
Gerlickí 136.
Habát 41.
Ghika 69>.
Hábek d.
Glabazna 117.
Habětln 41.
Glogar 123.
HabĚtinek 41.
Grnoch 130,
Habich d.
Onida lei.
Habl 41.
GobliáB 166.
Hable 18.
Godra 18.
Hablovec 18.
Gogola 51.
fiolda 27,
Hablt 41.
Habr 164.
Goliáš 36.
Habrda 41,
CnliáSek 36.
Habrna 164.
GolombiovskJ 179.
Habmek 161.
Gomperz 101.
Habrt 41.
Gonsorovský 179.
HabuSka d.
GoSic 129.
Habzek 66. d,
Graca 164.
Harar 123.
Grafek 177.
Hacek 76. ,
Granit 154.
Hacmac 172.
Grbala 44.
Hacperk 170.
Gregar 30.
Háček 162.
Gťegárek 30.
Had 160.
Gregora 30.
HadaC 84,
Grégr 30.
Hadiček 85,
GreS 168.
Hádenký 136.
GreSl 168-
Hádek 160,
Grmela 109.
Haderka 168.
Grňa 174.
Hadinec 155. ^^h
Grof 178.
Hadivec 121. -^^^^M
Gros 168.
Hadr ^^^H
GroSek 168.
Hadraba ^^^H
GroĚup 178.
Hadrava 47. ^^^H
GroulQt 81.
Hadrbolec 47. M
Gruda 154.
Hadřík 81. 1
Gmmbach 44.
HadrnoSka 47. 1
Gruntorád 172.
HadrovakJ 13(5. ■
Grye 30.
Hatlant 118. ■
Grygar 30.
Harh S, 68* 1
Grygárek 30,
GřeBenlCek 123.
HAcha 8, ■
Hachovec 8. ^^^M
Hiij 154.
Haják 161.
Hjyfl 56.
HajdaS 88.
HajduCek 12(i
Haduk 126.
Ha dudek 120.
H^jeCek 154.
ti&jeíat 150.
Hájek 154.
Hajíi^ek 154.
m ílek 110.
HatJí 119.
Ha ma 120.
Ha na 22.
Hajnal 22.
Haj nik ISČ,
HagniS 2^.
Hajnovský 149.
Hajní 12G.
Hajpetr 17».
Ha ski 1*9-
Hajdínek 146.
Hák l«2.
Haklík 165.
Hála GS.
Halabala 174.
Halaburda 101,
Halaburt 101.
HaláCek 85.
Halada 94.
Halách 87.
HalaksB, 92.
Halama 174.
Halain.ísek 174.
Halámek 174.
Halamea 174.
HalamiCek 174.
Halamka 174.
Halan 113.
Halánek 117.
Halas 88.
HaláSek 90.
Halaaka 90.
Halda 96.
Hálek 76.
Halenda 119.
HaleS 88.
Halexa 92.
HaliCka 86.
Haiík 81.
Haltf 168.
HaliB 86.
Halman 174.
Halou D 115.
Halounek 117.
HalouS 90.
Halou&kK 156.
Halouzka 15C.
Haluška 16G.
HaluziokJ 144.
Halva 15(i.
HamáCuk 8r>.
Hamák 83.
Hamal 104,
Hamán 113.
Hamata 94.
Hamater 97.
Hamatr 97.
Hambálck 162.
Hambóck 56.
Hamer 161.
Hamerka 161,
Hamerník 123.
Hamerakí 149.
Hameš 88,
Hamet 95.
Hametner 118.
Haiiiétín 116,
Hamoua 90.
Hamouz 90.
Hanipcja 161.
Hanipl 178.
Hainplik 177,
Hamprát 102.
Hamral 103.
Hamrla 102.
Hainrlc 102.
Haiiirlik 102.
Haiiifík 146, 1G1.
Hamsa 92.
Hamták m.
Hamza 92
Hamziik 93.
Hantzík 9:t.
Hana 8.
Hanafik 132.
Hanák 132.
Hanbek 56,
Hanbík 56,
Hanči 8.
Han! 8.
Haní ar 8,
Hanfil a
HanCl 8,
Handa 8.
Handík 8,
Handlif 123.
Handrejch 22.
Hanek 8,
Hanek 8,
Hancl 8-
HánĚ 8.
iianei nn.
Haniíka. 8.
Hnnich 8.
Haník 8.
Hanika JS,
HanikíF 8,'J-.
Hanilcc 110.
HaniS 8.
Hanka 8.
Hankcta 8,
Hanko ve c 8,
Hanolik 8,
Flanousck 8,
Hanou Sek 8.
Hanovaký 136.
Hansa 8,
Hansík 8,
Hanton 10,
HanUK 8.
HanuS K
Hanu Sk a 8.
Hanyka 8.
Hanyši 8.
HanyS 8.
Hanza 8.
Hanzal 8.
Hanzálek 8.
Hanzalik 8
Hanzelin 8.
Hanzelka 8.
Hanzik 8.
Hanzl 8.
Hanzlik 8.
Hanzlovskí 144.
Hanzl 8.
Han- lik 8.
Hanák 83.
Haftavec 121.
Hafika 8.
Hapl 102.
Harach 87.
Haralík 111.
ilaramut 172.
Harant 119.
Harapák 83.
Harapál 94.
Haraš 90.
Karásek 92.
Harasm 17.
Haratický 13C.
Harazini 17.
Harazi.i 17.
Harliach liO.
Harra 08.
Har:'iiba 120.
Haroniula 174.
Hannáček 85,
Harniarh 120.
Harmelin 174.
Hama llfi,
Harnach 118,
Haroui í«).
HnrouS 88.
Harovník 118.
Harsa 92.
Haruda 94.
— 202 -
^"^
HarvalOc 111.
Havlina 18.
He
ral 104. ^M
Harych 87.
Havlínek 18.
He
ret 95. ^H
Haea 68.
Havlovec 18.
He
rovskf 136. ^M
Hasák ll!3.
Havlovek 18,
He
sák 83 ■
Haaal 104.
Havlovic 18.
He
tik 81. H
HAsek 7G.
Havlů 18.
He
Iman 127. ^H
Hasik 81.
HaviŮj 18.
He
tmanec 127. ^H
Hasil ICM.
Havran 159.
He
tmánok 137. ^M
Has mak 161.
Havránek 169.
He
zák 83. ^1
Haspn 114,
Havránka 169.
He:
zdlar 177. ^M
Hasi.eklo 1159.
HavrUa 102
He.
zlar 177. ^M
Hassenteufel 176.
HavrdHk 102.
He
zlik 177. ^M
Haatrlík 133,
Havrland 118.
Hek 63. ^m
Hastrmaii 132.
Havrlant 118.
Hekrdla 102. ^H
HaS 8.
Havrlík 102.
HekS 88. ^^^H
HáSa 8-
Havrina IIC.
Hela ^^^H
HaSák 8,
Havsa 92,
HelcelBt 178. ^^^^H
Hašek 8, (i8*
Háza 68.
Helen ^^^^H
Haěkovec 8.
Hazdra 132.
Helich 87. ^^
HaSourek 8,
Haímuk 167.
Helikar 98,
HaStal 18.
Hazucha 165.
Helus ftt. ,
HaStov 18.
Hazuka 165.
Hembera 147.
HaUj 122.
Hebda 174.
Herubero 117.
Hatala 109.
Hebeda 174.
Hemelik 48.
Hatan 113.
Hebek 54.
Hemer 161.
Hatae 88,
Hebelka 1C8,
Hemerka 161.
Hatina 154.
Hebik 64.
HemskJ 136.
Hallák 83.
Hebkf 64.
Hemza 69.
Hátle 68.
Hedan 18.
HemzáSek 85.
Hať 154.
Hedánek 18.
Henizal 104.
Hauza 92.
HediiCek 37.
lene 22.
Háva 68.
HedviSák 37.
Heneka 22,
Havaíí 84.
HedviCek 37.
Henei 22,
Havalik 111.
HeiJvík 37.
Henda 22.
Havarlik 102.
He
bal 104.
Hendlik 22.
HavaĚil 104.
He
bl 102.
Hendrych 22.
Havazik 93,
He
eman 178,
Heník 22.
Havel 18.
H^
da Bil,
HenyS 22.
Havelec 18.
H^
dáuek 117.
Hep 175,
Havelík 18.
He
duk 126.
Hepfík 157.
Havelka 18.
He
diišek 120,
Hera 18.
Havelskí 144.
He
dnSka 165.
Heráf 159.
Haverka 101.
H^
t-k 154,
Herain 18.
Havíř 123.
Hc
hal 104,
Heral 18.
Havla 18.
He
k63.
Heran 18.
Ha vlák 18.
He
kal 104.
Herbábní 54.
Havlan 18.
H£í
1 169.
Herbánek 41.
Havlas 18,
Hě
lek 159.
Herbas 44.
Havlasa 18.
He
lík 159.
Herbek 14.
Havlát 18,
He
ma 120.
Herbon 44.
Havláta 18.
Hějman 120.
Horbot 44,
Havlátka 18
He
na 22.
Hořčík 178.
Havlátko 18.
He
nák 22.
Herclík 177.
Havle 18,
He
na! 22.
Hereik 126.
Havlena 18,
Havlica 18.
H^
nic 88.
no 167,
Herda 18.
Hereik 18.
Havlii-e 18.
H^
noaek 32
Hereit 18.
Havlíček 18,
He
ní 126.
HereS 18.
Havík 18,
He
nyS 82.
Herian 18.
Havlín 18.
He
ra 69.
Herkner 118.
Heniia 18.
HlaváCek 46.
Hnízdo 161.
Herman 18.
Hlavao 46.
Hnojek 162.
Hernych 18.
Hlavatá 46.
Hno il 104.
Herold 18.
Hlavatý 46.
Hnyk 63.
Herot 18.
HlaveiwkJ 136.
Hňup 66.
Herout 18.
Hlaveň 46.
Hoběk 66.
Hersáň 18.
Hlavira 46.
Hobík 66.
Hcršálek 177.
Hlavička 46.
Hobl 161.
Hert 18.
Hlaviu 46.
Hoblík 164.
Hertach 18.
Hlavinka 46.
Hobrlant 118.
Hertan 18.
Hlavizna 46.
Hobský 136.
Hertik 18.
Hlávka 46.
Hobza 56.
HeruS 18.
Hlavnička 167.
Hobzák 56.
Hervolin 61.
Hlavsa 46'
Hobzek 66.
Heryiik 160.
Hledík 81.
Horek 18.
Herzan 18.
Hledin 116.
Hocký 138. ■
Herzet 18.
1 lidek 76.
Hod 63.
Herzik 18.
Hlína 154.
Hoda 18.
Hefan 18.
HliDák 161.
Hodač 18.
díehuan 18.
Hlinecký 136.
-lodaCka 18.
hefiuánek 18, 165.
Hliněný 54.
Hodan 18.
^hnanovsfcj 136.
Hlinka 164.
Hodaň 18.
HeFmanský 136.
Hlínoniast 170.
Hodbod 172.
Heft 18.
Hlinomaz 170.
Hodboda m.
Hea 63,
Hlinský 136.
Hodek 18-
Hesík 81.
HliMk 151.
Hodiánok 18.
Hesil 104.
Hlobi! 104.
HodiP 18.
Heson 111.
Hloni 63.
Hodič 18.
Hesoun 115.
Hlomoz 93.
Hodik 18.
Heň 40*.
Hloucar 1-8.
Hodina 168,
HeteS 56.
Hlouček 76.
Hodiniíř 123.
Hetmánek 127.
Hlouch 49.
Hodinka 168.
Hevák 163.
Hloucha 43.
Hodný 56.
Heval 163.
Hloupý 56.
Hodolík 111.
Hevera 163.
Hloušek 4!).
Hodonický 13C
Heveroch 87.
Hlouška 49-
Hodous 18.
Hevrdle 163.
Hloužek 49. 161.
HodouS la
Hezica 40.
Hložiinc-k 151.
Hodoval 104.
Hezkt 40.
Hložek 151.
Hodra 18.
HezouCký 40.
Hlubinka 153.
Hodrment 119.
Hezrdle 102.
Hluljůeek 153.
Hodyc 18.
Hezrle 102.
Hlurký 136.
Hodys 13* 18,
Hei 40.
Hluc'hý 49
Hofirek 127.
HirlukS 179.
HluĚina 43,
Hohous 90.
Hlad 55.
HluSička 14C.
Hoch 129.
Hláda 69.
HluStík 49.
Ho
ava 121.
Hládek 56.
Hlůže 152.
Hr
da 55.
Hladik 81.
Hoaiiec 117.
Ho
dar 55.
ladi! 104.
Hnát 46.
Ho
detn 65.
ladkí sa
Hnátek 4(i,
H.
ilčra 55.
ladicí 66.
Hnátovie 46.
Ho
dň 55.
Hladovec 56.
Hněvkovský 136.
Ho
er 55.
ladový 55.
Hnévsa 92.
Ho
ka 55.
HladJÉ 60.
Hnidka 161.
Ho
iií 55.
Hlach 87.
Hnik (i8.
Ho
..vcc 146.
Hlásek 76.
Hnilica 167,
Ho,
t=a 55.
Hlasivec 121.
Hnilifck 167,
Ho.
sák 55.
HlásDj 127.
HnJliCka 107.
Ho
sek 55.
Hlava 46.
Hnitka 161.
Hf,
za 55.
Ic 63.
UlaTáe 46.
Hnízdil 185.
Ho
— 204 —
^H
Hokei 88.
Holna 50.
Honzík 8-
Hokg 88.
Holobek 159.
Hoozín 8-
HokŮ 63.
Hobbrailek 50,
Hoozínok 8.
Hokův m.
HolohlavskJ 136,
Honzů 8-
Hokynář 183.
Hoiomek 127. 174.
HonzŮv 6-
Hol 60.
Holopjsek 50,
Hop 63.
Holá. 50.
Holota 50.
Hora 153.
Holada 60.
Holoubek 16H.
HoraC 152.
Holadík 50.
HoIouSek 50.
HoráCek 161.
Holaj 50-
Holovský 144.
Horajg 152.
Holák 60.
Holpuch 169.
Horák 161.
Holakovský 136.
Holěan 145,
Horálek 152.
Holan 50.
Holub 169.
Horázný 41.
Holaoda 50.
Holubik 123.
HoražďovickJ 13B-
Holanec 50.
Holubář 123.
HoražďovskJ 136-
Holánek 50,
Holubec 159.
HorC 54-
Holatiik 60.
HolubeC 169.
HorCice 156.
Holafi 60.
Holuhek 159.
HorčiCka 156.
HolAr 60.
Holubička 159.
Hořčík 162.
HoláFQk 50-
HolubovskJ 136-
Hordička 56.
Holdrakí 144,
HohiSka 50.
Hořec 152.
Holař 123.
Holvek 60.
HortckJ 149.
Holas 50.
HolJ 50.
Horyc 16a.
Holásek 60.
Homa 69-
Horejman 152.
Holaaa 50.
Homan 113,
Horejs lfi2.
Holát 50.
HomeStík 90.
Hořejšek 152.
HolaU 60.
Homola 153,
HorejŠ 152.
Holatý 60.
HomoláC 46,
Horek 151.
Holavec 50,
Homolák 46.
Hořel 158,
HolCábek 50,
Homolátek 46,
HoreSi 152,
Holflák 50.
Homolka 153, ir,6.
HoreSovaký 1.16.
Holče fO.
Homonickí 144.
Horka 153,
Holda 50.
Hompea 20-
Horký 54.
HoWik 50,
HoiDUta 94,
Horliví ^
Holcbant 119.
Hon 63,
Horná 150.
Holec 50,
Honák 123.
HomSk 151.
HoleckJ 136,
Honal 8.
Homát 161,
Holec 60.
Hone 8.
Homek 161,
HoieCek 60,
Honcák 8.
Horní 152
Koleda 60-
HonCík 8, 123.
Hornický 126.
HolejfioTský 13G.
Honda 8.
Homie«k 123.
Holek 60,
Hondl 8.
Horník 123.
Holeka 50.
Hondlik 8.
Homi6 151.
Hnlenda 50.
Honeis 8.
Honejsek 6.
Hornof 151.
Holenek 50,
Homoch 151.
HoleS 50.
HoneJKBk 8.
Hornovský 144.
Holefiák 145,
Honek 7tí.
Horný 160.
Holešovský 130,
Honěk 76.
Horných 161.
HolickJ 136,
Honel 8,
HorWLk 161.
Holic 123,
Honka 8, 79.
Horaký 149.
Holík 50,
Hons 8,
HorSik 81.
Holin 50.
Honsa 8.
HorSovaký 136.
Holina 50.
Hontela 169.
Hortych 178,
Holinka 50.
Honys 8.
HoruSský 136.
HolisU 50.
Hony 6 8,
Horyna 150.
Holk 50.
Honza 8-
Horák 145.
Holka 60.
Honzák 8.
Hořálek 110.
HolkoviC 50.
Honzátko 8.
Horanek 148.
Holi 50.
Honzejk 8.
Horavka 167.
Holman 50.
Honzíček 8,
HorC 54. ^^
HorCic 156.
HofCice 15C.
HoKieka 156.
Hofeci IM.
HofejS 152.
HoFejSÍ 152.
Hofeiuysl Ití.
Hoření 152.
HoFcnskf 149.
Hofeňovský 116.
HoN?SoV!íkí ÍU.
Hofica 1 47,
HoHckJ 130
HoHn 151.
HoHnek UC, lál.
Hotki 54.
Hořovic 148.
Hořovskí 13C.
Hosina 129.
Hospoda 161.
Hospodář 122,
Hoapodka 161.
Hospodsky 123,
Hosprda 170,
Hospůdka 161,
HoataC 131.
Hostan ISl.
Hostaň 131.
Hostar 131,
HostaS 131,
HostaSa 131.
Kostek 1«.
Hoatinskí 136.
HoatomskJ 136.
HwtounskJ 137.
HoHtovec 146,
HoHtovský 137.
Hostinek 146.
Hoiárek 129.
HoSek 129.
HoSic 129.
Hoika 129,
HoSkovec 146.
Ho6na 129.
HoSpes 169,
HoĚta 129.
Hogtička 146.
HoStovskí 137,
Ho6ťák 145.
HoBťálek 147.
Hotek 19.
Hotěk 19.
Hotmar 28.
Hotovec 56
Hotoví 56.
HotyS 19,
Houba 156.
Houda 69.
HoudeCek 126.
Hoadek 126.
Houdka 79.
Houdl 102,
Houf 167.
Houfek 107.
Houká 69,
Houkal 10*.
Houla 69.
HouliSta 90,
Houpá 69,
Hourá 69.
Housa 160,
Housák 12 '.
Houaar 123.
Housátko 160,
Houser 160.
Housik 160,
Hou3Írck ICO,
HouMka 160, 166,
Houga 69.
I Housek 76.
; Houska 163-
I HLiiiStcrkí 137.
HouĚtěrký !37.
. Hoiiňlék H17.
I Hougtiava 154.
Houtný 41.
Houzar 177.
I Houska 163.
Houžva 163.
Houžvio 163,
I Houžvička 163.
I Hovad 157,
1 Hovádek 157,
Hovora 100,
. Hovorka 101,
Hoza 18,
Hozák 18.
Hozda 96.
Hozdecký 125,
Hozdor 99,
, Hozinan 56.
Hozncdl 178.
Hoznnrek 56.
Hoznour 56,
Hoznoiirek 56.
Hozný 56.
Hraba 69,
, HrahaC 84.
I HraháSck 85.
, Hrabafka 125.
Hrabiík 83.
Hrabal 104.
Hrabálck 110.
Hraban 113.
Hrabánok 117.
Hrabaft 114.
Hrabof 85.
Hrabek 7(1.
Hrábek 76.
i Hrabě 127.
Hrabín 115.
HraPek 85.
HráCek 85.
Hrad 161.
Hradec 148.
HraderkJ 137.
HradeCnJ 150.
Hrádek 148.
Hradil 104.
Hrádkovskí 137.
Hradaký 149.
Krach 156.
Knich 155.
Hrarha 165.
Hrachovec 146.
Hrachovina 155.
Hrálek 110.
Hralík lil.
Hraniřka 154.
Hrářiký 149.
Hraatilek 110,
HraSe 154.
HrňSck Óó,
Hrazánck 146,
Hrazděra 169.
,dil i(A
Hra
4'.!),
Hrazka 79,
Hrázka 104.
Hrb 44,
Hrbáí 44.
HrbáCek 44,
Hrbálek 44.
Hrba« 44.
Hrbek 44,
Hrbes 44,
Hrhilka 44.
Hrbotickí 137,
Hrdá 56.
Hrdina 56,
Hrdinka 56.
Hrdka 56.
Hrdla 51.
Hrdlička 159.
Hrdlik 51.
Hrdounka 56.
HrdJ 56.
Hrcjka 30.
Hreja 30,
Hře sa 30,
Hře
i 69,
H re zek 76,
KribuH 44.
Hrkal 104,
Hnnan 113.
HrnCa! um,
Hrneíf 123,
HrneCek 163.
■^
- 2oe -
^M
Hrniřek lli3.
Hraek Mi.
Hudlický 137.
Hrniřkci 1G3,
Hruliafkn R(i.
Hudlifka ftC.
Hrol^ati 145
HfL-lier 1.57
Hudlivančk 169.
Hroliaf 123.
HfL-brjk W. lliL'.
Hiidora KRI,
Hrohíjfi hil.
HřL^bcTiáf 123,
Hadr 63.
Hri>l.sl;f 137.
Hřobířck K.2.
Hudra 69,
Hrclpk 1.^4.
Hřebička 16Ž.
Hudnnent 119,
HiTMlĚj 170.
Hrel>ík 1(12.
HŮja 55.
Hnicli tí3.
Hrelwmt 9-1.
Hujor 97.
Hroíii 1,53,
Hřebrtna IM,
Hiik m.
HroTiia (li).
Hribtvl 44.
Huká 69.
Uromiula i:.4.
Hfiliek lófi.
Hukal 104,
Hromií.lk;i. 154.
Hřilieský 137.
Hu a 09,
HroKiíiOko 154.
Hřiael 1G4.
Hu ae 84.
Hroniaiiiiik 151.
Hřích 61.
Hulák 83.
Hromas 153.
Hřimalí 110.
Hu akovský 144.
HroTnok 153.
Hřivna 168.
Hu au 113.
Hromíf ÍH).
Hřižák 83,
Hu ún 127.
Hron li).
Hub 46.
Hu !ita, 94.
Hronec Ift.
Huba 49,
Hulci.' 85.
Hrnnek 19.
HubaC 49.
Hulck 76.
HroneS 19.
Hubiií 49.
HuleS 88.
HroTiiPťk 19.
HubACek 4»,
Hulha 86,
Hruník 19,
Huhfik 4!t,
HuIiCka 86,
HrKiiov UK,
Hubál 49.
Hulik 81.
HruiiovňkJ 137.
Hubiílek 40.
Huliiiaký 137.
Hrotík 1«5.
Hubalik 49.
Hůlka 79,
Hrouda 164,
Hubálov.-ikJ 137.
Hulva 174.
HroTizek 76.
Hubiína 49.
Hulvát 174.
Hrozek 7C,
Hnbafi 49.
Humal 104,
Hrozní 58.
Hubaf 49.
Huuiburský 137.
Hrstka 1(17.
HubaS 4ft.
Humeš 20.
Hnibach 44,
Hubát 49.
Humhal 104,
Hmban 44.
Hubám 49.
HurapSI 20.
Hrubaiit 44,
Hubatiua 49.
Humpelik 140.
HrubaF 44.
Hubatka 4D.
Humpi^la 147.
Hriibata 44.
Hubatf 49.
Huuipnl.aí-h 146.
Hrubec 44.
Hubek 49,
Humpnlik 140,
H rubeš 44.
Hubený 4(1.
Huna 47,
Hrubik 44.
Hubert 36,
HunMek 47.
Hrubin 44.
HubeS 49.
Hunal 47,
HruboS 44.
HubiCha 49,
HunCovský \M.
Hrubý 44.
Hubík 49.
Huněk 47.
HrudiCka 164, 167.
Hublnek 49.
HunSovskJ 137,
Hrudka 154.
Hubka 4a
Huna 47.
HniS 164.
Hubl 46, 49.
HuiiSfek 47.
Hrufia 164,
Hubna 46.
Huňák 47.
HniSák 151,
Hubaa 49.
Huňát 47.
Hruška 154,
Hucek 76.
Huftató 47.
HruStický 137.
Hucl 102.
Huňka 47.
HruStinec 145.
HuCala 109,
Hupák 83,
Hrůza 56.
HuCek 76,
Hupka 79,
HryCovei' 30,
Hud 63,
Huptyili 96,
Hrych 30,
Huda 69.
Hurík M.
H,4k ao.
Hudec 126,
HuránS 56,
HryK 30.
Hudeček 126,
I Urban 33,
HryzSk 83.
HudeCha 126.
Hurbant 33.
Hryalík 111,
Hudek 126.
Hurda 56.
Hrzák 60.
Hudl 63.
Hurdálek 56.
Hraán 56.
Hudla 69.
....
|^^__
.
---M
^^B
- 207 -
^^H
^" Huriánek hG.
Hyklik 111.
^^^^H
Hurik 56,
Hykrda 102.
Chadina 174. ^H
Hůrka 56.
Hyksa í)2.
Chadraba 47. ^H
Hfirka 153.
HjkS 88.
Chnlabala 174. ^H
himík 66.
Hykya 88.
Ohaloupefký 149. ^H
Hnrsa 5«.
Hýl 169.
Chaloupek 151. ^H
Hňrský 14ÍI.
HylSk 83.
Chaloupka 16t. ^H
Hiirt 50,
Hylart 101.
Chaloupský 149, ^H
HiirU 60.
Hylena 110.
Chalupa 148, 153, 161. ^H
Hurtik 5tí,
Hylenka 118,
Chalupaj 162. ^^H
Huryi-h 50.
HylcS 88.
Chalupeckí 149. ^H
Hiirys 50.
Hylik 81,
Chalůpka ItlI. ^H
Husa imi.
HyliS 88.
Chalupner 151. ^^M
Husák 123.
Hylniar 120.
Chalupnlk 127. ^H
Husar 127.
HylskJ 137-
Chalupný 150. ^H
Husárek ia7.
HylSar 98.
Chilm 174. ^H
Hušek IfiO.
Hyna 22.
Cháměra 174. ^^M
^ HtiMčka KIU,
Hynaifl 22,
Chamouz 90. ^^^^^M
K HuRk lliO.
Hynal 22.
Chamra 100. ^^^^^H
^K Mtií<ina Kil].
Hyiif 22.
ChatDrad 102. ^^^^^H
V Husuik 123.
Hyjieik 22.
Chamral 102. ^^^^^H
^ Hiisoyskí 137.
Hyndrák 22.
Chána 116. ^^^^H
Hiispeka 171.
Hynen 22.
Chána 116. ^H
Hustolaz 152,
Hynek 22.
ChanoTakJ 137. ^M
Hiistoles 152.
Hyneš 22.
Cbar 40. ^H
Hii«tý 54.
HýtiS 22.
Chára 40. ^^^^M
Huša, 69.
Hynhal 104.
CharaiDza ^^^^^^^1
HiiSa 12il,
Hyiikol 22.
Charansa 40. ^^^^^^^M
HuSiik 83,
HynouB 22.
Charanza 40. ^^^^^H
Huaek 76.
HynSt 178.
Charasim ^^^^H
HuSina llfi.
Hynue 22.
Charbuský 137. ^^M
Huška 79,
HypSa 177.
Cfaarbuzský 137. ^H
Huéner 118.
Hýra 69.
Charous 40. ^^H
Hutá 69,
HJrek 76.
Charouaek 40. ^^H
Hutaj 121.
Hýroa 88.
Charoust 40. ^H
utar 98.
Hyrsík 92.
Charouz 40. ^^M
ut.la 100.
HyrSan 113.
Charouzek 40. ^^M
Hutskí 149.
Hír 63.
Oharoužek 40. ^H
Hiitula 109.
HJeek 56.
Charypar 98. ^H
Hflvar 98.
Hysk? i;-17.
Charva 69 ^H
Hvězila 153.
HySperský 137.
Charvát »4, 133. ^H
Hvizd 63.
Hyťa 86.
Charvenka 118. ^H
Hviada 69.
HyCha 8tí.
ChauSk 12'J. ^H
Hvizdaí W-
Hyvnár 177.
Chat 161. ^H
Hvizdálek no.
HJzlar 177.
Ohauer 41. ^H
HvizdaS 88.
HJzrIe 102,
The
Dbal 104. ^m
Hviž^la 109,
Hyždiila 109.
Che
lan ^m
Hvižifóle 110.
Cbe
láva 43. ^H
Hvozda 125.
Che
n ^H
Hyhat 101.
Cň.
Che
na ^1
Hyliin 115.
Che
novský 137. ^
Hýl.l 102.
Cliátj 41.
Chlad 54. ~ ^m
HyMIk 111,
ChSba 41.
Cbládek 64. ^M
Hy.Iek 70.
Chaher 41.
Chladil 104. ^1
Hyďha 86.
Chabera 41.
Cbladina 54. ^H
Hyhlik 111,
rhal.iím 41.
Chladný 54. ^^^^H
Hyjaii 145.
riiíil.i- 41,
Chianda 96. ^^^^^M
Hyka 69.
riinlms 41,
Chláfia 69. ^^^^^M
HykoS 88.
Chaiiy.s 41,
Chlapec 129. ^^^^^H
^w Hykl 102.
Chadim 174.
Chlasták 83. ^^^^M
l^H
-aoe-
^^H
Chlebandn, Ilíi.
ChocholouÉek 48.
Chra 88.
ChlelKíCek Ifilí.
Cholava 48.
Chudáček 54.
ClilebiCek m!.
Ciiolins^í 137.
Chudej 64.
Clilebiua lití.
Chomát 94.
ChudSj 47.
Chlebná 110.
Chomík 81,
ChudlarakJ 137.
Chlebiiífeh. 1-23.
Chomout ifi4.
ChudlaskJ 137.
Chleboríid 172.
Chomrad 102.
Chudoba 55.
Chlel-ouD Uň.
Chomrák 83-
Chudomel 171.
Chlebits 91.
Chomut 94.
Chudomelka 171.
Chlíbtk im.
Choni&ickí 137,
Chudý 54.
ChlistovskJ 137,
Chot 20,
Chuchler 147.
Cblost 63-
Chota 20,
Chum 167.
Chlostik 81.
ChotaS 20,
Chuman 167.
Chlouba 61
Chotava 20.
Chumel 164.
Chloubal 104,
Chotek 20.
Chuml 167.
Chloupek 48.
Chotéiovec 146,
Chundela 47.
Chloupka 48,
Chotochanský 137.
Chundelák 47,
Chlubna UC.
Chotoue 20.
ChuráCek 41.
Chlum 153,
ChotouskJ 137.
Churain 18, 41.
Chlumák 14G,
ChotovinskJ 137.
Churan 41.
Chlumecký 137,
ChotovskJ 137.
Churaft 41.
ChlumakJ 137,
Choule 69.
Churavý 41,
Ch up 48.
Choullk 81,
ChurJ 41.
Ch upáe 48.
Chour 41.
Chutka 61.
Ch upatý 48,
Choura 41.
Chval 20.
Ch upsa 48.
Chourek 41.
Chvaia 20.
Chustína ne.
Choutka 61,
Chvála 20.
Chmata 1(M.
ChovanSák 330.
Chválek 80,
Chmáta 104,
Chuvanen 130.
Chvalina 20.
Chmata ik 111,
ChovanskJ 144.
Chvalinský 137.
Chmel 155-
Chramosta 53.
ChvalkovskJ 137.
Chmela 165.
ChrAska 162.
Chvalov.ský 137.
Chmelař 123.
Chrast 63.
Chvapil 105.
Chmelec 145.
ChrSstecký 149.
Chvátal 104.
Chme enskj 137.
Chráatek 151.
Chvátek 76.
Chrne er 123,
Chrastil 104.
Chvátil 104.
Chrne ICek 155.
ChraBtina 154,
Chvatlina 147.
Ohme Ik 165.
Chrástný 150,
Chvatlinský 137.
Chobocký 137.
ChráStauský 137.
Chviholka 43.
Chobot 154.
Chrdla B9.
Chvi! 168.
ChobotBkí 137.
Chrdle 69.
ChvUa 168.
Choc 20.
Christian 23.
Chvoj 154.
Choceusktf 137.
Chriatof 23.
Chvojan 151.
Chod 63.
Chrler 97.
Chvojen 151.
Choda (i9.
Chrobůk 160,
Chvojka 164.
Choděra 100,
Chroraaík 63,
Chvojn 151.
Chodini 119.
Chromec 53.
Chvojna 161.
Chodi 103.
ChromeCek 63.
Chvoata lliO.
Chodníček 162.
Chromek 53.
Chvostek 160.
Chodora 100,
ChromovskJ 144.
Chvostka 160.
Cbodounskí 137.
Chromí ^'^■
Chybich 87.
Chochol 48.
Chroust 160,
Cbyr 63.
Chochola 48.
ChroustovskJ 137.
Chjle 8*, 43,
Chochotáe 48.
Chrpa 165.
Chylík 43.
Chocholotý 48,
Chrs 91,
Chin 116.
Chorhole 48.
Chre 88.
Chjaký 137.
Chorholin 48.
Chrt 157.
ChJ&ka 161.
Chochciliaa 48,
Chrtek 157,
Chytil 104.
ChocbulUa 48.
Chrudimaký 137.
Chytllek 110. _
ChocholouS 48.
Chrůma 63.
Chytrá ^^^^^H
rfiytráCek 56.
Jakiih 20-
Janiiefka 7.
Chytrý 56.
Jakuba 2(1.
Jandejsek 7.
Jakulial 20.
Jandejský 144.
Jakubeík 21.
, Jandel 7.
/.
Jakubec 20.
Jandera 7,
Jakubek 20.
Janderka 7.
Ibl 178.
Jakubeš 21.
Jandlk 7.
Ihl 164.
Jakubic 20.
■ Jandl 7.
Ilik 21.
Jakub iCek 21.
Jandner 7.
ilem 154.
JakubiCka 21.
JandoS 7
Ilmann 145.
Jaktibík 20.
1 Jandouoh 7.
mramovflkj 137,
Jakubin 21.
1 Janůourek 7.
nderka 22.
Jakubka 20.
' Jandouaek 7.
ně 22,
i Jakubdv 20.
i Jandou & 7.
ngryS 133.
Jakuh.ský 144.
I Jandovský 144,
Irásek 22.
: JakubSe 21.
Jandura 7.
Irluk 179.
' Jakubů 20.
Jandus 7.
IrmiŠ 22.
Jakubův 20.
: Jandyt 7,
láka 167.
Jakuf20.
Janďourek 7.
ItmiCka 167.
Jakula 21.
Janďura 7.
Ivan 20.
Jakullk 21.
Janeba 8.
Ivánek 20.
Jakulka 21.
Janefek 7.
Ivánka 20.
: Jalovec 164,
Janečka 7-
Izák 36.
JaloveekJ 14il.
Janek 7.
Jaloviřka 157.
1 Janele 8.
Jah\vek 157.
' Janeš 7.
tf.
Jalůvka 157.
Janě 7.
Jáma 158.
Janhuba 173,
Jablkovskř 144.
Jambor 51.
JaníCck 7.
Jaíjlonskí 137.
' Jambora 51.
, JaniCik 7.
Jahulka 154.
Jambura 51.
, Janich 7.
Jabůrek 154.
Jamek 151.
! Janík 7.
Jaoek 20.
JamnickJ 137.
■ Janira 8.
Jacentjnek 20.
Janinik 151.
1 JaniŠ 7.
Jacík 20.
Jauipílek 51.
! Jánka 7.
Jacina 20.
Ján 7.
! Jankásek 7,
JaCek 21.
Jána 7.
' Jankele 7.
JaCka 21.
Janáč 7.
! Jankl 7, 9'.
Jadrniflek 54.
JanáCek 7.
i Janko 7.
JadrnJ 54.
, Janafik 7.
Jankovec 7.
Jahelka Itil.
■ Janák 7,
! Jankovič 7.
Jahl 155.
Janál 8
1 Jankovskí 137.
Jáhla 155.
Janalík 8.
! Janků 7.
Jahixla 156.
Janáfi7.
! Jankulik 7.
Jahodáf 123.
Janata T.
: JanDch 7.
Jahon fj7
Janatka 7.
JánoS 7.
Jahůdka, 158.
. Janrák 7.
Jánoaik 7.
Jahulka 157.
JanC 7.
JanoSka 7.
Jáchym 3B.
: JanCa 7,
JanoStik 7.
Jaken 21.
JanCók 7,
1 Janota 7.
JakeS 21,
' JanCár 7.
Janotka 7.
Jakl 21.
■ JanCárek 7.
Janoud 7.
Jaklín 31.
* JanCiCka 7.
Jnnoucb 7.
Jakoubek 20.
Janřik 7,
! JanouS 7-
Jakoubé 20.
Janřura 7.
JanouSek 7.
Jakoufi 21.
Janda 7,
Jam-uSkovec 7.
Jakrdle 21.
JandaC 7,
Janoul 7.
Jakea21.
' Jandák 7.
Janoutka 7.
Jaks 21.
! Janilásek 7.
Janoveu 7.
Jakfliai.
Jandát 7.
Janovic 7
w
^^
Janovský 137.
Jafik 40.
Jemelik 155.
Jansa 7,
Jasannký 137.
Jemelka 155.
Janaák 7.
Jašek 8.
JenC 7.
Jansik 7.
Jasenský 137.
Joneek 7.
JánskJ 144,
Jasnaín lb:>.
JenCík 7.
Janst 7-
Jasník 38.
JenGovskí 137.
JanSta 7.
JasnJ 38.
Jenda 7.
Jaata 7,
JaMtko 8.
Jendík 7.
Jantl 7.
JaSek 8.
Jendrůlek 28.
Jantcf 7.
JaSka 8.
Jeneb 8.
Janů 7.
JaSt 8.
Jenek 7.
Janula, 8.
Ja^ta 8.
JeneS 7.
Janulík 8.
Jawrka lli7.
Jeniček 7.
Janura tí.
Jateg ítli.
JeniCka 7.
Janus 7.
Jauka m.
Jenich 7.
Janus 7.
Jaurya 22.
Jenik 7.
JanuStík 7,
Javanskí 137,
Jenikovskí 137,
Janych 7.
Javorřák 1(17.
JeniS 7.
JanySka 7.
Javoniioký 137,
JeníSek 7.
Janza 7.
JavorskJ 137.
JeniSU 7.
Janzák T
Javůrek 154,
Jeng 7.
Janžura 7.
Jaxa 21.
JenSovaky 137.
Jaňour 8.
Jažlovií- 148-
Jenža 7.
Jai^ura. S.
Jetiák 83.
Jenžfk 7.
Japl 57-
Jebas 91-
Jerák 22.
Jára 40.
JebavJ 121-
Jera) 22.
Jarát, 21.
Jelitiut M.
Jeran 22.
Jarata 21.
Jtílioiilskí 144.
Jeránek 22.
Járek 21.
Jei'eliu 155.
Jerásek 22.
JareS 21.
Jefnien 155.
Jeremiáš SI.
Jareh 21.
Ječinínck 155.
Jeretin 22,
Jarchovský 137.
JeCný 54.
Jerhota 22.
Jarka 21.
Jediná 167.
Jerie 22-
Jarko VBkJ 137.
Jedlach 146.
Jerman 22.
JarkýS 54.
Jedlan 161.
Jeniiář 23.
Jarllk 21 ,
JedliCka 154.
Jermon 22.
Jařma 164.
Jedlík M.
Jero 21.
Jarník ba.
Jedlinep 147.
Jeronjm 21.
Jaro 168.
JediinskJ 137.
JerooS 21.
Jarcích 21.
Jedloň 151.
JerouSek 22.
Jarolik 21.
Jednorožec 157.
JefáLek 159.
Jarolíni 21.
JednuSba 167,
Jeran 22.
Jarolímek 21,
JedonĚk 57,
Jefíček 22.
Jarolimskí 144.
Jehláf 123.
Jeřieka 22.
Jaromil 171.
Jehliřka 104.
Jerina 22.
Jaroail 171,
Jehlík 164.
Jesenský 137.
JaroS 21.
Jehnifka 157.
Jeslinek 164.
Jarofiek 21.
Jech 8.
Jestřáhek 158.
JaroSka 21.
Jechort 8.
JeSata 8.
Jarounek 21.
Jechoutek 8,
JeBek 8.
Jaroušek 21.
Jechura 8,
Je§!n 8.
Jaroua 21.
Jejkal 104.
JeSiria 8.
Jaroufiek 21.
Jek 63.
JeSita 57.
Jarakf 137.
Jekl 103.
JeSuta 57.
Jara 21.
Jolek 21.
Jetel 155.
JarSl 21.
Jelen 157.
Jetela 155,
JarůSek 21.
Jelenfík 146-
Jetenský ^^^^H
Jarugka 21.
Jelenec 157.
^^^^^H
Jarý 40.
Jelenecký 137.
Jetonický 137. ^^^^^H
JaryS 21.
Jelínek 157.
^^^^H
Jozliera 21.
Jircčck 22.
JiSka 167.
Jezdinskí 21. U-1,
Jirek 22.
Jizba 161,
Jezl 57.
JjreS 22.
Jizera 14«-
Jezula m.
: JirchovskJ 144.
JmelskJ 137,
Jež l3l>.
, Jirka 22.
i Job 36.
Jeidik ItiO.
. Jirkal 22,
Jodas 38.
Ježek 156.
; Jirkes 22.
Johan 8.
Jeiik 156.
' Jirko 22.
Johánek 8.
Ježil 104.
[ Jirkot 23,
Johanovskí 144.
JeíiSek 36.
' Jirkovec 22.
Jojta 1G2
JežovskJ 137.
Jirkovskí 137,
Jokeš 31.
Jiřin 148.
Jirků 22,
Joklík 21.
Jiíinskí 137.
; Jimia 22,
Jon 22.
Jihlavec 147.
1 Jirman 22.
Jonáíck 13».
Jícha 8, 167.
i Jirmiinek 22,
Jonák 12'J
Jifhota 8.
1 Jinufir 22.
JonáS 22.
Jikavec 159.
: Jirmések 22,
JoneS 22.
Jilek 21.
JirmuM 22.
Joník 7.
Jilem 154.
Jima 22.
Jonkl 7. 9".
Jilikora 100,
Jirníček 22.
JoQklííek 7.
Jilka 21.
. Jirota 22.
Jilma 154.
1 Jirotek 22.
Jor 22, *
Jilnian 145.
■ Jirotka 22.
Jora 22.
Jílovský 137.
Jirouriuk 22
Jorda 22,
Jílový 64.
Jiri.nn'h :;2.
Jordán 22.
Jilý 21.
i Jirounek 22.
JoneH 22.
Jimrniiiuvský 137.
Jirou.sek 32.
Josek 22.
Jína 22
1 .Jirimft 22.
Josíl 22.
Jinda 22.
: Jiri^uSok 23.
Joaek 22,
JindáCek 22.
Jirotit 22.
JoSt 23.
JindaS 22.
: Jiroutck 22.
Jomlal :«.
JiiidáSek: 22
: Jirover 32.
Joiua 174.
Jindera 22.
. Jírovy 22.
Joiikl 103.
Jinderkal 32.
. Jirsa 22,
Joiin 12!).
Jindra 22,
' JirHák 33,
Joiira 28.
Jindráeek 22.
Jirsík 23,
Jonrsa 22.
Jindrák 22.
JirB 22.
JoTiísa 22,
Jindtirh 22.
JirSík 22.
Jouga 32.
JindHSek 22.
: JÍrů22,
Joza 22.
Jindroufi 22.
Jiruch 22.
Jozák 22.
Jinec 22.
> Jirus 22.
Jozef 22,
Jinek 22.
- JiniS 22.
Jožek 22.
JinS 22.
Jirugka 23.
Jozjfck 22,
Jíra 22.
Jirutka 22.
Jozífko 22-
JiráCek 22.
Jircna 22.
Juda 38
Jlraj 22.
Jifi 23.
JiKlna 38.
Jirák 23,
jifie 32.
Judyrli 38.
Jiran 22-
JiMCek 22,
.luh 153.
Jiránek 22.
1 JlHčka 22.
JiKtia 107,
Jiran 22.
Jiřičko 22,
Jiichdka l(i7.
Jiraa 21.
JifiCnJ li.
Jiikiiii 113.
Jirásek 22.
Jifík 22.
Jukl 103,
Jirásko 22.
Jihkovský 137.
JiiklíCek 112.
Jirát 22.
Jiříkfl 23.
Jukt^a a2.
Jirátek 2^.
Jiřina 22,
Jiiliik 23,
Jírava 22.
Jiřiner 22,
Jnlck 33,
Jiraraký 144.
JJI-iSta 22.
MÚUM 23.
Jirčák 22.
Jifiětě 22.
JiilÍTick 23.
Jireík 28.
, JiriStík 23.
JiiliS 23.
Jirec 32.
Jiskra 163.
Jnlka 23.
^^1
B|B
^^
Jun 129.
a;
Kadefka 163.
Juna 129.
Kadela 47.
June 12fl,
Káíia 70.
Kadera 47.
JunCík 12S.
Kabaliř 99.
Karieral 47.
Junec ISH.
Kabagta 90.
Kaderka 47.
JuueSek 129.
Kabát 165.
Kadefábek 47-
Junek 129.
Kabátok :ii5.
Kaderávek 47.
Junk 189.
Kabátník 123.
Kadeřík 47.
Junka 129.
Kal)ela lii2.
Kadidl 183.
Jupa, im.
Kabelář 182.
Kádích 61.
Jura 22.
Kabelák 162.
KadOek 110.
JuraCka 22.
Kabele 162.
Kadláeek 47.
Jurajda 22.
Kaljellk 162.
Kadlach 23.
Jurák 22.
Kabelku, 162.
Kadlas 23.
Juran 38.
Kabe6 89.
KadlSák 125.
Juránek 22.
KabiCek 8Ů,
KadlCek 12o.
Ju ranka 22,
Kabil 104.
Kadlčík 125.
JuraĎ 22.
Kabina Uli.
Kadlec 125.
Juraa 22.
Kabinák 118.
Kadleček 125.
Jurásek 22.
Kablik 111.
Kadiickí 137.
JuráSek 22.
Kabon 114,
KadliCek 23.
Jurata 32.
KaboĎ 116.
Kadlich 47,
Jureich 22.
Kabosil ItU.
Kadlík 23, 125
Jureik 22.
Kaboul 108.
Kadlus 42.
Jurda 22.
Kabotin 116.
Kadner 118.
JureCek 22.
Kabourek 101.
Kndoun 116.
JureCka 22.
Kabous 91-
Kadovský 137.
Jurek 23.
Kabover- 121.
Kadraba 47.
Juren 22.
Kabrdle 102.
KadrlAt 47.
JurenCák 82.
Kabrhel 18.
Kadrlatf 47.
Jurenka 22.
Kabrlík 102.
Kndrraas 47.
JuriS 22.
Kabma 11)2.
KadmoSka 47.
Jurje 22.
Kábrt 101.
Kaduha 8li.
Jurka 22.
Kaburek 101.
Kadula lOU-
Jurman 22.
Kahuri 'JI.
Kafka 159.
Jurneeka 22.
Kác ua.
Kaftan 165.
Jursa 22.
Kacaba 4B.
KafímSk 178.
Jursfk 22.
Kacaflrek 170.
KahliCek 85.
Jurtlk 22.
Kácal 104.
Kahlík 81.
Jurys 22.
Kacdiek no.
Kahorec 162.
Juřen 22.
Kaeap 48.
Kahuuu 116.
Juřena 22.
KacerovaiíJ 137.
Kahov 148.
Juřica 22.
Kácovský 137.
Kahoveť 147.
Juřík 22.
KáCa 3(!.
Kahnda 94.
Juřina 22.
KaCaba 47
KAcha 70
Just 23.
KaCek 160.
Káchal 104
Juata 23.
Kaíeiia 3(i, UM).
Kachel 162.
Jnstan 23.
KaCenka m.
Káchel 103. ^^
Jnatian 23.
KaCer 160.
Karhník -^^^^M
Justic 12ti.
KaCenivskJ 137.
^^^^H
Justík 27.
KaCin I(i0.
Kn,izar 177. ^^^^^H
Justoi^ 33
Kasina 160.
Kil kafi 84. ^^^^H
Juva 154.
KaCinka 160.
Kakos ^^^^^H
jQza 22.
Kařírek 160,
^^^^^H
JŮzek 22,
KaOner 123.
^^^^^H
Jůzki. 22.
Ka.la 70,
Kakugka 90. ^^^^H
Jdzl 22.
KaUaC 84.
Kal ^^^^H
Kadanik 140,
Kala ^^^^H
Kadař 47.
^^^^H
^^
KadavJ 121.
Kaláb ^^^^H
Kalaber 97.
Kalabia 91.
Kaiabsa 92.
Kalabus 91.
Kalabza 93.
KalaC 84.
Kaiačín 115.
Kaiafa 41.
Kaiach 41.
Kálal 104.
Kalandra 159.
Kalas 88.
Kalííáek 90.
Kálat 94.
KalatÍH 96.
Kalbač 51.
KalcovskJ 126.
Kalcfi 128.
Kalčic 128.
Kaieik 125.
.Kaldarát 175.
Kaldavar 175.
KáleckJ 137
KíUek nu.
Kalenda 119.
Kalend o v Sk J 144.
Kalenskí 137.
Kales 15C.
Kalfář 42.
Kalfua 41.
Kalhous 41.
Kalhoiiz 41-
Kaliha 61.
Kalibán 42,
Kal lbe ra 42,
Kaiifh lea.
Kalík 81.
Kalina 155.
Kaliř 99.
Kalis 91.
Kalista 93.
Kalia 89.
Kalisko 154.
KaliSta 90.
Kaliu 92.
Kalivár 42.
Kalivoda 169.
Kalkant 128.
Kalkus 163
KaloC 85,
Kalod 93.
Kaloud 94.
Kalouner 123.
Xalous 158.
Kalousek 158.
Kalous 158.
KalnuSek 158.
KalKiun 167.
Kaluba 120.
Kaluda 94.
Kaluha 164.
Kalupaj 152.
Kalupar 152.
Kalus 158.
Kalug 158.
Kaluza 154,
Kalva 41.
Kalvach 41.
Kalvar 42.
Kalvas 41.
Kalvoda 169.
Kamarád 130,
Kamarýt 130.
KauiberskJ 137.
KamelskJ 144,
KSnien 154.
KamenáČ 154.
123.
KamoiiSř 123.
KaiiienCik 152,
Kíiniciiický 137.
KaiueiiiCek 123,
Kameník 123,
KamuiiskJ 137.
Kamenýř 123.
Kauierftd 130.
Katiieg 154.
Kamín 154.
Kamínek 154.
Kamínka 162.
Kaminský 137.
KaniiS 159.
K,ii.il.as 152
K;iin|tcllk 152.
Kampík 152.
Kamzík 157.
KamzISek 157.
Kamža 16ii.
Kancliř 126.
Kancníf 164.
KanCura 157.
Kanda 96.
Kanderal 102.
Kandéra 97.
Kan.ller 112.
Kaudlik 111.
Kandner 118.
Kandr 97.
Kandrlík 102.
Kandrt 101.
Káně 168.
Kaněra 100,
KanickJ 137,
Kanik 81,
Káník 158.
KaniiiHký 137.
Kankrlik HB.
Káiiwkí 137.
Kanta 95.
Kantor 138,
Kantorek 128,
Kantůrek 128.
Káíia 158.
Kaf^áli 83, 146.
Kaňka 79.
KaňkovskJ 137,
Kaňkura 100,
Kapaha 86,
Kapal 104.
Kapalin 145,
Kapek 76,
Kape! 63,
Kapes 162.
Kapes 89,
Kapica 165.
Kapička 167,
Kapín 115.
Kapinský 144.
KapiUIn 127
Kapka 167,
Kaplan 128.
Kaplánek 1:Í8.
KaplickJ 137,
Kaplír 63. •
Kapoun 159.
Kapourek 101.
Kapr 160.
Kaprál 127.
Kaprálek 127.
Kapras ICQ.
Kap rot i n 155.
Kapíía 162.
Kapurián 128.
Kapus 91.
KapuHta 156.
Kára 70, 163,
Kára ba 43.
KarabáCek 163.
Karafiát 166.
Karach 42.
KaranskJ 137.
Karas 42. 160.
Karásek 42, 16U.
Karažoj 160.
Karban 43.
Karbcn 43.
Karboch 87,
Karbule 43,
Karulka 43,
Karbus 91,
KarbusickJ 137.
Kare 156,
Karda 96.
Kardan 113,
Kardas 97.
KardaS 97.
Kardis 97.
Karf
I 42.
^^H
— 214 —
^H
Karela 42,
KasavJ 121.
Kaviri 115.
Karee 42.
Ka.íeckJ 144,
Kavina 116.
Karez 156.
Kaaián 115.
Kavinek 117.
Karhaii 49,
Kasik Hl.
Kavka 169.
Karhánek 4!l,
Kasina IIG.
Kavlfiák 1511.
Karhel 4a.
Kaeka 23,
Kavrda 102.
K&rvhA 43.
KaskovskJ 144,
Kavrlik 102.
Karchut 43.
Kasovic 148.
Kavřik 101,
Kárko 16a.
Kasper 23,
Kazar 98.
KarkoB 89.
Kaspr 23.
Kazatel 97,
Karkule 16G.
Kastránek 52.
Kazliunda 109.
Karlách 23, 42,
Kafi 25.
Kazda 23.
Karlas 23, 42.
Kafia 166-
Kaaeckí 144.
Karlec 42.
Kafi&k 166.
Kazifras 169.
Karličky 137.
Ka&e 166.
Kazil 104.
Karliček 23. 43,
Kaše 70.
Kazilek 110.
Karlík E3, 42.
Kaáifka 166.
Kazimour 2;l.
KarlinBkf 137.
Ka§ik 81.
Kazka 23.
KarloTifh 23, 42.
Kaška 166.
KazDiach 120.
KarlouS 23, 42.
Kafikál 1611.
Kazraar 120.
Karlovakí 137,
KaSkara 166,
Kazna 116.
Karlus 42.
Kaělik 81.
Kažla 109.
Karmazín IHfi.
Kaáný 54-
Kdan IB.
Kariiirl 148.
Kafipar 23,
Kdoule 154.
Karncň 43
Kašpárek 23.
Kel>rle 178.
Karnet 127.
KaSpaflk 23.
KQhza 52.
Kámík &7, 123,
KaSper 23.
Kec (i3.
Kamiol 154.
KaSpirek 23.
Kecek 70.
Kamol 43.
Kasta 95.
Kecina 116.
Karnold 43.
Kaatánek 154.
Keclík 111,
Karnos 43,
KaStil 161.
Keíek 48.
Kámý 67.
KaStyl ir.1.
Kecka 48,
Karoch 42.
Ka&ťák 146.
Kedlickí 13li.
Karous 42.
Katanlk 127,
Kedrutek 37.
KaroTiS 42,
KatápiS 171.
Kefurt 178.
KarnuSek 42,
Katinec 37.
Ke
daná 116. ^H
Karpač Rí,
Katka 36.
Ke
ilava ^H
K.-irpn-s 4.H.
KatolickJ 134,
Ko
ha 70. ^H
KarpnS 43.
KarpíSek'43.
KatouB 127.
Kátra 61.
Ke
har !m. ^H
Ke
ka 163. ^H
KárskJ 144.
Katran 47,
Ke
kliček 85. ^H
Karta 163.
Katrmižka 47.
Ke
H
Kartók 123.
KauckJ 149,
Ke
la ^B
Karvan 113.
Kaadeler 47,
Ke
mař 98, ^H
Karvftrek 117.
Kaiidl 18. 47,
Ke
r H
Karvát 94,
Kaudlfk 18.
Ke
val 105. ^H
Kari 42.
Kaiilich 158,
Ke
zlar ^m
Karyi-li 42.
KautskJ 149.
Ke
(a. ^H
Katiil.er 43.
Káva 70
KeleS 51. ^m
Kafízek 156.
Kavai 104.
Kelhart 18. ^M
Kasa 70.
Kavala 109.
Keliá 51, ^H
Kasalirek 170.
Kavalár 112,
KempDý 150, .^^^^M
Kasal 104.
Kavale 109,
Keoda ^^^^H
Kasalický 137.
Kavalec 110.
^^^^H
Kasalik 111.
Kaválek 110.
^^^^H
Kasalovský 144.
Kavalir 127.
^^^^H
Kaaalý 110.
Kavan 113.
^^^^H
Kasán 113,
Kaváiiek 117,
^^^^H
Kaaanda 119.
Kavas 91,
^^^^^^H
Kasandr 119.
Kavčtk 169,
^^^^H
Kerka 36.
KerUckí 136.
Keroua 18.
KerouS 37.
KefikovskJ 137.
KeFka 43.
Keřkenc 43.
Keřkovský 137.
Kerlík 43.
KestranskJ 137.
Kestránek 146.
KestfanskJ 137
Khodl 23.
Kilián 36.
KKlias 36.
Kiliáa 86.
Kínskj 143.
Kirpal 43.
Klabftč 84.
Klabafka 164.
Klaban 113.
Klabazna 117.
Klabazňa 117.
Kláber 117.
Klabík 81.
Klaboch 87.
Klabouch 87.
Klabusaj 132.
Klabzuba 50.
Klacák 83-
Klácel 104.
Kladna 116.
Klaíko 157.
Kladan 113,
Kladenský 137.
Kladiva 164.
Kladivo 164.
Kladívko líi4.
Kladní l.W.
Kladrubský 137.
Klahan 41.
Klamant S3.
Klamrt 178.
Kian 113.
Kláli 113.
Klaníce 163.
Klap 63.
Kiapač 84.
KlapaJ 132.
Klapák 146.
Klavúlek Ui).
Klapera 100.
Klajietek VI.
Klapka 16ó.
Klápštó 90.
Klapuch 87.
Klas Irifi.
Klasail 104.
Klásek 156.
Klasna 54.
Klasný .^4,
Klaška 179.
KlSšterek 152,
KlSSterskJ 149.
Klatovský 137.
Klavan 42.
Klavik 41.
Klavoz ITl.
Klavrza 171.
Klazan 41.
Klazar 177.
Klec 162.
Klcrák 53.
Klefan 53.
Kleranda 53.
Klerandr 63.
Kleránek 63.
KleraiiBký 1.S7.
Kieřák 83.
Klefal 104.
KlcřatKký 137.
Klcčuk 76.
Klcfka 79,
KleOkovský 137.
Klcjzar 177.
Klem 23.
Klembora 100.
Klemek 23.
Klciiieii 23,
Klement 23.
Klemento 23,
Kkínipart 101,
Klempera lOc
Klemperer 100,
Klempíř 123,
Klempiá 123,
Klempora 100.
Klenisa £3,
Klema 23.
Klenka Id.
Kleiiora 100,
KleiKivef 147,
Klení-vský 137,
Kleňhn 86,
Klepae 84,
Klepiieok 86,
Klepal 104.
Klepetiíf- 161.
Klepétko 161,
Klepl ia3.
Kleprlík 157,
KlepS 89.
Klepurh 87.
KlcH 63,
Klesá 70,
Kleveta 61.
Kleznar 118.
Klicman 129.
Klicpera 171.
Klie lUl,
Klíček 161.
Klička 164.
KlíCník 126,
Klih 164-
Klicb IM.
Klik 44,
Klika KU.
Klikar 44.
Klikorka 44,
Klikoa 44,
Klím 23.
Klima 23, 70.
Kliiiiakov.sk í 144.
KliiDilnek 23.
Klimck 23.
Klimenda 23.
Kliment 23.
Klimenta 23.
KtimeS 23, 89,
Kliniifek 23.
Klitiúg 23,
Kliinsa 2.H,
KlimSa 23.
Klimt 23.
Klindera 97,
Klindrt 101.
Klin
i 100,
Klinka 70.
KliiikiiČGk 85.
Klinkera 10',
Klinkora 100.
KlinkoS 8!(,
Klinomaí! 170.
Klliiot. mři.
Klipa 70,
Klípec 85.
Klobás 167.
Klobása 167,
Klobout^ok 166.
Kloboučník 124,
Kloč 165.
KInf 63.
KlofáC 84,
Klofanda 119,
Klofát 94.
Klofec &^,
Klokan 113.
Klokočka 155.
Klokočník 124.
Kloiiilnek 146,
Klomiiiský 137.
Klos llMi,
Kloub 51,
Kloubci 51,
Kloubek 61.
^H
^B KlnuCek 129.
Knoflíček 16i>,
Kocmond 166.
^H Kloud »7.
Knol ie2.
Kocmoud 166.
^H Klouda 57.
Knotek 1tí2.
Kocononrek 156.
^H Kloudek 57.
KnSkal 101.
Kocorek 156,
^H Kloutvar 132.
Kftáva lól.
Kocour 156,
^H Kloutvar 122.
KíiouCek 7li.
Kocourek láU.
^H Klouza. 70.
Kftourek 7tí.
Kocum 156,
^m Klouzal 104.
Kobaa 91.
Kocftii 166.
^B Klouzar »8.
Kober 97.
Korura 16(5,
^H Klovrza 171.
Kobera 100,
KoCa 156.
^M Klozec 16B.
KobeS 89.
Koíandol 108.
^H Klubal 104.
Kobian U&.
Kofandrle 102,
^H Klubálek 110.
Kobik 81.
Koíár 1C3.
^B Klucký 137.
Koblaaa 1G7.
KoCárek 163,
^B KlueHk 14G.
Kobier 123.
KoSárnik 124.
^B Kluee 129.
Koblic 157,
KoCer 126,
^B Klučina 129.
Kobliha 166.
KoCÍ 126,
^B Klub (13.
KobliPh 166.
KoeiCka 156.
^B Kluba TO.
Koblinský 137.
Koeik 126.
^B Kluch 63.
Kobliska 166.
KoCina 166.
^B Khik 129.
KobliSka IBB,
KoCíf 120,
^B Klukera I2fl-
Kobližka 166.
KoSiS 126.
^B KlumeS 89.
Kobližek 106.
KoCka 166.
^B Klumpaj- 96.
KoblovskJ 144.
KoCovakí 138.
^B Klumpan Hlt.
Kobola lOfl.
Kořubej 48*
^B KlŮna 162.
íoboa 165.
KoCvar 1G7,
^B Klus 63.
Koboail 104,
KoSvara 107.
^B Kluí^íieek Sá.
Kobr 97.
Kočvera 167.
^B Klusák 83-
Kobře 84.
Kodádek 97.
^B Kluson 115.
Kobrle 102.
Kodar ÍW.
^B Kluz <;3.
Kobrzek 78,
Kodat 94,
^M Klvaňa 11^.
Kobsa 92,
Kodejs 89,
^H KiDcoík vat.
Kobainka lia
Kodejaka 92.
^B Knioii lói:.
Knbfiic 21.
Kodera HW.
^H Kiuetii<\-k 15(1.
Kobus 91,
Koděra 100.
^B Kment liu;.
Kobylák 123.
KodeS 8!t.
^B Kmeť 129.
Kobyláí 123,
Kodet 95.
^B Kiafnek IňC.
KohylinakJ 138.
Kodieek 27.
^B Kmodras 130.
Kobylka 157.
Kddl 23.
^B Kmoch 130.
Kobza 9<. 166.
Kodola 109,
^m Kmnnííek IJT.
Kobzík 93.
Kodon 114,
^M Kmrigck 130.
Kohzina 165,
Kodousek 92,
^1 Knfk^ck 7li.
Kof 48, 156.
Kodrle 102,
^m Knákal 104.
Kocáb 165,
Kodjilek 97,
^B Knavačka Iii4.
Ko(!ábek 16Ó,
Kodyin 27,
^B Knebort 178.
Kocal 156.
Kodýiiek 27,
^B KDSnickj Vm.
Kooan 156,
Kodyfi 89.
■ KdSz 128,
Kocaoda IGl.
K»i!«tek 97, ^^
^B KqSzů 128.
Kocandol 108,
Koďoua ^^^^H
^B KDéíek 128
Kocandrle 109.
Koďousek 92. ^^^^^B
^B Knežinek 128.
Kociaek 156,
Kofent ^^^^H
^B Kn62«ur 128.
Kocdolda 112,
Kofcr ^^^^H
^B Kněfiourek 128,
Koček 156.
Kofr ^^^^H
^B Kniha 163.
Kocián 14, lft6.
Kofránck 5U, ^^^^H
^m Knfna 147.
Koclk 156.
Kofron 60. ^^^^H
■ Knit 17H.
Kocín 166.
Kori'o]ii| 60, ^^^^^B
^B Knižák 128.
Kocina 156,
Kofn>fi 50, ^^^^^B
^B Kníže 127.
Kncman 48,
Koháf 156. ^^^^^B
^B Knižek 128.
Kocmats 48.
^^^^H
^■^ Kn12ka in:t.
Kot-mich 48.
KuhUk ^^^^H
Kohel 156.
KohlWek 150.
Kohlik 166.
KobouBek lód'
Kohout 169.
Kohoutek 159.
Koch U.
Kuchán na.
KoHiái.ťk 117.
KochanskJ 138.
Kochlík 48.
Kochta 70.
Kochválek 171.
Kujan 113.
Kojava 131.
KfijeckJ 138.
Kojeva 121.
Kojevák 146.
Kokea 89.
Kokora lOO.
KokoSka 90.
Kí,kr.Ja 102,
Kokrháfi 84.
Kokrt 101.
Koksa 92.
KokS 89.
KokSal 104.
Kokta 70.
Koktán Iia.
Koktánek 117.
Kokwví 121.
Kolaci 167.
Koláč Hi6.
KoláCek 166.
Koláčný 124.
Kolafa 41.
Koland 27.
Kolanda 27
XolSr 124.
Kfiiarek 124.
Kolárský 126.
KolST 124,
K-.lafik 124.
KoláS 27.
Kolbalia 173.
Kolbóhka 173.
KolhaC 84.
Kolbava 121.
Kolčava 167.
Kolda 27.
Koklinskí 138.
KoldoTskí 144.
Kolébka 162.
KoleCek 103.
KolcíkíU- l-'4.
Kolečko lfi3.
Kolek 163.
Kolenat j 53.
Ko1en»ký 138.
Koles 89,
Konihiik 124,
KoleSan 145,
Komisar 126.
KoleSka 163.
KonioniCek 157.
KoloSovský 138.
Kuniorád 130.
Kolianiir 156.
Koinonnis 91.
Koliha 70,
Koiiipít 178.
Kolihaha 173.
Koniprd 175.
KoliC 84.
Komprda 175.
Kolířck 162,
Konirs 91.
KnliSkár 124,
Kouirsek 92,
Kojihii 160.
Komrska 92.
Kolik 162.
Comůrck 126.
KolimáS 124.
ionifirka 161.
Kolhi 148.
Komziik m.
Kolínek 63.
KomSák 128,
Kolínka 63.
Ki-Jiáj- lj>6.
Kolínko 53.
Koiiárck VA).
KoUnaký 138.
K..n/nnv--kí 138
Kolísek 711, 163,
Kona.i 157.
Ktilisk(. 163.
KoTiiís 23,
K.illátí.r 128.
■ Koriaa 89.
Kohiiiíň 124,
1 KoTiáS 23.
Koliiiiíítr 124,
KonSel 127.
Kolnoda 53.
■ Konřela 127.
Koloc 64.
Koníenál 152.
Koloíck 76.
KonCický 138.
Kolofik 4],
KonCinský 138.
Kolomaz 163.
Kondejfiek 70.
Kolomazník 124.
i Kondelík 47.
Kolorení- Hií.
Kondr 47.
KoloSek 157.
Kniidra 47.
Kolonrh 41.
Kondrac 148.
Kolfiuňek 157.
Koiidrns 47.
Kolovocký 137.
KondriU 23.
Kolovrat 162.
Koiidrátck 23.
Kolovrátek 162.
, Kondrhel 155.
KolOTrátník 124.
Kondrla 47.
Kolovský 138.
Kondrys 47.
Kolakí 138,
Konečník 151.
Kolta 27.
KoneCní 150.
Koluoh 41.
Konej I 108,
Kolva 41.
Koněrza 159.
Kolvek 41.
KonfitopskJ 138.
Kolven 42.
, K.mií 1.W,
Kolvich 41,
1 Koniíek 157.
Koniailina 157,
Kimipas 158.
Kninalik 111.
Konjpásek 158,
Kotiian 113.
Koníf 123.
Komárek 161.
KonopAč 159.
Komárovskf 138.
Konopaa 158.
Komata 94,
Kiiuojjáaok 158.
Kombener 117.
Konopík 169.
K..1JI1.H--1V 101.
KonopiakJ 138.
K I.r.i,.< lOl.
KonopiSský 138.
Komeila 'Xi.
Konoraa 159.
Koniciola 119,
Konorza 159.
KonicStik 90,
1 Koni-il.l 23.
K.iniet ».'i.
KonSťl 120.
Kcniinok 102.
K.milpek i:i!l.
Kominířek 124.
. Kunúpka 15a.
— S18 —
^"M
KonvaliTin 15ri,
Korbut 94,
KoFistka 79. ^H
K(.liv;ilinka ir.5.
KurCiik 83.
Kořizck 156. ^H
Korivica l(i2.
KorCek 167.
Kořizko 1.50. ^H
Kriiivirkn 1(52.
KorřiAii 115.
Kos 158. ^H
Koiiiik 12H.
Knrda 54.
KoíiáCek 132. ^H
K»iv.im 123,
KordňC 64.
KoHák 122. ^H
Koňas 157.
Kurdaa 54,
Kosál 158. ^H
KoňovakJ lU,
Kordela 54.
Kosan 158. ^H
Kopa 1B7,
Kordik lfí3.
Koaar 124. ^H
Kopáe 1G4.
Kord! na Itíó.
Kosař 124. ^H
Knpáíek 164.
Kordovsk? 144.
KoseCek 158. ^H
Kopaeka 125.
Kordula 36.
Kosejk 8*, 158. ^M
Kopal 104.
Kordule 36, 165.
Kosik 158. ^M
Kopalík ni.
Korecr 167.
Koaina 160. ^M
Kť^píiniiin 154.
Korerkí 1.18.
Kosínka 160. ^M
Kiipoi- 15.1.
K-v^Mí ir,7.
Koskar 124. ^H
Kopockř 149.
Ki.r«-lii 54.
KoskuUa 21. 49. ^M
KoiKTiií 150.
Kfii'cif(!k lli7.
Kosmilk 48. ^M
Kop:>0.'k 15.1.
K"re
1 54.
Kosnian 48. ^M
Kí.puCiiJ i,m
Korci
niíl 97.
Kosmata 48. ^M
Kfipejsek !)í
Kure
s 54.
Kosolmd in. ^H
Kia-i'.-jsl;a 92
K„re
z 54.
Kosovcr 147. ^H
Kopi.-,it.k.. 158,
Koře
zl 54.
Knsprd 179. ^H
Kopcjziia 117.
Koře
54.
Kosprt 179. ^H
Kopener IM.
Korenda 9íi.
Koijta 46. ^H
Kí-pemický 138,
KoreS 54.
Kostá^ 46. ^M
KcpU- Hi4.
Korliciň 115.
Kostečky 138, ^M
K.>pií 84.
Korint. 14H,
Koř^tc^ka 163. ^H
Koiijčkít l(i4
Korku 54,
Kostekik 151. ^1
Ki>pi.lLnjskí r^
K..r..j<.iiT, (;<;.
Kostderk^ 1:18- ^M
K.,pliia 151.
Kiirojuii.lii 7;V
Koatelka 46. 152. ^M
Kiipis Hl,
Komalík n.
KosUtník 128. ^M
K'ipista Ifl3.
Kornel 23.
Ko»t.eIní 150. ^H
KopiĚlĚ 164.
Kornout 163.
Koaterka 4C. ^H
Ko].ksn 127.
Korodaj 54.
KrstSnoo 46. ^H
K..i.knti 127.
Korotva 168.
Kostíha 46. ^H
Kr.pkúí- 127.
KorotTiCka 159,
Koatik 46. ^H
Kr.plil; lil.
Koroua 54.
KostUek 46, ^H
Kopr 1,1(1.
Korsika 148.
Kostinec 46. ^H
Kopniii-ký 138,
Kortan 119.
Kostinek 46. ^H
Kopřiva 155.
Kortus 91,
Kostinka 46. ^H
Kopsa 92.
Kortuě 89.
Koetíf 164. ^H
Knpský U9,
Korý 54.
Kostka 163. ^M
Knpe Sil
Koryna 54.
Kostkan 124. ^M
Kopt. im.
Koryntii 95,
Kost an 46. ^H
Kopt.a 7U
Korytu ii;2.
Kost ivj 46. ^H
Koptí k SI.
KoryUoskí i:-i4.
KořjtofHl 166. ^H
Kopliš 89.
Korytovskí i;iB.
Kost.ohrrz 171, ^H
KopuletJ 172.
Korvin 178.
KoBtoinlatskj 138. ^H
Kopza 93.
Korálek 167.
Kostra 46. ^M
Koráb 54,
Kořalka 167.
Kostrba 46. ^M
Koral 54.
Kořau 156-
Kostrbatý 46. ^H
Korňl 165.
Kořánek 156.
Kostrouch 46. ^^H
Korálek 165.
Korenáíek 16.1,
Kostroun 46- ^^H
Koranda 64,
Korenář |->4.
KostMca 46. ^^M
Kcirava 54.
Kořenský 138.
Ko.sťan 46. ^^H
Knrl,el 1i;:-i.
Koření 54.
Kog ^^^^H
KoL-licLiř 124,
Korik 81.
Koňa ^^^^^M
Korl.i-Iiiiíi ir,3.
Kořil 104,
Kogiík 124, 14<^^^^^H
Korliil..^kí 144.
Kořínek 156.
145, Ifi^^^^^H
KoSar 124.
Kofiara 161.
Koéaf 12i.
Košat 94.
KcSata 94.
KoSátecký 138.
Kosatka 54.
KoSatíkJ 138.
KoSatJ 54.
Ko5e 10.
KoSek 7fi.
KoSela Itíá.
KoSorák 128.
KoSiSek 162.
KoSík 162.
KoSin Ita.
KoSina 162.
KoĚinář 124.
KoSka 79.
Kf>gnar 124.
KíiSnař 124.
Ko&ner 124.
KoSta 70.
KoStěner 40.
KoStílek 16tí.
KoStir 124.
Koštyl 161.
KoSták 124.
KoSťál 156.
KoŘŮllek 156.
K(«ul 1G5.
Kngula 165.
KofiuliC 166.
KnSut 157,
Kí) 5 válec 44.
Koř van ec 44.
KoSvic 14a
Kot 20, 156.
Kntáb 16í).
Kotaeka 162.
Kotal W4.
Kotala 109.
Kotalík 111.
Kotan 20, 113.
Kotapis 171.
Kotas 91.
KotAsek 91.
Kotaš 20, 89,
Kotaěka 162.
Kotek 20, 166.
Koten 20, 113.
Kotenský 138.
Kotera 100.
KoteS 20.
Kote 156.
Kotěra 100, 156.
Kotěaovec 146.
Kotik 20, 156.
Kotina 20, 116.
Kotíaek 15tí.
Kotinnkí 138.
Kotisa 156.
Kotie 20, 89.
Kotlaba -IT.
Kotlák 146.
Knllan U5.
Kotlaiul 145.
Kotlá
145.
Kotli-iř 124.
Kotlafik 124.
Kotler 124.
Kot las 163.
Kfitlieek 163.
Kntlik 163.
Kotlin 145.
Kotlina 153,
KotTnel 171.
Kotnaiier 147.
Kotiier lia
KotiH.iii- 147.
Kottiia 1")6,
Kotnuťi 163.
Kotoiifok l(i3.
Kotoul 163.
Kotoiin 115.
KotonS 89.
KotriuŘtk 156.
KotoviP m, 148.
Kotra1>a 47.
KotraS 47.
Kíitrha 47.
KotrliáC 47.
Ki>tťl.j'iřek 47
Kotrbatý 47.
Kotrlioler 47.
Kot re 47,
KotrPi^k 47,
Kotvch 47.
KotiTlia 47,
Kotrlik 102.
Kotrr
- 117.
KotroiiS 47.
KotrS 47.
KotriiWik 47,
Kotula UK), 156.
Kotiilin-ký 138.
Kotvil I66:
Kotval 192.
Kotvald 112,
Kotvejs 91.
KotviCka 165,
Kotyk 156.
Kotyn 156,
Kolínek 117, 156.
Kotys 91.
Kotyň 20.
Koty;
L 145.
Kntý.^ka 90. 162.
Kotyna 156.
iíotálko íM.
Koťan 156.
Kouba 21.
Koubal 21.
Koubek 21.
Koube 21.
nciiibiCek 21.
Koui.ik 21.
Kouble 21.
Koubovcn 21,
Koiibus 91.
Kotifla 47.
K{.udela 47.
KoTiciele 47.
Kow.lellk 47.
Koudelka 47.
Koudovský 144.
Koudr 47.
KoudrnSk 47.
Koudrnjll 47.
Koudíi 47.
Koukal 104.
Koukl 103.
Kouklik 111.
Kouklin 116.
Koukol 155.
Koukola 155.
Koukolifek 155.
Kou kolik 166.
Koula 70.
Koulích 158.
I Koun 24.
' Kounif 24,
I Kouuii-k? 138.
! KounovskJ 13P,
Koupá 70.
Koupek 76.
Koupeuf 117.
Koupil 104.
KoujiJ 59,
, Kouř 153.
Koura 70.
i KouiTk 76.
I KouNk 81.
; Koufil 104.
K(nirili.'k 110,
Kouřim 119.
Kour-iiuskí 138,
Kousal 104.
Kousek 167.
KouSa 70.
KouSka 79.
Kout 162.
Kouta 152.
! Kouteí-kJ U9.
I Koutek 1C2.
Koutíiik 151,
Koutu? íňO.
, Kout ski 149.
! Kounal 1111.
I Kováč 124.
Koval 124.
1 Kožnar 124,
KráiuskJ 149.
KovalCik 124.
1 Kožňar 124.
Kramulín 116.
Kovalda 112.
i Kožueníčck 124.
Kranda 63.
Koválek 124.
! KořuSník 124.
KranikovPkí 144
Kovalskf 144.
Krabák 83.
Krrtpek 7(1.
Kovan 113.
KralJát 94.
Krapítek 1(17.
Kovanria tl9.
Krahen 85.
Krapka 167.
Kovaiiec 117
Kraljíeka 162.
Kras 40.
Ko vánic 148.
Kracek 43.
Krása 40.
Kovárna 1«1.
Krarik 43.
Krásek 40.
Kovář 124.
KráCa 70,
Kraíika 40.
KováfiC 28.
KriíCelik 111.
Krasnieký 138.
KoíářWek 34.
Kraíniar 124,
Krásný 40.
Kov rt Fík Í4.
; Kraemera 124.
Ki-at«jl 43.
Kovfiruviť 128.
Kraliulei- 15H.
Kratina 43.
Knvárnvič 12H.
1 Kralmlik 15H.
Kratka 43.
Koviza 73.
Kra
:r2.
Krátkoniký 51.
Kovrzek 78.
Kra
ák lól.
Krátký 43.
Kdvrzka 80.
. Km
an 131.
Krato.-li 43.
Koza 1Ď7.
Kra
nmir 131.
Kratoihvil 170.
KozúĚt-k 123,
Kra
ánck 131.
Kratoclivilp 170.
Kozák 123.
Kra
í 124.
Ki-atoSka ÁA.
Kozan 123.
Kra'
■'a 124.
Ki-ntoSnvský 138.
Kozánek 123.
Kra
Sek 1G6.
Kratoch 43.
Koziírek 123.
Kra
ic IGIi,
KravSk 123.
Kozdera 170.
Kra
íček im
Kravka 157.
Kozderka 170.
Kra
iiia 163.
Krb 42.
Kozel 157.
Kra
nik 161.
Krbal 43.
Kozelek 157.
Kra
ný 15(>.
Krbálek 43.
Kozelka 157.
, Kra
Hký 14!1.
Krbata 43.
Kozclský 138.
■ Kra
keS 81)
Krbce 43,
Kfizina 157.
, Krfikoia 100.
Krbceek 43.
Kozla nský 138.
Krakovský 138
Krbik 43.
Kozlcr 123.
Král 127.
Kibla 43.
Kozlík 157.
Kraltí.- 127.
Krblirh 43.
Kozlovský 138.
Králek 127.
Krcal 43.
Koznia 23.
Králenep 128.
Krrík 43.
Koziiiák 23.
Krrtlííek 157.
Kře 150.
Kozmúnek 23.
1 Králík 127, 157.
Krča 44.
Kozohorský 138.
Královec 147.
Krčal 44.
Kozííjed 171.
. Královifi 128.
Krčan 44.
Kozura 157.
■ Královský 127.
KrCek 44.
Kožan 54.
' Kralu)) 148
Krfik 44.
KožanJ 54.
Kramář 124.
Krřil 44.
Kožila 54.
Kramar-ík 121.
Krčka rt.
Kož<l<>íi .'>4.
Krainata 53.
lúřma 1.-.3, 1«1.
Kožc 167.
1 Kranior 124.
KrOmar 124.
Kožehulia 4H-
i Kratueriii': 177.
Krímár 124.
Koieloiižek 124,
1 KranieS 53.
KrCmafik 124.
Koželský 138.
! Kramcha 53.
KrCmérj- 124,
Koželuh 124.
■ Krami ba.
Krřňák 51.
Koželuha 124,
Kramolin IIG.
Krecar 177.
KožcluiskJ 125.
KramoliS 89.
Krečman 124.
Kožení H-
Kraiiiosil 53.
Kreeraer 124.
Kožcánik 124.
, Kraniota 53.
Kredba 43.
KožcSnifck 124.
Kraiíipera 100.
Krchan 113.
Kožii'h l(i5.
1 Kraiinila KW.
Krchoii 114.
Kožik I.-.7.
Krampol 108.
Kreili 42.
KožíSek Ifir.,
Kraiiipola IDSi.
Krc\c KA.
Krejcar 168.
Kožtiiin 23.
Kra
iisa 53.
— 221 —
Krejcárek 168.
Krejč 124.
Krejča 124.
Krejčí 124.
Krejčík 124.
Krejčíř 124. *
Krejčifík 124.
Krejčovský 125.
Krejm 53.
Krejml 53.
Krejní 150.
Krejny 150.
Krejs 43.
Krejsa 43.
Krejsek 43.
Krejsky 149.
Krejza 43.
Krejzar 43.
Krejzek 43.
Krekule 8*, 109.
Kréma 53.
Kreman 53.
Kremina 53.
Kreml 53.
Krerala 53.
Kremláček 53.
Kremlát 53.
Kremlátko 53.
Kremlička 53.
Kremlík 53.
Kremsa 53.
Kremža 53.
Krenčík 43.
Kreník 81.
Křes 64.
Kresa 70.
Křesl 103.
Kresta 95.
Kretší 43.
Krev 167.
Krevlík 155.
Krhounek 49.
Krch 42.
Krcha 42.
Krchan 43.
Krchka 43.
Krchňák 51.
Krchoň 43.
Kribus 43.
Krikule lOÍ).
Kristián 23.
Krkavec 159.
Krkonoška 146.
Krkoška 51.
Krlín 42.
Krmaš 89.
Krmenčík 117.
Krnka 43.
Krnanský 138.
KrĎoul 43.
Krňout 43.
Krob 64.
Kročák 83.
Kroť 178.
Krofta 70.
Kroha 177.
Kroch 43.
Kroj 64.
Kroj sta 93.
Kronka 70.
Kropáč 16.3.
Kropáček 163.
Kropek 76.
Kropil 104.
KropS 89.
Krosnář 124.
Krotil 104.
Krotký 57.
Krouhá 70.
Kroul 64.
Kroulich 87.
Kroulík 81.
Kroupa 166.
Kroupka 166.
Kroutil 104.
Krouský 138.
Krouza 177.
Kroužecký 138.
Kroužek 165.
Kroužil 105.
Kroužilka 111.
Kroužka 165.
Krpal 43.
Krpálek 43.
Krpan 43.
Krpata 43.
Krpeček 43.
Krpen 43.
Krs 43.
Krsek 43.
Krsín 43.
Krš 43.
Krsek 43.
Kršík 43.
Krška 43.
Kršňa 51.
Kršňák .')!.
Krtek 43, 156.
Krtička 43. 156.
Křtil 43.
Krtina 43.
Krtouš 43.
Krucký 138.
Krůček 76.
Krůček 53.
Kruf 178.
Kruch 54.
Kruchyna 54.
Kruhch 87.
Krulík 81.
Kruliš 89.
Kruralík 81.
Krumlovský 138.
Krumpíjlec 178.
Kruntorád 172.
Křupa 166.
Krupař 124.
Krupička 166.
Krupinský 138.
Krupka 166.
Krupský 138.
Krušil 105.
Krušina 54.
Kruška 166.
Krušvic 148.
Krůta 159.
Kru ták 57.
K rutina 57.
Krutr 57.
Krutý 57.
Kruťa 57.
Kruťák 57.
Kruzský 138.
Kružik 81.
Kryf 158.
Krychle 163.
Kryl 105.
Krys 43.
Krysan 43.
Krýsek 4'.
Krýsl (i.
Krysmánck 43.
Krysta 23.
Kry sten 23.
Krystlík 23.
Krystýnek 37.
Krys 161.
Kryška 161.
Kry špín 36.
Kryšta 23.
Kryštof 23.
Kryštofovič 23.
Kryštoufek 23.
Kryštůfek 23.
Kryt 95.
Krytinář 124.
Krýz 43.
Krýzan 43.
Krýzl 43.
Křyž d. 23.
Krákal 105.
Křamostl 53.
Křančil 105.
Křapáček 85.
Kfapka 79.
Křeč 43.
Křečan 145.
Křeček 157.
Křehký 54.
Křehřiák 166.
^^H
mp
^H
Křolina 148.
Kfivůntk 44
KnbÍM.ii 21.
Křelovec 147,
Křiví 44.
Ku ber 21.
Křemeček 154.
Křiž 28.
Kulwra 21.
Křeme! 164.
Křižaia 1B7.
Kubemát 12(1.
Křemen li4.
Křižan 23.
KubeS 21.
Křemenáe lofí.
Ktižánek 13,
KubeSka 21.
Křemenák IĎli.
Kfižanovskí I3K.
Kubian 14, 21.
Křemenec 164.
Křižaň 23.
Kubiaa 21.
Křen 156.
Křížek 23.
Kubiílaek 21.
Křennr 12;),
Kfiženefký 13«-
Knliic 21,
Kfenok laG.
Kfížik 23-
Knbire 21.
Kroiiůk 43, 1511,
Křížkovskí 138.
KnlňČ 21.
Kfeiiinskj' IHK
KřížuvKkí 138.
KubíCe 21.
Křcjifik Kl.
Krnjoul 53.
Kubíček 21.
Křťjjek 41,
Krováfek 151.
Kubíčka 21.
Kffsiel IňH.
Křovák 151.
Kubik 21.
Kfi.'t«l;i iňy.
Křovina 154.
Kubín 21,
Kccpulkii lóH,
Křtěn 23.
Kubina 21.
Křoinuík)' 13a,
Kftěn 23.
Kubfnek 21.
KfepSik 41.
Krtin 23,
KubinskJ 144.
Kfc-sa.ll.. SI7.
[fujika 79.
Kulíís 21.
Kf,.>s,i|t-k IlU.
isan'la lu.
Kubíaka 21.
Kfesma 1111.
Kšand r 10.
Kubista 21,
KreaiiiHkf 138,
KSácIn Itfi,
KubíS 21.
Křesťan 133.
Káan^la 104.
Kubista 21,
Křeí 04,
K6ír 178.
KubíStek 21.
KřeSák 146.
Kulja 21.
Kubízna 21.
KřeSina 116.
KubaC 21,
Kubizfták 2].
Křibskí 138,
Kul.áC 21.
Kubižnák 21.
KrlCek 43.
KubáCek 21,
Kubka 21.
Kriřenskí 138.
Kubák 21.
Kubla 70.
Ki-n-ka 7!l.
Kuhal 21.
Kubu VÍC 21.
Křhilo HUi.
Kubala 21.
Kubovskí 141-
Kf.kiUT. 121.
Kubálek 21.
Kuboví 21.
Kfikla.li 113,
Kubalik 21.
Kubr 21. 1S3.
Křiklaví 121.
Knban 21.
Kubrnát 126.
Ktiklotin 115.
Kubánek 21.
Kuiirt 21.
KrineckJ 138,
Kuliafi 31-
Kubry<-ht 21.
Krinsky 138-
Kubáa 21-
Kul)g 21.
KHsa "ti.
Knljar 21.
Knbgjk 21.
KHstal 15!).
Kubara 21.
Kubťi 21.
Kři^trk 13Í.
Knbart 21-
Kucaba 47.
KřiŘfal ].%4.
Kiibaa 21.
KuCa 47.
Kt-iátnii -iS.
Kubasa 21.
KuCej 47.
Kiišt.-k 132.
Kubásek 21,
KuCer 48.
Hfi.^lĚ 132,
Kubaata 21.
Kučera 48.
KFitt'k 132.
Kuhag 21-
Kučík 48.
Křiva 44.
Kubáa 21-
KuCina 48,
KřiváCek 41.
Kubasta 21-
Kučírek 48.
Kfivan 15LI
Knbát 21
Kučíika 48,
Křivaneo 16a.
Kubáta 21,
Kučiva 47.
Křivánek 169.
Kubatka 21.
Kučka 48.
Kriv.i;i (!1,
Kubec 21.
KučU 48.
Křivka 159.
KubeCek 21.
Kuda 47.
KFiv.hlav 411.
Kvibečka 21
Kudas 47.
KPivohl:iv.;k 46.
Kubek 21.
Kudei 47.
Křivtihliivý 40,
Kubela 21.
Kudel 47.
Křivou 44-
Kubelík 21.
Kudclka 47.
Khvonuaka 15"J.
Knbelka 21.
Kudera 4V.
Kr-ivský 138.
Kuběn 21.
ui5j 47.
Kndivcjs 47.
Kudla 163.
KiidlaS 47.
KiidliiCek 47.
Kudlák 47.
Kudlásek 47.
Kudlat 47.
KudliC 47.
Kudlich 47.
Kudlík 47.
Kudr 47.
KiidriS 47.
Kudrle 47.
Kudrlířek 47.
Kutirliřka 47.
Kudma 47
Kudrnáč 47.
Kudrnka 47.
KudrnovskJ 144.
Kudrych 47.
Kudržal 47.
Kudjn 47.
Kuch 64.
Kuphaf 12íí.
KuťhaHk 126,
Kuchařovic 128.
Kuch^da 122.
Kuchta 26,
Kurhtiček 12(>.
Kuchválek 171,
Kufhyňa llil.
Kuchyňka 161.
Kujal 106.
Kujan 113.
Kuk 49.
Kuká 70.
Kukač 84.
Kuka«ka 158.
Kukal 105.
Kukaň 4a, 113.
Kukafi 49, 114.
Kukava 121.
Kukelka 166.
Kukta 166.
Kuklifh 87.
Kuklik 162.
KukliS 89.
Kukol l&Ď.
Kukral 102.
Kilknll.- llJ->.
Xllks 4Í.
KukiR'k;i liiř*.
Kukula los.
Kula 46.
Kula 70,
Kulanda 27, 4U.
Ku!a.s 46.
Kulatka 46,
Kulat? 46.
Kulavík 63.
Kulda 27,
Kuperký 125,
Kiildie 27,
Kuiiefek 124.
Kule 1C3,
Kupifka 164,
Kulhán 63,
Kiipilik 111,
Kulhánek 53,
Kupka 164,
Kulhavik 53.
Kupsa 92.
Kulhaví 53.
Kupský 149,
Knlif 84.
KupSovský 144
Kulífek 160.
Kur 159,
Kulií^ka 163,
Kůra l.-)6.
Kuliha 160.
Kuráíek 41,
Kulifli 168,
Kiiranda 119,
Kulik 27. iro.
Kiii-áž 62,
Kulif 46.
Kunla !)6.
Kulia 4tí.
Kurec 159.
KuliSiíu 46.
Kůrek 159,
KulíSck 46, 158,
KuieS 89.
Kulka 165.
Kiirfil-t 127.
KnlouSck 46,
Kiirka 166.
Kul.,vnny 117.
Kiirujiata 159.
KulStnink 178.
Kiirsa 92,
Kuiii 64,
Kurs 89.
Kuii]h;ílck 161.
Kurtka l&->.
Kiujihar i)8.
Kuryl 127,
Kiuiiliora 100.
Kurír 127,
Kiuiihnb 10!),
Kuř 64,
Kiitiit>á[i VM).
Kuřák 83,
Kunipera 100,
Kurálko 159.
Kunipoat 162.
Kuře i:.9.
KuruSt 178,
Kur-Jl 104.
KiuuSta 177,
KufJna 116,
KiuiiSlát 148,
Kufka 79,
Kun 24,
Kn.s 51. 167,
Kuna 24. 157,
Kusal 105,
KunrtOek 24,
Kusalii 109,
Kunar 24.
Ku.san 51.
KnnáSi-k 24.
Kusiák 51.
Kutiiit 24,
Kusik 61.
Kun.' 24.
KŮííina 160.
Kuncek 24.
Kuwkan 51.
KiinCa 24.
Kuscvskí 144.
Kunfnr 147.
Kiist 155.
Kutiříf 165.
Ktistek 155.
Kundr;ít 23.
Kůstka 167,
Kuneň 24,
Kustoá 12tí.
Knník 24.
KusJ 51.
Kunia 24.
KuSal 105.
Kinika 70,
KuSiíka 165.
KiiiiKkí 138,
KuSka 79.
KunHta.r 177.
Kut 64,
KuTistovnJ -■i7.
Kuta 7|].
Kunatát 148,
Kutaf 84,
KunStátskJ 138,
Kutilk 83,
Kiuit.drád 172,
Kutal 105.
Kuntiád 172.
íutan 113.
Kiifiar 24.
Kutojs 91.
Kuňka 160.
íutfík 76.
Kui)fa 124.
Kiitei IIW.
Kupfík 124,
íutera KiO.
Kupec 124,
Kuthan 163.
^
— 224 -
Kutirh «",
KvlfinwkJ i:«.
KytlLĚka 166.
Kutik 81.
Kvíd 36
Kytlieko 16Ů,
Kutil 106.
Kvidene 117,
Kyllinka 166.
Kutilek 110,
Kvídera 97.
Kytyra 48.
Kutina 116.
Kvích 87.
Kytýr 124.
Kutifi 89,
Kvintus 178,
KJval 105,
Kůtka ?».
Kvís fll.
KJvek 76.
Kutláaek 92.
Kvíaek 92.
Kyzivát 178,
Kutllk 111.
Kvítek 156.
Kyzlik 64.
Kutman 170.
Kvítko 156,
Kyzour 84.
Kutnar 124.
Kviz 91,
KutnohorskJ VáS.
Kvlza 93.
Kutní "í.
Kvizda 96,
£..
Kutonln 11I>.
Kvízek 93.
Kutracch 17,
KviSek 93.
Láb 57.
KutHn 47.
Kvoch 87.
Jjibas 57.
Kuťák fis.
Kvokal 105.
I-aliaSta 57.
KuvSCek 76,
Kjbal 105.
Láliek 57.
Kuzebouch 171.
Kybikaa 91.
Labik 67.
Kuzibouch 171.
Kycera 48,
Lábler 67.
K«zma 23.
KyC 48.
Labohí 67.
KuKmán 23.
KyCka 48,
Labulí 67.
Kuztuány 23,
KydliSek 112,
Labonka 67.
KuamáJi 23,
Kýhaa 91.
Laboutka 160.
Kuznik 124.
Kíhoa 91,
Labskí 149.
Kflžek 1Ó7,
Ky 163.
Ky aa 163.
Labuda 57.
Kužel 11)2.
Laburda 57.
Ku2ela 162.
KyjáSek 163.
Labus 67.
Kuželka 1B».
Kyjovskí 138,
Labuť 160.
Kuželuvskí vm
Kykal 51.
Labuťa 160.
Kůžka 1Ó7.
Kykaa 51.
Labuťka 16U. ^
Kužma 2'ii.
Kyiar 52.
Lacek 24. ^M
Kvňe 84.
Kyli&ka 52.
Lacina 54. ^^M
KváCa 70.
Kylván 62.
Lád 24. ^H
Kvaíala 109.
Kymla 61.
Lada 24. ^M
KvilSek 76.
Kynera 177,
Ladecký 136- ^H
Kvadrát 178.
Kynkal 105.
Ládek 24, ^M
Kvam 119.
Kj-nský 143.
Ladislav ii4, 168. ^M
Kvan 113.
Kyntera 177.
Ladra 164. ^M
KVilaa 116
Kynych 178.
Lafant 119. ^H
Kvapar 98.
Kypsan 51.
Lafar 99. ^M
KvapU 105.
Kypta 51.
Lahoda 57. ^M
Kvarda 96.
Kýra 179.
Labudný 67. ^H
Kvasil lOÓ.
KJral 179.
Lahula 70. ^H
Kvasnic 166.
Kyrtóek 179.
Lahulík 81. ^H
Kvasnica 166.
Kyrián 179.
Lahúvoc 147. ^M
Kvasnieka 166,
Kysela 64,
Lahdlek 76. ^M
Kvasniiia 119.
Kyselák 54.
Lítbvička 162. ^M
Kvasňák 124.
Kyselka 166,
Lácha 24. ^M
Kvazda 96.
Kyselo mi.
Larheta 24. ^H
Kvéch 24,
Kyselý 54.
Lachont. 24. ^H
Květ 156.
Kysílka 16tí,
Lachuud 24. ^^^^^U
Kveten 168.
Kyska 166.
•^^^^^M
Kvetenský 138.
Kyslik 54.
Lajer ^^^^H
Květlík 111.
KySka 167.
^^^H
KvĚton 24.
KySperka 147.
^^^^H
Květoň 17, 24.
Kytín 4»,
^^^^H
Kvický 138,
Kytka 163.
,ak<>t ^^^H
Kviíala 109.
Kytler 124.
Lakout ^^^^^M
Kvííera 100.
KyUica 165.
Lakaa ^^^^H
^^^Ě
Lafcsar.57.
LáSek 24.
Leipold 24.
Lála 70.
LaSka 24.
Lcjs 158.
Lulek 76.
La5t.)vka 168.
í.cJRal 105.
Laluun 115.
LaStůvka 158.
Lejsek 158,
LaloiiSek 60.
LaSťoviCka 158.
Lejtera 177.
Lamač 84.
LaaCdvka 158.
Leitnant 127.
Lamáeek 85.
Látal 105,
Lékař 128.
Lámat 94.
Latinák 128.
LekeS 89.
Lambl 121.
Látka 79.
LekeSnJ 117.
Lambot 121.
Látka 166.
Leksa 10.
LameS 89.
LatuS 89.
Leksan 10.
Lamích 87.
Latyě 89.
Lelek 158.
Lamina 116.
Laťka 161,
Lelík 81,
Latnka 79.
Lan rent 38.
Leloiit !)4-
LamoS 89.
Laiirin 33.
Lemljerk 148.
Lampa 162.
Laurych 33.
Leiiioch 1«3.
Lampek 178.
Lavúfek 46.
Lemon 1.^5.
Lampert 36.
Laverký 149.
Lenard 25.
Lam plat 170.
Lavifka 162.
LeneCck 67.
Lámr 97.
Lazák 151,
Lenek 57.
Lana 165.
Lazar 36.
Lenek 57.
Lanák 161.
LazelmíCek 124.
Lenhart 25.
Lanc 57.
J./izi'Tiský 1-24.
Lenieek 57.
Lancuch 57.
hiizmka 161.
Leník 57.
Lané 57.
Lazna 151.
Lenk 57
Laniia 57.
Lázninkí 149,
.enka 36.
Landák 57.
Liizniíka 161.
Lenkvik 121.
Landovský U4.
T.iiy..,Jk 124.
Lenouh 57.
UndSperský 138.
Láznovský 149.
Lenrt 25.
Laniiyá 57.
Lazský 149.
Lepá 70.
Laně 157.
LiižíKK.k 146.
Lepaf 123.
UnkaC 57.
I,nživi)>.kí 38,
Lepařik 123.
Unkaa 57.
Lelicček 48.
Lepeška 90.
LankoCi 178.
Lobťila 155.
Lepie 84.
Lankus 57.
Leli.luĚka 1511,
LepióovskJ 144.
Lankýg 57.
Lccka 7!>, 165.
Lepká 79.
Lati<)Tskř 138.
,e5 KS.
LcpS 67.
Lánskí 138.
.«,1a5il 171.
Lepaa 67.
Lanžovský 138.
jedeckí 138.
Lepsí 57.
Laňák 151.
Ledee 148.
Lepšik 57.
Laftar 152.
Leden 168.
XíBák Ifil.
Aftka 157.
Ledina 153.
Leaina 154.
Lapáíek 85,
Ledinskí 149.
Lesk 62.
Lapák 83.
Leti-rina 167
Leska 165.
Upefi 89.
Ledvinka 167.
Leskot 93.
Lapka 79.
Legát 128.
Lesky 149.
Lapaieek 112.
Lehanka 162.
Lesnieký 125.
LarĚa 175.
Lehar 99.
LesníCek 126.
LaryS 83,
Lehedka 46.
Lesovský 120, 149
Lasák 83.
Lehejeek 46,
Leš 132.
Lasík 81.
LehkJ 40.
Ušák 161.
Lasika 82.
Uhnický 128.
LeSanovskí 138.
Láska 63.
Lechovei- 121.
LeĚek 132.
Lásko 02.
Lechnjř 177.
LeSetiťký 138.
Laskot 93.
Lehovec 147.
I^ík 132,
LasniCka 86.
Le Car 123,
USina 154.
Laiíus 91.
LeCek 163.
LeSka 132.
LáS 24.
Le řka (i2.
LeánovskJ 138.
LáSa 21.
Le dar 99.
Le6(.VMky 138.
LB.Uk 24.
Lehaiiec ItíG,
LeStina 154.
- 22fi -
^"W
Letecká IGO,
Lilii 103,
Liva lil
Utká. 160.
Lilii.i'kí 138.
Livanský 144,
l.t(,l 103,
Lii'hJ 57.
Livka 79,
Letňanskí 13H,
Likaveu 121.
Livura 100.
Irfitol 108,
Likora 100,
Livúun 115,
Letofinik 56.
LikovskJ 138
Lízal 105.
Letovakí 138.
Lilek 156.
Lízl 103.
Letvin 133.
Litu 160.
Liznar li8
.ev 156.
Limanovskí I3H.
Lizner 118.
LeváCek 51,
Liinbek 152.
Líian 145.
Levák 51,
Liiubiirskí 138.
LněníSek 165.
Levec 51.
Linijiouch 1B4.
.neniSka 165.
Levié 84.
Lín 100.
Lobkovic 148.
Levinaký 13H.
Linda 154.
LoliOBÍck? 138.
Levitech 51.
LiiiduSka lÓS.
Loh 155.
Levní«ck 57,
Línek ItíO.
Loliař 123,
Levnna IIC.
Linha 25.
Lolmia 120.
Levý 51,
Linhart 26.
Lohynskí 138.
Lesu 10.
Linka 100-
Loťhaf 152.
Ležák 83,
Lip 64.
Lochovskí 13«.
Ležal Ků.
Líím 154.
LiJÍda 44.
Ltmlol 44,
Li^ka 44.
Ležan 113.
Lipan 145.
Užatka 07,
LipanskJ 1H8.
Ležek 7(i.
Lipa.vwkiř 138.
Lojkásek 44.
Lhot 148.
Lipfik U'}.
Lokaj láfi.
Lhota 118.
Lipenakí 138.
Lokajlííek 126.
Lhotilk 14t>.
Lipina 154.
LokeS 8'J, 106
Lh.itnn 145-
Lipinskf 1'8,
Loktií^ 91.
Lhotkři 148,
Lipka 154.
Lokvenc 178.
l,hi>t«kj' i:-i8.
Lipúvskí 138.
Lom 64,
Lh.jťŇk 1411.
LipskJ 138.
LomíCek 85.
Lilial 11I.-1.
Lipe 24,
Lomin 116.
|jh;ilt 112.
LipiSanskř 138.
Loniina lUi.
J,i'i;ÍiiiHký 1;1H.
Lísal 105,
Lomnii-kJ 138.
Liipuk -24.
Lísan 113.
LomniOka 140,
Liiieiiwkí 138,
U-iBC 85,
Liimoz 55.
Liiiirký 13N,
LlBer 97.
Lonipek 178.
Libieefc 24.
Líska 165,
LojriBkJ 14!l.
Lil.ií-h 24,
Jskovec 147.
Lonck 55.
Libik 24,
,isiier 118.
Longin 36.
LoniČek 55.
LihiS 24,
,Í8t 156.
LihU. 112,
Lisfoft 156.
Liinín 55.
Lil.nar 147.
_,ist.opaíi 168,
Loňský 55.
I.iliorh 24.
LiSIik 167.
Lopata 164.
Lil-orn 24
LiSanila 39.
Lopalář 124
Libosvái- 170,
LiĚka 153, 157.
LoiKtur 163.
LiliotovskJ i;J8
LiĚkovec 117,
Loreckí 139.
Libov-^íkJ 138,
LiSma 57,
Lorek 33.
.ibra 167.
LiSfanský 138.
LoryS 83.
,il.S 24-
Litora, lfi3.
LOB 1B7.
Libaer 147,
Lithart 24,
Losenskí 139.
Loakot 93.
Jbiis 24.
.itjckj 138.
LibJ 57.
.itman 57.
LoSan 151.
Liřka (i2.
/tner .i7.
LdSek 152.
Lidickí 138
^ittichlel) 170.
LoSkii 152.
Li.iim 57.
Liti.>nii.'kJ 138,
Liig«ilk 146.
Li.linskí 57.
Litomyský 138.
Lot 167. ^^
Lidniila 3(i.
LitoS r)7.
^^^^^H
Ligouu 115.
Liti.vifkí 138.
^^^^^H
Llhafík 157.
Litvan 133,
^^^^H
Lou5 163.
Louían 151.
LouCini 119.
Loutka 154,
Loučný 150.
Louda 70.
Loudal 105.
Loudil 105.
Loudin 116.
Louka 164,
Loukota 163.
Loukotka 163.
LoukotakJ 144.
Loula 175.
Liiunia 70-
Loun 148.
Lounský 130.
LouRa 175.
Loupý 66.
LouSa 49.
Louthan 113.
l^jHtner 126.
Lnu v ar 175.
Loužeckí 139.
Louienskí 139.
Loužil 105.
Lovuček 123.
Lovosic 148-
Ložck 151.
Luliaa 24.
Lubich 24.
Luliina 164.
Lubinskř 139.
LulioiackJ 139.
Liirák 37.
Lucek 37.
LiirkJ 149.
Lucnifka 166.
Lučan 161
LuCnička 125.
LuCný 150.
Ludickí 138.
LiidSk 81.
Ludikar 24.
Ludmila 36.
Ludra 176.
Ludva 26.
Liidvifek 25.
Ludvich 26.
Ludvík 26.
Lufinka 162.
Lugan 151*.
Luhan 151.
Luk 165.
Luka 25.
Lukáš 26,
Lukášek 25
T.ukaSik 25.
LukitBovskJ 144.
Lnkavec 147.
Lukavský 139.
Hacák 26.
Lukus 26.
Maca) 26.
LnkeS 25.
Ma<-ala 26.
Luksa 25.
MaCHlik 26.
Luksik 25-
Mafalka 26.
Lnksin 25.
Maran 26,
Luka 25.
Macánck 26.
LukSal 26.
ílacaa 26.
LukSan 26,
Macásek 26.
LukSovský 144.
Macát 26.
LukSň 25.
Macata 26.
Lola 175.
MacStko 26.
I.úla 176.
MafcCek 26.
Lujtíj 122.
Macek 26.
LiileS 89.
MaceSka 129.
Lum 64
Maciálek 26.
Luioonda 119.
Wacifck 26.
Luna 15;-).
Marirh 2)i.
Lunrar 99.
Macicha 2(i.
LunCik 81.
Macík 26.
Lunga 70.
Wacínek 26.
Luftáček 168,
Mackovik 26.
Luňíik 168.
Mackii 26.
Lupae 84.
Marná 26.
LiipáC 84.
Marná r 26.
Lupek 164.
Macner 26. ■■
Lupínek 156.
Ma,n„ur ■>(;.
Lupoméí-hskJ 139.
M;u',,u(i 2(;,
Lupoměský 139.
Macounek 26.
Lusar 99.
Maoour 26.
Lu.sina 156.
Macourek 26.
Lusk l.->6.
Macula 26.
Luska 156.
Maculán 26.
LuStifký 139.
Mncura 36.
Luatina 155.
Mafák 26.
Luštinec 147.
Mačas 26,
Luatinskí 139.
Utařňt 26.
Lutna 165,
WiiCek 155.
Lutonský 139.
Mařenka 26.
LutovakJ 139.
Maří 26.
Luxa 25,
Marik 26.
Lnzar 175.
MatMua 26.
Luzum 178.
Madefíinek 166.
Lůžek 151.
Maillafousek 175
fiUžín 151.
Mil.lle 178.
Lužina 154"
Madlo 162.
LužnickJ 139.
Maďar 133.
Luzní 160,
Maděra 133,
Lvovský 139.
Mafek 25.
LysickJ 139.
Mag.ia 36.
Lyrtík 48.
Mahal 105.
Lysý 48.
.Mahel 103.
Lžiřaf 124,
.Maliulík 111.
LžiCka 163,
Ma-h 2.-,. 4-1.
.Ma.ha 2J, 26.
WavhaO. 2j, 26.
M.
^íacháíek 26.
MachaCka 25.
Máia 211.
MadiaCn? 25.
MacáCck 2t;.
.Machalu 18, 25.
Máchal 26. 26.
Máchal lOÍ).
Miwhala 25.
Mailj;ílL-k LTí.
Machalický 144.
Máchal ik 25.
Ma^han i&.
5Iachaner: 26.
Macho nek 25.
MachánS 26.
Marhah 2ó.
Machar 26.
MacharAček 2á.
Maoharovskí 144,
Machata 25.
Macha tka 2b.
Máchati 2S.
Machek 25.
Machian 25.
Mach nik 25.
Mai-htiík 25.
^lai-holda 25.
Machon 25.
Machuři 25.
llarhnta 25.
Machotka 25.
.Machoiit 25.
Maihiivec 25. 1-17.
Machi.vský 13»
Maihť^ 18, 2a.
Jlachula 25.
Maehnlíla 25.
Mach nika 25.
Maihtirka 25.
Mai-hiiLa 25.
Mai-hytka 25.
Má.
1«H.
a ani 11!!.
Majill ;tT.
Ma <llu.'li 37.
Majetřiík 127.
Majgut ÍU-
MajkiiM ill.
Majkiit !M.
Mi^or 127.
Mák 155.
Maka 7U.
MakaC H4.
\[akal lt)."i.
Makaw m.
MakcS HiP.
Makos !H.
Maki.vcr 147.
.Makovic U7.
Mak(.vic'ky ISi!
.Mak. .v Íčka ].5(i
Makcvský 139.
.Makový 54.
MaksiiiKivií
.^h1kllIa ím.
MakiiS »9.
Maláfek 42.
ííalaiick 42.
Nfalach 42.
Malák 42.
Maliín 42.
Walát 42-
Malilák 42.
MalMrick 42
Malec 42.
Maloček 42.
Malerh 43,
Malecha 42.
Malci 42.
Málek 42,
Maleninský 130,
Malenka 42.
Malchar 21!.
MahC 42-
Maiifek 42.
Maliřkí 42.
Malirh 42.
Malijm-skJ 130,
Malík 42.
Mahinánek 42.
Malina 42, 155,
Malinek 42.
Malinka 155.
MalinHkí 130.
Malíř 12B.
Maliřskí 126.
Malig 42.
MaliBka 42.
Maliž-.vskí 13ÍI.
Mtitka 42.
Malkovský 130.
Malkiis 42.
Mali.hlava 4R.
Malcii-h 42.
Maiocha 42.
Malogik 42.
Malota 42.
Malaiišek 42.
Mal(j\
■ 147.
211.
Mahtha 42,
Malugka 42.
Malí í2.
Malýpetr 173-
Maniifka 129.
Man 127.
Mana 15Ii.
Maiícal 105.
MaiifnI 1115.
Manfata 04-
Manda 36, 44.
Manila s 44.
Mandd lli7.
Man.ldik l.W.
Mandelinka Ifici
Man.Hk 44.
Mamlim-c .17.
Mandiik I.ťH.
Maiulunn 44.
Manilyrí 44.
xManďák 37.
Mánck 17.
.Mánes 17.
.Maneta 44.
Manka 3li.
Manlík 17.
ManonSek 17.
Manu5 17.
Manych 17.
Manžel 12!l.
MáAa 44.
Maňák 44.
ftlabas 44.
Mafiásck 44
Maftata 44.
MfAhal 105.
Maňuur 44.
MaňdiiKek 44.
Mafiuiigok 44.
Mářa 25.
Marář 25.
Marák 25.
Maral in5.
Mai
1 26.
Maraíi 26.
Mnraa 26.
MaráSťk 25.
Marat 25.
Marntka 25.
Marcal 25.
Marcalik 25-
Marťťlíii 25.
Marcin 26.
Marfák 25
Mnrčal 26.
Marfan 25, 37.
Maríík 25.
MarePck 25.
Mareda 25-
Marck 25.
Slarcl 25
Man-e 25.
MareSka 25.
Marha 7(1,
Marhau 113.
MarhoM 112.
Marlinul 108.
Marhoun 115.
Mariáiiek 37.
Marijíik 37.
Marjánko 3li.
^ía^in 37.
ííar
ic 37.
ritiřák 37.
Mh řinka 311.
Markalou8 12'i
Markea 25.
Maránek 26. 37.
Markl 25. ,
MaFanský U4.
Marko 25.
Mafas 25.
MarkouS 26.
Mařata 26.
Markovic 25.
Mařatka 25,
Markrál> 127.
Mafiřka 26, 36.
Marka 25.
Marik 25.
Marků 25.
Mafikovskí 144.
Markup 171.
Mařiner 37.
Markiis 25.
MasAk 44.
Markytán 128.
MasArek 124.
Markvarčin 3H.
Jlasařik 124.
Markvart 36.
Masaryk 124.
Markvat 36.
MasAt 44.
Marody 178.
Maierek 124
Márold 18, 25.
Ma<nfkf. H)(.
MarOHsek 25.
MAsllko 166
^íaroHSek 26.
■\ íslo 166
Marsa 26.
■\asl(v«kj 13t.
MarSa 26.
Ma^^ner 124
MarňAk 25.
Mi^nik 124
MarSál 127.
M-isrjiltk 171,
Maršálek 126,
Ma-i, fii«f 168
Martan 25.
MTíUk 64
Mar&át 26.
Mnstik S2
MarSata 26.
Mastner 64
MarSiCek 25.
Mi=itnik 54
Margík 25.
Místní 54
MarSon ^5.
M'iiSa 25
Marsovský 139.
MiS-ik 2o
MarUn 26.
MaSansky 139.
Martilik 26.
MnS.it i-)
Martin 25
Magnt-) 26
Martina 25.
MaSck 25
MartinSk 26.
Mi^etu 2o
Martinec 25.
MaSifek 2o
Martinek 25.
Miíiíka 2o
Martinic 148.
Misik 2o
Martinik 26.
\hiin 2j
MartinoviĎ 26.
Masní K 2t
Martinovakí 139.
MiSitT >o
Martinů 25.
MiMki 2-,
MartiS 25.
Miski 3)
Hartykán 128.
Mainei 2i
Manich 25.
>ííia<.\-.kj ICl
Maruna 156.
Miíti 2->
MaruSAk 37.
Mistihk 161
ManiĚka 25, m.
Mastahí 12b
Marval 166.
Mitt,tlka 161
Marvan 16fi.
MTídri 25
Marvánek ItW.
M i--tik 25
Marvat 94.
Ma^ťm^kť IW.
Maryk 25.
\l ita 155
Maryska 25.
Mat-ik 83
MarySka 25, 37.
Mntalck 2G
MarJSko 25.
Mitas 26
MafíiCek 2.^
Mitasovsky 144.
Mafftk 26. 37.
Mitejkn JI.
Matan 25. 37.
Mitek 7b
^rařanec 95.
Mltek 76
Materka 101.
Matema 26.
Mat«cha 87.
Maljí 26,
Mate Ak 26.
Mat^Asko 26.
Mate c. 26,
Mat,Sje(?- 26.
MatSjeek 26.
Matejeik 26.
Matěek 26.
Mátě íček 2U.
MatějiCka 26.
Matíovic 26.
Mat^ovský 139.
Matéjfi 26.
Matek 26.
Matěna 26.
.Matlá ska 26.
MatiAsko 26.
MatiCka 129.
MatiCko 129.
Matijů 26.
Matiiia 26.
MatiK 26,
Matifiko 26.
MatiSek 26.
Matka 12íl.
Mátl 103.
Miitl 103.
Matlarli 87.
Matlas 91.
MntláSťk 90.
Matle 70,
Matiihlína 170.
Matorlia H7,
Matolín 116,
Matoii'iha 170.
Matnňek 26.
Matoucí) 26.
Matnneha 26.
Matculek 26.
Matou rek 26.
MatoiiS 26.
.Mati.nSek 26.
.Mat<>iiaka 26.
Jlatifiček 85.
MatmR 26.
MatrASek 90.
MaUicha 26.
Matula 26.
Matiilík 26,
Matiilka 26.
Mattma 26.
Watura 26.
Matušek 2fi,
MatuS 26.
Matua&ik 26,
BIP
^^
^H MatuSina 2(1.
MedonDs 171.
Merleisky 13!J.
^B Matuška au.
Medrunka 1*0.
Merlik 155.
^H Matyáe 26.
Medfický I3!t.
Merta 70.
^H Mdtyášek S!6.
Meduna 155.
Meitavý 121.
^H MatyáSka 36.
Medvěd 157.
Mertek 76,
^m Matya 36
Meha 70.
Mcrinn II.H,
^H Matýsek 26.
Meuhelda 112.
MltM H)3,
^H Matýska 2a
Mechelka 111,
Mi.Tl.Hk 111,
^H Matyaek 26.
Mejdfický 139,
^H Matzenauer 26.
Mejkal 105.
Mfrvmit 39,
^m Maťilk 26.
Mejpnar 177,
Me»an 113.
^H Maťanuha 171).
Mejstfik 12li.
Městek 27.
^M Maťas 26.
Mejtní 127.
Meetik 27.
^B Maťitsek 26.
M^tskí ia9,
Mefiejda 122,
^B MaGAsko 26.
M^vald Ua,
MfĚka 70,
^B Maeiitko 26.
Mejalik 111,
Mi^Ěkan li:i
^B Ma«ba 15. 86.
Mejanar 177.
Města 95,
^F Maťcha, 87.
Meká 70.
Meta 70.
Maťocha 87.
Mel 64.
Mrti-lka 111,
Maudr 61.
Meian IIH,
Motliíi S6.
Mauric 36.
Melavc-seu 147.
Metliikí VMI.
Maxa 26.
Meie 84.
Mí-fy:i 91.
^H Maxant 26.
MelduSka 26.
Mi-lvtí 89,
^K Maxera 26.
Melec H5.
Mczorn 16-i,
^B Ma.\ián 26.
Melena 116.
Mi/nkuř 11'3.
^B Mariina 26.
Mdhota 148,
M''zk'rtky irx).
^B MazaC H.
Mi-lhiiba 170.
Meznii'ek l.')4.
^B Mazlíček 85.
Melchor 26.
Mezník 164,
^B Mazák 83.
Melctirs 36.
Mechiira 44,
^B Mazal la^.
Melich 2ii.
Mřkota 64.
^B Mazalík 111.
Melichar 26.
Mělnický 139,
^B Mazanec 166.
Melirhárok 26.
Ménik 82.
^B Mazánek IIT.
Meliíihtia 26,
M6HCka 167.
^B Mazán; 117-
Meiin 116.
MéfinskJ 13H,
^B Mazer 97.
MeUa 26.
Měsíček 153.
^B Mazim na
MeliSek 26.
Měskn 1114-
^B Mázl lOB.
Meliva 121.
Mfsier 1,52-
^B Maznti 116.
Melka 79.
MřĚtwkJ U'.f.
^B Mazner 118.
Mebmk 170,
MĚstL-k 1.Í2.
^m Mazoch 87.
Melnlk 148,
MÉstka I.Í2.
^B Mazour 99.
Meloun 156.
MeSťiík lni.
^M Ma;«ucli 67.
Melounek 156,
MĚŘfaij 161.
^m MazurTja 87.
Meiaa 26.
MiíSaiiek 161-
^B Massiiia 100.
Memra 70.
Mh] 153.
^B Mazui-ek 101.
MencHk !).
Mi.H-k 131.
^B Mceera 100.
Menci a
Mi.kn ITill
^M MeSíf 124.
Menda 128.
Mick.> 131-
^B MeCkovský im.
Mendik 138.
Miň 163,
^B Me<l 167.
Mendlik 128.
Miča 166,
^B Medá<!ek 161.
McndHckí 139.
MiČák 156.
^B Medál 168.
Menhart 36.
Miettn 27.
^B Medek 167
MenouSek 131.
MiCtook 156.
^B Medelský 139.
Mendik 42.
Mieek)7.
^B Meder 124.
Menai 42.
MI5ekl68.
^B Media 57.
Mereda 95,
Mii3Ea IM.
^B Medl&Cek 57.
Merliaut 39
MiTek 9-, 27
^B Medlirh 57.
Merhout 39,
Mitka 27.
^B Mcdlik 67.
Merhulík 39.
Miha 70.
^B Medlhi 67. .
MeriU 70,
Mihuli; UHJ.
^B Medlný 67.
Merklaa 91.
Mihulka 160. ^^
Michal 27.
MikS 27
■ Minha 8ň.
Míchal 105.
MikSftnek 27
, Minister 120.
Michalec 27.
MikSiCek 87
1 Ministr 126.
Mi<-hálek 27.
MikSik 27
. Minkiis 179.
MirhaliCek 27.
Mikai 27
Miiiol 108.
MichaliĚka 27.
MikSovic 27
MiňovskJ 139,
Michalik 27.
Mkňovský 144.
Mikň 27
MitvIaC 84.
Michalko 27.
. Mirka 1G7,
Hichalský 133.
Mikuh 27
1 MiiY.us 27,
Michalů 27.
Mikulan la 27
Mirovaký 139.
Michaly 110.
Mikuláš 27
. MirS 27.
Míchanlk 118,
MikulaStik 27
Mirza 27.
Michať 99.
Mikulda 27
Miřacký 131).
Michejiia 27.
Mikule 27
Mirifka tí«.
Mirhek 27.
Mikulec 27
Mihdvskí 13fl.
Michera 100.
Mikulej-kí 144,
Misar 121.
Miclika 27.
MikuleskJ 141.
i Misar 124.
Michl 27,
Mikuhe 27
MiKÍk 82.
Michna llfi.
Mikiihk 27
Miska 162.
Miclmer 118.
Mikiilln 27
1 Jiislap 171.
Micljui-.vskJ 1J4.
Mikulka 27
Mislav 22.
Michofika 11«.
Mikun !a 27
Misterka 125.
.MiilK.vskj i:ísi.
Mikiiri 27
MiSa -27.
Mi.hia IW.
Mikiíňka 27
Migíik 27.
Michta 17.
MikuSkovii 27.
Miňek 27.
Mik 27.
Mikut-v 27
MíSck 1(>2.
Mika 27.
Mikyna 27
Miákn 27, 157.
Mikán 27.
Mikya 27
1 MiSkař i-ŽS.
Mikas 27.
Mikjska 27
\ MiĚkovskí 139.
MikAsek 27.
MikiS 27
1 MiSta 27.
Mikásko 27.
MikíSki 27
'■ MitilOck 179,
MikáS 27.
Mikjti 27
i MitiHka 171t.
Mikát 27.
Mikyikft 27
' Mitr.ivský 139.
Mikeika 27.
MiHo/
Mitval.-ký 1.S9.
Mikenda 27.
M laherský 139.
Mizcii 41', 113.
Mikeska 27.
Milnlrrský 1S!>.
, Mizena 41*, 116.
MikeS 27.
Mlářck Ol
Mizera 41.
Mikl 27.
Milat-i 57
Mizhoř 48.
Miklaa 27.
Milíícký Iďl
MWa 40.
Mikicna 27.
MilCm--kJ 139
' Mla.la 40.
Miklik 27.
Mil ii o7
MlliJok 40.
Miklovský 139,
Milce o7
MladĚjnvskJ 139.
Miko 27
Mikn-kí H4
> Mlailič 40,
Mikwla 27.
Milftin=<kí 139.
1 Mla<lr)ta 40.
Miknla 27.
Mihe 57
1 MlatlJ 40.
Mikolajek 27.
M lik 57
■ MhíznvskJ 139.
MikoMá 27.
Milnifi^--ký 139.
' MlcíiSek ao.
Miknlášek 27.
Mlílký 67
, Miean 113.
Mikolágík 27.
Mil US 57
i Mlfoch 88.
Mikolerkí 13!).
M Ika o7
Mlcjnecký 149.
MikoIoS 27.
Mil 5 -.7
Mlejnek 161.
MikoS 27.
Mihli 1)7
Mlozák 83-
Mikota 27.
MiNkí M\)
Mlcziva 121. Kli;
Mikoua 27.
Milý >7
Mlrh 87.
Mikcmsek 27.
Mimlia řO
Mliíok 16(1.
Mikovec 27.
Mim.a 70
. Mliřka im.
Miksa 27.
Mnut 124
' M iCko UlO.
Miksan 27.
MiiiiířLk 124.
Miíknvský i;w.
Miksáiiek 27.
Mm Tik 124
Mliňki.v^kí 144,
Miksát 27.
Miiiitii 128
.Mlmiřik 1-24,
^^
— 88S -
^^
Mls 167-
Moravce 132.
Mrk. .a 91,
Mlj-nftf 124.
Moritvek J32.
Mrknsil 105.
Mlyniřlk 124.
Moravic 132,
Mrkevka 156,
Mlynářskí 125.
Moravik 132,
Mrkva 166.
Mlzák 83.
Morda 96.
Mrkvička Í56,
Mnl&ek 12)1.
MoHcky 139.
Mrnka 7(1.
Hftuk 129.
Moskal 133.
Mrňák 44,
Moc 67.
Mostal 162.
Mrftftvek 44-
Moček 57.
Mostec 162.
Mrňavy 44.
Mocker 54.
Mostecký 149.
Mrskoč 86.
Moclik 67.
MoBkof 48,
MrĚín 168.
Modlich 88.
MoSua 1611
Mrfitik 58.
Modlik 82.
MoSner 124,
Mrfitiua 58.
Modlitba lao.
Mognička 1(!2.
MrStný 58.
Modr 39.
MoSovskí 139.
Mi-ňtola 109.
Modráček 39.
Moták 8,í.
Mrtka 164.
Modi'íik 39.
Molal 105.
Mrtvý 68.
Modrec 39.
Motejl 161-
Mrugala lOSI.
Modroch 39,
Mote lek 161.
Mrůzek 179,
Modří 39.
Motek 76,
Mrva 162.
Modfanaký 139,
Motl 103.
Mrvlk 82.
Modfickí 139,
Motlík lil.
Mrzena 116
Mohal 106.
Motou6 89,
Mrsilek 110.
MohelnickJ 139,
Motyčka 164.
MrzkoS 58.
Mohelnik 146.
Motyk 164.
Mucefc76.
Mohelaký 139.
Motyka 164.
MuCka 79.
Mohyla 163.
Motika 79.
Miidra 68.
Mochal 40
Mourek 166.
Mudrňk 68.
Mochan 40.
Moiifka 166.
Mudrle 58.
Mochomůrka 156,
Moudiiioť 52,
Mndrooh 58.
Mojžíš 36.
Moudnik 52.
Mudrofi 8.
Mokr 64.
Moudr 57,
Mudrůnek 58.
Mokráíek 54.
Moudrý 58,
Mudrufika 5«,
Mokry 54,
Moudfik 58,
MudruĚka 58.
MokMS 54.
Mourha Itil,
Mudryfh 58,
Mokřlž 154.
Mouka 166.
Mufka 161.
Mol 161.
Moule 70.
Mucha 161,
MoláCek 161.
Mouiik 82,
Muchka 161,
Molcar 177.
Moulis 91,
Miichov 161,
MolCik mi.
Moun 40.
Muk 155,
Moldan 161.
Mnural 105.
Mukařovaký 139,
Moldán 165.
Mourek 39.
Mukla 109.
Molec 161.
Moutelik 111.
MulaC 81.
Molek 161.
Moiitvic 163.
MuSáček R6,
Moleiida 161.
Moždik 82.
MultiiS 178,
MoliC 161,
Možik 55.
Muniíek 40,
Molin 161,
Kom 36.
Munzar 177.
Molínek líil.
Možný í«.
Můra 39.
Molkup 171.
MráSek 153.
Můrka 39.
Molnár 178,
MraCno 153.
Murla 70.
Momii 105.
MrakaC 84.
Musil 106.
Monik 40.
Mrákota 62,
Musllek 110. ^^^H
Monka 37.
Mrasek 157.
Mueálek 110. ^^^^^M
Monyk 37.
Mraska 157.
Mugek 1 ^^^^H
Mora 70,
Mráz 163.
MuSka ^^^^H
Morák 39,
Mrrizek 163.
Mutin^ký ^^^^H
Moran 39.
MrazSk 163.
Mutfch 88, ^^^^H
Morfiiiek 39.
MrdáCek 85,
^^^^M
Morav 13S,
Mrhá 70,
12*1, ^^^^H
Morava 132
Mrlial lOř..
Muzikář 12G, ^^^^H
Muzikář 126.
Mužák 129-
MužakoTsky 144.
Mužiček 129.
Mužíček 129.
Mužik 129.
Mužilek 129.
Mydlár 134.
Mydler 124.
My<lijt 105.
Mydioch 88.
Mynarčík 124.
MynůF 124.
MynáfíCek '24.
Mynafik 124.
MynriřskJ 126.
Myalbek 27.
Myalik 82.
Myslil 105.
Myslíc 116.
Myslivec 126.
Mysliveček 126.
Mygák 157.
MySička lft7.
MySka 167.
MítskJ 139.
Mžena 41', llfi.
Mžik 62.
Mžourek 76.
S.
Náliělek 3B,
Nácek 20.
Nácovaký 144.
JJaČerad 27
Načeradeo U8,
Nadeiiilejnský !60.
NYidenniček 127.
Nádennlk 137.
Nád&j 68.
Naděje 66.
NadějtiJ 68.
Nádhera 58.
Nádherní 58.
Nádobka 163.
Nádvcrnik 126.
Nadymáček 86,
NáhlíCek 68.
Náhlik 58.
Náhlovskí 139.
Náhoda 62.
Náh&nek 153.
Nacházel 106.
Náchod 148.
Nachoví 39,
Najdraskí 15(l.
Nájeiuník 127.
Sajnian 114.
Nak 51.
Nakládal 106.
Nálepa 73,
Nálevka iGA.
Nalezinek 130.
Náměstek 126.
Namysl 27, 168.
Nanka 130,
Nanák 130.
Nafika 130,
Ná plava 164,
Napravil 106.
Nápravník 127,
Náprstek 164.
Narbut 179.
Niírovec 147.
Nárožní ^^■
Nastoupil 106,
Nástraha 73.
Naáiiiec 131.
NátDnĚk 163.
NauC 64.
Nautii 36.
Návara 73.
Navarovríkí 139.
Návesník 149. 161.
Kiivrat 66.
Navrátil 106.
Navrkal 106,
Naxera 26,
Nebe 16:1.
Nebeilnář 123.
NehehoSténý 171,
NebesHČek 134.
Nehesáf 124.
Nebeský 134,
Nebi.hí 58.
NebonoH 171.
Nebí.vidský 139.
Nebožátko 58,
Nebřenskí 139,
Nebuda 96.
NeliuSka 80.
Neukáf 124.
Necuda 58,
Necvrkl 103.
Nečas 153,
Nečásck 163.
NeČesaní 117,
Nečil 106.
Nečiň 66.
Nečina 73.
Nečleba 73,
Nerthal 106.
Nedbiílek liti.
Neděla 73,
NcdČIo 168.
Nedělka 16«.
NedČlnik 168,
Nedobit? 95,
1 Nedohlid 66.
I Nedoluha 58.
j Nedoluka 73,
, Nedoma 5S,
' Ncd^.iiilcl 106.
Nedopil 106.
NedoňJnskí 139.
Nedrchal 106.
Neduha 41,
Neduchal lOG.
Nedvéd 157.
Nedvíd 157,
Nedvíduk 157,
Nehasil 107,
Nehleděl 107.
Nehonil 107.
Nehyba 73.
■■ nínský 139.
N.'c'
i 73,
N ech o< loni 173.
.N\'Clii'j<lom 173.
Necliuta 58,'
Nechutní 5**,
Nechvátal 107.
Nechvjítíl 107.
Nechvíle 153.
Nechylia 73,
Nechyla 73,
Neida 73,
Neiiiil 103,
Nejapsa 58.
Neič 179,
Nejdi 103.
Nejebse 173,
Nejedl 107.
Nejedle 109,
Nejedlík 112,
Nejedlo 110,
Nejedlí 110.
Nejepsa 58,
Nejepse 58.
Nejep.-^í 58.
Nejezchleb 173.
Nejezchleba 173.
Nejnian 114,
Nejtck 164,
Nejtní 127,
Nekanla 96.
Nekok.sa 92.
Nekola 58,
Nekolní 58.
NekovSr 124,
Nekováfík 124,
Nekut 64*, 66.
Nekvapil 107.
Nekvaíflil 107.
NckvasovskJ 144.
Nekvinila 96.
Nekyclia 73.
Nelib 58.
— 284 -
Nelibá 58.
Nelika 40.
Išemajovský 189.
Nemanský K-ií).
Nemasta 74.
Nemastil 107.
Nemastný 54.
Neinejc 133.
Nernejt í)5.
Nemelka 80.
Nemeškal 107.
Nemiřiovský 139.
Nemluvil 107.
Nenadal 107.
Nenálila 58.
Nenechanský 145.
Nof)prř»ii(.l 66.
Neoral 107.
Nefirat 04.
Nepálek 78.
Nepasický 139.
Nepeřoný 117.
Nepcvný 41.
Nepil 107.
Nepily 110.
Nepodal 107.
Nepokoj 62.
Nepolský 139.
Nei>C)mucký 139.
Nepí)Vf»da 74.
Ne})í)žitek 62.
Nepraš 66.
Nepníňil 107.
Nepustil 107.
Nerad 58.
Neradil 107.
Nermut 66.
Nermuť (>().
Neruda 58.
NeniSil 107.
Neřád 58.
Neřima 74.
NeHtil 107.
Nesický 139.
Neskora 58.
Neslá<lek 125.
Nesladký 54.
Neslužba 120.
Nesmčra 58.
Nesinérák 58.
Nesnídal 107.
Nesřial 107.
Nespěchal 107.
Nespeňný 58.
Nesrsta 58.
Nestával 107.
Nestrašil 107.
Nést roj 66.
Nesvaěil 107.
Nesvadba 120"
Nešvára 58-
Nešvařil 107.
Nesveda 74.
Nesvěřený 117.
Nesvora 58.
Nesvorný 58.
Nesý 66.
Nešejda 53.
Nešetřil 107.
Neškudla 74.
Neáleha 74.
Nešněra 74.
Nešpor 168.
Nešpůrek 168.
Nesut 9().
Nesuta 71.
Nešvára 58.
Nešvera 74.
Netáblik 112.
Netál 107.
Neterda 96.
Netík 130.
Netolický 139-
Netolická 146.
Netopil 107.
Netoušek 78.
Netrda 96.
Netřela 74.
Netruška 80.
Netrval 107.
Netřeba 58.
Netuka 74.
Netušil 107.
Netyk 66.
Netyká 74.
Netval 107.
Neťuka 74.
Neuburský 139.
Neudá 74.
Neustupa 74.
Neužil 107.
Nevarka 80.
Nevařil 107.
Nevečeřal 107.
Neveřeřel 107.
Nevěřil 107.
Nevida 74.
Neviděl 107.
Nevím 175.
Nevinný 58.
Nevjel 107.
Nevole 62.
Nevoral 107.
Nevosed 66.
Nevrátil 107.
Nevrdlý 58.
Nevrkl 103.
Nevrla 58.
Nevrlý 58.
Nevrtal 107.
Nevřala 58,
Nevřela 58.
Nevři va 58.
Nevšímal 107.
Nevtípil 107.
Nevyjel 107.
Nevyžil 107.
Nezavdal 107.
Nezbeda 58.
Nezdara 58.
Nezdařiiík 112.
Nezkusil 107.
Neznal 107.
Nezval 107.
Nežádal 107.
Nežemý 117.
Němčík 133.
Němec 133.
Němeček 133.
Némejc 133.
Němr>ta 58.
Něnička 165.
Nicek 58.
Nicovský 139.
Níě 58.
Niěek 58.
Niěora 58.
Nigník 58.
Nik .58.
Nikáš 27.
Nikenda 27.
Nikendaj 27.
Niklásek 27.
Niklíček 27.
Nikník 58.
Nikodém 27.
Nikodym 27.
Nikola 27.
Nikola?n 27.
Nikolanda 27.
Ni korá 27.
Nitka 164.
Nízký 43.
Nocar 99.
Nogol 53.
Noha 53.
Noháček 53.
Noháv 53.
Nohavec 53.
Nohejl 53.
Nohel 53.
Nohýnek 53.
Noie 179.
Norek 160.
Noříž 124.
Nos 49.
Nosák 49.
Nosákíívec 49.
Níísákovic 49.
NosákoviC 49.
NoBákovaký 139.
No»ÍI 49-
Nosek 49.
Nnska 49.
Nosovskí 144.
KostiR 148.
N<>á C4.
Sdtťk 77.
Kř.iiC ('4.
Noii.«ck 49.
Nfiiiiiek 4tK
Xouzúk 55.
iíoiizovskV 1»9.
Kfiváfek 55.
Novaí^ka 55.
Novák r
Noi
1 65.
Xovifký 139.
Xúvixlvorský 13H.
Kovf.hftStínj 171.
Noví.hradskí 139.
Novf.i>a(ký 139.
Knvdsad 171.
KovOfleJ 171.
Kovotiiik 55.
Novfitný 55,
Novovťfikí 13H.
Kovozámský 139.
Kftví 55,
Knžií^ka 53.
Unika. 53.
Nuhlička 49.
Nui'h 49.
KuliCek 49-
Kunvúf 123.
Kflska 49,
Kutil 105,
Nuzný 65,
Nužil 105,
Nygrjn 178,
Nykcníiejs 27,
Xykles 27.
NyklWok 27.
Nykysa 27.
Nymlmrwkí 139.
NJn 04.
Obdržálek IH.
Obernik 118.
Obešlo 110.
Obctzhaiisor 170.
Obhlí<lal 107.
Olioriiy 150,
OborskJ 149,
Obr 41,
Obríítil 107.
Obraz \(>2.
Obrázek lfi2.
Obrda 74.
Obrdlík Ifil,
Obrei-ht 10,
Obrhol 103,
ObrovskJ 139,
ObSil 107,
Obyt Kil,
Onelík 154,
■ OSwllik 39,
■ Oeadln 39.
'■ Ofásfk 78,
i Oeki. 49.
Odehnal 107,
i Odcrskí 13!),
Odhánčl 107,
1 Oi3k<.|ek lli3,
i Odlik 168,
; Oilrada 74.
' Oilnižka 80,
OilstrCil 107,
. O.Utrfilík 112,
I Odvárka l(i7,
Odviiika 107,
Ohaivk IIW.
i Ohi-ral 107.
Obliilkn 80.
OhTifltek 43.
' Ohra.iovskJ 149.
OrbntnJ írft.
I Ofiirnua 74.
; Okáe 40.
I Okrouhlík lfi3,
Oktábcr IGH.
OktiW l(i8.
Oktá'
■ 1118,
1 Okfniík KiO-
OkuMCk 78.
' Olbraiii -'H.
Olbriih la
Olojftk 102, 160.
OlejSuk 157.
Olcník 124.
niex 10.
OIJí GB.
[ Oliják 1^4.
Oliv
Obiiiaiti-k 124.
OlŘa 1.t4,
Olňaiiik 14(;,
Oman 155.
Omasta 74.
Otiderek 28.
Onderka28.
Ondiik 28.
Ondra á8.
Ondrách 28.
Ondrák 28.
OiidráS 28.
OndráSck 28.
nn.ircik 28
ťlmlivjlía ;í8.
Onilriáicli 28.
OndnaiSek 28.
Ondry 28.
Ondrejr, 28.
Ondrejek 28.
OndH-jifek 28.
Ondfcjk 28.
Ondřejovský 139.
Oiidrífek 28.
Onilřirh 28.
Oniirík 28.
Oiidfiska 28.
OndfíSuk 28.
OncS 28.
Op 15fi.
Opa 15B.
Oparký 139.
Opal.!.-ký 139.
0)iii1ka l(i4.
Opařil 107.
Opat 128.
Opata 128.
OpatovskJ 139.
Opatrný 58.
Opatřil 107.
Opava 148.
Opavský 139.
Opic 15li.
Opíchal 107.
Oplatek 16fi.
Oplatka lfi6.
Opk-tal 107.
OplíStil 107.
Oplot. 1G2.
Oplotský 139.
Opliiňtil 107.
OpoOciiřiký 139.
Opolw 147.
Opolfiký 140.
0|K.lcnský 140.
Opfilský 140.
Opp 15B.
Opravil 107.
Oprchal 107-
n],ráilko 80,
Oral ia"i,
Orálck 110,
Oraský 140,
Orel 158.
Orlich 15H-
Orlík ir>8.
Ort 168,
Ofeťhovakf 140.
Osadník 151.
OscckJ 140.
Oslizlo 110.
Osraek 167,
Osmic 167,
Osniík 167.
OBoba 131.
Oaolsohě 173,
Ostjpté 9ó.
Osovskí 140.
OstáiJal 107.
O starek 78,
OstrĚil 107.
Ostrčilik 112.
Ostrovský 149.
Ostnižka ir)5.
O.strJ 58.
OstFádal 107,
Oíilřihatiřiký 144.
Outflžck 78.
Osumljor 173,
OsvaCil 107.
Osvald 3".
Otiyeka 154.
OSčitiJiil 107.
OSkera 74.
naiejSek 156.
OSmcra 74.
OStép 165.
O&tládal 107.
Ota 28.
Otáhal 107.
Otapíl 107.
Otcovský 144.
OteenáS 173,
Oteeniišek 173,
(Itaiiiek 129,
Otevřel 107.
Otipka ItU.
ntiiian '""
nt.ir
: 28,
Otofka 80,
Otradovec 147.
OlradovskJ 140.
Otruba 166
Otťiisiiiik 1G4.
Ottfi 28.
, 168,
Otys 28,
Oiibram 28
Oii-la 30.
Oii,leťka 80,
(lu.lolfiiskí 140,
Oiidrliikí 140,
Oiiliiil KW.
Ouhrabek 164.
Ouhrabka 80.
OiyezdflkJ 140.
Oukropec 166.
Dul 162.
Oulehla 110.
Ouleltle 110.
Oulek 162.
Oulicky 140.
Ouirian 155.
Ounický 140,
Oupěka 75,
Oupic U8.
Oiipor 58.
Oufada 75.
Oiiřecký 140.
Oiifoliiíček 126.
OuFednik 126,
OiiHobaký 140.
Oust 49.
OiisU 49.
Oiistada 75.
Oustera ^.'i.
OuStcckJ 140.
OuStěra 75.
OiietěckJ 140.
OuSteda 75.
On stera 75.
Outerský 140.
OutéřiL-kJ 140.
OuflJ 44.
Outrata 75.
Ouvalský 140.
OiizkJ 44.
Oves 156.
OvesiiJ 54.
PabeS 17,
Pabian 17,
PabiCka 17.
Pabík 17.
Pablásek 29.
I'ablá«ko 2R.
Pabuska 163,
Pan 64.
1'acák 83,
Pácal 105,
Piícalt 112,
Pacina 116.
Pari 103,
Taclik 111.
Carlt 112.
Pacol 108.
Piu-old 112.
Pamurek 101.
Pai-ovskJ 140.
Parula 109.
Pafl 54.
PaCek 77,
PaCík 82.
PaCea 47.
PaCesnJ 47.
Parlecký 144.
Paderka 101.
Padevéd 170.
Padevét 170.
Padéla 74.
PailĚra 100.
Parllesák 151.
Padour H9.
Padovec 121.
Padr 178.
Padrlik 47.
Padrok 55.
Padrouáck 127,
Padurtia 87.
Paďor 09.
Paďoiir íHí
Pagan 133.
Paha 51.
Palioreokj 149.
i'arha 71.
Pachar 99.
l*acher 97.
Paphl 103.
Pach ní an 120,
Pacbna 116.
Pachner 118.
PacholíCek 129.
Pacholík 129,
Pachta 95,
PAchyni 28,
Pajanek 8,
Paj-ial ia5.
Pajdar 99,
Pajka 16tí.
i 74,
i 114.
Pajzka 79.
Pakandl 28.
Pakeš 28,
PakoHta 28.
Pala 4ti-
Palác 161.
Palacký 140,
I'alacli 4G.
Palúk 40.
Palan 46.
Palánek 46.
Palaš 46.
Palásek 4li.
1'alaako 46.
Palít 46,
Pnlnla 161.
l'alatiii 12ti,
Pal<ia 46.
Paldera 40.
raWns 4B.
Pal<1n3 40.
Paler- ňl.
I-aleCelí 61.
Pálek 46.
Páleník 124.
Paleta 164.
Palica 46.
Palice 46.
Palickí 140,
PaliCek 46.
PalKck 46.
Palička 46.
Palir 125.
Palis 46.
Palivec 121.
Paliza 74.
Pálka 4fi.
Palkuska 40.
PaikoviC 46.
PalkovskJ 140.
Palla JI!.
Pally 46.
Palnia 154.
Pakiila 46.
Paloiickí 14a.
PalouSek 154,
Patonnek 46,
PaluiiS 46.
Pakmáťk 46.
Pal'»vep 121.
Paliieký U9.
Pálí 4li
Pamětickí 140.
Pan 127.
Panáí 127.
Panáíiek 127.
Paiir 127.
Pamiř 165.
Pandula I2il.
Panec 127.
Pánek 127.
Panenka 12!l.
PaneS 127.
Pangra 127.
Pangrác 36.
Panhana 173.
Panhona 173.
Panfhart 130.
Panchartek 130.
Panic 128.
Panik 127.
Pankráf 36.
Panoeh 127.
Panocha 127.
PanoS 127.
Panošek 127.
Panovec 127.
Panovňký 140.
I'anakí 144.
PantoHiOck l(iň.
1'aiitŮCek 164.
PanuS 127.
PaniiSka 127.
Panír 166.
1'anjrek 165.
Panzar 53.
PapaC m.
PapáCek 85.
Papajk 15«.
Papal 105.
PapáSek IKi.
Papež 128.
Papežik 128.
Papica IHB.
Papík 82.
I-*apir ion.
1'apírfk um.
rapírnik 124.
PapiS 8'.).
FapiSta iK>,
PapoiiĚck 158.
Paprštejii 158.
Paprt 101.
PapS 17, 8!i.
Pára 71, 153.
Paniífk 85.
Pařák 83.
Páral 105,
I-arbiis 46-
Panliil.a 147, 148.
Par.liibKkJ 140.
Parrtus 46.
r-arkns 46,
l-arkoS 46.
rarkiia 4tí.
Panua 100.
Parolitik 127.
Parulek l.')4.
l'aro"l>a l.'>2.
Parouliek 152.
Paroiilck 154.
Paroiižek 158.
F-arpe) 170.
PartiS 10.
Partocli 10.
Panlžek i:.8.
PárVN m.
I'arysir-k 14(1.
Pařez 10.
Pařík 82.
l'aríHkn. 156,
Paříž 156,
Parízek 156.
1'aKáfck 123.
Paí«ik 123-
I-asálek 110.
lYwok 77, 105,
Paseka 154,
Pa,«elck 127.
1'axiiin 165.
Paska 7(1.
Pnskanma 170.
I-aakovskJ 14t).
Pa.skni!a 68.
Pascivský 140.
Pasj-a 74.
Pasterek 123.
Pasteřík 123.
Pastor 128.
1'aMtítrek 130.
1'astrnek 15fi.
Pastvinský 14ii.
['astýH.'h 123.
Pa.slýřik 123,
PáSa 71.
1'aSek 71.
PaSka 7'J.
PaSríia 120.
PaStJi 05.
I'aátJ?ka 40.
!*aStika 167.
PaStyka 167.
Patn 53, d.
Pátá 53.
r'ataj 122.
Paták 107.
Vatvyll 122.
Patt-jvk 122.
Pálok 1
Páier
Pat..'i
128.
167.
Patenia
l'at<Tiiý 167.
Patka .-.3. <1.
Patleiclí 88.
Pallík 82.
PatUika 82-
Pati.řkii 80,
Pal od I H8.
Patní
lok :.H, .
Pntrák m.
Pntr;i3ek !K).
Patiíka 80.
1'alrnJ 58.
Patrovský
Patniban 151
PatFiíiií 58.
Patřil 105.
Pílty 167.
Patliii 86.
Paiilišta 2!!.
riitiliňtna 2!t.
Patis 163.
Pauz 16.3.
40. .
Pávek 15'J.
Pecivál 171.
; Peirek 156,
Pavel 28.
Pecivald 171,
Pejfl 157,
Pavelfik 28.
Perka 1Ó6,
Pc
iia 157.
Paveler 28.
Peci 162,
Pc
snr 157.
Pavelek 28,
Peclinovskí Ua
PeiSa 59.
Pavelka 2!).
Pecna 116.
Pe
ae 59,
PaveS 1511.
Pecník 162.
Pe
Sek 59-
Pávík l.W.
■ Pecold 162.
'e
Ska 69,
Pavjkuvský 14-1.
Peč G2,
'e
Soch 59.
Pavla 28.
Peča 02.
1 'e
zar 99.
l'avlii(-ek 28.
PeCan 145,
: 'e
zka 79.
PavlňnskJ 144.
PeCanka 166,
P^zkar W.
Pavlas 2!>.
PeSúnka 166,
Pe
zkr 97.
I'avlísek 2!l.
, PeCek 77-
Pe
znnch 118.
Pavliit 2ÍÍ.
1 PeConka 160.
1 Pek 64.
Pavlatii 2Í).
1 PeCenJ 117.
1 Peka 71.
Pavlátko 2!t.
PeCinka 160.
Pekilrek 124,
Pavlefkíi 29.
■ Peřírka 156.
Pekař 124,
I'avlii-n 2íi
' Pefka 79,
Pckclák 151,
Pavliček 28.
■ Pe.iál 165.
Pekelei' 162,
Pavlík 28.
1 Pefek 9-, 29-
Pekelský 140,
Pavlín 2íl.
! Peliel 64,
' 1'eklák 1.51.
Pavlínck a«.
; Pech 29,
Peklo l5;-i.
Pavlis 2!P.
1 'eehn 2il,
Pektfii 92,
PaTliska 20.
: Pcdií»í- 29,
Pda 71.
PavtiS ííl.
Pech;íí! 29,
Pel.'ni 114.
Pavlivec 28.
Pechili-ek 29.
IVlniil 119.
'avion 29.
Peehák 29,
Pelar 99.
'av I oušek 2».
Pechal 2Í).
■ele 85.
'avloiia 2il.
'ei'lian 29.
Vli^ík 86.
'avioiióek 29.
; 'echnno 29.
, \Mii 96.
'avlovec 28.
■ 'cťliane*; 2».
Vle<-h 162.
'avlovek 28.
. 'echiiiiek 2il.
•ek-Ska 162.
'aviovi.- 28.
Perháft 2U.
Pelhriiiiovskí 140
PiivloviC 28.
■echar 29.
'dicli 165.
Pavlovský 14(1.
'cehilrek 29,
Pelik 82.
Pavia 28,
PochaP i9.
IVIJkím 160.
Pavlueli 29.
' Pcfhfit 29,
IVlikovský 140.
PavliiS 29.
1 Pfi-hatí 29.
1'elíňek 165.
Pavolní .-19,
' Pei-liliik 29.
IVli&kn 162.
Pavrovskí 144.
Pcchhlt 2il.
Pcliiííf 125.
Pavuí 101.
l'M.jinifek 29,
, Pel. "li 162.
Paz.lera 124.
Pecliiiik 29.
Peloncli 162.
Pazilnka 124.
Pe.-liu 29.
IVHnu 114.
Pazdcrník 124.
, Pe<-I,.,ř 2iP.
ÍVIhiiskJ 144.
Paz.kwkí 149,
T.-ťlioKl IK. 29.
P.-lurtKl 162.
Paz.1ěra 124.
Peehoiirok 29.
P,'luiifk 156,
Fazilirek 124.
Pťi-ljoušek 29.
Pelunka 155.
Pázilrnl 124.
I'e<-h.iti1, 29,
Pelyukn 155.
Pazour 158.
1 I'e<-lL.iv 29.
IVIzel 170.
Pazourek 1.t8.
Pei^kar 99,
P.-MiĚkl 156
Pažout 93,
, Pei^ker 97,
Periíilek IGK.
Peiúk lfi2.
Peřoi-lj .-.2,
Penižkii 168.
Pcean 162.
Pe hovíkj 149,
Peritlár 124.
Pecánek 162,
Pe.chn 69.
; Peiiiíz 168,
Pereuka 102.
T'i-jilinl 59,
' Pepriiik 160.
Pecifka 166.
Pijclinr .'19,
Pei.ruf 54.
Peiiua 102.
IV.rlil 59,
Per 64-
Pci-inka 162,
Pejpal 105.
l'.rek 77,
PccinuvskJ 140.
Pťjr l.-iň.
Pt
rgiil 106.
Perka 11', 7SÍ.
Petr 29.
■ Pexi^er 17«.
rerkni>VHkí 140,
PetriíCck 'M
Pčíka 79.
I'erkous »1.
Petrák 29,
]'Ěíliota :i3.
Perlák 123.
Petran 2tt.
Pěknicc 162,
PcrliCka ia*J.
Petraň 29
PřkuJ 40,
I'erlik 163.
PetrSnek 29.
Péiiiřka lóS.
'erncc 54.
Petras 29'
PCoka 158,
'emei- 125.
Pe.rásek 29.
, i'řiik:n;i 159-
rernica 16a.
PetraS 2ÍÍ.
■ PřSiOka S3.
Pemifek 166.
Petrአ29.
, PeSiuskí 149
PerniCka IBá, 16B
PetráSek 29.
P5t,-i 167.
Perník 166.
PetraSuň 2',).
retik 167.
Pernikáf 125.
PetraSka 29,
Pětivokí 172
PemJ 54.
PetrUok 173
. r'etiiik 188,
Péro lliu
Petrdle 2íi.
1 PěCura 1C7.
Perou t 160.
Petrlák 29
1'fefcrka 177,
Peroutka 160.
Petrle 29.
■ IVhálck 110,
I'ersek 39.
Petrlík 29.
IVhar 99.
PerSin 39.
Petřin i rhl 173.
, Pii-ala 52.
Pertiík 125.
PetriKJuSek 29.
Pirúiek 32.
Pertlík 125.
Petroff 2íl.
Picánťk 52.
Pertnik 126.
Petron 29.
1 Piock 77.
Pcrtold 12.
Petroiiin 29.
1 Pirik H2,
Pertolt 12.
Petrofi 29.
Pírka 79.
Peruc 148.
PetroS 29.
Pi.ka 1li2,
Peřina 162.
PetroiiS 29-
Pii'k.> 79.
Peřinka 162.
Pctroiišek 29.
Pi<-ko 162.
Pešek 167.
Petrover 29.
Piíl r.2.
Pesička 157.
Petrovii- 29.
Pi.ol.la 52,
Pesiila 157.
Petrovi.ký 14u
1 Tié 52,
PeS 29.
PetriíviC 29.
Pífniiiii 52.
Peéák 29.
Pi!trovr=ký 14U.
Pítlima 42.
Pešan 29.
Petríi 29,
Pietor 99.
PeSátick 29
T'etr!?Ík 29.
Pifan.ja 175.
PeSAt 29.
Petrtíi na.
Pihera 3it.
PeSek 2ÍI.
l'etra 29.
Pilil iJíl,
PeSire 29.
Petniff 29.
Pililik 311,
Pesík Sil.
i'ctruaka 29.
Pilirt 39.
Pefiina 29.
Pcfružiik-k 156.
Pi<li 29,
PeSinský 144,
Petrvalskí 140.
Pirl.i 29-
Peška 29.
l'etrj 2il
; Pi.Olát 29.
Peěko 29.
Petrži-l 156.
' Píi'1jI 103.
PelI 29.
I'ťtržela 166.
' Pi.-lik'r 112.
PeSla 29.
I'etrželka 156.
Pií-lilík 111.
PeSoiit 29.
Vtržíkk MM.
Pirtint-r lis.
PeSovBký 144.
•etržilka 16)t.
Pii*bover 29,
PeSta 52.
'etriPtk 29.
Pichrt 101.
Pefiula 29.
'ttriPka 29.
Pýáfck 85,
Peták 29.
l'etřJi'li 29.
Pýálfk lil).
Petele 21).
1'etHk 29.
PUve.' 121,
Petelik 29.
Petriiin 29.
Pik 64,
Petera 29.
Pťtřiví 29.
Pika 71.
Peterka 29.
Petula 29.
Pikal lOÓ,
PeteříUc 29.
1'ctiiiia 29.
Pikalskí 140.
PeUk 29.
l'ctyiíka l.Vi,
Pikán 101.
Petira 29.
Pftýrek 29.
Pikhar.1 101.
Petigka 29.
Petíf 29,
I'ikl IWl
Petlan 166.
Peťora 29,
Pikna IIB.
Petlich 29.
Pftnra 29,
Pikous 91.
PetniCka 166.
PeviiJ 41,
Pikovec 121.
Pikran 102.
Pikrt. 11)1,
Piksa ys.
rilař 12b.
Pilát 36.
nieanHo.
PilerkJ 140.
Pilefka lfi4.
Piler 126,
Pilik 58.
Pilka 164.
Pilnáček 58.
Pilnáf 1S6.
Pilný 58.
PilňáCck 58.
Pilous 160.
Pilouě IfiO.
Pilvaus 160.
Pilvuiisek 1
Pil
: 64.
Pinrta 52.
Pinrtar 52.
Pindor 63.
Pinka 52.
Pinka;* 62.
Pinkava 15'J.
Pínkner 118.
Pinknýf i;8.
I'inkufl 52.
líni 52.
Pinsa 52,
Pint-a 167,
Pil>al 105,
Piptk 77.
Pipich 88.
Pilika 7a.
r'ilila 71.
Pipota lis.
Piras 160.
Pirhan 160.
Pirrhan 160.
Pírko 160,
Pirnik 163,
Piru lliO.
Pirooh IňO.
Pirout 160.
Piroutek 160.
Pinie hta 132.
Pininfik 132.
Pirku 160.
Pisařík 126.
PisnhíVif 128.
Pisafovií 128.
Pínecký 140.
Pinek 154.
PiwkaC 84.
Pískáfek 85.
Piskaf 125.
Pi^kor 160,
Piskora 100,
Piatl 103, d.
Piritur 178.
Pisto ra 52,
Pistorius 178.
1'iHtulka 163.
Piš 29, 64.
PiSa 2Í), 71.
PiSe 29, 71.
PiĚek 63.
PiSel 106.
PiSkora 100.
Piakula 109.
PiSI as, 103.
PiSmiatr 178.
Pista 52.
PiStěckí 140.
PiŠtěk 77.
Piátělúk 12fi.
Pištík 82.
nstor 52.
Pigtora 52.
Pi6ťák 83.
PiSťora 62.
Pj&vajc 170.
PiSvejf 170,
Pius 89.
Pitha 86.
Pithani 101.
Pitín 116.
Pitka 167,
Pitour UU.
Pitr 29.
Pitra 29, 100.
Pitrák 29,
I'itrdle 2í).
Pitro 2S).
Pitroff 29.
PitriiSka 29,
Pitřine.í 28-
Piťlia 86.
Piva 121.
Pivák 126.
Píval 105.
Pivalci 112.
Piváiiok 117.
J'ivar 125.
Pivec 121,
l-ivofko 167.
Pivko 167.
Pivl II W.
Pivlousek 160.
Piviiic-ký 149.
Pivniíko 161.
I'iviiJ 54.
Pivoda 170.
l'ivonovKký 140.
Pivofika 166.
]'ivoii9ek 92.
Pivovarník 126,
Pivrtier 1(;7,
Pixa 92.
Pixis 92,
Píza 52.
Píža 71.
Pižl 64.
Placák 46, 154.
Placatá 46.
Placatí 46.
Placek 160.
Placina 46.
Plaček 77.
Plach 58.
Plachetka 166.
PlachkJ 58.
Plachoda 58,
J'laehota 68.
Placht 166.
Plachta 165.
PlacliJ 58.
Plaka 71,
Plakvie 121.
Plamínek 163.
Plánek 155.
Plániťký 140.
Plánička 146.
Plánaký 140.
PlaňaoBkJ 140.
Pla&ava 154.
Plas 163.
Plasnička 146.
Pii
í 68.
PlaSil 105.
"'iHail 105.
PlaSiryba 170.
r'la5ka 58.
inaSryljka 170.
Plátek 166.
Plátcnik 125.
Platil 105.
Plavec 126.
I'lecetý 51.
Plecit 61.
Pleciiy 51.
Plťfka 126.
Plech 48,
Ple<'h;i 48.
Plechiie 48.
Plecháíek 48,
PlcchatJ 48.
Pleji 108.
Plenitý 51.
Plenta 102.
Pteplar 175.
Ples 64.
Pleaar 99.
Pleska 71.
PleskaČ 84.
Pleskal 106.
Pleskaf !KK
Pleskot 93.
rit:^kotu ÍK1.
'uiioiský 141).
[■-.liiSka Í02,
•iuský UI),
•ohtish> l(i4.
l'..ilval Kil.
'ksuik Ml
'oiJiula SHi.
, IViilvi-skJ íht).
■Ifsiiiví :-il
■ořai.ka ir.7.
Poilviii 1112.
'leš 4B.
•i.ífj 107.
■ Poilviiiui; I4a
'IcSa -IH.
•ufuiuťkj 140.
Podzahradsíkí 150
'IC6111.T -IH.
Wkaj 12a.
PodzeuinJ 150.
'leStil ICtó,
'oCta 1(11.
l-odzemskí 150.
Pktaiíck 117, m\.
'odanj 58,
Podzim \m.
Plftirha bl.
'..aaril 107.
IVMlzimek UM
Pleva lóC.
'(..Inlan :.«.
l\>'Mn IbH,
rievač 84.
'.Mll,r.L^kJ 140.
; r<.iNinek 13;h.
1'levan lU.
'."iiirskí 140,
P.iljaněl 107.
Pluvka 15 .
V"!l.ii.kí i:>o.
IVihaiika 155.
rieviií 154.
■."Ii'Šv;l 1115.
Pohlava lti4.
Pllia íl.
'uiiuvĚt no
i'ohludek 78,
Plliaf- 84,
'nd!i;ij'^rky IM.
Pohnán 114
Plhúk m
'uilhiíj^ký i:iO,
PohiiStal 107.
1'lhal 1(15.
'ii.llii.lii 152,
' PuhoreokJ 140.
rilK.f1 115.
'iidliiira \:r>.
! Pohorský 140
1'ldi 157.
'o.llicirurkí 150,
i Pohořálek 111.
Plic Ifi7.
'("Uiciniik 151.
1 Pohořelí nu.
Plicka 1«7.
'uilli"i-^ký 150.
i Púhofaký 140.
'liC-ka 167.
'uilliriiil<-.-kí UiO.
Pohů.iek 78.
•líhal Hť).
'uillira.lskj- 150,
Pohůuek 122,
•lichta 71.
'uilivíu 58,
l'..ch 44.
'liník'i-;i lOU.
■."liviiiský 140,
PodiUUko 44,
^liskal 1115.
■..ilkilin mi.
: Pochiiian 44.
■liška 7H.
'..ilkjSi 152.
Porholirailskj 140
Plifitil lito.
Vlk-srik 151.
Pochoii 127.
Plituk 77.
h-dluskí 150,
Po.-hyl,a 74.
Pliva i:>(;.
Po.lk-Silk 151.
Pozbyla 43.
1'liiíka 7il.
'i"llczl 107,
P^Oiylí 43,
Plný i.:.. i
'.i.lliinLf Ua, l.ŤO.
Pojezný 12ti.
Plurtk lili.
'i»lliliskí 150.
Pojman 114,
Plwl 15.Í.
'iiiilMUi'kí lf)0.
PujuLon 114.
Plodek 77, ijll
Puilloučuk 152.
Pok 178.
Plo< h 4H,
■oiliiiřň]! 171.
i ]'okladek lti2.
1'li.jliar ili).
'uiln;ii- 177-
Poklop llil.
n..^ 157.
•^.|.,l.rí 5a
Pokhnla 74.
Plyi"kal lC),->.
Poiji.l.sky 141)
Pokoj (12.
I1„aka Itil.
VI..J1I 107.
Pokora 5H.
I 'Lit ICá.
'gili.liik 14(1
PokoniJ 58.
PlctédJ 54.
Pii.lnluk lo^y
■ pDko.-íkJ 1411.
l'luucar 102.
Puii.iika ii;r>.
■ Pokosta 5:1.
PUiuliar '.>»
'o.Uiliiik l.'.l.
i'.)krujia 74.
Pkiužek 77.
••••\-Uký 14U,
Pokuta 62.
PiS 157.
•.,<\\.i;:i 1114.
Polárek i;!2.
PlSek 157.
'..iliiíli.-^kí l-Wl-
í Polach IM.
Phirnar 17!i,
■oili;iský 150.
Polák i;t2,
Pluh U».
■u.lnixil 107.
1 Polán 182.
Pluhař 12a.
'Hiljfuž.^k 127,
, l-ol;m.l 1.Ti.
PliilK.vskí 140.
\.il^k;ilskí l."iO.
P,.l;iiL.Tký 140,
l-imha ir>fi.
rn.|^tm- m.
Pnl;-,ru'k l;l2, 14ii.
niin.lai- iW.
'.y<\>'\:iV.> 41.
Pohinkii 1.-14,
Phisknl lO-V
■n.lshltllí 41.
Polanský 140,
Plzak 141-..
Pu.lslrruir.ký 1511
■ [■■■h,s \:y'
Plzcfir.kJ 14U,
'nilstrri.i.-^ký l.ŤII.
1 rnhíš.-k l;f2.
l'lžek 1111.
'-..'Štrll l.Vi,
: p..i,-iM 71.
Pol^iják K4.
V..liil...^kj' MU
' P.iliivkn 15,'),
— 24 1
Prfnta (52.
PsoMiíťck 1G7.
Pěanský 140.
l^ňení^ík ló5.
Pšenička 155.
Pšeničný 54.
Pšenský 140.
Páer 46.
Pšcra 4G.
Pšikal 105.
Pštros 15Í).
Ptáček 158.
Ptačinský 140.
Ptačkovský 140.
Ptáčnifký 140.
Ptáčník 123.
Ptačovský 140.
Pták 158.
Ptura 158.
Putial 158.
Pulieí- 158.
Putiička 158.
Pu])om 158.
Puc 64.
Piiíck 45.
Pučalka 167.
Pnčan 114.
Pnček 156.
Pučelík 111.
Pndelka 47.
Piiílcrlík 47.
Pudík 82.
Pudil 105.
Pudivítr 170.
Pudlač 47. •
Pudla j 47.
Pudoin llíí.
VxWum 66.
Půhonný 126.
Pu<'han 44.
Pucberna 161.
Pucbl 44.
Puíholt 44.
Puchoíi 44.
l'uí'hr 44.
Puchta 44.
Půjnian 114.
Pukl 178.
Půlo 160.
Pulda 49.
Pulec 16u.
Pulehart 14.
Pulkrábek 126.
Pulkrt 14.
Pnluiiui 41).
Půli»án 127..
Pul])it Kk).
Píílpytel 167.
Pultíir 177.
PuiiiiȒ'ti- 173.
Punč(X-h 175.
Punčocha 165.
Punči ichář 125.
pundr 47.
Pupek 51.
Pupka 51.
Pur 58.
Purek 58.
purghart 14.
Purkar 14.
purkrábek 126.
Purkyně 58.
půrky t 14.
purni 59.
Punna 58.
Purnian 59.
purnoch 59.
purok 58.
purych 58.
piist 168.
pušek 44.
Puta 71.
Putík 82.
Putílek 110.
Putnar 125.
Puznian 52.
Puža 52.
pužcj 5?.
Pužman 52.
Pych 59.
Pýcha 59.
Pychán 59.
pykal 105.
Pýrava 155.
Pýrek 155.
Pyšan 59.
Pyšná 59.
Pyšnot 59.
Pyšný 59.
Pytel 162.
Pytelka 1()5.
Pytlach 162.
Pytlík 162.
Pytlon 162.
Pytloun 162.
Quis 91.
Quoyka 154.
R.
Uáb ()4.
lřá]»a 71.
RnbcHPlU.
Rnbas 91.
Rnbín 128.
Ptabíšek 90.
Ptabiška ÍM).
Rabišt^i 90.
Raboch 88.
Rálhský 141.
Rábštcjnek II (i.
Rác 30.
Racek 30.
Racek 30.
Racka 30.
Raclavský 141.
Racoch 48.
Racocha 48.
Rač 64.
Račaiuský 141.
Ruček 161.
Račický 141.
Rada 71.
Radas 29.
Raílba 3í).
Radlníz 148.
Radecký 141.
Radecha 29.
Radechovský 141.
Řádek 30.
Raděj 30.
Radešinsjký 141.
Radešov.ský IH.
Řadič 84.
Radikovský 141.
Radil 105.
Radim 119.
Radiniec 147.
Radhněř.ský 141.
Radimský 141.
Rádi na 30.
Radí 30.
Radla ::0.
Rádle 30.
Radhn.ský 141.
Rádlo 163.
Rádn''k 126.
Radob.ský 141.
Radoch 29.
Radon 30.
Radoíi 30.
Rado.sta 30.
Radoš 30.
Radotimký 141.
Radouch 29.
Radouň 30.
Radouš 30.
Radoušek 30.
Rndí.vic 30.
Radovnický 141.
Radský 141.
Radvan 30.
Radvanov.^ký 141
Rahoch 164.
Ra-hač 84.
Rarhlik 111. iKt.
Racbiiia 120.
Rarhman 120.
Rachota 93.
líjiíhí.tii as.
Ratfamlit 177.
liaii-hani 17R.
tíaiai 31).
Rainiar 177.
líája IM.
B^eckí 141.
Kiljrik 162.
lí^ku im.
RaiiiiR mi
Ri^iiiaii ao.
Uaji Hlinek HU.
R^nocli :-»}.
IL-ýiiyS HO,
Rají^ «r..
RaJHkí 141.
Rajtora 177.
Hajtí.i-fil 177.
Rajl-ři- 177.
link t»l.
llAkck 161.
tíAkon V)á.
Rjikosiifk 12H.
ItakriSan lól.
Rakous laS.
Bitkf.nskř l»í.
rtakiiiiA llil.
KakufiiUi l»a.
KaliS 112.
ItiiniaJKl IKJ,
Ramlia 71.
Rásck 125.
Kaáák 146.
líaSe 71.
líaSek 77.
RaMti 11(1.
líaSk.-i 7'.i.
RaňiHT UK,
Ii,a3l>lLt-k;i UÍ4.
Raňta '.):>.
Raňťiík ».').
Ratiij i;2.
liatiijik 122.
llath.inský 14!).
liatiiIískíL Kill.
lí;it...lii<tk;i 1."ill.
Riiviňka l.^a
Raziík Kl.
RaKl.oiiila 74.
líáz.ik .-.!t.
liaziin 17.
Kiiž 112.
Ráži- (i2.
lMii.'ii ;ii).
Kel. 114.
Ih-hnii 114.
Ri-1»-.- K-.,
Re njg 30.
Rejpal ia'>.
ňfk .1(1, il.
í:ií1 80. il.
ňkn m. (I.
li,.],,-
Rambousek Stí
Kl
uia 17:>.
i itvz\íii :H).
Kaiiiejzl 93.
lícflika 71).
; Hvt. i:>:>.
Rameft 41*, Sil.
HeiOmer IIH.
liožiMír .H!l.
Raiiiia 41*. m.
lícjfi H14.
! Kcžiiy 31'-
Rampa 41«, 71.
Iffj.la 71-
i Kni'.iit:] laV
Rampa:' !>1.
Rťj.liik H't,
I!.>1. 1211,
Rainpidi 8H.
lílM-k IfH.
KnliHi-fk 1:'!P.
Rampola lOH.
li.-r.-k ICh^t,
l{u!,r-i.i..k 121*.
K,' fil- 177,
]!'.\„-nrk 12il.
llnTiipvila 101).
lf,-i!i;i 1,-a.
K..l.i.-rk 1-Jll.
Ramiiiilka 111.
li.jliul.la l.'>4.
Ki.l,| na 12!l.
Kamit 101.
l!i-lliiili:i- l."4.
K..l.n.-1, HK.
RanZilk 146.
líwli^.ii 17.-1.
. li S H!'.
Itanda 41.
Ke
iK.ra i:.4.
ií,.i..,iisky ui
RandáCek 41.
H,"
,-lui 30.
Knhi.vský 141.
Ran.lák 41.
Hi-
i'liaii .10,
, lí...-aii .V).
Randula 41.
Ri-
k i;:i.
; KřH^ek :i:>.
RandJHGk 41.
H.-
I 1(14.
K.">fi iw.
Ránockj 141.
i;i'il,'l! KU.
lU.Cui! .M.
ftannch V).
11,'iiii;iri :U
U.-i l.Hl,
Uitnxkf 141.
[taiiuíka r>a.
lílíilllnlll :h).
. [(...liNii i;n.
If,
ti;i :h>.
i;..li;i,- l.'.».
^^H
^^H
líohcl 111(1.
líurtiil lúl.
Hoíiliouo VÁl ^Ě
Kohla liWi.
Rnst (io.
Rozinek 37. ^H
Rolileim 107,
Eínsllek 1(17,
Rozlříňk 37. ^M
Rohlieek 1(1(1,
Hnsypal KI7
Ro:iko|ml 107. ^M
Rolilik lilii.
RoSirkí 141.
Rozkogtty 50. ^H
Rdhí.v.^kf 141
Ro&ka im.
Rozkotá 74, ^H
RohiíCek 1J8,
RoSkot (íB.
Rozlllek 111. ^H
Rdiinirin 158.
fi..Řkota 74.
RozJivka 8U. ^M
Hohýstk 158.
IloSiejnský 141.
Rozinaiiit 55. ^^H
Hod. 3li.
lioStlapil HJ7.
Rozmar 62. ^^^^^1
Rftj Ifig.
Rota 71,
Rozmara 74. ^^^^^^H
Roja 1H2.
Hotck 77.
Rozmariiika láS^^^^^^^|
kojar a».
RotkJ 80,
Rozneiiiiflký UlJ^^^^^H
Rojek liiá.
líoultal 11)5.
Roziiotin»kiF UIŽ^^^^^I
Rnjík 102.
líoiiLalik 111,
Rozporka 1(13,
Rojko Ili2.
Rimliaii 114.
Rozsívka 80.
Rok 1118.
RoilIlGILHk; 141.
Rozsynálek 111.
RozSafnJ 59.
Rokns 15J.
Rouliir Ili4.
Rokoa 89,
líoiiliiÍL-k li;4,
RoztoSil 107.
Hokotiiik 118
líniilpik nu
Hnzuti) 68.
H..kus,-k [&5.
Roiiliim-li 1(14.
Rnzumek 63,
Hokyraiiský !4l.
lí.iiiiVk iil.
Rnzvoda 74.
Rokyta ISft.
RoiiCka 51,
Rníal 107,
RokytaiiBký Ul,
Roiui 39,
Kožánek 163,
Hokyt«iiskJ Ul.
RouJa 39, IM.
Hožanský 141,
Rokj-tskJ 141,
RoHdák 39.
Roiat 168.
Rolák 151.
Roudenský Ul.
Rožato 168,
Role 33.
Roiulnirký 141.
Rož^lovskJ 141,
RolCik 33.
RoinhiJ 64,
Rožec 168.
Roleřek 168.
Rnulia 71.
Koien 163.
RolejCek 158.
Rouch Bá.
Rojílk 168.
Rolenec 33.
Rourtml 105.
Roíit 158.
RoliCek 168.
Rounek 48.
Rožmberk 148.
Rolik 158.
Roupťik 3(1-
Rožmitáifikí 141.
Roni 153.
Kons 39.
Rožniíek 163.
líonian 3fi,
Rousal 106.
Rožiiovják 146.
KoiiibaUl 112.
Roušek 39,
Rožnovský 141.
Rouiof IM.
liouSa 71,
Roíiimlietský 141.
IÍ'..mov 153.
RouSal 1U5,
Rubaíik 123,
RoinovaCek HH,
RoiiSar í(9.
Riibaf 123.
Ron lU.
Roofiái-ek 101.
Hiibas 91,
Rone lil.
Rouáavy 121.
Rubaa 165.
]tf.ue 19.
RouSil 106,
Rubd 103.
KonPk 19.
RoiiŘka lf;5.
RubsĚ U.
lionovakj 137.
Hnut 165.
RuboSka 44,
Ropek 64.
Houtji 166,
Rubik 82.
Rosa 153,
Routek 77.
Rubín 154.
Unuňk 14G.
RoutLčka 156.
Rul)lií 112,
Rfjaař 125,
Rmitik 82.
Rul.f 44,
Roseckí 141.
Rouža 156.
Ruda 154,
Roaejpal 107.
Bot 154.
RudiS 31).
Rosický 141.
RovenskJ IJl.
RudiSer 39, ^^^^M
Rosieka 153,
Róza 37.
Rudl 30, ^^^^M
Roslk 82. 158.
Rozfik 37.
Rudlc 3U, ^^^^M
HoBivaC 86-
Rozboud 6C,
Rudlnf 30. ^^^^H
Roska 15(>,
Roabouda 74,
141. ^^^^H
RoakoCil 107.
Rfizbroj (iri.
Rudolf 30. ^^^^H
Roskovec 147,
Hozholil d,
Rudolfaký 141, ^^^^^H
Roskov^kí 141,
Riizlioii 66.
Rudovský 141. ^^^^^1
Roský 141.
Ri->zliníi 66.
'"" ■
|^^_^
M
Ruchaf 99.
Rule 48.
Rule 1S4.
Rulie 48.
Rulík 48, láTí.
Buuiplík 82,
Runa 48.
Riinra ň9.
KiinCík .')!>.
Riinza 59.
Ruper 30.
líupert 30.
Ruprirht 30.
Rus 30, 133.
RuswPkJ 144.
Rusí 39.
Ruiaví 39.
Ru5íiv.skJ 141.
Buta 71.
ÍÍHt«k 77.
RAztin irtU.
Růža l.>5.
Růžanský 141.
RAžck 158.
Růžiřka 155.
Rváfck Wi.
Kylin 16U.
Kyliiííck 123.
Rybák 123.
RyliňF J2».
Rybařík 123.
Rybo 3 160.
Hyhií>ka ItiO.
Rybin IKO.
KybiSar ItM.
Rybiska 160.
Ryl>iata IHO.
Rybka IliO.
Rybui<-kí 14».
Rybiiiřek 153.
RyhiiikiíF 125.
Rylinua l(iU.
Rybrcill 178.
Ryfau 114.
RyCiinek 117.
Bpil 103.
RJdlf. 1B4-
Rydval 122.
Rydvabl 112.
Ryilvaii 122.
Rycherkí U9.
Rychetuík 151.
Ryrlila 51).
RydíleckJ 141.
Ryrliliček 5».
Ryclilík 511.
liy.ht-ivskí Ul.
Ry.Oilí 5!l.
líycbuiari .Ml.
Ityrliria :«, 5!l*.
Uyclinnvítkí 141.
Rychtúř 126.
Rychliífík 126.
Ryclitcra 177.
Ryi htík 15-2.
líyrhtnuíM- 170.
Ryjiifťk 8li.
Ryjnnt 119.
Rykal ia\
iťykala IDli.
Rykl 10;i.
Hyl 105.
liylkii lil. Iti4.
Hymla 71.
RyiR-ft 30.
Rypiifek Hfi.
RJpar 9».
Rypart 91.
Rypka 79.
Hypl 103.
Hypíita 93.
Ry. 15.Í.
Rysa ir)6.
liyjika 3í),
iťysý ;w.
Ryňaii 39.
RyňiLiirk m.
RySavj' ;fil.
Ryňhia .H9.
Ryftka 39.
Ryňlava .19.
KySlavJ 39.
Rytina 154.
HJva VA.
Ryví.la 109.
Hyvnlc 10!l.
Ry/,;ik 39.
Kyzci- »9. 15U.
Ryzí 54.
Hy/ka 39,
iíyžka 39,
iísiittipk 3!l.
lísifiiiiii-k m>.
fíada 71. IB-t.
ft;í<U-k 164,
ftaiL.la 11^.
fíiiiiek 117.
fíapL-k 156,
Řeiiina 1«7.
ftcliář-ek .30.
ftehilk 30.
ňchan m.
Řehíinok .30.
Řehek .311, 77.
ňohka 79.
ftohiia 116.
Řehola 10!).
t{fii\r,f 30.
ftelH.řok 30.
Řdif-tik 30.
fiehf.rnvskí 141.
Řclinutick at).
ftcliouňek 30.
ŘchtFÍPfk «;.
Řcbiila 109.
&wbka 30.
íicjba 30.
Řciiiuiiáf 125.
Řenieslr, 125.
ňcmoiiík 165.
SeuC UK.
Řtrpa 156.
ňopik 155.
ňcpis 91.
Řopia 89.
Repkii 155.
ftepohisk 171.
fteMbck 169.
ííeřiiha 15.">.
ftohKlia 155.
ňci^itka nu.
flpStitk<' 164.
ftolovsky 141.
Uiíziiř. Kl.
ftc-ziiiiok 117.
ftpzaiiina 119.
ftoziiiika 164.
ň(.-zlia 120.
ftfzbařík 12(i.
ltf/.riíči-k 125.
ft.;K!lík 125.
ReKiiý 57.
iíeíábi'k I.V.Í.
ň.-žba láO.
Itíb l.'iK.
líii.tjil 3B.
I ííii:ňii.'U 117.
- 2A\
ftičar 09.
Řídel 164.
Řídkost G2
ŘidkoŘil 171.
ftífiký r)4.
Řídlovskí Uí).
Říha 30.
Řiháček 8().
ftihák 8H.
ftibánek 30.
Ríhanck 30.
ftihošek 30.
RíhoY.^ký 144
Říkal 10<í.
Říko 71.
Říkov.ský 141.
Řínial 10(1.
Říman 114.
Řimatovský 141
Římek 77.
Řimovský 141.
Řimsa 02.
Řiniský 141.
Řípa 156.
Řivnáč 15Í).
Řízec 167.
Řízek 167.
Řliirit 93.
S.
Sííba 72
Sabač Hó
Sabata 94.
Sabina 116.
Sábltk 111.
Sabiirda 102.
Sada 72.
Sádecký 149.
Sildek 149.
Sádelko 1(>6.
Sadil 106.
Sadílek 110.
Sádl 44.
Sádlík 44.
Sádlo 166.
Sádloi\ 44.
Safín 166.
Safír 154.
Sága 43.
Sahal 43.
Sahalka 43.
Sahánek 43.
Sahula 43.
Sabule 43
Sahulka 43.
Šach 35.
Sacha 35.
Sachíir H5.
Saolinierda 171.
Sachr 35.
Sajal 106.
Sajan 114.
Sak 165.
Sakař 125.
Sál 106.
Salaba 120.
Salač 85.
Saláť^ok S6.
Salajka 154.
Salák 8.1
Salamíiiek 107.
Salaqiiarda 178.
SaláSek ÍK).
Salát 94. 1C7.
Salátek 167.
Salava 121.
Salavec 1*7.
Salfický 145.
Saltinský 145.
Salich 88.
Sális 91.
Salitrník 125.
Salivír 172.
Salmon 32.
Saloch 88.
Salomon 32.
Sáhis 91.
I Sam])or 30, 168.
Samec 157.
Samek 30.
! Sameš 30.
' Samohejl :K).
■ Samohel 30.
! Samohrd 172.
Samohyl 30.
Samochrt 172.
Sainpiila 109.
: Sampulík 111.
I Samňiila 30.
Sanda 10.
Saudholcc 178.
! Sandr 10.
• Sanguszko 43*.
\ Sanhár 4 .
Sankot 171.
Sánkovec 121.
Sanýtr 154.
Sanytrník 125.
, Sapík 82.
i Sapin 116.
Saponšek 90.
Sarl)a 44.
Sarban 44.
Sarboch 44.
Sasínek i:'.3.
Saska 133.
Sasman 133.
Sataplet 171.
Satra lOC.
Satran 102.
Satraiiský 145.
Satrapa 12(>.
Saturanský 145.
Satus 91.
Savina 116.
Sázavský 141.
Sázel 10().
Sazinia >U).
Sebera 75.
Secký 141.
Selený 117.
Sečka 164.
Sečka r 122.
Sedčnka i62.
Sedláček 127.
Sedlák 127.
Sedlán 151.
Sedlář 125.
Sedlatý 44.
Sedlecký 141.
Sedler 125.
Sedlický 141.
Sedhský 141.
Sedlnický 141.
Sedlofi l.M.
Sedmák 167.
Sedmera 167.
Sedmidubský 141.
Sedmihradský 134,
Sedmík 167.
Sehan 43.
Sehnal 107.
Sehnout<^k 43.
Sehnnutka 43.
Sejček 158.
Sejfrt 36.
Sejfrýd 36.
Šejk 158.
Šejka 79.
Scjkora 159.
Sej kot 93.
Sejkota 93.
Sej na 116.
Sejpal 106.
Sejpka 161.
Sej rek 166.
Seka 72.
Sekáč 85.
Sekadlo 97.
Sekal 106.
Sekanina 119.
Sekavec 121.
Sekera 16:^.
Sekei'ka 163.
-- 24í> >-
Sekot 172.
SekuiiSek Ul).
Sokyra 1()8.
Sekyrka lOH.
Selák 123.
Siílat IŽH.
řít.'lilK»vský 1 1.
í>i*lich;ir 177.
Srliiar 177.
Sclí.ut 04.
Si.-iii Hl.
Se mail 81.
SiMnaiiskJ 141.
S*-iiiefký 141.
Sfiiielka «í).
StMiieii :n. '
Sciiienský 141.
Scineri'nl H«».
Scmerák íU
ScMiiinn Hl.
Semik M.
Seinín 81.
SeniiS Hl."
Seinolan 81.
SiMiiíiráíl 8().
S<.Mii«>tan 172
Seiiiráil íM), 1(>8.
SemS 31.
Senohrábck 17 .
Serl»en 44.
Serlimisek 127.
Serhuíí 1:í7.
S<.-nla ím.
Senhon rO.
Serík 82.
Servant 178.
Ser vit 162.
Servus 127.
S<.-rýnok 117.
Sestr 12Í).
Seřata 172.
SetirhovHký 141
Setnifka IHl.
SetTimský 141.
Seliinský 141.
Sftvín lól.
Sever l.'>8.
S<*vera ló2.
Sezeniský 141.
Sháník 82.
Shanil 107,
Shejbal 107.
Shon í»fi.
Sliurník 151.
Shofálek 111.
Síhíínřl 107.
S«-hiínileť- 110.
Srhc'il»a 7.').
SílHjbal 108.
Si-hlejbal UK
ScliniíK^k 7S.
Sclic.iiiik 82.
Sí'1h»í- i:)7.
Sí^hnřík i:)7.
S<'ljnvnl«l 112.
S<'1k>v;iihm- 180.
SrlM.v;inck VMl
Sdínibal lOS.
Sí-liníiiil 108.
ScfirlMiiý 44.
Sclivl 48.
Síbíi 82.
Sil»lík 177.
SMI.. ir>i.
SÍ«.M-iri'll 81.
Sieminiilzki 81.
Si^'inmi.1 m.
Si«ínr;i bVJ.
Sílm 48.
Sicli .8(1.
Siclin 8(i.
Sik M.
Sika ;Ui, 72.
Sikářrk H{y
Sikaí- Ul».
Sikťs 8(>.
Sik^ra i:)í).
Sik.-s 8i).
Siknta 8H.
Šikula. 'M\.
Sikvta 86.
Síla 41.
Siliii»'a 17)4.
Silní H.
.>iiiiaii 82.
Siiiiaiull 82.
Sinirk 82.
Sinn.'ii'jc 82.
Siniín 82.
Siiin-n 82.
Siiiiniick 82.
SiiKM-ký 141.
Sin-nla i\2.
Siiiík 89.
Siuknk' 82.
Sifiav.^ky 141.
Síra i:)4.
Sír»'k 77.
Sinií :)4.
Sin .ta 180.
Sin.tek 13f.).
Siru(\'k 130.
Šita Dó.
Sít ar 125.
Sitcii.-ký 141.
Sítk.. UU.
Sixta .-m.
Skácrl \{)H.
Skári-lík 11:^
Sk;'n-liM 87
-- 24 í
ftičar 00.
Řídel 164.
Řídkost G2
Řidkošil 171.
Řídký 54.
ftídlovskí 140.
Říha 30.
Řiháček 8lí.
Řihák 88.
Řihánek 30.
Řílianck 30.
Řihošek 30.
ŘíhoY.^^ký 144
Říkal lOC.
Říko 71.
Říkovský 141.
Římal lOIi.
Říman 114.
Římařovský 141.
Říniek 77,
Řimovský 141.
Řiraaa 02.
Římský 141.
Řípa 156.
Řivnáč 150.
Řízec 167.
Řízek 167.
Řmrit 03.
S.
Siiba 72
Sabač 85
Sabata 04.
Sabina 116.
Sábltk 111.
Saburda 102.
Sada 72.
Sádecký 140.
Sádek 140.
Sádelko KUÍ.
Sadil 106.
Sadílek 110.
Sádl 44.
Sádlík 44.
Sádlo 166.
Sádloň 44.
Safín 166.
Safír 154.
Sága 43.
Sahal 43.
Sahal ka 43.
Sahánek 43.
Sahiila 43.
Sahule 43
Sahulka 43.
Šach 35.
Sacha 35.
Sachar 35.
Saclmierda 171.
Sachr 35.
Sajal 106.
Sajan 114.
Sak 165.
Sakař 125.
Sál 106.
Salaba 1*20.
Salaíí 85.
Saláíek 86.
Salajka 154.
Salák m.
Snlamínek 167.
Salaqiianla 178.
Salášek 00.
Salát 04. 167.
Salátek 167.
Salava 121.
Salavec 1*7.
Salfický 145.
Salfinský 145.
Salich 88.
Sális 01.
Salítrník 125.
Sáli vír 172.
Salmoii 32.
Saloch 88.
Salomon 32.
Sálus 01.
Samlíor 30, 168.
Samec 157.
Samek 30.
Sameš 30.
Samohejl 30.
Samohel 30.
Samohrd 172.
Samohyl 30.
Sarnochrt 172.
Sainpula 100.
Samjmlík 111.
Samšula 3(J.
Sanda 10.
Sandholec 178.
Sandr 10.
Sanguszko 43*.
Sanhár 4 .
Sankot 171.
Sánkovec 121.
Sanýtr 154.
Sanytrník 125.
Sapík 82.
Sapin 116.
Sapoušek 00.
Sarba 44.
Sarban 44.
Sarlíoch 44.
Sashiek i:'.3.
Saska 133.
Sasman 13- V
Sáta plet 171.
Satra 100.
Satran 102.
Satranský 145.
Satrapa 126.
Saturanský 145.
Satus 01.
Savina 116.
Sázavský 141.
Sázel 106.
Sazi m a HO.
Sebera 75.
Secký 141.
Šeřený 117.
Sečka 164.
Sečka r 122.
Sedčnka I62.
Sedláček 127.
Sedlák 127.
Sedlán 151.
Sedlář 125.
Sedlatý 44.
Sedlecký 141.
Sedler 125.
Sedlický 141.
SedUský 141.
Sedlnický 141.
Sedloň l.M.
Sedmák 167.
Sedmera 167.
Sedmidul»ský 141.
Scdmiliradský 134.
Sedmík 167.
Sehan 43.
Sehnal 107.
Sehnoutek 43.
Selinoutka 43.
Sejček 158.
Sejfrt 36.
Sejfrýd 36.
Šejk 158.
Šejka 70.
Sej korá 150.
Sejkot 03.
Sejkota 03.
Sej na 116.
Sejpal 106.
Sejpka 161.
Sejrek 166.
Seka 72.
Sekáč 85.
Sekadlo 07.
Sekal 106.
Sekanina 110.
Sekavec 121.
Sekera 16:^.
Sekerka 163.
-- 249 —
Sekot 172.
Sekoušek U<).
Sekyra 1G3.
Sekyrka 103.
Selák 123.
Selat 12H.
Selibovský 1 1.
S«Micliar 177.
Selnar 177.
Selínit 04.
Sem 31.
Se man 31.
Semans?ký 141.
S*niieíký 141.
Semelka m.
Semen 31. '
Semenskí 141.
Semerá.l 3«».
Semeríík 31
Semiau 31.
Šemík 31.
Scmín 31.
Semi§ 31.'
Semolan 31.
Semorád 30.
Semotan 172
Semrád 30, \m.
SemS 31.
Senohrá]>ek 17 .
Serben 44.
Serlíou.sek 127.
Serbus 127.
Sertla m.
Serrhen r.O.
Serík 82.
Servant 178.
Servit 162.
Servus 127.
Ser^nek 117.
Sestr 12Í).
Sera ta 172.
Setirhovský 141
Setniřka Kil.
Setum.ský 141.
Setun.^ký 141.
Set vín li")!.
Sever l.")3.
Sever a 102.
Sezemský 141.
Sháník 82.
Shanil 107.
Shejbal 107.
Shon íífi.
Sborník 151.
Shořálek 111.
Srbánčl 107.
Sehánileo 110.
Sehejbn 7.').
Srbej])al 108.
Si^blejbal 108.
Scbomek 78.
Scbomík 82.
Sehí»ř i:)7.
Srhořik i:)7.
Srbovald 112.
Srliovane(* 130.
Srbovánok 130.
Sclirabal 108.
Srbránil 108.
ScbrlH.-ný 44.
Scbyl 43.
Síba 32.
Siblík 177.
Sídln 161.
Siecie<'b 31.
Siemiradzki 31.
Si^Mnund 3(5.
Sig(íra líV.).
Siba 43.
Sieb 36.
Sícba 36.
Sik 36.
Sika 36. 72.
Sikár-ek Hi^.
Sikař ím.
Sikes 36.
Sikora l'Ý3.
Siko.í; sv».
Siknta 36.
Šikula 36.
Si kýta 36.
Síla 41.
Sibiica l.i4.
Sibiý 41.
.^iman 32.
Simandl 32.
Simek 32.
Simenee 32.
Simín 32.
Simon 32.
Simonek 32.
Sinerký 141.
Singula 32.
Siník 39.
Sinkule 32.
Sifiavský 141.
Síra 154.
Sirek 77.
Sirný 54.
Sirota 130.
Sirotek 130.
Sirňček 130.
Šita í)5.
Sítar 125.
SitíMiský 141.
Sítko 164.
Sixta 36.
Skáeel 108.
Sk;i'Tlík 112.
Ská < 'ba 87.
Sk JÍ kal 106.
Skal 148.
Skala 153.
Skála 153.
Skalák 151.
Skalieký 141.
Skaliěka 146.
Skahiík 123.
Skaiskí 14!).
Skarivoda 170.
Skarsín 43.
Skazík 82.
Skládal 108.
Sklá.laný 117.
Sklář 125.
Sklenář- 125.
Skleneka 1(>3.
Sklenir-ka 163.
Sklenka lř'3.
Sklcj.iiík 123.
Skoba 161.
Skobol 5í).
Skí)b(d('V 5i)-'.
Skobil 51>.
Skoř 65.
Sk(>(^il 106.
Skoční lek 110.
Skočdoj.ť.b' 173.
Skobňutil 108.
Skocb VS.
Skok 65.
Skokan 114.
Skokánek 117.
Skol 65.
Škola r 152.
Skolek 163.
Skolil 106.
Školka 79.
Skop 157.
Skopal 108.
Skopalík 112.
Skopec 157.
Skojíeř-ek 157.
Škopek 157.
Sk opovy 54.
Sk<»rár'«*k 5:í.
Skorer 158.
Skorkan 59.
Skorkovský 111
Sk orná 165.
Skorý 59.
Skořený 117.
Skořer.a 15().
Skoř-ina 59.
Skořínek 59.
Skota k 123.
Skoula 162.
Skoumal 108.
Skoupal 108.
Skoui)il 108.
■■
- 860 -
l^^^^^^^H
^B Skoupý 58.
SlabSJ 41.
SlovSk 132-
^H Škraba 7í>.
SUby 41,
Slovják 132.
^H Skrabl 103.
SlaCík 82.
Slnga 179.
^H Sfcramtík 63.
Slad 164.
Sluk 160.
^H Skramouskj Ul.
SlfuleCek 125.
Sltika ICO.
^H Skramiiskf 141.
Slífiek 125,
ShuieSko 163.
^H SkranSk 4!l.
SlAiIkovif 128,
Sluniekn 153.
^H 8krt>oc óS.
Sladkovský 14.Í-
Slupka 156.
^H Skrbek ó!).
SiadkJ 64-
SluSní 69.
^H Skť£!.en$ 44.
Sladnik 126,
Smáč 85.
^H SkreJSovsk; Ul.
Sladomel 171.
Smaha 39.
^H Skřeta 132.
Sladtivnik 125.
Smahal 39.
^H Skroš S9.
SladovakJ 126,
Smakal 106.
^H Bkrnv 5!).
Šlach 31.
Smažík 82.
^H Skrom; 69.
Slilnia 166,
Smažil 106.
^M f^kruSn^ 59.
SláTrieííka 15B.
Smeja 72, d.
^H Skružil 1D8.
SlamSiiik 54.
Smejkal lOS,
^H l^knižný 13^.
Slatijína 156,
Smekal lOlI,
^B Skrflia 178.
řilaniiuka 156,
Smetáček 8R. 163.
^B Skríta 132.
Slámka 16G,
Smeták 163.
^M í^kí<-fck 107.
Slanař 126.
Smetana 16K.
^H Kkr-uliotn ii:-i.
Slanec 187.
Smetánek 166.
^H Skfťi>(-k 78.
Slanička 162,
Smetánka 166.
^H skrjri'1' ifi4.
Slanina 167,
Smetka 162.
^1 Skfivnii 1.MI.
Slánský 141.
Smélý 59,
^1 ^kfivnTR-k 15J4.
Slaný 54.
SraéroH? 111.
^1 Skiií Rh
Slafiák 146-
Smetal 108.
^M H>kiK'iin 145.
Slapák 53.
SmiSek 77,
^1 l^kufc-k TT.
Slapniřka 63.
Bmíta 75,
^1 I^knliorskf 141
SlMek 31.
Smítal 108.
^B Skuhra 72
Slatinka 164.
Smítek 78.
^B Skubraví 121.
Slatin Sk J 141.
Smítka 80.
^^B Skiihrovec 147.
Sláva 31.
Smola 156.
^B SkuliiTivský 141.
Slavata 31.
Smolák 123,
^B Skula 162,
Siavek 31,
Smolař 12.3.
^B Skule 162.
SlavĚii.i^ky 141
Smolař 123.
^H SkuUn 162.
Klavirky 141
Smolian 14, 40.
^H Skulina 1S2.
Slavifek I.^H
SmolifkJ 141.
^H Skupiua 5fl-
Slavik 16M,
Smolík 40.
^B Skúra 69.
Slavikovský 141.
Smolivec 121.
^H Skúiek 5'.).
SlaviiiHký 141.
Šmolka 40.
^B Skurovoc 147.
Slavkovský 141,
Smntlarha 87.
^H Skiitan 114.
Slejgek 166.
SmrCek 154.
^H Skuthan 114.
Slejžek 166.
SmrCina 164.
^H Skutik f@.
Slcmin 162.
SmrCka 164.
^H Skutil 1(B.
Slepička 15».
Smrhal 108.
^B Sk-vara 72.
Sleartfek 13í.
Smrt 132.
^B Škvára 164.
Slezák 13Í.
Smrtka 132.
^B Skvrna 3Í).
Sliboda 60.
Smrťák 132.
^B Sk^ba 166,
Slintá SI5.
Smra 158.
^B Skybický 141.
SHva 156.
Srauda 39.
^B Skybinsk^ 141.
Slivka 155,
Smudek 39.
^B Skjd&nek 118,
Slivofi 156.
Smutek 60. .^^^^B
^B s"i>JA 41.
Sloboda 60,
Smutka 60. ^^^^H
^B SM,&k 41.
Slon 167,
^^^^H
^B dlabej 41.
Slonek 167.
Smyčka 79, 164,^^^^H
^B Slablbouil 41.
Slota 163.
Smýkal 106. ^^^^^H
^B Sla)>iliDiHla 41.
Slouka 1611.
Snášet 108. ^^^^H
^B Kbbib<,u<k'k 41.
Sloui. 161.
SnSta 166. ^^^^H
^B ^}lab(>dl 41.
Sli.upenský 141.
^^^^^1
Snětivy 54-
S<ij.r i<H,
i Spika 75.
Siiižek 163.
Sn|.lli'!l Itiá.
' Spilík Uí.
Snopek Iflí.
Bopúrb 1(12.
Spilka 1(Í4.
S<ibchart, 31.
SorbeiiJ 44.
Spina 75,
Sobek Hl.
Sosiiji 154,
1 Spinka 1G3,
SíibeS M.
Sosiiovec 147.
1 Síňra 72.
StMiia SI.
Soňka lfi4.
Spirhan 114.
Sohj^slav Hl, 16K.
Soti,riiÍk 125.
Spirit 17a
Snběslůvek Hl.
Scjubuťta !I5,
Spirodi S«.
Soběslavský 141.
ří..iii'i-k ,i(i.
Spiruta i)4.
Hobiřek 31.
Spisar ll!l.
S-.biřka :il.
Souilek Tll4,
, Spivák 12(i.
Sobil 1IM>-
SouiinJ lai, 12(1,
Splavor 85.
Sobin 31.
Soii.Ukf 12(1, 141.
Splitek 78,
SobíSek 31.
So.ibi-ii.ln 75.
Splítka 80,
Sobol 1S7.
Soiirhn 41!.
Spolek 131,
Sobola ir>7.
Soukal KHS,
Sponka l(i5.
Sobolik 157.
Soiikoiiik 125,
Spora (H).
Soboto 188.
Si)iik<'iika Kid.
Spotka 75.
S<.iiki>|> m.
SpoTira (XI.
Sobotík 168.
SoiikoviT 121.
SpourttJi (12.
Sobotka 148.
Sf.iikii]. m.
Spoiitil KW.
Sobotník 1(Í8.
Moula ;t2.
Sprái-liiil um.
So.]r,nia 148.
S.niU-k 32,
Spra--hta 95
Soiiomek U6.
Siuiniiir 157.
Spratek 157,
So.|oinka 14B.
Sí.uriida 75,
Si>r;,vee 126.
Sofka 37.
Sfmí^pJik 130,
: Spravil 108,
Soph 164,
Sonstružník 125,
Správka «!,
Sorha 1&4.
Souňa 411.
, SproseC 148.
řkirhánek lft4.
SouS..k 411,
Spružiiia 1(13,
Sochaři 164.
Sova 153, 168.
i Spuilicli W
S«irhor lft4.
Sovaiiina l.'A
Spnilil 108,
Sochorovskí 145,
Sovňk 158.
Spurní «>■
SoPhov «4.
Sovi-k H13,
Sríizil lOK,
Sochovsk? 41,
Sovi.'^ IW,
Srb \Xi
SochŮrek 1(14.
S<.VJTllt l.W,
Sriia i;!3.
S<ijrtk 159.
Sovooňuk 158,
■ Srbei^kJ 141.
S(.jiia 159.
Spáf^il 108.
SiteOfk 1.3:^,
Sfýka 15!í
Spa.llik 112,
1 Srbek 1.33.
Sokoiilf 1-iC,
Spak I5!K
Srbotií 44.
Sokol lo8.
Sjíal HW.
Srbík 13.^.
Solar 125,
Wlíál ItHi,
Srb.sk J 134.
S(.laf l-,íf>.
Siiala lOi),
■ Srdre 51.
Solafík 125,
SlMll.'k lO.
, Snlínko 51,
Soblňii 127,
Spiilfiika 118.
Srílýi.ko 61.
Sol.lát 127.
S|wilcii»ký 141.
, Srcb .V).
Solil HHt.
Spiiloiiý 117.
Srkal 10(1.
Soiiviir 125
Sl.iilov.-kí 141,
Sma 1.57.
Solniif 125.
SltamlHk 101.
Sniee 157,
SolnJ 125,
Spánek 49.
Srnka 157.
Snlpera 171,
Spínek 49.
Srnsk/ 141.
Som IGO.
Spanilí 60.
■ Srostlík 112.
Sonian 157,
Spiírovskí 145,
Sroubek 161,
Somol 157. li.
Spcirbal 108.
Spejzl 103.
1 Sn.vnal 108,
Somolík 1711,
Srovnalik 112,
Soiniick 171,
Sperka 841.
Srp 1(14,
S.inka l,)7.
SpĚiák 84,
Sn>i-k I(i4,
SoiKT IW,
Spí-.šuf (iO.
Srňaii KU.
S<.l.í5.-k ,1.
Spuvárck 1211.
Si-S.:ii t«1.
Sopoarh 1112.
Spíriial KNl,
Si-ufuk 78.
Sfnk W,
Sta5ek 31,
Sfolina l(i2.
Sfiban 44.
Stateční (H»,
SUtlfVSkJ 141.
StaCina 116.
Stav U5,
Stí>n 65.
StaSný 117,
Stava 72.
Sti>na 72.
Staiiíčc-k 141!,
Stávek IW.
Stonavskf 141,
Stadlík 152.
StavĎl lOB.
StoiitS «!»-
StÁ<iiiÍk 123.
Stavinnha 170.
Stopka 15t;,
Stahala 109.
Stehlieck Iňíl,
Storkaii 114,
Stííhlík 111.
Stehlík i:>fl.
Stouila 60.
Starh 31.
Stehnf. f>3.
Str>ll'l<>k <!0,
Staclian 31.
Stech 31,
Strmili 1IJH.
Stadiota 31.
SteinskJ Ul,
Stoujia 1111.
Stachura 31.
Stejniar 172,
StožcckJ 141.
Stajka Kil.
Stejskal 108,
Stiižický 141,
Stakorský 141,
Stej:<iial 172.
Slrahťk 77,
Strilík iHi,
Stekl m.
Strahf»-li K-,
Stiíiy m.
Kteklik liO,
Strafnk 3<.i,
Stana 31.
Stekli fiO,
Sti-afka 3!t,
Staiícík 31.
Stťlf.Aský 141.
Sti'aí.jvský 141.
Stniie^ík B1.
Steláovskí 141,
StrřLla 72.
StniKla 31.
Stc>7.ka 154.
: Stráilal umí.
Stálic 31.
Siehulii mil.
Strádck 77,
Staněk 31-
StĚlmle lOii.
Strahovský 141.
Staníl 31,
Stehiilka 111,
Stradi 60,
Staniček 31.
St*ch 31.
Strflehal 106.
Stnnich 31.
Stília 72,
Stracliota 60,
Staiiik 31,
Stíhal lOC,
Strachovský 141,
Stanislav 31. lli«.
Stilif.fkJ 141,
Straka 151),
StaiiiS 31.
StilK.r l.-i.
Strakatá 3U,
Stanka 31.
Slihorskí 141.
Sti-akatý 3».
SUm.v^kř 141.
■ Slil.ňrck l.'i.
Strakoš Sít.
Stantf.jský 146.
Kfirh i;U.
Strakovič 15S,
Stíuin 31.
Slícha 31. T.^.
Siraijiik (Kl.
Staňala 31 .
Stimil l.ř
StL-iiH.'i.-kí 141.
Staňka :n.
Stínil UK!,
Stránek lo2.
Staňka 31.
Stinka 1(!1,
StránĚk 152.
Stafikovskí 141.
Stíral 108,
Straník 162.
Stára 40.
StirskJ 141-
StránkovskJ 141.
Stararh 40.
Stivin 21.
Stránský 149.
Stařen 40.
Sikmkal lOW,
Straňák 161.
Stnrcíck 40.
Stohorskj' 141.
■ Straiák 00.
StiSrcřek 40.
Storký 141.
StraSck «0.
StSrek 40.
Stoři-k 7H.
StraSik (!0,
Starfli 40.
: St.ifes 172,
Stražiliiika 170,
Stařík 40.
Stoiiola llil.
Sti-n8iri'bka 170.
Stárka 40.
Sťiihllka Ifil.
Strofikraha 171.
Stárkii -li).
Storh lli4.
StraSiiii-' 14H.
Stan.lia 40.
S(i.clil 54,
StraSnov 148.
Staromesť-ký 14il.
, Stoj 05,
Strašpytel 170,
Starosta 40.
Stojan 114,
Stratek 78,
StaroStlk 40,
StojHnek 117,
Stratil lOB,
StarnnSek 40.
Stojaspal 1T2,
Strava 167.
Starci 40.
. Stnkar 125,
Strejc 130,
Starůstka fi-2.
Stoklas 155.
Strejček 130,
Starý 40,
Sť,>klasa t.V>.
StrejCnv i;W.
Staři-f^^fk 41).
Sl^ikláíka 155
Strejl 13U.
Ktarrk 40.
Sluhiř 12i>.
Sti-^n 13(1.
Stnt-ik 40,
Stf.l.J.ln 125.
Střenu- 14«.
řítíisi-k :tl.
St<.li,-ka 1(;2.
Strmiska 1t>3.
StnSa 31,
; St.iliii 1112,
Stnilísko 153
SlTiind lň!l.
Stříbrný bi.
Sukdul 148.
Strnú.kk KW.
Střtbrskí 142.
Sukd..lák 14(1.
Strnn.ll Iňn.
Stfí.la IWl.
Sftkiip m.
Strniště 154.
Stfihavka 121.
Sulanskí 142.
Strub Ca.
Stříška 1«3.
SuMa 32.
Strolmcli 80.
Střit^cký Itó.
SnldovskJ 145.
Strobich 88.
Stříte;íkí 142.
Sulek 32.
Stroi)il I()6.
Střízek ló8.
Sulíček 32.
Strobl 103-
Střížck 77, im.
Sulík 32.
Strfibní 117.
Sřuiierký 142.
Sum 160.
Strojt^a »2.
Stui leník 14(i.
. Sumer im.
Strolený 117.
Studení 54.
Sumpela 10!l.
Strom 154.
Snidiliia.1 171,
Sun 158.
Stromečky 14íl,
Stiidniíkn 15.)
Su|iftCek m.
Stromek l.i4.
Stiidriiíiní l.-il'.
Sujian 114.
Stropek 78,
Stufka 7it,
. Supanoť 117.
Stropninký 14a.
Stublik 112.
; Siira (KJ.
Stroň39.
Sturbl ň4.
SiiríCok (Ul.
Strouček lóe.
Stuchlík 54.
Surnia IU5.
Stroufek 78.
Studili 54.
Surový (M).
Strougal 10(i.
Sturhv.il 122.
Siisedik lao.
Stn) hal 100,
Stíij r.ó.
Susrk -7.
Stroupožnifikí 14,).
Stiiki 7.r
: Susik 82.
Struček 15i;.
Stulík 82. 155.
Suskov 77.
Struha 163.
Strtna 72.
Sušánek 4U.
Stnihae 85.
KtflMk 83.
SiiSanka 1C7.
Strultala lUii.
Stu|.a 72,
■ SuSart My
Stniksa liJ.
Stii|.iik 8a,
SuSfk 4(>.
Stnina H^ň.
Stiipi!.-kí 142,
SuScký 142
Strutic Ifíň.
Stnpfk 77,
Sušil km;.
Stnincc lii.i.
Stu|)ka 7ÍI,
Sutncr 152-
Strunecký 142,
Stiirck 77,
Sutý 95.
Struneřka 1115,
St.ir:ia 92.
Sůva 158.
Strup ól.
Stnsiik 84.
SváCťk 130,
Stru3ka lň4.
Stýbk. 15(1.
Svařil KW.
StruSka 153.
Styblík l£6.
Svafina H17.
Stru inský 142,
Styřik 82,
Svačinka 1117.
Stružka tm.
Sudn 72,
Svach 130.
Stryal 10(1.
Siidúk 125,
Sviífba 130.
Strjo 130,
Siidfk 77.
Svala 45.
Strýflek 130,
Sudík 82.
Svárui m.
Stryhal lOf!.
Sudil KW,
SvanSk 60.
Stryrhaí 10<;.
Suillir 1115,
Sviir (i2.
Strychíř m.
Sii.lolr^kí 142,
Svára 75.
Stryk 130-
Subradii 75.
Svarbii 120.
Strínek 130.
Siiih 4(1,
Svárovský 142.
Stržil 108.
Siicbaii 4(i.
Svíiňek 130.
Střebskí 142.
.Su.-húnek 4(i,
Svat (W, 130.
Středa m.
S IV banka 46,
Svala (to.
StřechovskJ 142,
Siicbanů 4(i,
Svatek (K).
Střela lOÓ.
Siichard 4(i.
Svátek m. 168.
Střelba 120.
Suiharda 4(1.
Svntojiiiiský 14!),
Střeler 127,
Sui-bnrt 40.
Sviitnň (!0.
Střeicckí 142.
Siirbárí|,a 17;t,
Svnťiš m.
StřeleCfk 127,
Snrbudolííký 142,
Svatuuék fUl.
Střelka 7!l.
SiiilK.rhleb 172,
SvatuSka (iO.
StřelskJ 142.
SuHioiiiC-l 172,
Svatý m.
Střemcha 154
Siicliora-lský 142,
Rv.'iiu.^ m.
Stfeska 80.
SiKliJ 4ti,
Sv.V,.uj' 117.
StřeĚka 1«1.
Suk l.Vl,
Sví.liiivU 117.
— 254 —
Svědirnh 170.
S Venda (>U.
Svěnek r,().
Svěrák 84.
Svěska m.
Sv6t 158.
Světecký 142.
8vetcl«ký 142.
Světlík 38.
Svétlý 38.
8víf'ka 162.
Sví.la 154.
Svideiiský 142.
Svík VMX
Svinka 167.
Sviták 83.
Svitavskí 142.
Svítí k 82.
Svítil lOť).
Sviti roh 170.
Svoboda 60.
Svobodný 60.
Svi.jecký 142.
Svojetinř?ký 142.
Svujik IHO.
Svojil 106.
Svojš 130.
Svojše 130.
Svojtek 130.
Svojtka 130.
Svolánek 117.
Svolba 120.
Svor 162.
Svorník 60.
Svozil 108.
Svozilík 112-
Syblík 177.
Sýček 158.
Sychna 54.
Sychra 54.
Sychravá 54.
Sychrovský 142.
Sychý 46.
Sylaba 163.
Sylovský 142.
Synáč 12^).
Synáček 12í).
Synek 129.
Sýpek 77.
Sypena 116.
Syrovátka 166.
Syrovátko 1()6.
Syrový 54.
Syrých 54.
Syřínek 118.
Syřistě 166.
Sysel 157.
Sytá 55.
Sytáček 55.
Šaliaka 82.
Šábal KM).
Šn))ala lOí).
Šábns 91.
Sabat í)4.
Šabata 94.
Sabat ka 97.
Šabecký 142.
Šablín 165.
Šal»ršiila 109.
Šáda 39.
Šádck 39.
Šafanda 119.
Šafář 126.
Šafařík 126.
Řafáí-ovič 128.
Safrířovský 145.
Šafek 77.
Šafera 100.
Šaferna 102.
Šafka 79.
Safra 100.
Šafrán 155.
Šafránek 155.
Safra ta 102.
Šach 126.
Šacha 15(í.
Šácha 156.
Šachl 155.
Šáchor 155.
Šáchorek 155.
Šajtar 99.
Šak 175.
Šal 65.
Šála 72.
Šalarnon 32.
Šalamoun 32.
Šalanda 161.
Šalanský 142.
Salát 94.
Šalavec 121.
Šalbaba 17?.
Salda 96.
Šálek 77.
Šálený 60.
ŠaUr 98.
Šaloni 119.
Salon 114.
Šaloun 115.
Šalplachta 172.
Šal visky 145.
Sánial 106.
Šamalík 111.
Šaman 114.
Ša manek 118.
Samárek 101.
Šaniberk 148.
Sámek 77.
Šamík 82.
Šamonil 106.
Šampa 72.
Šampalík 114.
Šamšula 109.
Šancovský 149.
Šanda 9(), 164.
Šandera 1(X).
Šandor 99.
Sandra 109.
Šanek 77.
Šaník 82.
Šanta 72.^
Šantala 109.
Šantan 114.
Šantana 117.
Šantar 99.
Šantara 100.
Šantavý 121.
Santín 116.
Šantl 103.
Šantor 99.
Šantroch 88.
Šantrůíek 86.
Šaňák 83.
Šapek 77.
Sára 39.
Šcarapatka 1()8.
Šarboch 88.
Šarhan 114.
Šárka 39.
Řaroch 39.
Šarocha 39.
Šaroun 115.
Šarovec 121.
Šarša ÍK).
Šaršoň 115.
Šarý 39.
Šařík 39.
Šašecí 126.
Šašek 126.
Šaško 126.
Šat.ila 109.
Šatilnek 118.
Šatava 121.
Šatek 1(>5.
Šátek 165.
Šater 155.
Šatlava 161.
Šatoplech 172.
— 255 —
Šatoplet 171.
Šatonn 115,
Šatra KK).
ňátral lOH.
Šavara 1(X».
Šavel 103.
Šavcs 91.
Šavr 98.
Šavrda 102.
Ščava 1()7.
Šeba 32.
Šebánek 32.
Šebek 32.
Sel>ele 32.
Šebelík 32.
Šebelka 32.
Šebenka 32.
Šelícra 35.
Šeberka 35.
Šebesta 32.
Sebestián 32.
Sebestík 32.
Šebestl 32.
Šebetek 77.
Šcbetka 79.
Šebík 32.
Šebl 32. .
Šebor 35.
Šeda 39.
Šedek 39.
Scílina 39.
Šedivá 39.
Šedivák 39.
Šedivec 39.
Šedivka 39.
Šedivý 39.
Šefelín 1(55.
Šeferna 53.
Šefrna 53.
Šeha 43.
Šechtický 142.
Šejbal 10«.
Šejd (52.
Šejda 53.
Šejhar 53.
Šejna 53.
' íjnoba 53.
lejnost 53.
iejvl 103.
íl 10()
ílbický 142.
4iha 1(58.
mibera 147, 148.
Šemberk 148.
embora 147.
femela 109.
ímelík 111.
I Šenuílka 111.
šernera 1(K).
' Šoiiiík 82.
Šemokrouch 171
Šemora 72.
řenek 178.
' Šrnkéřík 125.
Šenkýř 125.
Šeracký 142.
; Šerák 39.
I Šereda 40.
' Serenieta 95.
Š<'reiin.'tov 95*.
Šerhant 119.
Šerka 1(55
Šerks 50.
Šcrpnn 114.
, Šerý 89.
Šerých 39.
Šeřík 39.
Šorvaii 114.
• Šesták 1()7.
Sešina 156.
Šetecka 172.
Šotek 40.
Šetela 40.
Šetelík 40.
Šeteii 40.
Sete na 4o.
Setina 40.
Šetiva 40.
Šetka 40.
: Šetlík 40.
Šetřil KM).
, Ševák 125.
. Ševe. 125.
Ševc(»vi(^ 128.
Ševeů 128.
' Ševčák 125.
Ševeík 125.
Ševeeek 125.
Ševek 125.
Ševíc 125.
Ševr 53.
Ševrda 53.
Šíba 32, 72.
Šíbal 10(i.
Šíban 114.
Šibil lOfi.
Šíbitan ()0.
Šibl 103.
Šílíor 35.
, Šibrava 121.
Šibřina (52.
Šid (>5.
Šida 72.
Šída 72.
Šidjík 83.
Šidek 77.
Šidlák 125. IřU.
Šidlík 111, KU.
Šidlo 153. 1(>4.
Šidluf 1()4.
Šidluv 1()4.
Šifalda 112.
Šifaldor 113.
Šifta 95.
Šijint 30.
; Šíeh 46.
I Šicba 4(i, 15(5.
; Šichán 46.
Šik 60.
1 Šikl 3(5.
Šikola 36.
Šikota 36.
Šikší 36.
Šiknta 36.
Šikýř 60.
Šil (50.
Šila 60.
Šilar 177.
Šilberský 142.
Šilbuch 178.
Šílený 60.
Šilhá 49.
Šilháček 49.
Šilhán 49.
Šilhánek 49.
Šilhanský 145.
: Šilhart 49.
: Šilhá víček 49.
' Šilhav^ký 145.
\ Šilhavý 49.
! šilink 1(58.
: Šilovský 142.
! Šíma 32.
Šiinácek 32.
Šnnák 32.
Šínian 32.
Šinián 32.
Šiniúna 32.
Šiniandl 32.
Šin lánek 32.
Šimáně 32.
Šiniánku 32.
Šinianovský 142.
ŠiriaMí^ky 14Í.
■ Šířek I;hi,
ňiiiihfra U7.
■ Řirl.i KU,
íiiiiil.t;r!ikí U-2.
ŘirukJ 44,
Šiiiičák :«.
ŠirfiiVk 44.
Šiničík 3L>.
Šístok Hi7.
Sioieefk 32,
tíistkii 1H7.
Šimek H2,
ŘiSa 4<i.
Šiiiicnec 32.
ŠiSáii 4(i.
fiimcr 33.
Šíňka lóll.
■Šimera:^2.
ŠiňltT •.i7.
Simcnta Jíá.
ŠiŘlik H2.
Řiiiiurkii 32.
'. Šiánia 72.
Šiiuea 32.
! Ši&tiiar 1)1).
giiiíct 32.
' gítal lOB.
Šitiieta 32.
ŠiUnc 117.
Šiinioe 32.
Šitávanc 117
ŠiiníSek 32.
Sítina 4U.
Řjrnko 32.
; Šitra 1(H).
Šiirikovsky 1J2.
Řivara 100.
Řinikťi 32,
, ŠkiUia 5!l.
Šimla 177.
' Šknlirniit M.
■ Skahroiit. :.».
Řiuiiiii -AI.
Šiiíiotifk 32.
Škať-h W.
Řiinonik 32.
, ŠkiícIia 87,
ěiiriuniš 32.
ŠkaMa Dii.
Šiiiiouka 3-J,
1 ŠkalouO IM.
Širii<jn..vskJ U2.
1 Škalcjup !«'!,
Šinjoii 32.
ŠiuiuiiSťk H2.
1 Škainpa á'J.
, Skanctera fi(J,
Širiiiiarli IJH.
Škapa 157.
Škarliaii 12().
Šinjr.la %-
Škarda !)(i.
Š^insa 32.
1 Škarda !)li.
Šiníša 32,
Šil lita 3-J.
ŘiiciŮnek 32.
Škarka 71),
; Škarohli.l 172
Kkaroupka l(i
Šíija l(i4.
■ Škaruila 94.
Šinakl 178.
ŠiiKleUr 12.j,
Šindoliř 125.
Řkaryilji 1)4.
Šin<lclka llil.
škatula ICtí.
ěimiyiek llil.
Šiukc. 32,
' Škebra ňl).
Řiiik(H-a 32-
Šiiikovský 142,
■ Škudl WA.
i Šklí!'a 1211.
Šiíikiila 32
Škol.is .^!l.
ŘiiiNj 72.
Šiíiták 164.
Škohla .-i!!. 1ti.
Škoila (J2.
Řip ItíĎ.
Škniiik 82.
Šíl.al IW,
Škonli fiG-
Řipátifk 118,
Škola 161.
Šii.ek I.-i.ň.
1 Školník 12K
Šil- i;w.
■ Skop ir,7.
,Š[r;iS<-k 44.
. Šk..pn,i i:.7.
- 257 —
ŠlaiulM.r Uí).
Řlanibora KK).
Řlainpa 72.
Slanzovský 140.
Šlap 53.
Šlapák 53.
Šlai>ííiick 53.
Šlápota í)5.
Slapnirka 53.
Šlaputa 93.
Šlár 165.1
Šlehu fer í)í).
Šlehover 121.
Šleh(;ver ÍM).
Šlehuber Díl.
Šlechta 127.
Šl<Mhtický 127.
Šlejfrrka 125.
Šlejfíř 125.
Šlejhar 53.
Šlejn 53.
Šlejiiust 53.
Šlejška lim.
Sleiiiín U\2.
Šlerka 1H5.
Šles 157.
Šlirhta 1(>4.
Šlik 1(>4.
Slusar 177.
Shisárrk 177.
Šluptík 15(>.
Šiiiaíll 53.
Siimha 3ÍÍ.
Srnahal 3í».
Šinahel 311.
Šinnkal 1(M>.
Šiiiákal km;.
ňiiiarda 116.
Siiint 53.
Šniatera KM).
Šrnatlák 53.
Šniatlan 53.
Šmat(»laii 53
Řiiiehlík 3í).
Šinrjíla 72.
Šiuejdíř 125.
Šiiifjkal KIS.
Sinelhau.^ 155.
Sinellioiiz 155.
Řiiielnvský 142.
Šine nik SI.
Šnienla m.
Šinerek 77.
Siiierhíík 84.
Šinerhovský 142.
Siníila 72.
Šinídherský 142.
Řiníílek 77.
Řmídílek 110.
Řmidl 103.
Řinidlík 82.
Šinidloch 88.
Šniídr 98.
Šniidrkal KM).
Šinika 72.
Siiiiroii.^ ÍU.
Siiiolcnop 178.
Šiiiolda 40.
Šiimldas 40.
ŠiiK.lík 40.
Řni(»lka 40.
Šrnoranc 40.
ŠnioMaeha 87.
Srnrhři 72.
Snaroiiz ill.
Šiiťjdar ílí).
Snej<líírek 101.
Šnor 65.
Šnnrek 77.
Šiiýdr í)8.
Šofka 37.
Šohaj 120.
Snhčíjfk 129.
Soch 65.
. Sochán 114.
Šolar ÍM).
Sulc 127.
Solda í)6.
Šolín 116.
Ř(dta Í15.
Šoltcs 127.
Šoltys 127.
Šondera 17Í).
Sondra 17Í1.
Šonka 171).
Šonský 142.
Šoj)ek 177.
Š(U'a 53.
Š<')ral KM).
Šoranc 53.
Š(írejs 53
Šunna 53.
Š()stal 106.
Seta 133, .1.
Šotek 132.
Šotky 80.
Šotola 101).
Šotolar 112.
Š(;ula 72.
Šoulavý 121.
S.Mdei 122.
Šoupal 106.
Šonjíka 71).
Š(»nr 53.
Šoura 53.
Šoural 10(5.
Sonrek 53.
Šoustal 106.
Šou.ša 60.
Šouta 72.
Šovald 112.
Šovanec 117.
Šovar 177.
Špacír 178.
Špaček 151).
Špadrna 102.
Špachta 1)5.
Ši)ak 150.
Spala 100.
Špaldák 155.
Špale 100.
Špalek 163.
Špalíček 163.
Spánek 49.
Španél 133.
Španihel 133.
Špás 62.
Spát a 60.
Špaíenka 60.
Špatinka 60.
Špatný (M).
Špelda 06.
Šj)elina 117.
Špenrlla 72.
Špeta 72, 167.
Špetl 103.
Špetla 100.
Ši)etle 100.
Špetlík 111.
Špicar 177.
Šincera 177.
Špicl 175.
Špičák 46.
Špičan 4().
Špička 163, 165.
Ši)idla 46.
Špidlen 46.
Špidra 46.
Š|.ik 166.
Špilar 00.
Spilka 164.
Špína 162.
Spina r 40.
Špinař 40.
Špinka 162.
Špíra 72.
Špírek 77.
17
Šriitck IfiT.
1 Štětina 4fi.
Šrútka llifi.
1 Štětka 4H.
ŘtiílnTiiiik llH,
Řtitml KMl.
Řta.ll<T lh2.
ŘtiLor 15,
Řtarllik 152.
Štíl.r 98,
Štaf 32.
■ Štihral 1U2.
Štíila 32.
Řtkha 31,
Štafan 32.
Štika 153. IfiO.
ňtnjer 133,
Štikaruvskí 14
ŠlatuLera UR.
Štílec 85.
Btilip 151*.
Št,imlierk 148.
Štain|iarh 148.
i Štípek l.i:..
Standa 31.
Štipl 103.
Štaiulera 31.
Stírek Kil.
ŠtefáCek 32.
, ŠtoCek Hi4-
Štcfa) 32.
■ Št,ula 1&4.
Štefan 32.
Štoliia 126,
ŠtL-fíínek 33.
Štor CTí,
Řtefcrins 32.
i Štorok 77-
Štefek 32.
Šturk 77,
Štefka 32,
Šlurkan 114,
Štcllíf ťk 32.
■ ŠU>sťk 177,
Štt-lovský U5,
Št^inla (Hí,
Šleiu>ii!ra 148.
Štoiirař Sr.,
Řteiut.erka 14K
Štriknr 177.
Stevek 32,
Štrnwt 167,
ŠtĚLeták K4.
štius ir.il.
ŠtěílruiwkJ 142,
ŘtriiDifa 177,
Ště-lrun lil).
Řtnip r>i.
ŠtĚ.lr..vskí 142,
Štiiiiciit 128,
ŘtĚiirJ m.
' Štnfka 7il.
htérh 31,
. ŠtiK-hal 1(W,
ŠtĚrhovi^ký 142,
Štuka IIJ7,
ňtůkulf 1(«»,
Štiikr^a il2.
Řtčtiil>.-i-a UK.
Štiila 73.
ŘtĚiiička ii;i.
' Štiil.- 8Í>.
ŘtĚp 155.
ětulor 85.
Š1.6i.;ni 32.
! Stulík l.w.
Řtě],aiieik 32.
Sliimpa 177.
Šmr t!5.
ŠtČiiánek 32.
Štěpáiiík 32,
Řiurnl 106.
Řtéjiaiiuvsk)' 142.
Řtureiij 178.
gt6|>aiirtk$ 142.
ŠMiivli 88.
Ští|Kiř 123.
Slunná 177.
Šlílrtík 1S5,
Řtiirsa IH.
Štěj.ka 32,
HUn-xa- 93.
Štéi.iiia 117. H13,
Štusiik 81.
ŘtĚpila !I5,
Stvaii 114.
Štepuifka I(i2,
Řlviin 114.
Šterlia 120.
ŠtwriikllOŽ,
ŠtĚrLák 12W,
Štvrtnifek l(i8.
Štérliik 120.
Stvrtiiik 168.
ŠtírovskJ 142,
1 Řtyiil 103.
— 2Ó9 —
Štyrsa 92.
Štýrský 134.
Šťáhlavskí 142.
fiťára 73.
Šťáral lOfi.
Řfásck fi().
Řťasenka (U).
ŠtJasta 00.
Řťástek 60.
Šťástka 60.
Šťastnák 60.
Šťastník 60.
Šťastný 17, (iO.
Šťáva 167.
Šťopka 156.
Šťoví(^ek liV>.
Šťovík liV).
Šnl)a 165.
Šiil)ar 99.
Šnbovský 145.
Šnl.r 98.
Šubrt 101.
Šu.la 72.
ŠiV-ha 73.
Šnjan 51.
Šuk 65.
Šukal 106.
gula 73.
Šulák 84.
Šulan 114.
Šulí" 127.
Šulřík 127.
ŠuMek 97.
Šulok 77.
ŠulíT 98.
Šulij 122.
Šulista 93.
Šum 65.
Šunia 73.
Šuniák 84.
Šunian 114.
Šunian«11 119.
Šumbera 147.
Sumera 100.
Šumprla 109.
Šumpík 82.
Sun«1a 9r).
Šuntil 106.
Šup 65.
Šupal 106.
Šupich 88.
Šupík 82.
.Šupita 95.
Šupitar 97.
Šupl 103.
Šiir 53.
Šura 53.
Suran 53.
Šurancc 53.
Šurda 53.
Šnrek 53.
Šurovský 145.
Šurýn 53.
Šuselka 111.
Šuska 79.
Šusta 73.
Šustárek 8().
Šustal 106.
Šnstala 109.
Šnstek 77.
Šustera KK).
Šnsterka 101.
Šustil 106.
ŠuSlík 111.
Šnt 65.
Suta 72.
ŠuvaM 112.
Šuvaluv 112*.
Šnvancc 117.
Šváb 133.
Švábeiiský 142.
Švábka 133.
Šva«llenka 125.
Švaillinka 125.
Švařrera 130.
Švajxerka 130.
Švapr 130.
Švajirovský 145.
Švácba 130.
Švacbula 130.
Švaj 125.
Švajcar 133.
Švajíla 125.
Sval 125.
Švambera 148.
Švamberk 148.
Švancar 174.
Švaiuara 174.
Švanr^ara 174.
Švanda 62.
Švandlík 111.
Švandrlík 102.
Švánok 60.
Švaňba 86.
Švanla Vá).
Švaři^ok 130.
Švasta 93.
Švastal 106.
Švástal 10(k
Švastala 10í».
Švec 125.
Švéda 133.
Švehla 109.
Šveblík 111.
Švejcar 133.
Švejda 53.
Švejch 53.
Švejk 53.
Švejka 53.
Švejkar 53.
Švejkovský 145.
Švejla 53.
Švejnar 53.
Š^ejnuha 53.
Švejnocb 53.
Švejnožka 53.
Švenda ÍK).
Švenkát 94.
Šveňha 73.
Šveřika 73.
Šverák 84.
Šverma 120.
Švertásek 92.
Švertlík 111.
Švestka 155.
Švida 49.
Švidernuch 49.
Švidrnuch 49.
Švihá 43.
Švihla 43.
Švihlík 43.
Švihnos 49.
Švihovee 121.
Švík 125.
Šviniberský 142.
Švindra 49.
Švindroch 49.
Švitorka 79.
Švuba 133.
Švurc 178.
ŠvorcMk 177.
Šv raket 95.
Švúíír 9-. 130.
T.
Tábor 148.
Táborek 146.
Tábuřík 146.
Táborský 142.
Tadra 32.
Tadyáš 32.
Tafek 60.
Táílik 162.
Tachan (K).
Tachecí (JO.
Tachek 60.
Tachovský 142.
Taje 65.
Tájek 60.
Tajovský 145.
17*
— 260 —
Talacko 80.
Talarký 80.
Talafous 17r>.
Talan 114.
Tála van 122.
Tála vn Suk 175.
Talián 115.
Talidi 88.
Talíř 1(>2.
Tal máček m.
Taluinl ÍU.
Talovec 147.
Talovic 147.
Taluvský 142.
Talpa 176.
Talský 142.
Talíižek 51.
TaiTichyna 54.
Tampa 73.
Tampín 11(5.
Tancibnrk 148.
Taneček 1(>5.
Ta raba 120.
Taraber 120.
Taran 114.
Taránek 118.
Tarant 119.
Tarantík UH.
Tarcš 89.
Tašek (JO.
Taěka 1(>2.
Tatar 138.
Tátek 129.
Tater 12(;.
Tatíček 129.
Tatoš 126.
Tatuusek 12().
Tatonš 129.
Tatoušek 129.
Tatovský 145.
Tatrnian 12().
Tatrninž 12(i.
Taťonn 12(>.
TaťunSek 129.
Tavernár 12().
Ta vík 82.
Tax 178.
Tebieh 32.
Tebinka 32.
Teč 05.
Techovyký 142.
Tejc ()5.
Tejoek 78.
Tejček 78.
Tejkl 103.
Tejnia 60.
Tejnar 147.
Tejnecký 1A2.
Tejnest 61.
Tejnicky 142
Tejnil 01.
Tejn<jr 120.
Ti\jr<»V8ký 142.
Tejzar 99.
Tekl 103.
Tekly 110.
Telařík 123.
Telátko 157.
Telčí k 157.
Telecký 142.
Telenský ]Á'Ó.
Teleš 157.
Telička 157.
Telín 157.
Temelínský 142.
Temnička 101.
Tencian 115.
Tenkrát 175.
Tenora 120.
Tenta 73.
Tepera 101.
Teplá rek 125.
Teplický 142.
Teplíček 54.
Teplík 64.
Teplý 54.
Tej.r 98.
Tepsík 92.
Terč 1(55.
Tereba 120.
Terš 89.
Teršíp 170.
Tesák 1(55.
Tesánek 118.
Tesá rek 125.
Tesař 125.
Tesařík 125.
Teska 80.
Teslík 126.
TeSinský 142.
TešIík 125.
Tetauer 147.
Tetera 159.
Tetín 148.
Tětiva 105.
Tetonr 147.
Tet řev 159.
Tetřívek 159.
Tevizna 01.
Tébel 103.
Těhela 109.
Téliník 118.
Tčcbota 93.
Témín 48.
Těmina 48.
Těnuvský 142-
Tčsnolilídek 172.
Téňík 82.
Téšín 148.
Těšínský 142.
Těšitel 97.
Téžký 4(5.
Thoř 157.
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
T
•buř 157.
ťka 32.
lielka 154. .
cba 32.
cbáček 32.
chaj 32
chánek 32.
obava 32.
(hna 32.
cbo 32.
(•b(ij)á(l 172.
<'buslávek 32.
(•b(.ta 32.
chovský 145.
kal 100.
k(»ta 93
kovský 142.
kva 121.
kvan 122.
ntěra 44.
sek 154.
ša 32.
šnovský 142.
t^ra 44.
Tkáč 125.
Tkáč 125.
Tkadlec 125.
Tka<llík 125.
Tkaný 117.
TlačvcMla 170.
Tlanncb 49.
Tlamka 49.
Tlamsa 49.
Tla})a 53.
Tlapák 53.
Tláskal 10(>.
Tlu(-b(.ř 170.
Tlnčbuř 170.
Tlnksa 92.
Thi.^ták 44.
Tlnsto.í^ 44.
Tlustý 44.
Thisťák 44.
Tobek 32.
Tobel 32.
Tí.ber 32.
T( .berný 32.
T(.bias 32.
Tobiáš 32.
Tobiášek 32.
Tobis 32.
Tobiš 32.
Tobíšek 32.
Tnbiška 32.
Tubolář 125.
Tobolka 102.
Točík 82.
ToCiii liti.
Tonika 10.
Trenda %.
ToCiiia m.
Topič 85.
Trepera 101,
ToCinsk? 142.
Topinka 16G.
Třepeš 89.
Toch 41.
T.ipka lóil.
Trestka 155,
Tofháíek 41.
Topol 154.
Trh Co.
Tnrliaj 41.
ToSnar 41.
Trhiik til. 112.
Tofhal 41.
Toěner 41.
Trch 88.
TojovskJ 142..
Toáovský 14>.
Triiikmoc 170,
Tokán 159.
Totaii lóó.
Trká 73.
Tokar 125.
Totnňek I2i».
Trkal loe.
Tolar 168.
ToC 17Ó.
Trkán 114.
ToMa !J6.
Trmťtík 44.
Trkola 101),
Tom 32.
Toufar 177.
Trkota fl3.
Tomala 32.
Tourha 73,
Trio 163.
Toman 32.
Toul iií:..
Trnial 106.
Tomandl 32.
Toulá 73,
Trmota 93,
Touianec 32.
Toulec 165,
Trna 155.
Tománek 32,
Toupal lOIi.
Trnečka 155,
Tomať 32,
Toui-ck 33.
Trnka 155.
TíiniňS 33,
, TouSek 78,
Trnka! lOB.
TfiiiáSek 32.
TouSka 80.
Tinol»ranský 142
ToiiiiiĚík 32.
ToužiPka 86,
Triiožka 162.
TtiniHSko 32,
Toužimskí 142,
Troiion 114.
Toniii.ík'.\i.' 32,
Tovara 125.
Trohof 1)0.
ToiiiíiSc.^Hkí 142,
Továrek 125.
Troi^lilil 0(1,
■roiiiiištík :!;',
Tragan 114,
Trojan 167.
ToinHĚŮ 32.
Trachta 1)5.
Trůjančik ]ii7.
TomCiík 32,
Trajei !W.
Trojánek 107,
Tomec 32,
Trakal 106
Trojka 167,
Tomef ek 32.
Triíniba 43.
Trolda !Hi.
Tomcf kil 32,
TrainpeSka 90.
Troniliar 120.
Tomek 33,
Tranipota (12.
Troničck KW.
TonieS 32,
Traiiipuš 811.
Tropr 98.
TomiC :12,
Tranta 73.
TroS 167.
Tomííck 32,
Tlapou 113.
Trošek Ki7.
Tumíáťk 32.
Trápil IWi,
TrouUa 102.
TomiSka 32.
Ti-apl 103,
Troup 175.
Tomka 32,
TrapSS 8a.
Trousek 78.
Torno 32.
Tratina 117,
Trousil 10(i.
Tonirle 32
Trávniček 154.
Trousilek IIO
Toms 32,
Trávnik 154.
Troiiaek 78.
Toinsa 32,
Triiaiiik 83.
Trpák 84.
TomskJ 142,
Trč fi5.
Trpálek 4.-Í-
TomS 32,
Trček 78,
Trpalka 43.
TomSa 32.
Trika 80.
Ti-pík 82.
TomSe 32.
Tr.lla l(i4.
TrpkoŠ £4,
TomSi 32.
Trcllira 164,
Tra 16(i,
ToiiiSIk 32.
Tr.llirc 1Ó3, KM.
Trsek 150.
ToniSovic 32.
TMliCka 164.
Trska 150.
TomSů 32.
Trdlik 82.
Trtek 78,
Tonar 10.
TrdlJ 110.
Trtilek 110.
Toneár 7*. 10.
Treljal 106,
Trubač 85.
Tonda 10.
Trefil 106.
TruháCek 80.
Tonda 1 HJ.
Trefní til.
Trubka 105.
TonfU 10.
Tivfulka 111,
Trnlil 176.
Tonilr 10.
TrcjLal UMÍ.
Truha K12.
Toiiořek lil.
Tn-ic 85,
Tniliclka 1112.
Ttmek 10.
Tr(,Mka 81),
Truliln in2.
Tf.iiifok 10,
Tn-jkel 172,
Trulibif 125.
Tonik lU.
TrejtiL;ir IIH.
Truliláfskí 125.
Truhlička 1B2.
Tumlif 177.
Tye 164.
Tnikiiřt 176.
Tumpach 154.
Tydlila 175,
TrulHU 175.
Tumplackí 14!).
TydlitSt 175.
Trum 176.
Tflna 184.
TykaC 85.
Trumf 1C3.
Tunenia 172.
Tykal 108.
Trunipera 175.
Tiiufář 125.
Tyksa 44.
TruiiipLch 17f).
TunhornJ 170.
Tykvart 44.
Truiiíik 82.
Tnpant 81.
Týl ňl.
Truii-la 17Ď.
Tupec 61.
Týle 51.
Tťuncc 17o.
Tupý 61.
TylS 51.
Truuecký 145.
Turand 33.
Týraa 33.
Ti'unečelc 187.
Tiiraa 38, 172.
Tyme& 33.
Trupovský U6.
Turl.a, as.
Tyuiirh 33.
Ti'»iska IK).
Turecký 134.
Týn 148.
Truakavec 156.
Turcřck 33,
Týnecký 142.
Trutnovský 142,
Turek 33. 133.
Týni 9 91.
Trflia 73.
Turín 33.
Tyíms 91.
Trykar 161.
Turka 33.
Typrild 3(i.
Trysla lOi),
Tunnan 1ď5.
Tyi.lt 38.
Tryslik 112.
Tuni as.
Tým 7a
Tríziia 73.
Tiirna aS.
Týral ItMÍ.
TryzubHkJ 14!l,
Turník 146,
Týrek 78.
Tržil 106.
• TuriKivec 147.
Tyrol 133.
TrŽkoS 61.
Turnovský 14á.
TyrS 89.
Tfa-^iik 84.
■ Turovský 142,
Tyryfh 88.
Tfel.ický 142.
Turský 142.
Týřl m.
Tfcltín 116.
TurS 33.
Tysov^ký 142
TreincSský 142,
Turyna 33.
Třepeš 89.
' Turýnefc 33.
Třesknň 115.
i TuryuRký 142.
t.
Třosohlavý iG.
Tusek 78.
Tfeskí 142. ■
Tustnvič 44.
Ťalský 142.
Ťapal 11 Ní.
' 'nkan l.Mt.
' 'oupalík 112.
1 Ťukal lUd.
Třeaka 80.
Tuš 65.
TreSfiák 161.
TuSa 73.
TFeStik 82.
Tušek 78.
Třetina 168.
Tunel 103.
Tříletí 172.
Tuškii 81).
Tříska 183.
TuSkau 145.
Tříska 183.
Tuňia lOSI.
Trmiuek 184.
TuSner 118.
V.
TSÍda ím.
Tuvifka 158.
Tiil-aoh 16(1.
Tuví.ra *!. 172.
U'ta 75.
TuC 44.
Tuž 41.
1 llíesaný 117,
Tiifek 44.
Tuže 41.
; Uf ik 82.
Tufiin 44.
Tužik 41.
1 UOuioi- 170.
Tufka 44,
. Tužil IO«i.
Udatný 81.
Tiiliiieok 41.
TužiuskJ 142.
Udiínek 311.
Tuhý 41.
Tvaroh llili.
Udlinka .SI).
Turha 73.
Tvarolia 181!.
Udržal 108.
Turhan 114.
Tvaríižek HHi,
Uher i:-'3.
Tuk loi;.
Tvíiriižka 168.
Uherek laS.
Tnkae 86,
TvnÍL'k 54.
Ulilař 125,
Ťukat 106,
, Tvrdík 54.
Uhliilrek 125.
Tula 73.
Tvrdofi 54,
Uhlík 163.
TuláCek 8(i.
Tvrdý 54.
Uhlíf 125.
Tulařka W!.
Tvrz Kil,
, Uliýrek 133.
Tulach m.
' Tvr/ký 14!l.
1 Udiatius íU,
Tulau 114.
TvrzLiík 151.
Li<hytjl 49,
Tulka 80.
Tyhurc 3G,
I Ujíík i;tu.
Tůma 32.
I Týe 85,
■ Ujem G6.
- 203 -^
Ujka 130.
V.
Vachousck íl.
Ijinaii 114.
Vachont \).
Ul 162.
Vabřina 33.
Vachta 9.
Ulaří 127.
Vj
ibiuvk 101.
Vachuda 9.
Ulč 28.
V.
íca 0.
Vachulka 9.
1 Jiřík 28.
V.
ic.ik í).
Vachuška 9.
Ulehla 110.
V.
icaMíla \).
Vachut 9.
UliOník lól.
V.
irania í>.
Vachuta 9.
Uliíný 15().
' V.
icata U.
Vachut ka 9.
Ulík 1G2.
V.
ic;itkí» \).
Vaina 178.
Ulíp m.
v
%rok \).
Vaj.la 127.
Úloveo 147.
v.
icík \l
Vajuar 177.
Ulrich 28.
\'
icikar 1).
Vajprt 148.
Ulvur 98.
v-
n'ín \).
Vajskal 100.
Uiiiáčcný 117.
v-
u'ina í).
Vak 102.
Uinan 155.
v<
a<'ir í).
Vakula 02.
Uiiir»n lóó.
v.
líka n.
Vakunda 50.
Uiiňoví<ký 142.
Vi
i.káí- \).
Vakuí 52.
lluUtn 10.
V:
w] 11.
Vakuta 52.
Uříavý 121.
VJ
ic a \).
Vála 33. 73.
Úprka 75.
VJ
Ida v 1).
Valach 33. i:W.
Urazil 108.
V.
i('la\<'c ÍK
Valjík 33.
UrLarh 3S.
V"
í( -lávek \).
Valások m.
Urban 33.
V-
irla\ íř«"k í>.
Valášek 3:J. 13/
Urbancík 3.3.
V-
irlavík li.
Vala v a 121.
Urbancc 33.
\
i«'la\ ú í>.
Valčák 140.
Urbánek 33.
V.
ic íěck i).
Valda 33.
Urbanovský 142.
V
H'lík *.).
VaMas 33.
Urbásfk 33.
V
H-n íT V>.
Valdek 33.
l.'nlílcek KMJ.
V
ifiNský 142.
Valeček 33.
Urdljrh 28.
v
acíera *J.
Valečka 104.
Ure§ 33.
V
anila í).
Válek 33, 103.
Urliob 28.
V
1 culík í>.
Valenta 33.
Urnia 41.
v
líciilka 1>.
Valentin 33.
láTa 7.).
v
i'iir:i í>.
Vale.^ký 149.
Urválek 111.
v
íča í).
Val(^^ :\:\.
Uro.lnííX'k 12«.
v
ičata í).
Valečka .33.
Úřo.lník 120.
v
iči i).
Valha 33.
UřMil 108.
v
íčka 107.
Vali-hái- 125.
U.^ítniul 108.
v
íčkář 12;').
Valián 14. 33.
Ušák 40.
v.
iieN-ua í).
Valíček 33. 8r,.
Urtiba (\.
v.
nlelint 17S.
Valihrárh 170.
Utíi KiO.
v
nllí-jrli 02.
Valík 33.
Utčra 7.').
v
\'\V*iU llf).
Valina 33. 117.
Utčšil 108.
v
■i ha 107.
Vali.š 33.
Utic 100.
v
íhala lOi).
Valkan <1.
Utík lř>0.
\
ilja ík 112.
Válko 30.
Utíkal 108.
v
IC l \).
Valk«'Mui 11.')
Utiňil 108.
v
í«-lia *.).
Valníč.-k lis.
Utratil 108.
v
.ichac \).
Vahiý i\\.
UitíMi.lorfský 142.
v
uhal íí.
Valoch ;í3.
Uvíra 7ó.
v
íclial í>.
Va (.uch .33.
Uxa \)2.
\'
lrlia]'.V:-k}* M.')
Vali«ii.<(.'k 33.
Uzel 102.
v
hliata í».
Valí-u.šek :\:\.
Uzlík 102.
\'
•irlM.-k !».
Valský 149.
Už«lil 108.
v
lrhL't !>.
Val.š .33.
\'
iclmr- íl.
Valšík .33.
\'
nlinl l».
Va 1a 3:;.
\'
ich^fi !♦.
Valt.-ra 33. 177
v
i.li-.t !».
Valte-Ua 33.
- 2G4 -
Valtíii 33.
Valtýř 177.
Valvioh 88.
Val voda 170.
Valzck 33.
Vambera 51.
Vamberský 14*i.
Vainbora 51.
Vambřejka 51.
Vampola 51.
Vamzoust 52.
Vaníič 9.
Vanáček \).
Vane í).
Vaiica í).
Vancdš í).
Vancl 9.
Vanča í).
Vančíik 9.
Vančat 9-
Vančata 9.
Vančík 9.
Vančura 9.
Vanda 9.
Vandas 9.
Vanderka 9.
Vandík 9.
Vandírek 9.
Vandrovec 85.
Vandruška 28.
Vandurek 9.
Vandurka 9.
Vaněček 9.
Vaneš 9.
Váné 9.
Váné 9.
Vanéček 9.
Vanéčka 9.
Vanék 9.
Vaněrka 9.
Vaničky 142.
Vaniček 9.
Vanička 9.
Vaník 9.
Vaniš 9.
Vankát 9.
Vanouček 9.
Vanousek 9.
Vanou š 9.
Vanovský 142.
Vanšata 9.
Van ta 9.
Vantoch 52.
Vanula 9.
VanuS 9.
Van žata 9.
Vanžura 9.
Vaří 9.
Vána 9.
Vařiáf 9.
Vafiáč 9.
Vaňáče 9.
Vanák 9.
Va násek 9.
Vařiát 9.
Vanata 9.
Vaňátko 9.
Vařiha 9.
Vaňhal 9.
Vanliálek 9.
Vařili ar 9.
Vařihara 9.
Vaňka 9.
Vařikát 9.
Vaňoch 9.
Vaňora 9.
Vafiorek 9.
Vaňorný 9.
Vaňouček 9.
Vařiourek 9.
Vaňourný 9.
Vanou s 9.
Vanou sek 9.
Vaňoušek 9.
Váňovský 145.
Vařiura 9.
Vapek 154.
Vápeník 12:^
Vápenka IBl.
Vára 73.
Varálek 110.
Varda 163.
Varga 49.
Varhánek 1()5.
Varhaník 128.
yarliout 49.
Varhulík 49.
Varlejoh 52.
Varlín 52.
Varmuža 160.
Varniužka ItíO.
Varous 91.
VarŘuoký 142.
Vr.rta 165.
Vartlík 112.
Vartoš 89.
Vartus 91.
Vartuš 89.
Vartyř 177.
Varvařovský 142.
Varvažovsky 142.
Vařák 84.
Vařečka 163.
Vařeoha 163
Vařejka 163.
Vařeka 163
Varilok 110.
Va.sátka 9.
Va.ska 9.
Vaslář 9.
Vasniík 167.
Váša 9
Vašák 9.
Vaňalík 9.
VaSata 9.
Vašatka 9.
Vašátko 9.
Vašaty 9.
Vášo 9.
Vašccký 145.
Vašek 9.
Vašira 9.
Vašíček 9.
Vašík 9.
Vašín 9.
Vašina 9.
Vašinta d.
Vaširov.*^ký 142.
Vaška 9.
VaškíMMiška 155.
Vaško 9.
Vaškovňký 145.
Vašků 9.
Vašf)ut 9.
Vašta 9.
Vaštýn 9.
Vašula 9.
Vašura 9.
Vašut 9.
Vatka 165.
Vatolík 9.
Vaváček 33.
Vavák 33.
Va varda m.
Vávok 33.
Vavenka 33.
Vávera 33.
Vaverka 33.
Vávra 33.
Vavrda 33.
Vavrečka 33.
Vavrejn 33.
Vavrík 33.
Vavrofi 33.
Vavrouch 33.
Vavrf»uš 33.
Vavroušek 33.
Vavrov.^ký 142.
Vávrů 33.
Vavruch 33.
Vavruna 33.
Vavrunek 33.
Vavrušck ;-^3.
Vávru ška 3-1.
Vavřín 33.
Vavrečka 33.
Va vřena 33.
VavřoU 33.
Vavříčck 33.
Vavr-icb 33.
^ 265 -
Vavřín 83.
Vavřiiia 3:i.
Vavřinec 33.
Vavřínek 33.
Vavtinka 33.
Vazač 8.').
Vazík S2.
Važauský 142.
Vážný 127.
Včela 101.
Včelák Kil.
Včelař 123.
Včelička IHl.
Včeliš 123.
Včelka 101.
Vel)rsík 177.
Verek ÍK
Vecko 9.
Verler \).
Veček 9.
Večerek 1(>«.
Večerka l(i8.
Večerník 108.
Večeř 167.
Večeřa 107.
Večeře 107.
Večeřel 100.
Večeřík 82, Kw.
Večko 9.
Večl 9.
Vedera 70.
Vedral 108.
Vehra 75.
Vechta 9.
Vejbora 61.
Vejborný 01.
Vejdovec 152.
Vejdovský 149.
Vejdělek 78.
Vejchar 177.
Vejchet 163.
Vejohodský 149.
Vej lupek 78.
Vcjnielka 80.
Vej mola 153.
Vejnar 177.
Vejr 158.
Vejražek 160.
Vejražka 166.
Vej rošt ek 78.
Vejřík 158.
Vej sad a 75.
Vej strk 67.
VejSera 75.
Vejšický 142.
Vejtonský 149.
Vejtruba 75.
Vej var 67.
Vejvara 76.
Vej vod a 75.
Vej vodič 128.
Vej žera 75.
Vejžvald 112.
Vejžvalda 112.
Velach 41.
Velán 41.
Vela.s 41.
Velát 41.
Velda 41.
Veleba 8, 41.
Velebil 100.
Velebný 41.
Veleohovský 142.
Velek 41.
Veleka 41.
Velemín 41.
Veleniin.^ký 142.
Velen 41.
Velena 41.
Velenuvský 142.
Velonský 142.
Velešník 145.
Veleta 41.
Veletov.ský 142.
Velílík 177.
Velhartir 148.
Velhartický 142.
Velhuda 172.
Velic-ký 142.
Vehch 41.
Velík 41.
Veliký 41.
Velini 41.
Veliniský 142.
Velín 41.
Velina 41.
Velinský 142.
Veliš 41.
Velíšek 41.
Velišský 142.
Velkoborský 142.
Velnuit 41.
Veloch 41.
Veltrubský 142.
Volvarovský 142.
Velvarský 142.
Venas 9.
Venc 9.
Venca 9.
Vencálek 9.
Vencar 9.
Vencelides 9.
Vencík 9.
Venci 9.
Vcnclák 9.
Venclíčck 9.
Venclík 9.
Voncln 9.
Vcncoiir 9.
V.Mid 9.
Venda 9.
Vendelín 30.
' Vendík 9.
Vendl 9.
Vendlík 9.
Vendol.^ký 142.
Vendulák 9.
Vendyš 9.
Venglarčík 179.
Venhoda 75.
Venhonl 9.
Venhriur 9.
! Venlmda 172.
Veník 9.
Veniš 9.
Venka 9.
Venkrbec 43.
Venouš 9.
Venta 9.
Ventruba 75
Ventura 3().
' Venu.s 9.
' Venus 9.
Venzara 9.
Vepřek 157.
Vepřík 157,
Verbíř 128.
Vereša 34
Verhoč 85.
, Verlík 163.
Verosta 75.
, Verunáč 37.
Vorunář 37.
Veruněk 37.
Verunský 145.
Verych 34.
Veřtat 178.
: Vesecký 143.
Veselák Ol.
Veselík 61.
Veselka 61.
Veselous 01.
Veselo vský 143.
Veselský 143.
! Veselý 01.
, Veska 101.
Vesta 165.
Vestecký 143.
i Vešíu 9.
i Veška 161.
Vesta 9.
Vetešník 125.
Vetisk 00.
Vetíška 40.
Vevcra 157.
■ Veverka '57.
Vrvoda 127.
Vežvald 112.
Věcko 9.
1 Vó('..v.-'ký 143.
-■ 268 -
Vundrů 28.
Vondruška 28.
Voiidrycb 28.
Vondrys i:3*, 28.
Vondrysek 28.
Vondřech 28.
Voridřejec 28.
Vondřejk 28.
Vondřejš 28.
Vondřich 28.
Vondulka 28.
Voneš 28.
Vonka 28.
Vonknecht 178.
Vonosek 78.
Vonostránský lóO.
Voňátko 28.
Voňavka 1()3.
Vopálka 1G4.
Vnpálovský 148.
Vopalský 143.
Vopařil 107.
Vopasek 1G5.
Vopat 128.
Vopata 128.
Vopelák U)6.
Vopenka 156.
Vopička 156.
Vopravil 107.
Vopršál 107.
Vopršjilek 110.
Voráf 122.
Voráoek 122.
Vorařka 125.
Voral 105.
Vorek 165.
Vorel 158.
Vorezka 39.
Vorhulík 50.
Vorlař 126.
Vorlický 143.
Vnrlíček 158.
Vorlík 158.
Vurovka 164.
Vorsík 37.
Vorša 37.
Voršilák 37.
Voruda 31).
Vořech 155.
Vořeohovský 140.
Vořikovsky 143.
Voříšek 155.
Voaádka 80.
Vosáhlo 110.
Vosátek 161.
Vosntka 80.
Vosátko 161.
Vosečck 163.
V(»sickí 143.
Vo."^ílek 157.
Voslář 123.
Vosmek 167.
Vosmík 167.
Vosník 164.
Vosol ()().
Vo.solsobě 173.
Vo.s-pél 107.
Vospét 17Í).
Vostarek 78.
Vostatek 97.
Vostradovský 143.
Vostrejš 58.
Vostrovský 149.
Vostrý 58.
Vostřák 58.
Vostřel>al 107.
Vostřel 66.
Vosyka 154.
Vošahlík 112.
Vošalík 82.
V^ošatka 164.
Vošický 143.
Voškeruša 155.
Vošklivý 40.
Vošiiiik ()6.
Vošnák 146.
Vošoust 66.
Vošta 9.
Voštala 147.
Vošťál 147.
Vošťala 147.
Votálek 78.
Votaii 114.
Votanék 118. ,
Votápka 16().
Votaš 28.
V o ta v a 154.
Votavák 14().
Votavec 154.
Votázka 80.
Votic kí 143.
Votiíka 163.
Votík 28.
Votípka 1()4.
Votka 163.
Votlučka 80.
Votoček 78.
Votoc^ka 80.
Votrč 66.
Votrhánek 118.
Votroubek 166.
Votruba 166,
Votriibec 16(5.
Votýpka 1^4.
Vovák 33.
Vovara 167.
Vóvriřka 167.
Voves 155.
Vovesiij^ 54.
Vovíčka 157.
! Vuvurský 145.
I Vovsík 155.
Voz 65.
Vozáb 66.
' Vozák 84.
Vozdecký 125.
Vozcrovský 143.
Vozihiioj 170.
Vozka 125.
Vožda 96.
Vožeh 66.
Voženílek 111.
I Vožický 143.
Vožňák 146.
Vrabčák 159.
Vrabčík 159.
Vrabec 159.
Vrábek 159.
Vrálnk 14().
Vrabka 159.
Vrána 159.
Vránek 38.
Vranešic 38.
Vranovský 143.
Vraný 38.
Vraných 38.
Vraspiro 170.
Vraštil 106.
Vrátil 106.
Vratislav 34, 168.
Vrátník 126.
Vrátný 126.
Vraz 66.
Vraž 66.
Vražda 96.
Vraždil 106.
Vrba 154.
Vrbacký 143.
Vrban 145.
Vrbas 152.
Vrbata 35.
Vrbecký 143.
Vrbeuský 143.
Vrbičky 143.
Vrbík 152.
Vrbka 154.
Vrbna 148.
Vrbovcc 147.
Vrbský 143, 150.
Vrdlovec 121.
Vrhán 114.
Vrhel 103.
Vrchora 35.
Vrchoslav 35, 168.
Vrchosta 35.
Vrchota 35.
Vrkoč 48.
Vrkoslav 158.
Vrkota 93.
Vrla 54.
- 269 —
Yrřiúk 84.
Vrňnta 04.
Vroutek Xhli.
Vršeiký !.')<).
Vršek 153.
Vršinský lóo.
Vrška 103.
Vršník lól.
Vršuvský 143.
Vršťál 106.
Vršťala 100.
Vrtal 106.
Vrtby 148.
Vrtek 78.
Vrtčl 106.
Vrtička m.
Vrtílek 110.
Vrtiš 89.
Vrtiška ÍK)
Vrtký 61.
Vrťátko 97
Vrzák 84.
Vrzal 106.
Vrzala 109.
Vrzálek 110.
Vrzali 114.
Vrzafi 114.
Vrzán 114.
Vrzl)a 120.
Vržan 114.
Vřesnický 143.
Vfešťál loc.
Vřct 6;').
VšelK»r 37), 168.
Všehaják 146.
Všejanský 143.
Všcterka 172.
Vset íčka 172.
Vševěra 172.
Vtelenský 143.
Vucek 78.
Vučka 80.
Vuíiý 39.
Vůfka 9.
Vůch 9.
Vůjtech 34.
Vujtík 127.
Vůiidrák 28.
Vůle 62.
Vnrstial 106.
Vusín íV).
Vůtička 163.
Vybíral 108.
Výborný 61.
Vybulka 49.
Vy c pálek 111.
Vyčesal 108.
Vyčichlo 110.
Vyčítal 108.
Vydra 157.
Vydrliel 103.
Výduch 67.
Výhaii 67.
Výhla>í 67.
Vyhlíd 67.
Vyhlídal 108.
Vyhlídek 78.
Vyhiiáček 86.
Vyhnák 84.
Vyhnal 108.
Vyhnálek 111.
Vyhnalo vský 143.
Vyhnánek 118.
Vy hnáno vský 143.
Vyhnis 91.
Vychodil 108.
Východský 149.
Vychytil 108.
Vykán 114.
Vyklátil 108.
Vyklonz 67.
Vykopal 108
Vykonk <)7.
Vykoukal 108.
VykonMl 108.
VyknUa 70.
Vykulil 108.
Vykus 91.
Vykydni 108.
Vykysal 108.
Vylcta 70.
Vylétal 108.
Vyletěl 108.
Vyleťal 108.
Vyležík 82
Vymazal 108.
Výnieta 7.').
Vymetal 108.
Vymetal 108.
Vymětalík 112.
Vymlátil 108.
Vynáhlovský 14.'>
Vyí.ral 108.
Vyorálck 111.
Vyj. nika 80.
Vyplel 108.
Výprava 7').
Výrava ló8.
Výra vský 143.
Vyrazil 108.
Vyrostá 7;").
Vyrou])al 108.
Vysídval 108.
Vysk.»čil 108.
Vyslunžil 108.
yýsly.^rl 108.
Vysoký 43.
Vysoudil 108.
Vystavěl 108.
Vystrčil 108.
; Vy. sty d 67.
: Vysúček 43.
Vy.snsil lí)8.
I Vysypal 108.
Vy šata 3."S.
Výšek 3ó.
! Vyšický 142.
i Vyšín ;-5, l.')l.
i Vyšinka 103.
Vyšinský ir>0.
' Vyškovský 143.
Vyšohlíd 172.
Vytáčka 80.
Vytejček 78.
Vytejčka 80.
Výtisk 67.
Vyti.ska 7.').
Vytlačil 108.
Výtoniíký 149.
Výtonský 149.
Vytopil 108.
Vyvadil 108.
! Vyvlečka 80.
' Vyzelka ir)7.
Vyzíbla 110.
Vyzina 160.
Vyžďíilek 111.
: Vyžral 108
i Vyžrálek 111.
Vyžvald 112.
Vžentek 130.
ir.
Wabersich 178
Wawersich 178.
Webersich 178.
Weitmilar 147.
Weitminar 147.
Z.
/aba 73.
Zéíba 73.
Zahálka 80.
Záběhlický 143.
Zá])člka 166.
Za])ilanský 143.
Zabloudil 108.
Záboj 161.
Zábojský 150.
Záborer 147.
Záborský 143.
Záboí-anský 143.
Zábraha 152.
Zábran 152.
Zábranský 150.
Zál)ran 152.
Zábrodský 150.
Vuiniru 28,
Vnaliif 12H.
: Vovurskí 14.->.
VoDdruSka 2B.
v smek 1C7.
1 Vovsík 155.
Vondryrli 2K.
; Vosmik l(i7.
Voz 65,
Vonrirys IS", 28.
■ Vdsník l(i4.
Voaá!) IW.
VfindryHPk 28,
Vtwol m.
' V(ja;ik 84,
Vrin.iřerh 28.
VoHolsobĎ 173.
V«z<lepkJ 125.
Vfin.irejec 28.
Vdspěl 107.
' VozcrovskJ 143.
VfindFejk 28.
Vusjíet 1711.
Voíilmoj 170.
VoiiílřojS 2«.
VostaiTk m
Vozka 125.
Vontlřich 28.
Vostatek 97.
Vožda »1.
VonOnlka 28.
Vostradovskf 143.
Voželi (ifi.
Vf.neS 28.
VostrejS f>8.
Voženílek 111.
Vonka 28.
Vůstrovskí 149
Vožickí 143.
Vonkiiecht 178.
VosU'ý 58.
Vožňák 14fi.
Vonoí^i-k 7K
Vi:.Rtfák 58.
VraWák 15».
Vnn..-tnin^:ký lóO.
Vostfiihnl 107.
VrabCík I5!l.
Voňátkn 28.
Vostfel m.
VralKK! 15!t.
Voňavka ](vl.
Vosyka 154.
Vrábek 15ÍI.
Vofálka 1(U.
, VoĚahlik 112.
Vrálúk U«.
V'i|irtli>v«ký 43,
VoSalik 82,
Vralika 15».
Y(^í.;il^kí I4;i
VoSatka VU.
Vrána 150.
Vopahl 1Í17
VuSirkí 143,
1 Vránek 38.
Vopa^-íU i(í:>.
VoSkeniSa 155.
Vranešir 38.
Voi<at 128,
VoSkliví 40,
; Vranovský 143.
Vopata 128,
VoSiJijk (Ifi.
Vraný 38.
Víipelňk lf>6.
Voánilk UU,
Vraných 38,
Vot*íik'i 156.
Voňoust IIi;,
Vraspiro 170.
Vopifka 154i,
Vošta il.
Vraštil 106.
Vopravil 107.
VoStala 147-
Vrátil 106.
VíiprěKl 107,
VoSťiil 147.
Vratislav 34, 1118.
VopťSálek 110,
VoSťalrt 147,
Vrátník 126
Vorřif 122.
Votilek 78.
Vrátný 12C.
Vnráfek 122.
■ Votan 114.
Vraz 66.
Vorafka 125.
Votanék 118.
Vraž 0(5.
Vorol IWi.
VuWpka KiC,
Vražda 9C.
Vorek lOo.
VotaS 28.
Vraždi! lOB.
Vorel 108.
Votava 154.
Vrba 154.
Vorezka 3'J.
Votavák 14(!.
Vrbarký 14H.
Vorhulik 50.
Votavec 154,
Vrban 145.
Vnrlař 12(>.
Votúzka 80.
Vrbas 162.
Vorlický 14.3.
Votirkí 143.
Vrbata 35,
Vorllíck 108-
Votifka 1(13.
Vrbccký 143.
Vorlík 158,
Votík 28.
Vrbeuskf U3.
Vurovka IW.
Vf. tipka 1114.
Vrbičky 143.
Vnrslk 37.
Volka lliS.
Vrbik 152.
VcrSa 37.
Vr,tlurka 80.
Vrbka 154.
Voi-Silák 37.
Ví>t,..eck 78.
Vrbiia 148.
Voruda 3!l.
VotoOka 80.
Vrbovec 147.
Voftích 165.
VotrC 6li.
VrbskJ 143, 150.
Vofechovskí 14(1.
1 Votrhánek 118,
Vrdlovec 121.
Vofikovskí 143.
Votroubck Klti.
Vrhán 114.
VoříSck 155.
Votruba 16«,
Vrhel 103.
Vosádka 80.
Votmijec 10(1.
Vrrhora 35.
Vosdhlí) 110.
Votýpka lf.4.
VrPboslav 35. IIIH
Vosiítek 101.
Vnvák ;^3.
Vrrlioata ilTi.
VoPiitka 811.
Vt.vnr;. 107.
VrclKita 3.1.
Vnsiitkf. IBl.
Víivfitka 1117.
Vrkoř 48.
v-isťPťk na.
V..VCS 155.
Vrkoi<Iav l.iH.
V"«irký 143.
V..V0SI1Í 54.
Vrkota 113,
Vrtsilfk 157.
Vi.víOka 157.
, Vrla 54,
- 269 —
Vrřiíik 84.
Vrřinta í)4.
Vrontck irwJ.
Vršecký líV).
Vršek 153.
Vršinský lóO.
Vrška ir)3.
Vršuík lól.
Vršuvský 143.
VrštVil 106.
Vrňťala 109.
Vrtal 106.
Vrthy 148.
Vrtek 78.
Vrtčl KX).
Vrtička Sr».
Vrtílek 110.
Vrtiš 89.
Vrtiška ÍK)
Vrtký 61.
Vrťátko 97
Vrzák 84.
Vrzal 106.
Vrzala lOÍ).
Vrzálťk 110.
Vrzán 114.
Vrzaíi 114.
Vrzán 114.
Vrz]»a 120.
Vržan 114.
Vřcsnií^ký 143.
Vf-ťsťál inc.
Vřct 6.').
VříolM.r 3.'), 168.
Vs(.«liajnk 14('».
V.^ejanský 143.
VsettM^-ka 172.
Vset íčka 172.
Vscvtíra 172.
Vtelonský 143.
Vucek 78.
Vnr-ka 80.
Vu,lý 39.
Vúťka 9.
Viich 9.
Vrijtecli 34.
Vujtík 127.
VůnHrák 28.
Viilť 62.
Vurstial 106.
Vnsín ;')().
Vutir-ka 1C>3.
VyMrai 108.
Vý}»orný ()1.
Vyl.nlka 49.
Vy,|,jílek 111.
Vyrcsai 108.
Vyrií-hlu 110.
Vyčítal 108.
Vydra 157.
Vydrhcl 103.
Výdnch 67.
Výhan ()7.
Výhlas 67.
Vyhlíd 67.
Vyhlídal 108.
Vyhlídek 78.
Vyhnáček 86.
Vyhnák 84.
Vylinal 108.
Vyhnálek 111.
Vyhnalovský 143.
Vyhnánek 118.
Vyhnanovský 143.
Vyhnií^ 91.
Vyc^hodil 108.
Výchudský 149.
Vychytll 108.
Vykán 114.
Vyklátil 108.
Vyklonz 67.
Vykopal 108
Vykonk 67.
Vykoukal 108.
Vykouřil 108.
Vykruta 75.
Vykulil 108.
V vkus 91.
Výkydal 108.
Vykysal 108.
Vyjota 75.
Vylétal 108.
Vyletěl 108.
Vyleťal 108.
Vyležík 82
Vymazal 108.
Výnieta 75.
Vymetal 108.
Vymetal 108.
Vymčtalík 112.
Vymlátil 108.
Vy náhli )Vský 1-15
Vyoral 108.
Vyorálí^k 111.
Vypalka 80.
Vy plel 108.
Výprava 75.
Vj^rava 158.
Výravský 143.
Vyrazil 108.
Vyrostá 75.
Vyrouhal 108.
Vysekal 108.
Vyskň(^il 108.
Vysloužil 108.
Vyslyšel 108.
Vysnký 43.
Vysoudil 108.
Výstavci 108.
Vystrčil 108.
Vystyd 67.
Vysúček 43.
Vy.su.sil 108.
Vysypal 108.
Vy šata 35.
Výšek 35.
I Vyšický 142.
' Vyšín :"5, 151.
Vyšinka 153.
Vyšinský 150.
Vyškovský 143.
Vyšohlíd 172.
Vytáčka 80.
Vytejček 78.
i Vytejčka 80.
. Výtisk 67.
' Vytiska 75.
Vytlačil 108.
Výtonický 149.
I Výtonský 149.
' Vytopil 108.
Vyvadil 108.
Vyvlečka 80.
Vyzelka 157.
Vyzíhla 110.
Vyzina 160.
Vyžďálek 111.
Vyžral 108
Vyžrálek 111.
Vyžvald 112.
Vžentek 130.
Wajcrsich 178
Wawersich 178.
\V<'l>ersich 178.
Weitmilar 147.
Weitminar 147.
Z.
Zaba 73.
Záha 73.
Zahálka 80.
Záhéhlický 143.
Zá])élka 166.
Zahilanský 143.
Zal)lou«lil 108.
Zá])0j 161.
ZálM)jský 150.
Zál>orec 147.
Záhorský 143.
Záhoí-anský 143.
Záhraha 152.
Zábran 152.
Zábranský 150.
Zábran 152.
Zábrodský 150.
Zábskí 143,
ZabuS (17,
' Zacpal KW.
Začal lUR.
Zařínek 78.
Záda ir.2.
Zatlák 152.
Zadek 160.
ZádĚra 75.
Zadina 1G4.
Zadni<:ka 152.
ZSdražik 152.
Zadražil li;8.
Zadrubil 108.
Zadruliiluk 111.
Zatbiik 67.
Zaha 55.
Zahájskí 143.
Zahálka 89.
Záhejskí 143.
Zahel r-Ki.
Záheský U3.
Záhlava l(i3.
Zahnila 7.">.
Záhon ný 15().
Záhura U)2.
Záhcirkn. UK, 152.
Ziíh..rD,-i 151.
Ztihorskí 143.
Ziíhur ir>2.
Záhcfanskí 143.
Záhofik 1J2,
ZahoTirek 101.
Zahrada 1C2.
Zahrá.leoký 150.
Zahradil l(f8.
Zahrádka 162.
Zahrádky 1G2,
Znhradniiký 125.
Zahrailnií^L-k 12.S
Zahrailnik 123.
Záhrobsk^ 143.
Znhnt 65.
ZáhvoBd 152,
Zahykl 103.
Zach 35.
Zacha 35.
Zarhala 35.
Zai'har 35.
■Zai'.Iiarda 35.
ZachariáS X>.
Zachař 35.
Zachata 35.
Za chaty 35,
Zarhrizka «0,
Zachažil 108.
Zachcj 35.
Zaihov 35, d.
Zai-hoval 108,
Zachrdla 75,
Zachrle 7.5.
Zachystal 106,
Zajan 50.
ZajeckJ 143,
I Zájeshy 150.
I Zajíc 157.
Zaji<?€k 167.
, Záklasnfk 11(8.
ZiikoD 62.
Zákopeckí 150.
Zákora 158.
Zákustcieí-ký 150.
ZákostL-lnJ 150,
Zákost.el*ý 150,
Zakouřil 108.
Zákoutský 150.
ZakravBký 143,
Ziikrejři 43.
, ZákroTskí 150.
[ Zála 109.
' Zálabák IBl,
Zálabek 152.
Zálabský 150.
Zálesák 151.
Záleskí 149, 160,
Zálefták 151,
Zálicha 75.
ZáliS 67,
Záloha lli5.
Zaloubek l.j2.
Zálusk i;7.
Zálusky 143,
Zálužaiiský 43,
Zamastil 1(18,
Zamazal 108,
Zámecký l.W,
Zámoenik 125,
Zámek 161,
ZáiDĚr 67,
Zámig Ififi,
Zám ostny 160,
Zamoiiřil 108,
Zamrazil 108.
Zámrsky 14.3,
Zamrzla 110.
Zamrzly 110.
Záinyslirký 143.
Záii 50.
Záiia 50.
Zanáaka 80.
Zandá 50.
Zandálek 111,
ZanĚk 50.
Zankl 1.55,
Zdi lát 5!t,
Zaňka 50.
Zaoral 108.
' ZaonUok 111,
Zap 157
. Zapadlo 110,
Zápal (i7.
Zapílko 111,
Zaplatílek 111,
Zapletal 108.
Zapletalik 112.
Zápotecky 1.T(t,
Zapotil 108,
Zápotocký 1.50,
ZápotoCny 160.
Zapourek íil.
Zapouaek 44.
Zápsky 143,
Záraz 67.
Zárožeň 151.
Ziiruba 75,
Zarva 75.
Záryba 148.
Ztirybnickí 150,
ZárybniĚka 152.
Zářecky 150.
ZáfeSny 160.
Záfiřansky 14;í.
Zasailil 108,
Zásniucky 143,
Zaspa! 108.
Ziístava 75,
Zástavný 150.
Zú»tčra 1G5.
ZástřeSka 162.
Zat,iranda llil.
Zátka im.
Zatloukal 108,
Zatočil 108-
Zátopek 78,
Zatrapa 126.
Zatřepálťk 111, ■
Zanl 35,
Závada 75.
Zavadil 108.
Zavtizal 108.
Závesky 160.
ZávSta 162.
Závig 75.
ZávodnUc 161.
Závoiliiy 160.
Závod^ky 150,
Závora 161.
Zavoral 108
Závorec. 147.
Závorka llil.
Závorský 143,
Zavrul 108.
Tavrtálek 11.
Zavrzal 1(18.
ZavFcl 108,
Závňrck 78.
Zazvonil 108.
Zázvorka 166.
Zažtmal 1(».
Zbejval 108.
— 271
Zbenickí 143.
Zběhlík 112.
Zbénický 148.
Zbilský 143.
Zbíral 107.
Zbiroh 170.
Zbirovský 143.
Zbonek 35.
Zborník 151.
Zbofil 108.
Zbořílek 111.
Zboženský 143.
Zbožínek m.
Zbránek 35.
Zbraněk 35.
Zbraslavský 143.
Zbndovský 143.
Zburník 01.
Zbuzek 78.
Zbyňovský 143.
Zbytek 97.
Zdaradička 35.
Zdařil 108.
Zdeborský 143.
Zdenek 35.
Zdeněk 3;-).
Zdenka 35.
Zdenko 35.
Zderadiřkn 35.
Zdech 35.
Zděnovcc 35.
Zdich 35.
Zdicliyncc 35.
Zdislav 35.
Zdobin.^ký 143.
Zdobnický 143.
Zdráhal 108.
Zdralík 112.
Zdražil 108.
Zdražila 110.
Zdrubecký 150.
Zdrúbek 103.
Zdřízhal 108.
Zdnbecký 150.
Zdunovský 143.
Z.lvihal 108.
Zdvořá^ek 01.
Zdvořák 01.
Zebera 75.
Zebinovský 143.
Zedek 101.
Zedníeek 125.
Zedník 125.
Zedský 150.
Žehnal 107.
Zehnalík 112.
Zebra 75.
Zecha 130.
Zejbrdlík 102.
Zejček 157.
Zejda 102.
Zejfart 30.
Zelenatý 30.
Zelenda 30.
Zelenka 3í).
Zelený 39.
Zelinka 39.
Zelinský 143.
Zeliský 15(\
Zonian 127.
Zemanec 127.
Zemanek li 7.
Zemek 127.
Zemen 127.
Zemin 127.
Zemina 127.
Zenáhlík 01.
Zenát 130.
Zendulka 130.
Zenkl li»3.
Zenkovee 121.
Zeš i;jo.
Zet 175.
Zetek 130.
Zetík 130.
Zevák 84.
Zevclhi 110.
Zevl 103.
Zezba 120.
Zezula 158.
Zeznlák 158.
Zeznlka 158.
Zgabaj 122.
Zgaboj 122.
Zhorný 150.
Zhoríríký 143.
Zh(d-el 108.
Zhýbala 110.
Zíb ()5.
Zíbrt 178.
Zídek 101.
Ziga 3<).
Zigmunt 30.
Zich 30.
Zicha 3().
Zichna 30.
Zichovský 145.
Zika 30.
Zikán 30.
Zikeš 30.
Zikl 30.
Zikmont 3(>.
Zikmund 30.
Ziknnmduvský 145.
Zikuda 3().
Zikyška 3().
Zilvan 179.
Zilvar 179.
Zima 153.
Zimák 54.
Zimba 54.
Zimek 54.
Zina 130.
Zindera 130.
Zindl 130.
Zindr 130.
Zindulka 130.
Zinek 130.
Zinká 73.
Zini)l 130.
Zintl 130.
Získal 108.
Ziška 30.
Zít IHO.
Zítek 130.
Zítka 130.
Zítko 130.
Zitvar 15().
Zíval 1(K).
Zívald 112.
Zívla 109.
Zívr 98.
Zlámal 108.
Zlata 54.
Zlatníěek 125.
Zlatník 125.
Zlatnhlávek 47.
Zlatuska 54.
Zlesák 151.
Zlevor 99.
Zlich 01.
Zlobický 143
Zloch 01.
Zlonický 143.J
Zmáhal 108.
Zmátlík 112.
Zmek 132.
Zmeškal 108.
Zmítek 78.
Zmítka 80.
Zmrhal 108.
Zmrklý 110.
Zmrzlík 112.
Zmrzlíka r 99.
Znu-zlý 110.
Znamenáf'ek 80, 118.
Znamínka 80.
Znamínkr) ()2.
Znoj 153.
Znojemský 144.
Zol.)ac 85.
Zobák 100.
Zobín 1(»0.
Zulman 32.
Zonbek 50.
Zoufal 108.
Zoufalý 01.
Zoula 35.
Zoulek 35.
ZouneK 150.
- 272
Zuuplnn 7;').
Zun rok ()1.
Zouvac 85.
Z(niza 78.
Zonzal 106.
Zouzalík 112.
Zpčvilk 12().
Zpoz dílek 111. '
Zprosec 148.
Zradií^ka 8(>.
Zralý 110.
Znia l')().
Zniovský 141.
Zrostlík 112.
Zrucký 144.
Zriínek 78.
Zrúnka 80.
Zríist ()2.
Zrzan 30.
Zrzánek 39.
Zrzavecký 150.
Zrzavý iV,).
Zrzek 31».
Zří.lkaveselý 173.
Zlil) 50.
Znl.atý fO.
Zni UM* óO.
Zulíík .M).
Z 11 h i na r)0.
Zul>r 107.
Znfnírek (U.
Ziikal 100.
Zuklíii 11<).
Zuklinský 114.
Ziilck 3ó.
Zuman 114.
Ziiinr 08.
Znna lóC).
Zimák 16<>.
Zupa 73.
Zura 01.
Zuran 01.
Zu ranek 61.
Zureín 110.
Zur<*k 61.
Zuřen 61.
Zurýnek (íl.
Zuva(^. 85.
Zuvka 80.
Zúza 73.
Zuzák 37.
Zuzan 114.
Zuzánek 118.
Zuzásek 02.
Zuzka 37
Zvadlý 110.
Zvacli 30.
Zvak 65.
Zván 36.
Zvanet 36.
Zvanuvec 31).
Zvára 75.
Zvečka 80.
Zvejška 80.
Zvele])il 108.
Zvíídínek 118.
Zvěřina 166.
Zviěal 106.
Zvihal 108.
Zvihan 114.
Zvík 65.
Zvířecí 54.
Zvolánek 118.
Zvol.^ký 144.
Z v ona ř 125.
Zvoníček 128.
Zvoník 128.
Ž.
Žába KU).
Žal)átk(> l<;o.
Žabka 160.
Žabokrcký 144.
Žáček 128.
Žádník 61.
Žádný 61.
Žahátko 07.
Žahauer 90.
Žahour 00.
Žahourck 101.
Žák 128.
Žákavec 147.
ŽakcS 21.
Žákora 101.
Žákovský 144.
Žalák 84.
Žalčík 86.
Žálek 78.
Žal man 32.
Žaloudek 51.
Žalský 144.
Žalud 156.
Žami)a 162.
Zampach 148.
Žán 7.
Zandá 7.
Žandav8ký 144.
Žanta 7.
Žantovský 144.
Žára 54.
Žark 54.
Zarotil 106.
Za rouš 155.
Žarouž 155.
Žatecký 144.
Žatečka 146.
Žbánek 163.
Ždanský 144.
Ždicliynec 35.
Ždímal 108.
Ždímer 08.
Ždimera 101.
Žd^lrek 146.
Žďárský 144.
Žebera 101.
Žebrák 127.
Žebrákovský 144.
Žebro 51.
Žebrák 84.
Žebula 158.
Žejdlík 167.
Žejklic 148.
Že lák 84.
Železo 154.
Železný 54.
Zelina 117.
Želiveeký 144.
Želízko 163.
Želnický 144.
Želníček 118.
Žeml»a 170.
Žemla 166.
Ženilicka KUi.
Ženatý 120.
Žendulka 130.
Ženíšek 131.
Ženka 120.
Ženta 05.
Žentel 1()0.
Žerdík 164.
Žerotín 148.
Žert 62.
Žežula 158.
Žežulka 158.
Žibřid 36.
Žid 133.
Židek 133.
Žídla 73.
Židličky 145.
Židoři 115.
Žihla 1(50.
Žichovský 141.
ŽikeS 36.
Žikuda 36.
Žilák 53.
Žilka 53. .
Žipek 152.
Žirovecký 144.
Žirovnický 144-
Žitan 54.
Žitek 54.
Žitník 54.
— 273 —
Žitný 54.
Živanský 144.
Živce 61.
Živel 153.
Živna 01.
Živnůstka 161.
Živný 61.
Života 61.
Živutský 144.
Živsa 61.
Žižek 36.
Žížek 36.
Žižka 36.
Žižkovský 144.
Žižulík 82.
Žlab 162.
Žlábek 162.
^utický 144.
Zluva 158.
Žluzný 51.
Žmolil 106.
Žoček 162.
Žofák 37.
Žofka 37.
Žoha 73.
Žoldneř 127.
Zoudlík 82.
Žourek 154.
Žouža 73.
Žudla 73.
Žundálek 110.
Županský 144.
Župka 152.
Žurek 154.
Žuvka 80.
Žuvníček 118.
Žváček m.
Žvátora 97.
Žvejkal 106.
18
Rejstřík jmen osadních,
k jichž původu hylo v této knize iirihlédnuto.
A.
1 Bažeiovif^e 93.
Béstť.vice 11.
BeCice 89.
Béstviny 11.
AdamoT 10.
1 BeCkov 82.
BěSice 11.
Albet 10.
, BečoY 82.
BěSiny 11.
Albehce 10.
1 Beřvary 128,
BéSno 11.
Albrechtice 10.
BeSvňrky \n.
BéStin 11.
Albrechtovice 10.
■ Bedfichov 18.
Bilcnpc 38.
ArnoStíce 36.
' Bedři-^bovipc 18.
Bilcnii^e :■».
ArnoStovice 36.
; Berhlcjrmce U.
Bilich'.v 38.
■ Bechlin 11.
Bilijov .H8.
Bechov 11.
Bilkov 38.
B.
Bechyně 11.
Bilkovico 38.
1 BejĚov 14.
Bilov .38.
Babákov 131.
1 Bcherko 11,
BiRkoupky 129.
BabCice 131.
BcneSov 1),
Biskupire 129.
Babétin 131.
1 BencŘovice 11,
Bizánka 52.
Babice 131.
] Benctice 11.
Blahotice 12.
Babin 131.
! Benire 11.
BlatioT 12.
BacOT 4.Í,
Benikovire 11.
HUlllifLOV 12.
BaCkov 45.
■ Bcfiíivy 11.
Blažejov 12.
Bakov 62.
i BenSovice 11.
Blažcjovice 12.
Baldov 45.
' Beranov 158.
Blažcnice 12.
Balín 45.
Rernarilicc 11.
Blažili! 12.
Baliny 45.
' Bcrnardov 11.
BlaíkoT 12.
Balkov 45.
Bernartice 11.
Blov 87.
Ranín 45.
Bestvina 11.
Blovice 87.
Banif 45.
BeSctin 11.
Bludov 67.
Baňov 45.
Bezděřín 55.
BlTidy 67.
Uarch..? 11,
Bezděkov 65.
Bobnice 45.
Barchovire 11.
'■ Béhae 82.
Bobofiov 45.
Bárovire 11.
; Běrhary 11.
lírllIIV 45.
Bartofhov 11.
Rěch-.vice 11,
n.-.lK-viic 45.
BartoSov 11.
: Béie 38.
Bohdá 1 12.
BartoSovioc 11.
Bňieice 38.
Bohdalín 12.
BaSnioe 45.
Béleč 38.
BobdaluTÍce 12
BaiG 45.
1 BělJěov 38.
BohdaneC 12.
Baština 45.
Béloky 38.
Bf.hdSrkov 12.
BaStinov 45,
, Běl..5ovii'e 38.
RohdaSice 12.
Batelov 62.
; Bělouň 38.
Boh-laSin 12.
Batín 131.
; Béloves 38,
Bohřiovice 12.
BavoroY 134
' Běliiky 38.
Bohftovsko 12.
Ilažaiitnv »3.
. BéluSioe :*.
Bohonice 12.
Rohostice 12,
Bohoiiňovite 12.
Ruhousov 12-
BoliimSkoTicQ 12.
Bohumil 12.
Bohutnileč 13.
Bohu mí líce 13.
Bohu mílo v 12.
Bohuslav 12.
Bohuš lavice 12.
Bohuaic« 12.
BohuBovire 12.
Bohutín 12.
Boi.-hov 45.
Bojaoov m,
Bojanovice 12.
Bojenice 12.
Boleohy VA.
Bolechov 13.
Boleslav 13.
Boleéfn 13.
Boletice 13.
Boievec 13.
Boiikovice 13.
Bolina 13.
Bolkov 13.
Boiy 13
Boftkov 13.
Bonkovipe 13.
liorákoT 13.
BorCice 13
BoreC 13,
Borkov 13,
Rorkovice 13.
Horotice i:-l.
U<irr.tin 13.
BorSí.v 13,
BorSíkov 13.
Bufanovii-e 13.
Bořejov 13.
Bofenov 13.
Bořeno více 13.
Bořetíce 13.
Botetin 13.
Bofife 13.
HuMkov 13.
Bfiříkovice 13.
Bořislav i».
Bofitnv 13.
Bofkov 13.
Bořki.vice 13.
Boseft 03.
Bosiň 53.
BoKkov .'>3.
Boskovice 53.
Bdšire 46.
BoSilcc 4.').
Biíňin 4ň.
B'išiřany 4ó.
BnSlire 45.
BoĚov 4.'!.
BoSovicc 46.
Boubová 45.
Bouňov 12.
Bousov 12.
BouĚice 12.
BouBin 12.
BouSov 12.
Bozděchov 12.
Božec 12.
Božejov 12.
Bi)žeSice 12.
Božetice 12.
Božetín 12.
Božkov 12.
Božkovice 12.
Rožovípe IS.
Biiskov 12.
BíaťlíV<ov 50.
Brarlkovice 60.
BranCoT 13.
BraniSov 13.
BranSov 13.
Branžov 13.
Braatice 131.
Bratrochov 131.
Bratronice 131.
BratřejůV 131.
Bratříce 131.
Bratfikov iSl.
Brčekoly 78.
Bredovka G7.
Broumov 14.
Broumovice 14.
Brámov 14,
Brzánky 65.
Rrzice 66.
Brzína ň5.
Brzkov 50.
Brzotice 55.
Brzvany 56.
Bfelťany 82.
BfetĚtice 13.
Břetislav 13.
Bubnov 46.
Butovice 4ó.
Btickov 45.
Bučíce 07.
Bučoves 14.
Bučovice 14.
BudeC 14.
Biidenice 14.
Ruiienín 14.
Budéjovice 14.
BudéSín 135. '
BudĚtice 14.
Budfkov 14.
Budilov 103.
Budiměfire 14.
Budín 14.
Budislav 14.
BudiSovice 14.
Budkov 14.
Budkovice 14.
Budov 14.
BudynS 14.
Buchlo v 81.
Buchlovice 81.
Buchov 67,
Buchová 67.
BukaCov 46.
Bukol 45.
Bulán k a 45.
Bulikov 45.
Bulíkovice 45.
Bulovka 43.
BurSice 14.
Burěín 14.
Bufaný 14.
Buřenice 14.
Burimsko 14.
BuĚanovice <12,
BuSkovice 02.
BuSohrad 02.
Btišovice 62.
BuStěhrad 14.
Butov 108.
ButoveK 108.
Butovire 108.
Buzice 14.
Bužehrad 14.
BySensko 15.
BySíce 14.
BySÍČky 15.
BySkovice 16.
BýStě 16.
Caljosy 07.
Cabrky 94.
ráhrov 34.
Cabusy 67.
Caloi
B i2.
Capartíce 101.
Cerhenice 15.
Cerhonice 15.
Cerhovice 15.
Cerhynky 16.
Cibotin 90.
Titkov 81.
CÍU.liby fi7.
Citov 67.
Crkovioe 103.
rwtín 15'.
Ctibof 15.
rtiměřice 15*.
rtinéves 15*.
Čerfany 3H.
ficrliov ;W.
Ce-rchcjv HK.
CernCi 38,
ČfrnficL- 38.
l^ťrrieSuvjce HK.
Černékuv 38.
ficnietic^e 38.
Čcmice 38.
Černiří 38.
Ceriiikuv 38.
Černíkovi™ 38.
Ócniilov ;«.
nernin 38.
Černil ly 3H.
Cernkov 38.
Černoi' m.
flerniíluiiisy ri(i.
Čerinjihov ;tK.
Čern.ilií-u 38.
(\'rii(jSii'e 38.
CerniiĚín 38.
Cernutire 38.
Čeraotin 38.
Cernov 38,
Cernuvea 38.
Oeriiiivice ÍW.
Černiir 38.
Čcrnutky 38.
Cerfiovfs 38.
Oerfii'vii'(? .W.
CerveftyvcM 30.
ČeSiiv 1(>, G3.
ČttŘlire U\
řcSlin 1(i.
Čiliiiz IG.
řiliiikciv 83.
f.ihany 113.
ťíihary IKI.
Čitinňt 16.
Čihuviru (i7.
Čichabv 1(1.1.
Cirlu^řirt
ňditi.'.
HB,
ČikvHska 16.
fímiclice 1(1.
CiiuH IC.
Oimic-.; ji;.
Čméve.s IHi.
Činov CG.
fiinoves IK;.
Civíce 88.
Cížkov lUI.
Čížkuvice ICO.
Čiiierdi.vka 9G.
Čuniov 4ÍP.
I Dai-liiiv ](i.
Damliořice IH.
' Damhdř lli.
I llaňovoH lli.
I)afeiiii>e lHi.
DaSici; 1t>.
Défin 135.
I Dědov 131.
Dědova 131.
Dědovífc 131.
, DĚdkov 131.
Dehtary 1^8.
. Dfhtiře l-W.
I ItĚkaiifice l'.'!t
101.
r);v:Hi>vi.-<;
Dlažířiv lil.
Dlnžkuvice
Oliinhuňiivii
D!iib<iŘť 43.
Dlužiny 43.
Dnesjíuky 1CÍ8.
Uuliov ni.
DuUSMcc KS.
DoLĚlicc 17,
Di.hk.iv Hi.
rhuv 1(1.
Dulir:
H 5K.
Diibrkoi
Dubrkin
Dobr ní co 50,
Dobmiič bii.
Duljninife 5i!.
IKiliruSuv áli.
nulirušiivíi-e 5(i.
lil i! I nit i cc 5(i.
Dulinitin ."ifi.
IMironř 5fi.
Dobrou tov ÍÁ',.
DolirS 60.
DobrŘin 5G.
Diiliru&ka ótí.
DoUfejice 56.
Dol.řejov 50.
Doliřejovii^e 56.
Dolircu 56.
Dcliřenec 56.
Dobřenioe 50.
Dol-rev 50.
DobřiC 6U.
DohriCíiny 5C,
Drrhknv W.
■ Heilfaiiy lil.
Diiljřiekov 36,
Uiktii] i,6.
1 iieiice la.
Uobfifhov 66.
Držknv 44.
Hejdov 6».
Dfiliřirhovice o(i.
Držov 04.
' Hojkoviiv 63.
DoliHkovce 6t).
Drži.vire !)4.
Hejrov 6!t.
Dobfikovice 66.
Oiidiii 45-
1 Helkovice (19
Dobřiňov Ó6.
Du.liiiy 4.-..
lleinže 69,
DoliřiS 66.
Dudov 4,>.
1 Herontice 18.
DoliSice Ifi.
Duily<'hov 45.
Ilertiáovice 4il.
Dobáín 16.
Du''bi'ov 17.
Hortyné 49.
Doloplazy 168.
Duiiice 711.
HořiuaTiice 18.
nniiianíro &6.
Diinovi.^f -!l.
Ileřraaiiieky 18.
DoMiaiiiii 56.
ftiiriliie 67.
Heriiiilnknvire 18.
I)(>niiiiiiivi<-e 56.
I)iiš.>iiiv 17.
Hchiijinky 18.
Doiuany iiG.
Hc-fitianuviíT 18
n'<iiia»iav 56.
Hcrniafi 18.
Duiiia^laviťe 56.
E.
Hcsiiiy liH.
DmiiaSico 5U.
Hewtiv 6S.
I>(ima6íh 5fi.
F.lb.iiii:ico -IS, 41).
Hladov 5Ů.
Doiiiaštiiix: 168.
Klh.>iij<-L' 46. 4ll.
HlaviíO*.v 46.
l)f>iiKiriii1Ícc 56.
l-:(liíS.,v 4(i,
Illavákov 46.
T)"iii<irnz 56.
Enuunl 76.
Hlavatfe 46.
I)<>iiii-iisii'(! 5B.
Er\<'tii<-tt 76.
lilávkfiv 4«.
n"uiinisnií* 66.
Išvafi m.
lllavňov 46.
Uiui.llehy 4r>.
HlaviVivire 46.
Di-flbf.v 129.
Hleďsebe 168.
Drňfov 84.
F.
Hlou pětin 6C.
tiahojáov 64.
H lupiče 56.
IrahelfU-e 54.
l-'.irka 68,
H lupin ófi.
)raheli.'e 54.
I-'arkaíka 68.
Hlnáice 4!l.
trabenice 54.
FarkaSov 68.
Hiianifc 117.
Orabkov 64.
FiUi>')v 17.
1 1 iiíttiiif-c 46.
Drablin 54.
FraiitiSkCiv 17.
IlnCvaiuf-e 92.
liraliluvii-e 54.
, HtiévCeve-s 93.
nrahiiĚli.-c 54.
Ilfiévětice 92.
nrabuf.v .'i4.
C.
Hněvire 92.
nrnhfifivioe 54.
Unévkov 92.
Dr.Ttii)nii'c 54.
(klaiLsk 19.
Hnévkovice Si.
nriilinfinv ól-
fl.lów 19.
I névnine 92.
Diatiofiovlrc 54.
Hněvfiu.-íirc 93.
ni-abctice 54.
líiiřvňin 1tí.
Draliotín 54.
B.
HnbSdvire 56
Driilu.ua 54.
Ilfibíii Mi.
Diviliov 54.
llal.arti.-e 41.
ll.idfjnv 11).
Ilfiilicvii-c 04.
Halin 68.
Hodí-liiv lit.
DriiíiďiUiy 83.
llnlŘovi.-c 68.
, H.idédii li).
Ui-ažtíj.iv 54.
llaiiicusy 83.
H.Mlíkov 19.
l)i:ižej(,vi.'0 54.
H.nfikf.v 8.
Ilíi.Jkov 19
Dražii^c .'>4.
Manov 8.
Hudk(.vii-(! 19.
Dražin 54.
Harachy 87.
H(i.!niiic6 19.
nraíiiKiv 51.
Haratice 87.
H'i<Ir>níri 19.
Drníkov 54.
Hai-basko 121).
Hodov 19.
Dmakovire 54.
Hnrccv 68.
Hddr-lavii-e 18.
linižiíV 54.
Híisatiru 68.
[!njniir,viw' 55.
lirlialov UU.
ll;is't)a 6K.
H.iťSin 5.-..
lirliuiiiiT (i7.
HaSkí.v 8.
Ho k(.v 55
llili^^tiii 67.
llavliri.' 18.
H..'.ivip.' 55.
Hrli^.ul.' 67.
Havlovicc 18-
H..SÍn 5,-..
Urliov 67.
Havransko 160.
1 Hok..v 6.H.
Iiilit.vj.t- 67.
Havran 160.
1 Holíico 50. ■
HolCovice 50.
IlolejSov 50.
Holedeč 50.
Holeni ce 50.
HoleSice 50,
HoleSov 50.
Holešovice i'>0.
Holetice 50.
Moletín 50.
Holice 50.
Holin 50.
Holiěov 50.
Holkov 60.
Holkovice 50.
HoloSín 50.
Hoiotin 50.
Hoiousy 50.
HolSín 60.
HoISovice 50.
HolubeC 160,
Holubov 160.
HoluSice 50.
Homolov 46.
HoraŽtTovice 41.
Hofin 35.
HoataCov 131.
Hostéjoves 131.
Hostíce 131.
Hostin 131.
HostíSov 131.
Hostivin 131.
Hogtomice 131.
Hostouň 131.
Hošťfilovice 131.
HošCkovice 131.
Hotovíce 56.
Houkov 69.
Houkovicc 69.
HouSire 69.
HOTofovice 100.
HrabaCov 6ÍI.
Hrabčice G9-
Hrabeein 69.
Hrabice 69.
HradCín 175.
Hrbokov 44.
Hrliov 44,
Hrbovicc 44.
Hrdéjice 56.
Hrdlořezy 1681
Hrdoiiovice 56.
HmSiře 128.
Hrochov 63.
Hrochňv Týnec 63.
Hronétice 19.
Hronov Ů,
HroanĚJovicc 56.
HroznĚtice 56.
Hrozaétín 56, 141.
Hrnznifc 56.
Hrozftovice 56.
Hru bačo v 44.
Hnibčice 44.
Hmbovice 44.
HnitiSice 44.
Hryzely 83.
HřebeCníky l-íS.
Hubálov 49.
Hubenice 46.
Hubeno? 46.
Hubojedy 168,
Hubov 46.
HuCice 69.
Hudlice 63.
Hulíce 69.
Hulín 69.
Humpolec 20.
Hunčire 47.
Honňín 47.
HunSovice 47.
Hunln 47.
Hunkovice 47.
Huatilař 64.
Husti fany 64.
HutaSín 69.
HydCire 76.
Cň.
Cliab 41.
ChabaFovice 41.
Chabofico 41.
ChahiCovice 41.
Chabory 41.
Chabrovice 41.
Cltabry 41.
Chabý 41.
Chacholice 48.
Chanov 115.
Chanovice 115.
Cbarbusice 69.
Charovna 40.
Ch ar vatře 69.
Chai-vaty 69,
ChaFovice 40.
Chedrby 47.
(^hejnice 115.
Chejnov 115.
Chejatovice 116.
Chejtice 115.
Choceřt 20.
Chocenice 20.
Chocnějovice 20.
Chodec 63.
Chodě 63.
Chodotín 63.
Chodoulico 63.
(^hodouny 63.
Chodoun 03.
Chodov 63.
Chodovice 63.
Chodovo 63.
Cholenice 48.
Cholin 48.
Cboraticc 41.
ChorouSky 41.
Chonišire 41.
Chotee 20.
Chotebof 20.
ChotĚlKjfice 20.
ChfjlĚlnuiice 20.
Cliotěbuz 20.
(.'hiitejovice 20.
Chotělice 20.
Chotéěiny 20.
ChotěSov 20.
Chotetov 20,
Chotíkov 20.
Chotiiuěf 20.
Choti na 20.
Chotouchov 20.
Chotouií 20.
Chotovice 20.
Chot oviny 20.
Ch Olu sice 20.
Chotjfiany 20.
Chrámce 53.
Chramosty 53,
ChrbODÍn 43.
Chudenice 56.
Chuderov 56.
Chudé íi<-e 56.
Chndějov 55,
Chudo1>a 55.
Chudenice 56.
Chudoplesy 168.
Chu doslav icQ 55.
ChvaleC 20.
Chválen ice 20.
Chvaletice 20,
Chvalln 20.
Chvalkov 20,
Chvalkovico 20.
Chvalov 20.
ChvBlovice 20.
Chvaiaiiiy 20.
Chvaiaovice 20.
Chvály 20.
Chvatliny 104.
Chýnava 115.
Chynln 116.
Chjnov 115.
Chýři 115.
Chýňava 115.
J.
Jirkalov 22.
Jirkf.v 22.
JhThymov 36.
Jirny 22.
Jakubin 31.
Jirskf. 22.
Jakubov 21.
JireticG 22.
JakuUjvioe ai.
Jiřetin 22.
JanatoY 8.
Jifice 22.
Jan kov 8.
JjFiCky 22.
Jaiikovict 8.
Janov 8.
K.
Janovec 8.
Janiivif-e 8.
Kačerov 48.
Janov iíky 8.
Kaclf 48.
Jansko 8.
KíícoT G3.
Jarešov 21.
Kačerov 48.
Jarkovice ai.
Kadaii 70.
Jaroiiifc 21.
Kadegiee 7U.
Jaroníii 21.
KadouHv 70.
Jaroslav 21.
Kadov 70.
Jaroa lavice 21.
Kahlovice 81.
JaroSín 21.
Kaliov 81.
JaroSov 21.
Kiyire 76.
JaroSovice 21.
Kajov 76.
JartiticB 21.
Kakanov 84.
Jnrov 21.
Kakejfiov 84.
Jořovice 63.
Kakcivioe 84.
Jcililiaby 168.
Kaletire M.
Jcilouchov 67.
Kalhov 42.
JodousoT 57.
Kalnvice 70.
Jedovary 128, 168.
Karaniee 70.
Jekov 63.
Karasy 43.
Jyleneč 158.
KardaSova fteCi
Jenč 8.
Karlov 23.
JonCifo 8.
Karlovea 23.
Jenichov 8.
Karlovice 23.
Jcnlkov 8.
KariKjv 43,
Jeníkovice 8.
KarvaSin 69, 88
JeniSov 8.
Kaaalice 104.
JoniSovice 8.
Kasanice 113.
Jenkovicc 8.
Kasejovice 104.
.loiiŘ.,vice 8.
KaSticc 95.
JfiHf-e d.
Katovice 129.
Jef-ifky d.
Katusice 129.
Johnanitíc 18.
Kazfiov 116.
Jostrebice 16U.
Kdanice 19.
JeSetioe 8.
KelC 61.
JcSin 8.
Kcrhartice 18.
Ji-ňiivii'c 8.
Klárov 83.
JiíztioFíce ai.
KladĚruby 128-
Jožkov 158.
Kladruby 128.
Ježkovioe 158.
Klanová 113.
Ježov 158.
Klánovice 113.
Ježovice 158.
Kiavary 42.
Jiřin 4, 54.
Klecany B3.
Jiniiire 22.
Klořaty 76.
Jiii.iricliov 22.
Kleřkov 7tí.
.Im.lt-ifhovife -22.
Klenientice 23.
Jin.irirhiiv Hradci' 22.
Klikafov 44.
Jiii.lliS 22.
Klikov 44.
JirOany 22.
Kliinkovice 23.
Klokoty 113.
Klouzov 63.
Kloužovice 63.
Knije 154.
Kník 164.
Knln 154.
Kobylisy 138.
Kocelovicc 48.
Kočen ice 20,
Kocléřov 48.
Koclov 48.
Kocourov 168.
Kocov 158, 48.
Kočkov 158.
KoCov 48.
Kofqvice 48.
Kohoutov 160.
Kohoutovice 160.
Kochánky 64.
Kochanov 64.
Korbnov 64.
Kochovioe 64.
Kojákovice 113.
KojCice 113.
Kojecko 113.
KojeSin 113.
Kojetice 113.
Kojťtin 113.
Kojíc ' " -
ce 113,
e 113.
Kojko'
K.oJlce
K.jaovice ii:i.
KiikaSice fi!í.
Knkonlii 89.
Kokofín 89.
KokoFov 8'J.
Kokotln 89.
Kokovice 89.
Kokain 89.
Koldin 27.
Kolebov 70.
KoleSov 89.
KoleSovic* 89.
Koloděje 128.
Knloniuty 168.
Kolovee 42.
Kolvln 42.
Koinogin 90.
Koniušin 90.
Kondrac 23.
Kondratice 23.
Konětopy 168.
Korákov 64.
Korky né 64.
Kornatice 54.
Komice 64.
Korutice 54.
Kosmonosy 168.
Knsobudy 172.
KoEtiny 116.
' Kraélovice 40
1 Křt«novicc 23,
Kostonilaty 168.
Kraeovice 40.
1 Ktova 19,
KoatrCany 46.
Kralt«vice 40.
Kubice 21.
KostFice 46.
Kralice 43.
, Knlilov 70.
KoSatov 64.
Kratonohy 43.
* Kučef 48.
KoSetice 64.
KratoSice 43.
Kuchanovice (Í4.
Kosice 64.
KratuSín 43,
1 Kuchaře 128.
KoĎín 64,
; Kravaře 128,
Kujava 105.
KoSiře 128.
Krbice 43,
Kukaň 113.
Košov 64.
KrCíti 44,
Kukleny 87
KoSovinc 64.
KrCkovicc 44.
KuliSnv 4&
Košťany 46.
KrejCovice 1211.
KumbSlov 94.
Koštčiilce 46.
Krchleljy 43.
Kumpolec 20,
Kotanofí 113.
Krchov 43.
KunaSice 24.
Koteiiíico 113.
KrislO|ioviCe 23,
Kuníl 24,1
Koturov 100.
Krnin 43,
KunCice 24,
Kotíknv 20.
Krnov 43.
Kmniratice 23.
Kotopeky lli8, 171.
Krnako 43.
Kuiiějovice 24.
Kot tlil íi M.
Krftany 43,
Kunetipc 24,
Kottmsnv 20.
Krňovice 43.
Klinice 24.
Koiitiicc 24.
Krořákov 83.
Kunov 24.
Kouiiov 24,
Ki-omežlu-í^ 168,
KiiiiŠtát 24.
Kouřim 119.
Krot6ji>ví)7,
Kunovice 24.
Kovaiiec 113.
Krowodrza 170.
Kurandov ll!l.
Kovanipe 113.
Krpy 43,
Kuřiuiaiiy llíl.
Kovanfn 113.
KrBice 43.
KuleS M.
Kovansko 113,
Krsov 43.
■ KutlíF 48,
Kovary 128.
Krsovi<-e 43
Kutov 64,
Kovářnv 12y.
; Krtely 43.
Kutiovice 47.
Kf>vafnvi<'e 1211,
Krtov 43, 158.
1 Kvafi li;i.
KozSrovice 12a.
Krty 43.
Kvascju í)li.
Kozimiv 1-W.
KruSin Ďl.
Kvasejovice ItB,
Kozí., v' 158.
KruSnvice 54.
Kvaseticc 96.
Kozlovire i:>H.
: KKŮkov i:.H.
1 Kva-siny 90.
K<.z(.(iiy HW, no.
Křupi-iiicc 41.
' Kva-skovice %,
Kozohluilv Iť^.
, Kr-eiiiiiy 41.
Kvasňovicc IHl.
Kral.fii-ť «.■>.
Kreiikiivice 41.
Kvasovice 9tl.
Kralionnicc 85.
Xre^^anov 64.
Kvěchov 24.
KrahuSi.-,- HT..
Xřesetico 64,
KTétov 24.
Kra.Mti Til.
Kre-ín 64.
KvStuSfn 24.
Kra.>:..v Wl.
Kre^li.'f 64,
Kvíčovice 96,
Kraí-.víiLiy Wl.
KFeSin 64.
Kvitkov 24.
Krak.,v>-i<r Hit.
KFcfti.-i" 64.
K Vítkovice 24,
Krak'.v,;r H-.P.
KN>Řov lA.
Kytíii 48,
Kl-illirc l^iíl.
KMřeíi 7».
Královice VM.
KKr-ov 7!í'
/,.
Kraui.Oiii Hil.
KřiŠťaiKiV 23,
KraiiKilna 8il,
Kristin 23,
Kra>c)..vka M)
Křivany 44,
I,,al>et.ín 57,
KrajfiiMV 40,
, Křivenice 44,
Labouil 57,
Krasikovico 40,
; Kfivice 44.
Mbzy 57,.
Krásilo v 40.
KFivoSln 44,
LahoĚt: 70.
KraskoT 40.
: KFivousy 44,
Lahov 70.
Krasletin 40.
KFiŽáoky 24.
1 Lahovioo 70.
KrasUco 40
; KFižanov 24.
Lahoz ň7.
Krasnová 40,
KPižanovice 24.
Labuť 70,
Kníaiioves 40.
KHžaiiy 24,
Larhov 24.
Krasoíi 40,
KFižov 24,
LaoliDvtcu 24,
Krascfit.viic 40.
, KFiŽi>vi,-e 24,
Laiupcrtice 36,
Krasovioe 40
KTtčnov 23,
Laii2ov 57.
Lasenire 81.
lÁboah 24.
MalaSoT 42.
Laěovice 24.
Libov 21.
1 Maieany 42.
í^^letice 81.
Liligirc 24.
Malčice 42.
Lelov 81.
Liliiiň 24.
' MalCín 42.
Lelovn 81.
LilmĚ 24.
MaleC 42.
LeneSice 57.
Lidmaiika fiT.
i Malechov 42.
liCpCjovire ij7.
Liiiiiiafi r>7.
' Ma!ei-hnvice 42.
Leskov '.):!.
Lichkov i>7.
Mak-nire 42.
r.eskf.vcr. IW.
. Ucliiiicc 57.
Maleiiín 42.
Leskovice IIH,
Lichov 67.
, Maienovice 42.
U-več r.l.
' Lipolticc 24.
Maleaire 42.
t.«vin .->l.
I,i3kf.vi.i' 8:i-
Maic& 42.
Leveniťc llfi.
t,isf.l(!j(í 128.
MaleSite 42.
Uícnk-ii 4li.
l,isov Hi).
MalcSIn 42.
Lhovi.e 41!.
ÍJsi.vire tíi">.
MaleSov 42.
I,il.;5ni<-o á4.
LiSaiiy íil.
Malpřií-c 42.
I.il.úu 24.
Liňiifi itl.
Malcvice 42.
Lilífiany 24.
■■ hiSico 7il.
MaliC 4í.
LilifuvcH 24.
LiĚkiiv 158.
; Jlalíbov 42.
Li!>íi<-u 24.
LišILLrfi r.7.
' Malin 42.
Lil.i-firia 24.
l.iSno 57.
Malinoc 42.
Lilpce a4.
Nitcíi 57.
1 Malinov 42.
[jbenU-e 24.
Litéclii.vice 57.
Míilkov 42.
Ltlipfi 24.
Litžtiii 57.
■ Máikovi.e 42.
lálieř :Í4.
Litirc 57.
Halmčřicc KW.
I,il»ťV 24.
Mtidi.,vÍco 57.
Malnrhyii6 42.
LiMjifc 24.
LitoniySl 4.
! Maloiijre 42.
LiUÉČiicc 24.
I.itkuvii-c 57.
Malonlu 42,
Lil.čš-.vi.'f 2:.
l,jtii)i<-(; 57.
Malimty 42.
JáliĚtHC 24.
Lituí-li.ivi.X' 57.
i Mal..st.,vice 42.
l.iliĚtíii 24.
I.it-.l 57,
1 Malotire 42.
I,il..'li..v 24.
l.iliilť.v 57.
1 Maliivii-i- 42.
LihU-v 24.
[.iurm-a 57.
Waliiviřky 42.
lÁhíf 24.
Lil-vicc 57.
MaiSií-u 48,
l.il.irlK.v 24.
l.itvíiif.v i;i4.
MalSovice 42,
I.il.in 24.
l-ivoiisy 100,
Manotín 44.
Lihiá 24,
I.náN; 128.
ManĚluvit-e 44.
I.iliiSany 24.
I-okoty 8a,
Maňovice 44.
LihiSice 24.
: I.t.kSany 89.
MaiiuSice 44,
T.ibknvire 24.
LouCcii 119,
Marrinov 25.
Ml.le 24.
I.f.uČira 11'J.
Marknvice 25.
fjl.lire 24.
Lnuliii 176.
Markvaico .HB,
I.iljliii 2-1.
Iioimirc 175,
Markvnrtice :-Mi.
l.ihiičtnv 24.
L<.'iinin 175.
MarSov 26.
I.il^iiif- 24,
LiiuficiVii 176.
HarS..vi.-e. 25.
[.il.iijk-.vi.'0 24.
I,nllfiuvú-C 175.
MartinGvea 2«.
[,ihr,.,v 24.
I.Htll«.r 4.
Martiiii.e 2«.
Lilii-Kn-L-!- 24.
I.yakovii-e 48.
: Ma ťtinkovice 2(!
Liboc 24-
MiMiiiiov 20,
Lihofany 24.
Jlai-tinovice 2tí.
I,ilK,hf>SC 24.
Jf.
Máslojeciy 168.
Lilinchovany 24.
MaĚkovice 2)i.
I.ilificliovire 24.
Jlnfk"V 2fi.
5Ií35ov 26.
I.ibi-.merire 24.
Mii<''.iir..v 2li.
J aňovire 26.
t,il».iiii'e 24
Mařirc 2(i.
■ > aSeov 20.
I.il>'.fiov 24 -
MaPovirc 2B.
S atetov IHl.
l.il.uHfo 24..
Maí'hf.v 2li.
h at.Ěj<.v 26,
l.il...sl»v 24.
.Marhiivicu 2«.
Matt oves 2G.
LiI...t,Lii 24.
Makaldv l(fc->.
MatĚJiivice 26.
í,il.'.U.v 24,
Malahov 42.
. Matrovice 85.
Kostiny 116.
Kostomlaty 168.
KostrCany 4().
Kostřice 46,
Ko&atov 64.
Košetice 64.
Kogice 64.
Kogín &4.
Ko6ife 128.
Košov 64.
KoSovine 64.
KoSťany 46.
KogtSiiicc 4i).
Kotaneí ll.S.
Kotenj^-ice 113.
Koterov lUO.
Kotíkov 21).
Kotfipeky lliS. 171.
Kotoi
1 !!0,
Kotouřinv áO.
Kounirc 24.
Kounov 24.
Kouřim 119.
KovĚWiec 113.
Kovanice 113.
Kovanfn 113.
Kovansko 113.
KoTary 12H.
Kováfov -2!)-
Kovafovice lau.
Kozirovire VÍM
KfJzL.v 158.
Kozlovice l-'>8.
Kozodry IIIK. 17U.
Koznhluilv IiW.
Kral.fii-i- sr>,
lírabon i\ K'e 85.
KraiiuSifO 8.'i.
Kra.'iii 711.
Kra.wV Sil.
Krakovec H'.i.
Kriílú-c 12Í).
Kriíl<.vicL> 12!).
Kraiii.ilLii 811,
Kratiinliia 8;».
Kra^t-i-vkii iU.
Krašiíknv W.
Krasikovicu
Krásí lov 40.
Kraskov 40.
Kraaletin 40.
Kraslice 40,
Kra snová 40.
Krásno ves 40,
Kradou 4(1.
Kraunfiovii
Ki-asovire 40
40.
411.
KraSlovice 40,
KraSoTice 40.
KraStovice 40.
Kratice 43.
KratiOnohy 43.
KratoSire 43.
Kratulin 43.
Kravaře 128.
Krbice 43.
Krčin 44.
Krčkovice 44.
Krejčovicc 1211.
Krehleby 43.
Krchov 43.
KristoiKiviCe 23.
Kmin 43.
Krnov 43.
Krnsko 43.
Krňany 43.
KrftovLce i'i.
KroĚákov 83,
KroriiĚžKee llW,
Krolěj-iV h1.
Krowo<irza 170.
Krpy 43.
Krsiee 43.
Krsov 43,
Krsovice 43
Krtely 43.
Kriov 43, 1f>8,
Krty 43.
KriiSin 51.
KruSiiviee 54.
KřeCkov I.'*
Krepcni™ 41.
Krepiiiy 41.
KK^jikovice 41.
Kfei^aiifiv 64,
Krer^etice 64.
Kfe-in tví.
Kře^lii-e (14.
KřeSiii 64,
KTeSice 64.
KřoŘov )U,
Kl-iMi 7
Křii^c
79'
Křiaťanov 23,
Kristin 23.
Křivany 44.
Křivenice 44,
Křivice 44,
KřivoBín 44,
Křivou sy 44.
Křižánky 24,
Křižanov 24,
Křiíanovice 24.
Křižaiiy 24.
Křižov 24.
Kfižovire 24,
Kftenov 23,
KfWnovice 23,
Ktova 19.
Kubice 21,
Kulilov 70,
KuCef 48.
Kuchanovice 64,
Kuchaře 128.
Kujava 106.
Kukaň 113.
Kukleny 87
KuIiSov 4&
Kumbálov 94.
Kumpolec 20.
KunaSice 24.
Kunei 24,1
Kuuřii-o 24.
Kuniiratice 23.
Kunějovice 24,
KunĚtice 24,
Klinice 24.
Kuiiov 24.
Kniištát 24.
Kunovice 24.
Kui-andov 119,
Kuřimany 119.
Kutea 64.
Kutlíř 48,
Kutov 64,
KutmvLce 47.
Kvafi 113,
KvaHcJn 96,
Kva-sejovice 96,
Kvaaetice HB.
KvnBiny 9(1.
Kvaskovice 9fi.
Kvas&ovicc 96.
Kvasovice 96.
Kvěchov 24.
KvĚtov 24,
KvetuBin 24.
KvíCovice 96.
Kvítkfiv 24,
Kvitk<.vice 24,
Kytiii 48.
LalĚtin 67.
Labouň 57,
Lábzy 67, i
LahoSť 70.
Lahov 70.
Lahovice 70,
Laboz '>7,
Lahuť 70.
Lachov 24.
I.achfivice 24,
Lanipert.ice 36.
liaiižov 57.
Lasenice 81.
Libouň 24.
Malafiov 42.
LaSovice 24-
Libnv 24.
1 MalČany 42.
Leletice 81,
Lil>Šire 24.
. Maieice 42.
Lelov 81.
Libufi 24.
' Maiein 42.
Lelovo 81.
1 r.ibuŠ 24.
' Malee 42.
Lenegice 57.
Lidmaiika 57.
1 Malechov 42.
LepĚjovice 57.
Lili maň 57.
■ Malechovice 42.
Leskov 9:-1.
Lirhkov 57.
Malenice 42.
Leskovcc 93.
,; Lichnice 67.
: Malenín 42.
Leskovice 93.
1 Lichov 67.
■ Malenovice 42.
Leveí 51.
' Lipolticc 24.
' Malesire 42.
Levln 51.
Liskovice 85.
Malee 42.
Levenice IIG.
Lisokye 128.
MalcaicG 42.
Lhcnice 4e.
Lis.iv K5.
; Maleein 42.
Lhovice 41!.
Li.sfivicc 85.
MaleSov 42.
Liliíínice 24.
LiSany 57,
Maletice 42.
Liháři 24.
LiSefí 57.
■ Malevice 42.
I.ibeany 24.
LiSire 57.
Malíe 41
LibCoves 24.
LiákoT 158.
MaKkoT 42.
!,Lhi'ire L'4,
Malin 42.
Liberina 24.
Liáno 57.
, Malince 42.
I-ibeC 24.
LiU'fi 57.
i Maliiiov 42.
I,ibenii'e 24.
LitĚrhoviro 57.
Miilkov 42.
Libeň 24.
LitÉtiii 67.
! MilIkoviCG 42.
Liber 24.
Litice 57.
Malměřice 1G8.
Libev 24.
Liticliovice 57.
Malochyně 42.
Líbajíce 24.
Litomyšl 4.
Malonice 42.
LibéSioc 24.
Litkovice 57.
Malonin 42.
I.ibůSnvicc 2:.
Lít lu i re 57.
Makinty 42.
Libetice 24.
Lit.ochnvi.-e 57.
, Malostnvit-c 42.
[.ibčtin 24.
Litf.l 57.
i Malf)tic'e 42.
LiU-hfiv 24.
Liliiltov 57.
1 Mal"vi<-e 42.
Libice 24.
Lit.nňU-e 57.
. Maloviřky 42.
Liliií 24.
Litiivico 57.
1 Mal5i.;e 48.
IJbi.'hov 24.
Litvinov 134.
1 Maiáovice 42.
Libin 24.
Livfjusy 100.
■ Manetín 44.
Libiá 24.
Lnáre 128.
■ Manélovice 44.
LiUiSany 24.
i Lokot-y 89.
■ Maňovice 44.
Libišice 24.
1 .okSany 89.
1 Manufiice 44.
Libkovice 24.
,oufeň 119.
Marcinov 25.
Liljle 24.
1 ,ouCiiii 119.
Markovice 25.
Lililioe 24.
..oulin 176.
i Markvarec 86.
Liblin 24.
Lounire 175.
' Markvartiee 36.
LibiiĚtov 24.
Louiiín 175.
: MarSováĎ.
Ltl.TiiC 24.
Lriufiovři 176.
1 MarSovice 25.
Libniknvifc 24.
L(mi-|ovi<'c 175.
Martinéves 26.
Libfwv 24.
r,Htibor 4.
. Martmice 26.
LibfioVKs 24.
Lyskovice 48.
; Maťtinkovice 2li
Lilmc 24.
M,u-t.,iov 2(í.
Lil)oeany 24.
M.iniiiuviíe 26.
LibohoSC 24.
M.
Máslojedy IfiS,
Libocliovany 24.
MaSkovice 21).
1 ibochoTire 24,
Mark-.V 20.
lliiaov 26.
IJliomeriro 24.
Macourov 2(1.
Míi.^riviro 2f;.
Libonioe 24
Mařice 2G.
MaSťov 26.
Libf.nnv 24-
■MaCovire 5ň,
Moteřov 131.
Libilicc 24..
Machov í>e.
Matíjov 26.
Lib,.í=lnv 24.
Madioíiťc ÍÍ5.
MatCjovDri 26.
LilK.Uu 24.
Makalí.v 1U.5.
JlatÉJovice 26.
Libotov 24.
Malahov 42,
. Matrovice 85.
Pouchov' 44.
■ Rabia 64.
■ Rndolfovicc 30.
Poule 49.
. Rabouft 64.
íudolicc 39.
Poutnov 71,
; RadeC 30.
Riidoltife 39.
Pozďátka'65.
Radcehov 30.
tudov 3!l,
Pozdeft ó6.
RadeSiD 30.
íurabnrk 19,
Pozděchov 55.
líadťSov 30.
Rupi-echtípe i!0.
PozděSin 55.
, líarlíjov 30.
Ruáinov 39.
PozdynS 55.
RadSticc 30.
Rutnv 71.
Pracejovice 118.
iadim 119.
Rutvasy 71.
Prackov 51.
líadimcr 119,
Ryháky 128.
Prackovice 51.
Radiiiick 119,
Rydeč 22,
Pracov 118.
ladiniov 119.
Hyrhlov 59.
Pracliomc-ty IWI.
Itadimovico 119.
Hychiiiaiiov .'>9.
Pra.set.iťf lííM,
Iladkov 30.
Rychnov 30.
PraButín l&K,
Radiinice 31).
Ryi-btiiK)V 12!l.
PrfiSily U)5.
Rajiibousy 92.
Hyiico 811, 119.
PravĚticc 59-
líampiSe 71.
Ryimrc;' :-WI,
Pravlkov 59.
■ rtaiidjce 55.
Rytirnv 129,
Pravoiiíii 59.
[íaiiknv 55.
Rylimva l.)iota 129
PrCire 59.
RaiikiiviTO 5."i.
Rvái-KV Hli.
Prktůiii 59.
Raii^^kn .'ij.
iív;,si.'c 81!,
ProLoStM 129,
Rapntiťe .'il.
Protivi<'e 59.
ltai>oS(iv 51,
Protivín 5!l,
RaSín 71,
Éi.
PrusiťC lU.
RaSkovicu 71.
Prusiiiovive 134.
líaňov 71.
flvliťč 77,
Pfechovicc 29.
IiaS..vice 71.
iifdi,o 71,
1 řepífe ic;9.
Raai.vka 71
ftuheí 77.
PřeSín au.
liataje 128,
ftehc-].i.'P lití.
Pfešli.e 29.
Ražire 02.
Řťlilt.vice 71.
Preatovico 29.
Rebtacvici- ()l.
ftehniix' 116.
Přiliilov 107.
, Rejdíce 71.
ftfh..ty 71.
RolK.viie 71.
PřiUram 28.
' Hcjiiov 3.'.
PfiliyL.v 109.
'řil>y«lav 29.
Renovíre m.
Ueriiiity 94.
tc|>ří<-p 89.
lepfC 89.
1 ftežihlavy 169.
ŘiCiiny (&.
i Rikov 71.
■ |ikf.vii'e 71.
Přibyalavi.e 29.
Ri![iťSin !KJ.
'řiljyaice 29.
Knblíii 88,
Při at nu pí 111 1U7.
Hfiboiisy 88.
Přivory 74.
RnCfiv 55.
Psůrf.v 126.
liojire 99.
Psiíry 12H.
Rdisko ÍW.
Prtáře 12H.
Riiiiov 19.
flíiiinvice'74.
PiiCery lil.
líoiiaiiiTk ui.
Puclilovii-c 44.
Knstknv r.5.
Piulitiro 44.
Rustov G5.
S.
l^ulice 49.
Kn&kii|iov 107.
Pnlvúe 49,
Koiisiriov 1:I4.
Sabóiii.x- 72.
Purkarec 14.
KoznotíiL 511. 111.
.Sadlno 44.
Purkratice 11.
Rozfinvice .-.(I-
Saďiv 72-
PustovĚty 170.
Rozsypali.v 107.
1 Sádova 72.
Putim 71.
Roufkovire 51.
Saiadin 94.
Putimnv 71.
Rpety 76.
Sámechov 3 '.
Putkw 71,
Rtanov 49.
Satiiěin 30.
PJfhov .^9.
Rtiaovice 4!),
Satalire 91.
KtyiiČ 49.
Ralava 171.
liiibál 04.
, «;itiny 171.
K.
líiidi.-e 39.
Sťli-t.ioe 94.
liinlici; 39.
Si'inaiiLii .Hl.
Uul,;ik..v f;4.
Riidlov 30.
Seiiií^icc 31.
K.ilji llí.
Rudolw 39.
fkuieí! 31.
Sfinetkovirc Wi,
Siiirliov ]m.
Stůliořioe d.
ík-nVu;: 31.
S..|.é,lraž 31.
Stojanuvicc 114.
Sfiiionii^c 31.
S..l.Ě.lniliy 31.
Stoiire fi5.
Sei[L(>ňi''<? 31,
Sí.lifliraíly 31.
1 Strafí 3í).
St-mtĚS m.
S<.l.e.'iilcliy 31.
KtraekySÍ).
Scndraž .W.
S..liSkury 31, IGO,
fitrafov 39.
Snnuluaty llill.
SdliĚiiico 31.
StraJma 72.
Sfstr.>rLi.vi<'« 181-
Sdhénuv 31. ■
, Stradunioe 72.
SestroTifi 131.
Suhéraz 31.
Stradoiifi 72.
ík-KCiuúe Ui, 30-
Si)l.řslav 31.
Stra.l„v 72,
říťZfTiiin *l.
Suliěsl.ivice 31.
Stracliaiy 106.
Scziiiiky 30.
Si)l>ěsuky 31.
Strachcv liO.
siorníiK ;m.
S,'ličšl>'C 31.
Strai-liovice 60,
SiiK-í 311,
S<il,5Sín 31.
, Strakafc.v 3!).
Sliio^liov 311.
Sul.řa,)vice 31,
' Strakonice 39.
Hmw 311.
Sol-etice 31.
Strakův .39.
Skliire láS.
Sol-eturliy 31.
Strašecí «).
SklciuU-i.^ť l-i-.l.
S..l.ík<>v .SI.
StraSice 60.
Sklon;iř->vi.-c 12!).
• Si.l.ínov 31.
StraSUov 60,
Kk'iřii'c ef).
Si,l.kovi.;e 31.
StraSín (10,
íík'iři.v ()Ď.
SuliRicc .31.
StraSk.,v 60.
Skcii'liiiviic «1).
SnknlOČ ItíO.
StraBiiicc (».
SkiikáiLMV 114.
Si.ki.liii.e 121).
StraSiiov (»,
Sk'ik..vy Cm'!.
S-ik.ilovui- KMI.
StraSdv «).
Ski>riniov .'liP.
, Sokolovice 1(H).
Stratov 78.
Skoirri !■■(.■ r«l.
S,>U>|.ysky IDil.
1 Strejekov 131.
Hknrkciv íilP.
S,.|irC 97.
Strejiiire 131,
Sk.irniiiTi .'lU.
' &,[.,.tnice 1)8.
Strnadíce IIW.
Skcirntiiv ňíl.
. KoiK.ty m.
Strol.nicc 65
Sk.ir-.tin :.9.
Kinitire 95,
Stroietice 92.
Sk>.ři'r iiil.
SovciiifC 160.
1 Stnihafe 85, 128.
Sk..iii.v .-.il.
S.,vetif-e lliO.
: Slriihafi.v 85, 129.
SkiiÍTiéí.r 4;),
ří|Mink,.v 41).
; StrJCioe 131.
Skrrhlrl.v 43.
Sin-rict- HO.
Strífkovice 131.
SkrŠK'.. 43.
Siiinnv 75.
Střeleí 7».
SkrSitl 43.
Siii)řict! m.
Střelíce 79.
Skřivany IGO.
Si.riivf-ice HO.
Střclitov 79.
Skfivafi KM).
Srl-cC 131,
' StfL-setice 81).
Skiihruv T2.
Srliiii 134.
Slřihaiiov 121.
Skutirovťc 72.
Sta<'hov 31.
Stfihiiv 121,
Skui.fr- 53.
StnnĚtice 31.
St ucha nov 54.
Skiijiicc ÓW.
StfliiikoT 31.
Stupíice 77.
Skutcť 82.
■ Kt,anii]i6ř 31.
i Sii.lin 72.
Hkiitiřkd H2.
Stariíiiiěriie 31.
Siiilkovirc 77.
Kknř :.!P.
Stankov 31.
Sin lovíce 72.
Sli>l"-.- 41.
Stjiiinv 31.
Siicliomasty 189.
Slahfi.-.. 41.
Ktain>vi<i' 31.
Siilec 82.
Skivntov 31,
Sri)fi 31.
Siiiejt.vice 32.
Slavřtiii 31.
Rtaftkov 31.
Siilctice 32.
SlavĚticc 31.
Stafikovice 31.
Kulice 32.
Slavic',' 31.
StarkoC 411.
Sulkuv 32.
Slaviki.v l«i.
Stárkiiv 4().
Sulovice 32.
Slavikdvicf IIKI.
Star..(\-nako 40,
; Sii&any 46.
Slavkov 31.
Stamstín 40.
1 SuSetice 46.
Slavkt.ivii'1' 31.
Starosty 40.
■ Swtice 95.
Sl..věriií-.> 134.
Slaruvo 40.
. Svíikuv 131.
siniiv lan.
StarSov 40.
Svarkov 62.
Sniii-.itii-f ai-
Stařice 40.
: Sviirov 62,
Smirúc !ll.
Sterhov 31.
1 SvarýSov 62.
Sniul.>tdy 128.
Štěchovice 31.
i Svařeníce 62.
Svařen 62.
Svatava 60.
Svatkovicc 60.
Svatoň ice 60.
Svatofiovice 60.
Svatod 60.
Svebodzim 60.
Svinary 128.
Svitiafe 128.
Svinafov 12!) .
Sví no mazy 16!1.
Svojek 131.
Svojetire 131.
Svojetín 131.
Svojkov 131.
SvojSite 131.
SvojSín 131.
SynCany 131.
Synkov 131.
s.
Šalouň 65.
ŠamoiiH-e 114.
Sankov 17,
táno v 77.
anovice 77.
Šarova Lhota 121,
ŠarvaS 88.
Šebanovice 32.
Sebestenire 32.
Šebestov 3!.
Sebetuv 32.
Suiii;innVNi; 82.
gerkov 39.
SefeC .m
Šetějovice 40.
tetnire 40.
ibire 72.
Řilifin 98.
Řichov 46.
Silov 60.
Si tu ano v 32.
fiimonice 32.
Šin 10 novice 32.
Řifejovire 44.
ŠiSkovice 46.
ŠiSov 46.
Skarez ÍM.
SkodĚjov 62.
gkofetín 69.
Řkrdlovire 72,
Škrle 72.
Tachlovice 61.
Taj ano v 61.
TaSnovice 61.
TaSov 61.
TaSovire fil.
Tabina 3
Taf«t)yly 126.
TatTov 126.
Tatrovice 126.
TaEi.iinovÍpe 126
Teřire 65.
Tťfiněves 65.
Tečovire 65.
Tejmoves 61.
TeieťS 158.
I Teletín l.")8.
' Temechov 48.
i Temelín 48,
I TopliSovice ."j4.
: TcreSov 89.
I TĚrlúovice 93.
TěilmiceSS.
I TěchonifB 08.
, T6rhoDín 9fl,
I T6chov 93.
I Témicc 48.
Těiieřc 101,
1 TěSetií'e 82.
TřSetin 82.
i TSSin m.
! TěSiiiov 82.
TeSkov 82,
I Téěnicc 8d.
TéSovice 82.
Téžin 46.
TĚžkovice 46.
Tichonice 32.
Tikov 93.
Tlustice 44,
Tlustofousy 109.
Tochovice 41.
TomáSov 33.
Tomire 33.
To&ov 41.
Toužutín 86.
Toužim 86.
TrCkov m.
Trkov 73.
Trmice 93.
Trojanov 167.
Trojany l(i7.
TrpĚĚice 82.
Trpín 82.
Trpisty 82.
TrpiSnv 82.
TrpiSovicc 82.
TrSice 88-
Trubějov 8C.
Trubice 8lí.
Tnibín 86.
TrubHko 86.
Trdpol 89.
Třepkovice 89.
TrepSín 89.
Třeskonice lir>.
TuSapy 36, 169,
Tuhanec 41.
Tiihaň 41.
Tuchel i)4.
Tuchlí)vire 54.
Tuchom 64.
Twrhnnice 64.
Tucho fiče 54.
Tiichotice r>4.
Tucho v 54.
Tnkleky 36, 169, V
Tupadly 172.
Tupesy 61.
Turkovice .33.
Turnov 33.
Turov 33.
Tursko 83.
Tutice 33.
Tnseď 311, 169, 172.
TiiSetin 65.
Tušimice 6ri.
Tuěkov 6.'>,
Tu Sov i le 6.i.
Tužicc 41.
Tužin 41.
Tužinka 41.
72.
Tvrdin M.
' Vťlenice 41.
VitějKe ^4
TvrdkoT Ó4.
Vclenky 41.
Vitéjove'? «
Tvrdonire 64.
Vclcnuvy 41,
Viteft 34
Tvrdoslav 54,
Vfleň 41.
Vitire ii
Tykaje 85.
VeleSice 41.
Vitin 34
Tykwvice 44.
. Velešín 41,
Vitinfives 34
Tymákov 33,
Veletice 41.
S-1
Veletin 41.
14
Veletov 41.
4
V.
VeletoTck 41.
Vit^jmn 34
Veleíice 41.
Vitov 14
Uhlíře 12K,
, Vclire 41.
Vitovice 34
Uhfinov 128,
Úloh 147.
; Velichov 41,
Vizerka 76
Velii-hovky 41,
Vizeruv 78
Úlov 147,
Velim 41.
Vizov 78
ÚnĚSov 121,
UnĚtirc lai-
Vtílín 41.
Viz \j 78
VeliS 41.
VeliSko 41.
\1
M
lit, vuL 3J
Urlianice 33.
ih v 34
Utěiov 108.
Velišov 41.
Vlachovo Bfezi 34
Užire 44.
Velíz 41.
Vlasatice 47
Úžin 44,
■ Velmovice 41.
Vlasenice 47
Velouň 41.
Vlásky 47
V.
■ VelSov 41.
Vlašim 34
Veltrnliy 169.
VlPice 158.
V.T.<'ik'.v il.
, Venkov y.
Vlfutín 168.
Va<'kuv i).
V.'ltFik()v 1.Í8.
Vlfetiiicc 158,
Viiflnvi !l.
VepFsko 158.
Vlíin6vea 158,
ViiiOavice 9.
Vcselice 61.
VlOki.v Ó8.
Václavův a
• Veselíjv 61.
VlOkí.vice 158,
Vií.-lavy il.
i Vestín 9.
VlCnov 158.
Va.uv ».
! VĚniSice 33.
VlhoSť 54.
Viíciivirc íl.
VĚniSiíky 33.
VlkanĚice 158.
Vn.líii 115.
VéSin 9,
Vlkánee 168.
Va.ikov 115,
Virenire 9.
Vlkánov 168.
Vailkuvicť 115.
Vir^kovice 9.
Vlki.nice 158.
Vaiiovice 116.
Vicov 9,
Vlkf.sr.vire 168.
VíiIhoFice 10.
1 Vi,|im 119.
Vlk"Sov 168.
VaMJce 33.
, Vi.lochov 34.
Vlkov 158.
VaMijv 3:i,
Vi,1„ft 34.
Vlkover 168,
Valeí 33,
Viiionire 34.
Vlkovice 158.
Valoíov HH.
Viilov 34.
Vlksice 168.
Valkov 33.
Vidovice 34,
Vlňovos 48.
Valt.efíce 33,
Viklant*e 92.
Vo,lalnovk-e 27.
Valtiiiov 33.
Vikletice !I3.
V-.ilinchovipe 28.
Vambefire 51.
Viklice 92.
V,>,l.,lenka 27.
Vanřnrov il.
Vilantice 61.
Vaiii.x- 9,
Viléniov ;M.
Víhlolire 27.
Vanuv 9,
Vilire 61.
V.Hiolka 27.
VaiK-vico íl.
Vilimov 34.
Voiiolov 27,
VaSirov 9.
Vilímovec 34.
Vohřeledy 169.
Vatetire íl.
Vilimovice 34.
V<
aiika 127,
Vatčtíiv »,
Vilin 01,
V(
fnire 127.
Vavi.-e 3.^,
Vili.v 61,
V(j
etin 127,
VavřftHe 33,
VJlovice 61,
Vo
ire 127.
Vcléf 9,
Vinary 128.
Ve
kov 127.
Vcrlov !l.
Vinafe 128, "
Vo
nife 127.
Veřuv 9.
ViiiiiMre 129.
Vo
tCfliov 34.
Wll.iím 48.
VintíFov 34.
Vo
téšice 34.
V..|.'I.ínka 41.
Vita nov 34.
Vo
Wefn 34.
Vi-l.min 41,
ViUnovice 34.
Vo
tice 34,
Vokov 49.
, Vykáu 114.
Vokovifc 49.
VystrCilka 1(W.
VokSioe iy.
Vystrčka KW.
Volaný 128.
Vystrkov 108.
Volanice 117.
VyĚecko 35.
Voldfetice 28.
VySkov 35,
VoldřiS 28.
VySkovicc 35.
Volduchy 28.
VoleC 158.
Z.
Volenice CI, 117.
Volenov 01, 117.
Zajoei(-c 168.
Volenovice (>1, 117.
Zajiřkov 158.
Volifliov (il.
: Ziipi 143.
Volovk-e 158.
: ZaviSín 75.
Vi.mš..v 2H
Zhizuby 169.
VonĚover 28.
Zbohov 35.
Vonňovice 28.
■ Zbohy 36.
VuraCit^e 129.
Zbonin 36.
VorOaň 39.
Zbonov a->.
VoatfcSany 68.
Zbofiky 35.
Voatíctln 58.
Zborov 108.
Votice 28.
Zborovire 1U8,
Votroíice 129.
Zbožnice 61.
Vo2i.-e 66.
Zbožnov 61.
Vraclav 4, 35.
Zbraň 35.
Vracov 35.
ZbranĚves 35.
Vnuovice 35.
Zbraslav 35.
Vraneiee 38.
ZbiiLslavice 36.
Vranice 38.
Zbraňín 35.
Vranov .tS.
Zbuiluv 78.
Vranu¥H-e 3K.
Zbudovice 78,
V aňany 38.
Zbuzany 78.
Vranov 38.
Zbuží 78.
VraĎtikiV 1U6.
Zdaraz 35.
Vratislav 36.
Zdeljor 36.
Vratislavipe 35.
Zdcnice 36.
VratiŘirV 36.
Zduradire 35.
Vratkov 35.
Zdcradiny 35.
VrᎠytí.
Zdoraz a'>.
Vraži<e 96.
Z.iuslav 36.
Vražkov 96.
Ziieslavire 3U.
Vražnii 96-
Zilislav STi.
Vražtiov 96.
Zdjalaviw 36, .
Vrbětiťc 3ó, 143.
Zebin 73.
Vn-)i..!t..vi,c 35.
Zi-brnyd.iwi.-u 36,
Vrdi-jshv :(.">.
Zelenov 39.
VrcliMsbvir^. 35.
Zenotíii 131.
Vrchotire 35.
Zleiiiťc 01.
VrtěSicc 89.
Ziegíre 61.
VřeSCov lOB.
Zlič 61.
Vřetovice 05.
Zlifsku 61,
VSeLorsko 35.
Zlicbuv lil.
Všeliořioe 35.
ZlonOicu 61.
Vše.-hromy 109.
Zlonli-e 61,
VSetaty 120, 169.
Ziibřiw 50.
Vševí ly 61.
Zvanovirir 36,
Vyhnanire 108.
Zvíkov 65,
Vyhnanov 108.
Zvieín 65.
Žabovřu3ky 169.
Žákava iOl.
Žákův 1()1,
Žákovice 101,
Žalaiiy 78,
Žalov 78,
Žaltice 78,
Žaly 78,
Žantov 8.
Žilanov 19.
Žiianicc 19.
Žchrov 84,
Žehri.vire 84.
Želu? 117,
Želefhoviec 117,
Želechy 117
Žt-lei-hí>vif.'tj 117.
Želechy 117.
Žclcjov 117.
Želeniee 117.
Zelenky 117.
ŽeleSire 117.
Želetava 117.
Želetire 117.
ŽelevřifO 117.
Želcvioe 117.
Želiv 117.
Želiver 117,
Želkovic'c 117.
Zilikov 36,
ŽiliHdovJcc 36.
Židiii,ves 115.
Žifhov 36,
Židli I v ei- 36.
Žikov 36.
Žilíi) 53.
Žilina 53.
Žilov 53.
Žiluviio 53.
Ži)iotin 151;.
Žišiiv 36.
j 54.
Ziloi
Žitétin 54>
Žilín 54.
Živanico 61,
Živoníii 61.
Živutii-f 61.
Žiželirc 161,
Žižicu 3tí.
Žižín 36.
Žižkov -M-
Žiíkuvec 36.
}
Důležitější ti8Xov-á. chyby,
Njíi str. 15. v poznámkách, 7. řádek zdola, místo čn, íí.q čti čbn. Cq.
„ „ 17. I^dek. 8. i^^oi^a, čtď : Dui^k. je duchbk, DjUKchek pale <ii4<^k.
„ „33. n ^- zdola, míBto Lplec čti liorec.
M „ 4^. „ Sg. sdpla, m. staxoruskýiQ čti 9taropru3kýox
n » 49. .„ . 17.. shora,, po Hubl m Hubál m. Hobát.
„ „ 5g. „ 18. jsdolí* m. ▼ ÍP-látó. čti v íalttói.
n „ (jíf. „ 81. ^doto^ m. Štois^ čti Štor^k.
„ „ 94 ^ 8. ídote, ip. Crbrky Cti Cabrky.
n f, W. n 2.. shoja^, tn.. Zi.ebera čti Žeberai.
^ ^ 1^. . „ 18. shořel, m. Cimb^aík čt^ Cjmbébíík.
„ „ 130.. ., 5. ^dgla, m. jftOJ čti jako.
f, „ 137. . „ 3. zdqla^ v tiísku vypg.dJo n^ Honci h. (» slyší se tu statól^"í|i
143. y, .8. zdqla, č^i : Přípona ata ^něla půyodné ^ta*
143. „ 6, ^dola, nř» Bcadýjseoi čti Brandýsem.
1^. „ U. 3dQÍa čti v ^í-yorcp: Z^ipoý^
151.. ppd literou .i), čti ; Chyojen. . .
160. v 5. poznámce čti : Zdá se, že jméno okún ...
161. v řádku 14. shora m. Víska čti Veska.
162. v řádku 23. shora m. Kuželka čti Kužela.
172. v řádku 21. shora čti : obé místo Vejhuda.
185. v řádku 3. shora čti : ainamenaná.
■n
n
<2yys>^
Obsah.
. Str.
Uvod : původ a účel spisu i jeho prameny ; předchůdcové v té práci
u Čechů i jiných Slovanů; rozdélení spisu 3
Kapitola I. Příjmení vzniklá ze jmen osobních čili křestních 6
„ II. Příjmení naznačující vlastnosti lidí 37
„ ni. Příjmení znamenající konání a chování lidí 62
„ IV. Příjmení znamenající živnost, úřad, důstojenství 124
„ V. Příjmení naznačující rod, původ, bydliště 129
„ VI. Příjmení vzniklá z názvů tvorů živých i neživých a vécí 153
„ VU. Příjmení složitá 168
„ VIII. Příjmení znamenající nadávky 173
„ IX. Příjmení cizorodá v rouše počeštilém 176
Doslov 180
Doplňky a opravy 183
Abecední rejstřík příjmení v knize obsažených 185
Abecední rejstřík jmen osadních, k jichž původu a významu se v knize
spolu přihlédlo 274
^
:^
,
^H
es 2860 .C9 K6e 1897
Naše piitm«nt
lillMillllM
1
I Stanford University Libraries B
1 Stanford, Caliíomía H
BMnlUibMkoiiocMiindlulM. ■
Live Music Archive
Librivox Free Audio
Metropolitan Museum
Cleveland Museum of Art
Internet Arcade
Console Living Room
Books to Borrow
Open Library
TV News
Understanding 9/11